Účast vědy v Československé akademii věd na dalším rozvoji československé výchovně vzdělávací soustavy
Komunistická strana Československa v celé své historii věnovala starostli
vou péči a pozornost vzdělávání a výchově mladé i starší generace v duchu ideologie dělnické třídy. Jestliže v období kapitalismu mohla strana jen pomá
hat při překonávání nejkřiklavějších projevů útlaku v oblasti vzdělávání pro- letářských dětí a proletárskou mimoškolní výchovou usilovat o překonání školní buržoázni výchovy těchto dětí po osvobození naší země Sovětskou ar
mádou, a zvláště pak po únoru 1948 přistoupila strana k cílevědomé péči 0 všestranný a harmonický rozvoj všech dětí veškeré mládeže a dospělých bez rozdílu.
Z tohoto období m ají pro progresivní rozvoj československé výchovně vzdě
lávací soustavy historický význam zvláště dva dokumenty, inspirované, zpra
cované a postupně realizované Komunistickou stranou Československa. Je to zákon o jednotné škole z r. 1948 a dokument o dalším rozvoji československé výchovně vzdělávací soustavy z roku 1976. Jestliže zákon z roku 1948 od zá
kladu změnil třídní podstatu naší školy, zrušil dvoukolejný systém buržoazní- ho školství a nastolil program budování jednotné školy postupně utvářené ja ko školy socialistické, projekt dalšího rozvoje československé výchovně vzdě
lávací soustavy představuje další revoluční čin strany v oblasti školství v tom smyslu, že dále rozšiřuje a prohlubuje kvantitu a kvalitu veškerého vzdělání a výchovy v naší zemi v souladu s potřebami a podmínkami naší společnosti v období jejího přechodu do stadia rozvinuté socialistické společnosti v sou
hlase se zájmy a potřebami všech jejích členů.
V období do něhož naše společnost vstupuje, dochází ke kvantitativním a zvláště kvalitativním přeměnám v oblasti ekonomiky, kultury, socialistické demokracie, socialistického způsobu života atd To klade na jedné straně značné nároky na člověka, na kolektivy, v nichž tento člověk žije a pracuje, na jejich připravenost k životu a k práci na druhé straně vytváří nové možnosti pro optimální seberealizaci každého jednotlivého člena společnosti každého socialistického kolektivu. Tyto nároky, tyto nové možnosti se nutně obrážejí 1 ve výchově a vzdělávání a vyžadují cílevědomé a soustavné zkvalitňování veškeré výchovně vzdělávací práce.
Naše společnost potřebuje v dané etapě vývoje vyšší a kvalitnější vzdělání a principiálnější výchovu v duchu marxismu-leninismu, a to všech jejích čle
nů, celé masy mládeže a pracujících, stejně jako vyšší a kvalitnější vzdělání a principiálnější výchovu vedoucích kádrů ve všech oblastech života a práce ve společnosti Postup od nižšího středního vzdělání veškeré mládeže z let po roce 1948 ke střednímu a úplnému střednímu vzdělání v současné době a v nejbližší budoucnosti je zcela zákonitý, odpovídá základním potřebám a zájmům socialistické společnosti i všech jejích členů a je ověřen jako nevy
hnutelný a realizovatelný v první zemi socialismu — v Sovětském svazu.
Nejde však jen o déletrvající vzdělání, o desetileté střední vzdělání a postup
ně o dvanáctileté úplné střední vzdělání, o jeho rozsah, délku, ale zároveň pře
devším o jeho vyšší kvalitu, o jeho obsah a zaměření odpovídající stavu a roz
voji socialistické společnosti vědy, výroby, techniky, umění kultury, politiky, socialistické demokracie, socialistického způsobu života, krátce o jeho soulad s potřebami a požadavky rozvíjející se socialistické společnosti a jejích jedno
tlivých členů.
Mění se především sama funkce a podstata středního a úplného středního vzdělání Samozřejmě i nadále je posláním úplného středního vzdělání kvalit
ní příprava ke studiu na vysoké škole, zároveň však a v jednotě s tím se záko
nitě prosazuje ve středním a úplném středním vzdělání náročná příprava pro všechny oblasti života a práce v naší společnosti Důraz na vyšší vzdělání děl
níků vyplývá v naší společnosti z vedoucí úlohy dělnické třídy v této společnos
ti z potřeby zkvalitňovat výrobu, zvyšovat a prohlubovat kulturní a ideologic
kou úroveň všech společenských tříd a skupin v našem státě.
V této souvislosti se zdůrazňuje význam všeobecného vzdělání, ovšem všeo
becného vzdělání nového pojetí a zaměření, jeho organické sepětí s polytech
nickým vzděláním, s pracovní výchovou, s profesionální orientací a přípravou.
Aniž se podceňuje zásadní význam a úloha střední všeobecně vzdělávací pra
covní a polytechnické školy při uskutečňování úplného středního vzdělání, zkušenost ukázala, že tohoto vzdělání lze dosahovat nejen touto cestou, ale i prostřednictvím nově pojatých středních odborných škol a nově i čtyřletých středních odborných učilišť i středních odborných učilišť v sepětí se středními školami pro pracující i jiným i form am i vzdělávání pracujících, na nichž je op
timálně realizován všeobecně vzdělávací a polytechnický základ.
Se zřetelem k této funkci a pojetí středního a úplného středního vzdělání nutně dochází k přeměnám obsahu a struktury vzdělání a v souvislosti s tím i metod výchovně vzdělávací práce. Řešení této problematiky je nesmírně slo
žitý úkol a na jeho optimálním plnění do značné míry závisí ty předpokládané progresivní přeměny, ke kterým má dojít ve vlastním výchovně vzdělávacím procesu.
Problém vzdělání se v socialistické škole nutně řeší v jednotě s výchovou, s komunistickou výchovou v užším slova smyslu. Komunistická strana Česko
slovenska nejednou ve svých usneseních zdůraznila princip jednoty vzdělání a výchovy v procesu komunistické výchovy, v současné době však jeho reali
zace nabývá velkého společenského významu, jakož i významu pro všestranný a harmonický rozvoj každého jednotlivce. Budování rozvinuté socialistické společnosti, boj o mír, o zmírňování napětí ve světě, úspěšné vedení ideologic
kého boje v třídně rozděleném světě i kvalitní příprava k obraně socialistické vlasti a celého socialistického společenství vyžadují aby naši lidé byli nejen vysoce vzdělaní a odborně zdatní ale aby v jednotě s tím vším měli hluboké
komunistické přesvědčení, názory, postoje, hodnotové soudy socialistického člověka, aby si osvojili vědecký světový názor, komunistickou morálku, poli
tické přesvědčení a aktivitu, pracovní kvality, socialistický vkus, tělesnou kul
turu, aby byli řádně připraveni k obraně socialismu a aby se toto vše jedno
značně obráželo a projevovalo ve veškerém jejich jednání a chování.
Zvláštní význam má v této souvislosti další rozvíjení a prohlubování pra
covní výchovy. To předpokládá nejen adekvátní obsah a metody vzdělání, ale zároveň těsné sepětí veškerého vzdělávánís účastí mládeže v obecně prospěšné práci při zvelebování prostředí okolí školy, obce i v práci výrobní v souvislosti s pomocí našemu národnímu hospodářství, ale i s aktivitou v oblasti politické a kulturní.
Aby se naše mládež ve svých kolektivech i v kolektivech dospělých utvářela v lidi, kteří dobře znají a umějí, chtějí znát a umět, aby jejich vzdělání a vý
chova byly těsně spjaty se životem, s úkolem i problémy naší rozvíjející se socialistické společností na to vše samozřejmě nestačí škola sama, i když tu má zajisté hlavní a rozhodující úlohu. Proto je tak závažné konstatování v do
kumentech strany, že vzdělávání a výchova jsou záležitostí celé naší společ
nosti, že k nim nutně přispívají závody, podniky, společenské organizace.
Spolupráce školy, závodů, podniků, společenských organizací má v naší so
cialistické škole svou tradici, přinesla a také přináší výchově a vzdělávání uži
tek, bylo tu však v minulosti také dosti tápání a nedostatků. Další pokrok v té
to spolupráci předpokládá, že bude plně využito nahromaděných dobrých zku
šeností, oboustranné aktivity a iniciativy, a že se také plně využije všech pozi
tivních zkušeností ze socialistických zemí, především pak ze Sovětského svazu.
Přitom nelze spolupráci školy, závodů, podniků, společenských organizací v komunistické výchově mládeže a dospělých ponechat výhradně na bedrech školy a učitelů, ale očekává se oboustranná aktivita a iniciativa, přičemž škole přísluší, aby tuto spolupráci koordinovala a usměrňovala.
Dokument o dalším rozvoji československé výchovně vzdělávací soustavy předpokládá, že vzdělávání a výchova mládeže a dospělých budou chápány a organizovány jako celoživotní proces, což samozřejmě znamená nejen pečo
vat o vzdělávání dospělých, o rozvoj mimoškolní výchovy, ale zároveň organi
zovat vzdělávání a výchovu v naší škole od samého počátku tak, aby si děti a mládež vytvářely kladný vztah ke vzdělávání, aby se učily samostatně se učit, aby organickou součástí vzdělávání a výchovy bylo sebevzdělávání a se
bevýchova.
Postupné zavádění masového středního a úplného středního vzdělání nese s sebou samozřejmě řadu problémů a potíží. Jedním z nich je např. opožďová
ní a propadání dětí. Lze předpokládat, že pedagogické poradenství, těsně spjaté se školou a postupně budované už pro děti předškolního věku, by mohlo včas a s úspěchem upozornit na příčiny opožďování některých jednotlivců a hledat a nacházet nápravu. Důraz na rozvoj schopností k poznávacím a praktickým činnostem již na prvním stupni základní školy může u dětí tohoto věku, jejichž psychika je velmi tvárlivá a dynamická a které m ají o učení značný zájem, vy
tvořit dobré základy pro další vzdělávání a výchovu, pro dosažení kvalitního středního a úplného středního vzdělání
Několik myšlenek o některých základních problémech, které charakterizují další rozvoj československé výchovně vzdělávací soustavy podle projektu to
hoto rozvoje, ukazuje, že zmíněný dokument navodil v naší škole a v celé spo
lečnosti velmi progresivní, ale zároveň i velmi komplexní a složitý proces utvá-
řenf mládeže a dospělých v souladu s potřebami rozvíjející se socialistické společnosti, s potřebami a zájmy všech jejích členů. Na jeho počátku stojí nové učební plány, učební osnovy, učebnice, příručky pro učitele i další pomůcky zpracované v souladu s dokumentem, zároveň však bude třeba navodit per
manentní dynamickou optimalizaci tohoto procesu v souladu s nově vytváře
nými podmínkami, s progresivní praxí a vědeckým poznáním. V ě d a t u b u d e m í t s t á l e v ý z n a m n ě j š í ú l o h u a p o s l á n í tak, ja k se zvyšuje význam vědy v celé socialistické společnosti. Jistě bude potřebné zdokonalovat nově zpracované pedagogické normy a pomůcky, zároveň však bude nutně probíhat úsilí o zvyšování účinnosti veškeré výchovné a vzdělávací práce po
dle těchto norem a pomůcek, a to na základě a za přispění vědy, která by měla orientovat praxi na optimální řešení problémů zásadních, klíčových v souladu s rozvojem vědeckého poznání a praxe.
Dokument o dalším rozvoji československé výchovně vzdělávací soustavy velmi jednoznačně charakterizuje ja k ideologické základy komunistické vý
chovy, tak úlohu a podíl vědy v této výchově. Doslovně se v něm píše: „ Výcho
va a vzdělávání jsou v Československé socialistické republice založeny na marxismu-leninismu a jsou soustavně zdokonalovány na základě nejnověj
ších poznatků vědy a techniky“ (Další rozvoj československé výchovně vzdělá
vací soustavy, S P N 1976, str. 5). To předpokládá stálou a systematickou účast pracovníků a institucí v oblasti marxismu-leninismu a dalších vědních oborů na organizování a řízení výchovně vzdělávací práce v souladu se zásadními směrnicemi strany o utváření všestranně a harmonicky rozvinutých lidí, členů naší socialistické společnosti.
Z toho vycházelo prezídium Československé akademie věd, když 16. ledna 1979projednalo Z p r á v u o p o d í l u v ě d y v Č e s k o s l o v e n s k é a k a d e m i i v ě d n a r e a l i z a c i d o k u m e n t u o d a l š í m r o z v o j i č e s k o s l o v e n s k é v ý c h o v n ě v z d ě l á v a c í s o u s t a vy. Zprávu vypraco
val Pedagogický ústav J. A. K. ČSAV na základě podkladů z 29 vědeckých ústavů akademie a projednalo a schválilo ji vědecké kolegium pedagogiky a psychologie ČSAV
Ve zprávě se uvádí, že m i n i s t e r s t v o š k o l s t v í ČS R vyvinulo určitou i n i c i a t i v u , aby se na realizaci dokumentu o dalším rozvoji českosloven
ské výchovně vzdělávací soustavy od samého počátku podíleli ja k některé ústavy Československé akademie věd tak někteH jednotliví vědečtí pracovníci.
Podobně postupovaly i resortní vědeckovýzkumné pedagogické ústavy, Státní pedagogické nakladatelství národní podnik Kartografie atd. Ústavy akade
mie i jednotlivci konkrétním žádostem vyhověli.
P r e z í d i u m Č S A V již při projednávání návrhu zmíněného dokumentu v březnu 1976 nabídlo v dopise zaslaném sekretariátu ÚVKSČ p o m o c v ě d e c k ý c h ú s t a v ů a k a d e m i e i j e d n o t l i v c ů ja k při dopracování tak realizaci dokumentu. Z toho vycházely některé vědecké ústavy akademie a nabídly ministerstvu školství ČSR svou pomoc. Učinil tak např. Pedagogický ústav J. A. K. ČSAV; na základě této nabídky dostal k posouzení návrh učeb
ních osnov pro 5 .-8 . ročník základní školy, k nimž vypracoval podrobný po
sudek. Matematický ústav ČSAV nabídl spolupráci pro vytváření koncepce vy
učování matematice; v důsledku této nabídky se projednává smlouva o spolu
práci tohoto ústavu s ministerstvem školství ČSR. Iniciativně byl proveden ve vědeckém kolegiu biologie ČSA V a potom projednán rozbor vyučování biolo
gii na školách všech stupňů a druhů škol z hlediska dokumentu. Geografický
ústav ČSA V upozornil na některé problémy v návrhu učebních osnov zeměpi
su pro 5 .-8 . ročník; ministerstvo školství ČSR reagovalo na zaslané připomín
ky kladné. Psychologický ústav ČSA V podal návrh na zařazení učiva z psycho
logie do naši školy. Byla podána řada dalších návrhů, např. na přestavbu stu
dia geologie a geografie atd. Vědecké kolegium pedagogiky a psychologie v několika svých zasedáních projednávalo účast pedagogických věd na reali
zaci dokumentu a přijalo některá podnětná doporučení.
Vědecké ústavy akademie a jednotliví pracovníci se přihlásili ke spolupráci na realizaci dokumentu také resortním vědeckovýzkumným ústavům pedago
gickým, jim ž byla svěřena příprava návrhů základních pedagogických norem a pomůcek. Tak např. Pedagogický ústav J. A. K. ČSA V navrhl uzavření smlou
vy mezi ním a těmito ústavy. Smlouva byla podepsána a realizuje se. Pedago
gický ústav pořádá společný seminář k jednání o základních pedagogických problémech realizace dokumentu, soustavně a pravidelně předává těmto ústa
vům výsledky základních pedagogických výzkumů atd. Výsledky práce Kabi
netu pro modernizaci vyučování matematice při Matematickém ústavu ČSA V byly globálně nabídnuty pracovištím, která pomáhají realizovat dokument.
Některé ústavy akademie nebo někteří jejich pracovníci adresovali své návrhy na spolupráci při rozvíjení výchovně vzdělávací soustavy vědeckým kolegiím ČSA V nebo katedrám vysokých škol. Lze tedy říci, že vědecké ústavy akade
mie, někteří jednotliví pracovníci akademie a některá vědecká kolegia ČSA V projevili určitou iniciativu při realizaci dokumentu o dalším rozvoji českoslo
venské výchovně vzdělávací soustavy; zmíněné zasedání prezídia ČSA V dne 16. 1. 1979 však na základě získaných zkušeností konstatovalo, že bude prospěšné tuto iniciativu dále podporovat a vhodným z p ů s o b e m s o u s t ř e ď o v a t n a o t á z k y z á s a d n í p o v a h y a p ř í s l u š n é a k t i v i t y z e s t r a n y a k a d e m i e v h o d n ě ř í d i t a k o o r d i n o v a t
V uplynulých letech vykazují některé vědecké ústavy akademie a někteří jednotliví pracovníci z těchto ústavů, jakož i vědecká kolegia ČSA V k o n
k r é t n í v ý s l e d k y s p o l u p r á c e n a r e a l i z a c i d o k u m e n t u . Tak např. byla zpracována syntetická studie „K perspektivnímu systému celoživotní komunistické výchovy v socialistické společnosti“ (Pedagogický ústav J. A. K.
ČSAV), expertízni zpráva „Zkvalitnění výchovně vzdělávacího procesu na zá
kladě nových poznatků psychologie učení a psychického vývoje“, sborník „Psy
chologické základy výchovně vzdělávací soustavy“ (Psychologický ústav ČSAV), expertiza „Výchova k vědeckému světovému názoru“ (Pedagogický ús
tav J. A. K. ČSA V), dále návrh „Celková koncepce vyučování mateřskému jazy
ku v rámci všeobecného vzdělání' (Ústav pro jazyk český ČSA V), zpráva „Výu
ka matematiky na všech stupních škol" (Vědecké kolegium matematiky ČSA V), studie o využití současného stavu fyziky pro koordinovaný způsob vy
učování přírodním vědám (Fyzikální ústav ČSAV), projekt „Úkoly biologic
kých věd při ochraně a tvorbě životního prostředí'(Vědecké kolegium biologie ČSAV) aj. Vědecké kolegium pedagogiky a psychologie ČSAV uspořádalo se
minář na téma „Pracovní výchova v minulosti a současnosti" (hlavní referát přednesl akademik O. Pavlík; referát vyšel jako brožura). Problematika poly
technického vzdělání a pracovní výchovy se projednávala také na konferenci Československé pedagogické společnosti při ČSA V. Studie o perspektivním sys
tému vzdělávání a výchovy ve vyučování českému jazyku, literární výchově, ruskému jazyku, dějepisu, matematice a chemii přinášejí rovněž řadu podnětů pro realizaci dokumentu (Pedagogický ústav J. A. K. ČSA V).
Některé ústavy akademie a především někteří jejich pracovníci se účastní na tvorbě učebních osnov, učebnic, učebních pom ůcek na posuzování vypra
covaných návrhů těchto osnov a rukopisů učebnic. Pracovníci akademie se ta
ké podílejí na řešení zásadních otázek postupné přestavby vysokých škol, na přípravě učebních osnov pro některé studijní obory, při tvorbě vysokoškol
ských učebnic, skript a pomůcek recenzují některé nově zpracované osnovy pro vysoké školy. V určitém rozsahu se zapojili do vlastního výchovně vzdělá
vacího procesu na těchto školách. Také problematice vzdělávání a výchovy dospělých se věnovala určitá pozornost (Pedagogický ústav J. A. K. ČSAV, Psy
chologický ústav ČSA V).
Účast pracovníků ústavů akademie a členů vědeckých kolegií ČSA V na rea
lizaci dokumentu j e t e d y p o m ě r n ě b o h a t á a m n o h o s t r a n n á . Je samozřejmě rozdílné povahy, rozsahu i kvality v různých vědních oborech.
Největší pozornost se věnovala všeobecně vzdělávací škole a do jisté míry i školám vysokým. Poměrně menší zájem se projevil ze strany vědy v ČSA V o předškolní výchovu, střední odborné školy a učiliště, jakož i o výchovu a vzdělávání dospělých. Konfrontujeme-li tuto skutečnost s dokumentem, kte
rý přikládá veliký význam vzdělávání a výchově v těchto oblastech, můžeme označit menší zájem o zpracování vědeckých podkladů pro tyto oblasti za u r č i t ý n e d o s t a t e k . Stejně tak i menší spolupráci vědeckých institucí a pra
covníků akademie na rozpracování základních otázek utváření člověka v so
cialistické společnosti a na vlastní tvorbě zásadních dokumentů, experimen
tálních učebnic apod. nelze pokládat za pozitivní jev.
Některé vědecké ústavy akademie z a ř a d i l y d o s v ý c h p l á n ů v ý z k u m u s t u d i u m n ě k t e r ý c h p r o b l é m ů , k t e r é b e z p r o s t ř e d n ě s o u v i s e j í s r e a l i z a c í d o k u m e n t u o d a l š í m r o z v o j i č e s k o s l o v e n s k é v ý c h o v n ě v z d ě l á v a c í s o u s t a v y . Tak např. Peda
gogický ústav J. A. K. ČSA V v průběhu 5. a 6. pětiletky v rámci státního plánu výzkumu zkoumal se svými spolupracovníky z vysokých škol a z resortních vě
deckovýzkumných pedagogických ústavů problematiku perspektivního systé
mu celoživotní komunistické výchovy (vzdělávání a výchovy) v socialistické společnosti. V rámci tohoto úkolu byla provedena analýza učebních osnov od nejstarších dob až po dnešek, zjištěn stav vyučování v základní škole ve srov
nání s platnými osnovami (studie Výzkum fungování současného systému vý
chovy a vzdělání v české základní devítileté škole, 1976), zpracovány studie o socialistické škole budoucnosti (stať O socialistickou školu budoucnosti, 1973, syntetická studie K perspektivnímu systému celoživotní komunistické vý
chovy v socialistické společnosti, 1977, perspektivní koncepce vyučování někte
rým vyučovacím předmětům, 1976, Výchova k vědeckému světovému názoru, 1978 aj.). V současné době pracuje Pedagogický ústav J. A. K. ČSA V spolu se svými spolupracovníky na úkolech Jednotného programu společenských věd po XV. sjezdu KSČ (expertiza Výchova k vědeckému světovému názoru, 1978;
monografie Teoretické základy systému celoživotního vzdělávání v socialistic
ké společnosti, 1979) a další Studium a řešení problematiky všeobecně vzdělá
vací školy se děje v úzké spolupráci s Akadem ií pedagogických věd SSSR (smluvní spolupráce; každoroční společné čs.-sovětské semináře). Výsledky výzkumů jsou předávány resortním vědeckovýzkumným pedagogickým ústa
vům, v nichž je soustředěna příprava postupné realizace dokumentu.
V Psychologickém ústavu ČSA V s e v rámci státního plánu výzkumu studují psychologické zákonitosti vývoje člověka, jeho aktivní úlohy a jeho tvořivé
činnosti v socialistické společnosti, což má význam pro objasňování psycholo
gických základů koncepce výchovné vzdělávací soustavy. Je rozvíjena nová metóda aktivního sociálního učení také se zřetelem k možnosti jejího využití v oblasti školství.
Kabinet pro modernizaci vyučování matematice při Matematickém ústavu ČSA V je dlouhodobě a nepřetržitě zaměřen na experimentální řešení proble
matiky cílů, obsahu a metod vyučování matematice. Modernizační pokus or
ganizovaný v tomto kabinetě byl u nás po určitou dobu jediným uceleným a dlouhodobě plánovaným pokusem, který nepochybně ovlivnil řešení problé
mů vyučování matematice na škole.
Kabinet pro modernizaci vyučování fyzice při Fyzikálním ústavu ČSA V při
spívá k řešení resortního úkolu MŠ „Obsah vzdělávání učitelů a výchovných pracovníků“.
Některé ústavy řeší v ě d e c k o v ý z k u m n é ú k o l y , které m o h o u p o m o c i z k v a l i t ň o v a t v ý c h o v n ě v z d ě l á v a c í p r o c e s podle zmíně
ného dokumentu. Tak např. Ústav československých a světových dějin ČSAV řeší v rámci základního výzkumu tři dílčí úkoly, které mohou pomoci postup
né realizaci projektu dalšího rozvoje čs. výchovně vzdělávací soustavy (Pře
hled dějin Československa, Dějiny Evropy, Dějiny historiografie).
V Ústavu pro jazyk český ČSA V je zařazeno zpracování a vydání Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost. V ústavním plánu Kabinetu cizích jazy
ků ČSA V je zařazena konfrontační mluvnice němčiny, která bude sloužit jako vysokoškolská příručka. Také úkoly Orientálního ústavu ČSA V, Ústavu státu a práva ČSA V, Ústavu teorie a dějin umění ČSAV mohou přispět k postupné realizaci dokumentu (Dějiny zemí Asie, Afriky, Latinské Ameriky, Kritika bur- žoazních a revizionistických teorií státu a ústavního systému kapitalistických států, Dějiny českého výtvarného umění).
Závěrem je možno říci, že ř e š e n í v ě d e c k o v ý z k u m n ý c h ú k o l ů v některých ústavech, i když nebylo všude plánováno jako pomoc při realizaci dokumentu o dalším rozvoji čs. výchovně vzdělávací soustavy, v í c e či m é n ě p ř i s p í v á n e b o m ů ž e p ř i s p ě t k e z k v a l i t n ě n í r e a l i z a c e t o h o t o d o k u m e n t u . Tyto ústavy sledují různé cesty a způsoby, ja k by se těchto výsledků mohlo optimálně využít (předávání výsledků výzkumu resort
ním vědeckovýzkumným pedagogickým ústavům, MŠ ČSR, konání seminářů a konferencí atd.) avšak bylo by n e s p o r n ě p r o s p ě š n é , k d y b y m i n i s t e r s t v o š k o l s t v í ČS R p o d p o ř i l o s n a h y o j e j i c h v ě t š í a z á s a d n ě j š í u p l a t n ě n í v p r a x i , popř. pomohlo vytvářet p o d m í n k y p r o j e j i c h p u b l i k a c i .
Některé vědecké ústavy akademie a jednotliví pracovníci těchto ústavů se ve větší či menší míře podílejí na v ě d e c k o p o p u l a r i z a č n í č i n n o s t i v souvislosti s realizací uvedeného dokumentu. Tak např. v časopice Pedagogi
ka, jehož vydavatelem je Pedagogický ústav J. A. K. ČSA V, byla uveřejněna řa
da úvodních statí a odborných článků k problematice dalšího rozvoje kom u
nistické výchovy a vzdělávání u nás. Tento ústav vypracoval se svými spolu
pracovníky publikaci Třicet let čsjednotné školy, v níž se vývoj naší školý sle
duje až k současnému stavu a hlavním myšlenkám dokumentu se věnuje sa
mostatná kapitola (v tisku v SPN). Na pomoc učiteli zpracoval ústav sborník Některé pedagogické pojmy a termíny, který umožňuje hlouběji pochopit zá
kladní ideje dokumentu. (Vydal Pedagogický ústav hl. m. Prahy a Pedagogic
ký ústav J. A. Komenského ČSA V, 1977) Obdobný význam má i publikace Še
desát let sovětské pedagogiky. (Vydal Pedagogický ústav hl. m. Prahy a Peda
gogický ústav J A. Komenského ČSAV.) Pracovníci ústavu proslovili řadu přednášek a účastnili se besed s učiteli o dalším rozvoji čs. výchovně vzděláva
cí soustavy.
Psychologický ústav ČSAV publikoval ideové a popularizační články ja k v denním tisku, tak v časopise Československá psychologie, zabývající se zkva
litňováním výchovně vzdělávací práce v našich školách. K účinnějšímu využití nových psychologických poznatků při realizaci dokumentu má přispět sborník Psychologické základy socialistické výchovně vzdělávací soustavy.
Pracovníci Matematického ústavu ČSA V (zejména Kabinet pro modernizaci vyučování matematice) publikují stati k dané problematice v Rozhledech ma- tematicko-fyzikálních a v Matematice a fyzice na škole, vystupují na konfe
rencích Jednoty československých matematiků a fyziků, přednášejí v cyklu populárních přednášek o matematice pro žáky středních škol, pomáhají za
jišťovat matematickou olympiádu a edici Škola mladých matematiků.
Pracovníci Ústavu československých a světových dějin ČSA V se podílejí na přípravě vědeckopopularizačních hesel v rámci Malého společenskovědního lexikonu v Tvorbě. Pracovníci Ústavu pro československou a světovou literatu
ru ČSAV jsou členy redakčních rad Český jazyk a literatura a Ruský jazyk, pracovníci Ústavu pro jazyk český ČSAV publikovali metodické návody k uží
vání učebnic, realizovali jedenáctidílný cyklus v Československém rozhlase o Slovníku spisovné češtiny, každoročně spolupořádají olympiádu češtiny atd., v Ústavu teorie a dějin umění ČSA V se pripravuje k novému vydání publikace Výchova hudbou. Velmi rozsáhlá je vědeckopopularizační činnost pracovníků všech ústavů spadajících do vědeckého kolegia historie (spolupráce s časopi
sem Společenské vědy ve škole, s krajskými pedagogickými ústavy atd.).
T a t o a d a l š í v ě d e c k o p o p u l a r i z a č n í č i n n o s t , která v někte
rých případech není přímo plánována a realizována k objasnění podstaty a k realizaci zmíněného dokumentu, může ve svém celku nesporně p ř i s p í v a t k e z k v a l i t ň o v á n í v ý c h o v n ě v z d ě l á v a c í p r á c e . Nelze se ovšem spokojit s propagací a popularizací dalšího rozvoje čs. výchovně vzdělá
vací soustavy v některých h r o m a d n ý c h s d ě l o v a c í c h p r o s t ř e d c í c h . I když se tato otázka přímo netýká posouzení podílu vědy v Č& 4 V na realizaci dokumentu, je třeba při této příležitosti upozornit, že k v a l i t a t é t o p r o p a g a c e a p o p u l a r i z a c e n e n í z c e l a n a v ý š i , zůstává někdy
u vnějších nebo okrajových problémů a nesměřuje k objasňování podstaty probíhajících přeměn ve školství a ve výchově a vzdělávání vůbec a nedosta
tečně získává širokou veřejnost pro aktivní účast na těchto přeměnách. Vědec
ké kolegium pedagogiky a psychologie ČSA V proto před časem jednalo o tom, aby příslušné řídící orgány a instituce věnovaly propagaci a popularizaci do
kumentu zásadní pozornost a pomáhaly ji zaměřovat na podstatné otázky a sjednocovat všechno úsilí v tomto směru.
Vědecké ústavy akademie, které předložily pro jednání prezídia ČSA V zprá
vy o podílu těchto ústavů, jejich jednotlivých pracovníků a příslušných vědec
kých kolegií ČSA V na realizaci dokumentu, uvedly v těchto svých zprávách řa
du p o d n ě t ů , n á v r h ů , d o p o r u č e n í , j ak z l e p š i t a p r o h l o u b i t p o d í l v ě d y v ČSAV n a d a l š í m r o z v o j i č e s k o s l o v e n s k é v ý c h o v n ě v z d ě l á v a c í s o u s t a v y .
D o p o r u č u j e s e n a p ř . v í c e v y u ž í t v ě d e c k ý c h ú s t a v ů a k a d e m i e , v ě d e c k ý c h p r a c o v n í k ů , z v l á š t ě š p i č k o v ý c h , a v ý -
s l e d k ů z á k l a d n í h o v ý z k u m u p ř i r e a l i z a c i d o k u m e n t u . Naše výchovně vzdělávací soustava se rozvíjí v socialistické společnosti v pod
mínkách vědeckotechnické revoluce a připravuje mládež i dospělé nejen pro současnost, ale zároveň a především pro budoucí etapu rozvoje společnosti, a proto se neobejde bez přímé účasti vědy, bez vědeckých podkladů, vypraco
vaných vědeckých prognóz a bez vypracování metod, které by umožnily průběžně a dynamicky inovovat cíle komunistické výchovy a vzdělávání, je jich obsah, prostředky a podmínky v souladu s rozvojem vědy a společnosti, připravovat k této práci učitele, pomáhat jim v práci, správně řídit výchovně vzdělávací procesy atd. Podíl a odpovědnost vědců by měly být v tomto směru přesněji vymezeny a vědě by se tu mělo přisoudit příslušné postavení a vý
znam.
Doporučuje se m i n i s t e r s t v u š k o l s t v í ČSR, aby zájem a iniciativu ústavů akademie, jejich jednotlivých vědeckých pracovníků, vědeckých kole
gií a společností o řešení otázek komunistické výchovy a vzdělávání mládeže a dospělých více p r o g r a m o v ě p o d n ě c o v a l o a u s m ě r ň o v a l o .
Č e s k o s l o v e n s k á a k a d e m i e v ě d pak by měla účast vědeckých pracovníků vědeckých ústavů, kolegií a společností ČSAV na realizaci doku
mentu o dalším rozvoji čs. výchovně vzdělávací soustavy ř í d i t , k o o r d i n o v a t a k o n t r o l o v a t tak, aby mohla nést odpovědnost za spolupráci v řešení tak závažných otázek, jako je vzdělávání a výchova mládeže a dospě
lých.
Ve zprávě pro jednání a v průběhu zasedání prezídia Československé aka
demie věd dne 16. ledna 1979 byly uvedeny a diskutovány především dva ná
vrhy:
a) Vypracovat a podepsat s m l o u v u mezi Československou akadem ií věd a ministerstvem školství ČSR, v níž by byly podle návrhu ministerstva školství ČSR vymezeny především ty klíčové problémy vyplývající z realizace doku
mentu o dalším rozvoji čs. výchovně vzdělávací soustavy, jejichž k o m p l e x n í a m u l t i d i s c i p l i n á r n í v ý z k u m by Československá akademie věd zajistila v rámci státního plánu výzkumu v návaznosti na resortní plán výzku
mu, a to ve spolupráci s resortními vědeckovýzkumnými pedagogickými ústa
vy a vysokými školami, které spravuje ministerstvo školství ČSR.
Ve smlouvě by byla úroveň zakotvena dohodou o poskytování z á s a d n í c h k o n z u l t a c í Československou akademií věd ministerstvu školství ČSR ke stěžejním a vysoce aktuálním otázkám rozvoje československé vý
chovně vzdělávací soustavy, a to na základě konkrétních požadavků minister
stva školství ČSR.
Pokud se týká klíčových problémů vyplývajících z realizace dokumentu o dalším rozvoji čs. výchovně vzdělávací soustavy, pociťuje se potřeba zkou
mat a navrhovat řešení např. takových složitých problémů, jako je výchova k vědeckému světovému názoru jako integrační komponenta veškerého vzdě
lávání a výchovy, obsah a metody permanentní dynamické inovace cílů, obsa
hu, prostředků a podmínek a optimalizace procesů celoživotního vzdělávání a výchovy se zřetelem k rozvoji vědy a potřebám společnosti, dále pracovní vý
chova, polytechnické vzdělání a profesionální orientace mládeže a je jí přípra
va k práci v národním hospodářství a zvláště ve společenské výrobě, žák socia
listické školy, podmínky a prostředky jeho všestranného a harmonického roz
voje, učitel socialistické školy, jeho funkce, politicko-odbomá příprava, další vzdělávání a podmínky jeho práce, výchova a vzdělávání dospělých, řízení
vzdělávání a výchovy v návaznosti na celospolečenské řízení, sociální aspekty komunistické výchovy, socialistická škola v další etapě vyspělé socialistické společnosti a vybrané základní otázky ekonomiky vzdělání. Tato témata by mohla být zformulována jako dílčí úkoly hlavního úkolu státního plánu vý
zkumu „Teoretické základy zvyšování účinnosti celoživotního vzdělávání a vý
chovy v socialistické společnosti“ a byla by zkoumána v organické jednotě s aplikovaným výzkumem tak, aby v jednotlivých fázích bádání byl výzkum uzavírán konkrétním doporučením pro etapovou realizaci,
b) Zřídit v Československé akademii věd k o m i s i , která by řídila, koordino
vala a kontrolovala plánovitou účast vědeckých pracovníků, vědeckých ústa
vů, kolegií a společností ČSAV na realizaci dokumentu o dalším rozvoji čs. vý
chovně vzdělávací soustavy na základě podepsané smlouvy o spolupráci ČSAVaM ŠČSR.
Oba uvedené návrhy sledují cíl dále prohloubit účast vědy v Českosloven
ské akademii věd na realizaci dokumentu o dalším rozvoji čs. výchovně vzdě
lávací soustavy a zajistit, aby tato účast byla co nejracionálnější a aby orgány ČSAV mohly brát plnou odpovědnost za přijaté vědeckovýzkumné úkoly, za konzultace a dobrozdání které ministerstvu školství ČSR na jeho žádost po
skytnou.
Uvedené informace ukazují, ja k odpovědně přistupuje Československá aka
demie věd k zajišťování optimální účasti vědy v akademii k realizaci tak vý
znamného dokumentu, jakým je projekt dalšího rozvoje československé vý
chovně vzdělávací soustavy, schválený nejvyšším orgánem Komunistické stra
ny Československa a postupně realizovaný na základě nového školského zá
kona orgány státní správy, podniky, závody a společenskými organizacemi.
Samozřejmě naše zpráva a úvaha nemohla vyčerpat podíl vědy na dalším roz
voji naší výchovně vzdělávací soustavy v tak rozsáhlé základně vědy, kterou představují v y s o k é š k o l y a r e s o r t n í v ě d e c k o v ý z k u m n é ú s t a v y ; je tomu tak proto, že není k dispozici oficiální přehled aktivit v tomto směru, i když samozřejmě o existenci a faktickém významu tohoto podílu ne
lze pochybovat Sledovali jsm e také účast vědy v Československé akademii věd na postupném zkvalitnění výchovně vzdělávací práce jen na úrovni Č e s k é s o c i a l i s t i c k é r e p u b l i k y ; obdobně probíhá postupné zapojování vědy do plánovaných inovací této práce i ve S l o v e n s k é s o c i a l i s t i c k é r e p u b l i c e .
Současná etapa rozvoje teorie a praxe komunistické výchovy (vzdělání a vý
chovy) nesporně vyžaduje koordinovanou a plánovitou aktivní účast r ů z n ý c h v ě d n í c h o b o r ů , přičemž samozřejmě tu připadá významná a roz
hodující úloha marxistické pedagogice. Vědeckovýzkumná pedagogická pra
coviště a vědečtí pedagogičtí pracovníci po dlouhá léta požadují m u l t i d i s - c i p l i n á r n í s t u d i u m klíčových problémů pedagogické teorie a praxe, avšak teprve zásadní přístup Československé akademie věd, ja k jsm e o něm informovali, umožňuje, aby prostřednictvím a za pomoci rozhodujících orgá
nů pro řízení vědy mohla být některá významná zkoum ání výchovných a vzdělávacích jevů i samotné pedagogické vědy organizována ve spolupráci příslušných vědních oborů. Přitom samozřejmě nejde a nepůjde o to, aby veš
keré výzkumy v této oblasti byly realizovány jako multidisciplinámí; pedago
gická věda se rychle rozvíjí, specializuje a diferencuje, vznikají nové speciální obory pedagogické vědy, v nichž se nutně rozvíjejí specializovaná zkoumání, avšak studium a řešení uzlových, klíčových problémů nutně vyžaduje v dané
etapě rozvoje pedagogické teorie a výchovně vzdělávací praxe postupně uplat
ňovat multidisciplinámí přístup.
Úvahy a plánování účasti vědy na realizaci dokumentu o dalším rozvoji československé výchovně vzdělávací soustavy vyžadují zásadně se zabývat problémem v z t a h u t e o r i e a p r a x e . XV. sjezd Komunistické strany Československa posuzoval tento problém v širokém společenském kontextu a dal směrnici k postupné stále účinnější realizaci cyklu věda — vývoj — užití
— praxe. V oblasti pedagogické a komunistické výchovy je tato otázka velmi živá. Vědeckovýzkumná pedagogická pracoviště i vědečtí pracovníci z těchto ústavů a z vysokých škol se domnívají že by bylo možno mnohem více využí
vat výsledků vědeckých výzkumů, včetně základního výzkumu v praxi. Navr
hovaná spolupráce mezi Československou akademií věd a ministerstvem škol
ství ČSR by nesporně umožnila především soustředění výzkumu na klíčové otázky výchovně vzdělávací práce a zároveň i větší n á v a z n o s t s t á t n í h o p l á n u v ý z k u m u , na jehož plnění se podílejí a budou podílet nejen vědec
ké ústavy akademie, ale i vysoké školy, a r e s o r t n í h o p l á n u v ý z k u - m u , jehož realizace je soustředěna především do resortních vědeckovýzkum
ných ústavů. Skutečnosí že ministerstvo školství ČSR buduje svou komisi pro vědu a techniku tak, aby v ní byla věda reprezentována skutečně významnými vědeckými pracovníky z různých pracovišť a aby řešila nejen problematiku rozvoje vědeckého výzkumu v resortu, ale i co nejplnější využívání vědy ve vý
chovně vzdělávací praxi, by mohla v budoucnosti významně přispět k racio
nálnějšímu řešení správného vztahu teorie a praxe. Veliký význam by tu ovšem měla i podpora při vydávání kvalitních vědeckých pedagogických pra
cí, dobrých metodických příruček apod. a organizace práce školních inspekto
rů, ředitelů škol a učitelů tak, aby se tato literatura a tyto příručky mohly sou
stavně studovat, v kolektivech diskutovat a tvůrčím způsobem uplatňovat v praxi.
Na závěr úvahy a informací o účasti vědy na realizaci dokumentu o dalším rozvoji československé výchovně vzdělávací soustavy bude zajisté prospěšné si připomenout f u n k c i a p o s t a v e n í s p o l e č e n s k ý c h v ě d , a t e d y
i m a r x i s t i c k é p e d a g o g i k y v s o c i a í i s t i c k é s p o l e č n o s t i . Je to potřebné tím spíše, že v krizových letech naší společnosti se např. úloha a význam pedagogiky v naší společnosti absolutizovaly a stavěly do nesmiři
telného protikladu s politikou Komunistické strany Československa. Je nespor
né, že s u b j e k t e m r o z v o j e s o c i a l i s t i c k é t e o r i e a p r a x e je v naší společnosti strana dělnické třídy. (Viz: V. Filkom, J. Poulík, R. Richta:
Stranický přístup, Rudé právo 5. 5. 1971). Je tomu tak proto, že základem veš
keré je jí činnosti je vědecké učení marxismu-leninismu, jehož podstatu tvoří filozofie dialektického a historického materialismu a který je osvědčeným obecným metodologickým základem veškerého vědeckého poznání, že se dů
sledně opírá o vědu a realizuje ve své praxi jednotu teorie a praxe, že organi
zuje uplatnění vědy v praxi a na základě toho všeho ověřuje společenské dů
sledky vědeckého poznání, že je s to rozvíjet a také rozvíjí všestrannou a hlu
bokou poznávací činnost ze všech oblastí života a práce v socialistické společ
nosti v jejich vzájemných vztazích a souvislostech a že na základě toho všeho usměrňuje, koordinuje a plánuje další rozvoj vědy. Vědecký přínos jednotli
vých pracovníků, vědeckých kolektivů a institucí v oblasti společenských věd
je ve skutečnosti tím významnější, čím více se tito pracovníci kolektivy, institu
ce organicky začleňují do tohoto obecného subjektu socialistické teorie a pra
xe, čím uvědoměleji a aktivněji pracují v jeho intencích.
BOHUMÍR KUJAL
Domnívám se, že učitelem se musí člověk narodit a nikoli jen stát. Učitel musí zdolávat mnoho překážek a má velikou odpovědnost. Vyučování určité
mu předmětu je jeho hlavní prací. Žáci však učitele ve všem napodobují. Proto má světový názor učitele, jeho chování, jeho život, způsob, jakým se vyrov
nává s jednotlivými problémy — to vše v znífčné míře žáky ovlivňuje. To však není ještě všechno. Můžeme směle říci, že má-li učitel velkou autoritu, zane
chává v některých lidech stopy svého vlivu po celý život. Proto je velmi důle
žité, aby učitel na sebe dbal, aby si byl vědom, že jeho jednání a chování je stá
le přísně kontrolováno. Sledují jej desítky dětských očí a není nic pozornější
ho a bedlivějšího a vnímavějšího, nikdo nezachytí tolik podrobností jako oko dítěte. Na to je nutno vždy pam atovat...
Hlavní je být k dětem spravedlivý, dbát na sebe, vychovávat z našich dětí opravdu dobré, skutečně socialistické občany — poctivé, odvážné, se smyslem pro kamarádství, ukázněné v mezích dětské psychologie a dětských možností.
A nakonec, soudruzi, musíme se přičinit, aby v dětech zůstaly nejlepší dojmy, nejkrásnější vzpomínky na školu. Podaří-li se vám dosáhnout toho, že vaši žáci budou po celý život vzpomínat na školu jako na nejkrásnější léta, pak to bude dobré znamení.
Z projevu M. I. Kalinina na poradě učitelů městských a venkovských škol v prosinci 1938