Vysoká škola regionálního rozvoje a Bankovní institut – AMBIS Bezpečnostní management v regionech
VLIV OBECNÍ POLICIE NA SNIŽOVÁNÍ KRIMINALITY VE VYBRANÉM REGIONU
Bakalářská práce
Autor: Dana Zezulková
Bezpečnostní management v regionech
Vedoucí práce: Mgr. Petr Juříček, Ph.D.
Brno 2020
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu.
Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně VŠ AMBIS a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
Poděkování
Ráda bych poděkovala PhDr. Petrovi Juříčkovi, PhD. za konzultace, odbornou pomoc při zpracování bakalářské práce. Děkuji také veliteli Městské policie Mikulov panu Jiřímu Hamerníkovi, za ochotu a poskytnutí materiálů k této práci.
Zadání práce
Anotace
Práce je tvořena teoretickou a praktickou částí. V první části teorie jsou definovány základní pojmy o obecní policii. Druhá část charakterizuje Městskou policii Mikulov od jejího založení roku 1992 a její celkovou činnost včetně preventivních programů. Třetí část zahrnuje sběr statistických dat, přestupků a trestných činů za dané období a jejich vyhodnocení. Praktická část bakalářské práce, zjišťuje prostřednictvím dotazníku, zda je veřejnost spokojena s činností Městské policie Mikulov. Pro lepší zobrazení je textová část doplněna tabulkami, obrázky a grafy.
Klíčová slova
Obecní policie, městská policie, strážník, bezpečnost, prevence, kriminalita, přestupek, trestný čin, analýza, průzkum, šetření.
Annotation
This bachelor's thesis consists of two parts, theory and research. The first chapter of the theoretic part deals with basic terminology of the subject of municipal police. Second chapter characterizes the Mikulov Municipal Police force since its establishment in 1992 and its overall activity, including prevention programs. Third chapter contains collection of statistical data, offences and criminal acts during that period and their evaluation. The practical part of this work uses the method of research survey to find out if the public is satisfied with the work of Mikulov Municipal Police. The text part is completed with spreadsheets, pictures and graphs for a better visualization.
Key words
Municipal police, officer, security, prevention, criminality, offence, criminal act, analysis, research, survey
OBSAH
ÚVOD ... 8
Teoretická část práce... 10
1 ÚLOHA A POSTAVENÍ OBECNÍ POLICIE ... 10
1.1 Zřízení obecní policie ... 10
1.2 Působnost obecní policie ... 11
1.2.1 Věcná působnost ... 11
1.2.2 Územní působnost ... 12
1.3 Povinnost strážníka ... 13
1.4 Oprávnění strážníka ... 14
1.5 Pracovně právní vztahy ... 16
1.6 Předpoklady pro výkon povolání strážníka ... 16
1.7 Spolupráce s IZS a ostatními složkami ... 17
1.8 Kriminalita ... 18
1.8.1 Prevence kriminality ... 18
2 MĚSTSKÁ POLICIE MIKULOV ... 19
2.1 Město Mikulov - základní charakteristika ... 19
2.1.1 Městská policie Mikulov – vývoj od roku 1992 ... 20
2.1.2 Městská policie a její současný stav ... 21
2.2 Činnost Městské policie Mikulov ... 22
2.3 Technické vybavení ... 23
2.3.1 Městský, kamerový, dohlížecí systém ... 23
2.3.2 Technologie a zařízení ... 24
2.3.3 Pult centralizované ochrany... 25
2.4 Výcvik strážníků ... 26
2.4.1 Osvědčení, školení ... 26
2.5 Veřejnoprávní smlouvy ... 27
2.6 Činnost na úseku dopravy ... 27
2.6.1 Kamerové sety na čtení registračních značek ... 28
2.7 Preventivní činnost ... 28
2.7.1 Prevence na školách... 29
2.7.2 Protidrogová prevence ve školách ... 30
2.7.3 Prevence senioři ... 31
2.8 Informování veřejnosti ... 32
2.9 Spolupráce s orgány státní správy, PČR a jiné ... 32
3 ANALÝZA STATISTICKÝCH DAT PŘESTUPKŮ A TRESTNÝCH ČINNŮ „TVRDÁ DATA“ V LETECH 2014 - 2019 ... 34
3.1 Analýza přestupků na úseku dopravy ... 34
3.1.1 Měření rychlosti motorových vozidel pomocí přenosného měřícího zařízení ... 34
3.1.2 Měření rychlosti motorových vozidel prostřednictvím stacionárního radaru .... 36
3.2 Analýza přestupků na úsecích veřejné správy a trestných činů ... 37
3.2.1 Přestupky na úsecích veřejné správy a trestné činy ... 38
3.2.2 Charakteristika zón ... 39
3.2.3 Analýza přestupků na úseku veřejné správy a trestných činů od roku 2014 do roku 2019 ... 41
3.2.4 Analýza trestných činů a přestupků v letech 2014 – 2019 podle zón... 48
Praktická část práce ... 50
4 ROZHOVOR S VELITELEM MP ... 50
4.1 Rozhovor ... 50
4.2 Vyhodnocení rozhovoru ... 53
5 PRŮZKUM SPOKOJENOSTI OBYVATEL S ČINNOSTÍ MĚSTSKÉ POLICIE MIKULOV ... 54
5.1 Použité metody ... 54
5.2 Průběh průzkumu ... 54
5.3 Vyhodnocení průzkumu spokojenosti obyvatel ... 55
5.4 Interpretace získaných výsledků ... 64
ZÁVĚR ... 67
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ... 69
SEZNAM ZKRATEK ... 73
SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ ... 74
PŘÍLOHY ... 76
ÚVOD
Pro kvalitní a plnohodnotný život je důležité bezpečí. Pocit bezpečí každý jednotlivec vnímá individuálně a vždy budou do jisté míry odlišnosti v pocitu vnímání bezpečnosti. V naší společnosti jsou však obecně závazné předpisy (zákony), které jasně vymezují, co je pro společnost či jednotlivce nebezpečné. Pro uplatňování pravidel v rámci společnosti musí být praktický nástroj, jímž je možno bezpečnost vymáhat a tím jsou bezpečnostní složky státu.
Mezi tyto se však obecní policie neřadí, ale zcela nepochybně tento orgán obce nezastupitelně slouží k vymáhání pravidel veřejného pořádku v rámci své územní působnosti. Od roku 1992 se tedy na zajišťování bezpečnosti podílí obecní policie, a to na základě zákona ČNR č. 553/1991 Sb., o obecní policii ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o obecní policii).
Téma mojí bakalářské práce jsem si zvolila z důvodu, že již přes dvacet let pracuji na Městském úřadě Mikulov jako odborný referent přestupkové agendy a s městskou policií (dále jen MP) spolupracuji téměř každý den. Práce strážníků je fyzicky i psychicky náročným povoláním. Zpracováním bakalářské práce si prohloubím znalosti o jejich celkové činnosti a získám podrobnější informace, zejména pak v oblasti oprávnění a pravomocí strážníků.
Cílem mé bakalářské práce je zhodnotit, zda se MP podílí na snižování kriminality v daném regionu. Jako vybraný region jsem si vybrala město Mikulov, kde dlouhodobě žiji a také pracuji. Zda dochází nebo nedochází ke snižování kriminality v souvislosti s činností MP ve městě, budu posuzovat na základě sběru a analýzy statistických „tvrdých dat“, dostupných informací a dokumentů. Dále budu analyzovat spokojenost občanů s činností MP.
V teoretické části v první kapitole se zmíním o základních právních normách, dále se budu zabývat úlohou a postavením obecní policie, kým je zřizována, jakou má působnost, jaká jsou oprávnění a povinnosti strážníka, zde budu vycházet především z legislativy zákona o obecní policii, také zde definuji některé základní pojmy souvisejících s kriminalitou. Druhá kapitola bude obsahovat základní charakteristiku města, a jak se Městská policie Mikulov za desetiletí proměnila včetně jejich činností. Faktory, které ovlivňují celý chod a zabezpečení městské policie jako jsou technická zařízení, personální stav, služby v přilehlých obcích, výcvik a vzdělání strážníků. Nepůjde zde jen o rámcový výčet činností strážníků, ale zejména jak je samotná činnost vykonávána. Jakým způsobem, respektive čím je prováděna prevence se zaměřením na specifické skupiny obyvatel či informování občanů. Tato kapitola bude pro
mne stěžejní, neboť zde budu čerpat a poté analyzovat a vyhodnocovat poskytnuté dokumenty, materiály, data, statistiky ze současného stavu činnosti Městské policie Mikulov.
V poslední, třetí části teorie se předně zaměřím na sběr dat přestupků a trestných činů „tvrdá data“ a vyhodnocení těchto statistických údajů za dané období.
V praktické části bude proveden rozhovor s velitelem MP na téma protidrogové prevence ve školách a anonymní průzkum spokojenosti obyvatel s Městskou policií Mikulov. Dotazník bude obyvatelům města Mikulova předán osobně. Budou zde předloženy otázky uzavřené, jedna z otázek bude otevřená. Po vyhodnocení dotazníků budou údaje vyhodnoceny a z hlediska získaných dat z dotazníkového šetření bude zodpovězena otázka veřejného mínění, zda jsou občané města Mikulova spokojeni s činností MP Mikulov.
Závěrem budou vyhodnoceny všechny získané informace jak z teoretické části, tak praktické části a bude zodpovězena otázka, zda má Městská policie Mikulov vliv na snižování kriminality ve městě Mikulov.
Teoretická část práce
1 ÚLOHA A POSTAVENÍ OBECNÍ POLICIE
1.1 Zřízení obecní policie
Rozlišujeme obecní policii, která je zřizována obcemi a městskou policií, která je zřizována městysy a městy. Mezi městskou a obecní policií není však žádný rozdíl z hlediska pravomocí. Rozdíl je zde pouze v názvu. Obecní policie je v rámci organizačního členění obce stanovena jako orgán obce. Také je možno ji definovat jako pořádkový orgán, který však není bezpečnostním sborem. Obec ani město nemá žádnou povinnost zřídit obecní policii. Je pouze na obecních zastupitelích, zda si obecní policii zřídí či ne. Zastupitelé obcí musí dle svého zvážení zhodnotit, zda bude obecní policie přínosem pro danou obec. Musí zvážit své finanční možnosti jako výdajové prostředky na provoz obecní policie. Základním zákonem je zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii. Na zákon navazuje i platná vyhláška, kterou se provádí zákon o obecní policii č. 418/2008 Sb. Za zmínku stojí uvést i některé další zákony, které se týkají obecní policie. Uveden souhrn některých z nich např.
• zákon č. 128/2000 Sb., o obcích
• zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky
• zákon č. 500/2004 Sb., správní řád
• zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích
• zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích
• zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
• zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek
Způsob zřizování či rušení obecní policie je přímo definováno v zákoně o obecní policii v § 1.
„Obecní policie je orgánem obce, který zřizuje a zrušuje obecní zastupitelstvo obecně závaznou vyhláškou.“ (§ 1, zák. č. 553/1991 Sb.) Obecní polici řídí starosta obce nebo jiný člen zastupitelstva, pokud mu je tato funkce zastupitelstvem svěřena.
Na návrh osoby, která obecní policii řídí, to je starosta či jiný pověřený člen zastupitelstva, může zastupitelstvo obce pověřit plněním některých stanovených úkolů určeného strážníka.
Základní a zákonnou podmínkou však je, že tento pověřený strážník musí mít platné
osvědčení. Další zákonnou podmínkou je, že musí předložit negativní lustrační osvědčení.
Rozsah úkolů určeného strážníka zastupitelstvem rovněž schvaluje zastupitelstvo obce.
Stanovený rozsah by měl být v písemné podobě, aby v případě excesu byla dána jednoznačná odpovědnost. Zastupitelstvo obce však tomuto určenému strážníkovi nemůže svěřit, aby jménem obce vystupoval v pracovněprávních vztazích čekatelů, strážníků a dalších zaměstnanců osob, které jsou organizačně zařazeny do činnosti obecní policie. Toto oprávnění může provádět pouze rada obce. (Vodičková, 2008, s. 10-11)
Starostovi nebo pověřenému členu zastupitelstva je přímo podřízen velitel městské policie, kterého do funkce jmenuje a odvolává zastupitelstvo města.
1.2 Působnost obecní policie
1.2.1 Věcná působnost
V zákoně o obecní policii v ustanovení § 2 se uvádí taxativní výčet činností strážníků obecní policie při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku:
• „přispívá k ochraně a bezpečnosti osob a majetku,
• dohlíží na dodržování pravidel občanského soužití,
• dohlíží na dodržování obecně závazných vyhlášek a nařízení obce,
• se podílí v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem na dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích,
• se podílí na dodržování právních předpisů o ochraně veřejného pořádku a v rozsahu svých povinností a oprávnění stanovených tímto nebo zvláštním zákonem činí opatření k jeho obnovení,
• se podílí na prevenci kriminality v obci,
• provádí dohled nad dodržováním čistoty na veřejných prostranstvích v obci,
• odhaluje přestupky, jejichž projednávání je v působnosti obce,
• poskytuje za účelem zpracování statistických údajů Ministerstvu vnitra na požádání údaje o obecní policii.“ (§ 2 zák. č. 553/1991 Sb.)
Místní záležitosti veřejného pořádku, přísluší předně obcím a jejich orgánům, ty mohou v samostatné působnosti obcí ukládat povinnosti, které jsou uvedeny v obecně závazných
pořádek v obci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat výlučně na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, popřípadě určit, že na některých veřejně přístupných místech v obci jsou taková jednání zakázána.
(Průcha, Pomachač, 2002, s. 219)
Co je myšleno veřejným pořádkem, bývá v legislativě někdy zavádějící, může vést k celé řadě interpretačních nesrovnalostí. Pojem veřejný pořádek má několik definic. Jedna z definic zní následovně: „Označení souboru pravidel, která jsou obsažena v právních předpisech i normách neprávní povahy, jejichž dodržování je podle mínění většiny obyvatel v dané době a místě podmínkou klidného a spořádaného soužití; veřejným pořádkem je také stav společnosti, který těmto normám odpovídá.“ (Mates, Wokoun, 2001, s. 20)
1.2.2 Územní působnost
Obecní policie vykonává svoji činnost pouze ve svém katastrálním území obce, kde byla zřízena. Existují však výjimky, kdy obecní policie plní svěřené úkoly obce i mimo obec, která ji zřídila. Jde o výjimky související s uzavřením veřejnoprávních smluv.
Obec, která má zřízenu obecní policii, může uzavřít veřejnoprávní smlouvu s obcí, která obecní policii nevytvořila a to dle § 3a zákona o obecní policii, podmínkou však je, že obce spadají do stejného samosprávného celku. Ve smlouvě je přesně stanoven rozsah a plnění daných úkolů, časové období, na jaké je smlouva uzavírána, náklady a způsob úhrady.
K uzavření veřejnoprávní smlouvy je zde třeba souhlasu krajského úřadu. „Veřejnoprávní smlouva je dvou nebo vícestranný právní úkon, který zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva.“ (§ 159 zák. č. 500/2004 Sb. správní řád)
Další výjimkou je ze zákona o obecní policii § 3b. „Na území obce, kde je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu nebo kde je pořádána veřejnosti přístupná sportovní, kulturní nebo obdobná společenská akce, v souvislosti, s níž lze předpokládat účast většího počtu osob, je starosta obce, na jejímž území je vyhlášen krizový stav nebo je společenská akce pořádána, oprávněn uzavřít se starostou jiné obce veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí strážníků.“ (§ 3b zák. č. 553/1991 Sb.). Tyto smlouvy nejsou již podmíněny souhlasem jiného správního orgánu jako v případě § 3a zákona o obecní policii. Důvodem zjednodušené agendy je zde zejména nutná pružnost reagovat na krizové stavy. Následující a poslední výjimkou z územní působnosti je § 17b zákona o obecní policii, kde je strážník,
oprávněn zabezpečit přemístění osob do zdravotnického zařízení či záchytné stanice i mimo území obce. „Strážník je oprávněn zabezpečovat dopravu osob do zdravotnického zařízení nebo do protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice podle jiného právního předpisu i mimo území obce, která zřídila obecní policii nebo která je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy podle § 3a nebo 3b. Povinnosti a oprávnění podle zákona může strážník plnit pouze v rozsahu nezbytném pro zajištění dopravy této osoby a jejího umístění do protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice.“ (§ 17b zák. č. 553/1991 Sb.) Povinnost a oprávnění strážníka, je zde pouze k přepravované osobě v rozsahu nezbytně nutném pro zajištění přepravy.
1.3 Povinnost strážníka
Primární povinnosti strážníka jsou obsaženy v § 6 až § 10 zák. 553/1991 Sb., o obecní policii.
Vymezení těchto povinností se vztahuje ve většině případů k pojmům zákrok, úkon nebo jiné opatření. Tyto pojmy nejsou vymezeny přímo v zákoně o obecní policii, pro potřeby strážníků lze využít definice ze zákona o Policii ČR (dále jen PČR).
„Úkonem je takový druh konkrétní činnosti strážníka, který mu umožňuje zabezpečovat plnění úkolů obecní policie, a při kterém dochází rovněž k zásahu do práv a svobod občanů (například zjišťování totožnosti osob, zastavování vozidel apod.), ale tento zásah nesměřuje přímo do fyzické integrity člověka, resp. není tak intenzivní jako je tomu při zákroku.
Zákrokem se rozumí taková činnost strážníka, kterou se přímo zasahuje do práv a svobod osob, při které je využíváno oprávnění nebo prostředků (donucovací prostředky včetně služební zbraně apod.) uvedených v zákoně k odvrácení nebezpečí nebo překonání protiprávního jednání, kterým je ohrožován veřejný pořádek, bezpečnost osob či majetku nebo jiný společenský zájem.
Jiným opatřením se rozumí operace směřující k naplnění cíle stanoveného zákonem jinými prostředky než zákrokem nebo úkonem. Přitom se zdaleka nemusí jednat pouze o využití 18 institutů právního řádu České republiky. V úvahu přicházejí i činnosti, které občanská společnost běžně využívá v každodenním kontaktu (občanská, sousedská výpomoc).“
(Vetešník, Chauer a Zídka, 2013, s. 120)
Strážník je úřední osoba proto by měl vystupovat autoritativně a zároveň důstojně. Je povinen oznámit PČR každý trestný čin, jestliže má podezření, že došlo k jeho spáchání. Jakou formou toto učiní, záleží na konkrétních okolnostech a povaze trestného činu. (Mates, Čechmánek, Hromádka, Kramář, Rajman, 2004, s. 183; Šebesta, 2018, s. 151)
Je-li spáchán trestný čin nebo přestupek, kde je přímo ohroženo zdraví či život nebo hrozí-li škoda na majetku, má strážník povinnost provést tento zákrok či úkon nebo učinit jiné opatření, a to i mimo svoji pracovní dobu, musí však o tomto vyrozumět nejbližší oddělení policie. Strážník dle § 8 zákona o obecní policii nemusí zasáhnout v případě jestliže:
a) je ovlivněn léky nebo je pod vlivem jiných léků, které snižují schopnost konat,
b) pokud nebyl k provedení úkolu vyškolen či vycvičen a povaha tohoto úkolu to vyžaduje,
c) pokud je evidentní, že zákrok či úkon nemůže bezpečně dokončit.
Při realizování úkonů a zákroků, které slouží k plnění úkolů obecní policie je strážník povinen dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob, vzhledem ke kterým úkon provádí stejně jako vážnosti a důstojnosti své vlastní. Nesmí připustit, aby osobám, vůči kterým úkon nebo zákrok provádí, vznikla bezdůvodná škoda. Musí zároveň dbát toho, aby případný zásah do práv a svobod občanů nepřesáhl míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného prováděným úkolem nebo zákrokem. (Jurníková, 2013, s. 97)
1.4 Oprávnění strážníka
Oprávnění strážníků jsou dána zákonem o obecní policii. Strážník při výkonu svého povolání disponuje řadou zákonných oprávnění, která mu umožňují přiměřeným způsobem zasáhnout při jakémkoli porušení zákona.
Strážník je úřední osobou, která je v pracovním poměru k obci. Strážník je tedy při výkonu své pravomoci povinen se prokázat příslušností k obecní policii. Příslušnost je prokazována odznakem obecní policie, stejnokrojem a identifikačním číslem. Pokud strážník vyzve osobu, proti níž zasahuje a ta neuposlechne této výzvy, vystavuje se tímto přestupkovému jednání proti veřejnému pořádku „neuposlechne výzvy úřední osoby při výkonu její pravomoci.“ (§ 5 zák. č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích ve znění pozdějších předpisů). Zákonná oprávnění strážníka – uveden neúplný výčet oprávnění s příklady:
• Oprávnění k prokázání totožnosti - § 12 zák. č. 553/1991 Sb.
- jde-li o osobu, od níž bude třeba požadovat vysvětlení (např. svědek události), - pokud je osoba podezřelá ze spáchání trestného činu nebo přestupku,
- jde-li o osobu, která odpovídá popisu osoby hledané policií.
• Oprávnění požadovat vysvětlení - § 11 zák. č. 553/1991 Sb.
- oprávnění umožňuje strážníkovi požadovat vysvětlení od osoby, která může přispět k objasnění přestupku nebo jeho pachatele. Dále je strážník oprávněn tuto osobu vyzvat, aby se ve stanovenou dobu dostavila na služebnu obecní policie k sepsání úředního záznamu o podání vysvětlení.
• Oprávnění předvést osobu - § 13 zák. č. 553/1991 Sb.
- na žádost příslušného orgánu obce (většinou ke komisi k projednávání přestupků) v případě, že správní orgán vydá usnesení o předvedení osoby.
• Oprávnění odebrat zbraň - § 14 zák. č. 553/1991 Sb.
- je-li to nezbytné v zájmu ochrany veřejného pořádku, života a zdraví osob nebo bezpečnosti majetku a hrozí-li, že zbraň může být použita k násilí.
• Oprávnění použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla - § 17a zák.
č. 553/1991 Sb.
- vozidlo, které bylo ponecháno na místě, kde je zakázáno stání nebo zastavení vozidla,
- vozidlo, které stojí na místě, kam je vjezd zakázán místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích.
• Oprávnění otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor - § 16 zák. č. 553/1991 Sb.
- jde-li svým charakterem o nebezpečnou situaci, ohrožení lidského života, výbuch, požár.
• Oprávnění ke vstupu do živnostenských prostor - § 17c zák. č. 553/1991 Sb.
- kontrola, zda v provozovnách nejsou podávány alkoholické nápoje osobám mladším 18 let nebo zda jim není umožňována hra na výherních automatech.
• Oprávnění zakázat vstup na určitá místa - § 15 zák. č. 553/1991 Sb.
- jde-li o zajištění místa, kde byl spáchán trestný čin či způsobena dopravní nehoda.
• Oprávnění použít donucovací prostředky - § 18 zák. č. 553/1991 Sb.
- hmaty, chvaty, údery a kopy, - slzotvorné prostředky, - obušek,
- pouta,
- úder služební zbraní, - hrozba služební zbraní,
- varovný výstřel ze služební zbraně,
- technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla. (Městská policie Karlovy Vary
© 2018)
1.5 Pracovně právní vztahy
Zaměstnanci obecní policie se rozdělují do tří skupin:
1. „Strážníci – jsou ti, kteří splňují všechny podmínky dle § 4 zákona včetně osvědčení o splnění stanovených odborných předpokladů.
2. Čekatelé – zaměstnanci, kteří splnili podmínky dle § 4, avšak ještě nezískali osvědčení.
3. Ostatní zaměstnanci – zaměstnanci, u nichž se nepředpokládá, že budou plnit funkce strážníků, např. pracovníci, kteří sledují kamerové systémy, technicko – hospodářští zaměstnanci atd.“ (Čermák, 2012, s. 249)
1.6 Předpoklady pro výkon povolání strážníka
„
Zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností.“(Listina základních práv a svobod, čl. 26).
Pro jakoukoli práci jsou určeny kvalifikační předpoklady. Tyto předpoklady na uchazeče o zaměstnání stát se strážníkem, jsou stanoveny jmenovitě v § 4. Aby se uchazeč mohl stát strážníkem je zapotřebí naplnit všechny předpoklady. Kvalifikační předpoklady lze dělit na základní, kam lze řadit zdravotní způsobilost a věk, a poté na předpoklady zvláštní, mezi které patří všechny zbývající. (Vetešník a spol., 2013, s. 50)
Zákonné předpoklady, které uchazeč o zaměstnání strážníka musí splňovat:
• občan ČR,
• věk minimálně 18 let,
• úplné střední vzdělání zakončené maturitní zkouškou,
• zdravotní způsobilost,
• prokázání bezúhonnosti,
• prokázání spolehlivosti.
1.7 Spolupráce s IZS a ostatními složkami
„Integrovaný záchranný systém je koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací.“ (Martínek, 2003, s. 10)
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZS) stanovuje, základní složky IZS - § 4 odst. 1 zák. č. 239/2000
• Hasičský záchranný sbor ČR
• Zdravotnická záchranná služba
• Policie ČR
• Jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany
Ostatními složkami jsou ozbrojené síly Armáda ČR, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory (obecní policie), orgány ochrany veřejného zdraví (hygienická stanice). Důležitými ostatními složkami jsou i neziskové organizace a sdružení občanů, která se zabývají záchrannými pracemi (Horská služba či Vodní záchranná služba). (Skalská, Hanuška a Dubský, 2010, s. 13)
Z výše uvedeného je patrné, že obecní policie do složek IZS nepatří, řadí se jako ozbrojený bezpečnostní sbor do ostatních složek IZS. Se složkami IZS se obecní policie setkává při dopravních nehodách či mimořádných událostech. „Mimořádná událost je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.“ (Pacinka, Pivovarník, 2010, s. 7)
1.8 Kriminalita
V názvu bakalářské práce se objevuje pojem kriminalita.
„Kriminalitou (zločinností) rozumíme souhrn společensky podmíněných činů, které mají relativně hromadnou povahu, ve zvýšené míře ohrožují společnost, a jsou proto platným zákonodárstvím prohlášeny za trestné.“ (Urbanová, 2006, s. 114)
Kriminalitu můžeme všeobecně chápat jako souhrn trestných činů, které jsou spáchány za určité období na určitém území. Kriminalitou se zaobírá vědní obor, který se nazývá kriminologie.
Kriminologie jako pojem pochází z latinského slova crimen – zločin a řeckého slova logos – učení. „Kriminologie je věda o kriminalitě (zločinnosti), o jejích pachatelích a obětích a o její kontrole.“ (Novotný, Zapletal, 2008, s. 5)
Existují dvě pojetí kriminality. Pojetí sociologické a legální. Sociologické pojetí vymezuje jednání, které je pro společnost nežádoucí, antisociální. Legální pojetí lze chápat kriminalitu jakou souhrn jednání, které naplňují znaky skutkové podstaty trestných činů. (Bouřa, 2007, s. 2)
1.8.1 Prevence kriminality
Podílení se na prevenci kriminality je jedním z podstatných úkolů obecní policie, který stanovuje zákon o obecní policii.
Prevence kriminality na místní úrovni vytváří základ systému prevence kriminality celé republiky. Zahrnuje sociální, informační a situační pohled. Na části praktické se zaměřuje na rizikové jedince, sociální skupiny, lokální komunity, kriminogenní situace a opatření proti jednotlivým druhům kriminality. Za praktickou realizaci různých preventivních programů měst a obcí nesou odpovědnost zastupitelstva. Základem pro zpracování preventivních podkladů je analýza bezpečností situace. Na základě tohoto rozboru je možné poté zpracovat komplexní program prevence kriminality ve městě. Finální verze tohoto programu musí být schválena zastupitelstvem obce. (Koníček, Kocábek, Kricner, Kalivodová a Štěpánek, 2005, s. 13)
2 MĚSTSKÁ POLICIE MIKULOV
2.1 Město Mikulov – základní charakteristika
Mikulov je jedním z 602 měst v ČR. Statut města Mikulov získal již v roce 1410, kdy byla tehdejší trhová osada povýšena na město. Dnešní město je členěno pouze na jednu územní jednotku a jednu katastrální jednotku, které spolu tvoří územní obvod města Mikulov. Město leží v Jihomoravském kraji, v okrese Břeclav, na hranicích s Rakouskou republikou, vzdáleno 50 km jižně od Brna a 80 km severně od Vídně. Rozlohou 4 532 ha se Mikulov řadí mezi větší města Jihomoravského kraje.Ve městě Mikulov žije k 1. 1. 2020 7318 obyvatel (Město Mikulov © 2008; ČSÚ © 2012)
Mikulov a obce v jeho správním obvodu jsou v současné době velice vyhledávaným turistickým cílem. Kriminální činnost je do jisté míry ovlivněna také blízkostí hranice s Rakouskem. Na správním území obce s rozšířenou působností Mikulov, se nachází silniční hraniční přechod Mikulov – Drasenhofen. Kriminalita, je také ovlivněna rozsáhlou tranzitní dopravou, která je zapříčiněna doposud nevybudovaným dálničním obchvatem dálnice D52 (zhoršená plynulost silničního provozu, bezpečnost chodců).
Město Mikulov se řadí do typu obecního úřadu obce s rozšířenou působností (dále jen ORP).
Tento typ obce může být také nazýván obecní úřad III. stupně či obecní úřad III. typu. Obce s rozšířenou působností vznikly k 1. 1. 2003, kdy převzaly většinu působnosti zrušených okresních úřadů. „Obce s rozšířenou působností jsou specifickou kategorií obcí, které oproti jiným, „obyčejným“ obcím, vykonávají přenesenou státní správu ve výrazně větším rozsahu.“
(Balík, 2009, s. 23)
Správní obvod ORP Mikulov je vymezen územím 17 obcí a to jmenovitě: Bavory, Brod nad Dyjí, Březí, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Horní Věstonice, Jevišovka, Klentnice, Mikulov, Milovice, Novosedly, Nový Přerov, Pavlov, Perná, Sedlec.
Rozloha ORP Mikulov je 245 km2. (Město Mikulov © 2008).
Ze všech zmíněných obcí má statut města pouze Mikulov. Drnholec má statut městyse.
Nejmenší obcí v ORP Mikulov jsou Bavory.
Obrázek 1: Mapa správního obvodu ORP Mikulov (ČSÚ © 2012)
2.1.1 Městská policie Mikulov – vývoj od roku 1992
Pokud nahlédneme částečně do historie zajišťování veřejného pořádku ve městě Mikulov, byli předchůdcem strážníků MP Mikulov tři pracovníci pro dohled nad veřejným pořádkem, kterým se lidově, říkalo „šedý mor“. Byli to pracovníci, kteří byli zařazeni pod sociální odbor.
Nebyli ozbrojeni a nebyli vybaveni pravomocemi typickými pro policejní sbory. Byli to ve své podstatě úředníci veřejné správy, kteří dbali o pořádek ve městě. Dohlíželi na veřejný pořádek, prováděli dohled veřejného osvětlení, vybírali poplatky za zábory veřejného prostranství, evidovali zakládání černých skládek a v neposlední řadě spolupracovali také s PČR. Jejich výhodou byla vysoká místní znalost, která byla velkou měrou využívána tehdy ještě národními výbory, později Městským úřadem při doručování zásilek mikulovským občanům.
Vznik MP Mikulov umožnil až zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, který nabyl účinnosti dne 1. ledna 1992. Městskou policii Mikulov zřídilo zastupitelstvo města na základě samostatné působnosti obce dle zákona č.128/2000 Sb., zákona o obcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“) a to obecně závaznou vyhláškou v měsíci únoru roku 1992. V roce 1992 bylo ve městě Mikulov celkem 6 strážníků, během následujících tří let se počet zvedl na 10 strážníků. Dalším významným mezníkem MP Mikulov je rok 2005, kdy se transformovala do dnešní podoby. Současná podoba MP je 16 strážníků, včetně velitele.
Z toho 13 mužů a tři ženy. (Městská policie Mikulov © 2020).
Ženy slouží na směnách stejně jako muži a vztahují se na ně všechny povinnosti jako na strážníky. Každý strážník je certifikovaným specialistou na konkrétní činnost. V současnosti na městské policii pracují tři vysokoškolsky vzdělaní strážníci, devět má středoškolské
vzdělání s maturitou a jeden podléhá výjimce z věku a vzdělání. Novelizací zákona o obecní policii byla strážníkům dána povinnost mít úplné středoškolské vzdělání. Výjimku mohli získat Ti, kterých věk v době platnosti zákona byl 50 let a více a měli praxi 20 let a více u obecní policie.
Tabulka 1: Personální sta MP Mikulov od 1992 do 2020 (Zdroj: Městská policie Mikulov, vlastní zpracování)
1992 – 1993 4 strážníci (3 x muž, 1 x žena)
1994 7 strážníků (7 x muž)
1995 – 2000 10 strážníků (9 x muž, 1 x žena) 2000 – 2004 8 strážníků (7 x muž, 1 x žena) 2005 – 2009 12 strážníků (11 x muž, 1 x žena) 2010 – 2016 14 strážníků (13 x muž, 1 x žena) 2016 – 2020 16 strážníků (13 x muž, 3 x žena)
2.1.2 Městská policie a její současný stav
MP Mikulov vychází při své činnosti z několikaletých zkušeností a z dokonalé místní znalosti a to především díky nízké fluktuaci strážníků. Někteří jsou strážníky již od založení městské police od roku 1992. Věkový průměr je 42,6 let. Průměr praxe v oboru je 15,7 let.
Graf 1: Praxe strážníků (Zdroj: Městská policie Mikulov, vlastní zpracování)
Subjekt 1 Subjekt 2 Subjekt 3 Subjekt 4 Subjekt 5 Subjekt 6 Subjekt 7 Subjekt 8 Subjekt 9 Subjekt 10 Subjekt 11 Subjekt 12 Subjekt 13 Subjekt 14 Subjekt 15 Subjekt 16
9
1 2
18 23 10
24
8 4
24 22 24 10 8
24 25
Praxe
Graf 2: Podíl mužů a žen (Zdroj: Městská policie Mikulov, vlastní zpracování)
Graf 3: Věková struktura strážníků (Zdroj: Městská policie Mikulov, vlastní zpracování)
2.2 Činnost Městské policie Mikulov
Výkon služby je strážníky zabezpečen nepřetržitě, tedy 24 hodin, 7 dní v týdnu. Je rozdělen na dvanáctihodinové služby (denní, noční). Výkon služby je rozčleněn na směny, které jsou organizovány tak, aby docházelo k pravidelnému střídání strážníků. Model směnnosti a služeb je se šestnácti sloužícími strážníky rozdělených do čtyř směn po čtyřech. Strážníci slouží službu v nepřetržitém režimu (denní a noční směny). Plánování je prováděno s dostatečným časovým předstihem na rok dopředu. Strážníci si tak mohou vypočítat, jak bude plán služeb vypadat v kalendářním roce. Schéma plánování služeb je dva dny denní, dva dny noční směna, čtyři dny volna. Po roce zůstávají na směnách pouze velitelé směn a strážníci se na jednotlivých směnách obměňují. Důvodem je zejména předcházení syndromu vyhoření.
3 13
žena muž
Subjekt 1 Subjekt 2 Subjekt 3 Subjekt 4 Subjekt 5 Subjekt 6 Subjekt 7 Subjekt 8 Subjekt 9 Subjekt 10 Subjekt 11 Subjekt 12 Subjekt 13 Subjekt 14 Subjekt 15 Subjekt 16
38 27 29 38 46 51 55
28 27 47 44 47
34 45 49 51
Věk
Směna je dnes již čtyřčlenná, kde novou organizační dvoustupňovou strukturou byli jasně definováni velitelé směn s dvoučlennou autohlídkou a jedním strážníkem na ostatní podpůrné činnosti (jako je pěší hlídka, motohlídka na skútru apod.).
Výkon služby strážníků je zajištěn do skupiny operativní, což je zajištění jednoho strážníka na stále službě, který dozoruje nad městským, kamerovým dohlížecím systém(dále jen MKDS).
MKDS je propojený s pultem centralizované ochrany (dále jen PCO). PCO přijímá oznámení od IZS či občanů nebo také koordinuje činnost hlídky v terénu. Druhou složkou výkonu služby je hlídková skupina, kterou tvoří dva strážníci, kteří ve služebním vozidle řeší přijatá oznámení a přestupky v dopravě. Poté je jeden strážník pěší, který provádí kontrolu svěřeného revíru. V těchto činnostech se strážníci v průběhu směny pravidelně střídají po čtyřech hodinách tak, aby služba nebyla jednotvárná. (Městská policie Mikulov © 2018).
2.3 Technické vybavení
2.3.1 Městský, kamerový, dohlížecí systém
MP Mikulov je od roku 2005 provozovatelem MKDS. Původně byly nainstalovány tři kamery v centru města. V dalších letech byl MKDS rozšířen o další kamerové body a to postupně instalací od centra města dále. Záměrem od prvopočátku bylo, že se jednotlivé kamerové body alespoň jedním pohledem překrývaly. Tímto způsobem byl kamerovým systém tvořen až do roku 2013. Od roku 2005 do roku 2013 bylo instalováno celkem 22 kamerových bodů. V roce 2013 prošel kamerový systém zásadní rekonstrukcí. Důvodem byla modernizace a sloučení jednotlivých systémů pod jedno pracoviště. MKDS byl plně digitalizován. V současné době je ve městě nainstalováno 49 kamer, které jsou včleněny do jednotlivých kamerových „hnízd“ za účelem využití v nich nasazených inteligentních funkcí. Kamery se umisťují po vyhodnocení kriminogenních faktorů ve městě. Od roku 2017 se kamerový systém modernizuje, zejména co do využití technologií než do navyšování počtu kamer v ulicích. Servis a údržbu kamerového systému provádí na základě smluvních podmínek servisní organizace, a to dle aktuálních potřeb. Pořizovací náklady 49 kamer včetně souvisejících technologií byly ve výši 11.366.000 Kč. K této pořizovací ceně je nutno započítat náklady na opravy, provoz a servis, které každoročně činí 500.000 až 800.000 Kč. Město Mikulov se podílelo finančními náklady ve výši 4.847.000 Kč, zbylá část 6.518.000 Kč byla získána prostřednictvím dotačních titulů.
Obrázek 2: MKDS v Mikulově (Zdroj: Městská policie Mikulov, vlastní zpracování)
MKDS je plně využit a slouží zejména k monitorování stavu veřejného pořádku, přestupkové a trestné činnosti na místech veřejně přístupných. MKDS slouží k prokazování trestné činnosti, zejména pak majetkové trestné činnosti, která je v současné době ve městě Mikulov páchána v organizovaných skupinách, tzv. nájezdným způsobem. Propracovaným systémem MKDS se protizákonná činnost snadněji dokazuje. Jedná se především o prokazování přestupků na úseku proti občanskému soužití, proti majetku a proti veřejnému pořádku.
Obrázek 3: Umístění 41 kamer v roce 2018 (Zdroj: velitel MP Mikulov)
2.3.2 Technologie a zařízení
Strážníci jsou v přímém výkonu služby vybaveni mikroaudiovideo záznamovým zařízením, kterým zaznamenávají veškeré úkony a zákroky při činnostech přímo na ulici.
Při své činnosti využívají dvě osobní vozidla a jeden skútr. Všechny dopravní prostředky jsou plně vybaveny pro službu ve smyslu výstražných světel modré barvy s předností v jízdě a
radiospojením, rovněž taky odchytovou klecí na zvěř, která je umístěna v zavazadlovém prostoru.
Strážníci používají krátké střelné zbraně (samonabíjecí pistole). Každý jeden strážník má svoji vlastní zbraň. Evidence, nošení a použití zbraní podléhá přísnému režimu dle zákona č. 119/2002 S., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních) a vnitřní směrnicí města Mikulova. Při nástupu do služby obdrží každý strážník ze zabezpečeného trezoru na zbraně svoji zbraň a provede jejich bezpečnou kontrolu. Bez náboje v nábojové komoře odchází do služby. Na konci směny probíhá bezpečné vybíjení zbraně a kontrola zbraní jako celku.
MP využívá při řešení přestupků v ulicích platbu pokutou příkazem na místě prostřednictvím dvou mobilních platebních terminálů. V tomto ohledu je stále vzestupný trend platby bezhotovostním způsobem, zejména pak na straně cizinců.
MP je dále vybavena - alkohol tester Dräger 7510, osobní minikamery, sady na detekci drog, sady na sběr infikovaného lékařského materiálu, hlukoměr, sady na násilné a nenásilné otevírání dveří, IT vybavení pro dokumentaci v terénu s propojením na MKDS, čtyři balistické neprůstřelné vesty, radar Lavet TC Pro II, Ramer, SW MIMIS pro spisovou službu s on-line přístupy, automatický defibrilátor AED, odchytovou techniku pro bezpečnou manipulaci na odchyt synantropních zvířat, aj.
2.3.3 Pult centralizované ochrany
Pult centralizované ochrany je jedno ze situačních opatření ke zvýšení pocitu bezpečí a ochrany majetku, které propojením jednotlivých prvků elektronické zabezpečovací signalizace zabezpečuje elektronickou detekci narušení uzavřeného prostoru a zvyšuje možnost dopadení pachatele při vloupání do objektů. MP provozuje PCO od roku 2007.
Tehdy převzalo pod ostrahu veškerý majetek města (školy, školky, budovy) od soukromé bezpečnostní agentury. Od té doby se postupně napojily další objekty města ve správě jednotlivých organizací. Dnes je na PCO napojeno celkem 57 objektů a kvalifikovaný odhad úspor za ostrahu je kolem 80.000 Kč ročně. Dále jsou na PCO napojeni uživatelé speciálního významu, jako jsou senioři a osoby se zdravotním postižením přes „tísňové tlačítko“.
Aktuálně je jich 18, zájem se o ně zvyšuje. Tito uživatelé mohou jedním stisknutím přivolat strážníky na pomoc při zhoršeném zdravotním stavu, nemohou-li vstát po pádu, dobývá-li se
zdravotních potížích. V roce 2019 jich MP zaznamenala 23 a v jednom případě se jednalo o záchranu života. PCO je propojeno s MKDS v tom smyslu, že je-li napaden objekt napojený na PCO, nejbližší kamery se na něj automatizovaně natočí a sledují dění.
Celkem je vykonáno ročně na 140 zásahů díky tomuto situačnímu opatření.
2.4 Výcvik strážníků
Dvakrát do roka probíhá jednodenní výcvik strážníků zaměřený na praktickou střelbu, použití donucovacích prostředků, použití speciálních technik a dalšího vybavení dle jednotlivých specializací strážníků. Výcvik strážníků je dvakrát do roka a skládá se z tzv. combat střelby, což znamená ovládání zbraně za pohybu. Dále strážníci provádějí výcvik na slaňování budov, zdokonalování se v sebeobraně v provádění úkonů a zákroků, bezpečné ovládání vozidla.
Dále pravidelně absolvují kurzy první pomoci. Výcviky probíhají ve spolupráci s odbornými instruktory, kteří jsou držiteli odpovídajícího osvědčení.
2.4.1 Osvědčení, školení
Každoročně jsou strážníci jednotlivě školeni dle svých náplní práce. Zde uvedu pouze některá z nich:
• odborná manipulace s MKDS,
• problematika prevence kriminality, násilí na dětech a dětmi,
• přestupkové řízení,
• odchyt synantropních zvířat,
• bezpečnost silničního provozu,
• používání laserového silničního radaru,
• obsluha SW ke stacionárnímu radaru – Ramer T10, obsluha hlukoměru.
Každý strážník je držitelem osvědčení – operátor MKDS. Většina strážníků vlastní osvědčení pro násilné a nenásilné uvolňování dveří včetně zámků. Všech 16 strážníků má přístup do centrálního registru vozidel (dále jen CRV) přes univerzální klíč pod svým heslem v informačním systému pro městské policie a také do registru evidence přestupků. Pouze čtyři strážníci mají oprávnění ke vstupu do centrálního registru řidičů (dále jen CRŘ).
2.5 Veřejnoprávní smlouvy
Městská policie Mikulov má uzavřeny veřejnoprávní smlouvy (dále jen VPS) s obcemi, které spadají pod obecní úřad obce s rozšířenou působností, jsou to Dolní Dunajovice, Perná, Brod nad Dyjí, Drnholec a Novosedly. VPS jsou pojaty tak, že MP Mikulov ve smluvních obcích vykonává neomezený rozsah své působnosti (měření rychlosti vozidel, přestupky proti bezpečnosti silničního provozu, veřejného pořádku, občanského soužití a v neposlední řadě zajištění kulturních, společenských a sportovních akcích). V této činnosti došlo k významné regulaci s rokem 2017, kdy služby na VPS byly finančně navýšeny a tři obce (Klentnice, Dobré Pole a Bavory) tuto službu vypověděly. Nadále je smluvní vztah aktuální s obcemi, Brod nad Dyjí, Dolní Dunajovice, Drnholec Novosedly a Pavlov. MP zde zajišťuje měření rychlosti vozidel a také zajišťuje bezpečnost na vybraných kulturních a sportovních akcích.
Přednostně je však služba vykonávána ve městě zřizovatele, kterým je město Mikulov. Na základě VPS je s obcemi Brod Nad Dyjí a Dolní Dunajovice také provozován kamerový systém.
2.6 Činnost na úseku dopravy
Obecní policie je oprávněna měřit rychlost vozidel. Od roku 2007 provádí MP přenosným laserovým měřičem měření rychlosti vozidel, a to cca 30x za rok. Místa měření jsou schválena místně příslušným Dopravním inspektorátem Břeclav. Jde o místa, kde je největší hustota s nejvyšším rizikem pro bezpečnost silničního provozu. Od roku 2015 se provádí měření také radarovým měřičem rychlosti RAMER 10, což je stacionární druh radaru. Město Mikulov vlastní dva stacionární měřiče rychlosti s pěti vybudovanými stanovišti. Jedná se o stanoviště na ul. Vídeňská, Pavlovská, Bezručova, Gagarinova a Pavlovská. Místa instalace stacionárních radarů byla schválena Krajským ředitelstvím policie Jihomoravského kraje, odborem služby dopravní policie. Měřiče rychlosti jsou pouze dva a dle potřeby je MP přemisťuje na požadovaná místa. Tento měřič rychlosti rozpozná rychle jedoucí vozidlo dle registrační značky, která se následně porovná s databází v centrálním registru vozidel. Měření vozidel probíhá v obou směrech. Fotografie pořízeného, rychle jedoucího vozidla se do paměti tohoto zařízení uloží a přenese prostřednictvím počítačové sítě na služebnu MP. Noční směna strážníků zachycené rychle jedoucí vozidla z daného dne fyzicky přepíše do programu a předá správnímu orgánu přestupkového řízení k dořešení. Strážníci mají oprávnění formou
Mimo jiné probíhají od roku 2015 jednorázové akce se zaměřením na cyklisty. Strážníci vykonávají každodenní dohled u přechodů základních a středních škol včetně rizikových křižovatek ve městě.
2.6.1 Kamerové sety na čtení registračních značek
Od roku 2010 byl kamerový systém doplněn dvěma kamerovými sety na čtení registračních značek vozidel na mezinárodní komunikaci E52, konkrétně na ul. 28. října u kruhového objezdu. Tento systém zaznamenává veškeré průjezdy vozidel, což slouží k následnému vyhodnocení zájmových registračních značek vozidel. Na operátorském pracovišti MKDS je databáze zájmových vozidel, která je tvořena na základě oprávněných požadavků PČR, Útvaru speciálních činností služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR, Národní protidrogové centrály služby kriminální policie a vyšetřování a Celní správy ČR, ale také požadavků ze zahraničí (Rakousko). Je sledován pohyb zájmových vozidel i s jejich osádkou.
Tento systém tak přispívá k prokazování organizované mezinárodní trestné činnosti. V praxi funguje tak, že projede-li zájmové vozidlo, operátorovi se na služebně MP zobrazí detailní fotografie vozidla s možností spuštění okamžitého záznamu. Toto je doprovázeno zvukovým signálem. Operátor poté odesílá formou SMS, zprávu na požadovaný kontakt. V průměru je zachyceno cca 10 zájmových vozidel měsíčně. Jedná se většinou o pachatele závažné trestní činnosti.
2.7 Preventivní činnost
Preventivní činnost MP spočívá v organizování jednotlivých preventivních akcí, jako je přednášková činnost a tvorba projektů za účelem řešení zjištěných, nepříznivých stavů. MP Mikulov spolupracuje ve věci prevence kriminality s PČR a dalšími orgány veřejné moci.
Orgán, který prevenci kriminality koordinuje, se nazývá komise prevence kriminality. Je to poradní orgán rady města. Materiál se předkládá zastupitelstvu města, ten pak získá statut obecně závazného dokumentu, podle kterého město Mikulov uplatňuje činnost v rámci programu prevence na místní úrovni. Zastupitelstvo města tímto schválením vyjadřuje svoji politickou vůli aktivně se podílet na boji s kriminalitou. Schválení programu prevence kriminality zastupitelstvem, je jeden z předpokladů pro možnost ucházet se o dotační prostředky na problematiku prevence kriminality. Součástí programu prevence je přednášková činnost, která spadá do primární prevence. Město Mikulov ji vykonává od roku 2005. Do
funkce manažera prevence kriminality ve městě Mikulov byl radou města jmenován velitel MP Mikulov Jiří Hamerník. (Městská policie Mikulov © 2018).
Prevence kriminality má tři úrovně preventivních aktivit (primární, sekundární a terciární).
MP Mikulov se zaměřuje zejména na primární prevenci. Rozsah preventivní činnosti je od mateřských škol až po generaci seniorů. Od roku 2005 do roku 2019 bylo organizováno 41 projektů za 14.895.000 Kč. Město se podílelo částkou 6.870.000 Kč, dotační tituly činily 8.0025.000 Kč. (Městská policie Mikulov © 2005-2009).
2.7.1 Prevence na školách
MP Mikulov spolupracuje s řadou základních a středních škol. Přednášky a besedy jsou vykonávány nepravidelně v závislosti na zájmu školských zařízení a zájmových sdružení. MP Mikulov vykoná ročně na 70 přednášek, které nejsou plánované. Přednášková činnost je prováděna již od roku 2005. Jejich zájmem je děti oslovovat od prvního stupně základních škol až po střední školy. Strážníci vedou přednášky a besedy na téma: BESIP, základní zákonná činnost, osobní bezpečí, vývojové trendy kriminality, šikana, kyberšikana a kyberprostor, problematika psychotropních a omamných látek všeobecně. Příklady projektů:
• „Co se v mládí naučíš“ (2005)
Přednášková činnost na základních školách směřována do základů bezpečného chování a základních znalostí bezpečného silničního provozu.
• „Pomocná ruka“ (2016)
Projekt pro vytipované děti z evidence sociálně – právní ochrany dětí (dále jen OSPOD). Projekt je zaměřen na společné prožitkové chvíle rodičů s dětmi na týdenním táboře ve spolupráci se zástupci OSPOD, PČR a MP.
• „Vidět znamená žít“ (2008)
Projekt zaměřený na primární protidrogovou prevenci ve školách a školských zařízeních. Orientuje se na volnočasové aktivity dětí a mládeže. Hlavním cílem bylo, vysvětlit dětem proč by neměly brát drogy a jak poznat osoby ovlivněné drogou.
• „Touto cestou nepůjdeš“ (2008)
Projekt zaměřen opět na děti, které byly vytipovány z evidence OSPOD s výchovnými
jde cestou protiprávního jednání. Osobní návštěva dětí K – centra (kontaktní centrum pro drogově závislé). Poté následovala exkurze do výchovného ústavu pro děti a mládež a v závěru tohoto projektu děti navštívily nápravné zařízení výkonu trestu odnětí svobody.
Obrázek 4: Preventivní činnost MP (Zdroj: velitel MP Mikulov)
2.7.2 Protidrogová prevence ve školách
Protidrogová prevence znamená předcházení, opatření k zachování zdraví člověka.
Protidrogová prevence je specializovanou oblastí, zabývající se hlavně prevencí návykových a škodlivých látek. Cílem protidrogové prevence je snižovat počet drogově závislých, ale také preventivně působit na ty osoby, které doposud nepřišly do kontaktu s žádnou drogou.
Prevence neprobíhá pouze v rámci výuky ve školách v jednotlivých předmětech a v rámci mezipředmětových vztahů, ale i formou přednášek či besed se subjekty zabývajícími se drogovou prevencí.
Jedním se subjektů je MP Mikulov, která provádí přednášky o drogách na základních a středních školách v rámci ORP Mikulov. Rozhovor s velitelem MP na toto téma je v praktické části bakalářské práce.
Obrázek 5: Ukázka protidrogového vlaku (Zdroj: deník.cz © 2018)
2.7.3 Prevence senioři
Tato skupina patří do nejrizikovější, zranitelné skupiny. Senioři jsou velice důvěřiví, a tak se stávají snadným cílem trestné či přestupkové činnosti. MP jim tak věnuje velkou pozornost a zaměřuje se na projekty na jejich ochranu. Příklady projektů:
• „Víš, kdo je za dveřmi?“ (2006)
Téma projektu byl o bezpečnosti domova, kdy se na základě zájmu, seniorům instalovaly bezpečnostní řetízky a panoramatická kukátka.
• „Neotvírej“ (2015)
Projekt zaměřený tzv. na „šmejdy“, kde byli senioři proškoleni formou přednášek, jak zvládnout nátlak a manipulaci potencionálních pachatelů trestné činnosti. S odstupem času proběhla náhodná návštěva strážníků MP s testováním pozornosti seniorů, kteří byli proškoleni.
• „Společně to dokážeme“ (2011)
Přednáška v období předvánočních svátků s důrazem na osobní bezpečí, bezpečný pohyb na veřejnosti a předcházení napadení pachatelem.
Obrázek 6: Beseda MP se seniory (Zdroj: Sdružení obrany spotřebitelů Moravy a Slezska, z.s., © 2017)
2.8 Informování veřejnosti
Zpravodaj města Mikulova vydává každý měsíc „okénko MP“ a informuje tak své občany o protiprávním jednání. Od roku 2005 má MP vlastní internetové stránky. Týdně jsou aktualizovány velitelem MP, který je současně také správcem. V roce 2018 webové stránky prošly rekonstrukcí. Pro snadnější návštěvnost se využívá vlastní automatizovaný sběr dat tzv.
QR kód, který je umístěn na všech vozidlech. Velice oblíbenou informací na stránkách MP je informování veřejnosti o budoucím čase, kdy bude ve městě měřena rychlost vozidel.
2.9 Spolupráce s orgány státní správy, PČR a jiné
MP Mikulov disponuje především velmi dobrou místní a osobní znalostí, z které intenzivně čerpají orgány činné v trestním řízení a orgány veřejné moci jako jsou např.: Útvar speciálních činností služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR, Útvar pro odhalování organizovaného zločinu služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR, Národní protidrogová centrála služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR, Celní správa ČR, soudní systém ČR, Státní zastupitelství, slovenská či rakouská policie. V roce 2019 byla vytvořena spolupráce na mezinárodní úrovni i s policií Polské republiky. Tato spolupráce spočívá především ve vytěžování kamerového systému ve městě.
Město Mikulov společně s místně příslušným obvodním oddělením PČR, (dále jen OOPČR) uzavřela koordinační dohodu o vzájemné spolupráci v roce 2008. V dohodě jsou specifikovány úkoly MP při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku v územním
obvodu města Mikulova, jako jsou např.: (prevence páchání přestupků a trestných činů, zajištění veřejného pořádku při společenských akcích, dohled nad bezpečností silničního provozu, zajišťování vzdělávacích aktivit aj.).
MP úzce spolupracuje v rámci své činnosti s odbory Městského úřadu Mikulov:
• sociální odbor – konkrétně s odbornými referenty OSPOD, kdy MP doprovází referenty do problémových rodin a rizikových lokalit či provádí dohled nad osobami, které má sociální odbor svěřen soudem do opatrovnictví. Nebo naopak přítomnost referentů OSPOD u mladistvých při jejich protiprávním jednání, které řeší MP.
• živnostenský odbor – společně s odbornými referenty probíhají kontroly zájmových provozoven se zaměřením na nedovolené podávání alkoholu osobám mladším 18 - ti let a dodržování náležitostí provozoven dle živnostenského zákona.
• odbor stavební a životního prostředí – MP doprovází odborné referenty na problematická místní šetření ve věci stavebního řízení (kolaudace, demolice) či problematické chovy zvířat.
• komise pro projednávání přestupků – MP předvádí zájmové osoby ke správnímu řízení dle jejich požadavků.
3 ANALÝZA STATISTICKÝCH DAT
PŘESTUPKŮ A TRESTNÝCH ČINNŮ „TVRDÁ DATA“ V LETECH 2014 - 2019
Statistika mapuje tzv. „tvrdá data“ což jsou konkrétní údaje a čísla, které mají kvantitativní charakter. Tvrdá data byla poskytnuta velitelem MP Mikulov a vedoucím pracovníkem OOPČR. Analýza přestupků tzv. „tvrdých dat“ byla prováděna na úseku dopravy a na úsecích veřejné správy k tomu byla posléze doplněna i statistika trestných činů. Analýza přestupků a trestných činů byla prováděna za období 2014-2019. Výjimku tvoří pouze statistika dopravních přestupků zjištěných prostřednictvím stacionárního radaru. Statistické vyhodnocení je zde v časovém období od roku 2015 do roku 2019. Stacionární radar byl zakoupen koncem roku 2014. V roce 2014 tedy měření rychlosti vozidel prostřednictvím stacionárního radaru ještě neprobíhalo.
3.1 Analýza přestupků na úseku dopravy
Velký počet přestupků, které strážníci řeší, jsou na úseku dopravy. V této analýze se budu zabývat pouze statistikou přestupků překročení nejvyšší povolené rychlosti v obci za pomocí přenosného měřícího zařízení a statistikou přestupků zjištěných prostřednictvím stacionárního radaru. Analýza nezahrnuje statistiku přestupků neoprávněného parkování či stání na chodníku.
3.1.1 Měření rychlosti motorových vozidel pomocí přenosného měřícího zařízení
Strážníci mohou zastavovat vozidlo v situacích, jestliže řidič vozidla je podezřelý ze spáchání přestupku. Strážníci MP Mikulov provádí měření rychlosti na vytipovaných rizikových ulicích po schválení místně příslušného Dopravního inspektorátu PČR Břeclav. Konkrétně se jedná o ulice Valtická, Bezručova, Gagarinova, Brněnská, Rudolfa Gajdoše, Pavlovská, K Vápence, 22 dubna, Hraničářů a Vídeňská.
Měření vozidel je prováděno přenosným, laserovým měřícím zařízením. Od roku 2007 byl v praxi používán radar LAWET TC, který strážníci používali po dobu 10 -ti let. V roce 2017 byl nahrazen modernějším měřícím zařízením LAWET TC II.
Všech 16 strážníků je k obsluze radaru školeno a certifikováno. Prakticky činnost probíhá tak, že jeden strážník měří rychlost vozidel a druhá dvoučlenná hlídka v bezpečném prostoru zastavuje rychle jedoucí vozidla. Tato dvoučlenná hlídka vozidlo zastaví a řeší s řidiči jejich přestupkové jednání. Hlídka má na místě pro přestupce k nahlédnutí: Certifikaci měřícího zařízení, souhlas se stanovením míst od PČR a ostatní další dokumenty nezbytné pro tuto činnost. Strážníci na místě používají iPAD PRO (počítač typu tablet) se vzdáleným připojením a jsou tedy schopni na místě ověřit, jak vozidlo, tak osobu řidiče, případně i doklady. Strážníci mají na místě možnost vzdáleného napojení na CRV a CRŘ.
Strážníci se na výše uvedených úsecích zaměřují především na přestupky dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obci o 20 km/h a více a mimo obec o 30 km/h a více), § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 (překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obci o méně než 20 km/h a mimo obec o méně než 30 km/h a více) a v neposlední řadě i na přestupek dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 (překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obci o 40 km/h a více nebo mimo obec o 50 km/h a více). Poslední přestupek nelze řešit příkazem na místě, strážníci tento typ postupují správnímu orgánu. Strážníci řeší přestupky řidičů třemi možnými postupy.
Příkazem na místě (pokuta zaplacená, nezaplacená), postoupení správnímu orgánu či přivoláním hlídky PČR.
Je-li příkazem na místě uložena strážníkem pokuta, obdrží řidič příkazový blok. Pokud řidič tento příkazový blok stvrdí svým podpisem, stává se v té chvíli pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. V případě, že řidič nemůže pokutu na místě uhradit, vydá se mu příkazový blok na místě nezaplacený. Strážník poté řidiče poučí o možném způsobu uhrazení pokuty, což je do 15-ti dnů. Taktéž nastává situace, kdy řidič nesouhlasí s právní kvalifikací přestupku, s výší pokuty v příkazovém bloku nebo strážník není vůbec oprávněn řešit daný přestupek v příkazním řízení na místě. V takových to případech strážníci oznamují tyto přestupky správnímu orgánu. Další možný postup řešení přestupků je, že nastávají situace, kdy strážníci nemají oprávnění přestupek vyřešit. Příkladem je, že nemohou např. zabránit vozidlu v další jízdě. Tehdy jsou strážníci povinni přivolat policisty, s tím, že upozorní řidiče,
