Obsah vzdělávání Téma podle sylabu: PEDAGOGIKA

(1)

PEDAGOGIKA

Téma podle sylabu:

Obsah vzdělávání

1. část (ze 3) Obsah:

Téma IV: Obsah vzdělávání

4.1 Obsah vzdělávání: vymezení pojmu

4.2 Jak vzniká obsah vzdělávání; didaktická transformace 4.5 Učivo

4.6 Kurikulum: vymezení pojmu; plánované, realizované a sažené kurikulum, skryté kurikulum

4.7 Formy, v nichž se realizuje obsah vzdělávání

- Koncepční školské dokumenty

- Učební plány a učební osnovy; školská reforma - Systém kurikulárních dokumentů v ČR

1 Pavla Zieleniecová, MFF UK

(2)

4.1 Obsah vzdělávání: vymezení pojmu

Obsah vzdělávání představuje věcnou náplň, jejímž prostřednictvím se ve vzdělávacím procesu realizují vzdělávací cíle; z jiného hlediska se jedná o obsah komunikace ve vzdělávacím procesu.

Obsahem vzdělávání jsou:

• vědecké poznatky, fakta, informace, poučky (do výsledků vzdělávání se promítají jako vědomosti)

• činnosti, operace, praktické aktivity, metody, procesy vědecké, technické, umělecké (do výsledků vzdělávání se promítají jako dovednosti – kognitivní, psychomotorické)

• složité poznávací procesy, operace (postupným rozvíjením prostřednictvím vzdělávání se z nich stávají schopnosti, resp. složité kognitivní dovednosti)*)

• společenské normy a hodnoty (do výsledků vzdělávání a výchovy se promítají jako postoje, zájmy, individuální hodnoty a hodnotové orientace)

Obsah vzdělání x obsah vzdělávání:

Vzdělání = stav; věcný obsah osvojený jedincem v určité fázi vzdělávacího procesu.

Obsah vzdělání je souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů, zájmů a hodnot, které si jedinec osvojil prostřednictvím vzdělávacího procesu.

Vzdělávání = proces; v dalším se budeme zabývat především obsahem vzdělávání, tj.

obsahem komunikovaným v procesu vzdělávání.

*) Schopnosti: vlastnosti osobnosti – disponují člověka k určitému typu chování a prožívání. Jejich základem jsou vrozené vlohy, ty se rozvíjejí v průběhu života člověka, zvl. také v procesu vzdělávání. Projevují se jako dispozice k plnění určitých typů úloh; jsou tedy obecné - v tom smyslu, že se projevují v širším okruhu úkolových situací.

Dovednosti jsou ve srovnání s nimi specifické – projevují se jako dispozice k plnění specifických úloh.

(3)

Obsah vzdělávání

Obsah vzdělávání (vzdělávací obsah) je odrazem společenského poznání a kultury. Věda, technika, umění, vzorce chování, ideje a soustavy hodnot atd. se určitým způsobem promítají do obsahu, který je komunikován v procesu vzdělávání a výchovy člověku od jeho narození.

Na význam obsahu vzdělávání je možné se dívat jak z hlediska společnosti, tak z hlediska jedince, jemuž je vzdělávací obsah v procesu vzdělávání komunikován. Z hlediska společnosti je vzdělávací obsah prostředkem k zajištění kontinuity a dalšího rozvoje společnosti a její kultury. Z hlediska jednotlivce je vzdělávací obsah prostředkem k jeho začleňování do společnosti a pěstování jeho společenské identity a přináležitosti, k rozvoji jeho předpokladů a seberealizaci.

Obsah vzdělávání odráží potřeby společnosti i jedince a mění se se změnou těchto potřeb – jak v čase, tak v závislosti na typu společnosti. Tyto potřeby jsou vyjádřeny v cílech vzdělávání;

vzdělávací obsahy je proto možné vnímat jako prostředek k realizaci těchto cílů (obr.).

(4)

4.2 Jak vzniká obsah, který je zprostředkováván žákům ve výuce

Základní otázka, která vystupuje při tvorbě vzdělávacího obsahu, propojuje dvě stránky vzdělávacího procesu, vzdělávací cíle a obsahy, a zní:

Jaké obsahy mají vstoupit do vzdělávacího procesu, aby bylo dosaženo cílů vzdělávání - u daných žáků, v daných podmínkách?

Do odpovědi na tuto otázku se promítá nejen vzdělávací cíl, ale řada dalších faktorů – těch, které souvisejí se žáky, jimž je vzdělávací obsah určen, s podmínkami, v nichž vzdělávací proces probíhá, i s pedagogickými koncepty tvůrců vzdělávacích obsahů. Na základě stejných vzdělávacích cílů, pro stejné žáky a stejné podmínky, při stejných

východiscích daných společenským věděním dané doby a kultury, vznikají vzdělávací obsahy velmi odlišné – například jsou-li jejich autoři zastánci spíše tradičního či spíše moderního pojetí vzdělávání, zdůrazňují-li spíše jeho formální či materiální stránku apod. K tomu navíc přistupuje skutečnost, že zdroj vzdělávacího obsahu - společenské vědění dané doby a kultury – je neobyčejně bohaté, rozsáhlé, mnohotvárné, a úloha vybrat z něj vzdělávací obsah vyhovující daným parametrům nemá jediné správné řešení, nýbrž je nezbytně divergentní, široce otevřená.

Vzdělávací obsah vzniká ve dvou krocích:

• 1. krok je odpovědí na otázku „Čemu vyučovat?“:

Výběr vzdělávacího obsahu z „pokladnice lidského vědění, hodnot a zkušenosti“.

• 2. krok je odpovědí na otázku „Jak vybrané obsahy uzpůsobit pro výuku?“:

Didaktická transformace (didaktické zprostředkování učiva) - ztvárnění vybraného obsahu do podoby, v níž může být představen žákům ve výuce → učivo.

(5)

1. krok: Výběr obsahů vzdělávání

Zdroje pro výběr vzdělávacích obsahů: Vědecké poznání a umělecké poznání, systém idejí a hodnot, sociální zkušenost a vzorce chování,

kulturní tradice společnosti

Obsah vzdělávání

5

Cíle vzdělávání a jeho

společenské funkce

Kontext, podmínky vzdělávání

Pavla Zieleniecová, MFF UK

(6)

Vybraný obsah vzdělávání

Konkretizované cíle vzdělávání

2. krok: Didaktická transformace

Konkrétní podmínky

vzdělávání (mj. žák a jeho vzdělávací potřeby a

předpoklady)

6

Učivo

(7)

4.3 Učivo

Učivo (syn.: učební látka) = věcný obsah výuky; obsah, jež si má žák osvojit učením, tj. vědomosti a dovednosti (intelektové a psychomotorické), schopnosti, postoje a hodnoty.

Učivo vzniká didaktickou transformací obsahů vybraných v prvním zmíněném kroku obvykle na dvou úrovních:

– Na úrovni oborové didaktiky (např. didaktiky matematiky, didaktiky fyziky) – vybrané obsahy se přetvářejí, zjednodušují, elementarizují, rekonstruují se zachováním vědecké správnosti tak, aby splňovaly dva parametry:

• Žáci (podle věku, studijního zaměření, speciálních vzdělávacích potřeb apod.) jim mohou (mají potenciál) porozumět a osvojit si je

• Transformované vzdělávací obsahy jsou prostředkem k dosažení vzdělávacích cílů (např.

cílů a klíčových kompetencí podle RVP)

Takto didakticky zpracované učivo bývá prezentováno v učebních

materiálech, učebnicích, metodických příručkách, v článcích v oborově didaktických časopisech, na internetových portálech apod.

– Na úrovni učitele, především v rámci jeho přípravy na výuku; učitel učivo dotváří pro konkrétní žáky a konkrétní podmínky své výuky.

Hranice mezi těmito úrovněmi není ostrá; někdy učitel zpracovává učivo v obou krocích - od vědeckého obsahu k výběru vzdělávacího obsahu a jeho didaktické transformaci až po použití při konkrétní výuce, jindy učitel cele využije didaktické zpracování učiva např. v učebnicích.

(8)

Příklady zdrojů, v nich lze najít didakticky zpracované vzdělávací obsahy

• Oborově didaktické časopisy:

– Matematika, fyzika, informatika, http://www.mfi.upol.cz/index.php/mfi/index – Školská fyzika, http://sf.zcu.cz/cs/clanek/1-aktualni-cislo

– Učitel matematiky,

http://class.pedf.cuni.cz/NewSUMA/Default.aspx?PorZobr=19&PolozkaID=- 1&ClanekID=25

• Internetové portály - například:

Metodický portál, www.rvp.cz Fyzweb, http://fyzweb.cz

Mnoho dalších užitečných odkazů je na webu katedry didaktiky matematiky MFF UK http://www.karlin.mff.cuni.cz/katedry/kdm/odkazy.htm

•

Osobní stránky učitelů

– Příklad: http://www.vascak.cz/

• Sborníky z konferencí – například:

Veletrh nápadů učitelů fyziky, http://vnuf.cz/sbornik/

(9)

4.4 Kurikulum

Tento pojem se často vyskytuje v pedagogických teoretických i

praktických textech. Jeho chápání nebývá vždy jasné, zpravidla však má tento pojem souvislost se vzdělávacím obsahem. Lze najít řadu vymezení, od velmi širokého po velmi úzké – např.:

• Kurikulum = cíle vzdělávání + vzdělávací obsah + organizace výuky, metody a prostředky, atd.

• Kurikulum = cíle + obsah vzdělávání

• Kurikulum = obsah vzdělávání

• Kurikulum = učivo

• Často se používá pro označení uceleného projektu/programu vzdělávání popsaného ve vzdělávacím dokumentu nebo souboru dokumentů (národní kurikulum, školní kurikulum,…); někdy se jako kurikulum označuje samotný tento dokument (soubor dokumentů).

• Termín kurikulum budeme dále používat pro především označení obsahu vzdělávání a/nebo učiva.

(10)

Národní kurikulum Kurikulární dokumenty

na úrovni státu; RVP

Učivo plánované učitelem

RVP Požadavky

k MZ Standardy vzdělávání

učitel žák

ŠVP

Školní kurikulární dokumenty; ŠVP škola

Výsledky vzdělávání Učivo, učební požadavky

{

stát

Úrovně existence kurikula:

Dosažené kurikulum Realizované kurikulum

10

Plánované (zamýšlené) kurikulum

(11)

Kurikulum zamýšlené, realizované a dosažené

• Plánované (zamýšlené) kurikulum – to, co je plánováno na úrovni státu (národní kurikulum, RVP), školy (ŠVP),

konkrétního učitele

• Realizované kurikulum – to, co je skutečně realizováno konkrétními učiteli v konkrétních školách a třídách

• Dosažené (osvojené) kurikulum –skutečné výsledky osvojené žáky na základě toho, co bylo plánováno a realizováno

(znalosti, dovednosti, postoje a hodnoty)

• Kromě těchto forem kurikula, které jsou vytvářeny vědomě, explicitně, působí ve vzdělávacím procesu tzv. skryté

kurikulum – to, co na žáka působí, ovlivňuje jeho učení a výsledky mimo plánované kurikulum, mimo vědomou a záměrnou činnost učitele a školy.

(12)

4.7 Úrovně a formy existence obsahu vzdělávání

Obsah vzdělávání existuje na několika úrovních; přechodem z jedné úrovně na druhou se přetváří a nabývá různých forem.

Základní tři úrovně, na nichž obsah vzdělávání existuje, jsme už dříve zmínili: jedná se o plánované, realizované a dosažené kurikulum.

Podrobnější pohled nabízí J. Průcha**). Rozlišuje pět úrovní, na nichž obsah vzdělávání existuje v různých formách: koncepční,

projektovou, realizační, rezultátovou a efektovou – viz tabulka na další stránce.

**) Podle Průcha, J., Moderní pedagogika. 2. vyd., Praha, Portál 2002. S. 246.

Upraveno.

(13)

Formy existence obsahu vzdělávání podle J. Průchy

13

Úrovně Formy

A ↓ ^Koncepční

Koncepce, vize, plány aj. toho, co má být ve škole obsahem vzdělávání

Dokumenty školské politiky, formulace národních priorit vzdělávání, koncepce různých zájmových skupin

B ↓ Projektová

Konkrétně plánované projekty obsahu vzdělávání

Vzdělávací programy, učební plány a osnovy (škol,

předmětů), standardy vzdělávání aj.

C ↓ Realizační

Obsah vzdělávání prezentovaný žákům (subjektům edukace)

Konkrétní akty prezentace učiva realizované učiteli či výukovými médii

D ↓ Rezultátová

Obsah vzdělání percipovaný žáky

Vzdělávací výsledky („osvojené učivo“)

E ↓ ^Efektová

Obsah vzdělání fungující na straně žáků

Efekty obsahu vzdělávání v profesní kariéře lidí, jejich politických aj. postojích apod.

(14)

Obsah vzdělávání na koncepční úrovni:

Národní vzdělávací program

Národní vzdělávací program (Národní kurikulum) je postulován ve školském zákoně - §3, odst. 1:

„Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "ministerstvo") zpracovává Národní program vzdělávání, projednává jej s vybranými odborníky z vědy a praxe, s příslušnými ústředními odborovými orgány, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností a s kraji a předkládá jej vládě k

projednání. Vláda předkládá Národní program vzdělávání Poslanecké

sněmovně a Senátu Parlamentu ke schválení. Národní program vzdělávání rozpracovává cíle vzdělávání stanovené tímto zákonem a vymezuje hlavní oblasti vzdělávání, obsahy vzdělávání a prostředky, které jsou nezbytné k dosahování těchto cílů. Národní program vzdělávání ministerstvo zveřejňuje vždy způsobem umožňujícím dálkový přístup.“

Národní vzdělávací program však nebyl vytvořen. Za jeho náhradu se někdy prohlašuje tzv. Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v České republice*), která byla ministerstvem vydána už v roce 2001. Její obsah se zčásti přelil do školského zákona (Zákon č. 561/2004 Sb.) a zákona o

pedagogických pracovnících (Zákon č. 563/2004 Sb.).

*) http://www.msmt.cz/dokumenty/bila-kniha-narodni-program-rozvoje-vzdelavani-v-ceske-republice-formuje-vladni- strategii-v-oblasti-vzdelavani-strategie-odrazi-celospolecenske-zajmy-a-dava-konkretni-podnety-k-praci-skol

(15)

Obsah vzdělávání na koncepční úrovni:

Strategie vzdělávací politiky 2020 :

K návaznosti na Bílou knihu se hlásí koncepční dokument ministerstva školství Strategie vzdělávací politiky 2020*) z roku 2014.

Strategie obsahuje tři klíčové priority: snižování nerovnosti ve vzdělávání, podpora kvalitní výuky učitele a efektivní řízení vzdělávacího systému:

Snižování nerovnosti ve vzdělávání

• zvýšit dostupnost a kvalitu předškolního vzdělávání a rané péče, zavést povinný poslední ročník předškolního vzdělávání, specificky podporovat účast na předškolním vzdělávání dětí ze skupin a lokalit ohrožených sociálním vyloučením

• snížit počet odkladů školní docházky, resp. je povolovat pouze ve výjimečných případech a provázat je se systémem přípravných tříd

• zlepšovat kvalitu vzdělávání na druhém stupni základní školy jako hlavního vzdělávacího proudu

• podporovat kompenzaci všech typů znevýhodnění a rozvoj všech typů nadání, a to na principu individualizace podpory

• do společné části maturitní zkoušky povinně zařadit matematiku, a to nejdříve od roku 2020, v návaznosti na systémové změny ve výuce tohoto předmětu v základním a středním vzdělávání

• podpořit další profesní růst absolventů oborů středního vzdělávání bez maturitní zkoušky zavedením mistrovské zkoušky

• udržet otevřený přístup k terciárnímu vzdělání Podpora kvalitní výuky a učitele

• dokončit a zavést kariérní systém pro učitele a zlepšovat podmínky pro jejich práci

• modernizovat počáteční vzdělávání učitelů a vstupní vzdělávání ředitelů

• posílit význam kvalitní výuky ve vysokoškolském vzdělávání

• modernizovat systém hodnocení na úrovni dítěte, žáka a studenta a školy Odpovědné a efektivní řízení vzdělávacího systému

• ustavit Národní radu pro vzdělávání

• zlepšit dostupnost a kvalitu informací o vzdělávacím systému

• systematicky využívat výsledky výběrového testování výsledků žáků jako zpětnou vazbu o fungování vzdělávacího systému

• otevřeně a srozumitelně prezentovat změny rodičům i širší veřejnosti

• zlepšit komunikaci mezi aktéry ve vzdělávání včetně široké veřejnosti

*) http://www.msmt.cz/ministerstvo/strategie-vzdelavaci-politiky-2020

(16)

Obsah vzdělávání na projektové úrovni:

systém kurikulárních dokumentů

Obsah vzdělávání na projektové úrovni je v českém školství vymezen dvoustupňově, prostřednictvím tzv. kurikulárních dokumentů.

Dvoustupňové kurikulum je tvořeno rámcovými vzdělávacími

programy (RVP) a školními vzdělávacími programy (ŠVP). RVP jsou vydávané na úrovni státu a jsou platné pro jednotlivé obory

vzdělávání; ŠVP, podle nichž se uskutečňuje vzdělávání v konkrétních školách, jsou vytvářeny těmito školami na základě RVP.*)

Zavedení dvoustupňového kurikula bylo obsahem tzv. školské reformy, která započala v roce 2005**). Do té doby byl obsah vzdělávání

vymezen učebními osnovami jednotlivých vyučovacích předmětů a učebními plány, které byly celostátně platné.

___________________________________________________

*)

Další formy vymezení obsahu na projektové úrovni – požadavky k maturitní zkoušce, standardy vzdělávání – už byly pojednány v tématu Cíle vzdělávání.

**) Viz dále přehled harmonogramu postupného zavádění školské reformy.

(17)

Učební osnovy a učební plány

• Učební osnova je dokument, v němž jsou stanoveny cíle výuky vyučovacího předmětu na daném druhu a stupni školy, učivo, jeho

posloupnost a rozdělení do jednotlivých ročníků, případně i úseků školního roku.

• Učební plán je dokument vymezující vyučovací předměty a časové dotace, které jim jsou určeny v jednotlivých ročnících, na daném stupni a druhu školy.

Po roce 1989 do zavedení dvoustupňového kurikula byl obsah vzdělávání

vymezen učebními plány a osnovami, které byly celostátně závazné - až na cca 30% vyučovacího času, který byl pro školy disponibilní. Před rokem 1989 byla jejich závaznost mnohem striktnější – v různých obdobích byl disponibilní čas pro školy 0% až cca 10% (v 80. letech 20. stol.).

V současné době jsou učební plány a učební osnovy součástí ŠVP; školy samy – v rámci daném příslušným RVP – vymezují vyučovací předměty, jejich časové dotace, cíle, učivo, jeho posloupnost a rozdělení do jednotlivých ročníků a časových úseků školního roku. Dále jsou uvedeny dva příklady učebních plánů pro gymnázia: poslední učební plán platný v Rakousku- Uhersku a současný učební plán ze školního vzdělávacího programu

(18)

Systém kurikulárních dokumentů v ČR

18 Úplný soubor rámcových vzdělávacích programů – např. http://www.nuv.cz/cinnosti/kurikulum-vseobecne-a-odborne-

vzdelavani-a-evaluace/ramcove-vzdelavaci-programy/ramcove-vzdelavaci-programy-podle-kategorii-oboru-vzdelani:

(19)

Postup školské reformy: zavádění RVP a ŠVP

19

Schválení RVP Školy začínají v prvních ročnících učit podle příslušných ŠVP

Mateřské školy 1. 3. 2005 1. 9. 2007

Základní školy 31. 8. 2005 1. 9. 2007

(v 1. a v 6. roč.)

Základní umělecké školy 31. 8. 2010 1. 9. 2012

Gymnázia 24. 7. 2007 1. 9. 2009

Dvojjazyčná gymnázia 31. 8. 2009 1. 9. 2009

Sportovní gymnázia 24. 7. 2007 1. 9. 2009

Ostatní střední školy

1. etapa (61 RVP OV) 31. 8. 2007 1. 9. 2009

2. etapa (82 RVP OV) 1. 9. 2008 1. 9. 2010

3. etapa do 31. 8. 2009 1. 9. 2011

4. etapa

do 31. 8. 2010 1. 9. 2012

.

Pozn.: V případě mateřských škol vznikl RVP již v roce 2001, měl ale pouze charakter doporučení.

(20)

Příklad učebního plánu: Poslední rakouský učební plán pro gymnázium

20

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. Celkem

Náboženství 2 2 2 2 2 2 2 2 16

Jazyk vyučovací 4 4 3 3 3 3 3 3 26

Jazyk latinský 8 7 6 6 6 6 5 5 49

Jazyk řecký - - 5 4 5 5 4 n.5 5 28/29

Dějepis - 2 2 2 3 4 3 4 20

Zeměpis 2 2 2 2 1 1 - - 10

Matematika 3 3 3 3 3 3 3 2 23

Přírodopis 2 2 - - 3 2 n.3 - - 9/10

Fysika a chemie - - 2 3 - - 4 3 n.4 12/13

Filos. propedeutika - - - - - - 2 2 4

Kreslení 3 3 2 2 - - - - 10

Krasopis 1 - - - - - - - 1

Tělocvik 2 2 2 2 2 2 2 2 16

Celkem 27 27 29 29 28 28/29 28/29 28 224/226

Tento učební plán byl platný pro školy s vyučovacím jazykem německým. Na školách s českým

jazykem vyučovacím bylo ubráno latině po 1 h v I. a II. ročníku a byla zavedena povinná němčina se stejným počtem hodin jako čeština. Zvýšil se tak počet hodin na 30 – 32 týdně, celkem za školní rok na 248/250. Pavla Zieleniecová, MFF UK

(21)

Příklad učebního plánu: Poslední rakouský učební plán pro gymnázium – pokrač.

Uznané nepovinné předměty:

- Zemské jazyky - Moderní jazyky

- Kreslení na vyšším G - Zpěv

- Stenografie - Deskriptiva

- Praktická cvičení ve vědách přírodních - Ruční práce chlapecké

- V posledních dvou ročnících G od r. 1910 – cviky ve střelbě

Od roku 1914 se zavádí obligatorně výklady a cvičení vojenského rázu, za účasti důstojníků; těch mohli být žáci zproštěni jen na žádost rodičů, ze závažných důvodů. Naproti tomu se žákům zakazovala všechna

cvičení mimo školu.

(22)

Příklad učebního plánu: Rámcový učební plán z RVP pro gymnázia

(23)

Příklad učebního plánu:

Rámcový učební plán z ŠVP, Křesťanské

gymnázium, Praha 10,

http://www.krestanskegymnazium.cz

(staženo 21.2.2017)