Využití bankrotních modelů k predikci finanční tísně vybrané firmy

(1)

Bankovní institut vysoká škola Praha

Katedra ekonomie, financí, oceňování a managementu lidských zdrojů

Využití bankrotních modelů k predikci finanční tísně vybrané firmy

Diplomová práce

Autor: Bc. Lucie Vobořilová Finance

Vedoucí práce: doc. Ing. Jaroslava Holečková, Ph.D.

Praha 2018

(2)

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu.

Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněn třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických

vysokoškolských prací.

V Praze, dne 22.3.2018 podpis

(3)

Ráda bych zde poděkovala vedoucí diplomové práce doc. Ing. Jaroslava Holečková, Ph.D. a Ing. Karin Kramářové za jejich rady a čas, který mi věnovali při řešení dané problematiky.

(4)

ANOTACE

Tato diplomová práce se zabývá zpracováním finanční analýzy společností Armatury Group, a.s. a ABO Valve, s.r.o. s hlavním zaměřením se na bankrotní modely. Hlavním cílem práce je vyhodnocení finančního zdraví společnosti Armatury Group a.s. a porovnání výsledků se společností ABO Valve s.r.o., a to za období 2007 až 2016. Ze zjištěných výsledků práce navrhuje doporučení pro zlepšení hospodaření společností do budoucna.

Práce má dvě hlavní části, a to teoretickou a praktickou část. Teoretická východiska zahrnují popis pojmů finanční analýzy, její zdroje a metody, predikční modely, dle rešerše literatury na dané téma. Praktická část charakterizuje vybrané společnosti Armatury Group a.s. a ABO Valve, s.r.o. Největší podíl je věnován zpracování finanční analýzy, predikčním a především bankrotním modelům, jejich zhodnocení a srovnání.

Klíčová slova:

Finanční analýza, bankrotní modely, bonitní modely, Altmanův model, Indexy IN, Tafflerův model, Springate model.

ANNOTATION

This thesis deals with a financial analysis of the company Armatury Group a.s. and ABO Valve, s.r.o. and concentrate on bankruptcy models. The main objektive of this Thesis is to assess the financial health of the company Armatury Group a.s. and compere results with company ABO Valve, s.r.o. within the years 2007-2016.

The thesis consists of a theoretical and a practical part. The theoretical part deals with the financial analysis and its kinds and prediction models. The practical part then briefly charcterizes the companies Armatury Group a.s. and ABO Valve, s.r.o. The thesis, however, primarily focuses on the elaboration of the financial analysis, prediction models and bankruptcy models itself as well as onde assessment of the gained results.

Key words:

Financial analysis, bankruptcy models, credit models, Altman model, Index IN, Taffler model, Springate model.

(5)

1 OBSAH

Úvod ... 3

1 Finanční analýza a zdroje informací ... 5

1.1 Rozvaha ... 5

1.2 Výkaz zisků a ztráty ... 6

1.3 Výkaz cash flow ... 6

2 Metody finanční analýzy ... 7

2.1 Horizontální a vertikální analýza ... 7

2.2 Analýza poměrovými ukazateli ... 7

2.2.1 Ukazatelé zadluženosti ... 8

2.2.2 Ukazatelé platební schopnosti (likvidity) ... 8

2.2.3 Ukazatelé aktivity (obratu) ... 9

2.2.4 Ukazatelé rentability ... 9

2.2.5 Ukazatelé tržní hodnoty ... 9

2.2.6 Ukazatele s využitím cash flow ... 10

2.3 Souhrnné indexy hodnocení ... 10

2.3.1 Pyramidové indexy hodnocení ... 11

2.3.2 Soustavy účelově vybraných ukazatelů ... 12

3 Charakteristika predikčních modelů ... 13

3.1 Matematickou-statistické metody ... 13

3.1.1 Altmanův model ... 13

3.1.2 Indexy důvěryhodnosti IN ... 14

3.1.3 Tafflerův model ... 16

3.1.4 Beaverův model ... 17

3.1.5 Beermanova diskriminační funkce ... 18

3.1.6 Index bonity ... 19

(6)

2

3.1.7 Grünwaldův index ... 20

3.1.8 EVA – Economic Value Added ... 20

3.1.9 Měření rizikovosti podnikového portfolia ... 22

3.1.10 Springate model ... 22

3.1.11 Fulmerův model ... 23

3.1.12 Model Zmijewski ... 23

3.2 Metody bodového hodnocení ... 24

3.2.1 Tamariho model ... 24

3.2.2 Kralickův test ... 27

3.2.3 Argentiho model ... 28

4 Podnik v krizi a úpadku ... 30

4.1 Krize ... 30

4.2 Úpadek podniku a insolvence ... 30

5 Představení společností ... 32

5.1 Společnost Armatury Group, a.s. ... 32

5.2 Společnost ABO Valve, s.r.o. ... 33

6 Bankrotní modely společností ... 34

6.1 Bankrotní modely – porovnání výsledků ... 55

Závěr ... 61 Seznam použité literatury

Přílohy

(7)

3

Úvod

V dnešním nestálém ekonomickém prostředí je pro firmy velice těžké se udržet na trhu a vyhrávat v boji s konkurencí. Pro vedení firem je důležitá prosperita a dlouhodobá stabilita, k tomu je nutné správně ovládat obchodní stránku podnikání. Vedení společností by se však kromě obchodu, jež je základem pro fungování a prosperitu firmy, mělo taktéž soustředit na řízení finančních toků a vykazování – účetnictví. Účetnictví hraje nepostradatelnou roli ve finančním řízení podniku, jelikož poskytuje velkou řadu informací, které je potřebné znát, aby se vedení mohlo správě rozhodovat při řešení různých problémů a vytváření strategií společnosti.

K dosažení dlouhodobé stability a prosperity je potřebné si uvědomit, které faktory zapříčinily úspěchy či neúspěchy v podnikání, čím byl ovlivněn výsledek hospodaření, co bylo příčinou nárůstu nákladů, poklesu výnosů, změn ve vlastním kapitálu, rentabilitě, aktivitě, likviditě zadluženosti apod. Na tyto všechny otázky je možné najít odpovědi ve správně vytvoření finanční analýze, která vychází z právě již zmíněného finančního účetnictví společnosti.

Finanční analýza je prostředkem umožňujícím zjistit, jak na společnost působily ekonomické i neekonomické faktory, jak ovlivnily hospodaření společnosti a na které oblasti podnikání by se měla více zaměřit, jaké jsou slabé a silné stránky firmy, jaké jsou její příležitosti a ohrožení. Finanční analýza poskytuje velké množství poznatků, které jsou pro podnik, resp. jeho vedení, nepostradatelné.

Cílem této práce je na základě informací získaných z účetních výkazů a výročních zpráv společnosti Armatury Group, a.s. a ABO Valve, s.r.o. vyhodnotit finanční situaci těchto společností, resp. zhodnotit jejich finanční zdraví a stabilitu, případně riziko bankrotu v časovém horizontu deseti let (2007 až 2016).

Práce bude rozdělena na teoretickou část a praktickou. Nejdříve bude v teoretické části vysvětlena problematika predikčních modelů, poté budou v praktické části modely využity pro zhodnocení finančního zdraví společností.

Nejdříve budou analyzovány aktuální tematicky zaměřené sekundární zdroje, které zahrnují odbornou literaturu a internetové zdroje. Na základě syntézy poznatků z odborné literatury a internetových zdrojů a za pomocí popisné metody bude vyhotovena teoretická část diplomové práce.

(8)

4

Na bázi výpočtů predikčních modelů finanční analýzy budou formulovány závěry každého z modelů, příčiny dosažených výsledků a doporučeny návrhy pro zlepšení hospodaření obou společností.

K ohodnocení finanční situace společností budou použity následující predikční modely: Altmanův model, Index IN99, Tafflerův model, Beermanova diskriminační funkce, Index bonity, Grünwaldův index, Springate model, Fulmerův model, Model Zmijewski a Kralickův test. Výsledky jednotlivých predikčních modelů budou okomentovány, v rámci společností Armatury Group, a.s. a ABO Valve, s.r.o. porovnány a následně vyhodnoceny.

Modely budou vypočítány prostřednictvím tabulkového programu MS Excel a výpočty modelů budou pro názornost uvedeny v tabulkách. Pro analýzu výpočtů bude použita komparace dat v časové řadě a metoda pozorování. Finanční situace obou společností bude poté vyhodnocena na základě empirie a dedukce.

(9)

5

1 Finanční analýza a zdroje informací

Finanční analýza slouží ke komplexnímu zhodnocení finanční situace v podniku.

Odhaluje, zda je podnik schopný vytvářet zisk, má vhodnou kapitálovou strukturu, využívá efektivně svých aktiv, je schopen včas splácet své závazky a celou řadu dalších skutečností.

Finanční analýza neslouží pouze pro rozhodování manažerů podniku, ale také investorům a obchodním partnerům.¹

Finanční analýza pracuje s matematickými metodami, které vyústí do výsledných vypočtených hodnot. Podstatou finanční analýzy je především prověřit finanční zdraví podniku a vytvořit základní finanční plán.²

Kvalitní zpracování finanční analýzy vyžaduje množství relevantních vstupních dat.

Významnými zdroji dat jsou základní účetní výkazy podniku, které tvoří:³

• rozvaha,

• výkaz zisku a ztráty,

• výkaz cash flow,

• příloha k účetní uzávěrce.

1.1 Rozvaha

Rozvaha neboli bilance je základním účetním výkazem každého podniku. Poskytuje pohled na majetkovou a finanční strukturu podniku. Rozvaha zachycuje bilanční formou přehled o výši a struktuře vlastněného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku na straně aktiv a na straně pasiv přehled o způsobu financování tohoto majetku. Na straně pasiv poskytuje také informaci o výsledcích hospodaření podniku. Sestavuje se k určitému datu, rozvahovému dni a musí platit, že aktiva jsou rovny pasivům. Struktura výkazu je závazně stanovena Ministerstvem financí.⁴

1 KNÁPKOVÁ, Adriana, PAVELKOVÁ, Drahomíra. Finanční analýza. Praha: Grada Publishing, 2010, s. 15.

ISBN 978-80-247-3349-4.

2 RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza. 4. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, s. 21. ISBN 978-80-247-3916-8.

3 KNÁPKOVÁ, Adriana, PAVELKOVÁ, Drahomíra. Finanční analýza. s. 19.

4 KNÁPKOVÁ, Adriana, PAVELKOVÁ, Drahomíra. Finanční analýza. s. 19, 21.

(10)

6 1.2 Výkaz zisků a ztráty

Výkaz zisku a ztráty zachycuje výsledek hospodaření podniku za aktuální účetní období. Tento výsledek hospodaření vzniká rozdílem mezi celkovými výnosy a celkovými náklady podniku. Výnosy se definují jako peněžní částky, které podnik získal z veškerých svých činností za dané účetní období. Náklady jsou vymezeny jako peněžní částky, které podnik v daném účetním období účelně vynaložil na získání výnosů.⁵

1.3 Výkaz cash flow

Výkaz cash flow umožňuje sledovat tok peněžních prostředků, který je důležitý z hlediska udržení platební schopnosti podniku. Výkaz sleduje změnu stavu peněžních prostředků pomocí přírůstků, úbytků a také důvody, proč k těmto změnám došlo.⁶

5 KNÁPKOVÁ, Adriana, PAVELKOVÁ, Drahomíra. Finanční analýza. s. 19, 36.

6 KNÁPKOVÁ, Adriana, PAVELKOVÁ, Drahomíra. Finanční analýza. s. 46.

(11)

7

2 Metody finanční analýzy

V rámci finanční analýzy vznikla celá řada metod, která hodnotí finanční zdraví firmy.

Při realizaci finanční analýzy je nutné dbát na přiměřenost volby metody analýzy. Tato volba musí být učiněna s ohledem na účelnost, nákladnost a spolehlivost.⁷

Základem metod finanční analýzy jsou finanční ukazatelé, které jsou obvykle vymezeny jako formalizované zobrazení hospodářských procesů, ale rozumíme se jimi i číselná charakteristika ekonomické činnosti podniku.⁸

2.1 Horizontální a vertikální analýza

Horizontální analýza je finančně-analytickou technikou, jež je v podnicích nasazována obvykle pod označením analýza časových řad. Jedná se o techniku, která analyzuje vývoj finančních ukazatelů v závislosti na čase. Výstupem analýzy je časový trend analyzovaného ukazatele, který je využitelný pro predikci budoucího vývoje.⁹

Analýza má však řadu nedostatků. Především z minulého vývoje libovolného ukazatele nemusejí pro současnost vyplývat téměř žádné následky. Pro statistickou významnost získaných výsledků by navíc dvojic ukazatelů hodnota/ čas muselo být velké množství. V neposlední řadě dnes teorie finančního řízení pracuje znovu s předpokladem, že budoucí výsledek není v podstatě determinován výsledky dosaženými v minulosti.¹⁰

Vertikální analýza využívá strukturu zvolených ukazatelů, přičemž se předpokládá, že se bude tato struktura v čase měnit. Metoda se běžně vzájemně kombinuje s horizontální metodou.¹¹

2.2 Analýza poměrovými ukazateli

Poměrové ukazatele jsou nejčastějšími rozborovými postupy. Důvodem je, že analýza poměrovými ukazateli vychází výhradně ze základních účetních výkazů, tedy z veřejně dostupných informací. Poměrový ukazatel se vypočítává jako poměr jedné či několika

7 RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza. s. 40.

9 KALOUDA, František. Finanční řízení podniku. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 144. ISBN 978-80-7380-174-8.

10 KALOUDA, František. Finanční řízení podniku. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 144-145.

11 KALOUDA, František. Finanční řízení podniku. s. 145.

(12)

8

účetních položek k jiné položce nebo skupině.¹² Základní poměrové ukazatele jsou shrnuty v následujících odstavcích.

2.2.1 Ukazatelé zadluženosti

Zadluženost oznamuje skutečnost, že podnik používá k financování činnosti cizí zdroje a má tak dluh. Ukazatelů zadluženosti je celá řada a jsou odvozeny zejména z údajů v rozvaze. Analýza zadluženosti porovnává rozvahové položky, z nichž zjišťuje rozsah financování aktiv cizími zdroji. Poměr celkových závazků k celkovým aktivům sleduje jeden ze základních ukazatelů zadluženosti, a sice ukazatel věřitelského rizika (debt ratio):¹³

• debt ratio = cizí kapitál/ celková aktiva.

Při měření zadluženosti se používá i poměru vlastního kapitálu k celkovým aktivům, jež se označuje jako koeficient samofinancování (equity ratio), představující doplňkový ukazatel k ukazateli věřitelského rizika:¹⁴

• equity ratio = vlastní kapitál/celková aktiva.

2.2.2 Ukazatelé platební schopnosti (likvidity)

Pojem likvidita se používá ve spojitosti s určitou složkou majetku nebo ve spojitosti s likviditou podniku. Likvidita podniku vyjadřuje schopnost podniku uhradit včas své platební závazky. Nedostatek likvidity způsobuje, že podnik není schopen využít ziskových příležitostí, hradit své obvyklé závazky, což následně může vést až k platební neschopnosti a bankrotu.¹⁵

Poměrové ukazatele likvidity jsou součástí výročních zpráv akciových společnost a hospodářských analýz. Hodnota tohoto ukazatele ve formě jediného čísla je pro vytváření závěrů problematická, proto se doporučuje tvorba delší časové řady. Tvar ukazatele zadluženosti je závislý dle toho, čím je možno platit a co je nutno platit. Nejčastěji se používají tři základní ukazatele:¹⁶

13 RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza. s. 57-59.

(13)

9

• okamžitá likvidita = pohotové platební prostředky/ dluhy s okamžitou platností,

• pohotová likvidita = oběžná aktiva – zásob/ krátkodobé dluhy,

• běžná likvidita = oběžná aktiva/ krátkodobé dluhy.

2.2.3 Ukazatelé aktivity (obratu)

Ukazatel aktivity informuje o způsobu nakládání a využívání jednotlivých částí majetku. Tyto části majetku jsou následně poměřovány k tržbám, k výnosům a dalším položkám. Je možné pracovat se dvěma formami ukazatele a to s dobou obratu či s ukazatelem počtu obratů. Počet obratů vyjadřuje množství obratů za rok a doba obratu vyjadřuje počet dní.¹⁷

Měřítkem celkového využití aktiv, tedy počtu obratů celkových aktiv za jeden rok, je obrat aktiv, vyjádřený vzorcem:¹⁸

• obrat aktiv = tržby/ aktiva celkem.

2.2.4 Ukazatelé rentability

Ukazatel rentability vyjadřuje poměr hospodářského výsledku k určitému vstupu, tedy výnosnost vložené kapitálu. Uazatel vychází nejčastěji ze dvou základních účetních výrazů, kterými jsou kapitál z rozvahy a zisk z výsledovky. Obecně je vyjádřen vzorcem:¹⁹

• rentabilita = čistý zisk/ vložený kapitál.

2.2.5 Ukazatelé tržní hodnoty

Ukazatel tržní hodnoty se od předchozích skupin ukazatelů odlišuje tím, že pracuje s tržními hodnotami a nikoliv jen s hodnotami účetními. Hodnocení firmy v tomto případě vychází z burzovních ukazatelů. Slouží pro vyhodnocení návratnosti investovaných prostředků. Mezi nejdůležitější ukazatele této skupiny náleží účetní hodnota akci,

17 VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, s. 24.

ISBN 978-80-247-3647-1.

18 VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. s. 24.

19 KALOUDA, František. Finanční řízení podniku. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 133-134. ISBN 978-80-7380- 174-8.

(14)

10

dividendový výnos, čistý zisk na akcii, dividendové krytí a poměr tržní ceny akcie k účetní hodnotě.²⁰

2.2.6 Ukazatele s využitím cash flow

Analýza peněžních toků zachycuje jevy, které jsou signálem platebních potíží, současně i posuzuje, k jakému výsledku spěje finanční situace firmy. Značnou vypovídací schopnost pak mají ukazatele, jež poměřují finanční toky z provozní činnosti k určitým složkám výkazu zisků či rozvahy.²¹

Obsah ukazatele je vymezen účelem jeho použití. Ukazatel cash flow vyjadřuje vnitřní finanční potenciál podniku, tedy udává míru schopnosti podniku tvořit z vlastní hospodářské činnosti finanční přebytky, které mohou být použity k financování významných potřeb, jako jsou investice, dividendy a závazky. Takto vymezená vnitřní finanční potenciál vyjadřuje rovnice: ²²

• cash flow = zisk + odpisy  změny dlouhodobých rezerv.

2.3 Souhrnné indexy hodnocení

Podstatou finanční analýzy je snaha o vyhodnocení finančního zdraví firmy, tedy zda je firma schopná přežit. S ohledem na skutečnost, že pro toto zjištění je nutné vypočítat velké množství poměrových ukazatelů, jejichž interpretace může přinášet rozporuplné výsledky, se mnoho autorů snaží nalézt jediný syntetický ukazatel, který by v sobě zachycoval silné a slabé stránky firmy. Výsledkem byla konstrukce celé řady souhrnných indexů hodnocení.²³

Souhrnné indexy hodnocení mají za cíl vyjádřit komplexní charakteristiku celkové finančně-ekonomické situace a výkonnosti a to pomocí jednoho čísla. Jejich vypovídací hodnota je proto poněkud nižší, ale jsou vhodné pro rychlé a globální srovnání řady podniků.²⁴

Dá se říci, že rostoucí počet ukazatelů sice umožňuje detailnější zobrazení situace ve firmě, ale příliš vysoký počet ukazatelů může vést ke zkreslení. Podstatou konstrukce

(15)

11

soustavy poměrových ukazatelů je sestavení jednoduchého modelu, jež postihne vazby mezi dílčími ukazateli vyššího řádu.²⁵

Soustavy hierarchicky uspořádaných ukazatelů je možné rozdělit do dvou základních skupin a to na pyramidové soustavy, jejichž podstatou je podrobnější rozklad ukazatele na vrcholu pyramidy, k čemuž často dochází v grafické podobě, a na účelové vybrané skupiny ukazatelů, jejichž cílem je kvalitativně diagnostikovat finanční stav firmy a na základě této jednočíselné charakteristiky předpovědět její další vývoj. Do kategorie účelově vybraných ukazatelů patří bankrotní a bonitní modely.²⁶

2.3.1 Pyramidové indexy hodnocení

Pyramidové soustavy ukazatelů rozkládají vrcholový ukazatel. Jsou zaměřené na popsání vzájemné závislosti jednotlivých ukazatelů a na analyzování složitých vnitřních vazeb v pyramidě, kdy se jakýkoliv zásah do jednoho ukazatele projeví v celé vazbě.²⁷

Nejtypičtějším pyramidovým rozkladem je Du Pont rozklad, jež je orientovaný na rozklad rentability vlastního kapitálu a na vymezení jednotlivých položek vstupujících do tohoto ukazatele. Pravou stranu rozkladu zaujímá ukazatel pákového efektu, z jehož přítomnosti je zřejmě, že bude-li podnik ve větším rozsahu využívat cizí kapitál, může za určitých okolnosti dosáhnout vyšších hodnot rentability vlastního kapitálu. Pozitivní vliv zadluženosti se projeví za předpokladu, že bude firma v rámci své produkce generovat zisk, jenž vykompenzuje nákladový úrok. Vrcholový ukazatel je možné dále členit.²⁸

S přihlédnutím k tomu, že hlavní cílem firem je dosahování zisku, je hlubší analýza ukazatelů rentability pomocí pyramidových ukazatelů, na kterých je nejvíce patrný vliv změn, pro většinu cílových skupin finanční analýzy nejzajímavější.²⁹

(16)

12 2.3.2 Soustavy účelově vybraných ukazatelů

K hodnocení podniku lze využít souhrnné modely hodnocení finančního zdraví.

Souhrnné bonitní a bankrotní modely vycházejí z poměrových finančních ukazatelů, které jsou konstruovány z položek rozvahy, výkazu zisku a ztrát a výkazu o peněžních tocích.³⁰

Důvodem vzniku těchto modelů bylo eliminovat nedostatky, které přináší použití poměrových ukazatelů. Finanční zdraví podniku bankrotní a bonitní modely identifikují komplexněji, pomocí tzv. diskriminační funkce. Modely jsou schopny identifikovat potenciální finanční tíseň a to i v časovém předstihu několika let. Rovněž jsou schopné predikovat budoucí nástup finanční krize.³¹

Tyto predikční modely neboli metody identifikace symptomů budoucí nesolventnosti postihují současný, ale především budoucí vývoj podniku a to komplexní charakteristikou vyjádřenou jedinou hodnotou celkové finanční situace a výkonnosti podniku. Přesto je nutné zmínit, že poskytují jen omezenou vypovídající schopnost.³²

Skupina bonitních a bankrotních modelů nahlíží na předmět zájmu z různých uhlů pohledu a různými způsoby. Bankrotní modely predikují finanční tíseň podniku a vychází přitom ze skutečných údajů. Bonitní modely hodnotí bonitu a finanční zdraví podniku a vychází z teoretických či zobecněných poznatků.³³

Úroveň bonity dlužníka je očekávaná míra schopnosti uspokojovat budoucí nároky věřitelů, čímž se rozumí uhrazování závazků vyplívajících z dluhu podniku. Finanční tíseň podniku nastává v situaci, kdy má podnik problémy s platební schopnosti tak vážné, že nemohou být vyřešený bez výrazných změn v povozní nebo finanční činnosti podniku.³⁴

Při hodnocení finančního zdraví podniku pomocí bankrotních modelů je potřeba zohlednit rizika, která jsou spojena s použitím těchto metod. Prvním rizikem je skutečnost, že některé modely využívají informace, které nelze získat z veřejně publikovaných informačních zdrojů. Druhým rizikem je omezenost některých ukazatelů, která vyplývá z podmínek konstrukce modelů.³⁵

30 ŘEZŇÁKOVÁ, Mária et al. Řízení platební schopnosti podniku. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, s. 71.

ISBN 978-80-247-3441-5.

34GRÜNWALD, Rolf, HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 1.vyd. Praha:

Ekopress, 2009, s. 178, 191. ISBN 978-80-86929-26-2.

35 ŘEZŇÁKOVÁ, Mária et al. Řízení platební schopnosti podniku. s. 71.

(17)

13

3 Charakteristika predikčních modelů

3.1 Matematickou-statistické metody

3.1.1 Altmanův model

Altmanův model patří do souhrnného indexu hodnocení. Při jeho vypracování použil Edward Altman na vzorku bankrotujících a prosperujících podniků diskriminační analýzu, tedy statistickou metodu založenou na třídění pozorovaných objektů do dvou a více skupin dle určitých charakteristik. Na základě zjištěných dat definoval lineární rovnici jednotlivých poměrových ukazatelů jako proměnných veličin, kterým na podkladě statistického šetření přiřadil různé koeficienty, jež plní funkci vah.³⁶

V literatuře je možné se setkat se čtyřmi odlišnými obdoby tohoto modelu: ³⁷

• varianta pro akciové společnosti s veřejně obchodovanými akciemi (tzv.

Z Score) publikovaná v roce 1968,

• varianta pro společnost neobchodované na finančních trzích (tzv. Z’ Score nebo ZETA) z roku 1983,

• varianta pro nevýrobní společnosti (tzv. Z’’ Score) z roku 1995,

• varianta pro české společnosti.

Pro společnosti, jež nejsou obchodovatelné na burze, je Altmanův model vyjádřen rovnicí:³⁸

Z = 0,717 x1 + 0,847 x2 + 3,107 x3 + 0,420 x4 + 0,998 x5

kde:

− x1 = pracovní kapitál/ aktiva celkem,

− x2 = rentabilita čistých aktiv,

− x3 = zisk před zdaněním a úroky/ aktiva celkem,

− x4 = tržní hodnota vlastního jmění/ účetní hodnota cizích zdrojů,

− x5 = tržby/ aktiva celkem.

36 MARINIČ, Pavel. Plánování a tvorba hodnoty firmy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008, s. 92. ISBN 978- 80-247-2432-4.; RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza. s. 73.

ISBN 978-80-247-3647-1.

(18)

14

Vypočtený výsledek je možné interpretovat podle pásma, do kterého spadá. Pokud je hodnota Z ˂ 1,18 jedná se o pásmo bankrotu a firma vykazuje silné finanční problémy.

Pakliže je hodnota 1,18 ˂ Z ˂ 2, 99 hovoříme o pásmu šedé zóny, což znamená, že firmu nelze jednoznačně definovat jako úspěšnou, ani jako firmu s finančními problémy. Hodnoty Z

˃ 2, 99 jsou v pásmu prosperity, kdy je finanční situace dané firmy uspokojivá.³⁹

Altmanův model se řadí mezi techniky jednoduché finanční analýzy. Kromě funkce predikce finanční tísně společnosti je model vhodným dodatkem finanční poměrové analýzy.

Použití Altmanova modelu je však v českých podmínkách diskutabilní, ⁴⁰ jelikož vznikl již před několika desítkami let dle odlišných tržních podmínek, což v českém prostředí za následek to, že se váhy stávají nepřesnými v čase a prostoru.⁴¹

Problémem všech variant Altmanových modelů je v podmínkách České republiky zejména využívání různých účetních standardů v USA, kde modely vznikaly, a ČR, kde mají být aplikovány. Pro české firmy je vhodné použít čtvrté varianty modelu, jež neodstraňuje zmíněný problém, ale pracuje s vysokou platební neschopností, která panovala v českých podmínkách zejména v 90. letech 20. století.⁴² Model lze s úspěchem použít jen u firem střední velikosti, protože velké firmy u nás bankrotují výjimečně a malé naopak neposkytují dostatek informací k provedení analýzy.⁴³

3.1.2 Indexy důvěryhodnosti IN

Indexy důvěryhodnosti byly zpracovány manžely Inkou a Ivanem Neumaierovými.

Cílem indexu IN je identifikovat finanční riziko u českých firem v českém prostředí. Index je výsledkem analýzy významných matematicko-statistických modelů podnikového hodnocení a zkušenosti z analýzy více než jednoho tisíce českých firem.⁴⁴

41 GRÜNWALD, Rolf, HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. 1.vyd. Praha:

Ekopress, 2009, s. 185. ISBN 978-80-86929-26-2.

ISBN 978-80-247-3647-1.

(19)

15

Neumaierovi vytvořili celkem čtyři bankrotní indexy, které nesou označení IN, za kterým následuje poslední dvojčíslí roku, v němž byly vytvořeny. Dle tohoto pravidla nesou označení následující varianty indexu: ⁴⁵

• věřitelská varianta IN95,

• vlastnická varianta IN 99,

• komplexní varianta IN01,

• aktualizovaná komplexní varianta IN05.

3.1.2.1 Index důvěryhodnosti IN95

Index IN95 je model, který respektuje nároky věřitelů z hlediska likvidity a také oboru, ve kterém firma funguje. Index IN95 obsahuje poměrové ukazatele, kterým jsou přiřazeny váhy, představující vážený aritmetický průměr hodnot ukazatelů v jednotlivých odvětvích.Oproti předchozímu modelu jsou reflektována specifika různých odvětví.⁴⁶

Rovnice indexu důvěryhodnosti má tvar:⁴⁷

IN = v1 . x1 + v2 . x2 + v3 . x3 + v4 . x4 + v5 . x5 + v6 . x6

kde:

− v 1 – 6 = váhy,

− x1 = aktiva/ cizí zdroje,

− x2 = zisk před zdaněním a úroky/ nákladové úroky,

− x3 = zisk před zdaněním a úroky/ aktiva,

− x4 = výnosy/aktiva,

− x5 = oběžná aktiva/ krátkodobé závazky a krátkodobé bankovní úvěry,

− x6 = závazky po lhůtě splatnosti/ výnosy.

Pokud je výsledná hodnota rovnice IN ˃ 2, jde podnik s dobrým finančním zdravím.

Je-li hodnota 1 ˃ IN ˂ 2, jedná se o podnik s potencionálními finančními problémy a hodnota IN ˃ 1 značí podnik ve špatné finanční situaci.⁴⁸

48 MARINIČ, Pavel. Plánování a tvorba hodnoty firmy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008, s. 93.

(20)

16

Index důvěryhodnosti je sice vytvořen na základě databáze podniků, jež působí v České republice, ale jeho použití je poměrně omezené, jelikož je konstruována na základě dat za jeden rok. Absentuje tedy časovou dimenzi a jeho použití může přinášet zkreslené výsledky.⁴⁹

3.1.2.2 Index IN99

Bonitní index IN99, konstruovaný z pohledu vlastníka, klade důraz na schopnost nakládat s finančními prostředky, a tak jsou váhy jednotlivých ukazatelů identické pro všechny obory podnikání. Rovnice tohoto indexu je vytvořena takto:⁵⁰

IN99 = - 0,017 . x1 + 4,573. x2 + 0, 481. x3 + 0,015. x4

kde:

− x2 = zisk před zdaněním a úroky/ aktiva,

− x3 = výnosy/aktiva,

− x4 = oběžná aktiva/ krátkodobé závazky a krátkodobé bankovní úvěry,

Výsledné hodnoty IN  2,07 označují podnik s dobrým finančním zdravím. Pokud jsou hodnoty IN v rozmezí 0,684 až 2,07, má podnik potencionální problémy. Hodnoty IN  0684 jsou projevem finanční neduživosti podniku.⁵¹

3.1.3 Tafflerův model

Tafflerův model byl poprvé publikován v roce 1977. Model byl vypracován na základě aplikace více než 80 poměrových ukazatelů na zástupce prosperujících i bankrotujících firem ve Velké Británii. Model existuje v základním nebo modifikovaném tvaru a podle toho jsou interpretovány vypočtené hodnoty ukazatelů a celkové bodové ohodnocení. Oba tvary využívají čtyři klíčové poměrové ukazatele. Na rozdíl od Altmana klade Taffler větší důraz na likviditu.

49 ŘEZŇÁKOVÁ, Mária et al. Řízení platební schopnosti podniku. s. 71.

(21)

17 Tafflerův modelu má následující tvar:⁵²

Z = 0,53 x1 + 0,13 x2 + 0,18 x3 + 0,16 x4

kde:

− x1 = zisk před zdaněním/ krátkodobé závazky

− x2 = oběžná aktiva/ celkové závazky

− x3 = krátkodobé závazky/ aktiva

− x4 = (finanční majetek – krátkodobé závazky)/ (provozní náklady – odpisy)

Rozhodnou hodnotou je při hodnocení Tafflerova modelu hodnota 0. Je-li výsledek záporný, znamená to velkou pravděpodobnost bankrotu, je-li hodnota kladná, znamená to malou pravděpodobnost bankrotu.⁵³

3.1.4 Beaverův model

Beaverova jednosměrná diskriminační analýza je založena na analýze průměrných hodnot finančních ukazatelů souboru podniků. Každý podnik je hodnocen 30 poměrovými ukazateli. Celý soubor podniků Beaver rozdělil do dvou skupin a porovnával skupinu prosperujících podniků se skupinou podniků ohrožených bankrotem. Podniky z obou skupin vzájemně spároval do dvojic tak, aby ve dvojicích byly firmy maximálně homogenní co do velikosti a charakteru činnosti. Na základě těchto skutečností Beaver zjistil, že nejvýznamnější rozdíly u obou skupin vykazují následující ukazatelé:⁵⁴

• cash flow/ cizí zdroje (vyšší hodnota – větší prosperita),

• čistý zisk/ aktiva (vyšší hodnota – větší prosperita),

• cizí zdroje/pasiva (nižší hodnota – větší prosperita),

• běžná likvidita (vyšší hodnota – větší prosperita),

• finanční majetek – krátkodobé cizí zdroje (vyšší hodnota – větší prosperita).

Zásadním hlediskem hodnocení Beaverova modelu je rozlišovací hodnota, jež je stanovena za každý ukazatel zvlášť, která představuje rozdíl mezi prosperujícími a neprosperujícími firmami. V rámci statistického hodnocení může nastat situace, že firmy z prosperující skupiny se zjištěnými průměry dostanou pod rozlišovací hodnotu a tím do

52 MARINIČ, Pavel. Plánování a tvorba hodnoty firmy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008, s. 92-93.

54 MARINIČ, Pavel. Plánování a tvorba hodnoty firmy. s. 90-91.

(22)

18

protikladné skupiny, a to i opačně. Dosažené hodnoty jednotlivých firem se pohybují kolem rozlišovacích hodnot, jež jsou nastavené tak, aby se co nejmenší procento firem dostalo do chybné skupiny.⁵⁵

Z výsledků svého šetření Beaver vyvodil závěr, že nejlepšími indikátory budoucího finančního vývoje jsou ukazatele cash flow/cizí zdroje a rentabilita celkového kapitálu, jelikož vykazovaly nejnižší procento chybně zařazeným firem.⁵⁶

Beaverův způsob predikce finanční tísně v sobě nese nedostatky jednorozměrné diskriminační analýzy, proto se v analytické praxi často nevyužívá.⁵⁷

3.1.5 Beermanova diskriminační funkce

Beerman pro svůj bankrotní model použil deset ukazatelů, jejichž rozlišovací schopnost nejprve ověřil v jednorozměrné analýze. Následně použil vícerozměrnou diskriminační analýzu a všech deset ukazatelů propojil do jedné lineární funkce, která má tvar: ⁵⁸

Df = 0,271 x1 + (-0.063) x2 + 0,012 x3 + 0,077 x4 + (- 0,105) x5 + (- 0,813) x6 + 0,165 x7 + 0,061 x8 +0,268 x9 + 0,124 x10

kde:

− x1 = odpisy/ (počáteční stav HIM + změna stavu HIM),

− x2 = cash flow/ závazky,

− x3 = změna stavu HIM/ odpisy,

− x4 = závazky/aktiva,

− x5 = zisk před zdaněním/ tržby,

− x6 = zisk před zdaněním/aktiva,

− x7 = bankovní úvěry/ závazky,

− x8 = tržby/ aktiva,

− x9 = zásoby/ tržby,

− x10 = zisk před zdaněním/závazky.

58 MARINIČ, Pavel. Plánování a tvorba hodnoty firmy. s. 91.

(23)

19

Pro lineární funkci platí, že čím je nižší hodnota diskriminační funkce, tím je podnik hodnocen lépe. Rozmezí mezi prosperujícími firmami a neprosperujícími tvoří hodnota 0,3, kterou získávají průměrné podniky. Hodnota nad 0,3 a více náleží špatným podnikům a naopak hodnota od 0,3 až 0,25 patří dobrým podnikům. Hodnota pod 0, 25 predikuje velmi úspěšné podniky.⁵⁹

3.1.6 Index bonity

Index bonity, užívaný především ve středoevropských zemích, jako je Německo nebo Rakousko, používá pro výpočet šest poměrových ukazatelů. Největší váhu má ve vzorci ukazatel rentability aktiv a podíl zisku na výnosech.⁶⁰

Základní definiční funkce indikátoru bonity je:⁶¹

IB =1,5x¹ + 0,08x²+10x³+ 5x⁴+ 0,3x⁵+ 0,1x⁶ kde:

− x1 = cash flow/ cizí zdroje,

− x3 = zisk/ aktiva,

− x4 = zisk/ výnosy,

− x5 = zásoby/ výnosy,

− x6 = výnosy/ aktiva.

Index bonity rozděluje podnik na bankrotní a bonitní. Rozhodující hodnotou je nula.

Pokud je výsledné kritérium rovnice menší než 0, jedná se o podnik ohrožený bankrotem.

Hodnota menší než -1 vypovídá o extrémně špatné finanční situaci hodnoceného podniku.

Naopak hodnota výsledku větší než 0 značí bonitní podnik. Pakliže je výsledná hodnota větší než 2, jedná se o podnik ve velmi dobré ekonomické situaci.⁶²

(24)

20 3.1.7 Grünwaldův index

Index, který byl sestaven R. Grünwaldem, používá na rozdíl od ostatních indexů odlišný systém vah. Za váhy lze ve vzorci považovat jmenovatele horních zlomků.

Grünwaldův index konstantami (váhami) dělí, nikoliv násobí jako je tomu o ostatních indexů.

Dvě ze šesti užitých vah jsou proměnlivé, ostatní jsou konstantní. Proměnlivými vahami jsou průměrná úroková míra z úvěrů a zdaněná úroková míra z úvěrů. Užité konstantní váhy přiřazují největší důležitost poměru cash flow/ dlouhodobé úvěry. Závěrečné vydělení číslem šest je spíše jen kosmetickou úpravou, jelikož stejný význam by mělo šestinásobné zvětšení intervalů při hodnocení.⁶³

Vzorec Grünwaldova indexu je: ⁶⁴

G = x¹+ x²+ (x³/ 1,2) + (x⁴/ 0,7) + (x⁵ / 3,5) + (x⁶/ 2,5)/ 6 kde:

− x1 = (zisk/ aktiva)/ průměrná úroková míra z úvěrů,

− x2 = (čistý zisk/ vlastní kapitál)/ zdaněná úroková míra u úvěrů,

− x3 = (finanční majetek/ krátkodobé pohledávky)/ krátkodobí cizí kapitál,

− x4 = čistý pracovní kapitál/zásoby,

− x5 = cash flow/ dlouhodobé úvěry,

− x6 = zisk/ nákladové úroky.

Výsledná hodnota nižší než 0, 5 vymezuje finanční situaci nazvanou jako churavění a bankrotní podnik. Index v rozmezí hodnot 0,5 a 1 značí slabší finanční zdraví podniku, ale podnik je rovněž bankrotní. Pokud je hodnota indexu mezi hodnotami 1 a 2, je finanční zdraví podniku dobré a podnik lze označit bonitní. Hodnoty vyšší než 2 identifikuje, že se jedná o stabilní finanční zdraví bonitního podniku.⁶⁵

3.1.8 EVA – Economic Value Added

Tento ukazatel ekonomické přidané hodnoty pochází od firmy Stern Stewart z roku 1990. Podle ukazatele je primárním cílem podniku maximalizace zisku a to nikoliv účetního, ale ekonomického, který vyjadřuje rozdíl mezi výnosy a ekonomickými náklady. Ekonomické

(25)

21

náklady se skládají účetních nákladů a oportunitních nákladů, tj. náklady ušlých příležitostí, které zahrnují ztracené finanční prostředky, o něž podnik přijde nesprávným alternativním využitím zdrojů. ⁶⁶

Základní struktura ukazatele EVA je vyjádřena vzorcem:⁶⁷ EVA = NOPAT – WACC x C kde:

− NOPAT - čistý zisk z provozní činnosti po zdanění,

− WACC - průměrné vážené náklady kapitálu,

− C – celkový investovaný kapitál.

Čistý provozní zisk po zdanění zahrnuje výsledek hospodaření z hlavní činnosti, zisky nebo ztrátu z prodeje dlouhodobého majetku a zásob z mimořadné činnost, jež nesouvisí s hlavním předmětem podnikání. Dále do něj patří zisk nebo ztráta z finanční činnosti, ostatní náklady a výnosy, jež jsou z účetního hlediska považovány za provizorní. Provozní zisk se vypočítává vzorcem:⁶⁸

NOPAT = zisk před zdaněním x (1 – sazba daně z příjmu právnických osob) Investovaný zpoplatněný kapitál předstvuje hodnotu finančních zdrojů, kterou do podniku vložili investoři. Má vzorec:⁶⁹

C = dlouhodobý majetek/ čistý pracovní kapitál

Průměrné važené náklady kapitálu představují náklady na celkový ivestovaný dlouhodobý kapitál, respektive výnos aktiv. Velikost je závislá na upůsobu využití vlastních zdrojů. Výsledná hodnota se proměňuje ve vazbě na kapitálovou strukturu podniku. Vzorec pro průměrné vážené náklady je:⁷⁰

WACC = x¹. (1 - x²) . x³ . x⁴ + x⁵ kde:

− x1 = náklady na cizí kapitál (úrok),

− x2 = sazba daně z příjmu právnických osob,

69 VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. s. 121 - 122.

70 VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. s. 121-122.

(26)

22

− x3 = (cizí zdroje/ celkový dlouhodobý investovaný kapitál),

− x4 = náklady na vlastní kapitál (očekávaná výnosnost),

− x5 = (vlastní kapitál/ celkový dlouhodobý investovaný kapitál.

Kladná výsledná hodnota ukazatele EVA definuje firmu, která vytváří novou přidanou hodnotu, která zvyšuje svou hodnotu. V opačném případě, jde o firmu, u které nezvniká žádná přidaná hodnota.⁷¹

3.1.9 Měření rizikovosti podnikového portfolia

Měření rizikovosti je založeno na využití  - koefientů. Tento koeficient vyjadřuje kvalitu daného portfolia nebo riziska spojeného s cenným papírem, nejčastěji akcií. U firmy, jejíž akcie jsou více či méně rizikové než průměr, je možné definovat  koeficient následujícím vzorcem: ⁷²

 - koefient = riziko fimy / riziko porfolia.

3.1.10 Springate model

Springatův model z roku 1978 vycházel z Altmanova modelu. Model využívá diskriminační funkci označenou jako Z^S, které je založena na vlivu zisku a tržeb. Funkce, složená je ze čtyř ukazatelů, má vzorec:⁷³

Z^S = 1, 03 x¹+ 3, 07 x²+ 0, 66 x³ + 0, 4 x⁴ kde:

− x1 = pracovní kapitál/ aktiva,

− x2 = zisk před zdaněním/ aktiva,

− x3 = zisk před zdaněním/ krátkodobé závazky,

− x4 = tržby/ aktiva.

71 KALOUDA, František. Finanční řízení podniku. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 157.

72 KALOUDA, František. Finanční řízení podniku. s. 158.

73 IMANZADEH, Peyman, MARANJOURI, Mehdi, SEPEHRI, Petro. A Study of the Application of Springate and Zmijewski Bankruptcy Prediction Models in Firms Accepted in Tehran Stock Exchange. In Australian Journal of Basic and Applied Sciences vol. 5/11, 2011, s. 1546-1548. ISSN 1991-8178.

(27)

23

Hraniční hodnota Springteova modelu je číslo 0, 862. Výsledek menší než 0, 862 znamená, že existuje rizika bankrotu. Hodnota vyšší než 0, 862 indikuje finančně zdravou společnost.⁷⁴

3.1.11 Fulmerův model

Fulmerův model analyzuje malé a střední podniky. Model vícerozměrné diskriminační analýzy dosahuje dle tvrzení autora až 98 procentní spolehlivosti. Fulmer původně analyzoval 40 ukazatelů finanční alnalýzy na údají z 60 podniků, z nichž polovina vykazovala finanční problémy a polovina z nich dosahovala úspěchu.⁷⁵

Vzorec Fulmerova modelu je:⁷⁶

F = 5, 528 x¹+ 0, 012 x2 + 0, 73 x³ + 1, 270 x⁴+ 0, 120 x⁵+ 2, 335 x⁶+ 0, 575 x⁷+ 1, 083 x⁸+ 0, 894 x⁹- 6, 075

kde:

− x1 = nerozdělený zisk/ celková aktiva,

− x2 = tržby/ celková aktiva,

− x3 = zisk před zdaněním/ vlastní kapitál,

− x4 = cash flow/ cizí kapitál,

− x5 = úročené cizí zdroje/ celková aktiva,

− x6 = krátkodobé závazky/ celková aktiva,

− x7 = logaritmus dlouhodobého majetku,

− x8 = čistý pracovní kapitál/ cizí kapitál,

− x9 = zisk před zdaněním/ nákladové úroky.

Jestliže jsou vypočtěné hodnoty modelu záporné, podník bude mít finanční problémy.⁷⁷ 3.1.12 Model Zmijewski

Bankrotní model Marka E. Zmijewskiho vznikl v roce 1984. Zmijewski použil menší počet bankrotujících podniků než prosperujících. Model, pracující se třemi proměnnými, má tento vzorec:⁷⁸

74 Tamtéž, s. 1548.

75 PERNSTEINER, Helmut, WAGNER, Eva, KABÁT, Ladislav a kol. Podnikanie v nových ekonomických a socálnych podmienkach. Bratislava: EUROKÓDEX, 2011, s. 69. ISBN 978-80-89447-51-0.

76 PERNSTEINER, Helmut, WAGNER, Eva, KABÁT, Ladislav a kol. Podnikanie. s. 69.

77 PERNSTEINER, Helmut, WAGNER, Eva, KABÁT, Ladislav a kol. Podnikanie v nových ekonomických a socálnych podmienkach. Bratislava: EUROKÓDEX, 2011, s. 69. ISBN 978-80-89447-51-0.

(28)

24

Z = - 4,3 – 4, 5 x¹+ 5, 27 x²+ 0, 004 x³

kde:

− x1 = čistý zisk/ aktiva,

− x2 = cizí zdroje/ aktiva,

− x3 = oběžná aktiva/ krátkodobé závazky.

Výsledná hodnota menší než 0, 5 indikuje, že podnik zbankrotuje.⁷⁹

3.2 Metody bodového hodnocení

3.2.1 Tamariho model

Tamariho model je možné aplikovat pro hodnocení skupiny firem, které jsou srovnatelné z hlediska odvětví a velikosti. Východiskem modelu je šestice ukazatelů, jejichž hodnoty jsou bodově ohodnocovány ve škále od 0 do 100 bodů, která je sestavená dle empirické zkušenosti. Celkový Tamariho index se získává součtem získaných bodových hodnot.⁸⁰

Jednotliví ukazatelé nemají stejnou váhu. Největší váhu mají v rámci tohoto modelu ukazatelé finanční páky, ukazatel zisku po zdanění a provozní pohotové likvidity. Méně hodnocenými jsou ukazatelé nákladovosti produkce, jež jsou vyjádřeny podílem celkových nákladů na průměrném stavu hotových výrobků a nedokončené výroby oceněné na úrovni vlastních nákladů, dále obrat pohledávek a ukazatel vyjadřující podíl vlastních nákladů na čistém pracovním kapitálu.⁸¹

78 IMANZADEH, Peyman, MARANJOURI, Mehdi, SEPEHRI, Petro. A Study of the Application of Springate and Zmijewski Bankruptcy Prediction Models. s. 1546-1548.

79 Tamtéž, s. 1548.

(29)

25 Tento index využívá následující tabulku:

Ukazatel konstrukce ukazatele hodnota body

R1 vlastní kapitál/ cizí zdroje 0,5 a více 25

0,4 – 0,5 20

0,3 – 0,4 15

0,2 – 0,3 10

0,1 – 0,2 5

0,1 a méně 0

R2a čistý zisk

R2b čistý zisk/ vlastní kapitál 5 let R2 > 0 a R3 > HK 25 5 let R2 > 0 a R3 > Md 20

5 let R2 > 0 15

R3 > HK 10

R3 > Md 5

jinak 0

R3 pohotová likvidita 2 a více 20

1,5 - 2 15

1,1 – 1,5 10

0,5 – 1,1 5

0,5 a méně 0

R4 výrobní spotřeba / průměrný stav rozpracované spotřeby

HK a více 10

(30)

26

Md - HK 6

DK - Md 3

DK a méně 0

R5 tržby/ průměrný stav pohledávek HK a více 10

Md - HK 6

Md - HK 3

DK a méně 0

R6 Výrobní spotřeba/ pracovní kapitál HK a více 10

Md - HK 6

DK - Md 3

DK a méně 0

Vysvětlivky:

HK – horní kvantil hodnot ukazatelů v daném oboru Md – medián hodnot ukazatelů v daném oboru DK – dolní kvantil hodnot ukazatelů v daném oboru

Tabulka 1 - Algoritmus Tamariho modelu⁸²

Firmy ohodnocené 60 a více body jsou prosperující a finančně stabilní. Firmy hodnocené v 31 až 59 body mají uspokojivé výsledky, ale jejich finanční vývoj je nejistý.

Firmy se součtem nižším než 30 jsou ohrožené bankrotem.⁸³

Výhodou tohoto modelu je, že vznikal na základě reálného rozložení hodnot v hodnocené množině podniků s využitím sofistikovaných statistických metod. Tamariho

(31)

27

model proto představuje univerzální nástroj hodnocení podniků v rámci širokého spektra různých oborů.⁸⁴

3.2.2 Kralickův test

Model rakouského ekonoma Kraliceka vychází ze čtyř ukazatelů. Dva ukazatelé hodnotí finanční stabilitu, další dva rentabilitu.⁸⁵

Kralickův test se liší od ostatních metod svojí základní koncepcí. Rychlý Kralickův test získává výslednou celkovou hodnotu jako průměr známek, tedy průměr získaného bodového hodnocení za jednotlivé ukazatele. Poměrové ukazatele jsou testem hodnoceny stejně, což se neobjevuje u jiné metody.⁸⁶

Tento model využívá následující tabulku:

hodnota a hodnocení ukazatele

ukazatel výborný velmi dobrý dobrý špatný ohrožení insolvencí

hodnota (známka) (1) (2) (3) (4) (5)

vlastní kapitál/ aktiva < 30 % > 20 % > 10% < 10% negativní splacení dluhu < 3 roky < 5 let < 12 let > 12 let > 30 let CF/ T > 10 % < 8 % > 5 % < 5 % negativní ROA (s úroky) > 15 % > 12% > 8% < 8% negativní Vysvětlivky:

CF/ T – čistý zisk po zdanění + odpisy/ tržby

ROA (s úroky) – čistý zisk po zdanění + úroky z cizích zdrojů

Tabulka 2 – Schéma Kralickův Q-test⁸⁷

ISBN 978-80-247-3647-1.

(32)

28 3.2.3 Argentiho model

Argentiho empirický model využívá jen z části kvalifikované finanční informace. Do finančního hodnocení zapracovává i hodnocení nefinančního charakteru. Argenti stanovil určité symptomy, jež považoval za zásadní pro finanční situaci podniku a jim přiřadil určité bodové ohodnocení.⁸⁸ Body jsou přidělovány v plné počtu nebo nejsou přiděleny vůbec.⁸⁹ Argentiho model využívá následující tabulku:

NEDOSTATKY

Management:

autokratický generální ředitel 8

spojená funkce předsedy představenstva a generálního ředitele 4 nevyrovnané znalosti a dovednosti členů představenstva 2

pasivní představenstvo 2

slabý finanční ředitel 2

nedostatek profesionálních managerů na nižších úrovních společnosti 1 Účetnictví:

chybějící rozpočtová kontrola 3

chybějící plánování CF 3

chybějící kalkulační systém 3

chybějící reakce na změny:

výrobky, procesy, trhy, podnikatelské prostředí 15

88 SŮVOVÁ, Helena. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. Praha: Bankovní institut, a.s., 1999. s. 119. ISBN 807265-027-0.

(33)

29

Celkem možných bodů 43

Hranice nebezpečí 10

CHYBY

overtrading (růst bez zajištění stálým kapitálem) 15

nerozumná úroveň zadlužení vůči bankám 15

příliš velké záměry v porovnání s možnostmi 15

Hranice nebezpečí 15

PŘÍZNAKY

finanční: zhoršující se Z-skóre 4

tvůrčí účetnictví: příznaky vylepšení HV 4

nefinanční signály: zhoršení kvality, morálky, podílu na trhu 3 příznaky blížícího se konce: direktivní řízení, fámy, rezignace 1

CELKOVÝ POČET DOSAŽITELNÝCH BODŮ 100

HRANICE NEBEZPEČÍ 25

Tabulka 3 – Algoritmus Argentiho modelu⁹⁰

Pokud je výsledné bodového hodnocení nižší než 25 bodů, nehrozí nebezpečí úpadku.

Při více než 25 bodech hrozí riziko úpadku do 5 let. Více než 10 bodů v sektoru nedostatky značí špatnou úroveň managementu a hrozbu fatálních chyb. Více než 15 bodů v sektoru chyby, současně s méně než 10 body v sektoru nedostatky, vyjadřuje kompetentní řízení při riziku, jež si management zřejmě uvědomuje.⁹¹