Oponentský posudek diplomové práce
Název práce: Vzdělání a lidský kapitál Jméno diplomantky: Anna Skubkova
Zvolené téma považuji pro diplomovou práci posluchačky Fakulty financí a účetnictví za vhodné.
Diplomantka si stanovila dva cíle práce: (1) „determinovat stav lidského kapitálu v ČR“ a (2)
„propočítat fiskální návratnost investic do vzdělání v ČR“ (viz str. 5). Je zřejmé, že cíle byly stanoveny na základě předešlé rešerše literatury. Na druhé straně, domnívám se, že cíle mohly být již v Úvodu formulovány podrobněji, resp. mohly být definovány základní pojmy, které se ve formulaci cílů vyskytují (lidský kapitál, fiskální návratnost), a stručně popsány metody, které byly ve výzkumu pro dosažení cílů použity (tj. způsob „determinace lidského kapitálu“ nebo metoda „propočtu fiskální návratnosti“, zvlášť uvádí-li se v práci různé přístupy k řešení těchto problémů).
Lze konstatovat, že oba cíle diplomové práce byly více či méně splněny. Za úspěšnější považuji splnění cíle druhého. K autorčiněřešení výzkumného problému mám následující poznámky.
Autorka se v první kapitole věnuje lidskému kapitálu, zejména jeho formování a vztahu mezi vzděláváním, lidským kapitálem a produktivitou. Text je především rekapitulací dvou významných prací v daném oboru. Je třeba ocenit, že si diplomantka dala tu práci, a čtenáři zpřístupnila důležité teoretické a empirické poznatky. Na druhé straně je škoda, že na některých místech místo vlastní parafráze použila přímé citace (zejména v části 1.2) nebo že na závěr neučinila vlastní shrnutí reprodukovaných poznatků. Navíc, i když je předložený text velmi zajímavý, z hlediska následné analýzy by možná bylo bývalo vhodnější zaměřit svou pozornost také na další teoretické či empirické studie věnujícící se problematice měření lidského kapitálu, resp. míry návratnosti investice do něj (a to i na úkor relativně podrobné části 1.3).
V kapitole druhé je zhodnocen lidský kapitál v ČR (srov. s prvním cílem). Autorka si vybrala jednu ze tří uvedených metod (pro úplnost by bylo bývalo vhodné, kdyby byly citovány prameny, ve kterých jsou metody nebo jejich použití popsány) a svůj výběr zdůvodnila na základě tzv. screening hypotézy.
Samotná aplikace metody se však jeví poněkud triviálně (zvlášť v porovnání s teoretickou částí diplomové práce): v práci jsou popsány jednotlivé stupně vzdělávání podle klasifikace ISCED 1997, a to obecně a speciálně pro ČR, a na vybraných statistických datech (lze poznamenat, že v práci nejsou dostatečně citovány zdroje dat) je prezentována vzdělanostní struktura v ČR. Kromě toho jsou v práci uvedena data o vztahu mezi stupněm dosaženého vzdělání a mírou nezaměstnanosti nebo úrovní výdělku. Avšak v textu není explicitně uvedeno, jak tato data souvisí s měřením hodnoty lidského kapitálu v ČR (není jasné, zda byla v této části výzkumu aplikována některá ze tří uvedených metod).
Navíc, je škoda, že autorka všechna uvedená data podrobněji nezkoumala, neinterpretovala či nekomentovala, příp. nesrovnala s daty za jiné země (event. mohla podrobit kritickému rozboru
samotnou metodu). Nakonec, není zcela jasné, proč se diplomantka v Závěru práce zmiňuje o migraci (tj. úniku mozků nebo lákání kvalifikovaných pracovníků do země), když tato otázka nebyla ve druhé kapitole řešena.
Postup a výsledky analýzy tzv. fiskální návratnosti terciárního vzdělání v ČR jsou prezentovány v kapitole třetí. Autorka postupovala správně, když se nejprve věnovala oběcně pojmům soukromá, společenská nebo fiskální návratnost nebo když shrnula, aspoň stručně, argumenty pro veřejné financování vzdělávání. Správně také vymezila předpoklady, za kterých provedla vlastní analýzu.
Analýza byla omezena zejména nedostupností dat pro sofistikovanější výpočty. Nicméně, domnívám se, že mohla být provedena pečlivěji. Na příklad by zřejmě bylo bývalo korektnější, kdyby se současné náklady na vysokoškoláka porovnávaly se současnou hodnotou budoucích výdělků, resp. dodatečného budoucího výnosu osobní důchodové daně. Kromě toho, k výpočtu lze poznamenat např., že není upřesněno, co znamená „základní dotace“ na vysokoškolského studenta (navíc, v kontextu českého terciárního sektoru je trochu matoucí použít místo pojmu veřejná vysoká škola pojem státní vysoká škola), že není jasné, proč se neindexovala dotace na ubytování nebo pojistné za státního pojištěnce podobně jako „základní dotace“ a že výpočet daně na str. 67 není správně (protože základem není hrubý příjem, ale příjem snížený o pojistné, navíc, základ daně se zaokrouhluje, nakonec, lze se ptát, proč při výpočtu budoucí daně z příjmů autorka předpokládala, že poplatník nebude nikdy uplatňovat slevu na dítě nebo manžela/ku).
Dále, domnívám se, že vzhledem k poměrně rozsáhlé teoretické části mohla autorka podrobněji diskutovat o vztahu mezi veřejnými náklady na studium (tj. dotacemi a ušlými daněmi) a dodatečným daňovým výnosem z příjmů vysokoškolsky vzdělané osoby. Možná mohla do diskuse zahrnout i dodatečný výnos na pojistném na sociální pojištění nebo užitek vysokoškoláka ze statků financovaných z daňového výnosu. Nakonec, není zcela jasné, proč se v Závěru práce uvádí vnitřní míra výnosnosti investice státu do vzdělání ve výši 18 %, když v samotné kapitole 3.1.3 takový výpočet není.
Přínosem této diplomové práce je jednak přehledná rekapitulace důležitých teoretických poznatků v oblasti ekonomie vzdělání a práce, jednak originální příspěvek k měření návratnosti investic do lidského kapitálu v ČR. Na druhou stranu, analýza návratnosti mohla být přesnější a analýze stavu lidského kapitálu v ČR mohla být věnována větší pozornost (např. kromě kvantity mohla být zohledněna také kvalita).
Diplomantka prokázala dovednost práce s prameny, a to jak primárními, tak sekundárními. Kromě toho, dokázala pracovat s daty kvalitativními i kvantitativními. Text práce je logicky uspořádaný a vykazuje jen spíše drobné formální nedostatky (v některých bibliografických citacích, a to jak v poznámkách pod čarou, tak v seznamu literatury na konci práce, chybí údaje a u tabulek a grafů chybí názvy, resp. u tabulek i číslování).
Podle mého názoru diplomová práce vyhovuje požadavkům kladeným na tento typ práce a práci doporučuji k obhajobě. Navrhuji diplomovou práci Anny Skubkovy hodnotit stupněm velmi dobře.
Pro diskusi navrhuji následující otázky:
1. Myslíte, že by stálo za to počítat míru fiskální návratnosti investice do terciárního vzdělání v ČR pro různé studijní obory nebo profese (tj. za předpokladu, že existují diferencované dotace na vysokoškolské studenty nebo různě vysoké výdělky vysokoškolsky vzdělaných pracovníků podle jejich profesí)? Pokud ano, jak by se výpočty změnily?
2. Jaký vliv by na výpočet míry fiskální návratnosti investice do terciárního vzdělání v ČR měla změna z progresivní na proporcionální daň z příjmů fyzických osob?
Ing. Barbora Slintáková, Ph.D.
katedra veřejných financí, FFÚ, VŠE v Praze
v Praze 8. září 2006
