Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické v Praze, nám. Winstona Churchilla 4, 130 67 Praha 3 tel.: +420 224 095 521, fax: +420 224 221 718, URL: http://nf.vse.cz
POSUDEK OPONENTA DIPLOMOVÉ PRÁCE
Jméno studenta/studentky:Bc. Terézia Anna Kernátsová ...
Název práce:IMPACT OF CULTURE ON TRADE OPENNESS IN THE AGE OF GLOBALIZATION ...
Jméno oponenta práce: Tomáš Lichard
1 2 3 4
Hodnocení základních aspektů práce:
1 Struktura práce (logická výstavba, systematičnost) ☒ ☐ ☐ ☐
2 Cíl práce (jasnost formulace, přiměřenost) ☒ ☐ ☐ ☐
3 Kvalita teoretické části ☒ ☐ ☐ ☐
4 Kvalita aplikované / analytické / empirické části ☐ ☒ ☐ ☐
5 Soulad mezi cílem práce a jejími metodami ☐ ☒ ☐ ☐
6 Zdroje (aktuálnost, relevance, četnost) ☒ ☐ ☐ ☐
7 Kvalita závěrů, naplnění cíle práce ☐ ☒ ☐ ☐
8 Formální aspekty (formátování, stylistika, odkazy na literaturu) ☐ ☒ ☐ ☐
Slovní hodnocení (popište nejdůležitější silné a slabé stránky práce; zejména v případě nízkého hodnocení známkami 3-4 je třeba vyjádřit konkrétní výtky):
Práce je relativně dobře napsaná a jasně strukturovaná. Vliv kulturních norem na ekonomické charakteristiky zemí, v tomto případě otevřenost, je rozhodně zajímavé téma. Teoretická část je dobře zpracovaná a přináší přehledný vstup do problematiky s citacemi důležitých aktuálních článků.
Autorka se v empirické části evidentně snažila (oceňuji snahu využít moderní instrumentální proměnné z nedávné literatury), ale vidím v ní bohužel mírné metodologické problémy, které znamenají, že intepretace výsledků může být příliš silná:
1. Asi nejvážnější problém je relativně nízký počet pozorování (28-36, v závislosti od specifikace). To může být problém i pro OLS, ale hlavně je to problém pro 2SLS, protože obecně je 2SLS validní pouze asymptomaticky. Navíc to taky může být jeden z důvodů, proč Hausmanův test nezamítl H0 (vysoké standardní chyby).
2. Intepretace Hausmanova testu není podlě mně úplně korektní. Autorka předpokládá, že i když má jenom tři instrumenty, je Hausmanův test validním testem celkové endogenity v rovnici (1), kde je 6 potenciálně endogenních proměnných, což není pravda. Navíc, Hausmanův test nemusel zamítnout H0 z víc důvodů. Kromě nízkého počtu pozorování mohou být problémem taky slabé nebo nevalidní instrumenty. Autorka neukazuje první (ani druhý) stupeň 2SLS, takže není možné posoudit.
3. Problémem může být, že kultura může mít vliv na otevřenost přímo, ale taky prostřednictvím jejího vlivu na HDP, investice atd. Gorodnichenko&Roland, které autorka cituje, zkoumali právě vliv Hofstedeových proměnných na HDP. Navíc, HDP a investice můžou taky trpět endogenitou – mezinárodní obchod má taky kauzální vliv na růst HDP. Investice budou ovlivněny taky přílivem zahraničního kapitálu, který je taky ovlivněn otevřeností.
4. Vysoké R2, které vidíme v regresích, je zajímavé, když vezmeme do úvahy, že drtivá většina proměnných je nesignifikantních. Zajímalo by mě, jestli to není způsobeno tím, že autorka má na obou stranách rovnice (1) stejný člen. Na levé straně má log(openness) a na pravé log(gdp). Ale openness definuje jako (imports+exports)/gdp, čili na levé straně má log(imports+exports)-log(gdp), ale log(gdp) je taky na pravé straně a je to jedna z mála konzistentně signifikantních proměnných a má taky negativní koeficient. Ale autorka závěrem sama přiznává, že HDP bylo hlavním determinantem závislé proměnné, a že možná použitá definice otevřenosti není ideální. Tady bych možná doporučil jako míru velikosti země mezi vysvětlujícími proměnnými využít místo HDP rozlohu a počet obyvatel.
Tyto proměnné mají vliv na to, kolik obchodu je možné uskutečňovat uvnitř země, co bude mít na oplátku vliv na potřebu zapojení do mezinárodního obchodu.
5. Mezinárodní obchod je bilaterální záležitost. Když je kultura v zemi A obchodu otevřená, ale všechny země v okolí, které by mohly být potenciálními partneři, mají uzavřenou kulturu, tak bude mít země A menší podíl obchodu na
HDP než země B se stejnou kulturou jako země A, ale obklopená státy s otevřenou kulturou. Bylo by dobré kontrolovat i pro vzdálenost od obchodních partnerů.
Drobné komentáře (bez vlivu na známku):
1. Je lepší odvolávat se při citování na finální verze článků, které jsou již publikované v časopisech, pokud už existují (tedy ne working papers, nebo manuscripts na SSRN). Občas se stává, že finální verze se od těch předchozích liší v důležitých detailech.
2. Jazykové problémy. Např. „Researches“ jako množné číslo od „research“ se moc nepoužívá, research se bere jako pomnožné podstatné jméno. Taky občas překlepy.
Celkové hodnocení (nutno uvést konstatování, jestli práce splňuje z hlediska kvality obsahu, rozsahu a formálních náležitostí požadavky z Metodických pokynů NF VŠE, zda je práce doporučena k obhajobě či nikoli; může být navržena i na zvláštní ocenění apod.):
Teoretická část je zpracovaná dobře, ale empirická trpí určitými problémy. Ale tyto problémy nejsou natolik vážné, abych nedoporučil práci k obhajobě, na které může o nich proběhnout diskuse.
Otázky k obhajobě:
Dala by se ekonometrická specifikace změnit tak, aby bylo možné zvýšit počet pozorování a vyřešit některé ze zmíněných problémů?
Navržená známka: velmi dobře
Datum: 25.1.2022 ...
Podpis oponenta práce
