• Nebyly nalezeny žádné výsledky

z l t P A D o d n s r A U N I v E R Z T T A v P L Z N r ' F ' a k u l t a f i l o z o f i c k r i Katedra blizkoWchodnich studii

N/A
N/A
Info
Stáhnout
Protected

Academic year: 2022

Podíl "z l t P A D o d n s r A U N I v E R Z T T A v P L Z N r ' F ' a k u l t a f i l o z o f i c k r i Katedra blizkoWchodnich studii"

Copied!
2
0
0

Načítání.... (zobrazit plný text nyní)

Stáhnout nyní ( 2 Stránka )

Fulltext

(1)

z l t P A D o d n s r A U N I v E R Z T T A v P L Z N r ' F ' a k u l t a f i l o z o f i c k r i

Katedra blizkoWchodnich studii

Pr6ci piedloZil(a) student(ka): Bc. Martin Kollouch

Niizev pr6ce: Harrim metafory ve stiedovEkd persk6 poezii

Oponoval (u externich oponentfi uved'te t6Z adresu a funkci ve firmE): Mgr. Alena Tomkov6, Ph.D.

l. CiL PRACE (uvedte, do jak6 miry byl naplndn):

Cilem diplomovd prdce studenta Martina Kolloucha je zachytit piitomnost isl6mem nepiipustnfch , tedy harim metafor ve vybran6 stiedovdk6 poezii.

Cil pr6ce byl spln6n.

2. OBSAHOVE ZPRACOVANI lnaroettost, tvfirdi piistup, proporcionalita teoretickd a vlastni pr6ce, vhodnost piiloh apod.):

PiedloZenri diplomov6 pr6ce zkoumajici piitomnost.isl6mem zakinarrych a nepiipustnjch, tedy harrlLrn prvkfl, v klasick6 perskd poezii je svfm obsahem i pojetim ojedindlou studii svdho druhu. Prvni d6st definuje uZit6 teoretickd prvky, se kten_fmi se v analyze pracuje, tedy pojeti slova har6m v isliirnu, a samoziejmd i formy a tdmata klasickd persk6 poezie. Tato d6stje z|rovei' i historickym a biografickrjm exkurzem do Zivota perslcfch poetri, jejichZ dila autor pro svoji atalyzu vybral - Hdfeze, Sa'diho a Omarra Chajjhma. Prvni d6st uzavirit kapitola 5, jeZ pojedniivii teoretick6 ukotveni cel6 pr6ce, tedy definici pojeti harrinn metafor a konkrdtni prvky, kler6 lze za Iyto povaZovat (vino, l6ska, piidruZovrimi k bohu) a kterd budou pouZity pro analyzn. Samotnd teoretick6 d6stje origindlnd zpracoviina, nebof takto uchopen| analyza persk6 klasicke poezie nena5la zatim sv6 teoretick6 ukotveni pro zkoumdni. Teorie ,tychLzi v vlastniho autorova rnizkumu a zkonzultaci ir6nsk6ho profesora Moradiho, jehoZ piednd5ky a zivEry jsou vpr6ci hojnE vytfiivilny. Druhi ddst je pak praktickou anal,fzo'tpiitomnosti stanovenfch har6m prvkri ve zvolenfch perslo.fch bisnich ajejich ukotveni do teoretic(fch klasifikadnfch r6mcri. Na z6kladd analyzy pak autor do5el i k falsifikaci privodnE piedloZend hypot1zy vfslcytu har6m prvku,,piidruZoviini kbohu* vperskd poezii, coije vpr6ci definov6no jako,,nesplndni cile". Udelem v'y'zkumu v5ak neni pouze verifikaci:i.ele i falzifikace stanovenych hypot|z, tudiZ i tento cil povaZuji za splnEnf.

Upozornit je tieba na ndkolik vlastnich piekladri perskd poezie a nSsledn6 piebdsnEni autorem, coZ kom6 qi5e zminEnf vlastni teorie dod6vri pr6ci na originalitd.

3. FORMALNi UpneVn ]azykovi. projev, sprivnost citace a odkazri na literaturu, grafickf fprava, piehlednost dlenEni kapitol, kvalita tabulek, grafli a piiloh apod.):

Jazykovf projev studenta Martina Kolloucha je plynulli a i pies snahu o spiSe dendii piivEtivd a liter6mi zpracovSni nepostr6dri akademickou rirovei. Odkazy na literaturu a citace jsou spr6vnd, aL na chybEjici

o d k a z y n a K o r 6 n ( p i . s t r . 4 7 , 4 8 , 5 3 , . . . ) . A u t o r s i c e v 2 . k a p i t o l e w L d i , L e c i t a c e z K o r 6 n u j s o u z p i e k l a d u o d I. Hrbka (2012), nicmdnE uv6dEni odkazu piimo pod darou by bylo piehledndj5i.

PrSceje logicky dlenEna a kapitoly na sebe tematicky navazuji.

V textu se objewji pieklepy a gramatick6 chyby, zejm|na pak v interpunkci, skloiov6ni slov a shodd podmEtu s piisudkem. Pi. str. l0 -,,..jmdna byli..."; str.43 - ,,...tdmala, kter6..."; str. 5l -,,...psychyclc.i stav...ie5ena neni..."; str. 73 - ,,...mladika, je2..."; str. 74 - ,,bytosti se potkali"; str. 75 -,,obklopeni svymi Ltka"; str.77 - ndkoli pieklept najednou;... (Uv6dim pro piipadn6 budouci roz5iieni prdce dijeji publikaci).

(2)

Piepisy jsou aZ na vjjimky (pi. S,h. 54 - ,,michiine" misto ,,mejchiine"; str. 70 - ,,Faruchf,. misto ,,Farrochi,,) i, uvdddny jednotnd a spr6vn6.

ZiejmE vlivem ,ltiskaisk6ho Sotka" se pondkud chaoticky jevi grafick6 riprava.

4. STRUdN'f KOMENTAR HODNOTITELE (celkov'.f dojem z diplomovd pr6ce, siln6 a slab6 shrlnky, originalita my5lenek apod.) :

Diplomovd prrice studenta Martina Kolloucha piedstavuje originSlni sondu do zddnlivd novE neuchopiteln6 analyzy perskd poezie. OdklSni se od zaLitych a dasto zkoshratElfch postupri a pojimd svou pr6ci velmi Ziv'.im zprisobem. Pies misty slabori form6lni fpravu (pieklepy, gramatickd nedostatky, grafickh riprava) je studie dtiv6, zflrovei v5ak analyticky korektni. Piesto' musim slabou striinku form6lni ripravy zohlednit v celkovdm hodnocenf.

s. orLzkY A PRIPoMiNKy DopoRuinNp r BLIZSfMU vysvETLENi pru onnaloBE fiedna aZ tii):

Autor bdhem svd zdaiild analyzy doiel k zivEru, Ze vedle hojndho vlskytu metafor vina di stejnopohlarmi l6sky se v persk6 poezli, narozdil od arabskd pbezie, prakticky nevyskytuji metafory piidruZovrlni k bohu. MriZe to bjt monoteistickou tradici, kter6 v oblasti Iriinu existovala d6vno pied vp6dem isliLrnu?

6. NAVRHOVANA ZNAMKA

(vfbornE, velmi dobie, dobie, nedoporuduji k obhajobE):

VELMI DOBi,E

D a t u m :

J 7 . , - 2 d I P

Pozn.: Pii nedostatku mista pouZijtc pfiloZenj list.

Odkazy

Stáhnout nyní ( PDF - 2 Stránka - 229.41 KB )

Související dokumenty

A P P L I C A T I O N D E L A T H I ~ 0 R I E D E S ~ 0 U A T I O N S I N T I ~ G R A L E S L I N I ~ A I R E S A U X S Y S T E M E S D ' I ~ 0 U A T I O N S D I F F E R E N T I E L L E S N O N L I N E A I R E S .

U,.(p) des fonctions fondamentales correspondantes. dtant des hombres entiers quelconques.. Application de la th60rie des 6quations intdgrales lin6aires. Les r6sultats

A D D I T I O N A U M E M O I R E " S U R L A C O N V E R G E N C E D E S S E R I E S F O R M E E S A V E C L E S I T E R E E S S U C C E S S I V E S D ' U N E F R A C T I O N R A T I O N N E L L E " ( A C T A , T O M E 5 6 ) .

FORMEES AVEC LES ITEREES SUCCESSIVES D'UNE FRACTION RATIONNELLE" (ACTA,

A U L E C T E U R L o r s q u e l a n o u v e l l e t r a g i q u e d e l a m o r t d e H E N R I P o I N c A n ~ , q u i s e t r o u v a i t a l o r s ~ l ' a p o g d e d e s a c a r r i 6 r e , s e r d p a n d i t p a r m i l e s s a v a n t s d u m o n

[r]

R A P P O R T S U R L E S T R A V A U X D E M . C A R T A N f a i t ~ l a F a c u l t 6 d e s S c i e n c e s d e l ' U n i v e r s i t 6 d e P a r i s .

montre qu'on pout d6terminer los 6quations de structure de tous sos sous-groupes par des pI'oc6d6s purement alg6briques et il applique eette m6thode s des eas

S U R L E S F O N C T I O N S A U N N O M B R E F I N I D E B R A N C H E S D I F I N I E S P A R L E S 0 U A T I O N S D I F F I R E N T I E L L E S D U P R E M I E R 0 R D R E .

I1 importe de former des expressions sym~triques de certaines d6ter- minations de i t (x) en hombre aussi petit que possible de mani~re que ces expressions

Z U R T H E O R I E D E R L I N E A R E N P A R T I E L L E N D I F F E R E N T I A L - G L E I C H U N G E N Z W E I T E R 0 R D N U N G V 0 M E L L I P T I S C H E N T Y - P U S . D I E E R S T E R A N D W E R T A U F G A B E F O R A N A L Y T I S C H E

Wir haben in w i gezeigt, dass jede beschr~nkte LSsung der Differential- gleiehung (Io), die sieh mit ihren partie]len Ableitungen der ersten und der zweiten

4 9 S U R L E P R O B L I ~ M E D E S T R O I S C O R P S . T r a j e e t o i r e s l e l o n g d e s q u e l l e s d e u x a u m o i n s d e s t r o i s c o r p s s o c h o q u e n t . C o n d i t i o n s q u i e n t r a f n e n t u n c h o o

2.. Comme nous aurons eonst.rui~ les sdrios, il faudra s'assuror, pour la ddmonstrafion du th6or~me, qu'elles sont convergentes.. 74 Giulio Biseondni.. ]~crivons

3 0 7 S U R L ' I N T I ~ G R A T I O N D E S S Y S T I ~ M E S D I F F I ~ R E N T I E L S O U I A D M E T T E N T D E S G R O U P E S C 0 N T I N U S D E T R A N S F O R M A T I O N S

1895).. :Notre travail est divis6 en deux chapitres. Dans ]e premier, nous dtudions la dgtermination des syst~mes automorphes, qui correspondent 5` un groupe,