STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VE ZLÍNSKÉM KRAJI

(1)

STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VE ZLÍNSKÉM KRAJI

v období 2012/2013

(2)

3

Obsah

1. Základní informace o území 5

2. Podnebí a klimatické podmínky 7

3. Ovzduší 13

4. Voda 21

5. Půda 31

6. Horninové prostředí 34

7. Příroda a krajina 36

8. Lesy 40

9. Odpady 45

10. Staré ekologické zátěže 50

11. Aktivity neziskového sektoru v oblasti ochrany životního prostředí 51

12. IPPC 53

13. Činnost a náklady v oblasti životního prostředí 55

14. Nové druhy v přírodě Zlínského kraje 56

Vysvětlení zkratek 57

(3)

Základní informace o území 5

1. Základní informace o území

Charakteristika kraje

Zlínský kraj byl ustanoven k 1. lednu 2000 na základě ústavního zákona č. 347 ze dne 3. prosince 1997 o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Vznikl sloučením okresů Zlín, Kroměříž a Uherské Hradiště, které patřily k Jihomoravskému kraji, a okresu Vsetín, který spadal do Severomoravského kraje. Spolu s Olomouckým krajem tvoří region soudržnosti Střední Morava. S účinností od 1. 1. 2003 se vytvořilo 13 správních obvodů obcí s rozší- řenou působností (obce III. stupně), v jejichž rámci působí 25 územních obvodů pověřených obcí (obce II. stupně).

Nachází se na východě republiky, kde jeho východní okraj tvoří hranici se Slovenskem. Na jihozápadě sousedí s krajem Jihomoravským, na severozápadě s Olomouckým a v severní části s krajem Moravskoslezským. Svou rozlohou 3 963 km² je čtvrtým nejmenším krajem v republice. Má celkem 305 obcí (z toho 30 měst), ve kterých ke konci roku 2013 žilo 586 299 obyvatel. Hustota zalidnění 148 obyvatel/km² výrazně převyšuje republikový průměr. Nejvyšší zalidněnost je v okrese Zlín (184 obyvatel/km²) a nejnižší v okrese Vsetín (126 obyvatel/km²).

Území má členitý charakter. Z převážné části je kopcovitý, tvořený pahorkatinami a pohořími. V části kraje, v povodí Moravy, se táhne rovinatá úrodná oblast – Haná na Kroměřížsku a Slovácko na Uherskohradišťsku. Severní částí kraje probíhají Moravskoslezské Beskydy s nejvyšší horou Čertův mlýn (1 206 m), na východě se rozkládají Javor- níky s nejvyšší horou Velký Javorník (1 071 m) a dále směrem k jihu Bílé Karpaty s nejvyšší horou Velká Javořina (970 m), které také tvoří hranici se Slovenskem. Směrem k jihu od Moravskoslezských Beskyd vybíhá Hostýnsko – Vsetínská hornatina a Vizovická vrchovina. Na jihozápadě kraje se zvedají Chřiby s nejvyšším bodem Brdo (587 m).

Mezi Chřiby a výše zmíněnými pahorkatinami probíhá od západu z Olomouckého kraje Hornomoravský úval přes okres Kroměříž až do okresu Zlín. Kolem řeky Moravy, v okrese Uherské Hradiště, probíhá Dolnomoravský úval, který dále pokračuje do Jihomoravského kraje. Od západu k jihu, přes oba úvaly, protéká největší řeka kraje Morava, do které se vlévá většina toků protékajících územím. Jsou to především v severní části řeka Bečva a v jižní části řeka Olšava. Kraj má celkem příznivé klimatické podmínky. Z klimatických hodnot naměřených v meteorologických stani- cích na území kraje byla zjištěna v roce 2013 průměrná teplota vzduchu 8,5 °C a celkový úhrn srážek 769 mm/m2.

Většina půd kraje je minerálně chudá, s výjimkou draslíku a hořčíku, s nedostatkem humusu. Jsou to hnědé půdy vrchovin a podzoly, které směrem k jihu místy přecházejí do hnědých půd nižších poloh. Na rozdíl od kopcovité

(4)

Stav životního prostředí ve Zlínském kraji v období 2012/2013

6 Podnebí a klimatické podmínky 7

a hornaté části s chudými štěrkovitými a kamenitými středně těžkými až těžkými půdami je v obou úvalech úrodná hnědozemě i černozemě a v okolí řeky Moravy také kvalitní lužní půdy. Pro svažitost a členitost terénu velké části kraje je obdělávání půdy obtížné. Z celkového půdního fondu kraje je 48,9 % zemědělské a 51,1 % nezemědělské půdy. Nejvíce zemědělské půdy má okres Uherské Hradiště (57 277 ha, z toho je 70,1 % půdy orné). Zcela odlišné rozdělení půdy je v okrese Vsetín, ve kterém podíl nezemědělské půdy je výrazně vyšší (64,6 %) a z níž 83,8 % zabírají lesy, převážně smrkové.

Kraj je chudý na nerostné suroviny. Využívána jsou hlavně ložiska cihlářských hlín, štěrkopísků (tato ložiska mají celorepublikový význam) a stavebního kamene, místní význam má těžba pískovce. V omezené míře se zde vyskytují naleziště ropy a zemního plynu.

Zlínský kraj má velkou rozlohu chráněné přírody a krajiny. Velkoplošná území zahrnují dvě chráněné krajinné oblasti, Beskydy a Bílé Karpaty, které představují zhruba 30 % území. CHKO Bílé Karpaty patří mezi šest biosférických rezervací UNESCO v republice. Na území kraje se dále nachází 40 přírodních rezervací, z toho 6 národních a 128 přírodních památek, z toho 2 národní a 6 přírodních parků.

V červenci 2000 bylo založeno sdružení právnických osob Euroregion Bílé - Biele Karpaty, zaměřené na všestranný rozvoj přeshraniční spolupráce regionů na území chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Euroregion zahrnuje území působení sdružení „Región Biele Karpaty“ se sídlem v Trenčíně a území působení sdružení „Region Bílé Karpaty“ se sídlem ve Zlíně. Českou část euroregionu tvoří okresy Uherské Hradiště, Zlín a Vsetín a část okresu Kroměříž a dále několik obcí okresu Hodonín s mikroregionem Horňácko patřícím do Jihomoravského kraje.

V roce 2012 žilo na území Zlínského kraje 587 693 obyvatel. Vývoj věkového složení obyvatel je charakterizován zvyšujícím se podílem obyvatel v poproduktivním věku, proti roku 2011 se zvýšil podíl obyvatel starších 64 let z 16,8 % na 17,3 %. Přesto je věková struktura z ekonomického hlediska stále příznivá. Průměrný věk obyvatel Zlínského kraje v roce 2012 byl 41,7 let.

Ekonomika v kraji byla a je založena především na zhodnocování vstupních surovin a polotovarů. V tvorbě hrubého domácího produktu se Zlínský kraj řadí na 7. místo mezi kraji v ČR. V roce 2012 dosáhla průměrná hodnota HDP na 1 obyvatele kraje 322 246 Kč.

Zdroj: ČSÚ

Základní údaje o území Zlínského kraje k 31. 12. 2012 a k 31. 12. 2013

ČR, kraj, okresy Rok

Rozloha

(km²)¹⁾ Počet obyvatel

v tom

Průměrný věk

Hustota obyvatelstva na 1 km²

muži ženy

Česká republika 2012 78 866 10 516 125 5 164 349 5 351 776 41,3 133

2013 78 866 10 512 490 5 162 380 5 350 039 41,5 133

Zlínský kraj 2012 3 963 587 693 287 350 300 343 41,7 148

2013 3 963 586 299 286 789 299 510 42,0 148

Kroměříž 2012 796 106 995 52 099 54 896 41,9 134

2013 796 106 692 52 018 54 674 42,1 134

Uherské Hradiště 2012 991 143 494 70 173 73 321 41,8 145

2013 991 143 129 70 011 73 118 42,1 144

Vsetín 2012 1 143 144 675 71 143 73 532 41,3 127

2013 1 143 144 362 70 996 73 118 41,5 126

Zlín 2012 1 043 192 529 93 935 98 594 41,9 186

2013 1 043 192 116 93 764 98 352 42,1 184

Zdroj: ČSÚ

2. Podnebí a klimatické podmínky

Počasí ve Zlínském kraji v roce 2012

Průměrná roční teplota vzduchu v kraji byla 8,7 °C, což je o šest desetin stupně Celsia více než krajový teplotní normál. Rok 2012 byl hodnocen jako teplotně nadnormální (teplý). Podle hodnocení „normality“ byl měsíc únor charakterizován jako chladný (podnormální), měsíce červen a červenec jako teplé (nadnormální) a srpen a listopad jako silně nadnormální (velmi teplé). Ostatní měsíce roku byly charakterizovány jako teplotně normální.

Nejteplejším měsícem roku v kraji byl srpen s průměrnou teplotou vzduchu 18,6 °C (červenec 18,5 °C) a nejchlad- nějším únor s průměrnou teplotou -5,8 °C. Nejvyšší kladná teplotní odchylka od normálu byla zjištěna v listopadu (+2,7 °C) a nejvyšší záporná v únoru (-5,3 °C). Nejvyšší průměrnou roční teplotu vzduchu v kraji, 10,1 °C, zaznamenala stanice Kroměříž a Staré Město. Druhá nejvyšší Bystřice pod Hostýnem a Holešov (9,8 °C) a třetí nejvyšší Vizovice, Rožnov pod Radhoštěm a Valašské Meziříčí (9,0 °C). Nejnižší průměrná roční teplota vzduchu byla na Be- neškách (sněhoměrný polštář) a to 6,3 °C, druhá nejnižší na Beneškách (manuální stanice) 6,7 °C, třetí ve Valašské Senici (7,0 °C), dále na Marušce a to 7,4 °C, a 7,5 °C na Horní Bečvě. V kraji byla nejvyšší průměrná měsíční teplota naměřena v červenci i v srpnu na stanici Staré Město (20,9 °C), dále 20,8 °C v červenci a srpnu v Kroměříži, 20,6 °C v červenci v Bystřici pod Hostýnem a 20,2 °C v červenci v Holešově. Nejnižší měsíční teplota byla vždy v únoru na Beneškách (sněhoměrný polštář) a to -8,6 °C, dále na stanici Benešky (-8,1 °C), na Marušce (-7,7 °C), na Horní Bečvě (-7,3 °C) a ve Valašské Senici (-7,0 °C).

Nejvyšší průměrná denní teplota byla v kraji zaznamenána dne 1. července v Holešově a to 28,5 °C, 28,1 °C v Kro- měříži a 28 °C v Bystřici pod Hostýnem a Vizovicích (vše 1. července). Nejnižší průměrná denní teplota vzduchu byla dne 4. února zaznamenána na Beneškách (polštář) a to -19,4 °C, -19,2 °C v Huslenkách 3. února, 4. února na Beneškách (stanice) -18,8 °C a -18,6 °C na Marušce (2. února). Obecně nejteplejší dny v roce 2012 podle průměrné denní teploty vzduchu byly: 1. a 5. červenec. Nejchladnější dny v roce 2012 podle průměrné denní teploty vzduchu byly: 3. únor, 2. únor a 4. únor.

Nejvyšší maximální denní teplota vzduchu (36,4 °C) byla v kraji změřena vždy 20. srpna na stanici Kroměříž. Staré Město a Valašské Meziříčí (35,9 °C), Bystřice pod Hostýnem (35,5 °C) a 35 °C v Holešově. Nejnižší minimální teplota vzduchu (-26,8 °C) byla naměřena na stanici Huslenky dne 2. února, -24,4 °C dne 3. února ve Štítné a -24,0 °C

(5)

3. února v Rožnově pod Radhoštěm a Valašské Senici. Nejnižší minimální přízemní teplota vzduchu (-31,6 °C) byla naměřena ve Valašské Senici dne 3. února, -29,0 °C v Huslenkách (3. února) a -27,8 °C na Horní Bečvě (4. února).

Územní teploty vzduchu v roce 2012 ve srovnání s dlouhodobým průměrem za období 1961–1990

Pramen: ČHMÚ

ČR, kraje Ukazatel

Měsíc

Rok celkem

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

ČR T -0,2 -5,4 5,1 8,4 14,4 16,9 18,2 18,2 13,3 7,4 4,8 -1,4 8,3

N -2,8 -1,1 2,5 7,3 12,3 15,5 16,9 16,4 12,8 8,0 2,7 -1,0 7,5

O 2,6 -4,1 2,6 1,1 2,1 1,4 1,3 1,8 0,5 -0,6 2,1 -0,4 0,8

Zlínský T -0,9 -5,8 4,6 9,2 14,5 17,6 19,4 18,7 14,4 8,4 6,3 -1,9 8,7

N -2,5 -0,5 3,3 8,2 13,1 16,1 17,4 17,0 13,4 8,7 3,5 -0,6 8,1

O 1,6 -5,3 1,3 1,0 1,4 1,5 2,0 1,7 1,0 -0,3 2,8 -1,3 0,6

T – průměrná měsíční teplota vzduchu (°C)

N – dlouhodobý průměr za období 1961 až 1990 (°C)

O – odchylka průměrné měsíční teploty vzduchu v roce 2012 od dlouhodobého průměru (°C)

Roční úhrn srážek byl v kraji průměrně 751 mm, což je 96 % ročního krajového srážkového normálu. Rok 2012 byl charakterizován jako srážkově normální. Podle hodnocení „normality“ byly měsíce červen a říjen označeny jako vlhké (nadnormální). Měsíc leden jako silně nadnormální. Měsíce březen, duben, srpen a říjen byly hodnoceny jako suchý (podnormální). Zbylé měsíce roku byly charakterizovány jako srážkově normální.

Nejdeštivějším měsícem roku v kraji byl červen s průměrným úhrnem 132 mm (130 % normálu) a nejsušším měsícem byl březen se 44 mm (39 % normálu). Největší procentní kladnou odchylku srážek od normálu měl říjen (207 %) a leden (203 %) nejnižší již uvedený březen.

Nejvyšší roční srážkový úhrn v kraji zaznamenala stanice Velké Karlovice (1147,2 mm), Valašská Senice (1136,1 mm), Horní Bečva-Kudlačena (1095,5 mm), Benešky (1092,9 mm) a Horní Bečva (1082,7 mm). Nejnižší krajský úhrn byl naměřen na stanici Staré Město (506,5 mm), dále na stanici Morkovice-Slížany (506,8 mm), Kro- měříž měla 518,9 mm, stanice Hluk 554,6 mm a Kvasice (574,6 mm). Na stanicích byl nejvyšší měsíční srážkový úhrn změřen vždy v lednu na stanici Velké Karlovice (224,3 mm), Horní Bečva-Kudlačena (223,9 mm) a na Horní Bečvě (210,8 mm). Nejnižší měsíční úhrn byl naměřen v březnu: Morkovice-Slížany (2,0 mm), Kroměříž (2,9 mm) a Staré Město (3,3 mm). Nejvyšší denní srážkový úhrn byl v kraji zaznamenán dne 12. června na stanici Koryčany a to 93,5 mm, Napajedla (82 mm) a Kvasice (66,5 mm).

Územní srážky v roce 2012 ve srovnání s dlouhodobým průměrem za období 1961–1990

Pramen: ČHMÚ

ČR, kraje Ukazatel

Měsíc

Rok celkem

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

ČR Sr 81 34 15 39 48 84 113 75 49 56 39 56 689

N 42 38 40 47 74 84 79 78 52 42 49 48 674

% 193 89 38 83 65 100 143 96 94 133 80 117 102

Zlínský Sr 92 48 16 24 49 133 76 35 72 104 30 44 723

N 47 46 44 56 82 102 89 83 58 50 64 60 786

% 196 104 36 43 60 130 85 42 124 208 47 73 98

Sr – úhrn srážek (mm)

N – dlouhodobý průměr srážkového úhrnu za období 1961–1990 (mm)

% – úhrn srážek v roce 2012 v procentech dlouhodobého průměru (Sr/N*100)

V roce 2012 v kraji průměrně spadlo 127 cm nového sněhu. Na stanicích jsme nejvíce naměřili 393 cm na Beneš- kách, 357 cm ve Valašské Senici, 310 cm na Horní Bečvě, 306 cm ve Velkých Karlovicích. 303 cm na Kudlačeně a 252 cm na Marušce. Nejméně napadlo 13 cm v Morkovicích-Slížanech, 21 cm v Napajedlích, 23 cm v Kostelanech a Kvasicích a 29 cm ve Starém Městě. Nejvyšší měsíční úhrn nového sněhu byl zaznamenán v lednu na Beneškách (210 cm), na Kudlačeně (176 cm) a 173 cm ve Valašské Senici.

Nejvyšší denní úhrn nového sněhu v roce 2012 a to 60 cm v kraji napadl dne 15. února ve Velkých Karlovicích, 50 cm na Beneškách a 45 cm v Huslenkách (vše 15. února). Nejvyšší hodnota celkové sněhové pokrývky byla v kraji zaznamenána ve Velkých Karlovicích dne 17. února a to 139 cm, 138 cm na Beneškách (18. února) a 132 cm ve Valašské Senici (18. února). Nejnižší maximum celkové sněhové pokrývky bylo zaznamenáno v Morkovicích-Slíža- nech (pouze 5 cm), 9 cm ve Starém Městě a 11 cm v Kroměříži a Nivnici.

Nejvyšší vodní hodnota celkové sněhové pokrývky byla zaznamenána na Beneškách (325 mm) dne 20. února. Dále na Kudlačeně dne 20. února a to 276 mm a také 237 mm dne 20. února ve Valašské Senici.

V kraji svítilo Slunce průměrně 1828 hod. (110 % normálu) Nejvíce slunečního svitu v roce 2012 bylo zaznamenáno na stanici Staré Město (2010,6 hod.), 1949,3 hod. v Holešově a 1941,8 hod v Kroměříži. Nejméně slunečního svitu bylo na Horní Bečvě (1622,8 hod.), ve Vsetíně (1667,4 hod.) a ve Vizovicích (1723,7 hod.).

Nejvyšší měsíční suma slunečního svitu byla zaznamenána v květnu v Holešově (285,8 hodin), v Kroměříži (278,6 hod.) a ve Starém Městě (278,3 hod.). Nejméně svítilo Slunce v prosinci ve Vizovicích (35,5 hod.) a v listopadu na Stanici Strání (37,1 hod.) a opět ve Vizovicích (38,1 hod., listopad).

Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu byl změřen 16. června na Marušce, kdy Slunce svítilo 15,5 hod., téhož dne 14,9 hod. v Holešově a 23. července na Marušce a 14,8 hod. ve Starém Městě dne 16. června.

V kraji jsme zaznamenali 32 tropických dnů ve Starém Městě, 26 dnů v Kroměříži, 25 dnů v Holešově, 21 dnů v Luhačovicích, Vizovicích, Valašském Meziříčí a Huslenkách.

Ve Velkých Karlovicích bylo zaznamenáno 201 dnů s výskytem srážek. 200 dnů na Horní Bečvě, 198 dnů na Ma- rušce, 194 dnů ve Vsetíně a 182 dnů v Rajnochovicích. Nejméně srážkových dnů měly Huslenky (131), Zděchov (137) a Horní Lideč (143).

(6)

Počasí ve Zlínském kraji v roce 2013

Průměrná roční teplota vzduchu v kraji byla 8,4 °C, což je o tři desetiny stupně Celsia více než krajový teplotní normál. Rok 2013 byl hodnocen jako teplotně normální. Podle hodnocení „normality“ byly měsíce březen a září charakterizovány jako chladné (podnormální), měsíce srpen a říjen až prosinec jako teplé (nadnormální) a červenec jako mimořádně nadnormální (mimořádně teplý). Ostatní měsíce roku byly charakterizovány jako teplotně normální.

Nejteplejším měsícem roku v kraji byl červenec s průměrnou teplotou vzduchu 19,6 °C a nejchladnějším leden s prů- měrnou teplotou -2,7 °C. Nejvyšší kladná teplotní odchylka od normálu byla zjištěna v červenci (+2,2 °C) a nejvyšší záporná v březnu (-3,2 °C). Nejvyšší průměrnou roční teplotu vzduchu v kraji, 9,7 °C, zaznamenala stanice Staré Město. Druhá nejvyšší Kroměříž (9,6 °C), třetí nejvyšší Bystřice pod Hostýnem a Holešov (9,4 °C) a dále 8,8 °C Vizovice a Valašské Meziříčí (8,7 °C). Nejnižší průměrná roční teplota vzduchu byla na Beneškách a to 6,0 °C, druhá nejnižší ve Valašské Senici (7,0 °C), třetí nejnižší na Marušce (7,1 °C), dále na Horní Bečvě (7,4 °C) a v Hošťálkové (7,7 °C). V kraji byla nejvyšší průměrná měsíční teplota naměřena v červenci na stanici Staré Město (21,7 °C), dále 21,2 °C v červenci v Kroměříži a v Bystřici pod Hostýnem a 20,8 °C v červenci v Bojkovicích a v Holešově. Nejnižší měsíční teplota byla v únoru na Beneškách a to -5 °C, dále v lednu na Marušce (-4,5 °C), v únoru na Beneškách (-3,8 °C) a v lednu ve Valašské Senici (-3,5 °C).

Nejvyšší průměrná denní teplota byla v kraji zaznamenána dne 8. srpna v Bojkovicích a to 31,6 °C, 30,7 °C ve Vi- zovicích dne 29. července a 30,5 °C ve Štítné nad Vláří dne 29. července. Nejnižší průměrná denní teplota vzduchu byla dne 26. ledna zaznamenána v Hošťálkové a to -11,7 °C, -11,5 °C na Beneškách 25. ledna a tamtéž 23. března (-11,3 °C) a -11,2 dne 26. ledna.

Nejvyšší maximální denní teplota vzduchu (37,8 °C) byla v kraji změřena vždy 8. srpna na stanici Staré Město, 37,7 °C v Bystřici pod Hostýnem, 37,4 °C v Bojkovicích, 37,1 °C v Kroměříži a 36,9 °C v Holešově. Nejnižší minimální teplota vzduchu (-18 °C) byla naměřena na stanici ve Štítné nad Vláří dne 26. ledna, -17,1 °C dne 27. ledna v Hoš- ťálkové a -16,5 °C 21. Února tamtéž. Nejnižší minimální přízemní teplota vzduchu (-23,9 °C) byla naměřena dne 2. února, -22,3 °C 26. ledna, -20,2 °C 24. března a 2. dubna (vše ve Valašské Senici), dále -20 °C ve Štítné 26. ledna a -19,1 °C v Hošťálkové (21. února).

Územní teploty vzduchu v roce 2013 ve srovnání s dlouhodobým průměrem za období 1961–1990

Pramen: ČHMÚ

ČR, kraje Ukazatel

Měsíc

Rok celkem

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

ČR T -1,8 -1,4 -0,7 8,1 12,0 15,9 19,4 17,7 11,8 9,0 4,1 1,2 7

9 -2,8 -1,1 2,5 7,3 12,3 15,5 16,9 16,4 12,8 8,0 2,7 -1,0 7,5

N -2,8 -1,1 2,5 7,3 12,3 15,5 16,9 16,4 12,8 8,0 2,7 -1,0 7,5

Zlínský T -2,6 -0,9 0,3 8,7 13,0 16,5 19,7 18,6 11,8 10,0 4,9 1,6 8,5

N -2,5 -0,5 3,3 8,2 13,1 16,1 17,4 17,0 13,4 8,7 3,5 -0,6 8,1

O -0,1 -0,4 -3,0 0,5 -0,1 0,4 2,3 1,6 -1,6 1,3 1,4 2,2 0,4

T – průměrná měsíční teplota vzduchu (°C)

N – dlouhodobý průměr za období 1961 až 1990 (°C)

O – odchylka průměrné měsíční teploty vzduchu v roce 2013 od dlouhodobého průměru (°C)

Roční úhrn srážek byl v kraji průměrně 750 mm, což je 95 % ročního krajového srážkového normálu. Rok 2013 byl charakterizován jako srážkově normální. Podle hodnocení „normality“ byly měsíce leden, únor a září označeny jako vlhké (nadnormální). Měsíce duben a prosinec byly hodnoceny jako velmi suché (silně podnormální). Červenec byl mimořádně suchý (mimořádně podnormální). Zbylé měsíce roku byly charakterizovány jako srážkově normální.

Nejdeštivějším měsícem roku v kraji bylo září s průměrným úhrnem 118 mm (203 % normálu) a nejsuššími měsíci byl

červenec se 12,5 mm (14 % normálu). Největší procentní kladnou odchylku srážek od normálu mělo říjen (203 %) a nejnižší již uvedený červenec.

Nejvyšší roční srážkový úhrn v kraji zaznamenala stanice Benešky (1077,3 mm), Horní Bečva-Kudlačena (1005,1 mm), Horní Bečva (988,8 mm), Valašská Senice 963,2 mm a Velké Karlovice (937 mm). Nejnižší krajský úhrn byl naměřen na stanici Štítná nad Vláří (604,9 mm), dále Staré Město (607,1 mm), Morkovice-Slížany (639,2 mm), Valašské Me- ziříčí (655,4 mm) a Kvasice (755,7 mm). Na stanicích byl nejvyšší měsíční srážkový úhrn změřen vždy v září na stanici Valašská Senice (182,8 mm), Valašská Bystřice (181 mm) v v červnu, opět v červnu Rajnochovice (174,8 mm), v září Benešky (173,7 mm) a v červnu Vsetín (171,4 mm). Nejnižší měsíční úhrn byl naměřen v červenci v Kvasicích (1,7 mm), v červenci v Napajedlích (2,2 mm) a opět v červenci v Kroměříži (2,7 mm). Nejvyšší denní srážkový úhrn byl v kraji zaznamenán dne 9. srpna v Kvasicích (72,7 mm), 52,1 mm dne 19. srpna na Beneškách a 51,6 mm dne 9. srpna ve Starém Hrozenkov

Územní srážky v roce 2013 ve srovnání s dlouhodobým průměrem za období 1961–1990

Pramen: ČHMÚ

ČR, kraje Ukazatel

Měsíc

Rok celkem

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

ČR Sr 61 51 36 26 113 146 34 85 74 44 36 19 727

N 42 38 40 47 74 84 79 78 52 42 49 48 674

% 145 134 90 55 153 174 43 109 142 105 73 40 108

Zlínský Sr 65 73 67 19 101 119 11 87 116 38 52 19 769

N 47 46 44 56 82 102 89 83 58 50 64 60 786

% 138 159 152 34 123 117 12 105 200 76 81 32 98

Sr – úhrn srážek (mm)

N – dlouhodobý průměr srážkového úhrnu za období 1961–1990 (mm)

% – úhrn srážek v roce 2013 v procentech dlouhodobého průměru (Sr/N*100)

V roce 2013 v kraji průměrně spadlo 168 cm nového sněhu. Na stanicích jsme nejvíce naměřili 378 cm na Beneš- kách, 312 cm ve Valašské Senici, 307 cm na Horní Bečvě-Kudlačeně, 290 cm na Marušce a 278 cm ve Velkých Karlovicích. Nejméně napadlo 67 cm ve Starém Městě, 80 cm v Napajedlích a 83 cm v Kvasicích. Nejvyšší měsíční úhrn nového sněhu byl zaznamenán v březnu na Beneškách (117 cm), v únoru na Beneškách a Kudlačeně (103 cm), v únoru na Marušce a v březnu na Horní Bečvě (94 cm) a 88 cm v březnu ve Valašské Senici a na Marušce.

Nejvyšší denní úhrn nového sněhu v roce 2013 a to 36 cm v kraji napadl dne 14. března na Kudlačeně, 34 cm dne 31. března v Kelči a 33 cm dne 31. března v Rožnově pod Radhoštěm. Nejvyšší hodnota celkové sněhové pokrývky byla v kraji zaznamenána na Beneškách dne 21. února a to 88 cm, 70 cm tamtéž (1. dubna) a 68 cm na Kudlačeně (21. února). Nejnižší maximum celkové sněhové pokrývky bylo zaznamenáno v Kvasicích (14 cm), 15 cm v Napajed- lích a Starém Městě a 17 cm v Uherském Brodě.

Nejvyšší vodní hodnota celkové sněhové pokrývky byla zaznamenána na Beneškách (180 mm) dne 11. února. Dále na Marušce 150 mm dne 8. dubna a 140 mm na Kudlačeně dne 18. února.

V kraji svítilo Slunce průměrně 1548 hod. (93 % normálu). Nejvíce slunečního svitu v roce 2013 bylo zaznamenáno na stanici v Holešově (1707,9 hod.), ve Starém Město (1657,5 hod.) a 1652,18 hod v Kroměříži. Nejméně slu- nečního svitu bylo ve Valašské Senici (1344,3 hod.), na Horní Bečvě (1384,7 hod.), ve Vsetíně (1450,4 hod.) a ve Vizovicích (1479,4 hod.).

Nejvyšší měsíční suma slunečního svitu byla zaznamenána v červenci v Holešově (339,9 hodin), v Kroměříži (334,9 hod.) a ve Strání (331,1 hod.). Nejméně svítilo Slunce v lednu na Horní Bečvě (10,6 hod.), v lednu ve Valašském Meziříčí (12,8 hod.) a v lednu ve Vsetíně (13,7 hod.).

(7)

12 Ovzduší 13

Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu byl změřen 13. června na Marušce a tamtéž 21. července kdy Slunce svítilo 15,0 hod., v Holešově 13. června a 21. července tamtéž (14,8 hod.).

V kraji jsme zaznamenali 24 tropických dnů ve Starém Městě, 19 dnů v Kroměříži, 18 dnů ve Štítné, 17 dnů v Ho- lešově, Hošťálkové a Vsetíně.

V kraji bylo zaznamenáno 7 dnů s tropickou nocí na Marušce, 6 v Bystřici pod Hostýnem, 5 v Holešově a Starém Městě.

Na Marušce bylo zaznamenáno 212 dnů s výskytem srážek. 207 dnů ve Vsetíně a na Horní Bečvě, 202 dnů ve Velkých Karlovicích a Valašské Senici a 201 dnů v Hošťálkové. Nejméně srážkových dnů měly Kvasice 131 dnů, Morkovice-Slížany 136 dnů a Valašské Klobouky 144 dnů.

Extrémní hodnoty meteorologických prvků ve Zlínském kraji v roce 2008–2012

Pramen: ČHMÚ

Meteorologická stanice

Nejvyšší denní maximální teplota vzduchu

Nejnižší denní minimální teplota vzduchu

Nejvyšší denní úhrn srážek

Nejvyšší denní výška sněhové pokrývky

°C datum měření °C datum měření mm datum měření cm datum měření Holešov (224 m n. m.)

2008 31,7 23. 6. -11,3 17. 2. 41,0 18. 5. 6,0 7. 1.

2009 33,5 23. 7. -20,8 9. 1. 31,5 19. 6. 25,0 23. 2.

2010 34,3 16. 7. -19,0 27. 1. 38,5 1. 6. 25,0 4. 2.

2011 33,4 26. 8. -18,1 30. 1. 48,9 30. 6. 11,0 27. 1.

2012 35,0 20. 8. -18,4 13. 2. 55,4 12. 6. 13,0 13. 12.

3. Ovzduší

3.1 Emise

Výchozím podkladem pro emisní bilanci v uvedených letech jsou údaje ze souhrnné provozní evidence zdrojů zne- čišťování ovzduší, které jsou ověřovány Českou inspekcí životního prostředí a Krajským úřadem Zlínského kraje.

Majoritním zdrojem znečištění TZL ve Zlínském kraji je doprava a malé zdroje především lokální topeniště pro vytá- pění domácností (spalování uhlí v domácnostech a spoluspalováním odpadu), které produkují více než pětinásobné množství tuhých látek než vyjmenované zdroje dohromady, zatímco u vyjmenovaných zdrojů klesají. S nejvyššími emisemi TZL ve Zlínském kraji jsou Alpiq Zlín, s. r. o. – Teplárna Zlín, DEZA, a. s. – Energetika, ZPS – SLÉVÁRNA, a. s., Zlínské cihelny, s. r. o. – Závod Malenovice.

Největší pokles zaznamenaly emise oxidu siřičitého SO₂, poklesly v období od roku 2009 do 2013 na cca 79 %.

Na snížení emisí SO₂ se nejvíce podílely Teplárna Otrokovice, a. s., DEZA, a. s. – Energetika.

Emise oxidů dusíku NO_x poklesly v období od roku 2009 do 2013 Zdrojem znečištění oxidy dusíku ve Zlínském kraji jsou především mobilní zdroje. Na poklesu mají opět největší vliv Teplárna Otrokovice, a. s., DEZA, a. s. – Energetika, Alpiq Zlín, s. r. o. – Teplárna Zlín, CTZ, s. r. o., Uherské Hradiště – kotelna na tuhá paliva

Zdrojem znečištění oxidu uhelnatého ve Zlínském kraji jsou především mobilní zdroje. Dalším významným zdrojem jsou však také malé zdroje, především lokální topeniště pro vytápění domácností, které produkují zhruba čtvrtinu všech emisí CO.

Produkce emisí VOC ve sledovaných letech 2009–2013 mírně vzrostla. Zdrojem znečištění VOC ve Zlínském kraji jsou malé zdroje, zejména lakovny atp. Dalšími významnými zdroji jsou zvláště velké a velké zdroje – SPUR, a. s. – Zlín, MITAS, a. s., výrobní úsek AGRO Otrokovice, DEZA, a. s., Valašské Meziříčí – Chemické výroby, COLORLAK, a. s., ALBO SCHLENK, s. r. o. – výroba hliníkových past a pigmentů, Bojkovice.

Na rozdíl od předcházejících let (konec 20. století) již nejsou nejvýznamnějším původcem znečištění ovzduší v kraji velké a střední zdroje znečištění, ale naopak malé zdroje umístěné v objektech pro bydlení a doprava vedená přes intravilány obcí.

(8)

14 Ovzduší 15

Celkové emise hlavních znečišťujících látek ze zdrojů, podíly podle kategorií zdrojů znečišťování ovzduší (kt.rok-1)v roce 2010 a 2011

Rok REZZO TZL SO₂ NOx CO VOC

Emise celkem 2010 1-2 0,1298 2,5644 1,5777 0,6042 1,334

2011 1-2 0,1818 3,3959 1,8984 0,7626 1,2869

Velké zdroje 2010 1 0,068 2,505 1,498 0,463 1,165

2011 1 0,106 3,327 1,767 0,548 1,067

Střední zdroje 2010 2 0,0618 0,0594 0,0797 0,1412 0,1690

2011 2 0,0758 0,0689 0,1314 0,2146 0,2199

Zdroj: ČHMÚ

Podle údajů z registru emisí a zdrojů znečisťování ovzduší (REZZO), který spravuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), je zřejmé, že se ve Zlínském kraji v posledních letech emise znečisťujících látek snižovaly. Nejvýraznějším zdrojem znečistění ve Zlínském kraji byly i v roce 2010 mobilní zdroje znečistění (REZZO 4), a to s podílem na celku 56,6 % u tuhých látek, 60,9 % u oxidů dusíku a 66,0 % oxidu uhelnatého. Největší podíl znečistění oxidem siřičitým šel na vrub velkým stacionárním zdrojům (REZZO1), a to 77,6 %. Největší zátěží pro kvalitu ovzduší ve Zlínském kraji byly mobilní zdroje znečistění (REZZO4, v této skupině jsou zahrnuta mobilní zařízení se spalovacími nebo jinými motory, která znečišťují ovzduší, zejména silniční a motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla).

U emisí tvořených tuhými znečisťujícími látkami došlo v průběhu čtyř let k poklesu o 2,1 % a jejich podíl na těchto emisích v kraji však vzrostl o 0,3 procentního bodu na 56,6 %. U emisí oxidu dusíku a oxidu uhelnatého došlo od roku 2006 k poklesu produkce o 14,9 % a 34,5 %. Jejich podíl na celku těchto emisí v kraji od počátečního roku sledovaného období u oxidu dusíku klesl z 63,9 % o 3,0 p.b. na 60,9 % a u oxidu uhelnatého také poklesl o 6,7 p.b na 66,0 %. Na znečistění oxidem siřičitým se mobilní zdroje podílely v roce 2010 necelým procentem (0,52 %).

U znečistění těmito látkami došlo v průběhu čtyř let ke snížení o 1,8 %. Největšími producenty emisí oxidu siřičitého v kraji byly velké stacionární zdroje znečisťování (REZZO1, kam patří stacionární zařízení ke spalování paliv o tepel- ném výkonu vyšším než 5 MW a zařízení zvlášť závažných technologických procesů). V roce 2010 tvořily na zlínském celku těchto emisí 77,6 %. Proti předchozímu roku bylo zaznamenáno snížení emisí o 15,1 % a proti roku 2006 došlo k poklesu o 34,2 % a za čtyři roky se tak jejich podíl snížil o 5,6 p.b. Také střední stacionární zdroje znečistění (REZZO2, což jsou stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických procesů, uhelné lomy a plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek) a malé (REZZO3, kam patří stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW, zařízení techno- logických procesů nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti, výrazně znečišťující ovzduší) svým podílem přispívají na znečisťování ovzduší v kraji. Zvláště malé zdroje rozhodně nejsou zanedbatelné. V roce 2010 byl jejich podíl znečistění tuhými látkami 34,6 % (zvýšení podílu za 4 roky o 2,5 p.b.), oxidem siřičitým 20,6 % (od roku 2006 došlo ke zvýšení podílu o 6,4 p.b.), oxidy dusíku 4,9 % (pokles podílu za čtyři roky o 1,9 p.b.) a oxidem uhelnatým 26,7 % (nárůst podílu za sledované období o 9,1 p.b.). Čistota nebo znečistění ovzduší jednotlivých územních celků je dána jednak rozmístěním stacio- nárních zdrojů výrazně znečisťujících ovzduší (tedy podniků produkujících emise, dále i umístěním ploch, na kterých jsou skládky paliv, surovin, produktů a odpadů) a v neposlední řadě také mobilními zdroji, tedy dopravní zatížeností silničních a železničních „tepen“ v kraji. Z grafu 4.6 je zřejmé, že nejvyšší znečistění emisemi oxidu siřičitého bylo opět zjištěno ve zlínském okrese (2,65 t/km²). Nejvyšší hodnoty tuhých znečisťujících látek (0,36 t/km²), oxidu dusíku (1,27 t/km²) a oxidu uhelnatého (1,37 t/km²) byly naměřeny v okrese Vsetín. Ve všech čtyřech sledovaných druzích emisí znečisťujících ovzduší (REZZO1-4) dosahovaly zjištěné údaje za Zlínský kraj nižší hodnoty, než činily průměry za celou republiku. Mezi kraji se Zlínský kraj umístil v emisích tvořených tuhými znečisťujícími látkami na druhém nejlepším místě (tedy byla zde naměřená druhá nejnižší hodnota těchto emisí mezi kraji). V produkci emisí oxidu siřičitého obsadil kraj 7. příčku, oxidu dusíku 6. pozici a oxidu uhelnatého čtvrté místo. Z celorepublikového pohledu tak Zlínský kraj patřil mezi kraje s čistým ovzduším.

Meziroční změna emisí hlavních znečišťujících látek 2010/2009 (tis. t.rok-1)

TZL SO₂ NOx CO VOC

Emise celkem 0,067 0,709 0,070 0,198 0,184

Velké zdroje 0,035 0,659 0,072 0,134 0,152

Střední zdroje 0,032 0,05 - 0,002 0,064 0,032

Zdroj: ČHMÚ

3.2 Imise

3. 2. 1 Síť imisního monitoringu

V roce 2010 až 2013 probíhal ve Zlínském kraji monitoring imisí na 6 lokalitách. Z toho 4 lokality spadají do státní sítě imisního monitoringu ČR spravované Českým hydrologickým ústavem a jsou akreditovány podle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005. Jedná se o lokality Zlín (PM₁₀, PM_2,5, SO₂, NO, NO₂, NO_x, CO, O₃, benzen, toluen, polya- romatické uhlovodíky, těžké kovy), Uherské Hradiště (PM₁₀, NO, NO₂, NO_x), Vsetín - hvězdárna (PM₁₀) a Štítná nad Vláří (O₃). Lokality Valašské Meziříčí – Masarykova, resp. Hranická (PM₁₀) a Zlín – Svit (PM₁₀, SO₂, NO₂, O₃) má ve správě Ekovia.

V roce 2013 mělo dojít k optimalizaci státní sítě imisního monitoringu, termín vyhlášení soutěže na obnovu sítě byl přesunut na rok 2014. Přesto již proběhly některé změny v síti, které reflektují optimalizaci státní sítě imisního monitoringu a byly provedeny na náklady ČHMÚ. Měření CO bylo z pozaďové lokality ve Zlíně přesunuto na dopravní lokalitu v Uherském Hradišti, kde lze očekávat vyšší koncentrace (ale zdaleka ne nadlimitní). Dále byla zřízena ve Valašském Meziříčí lokalita pro odběr PAH, která bude v rámci obnovy sítě doplněna o automatizovaný monitoring zaměřený na suspendované částice a těkavé organické látky (benzen).

V rámci obnovy sítě by měla přibýt ve Zlínském kraji vesnická pozaďová lokalita, která doposud v kraji chybí (zřejmě na Kroměřížsku).

3. 2. 2. Oblasti s překročeným imisním limitem (dříve oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší)

Až do roku 2011 bylo pro vymezení zón a aglomerací se zhoršenou kvalitou ovzduší využíváno zákona o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů a nařízení vlády č. 597/2006 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší. Podle limitních úrovní bylo provedeno pro jednotlivé lokality vyhodnocení překračování limitu pro roční průměrné koncentrace PM₁₀, NO₂, olova, benzenu, kadmia, arsenu, niklu a benzo(a)pyrenu. Dále byly vypočteny četnosti překračování denních limitů pro frakci PM₁₀ a SO₂, hodinových limitních hodnot pro SO₂ a NO₂ a 8hodinových limitních hodnot oxidu uhelnatého a přízemního ozonu. Na základě map územního rozložení příslušných imisních charakteristik kvality ovzduší byly dle zákona 86/2002 Sb. každoročně vymezeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), tj. takové oblasti, ve kterých byl překročen imisní limit pro ochranu zdraví lidí pro alespoň jednu znečišťující látku (jedná se o SO₂, CO, PM₁₀, Pb, NO₂ a benzen). Obdobně byly identifikovány i oblasti s překročením cílového imisního limitu alespoň pro jednu znečišťující látku (kadmium, arsen, nikl, benzo(a)pyren a ozon).

Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, také vymezuje nové zóny a aglomerace pro hodnocení kvality ovzduší.

Zlínský kraj tak již není hodnocen samostatně, ale společně s Olomouckým krajem jako zóna Střední Morava (NUTS II). Přesto je možné čísla vztahující se pouze ke Zlínskému kraji najít v ročenkách ČHMÚ na portále ČHMÚ.

Hodnocení pro zatím poslední rok, tj. rok 2012, je již vztaženo k novému vymezení zón a aglomerací podle zákona č. 201/2012 Sb.

Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší stanovuje imisní limity pro vybrané znečišťující látky bez dalšího rozli- šení na imisní a cílové imisní limity. Pro rok 2012 jsou tak poprvé vymezeny oblasti s překročením imisních limitů hromadně pro všechny znečišťující látky, které jsou sledovány z hlediska ochrany lidského zdraví.

(9)

16 Ovzduší 17

Bylo tedy vyhodnoceno překračování imisních limitů pro roční průměrné koncentrace PM10 a PM2,5, NO2, olova, benzenu, překračování 8hodinového limitu CO, překračování denních limitů pro PM10 a SO2 a překračování hodino- vých imisních limitů pro SO2 a NO2 (imisní limity stanoveny bodem 1 Přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší; dříve imisní limity). Dále bylo vyhodnoceno překračování imisních limitů pro roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu, kadmia, arsenu a niklu a pro nejvyšší max. denní 8hod. koncentraci přízemního ozonu (imisní limity stanoveny bodem 3 a 4 Přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší; dříve cílové imisní limity).

Z důvodu návaznosti na hodnocení v předešlých letech byla zvláště vymezena i území s překročením imisních limitů stanovených bodem 1 (dříve oblasti s překročením imisních limitů tzv. OZKO) a území s překročením imisních limitů stanovených bodem 3 (dříve oblasti s překročením cílových imisních limitů bez zahrnutí ozonu). A zpětně byla dle nové legislativy dopočtena plocha s překročenými imisními limity od roku 2005.

Plocha území zóny Střední Morava (v %) s překročenými imisními limity dle zákonů 201/2012 Sb. a 86/2002 Sb.

¹

Rok LV bez O₃ LV s O₃ LV (st.) TV bez O₃ (st.) TV s O₃ (st.)

2005 58,47 100,00 58,42 7,98 99,75

2006 44,02 99,72 41,49 10,74 98,49

2007 13,96 98,97 11,24 5,34 98,94

2008 2,88 99,97 0,80 2,47 99,97

2009 7,95 94,26 6,67 2,82 92,56

2010 64,54 89,45 57,40 39,36 66,09

2011 51,52 79,43 51,21 43,53 76,84

2012 59,45 85,69 26,18 59,33 85,57

Zdroj dat: ČHMÚ

1 LV bez O₃ – překročení imisních limitů dle 201/2012 Sb. bez zahrnutí přízemního ozonu, LV s O₃ – překročení imis- ních limitů dle 201/2012 Sb. se zahrnutím přízemního ozonu, LV (st.) – překročení imisních limitů dle již neplatného zákona 86/2002 Sb; TV bez O₃ (st.) – překročení cílových imisních limitů bez zahrnutí přízemního ozonu dle již neplatného zákona 86/2002 Sb, TV s O3 (st.) – překročení cílových imisních limitů se zahrnutím přízemního ozonu dle již neplatného zákona 86/2002 Sb.

Mapa vyznačení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví, v roce 2010 (zdroj ČHMÚ)

Mapa oblastí ČR s překročenými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví (bez zahrnutí ozónu) v roce 2010 (zdroj ČHMÚ)

Mapa oblastí ČR s překročenými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví (včetně ozónu) v roce 2010 (zdroj ČHMÚ)

Při interpretaci výsledků hodnocení je nutné zdůraznit, že mapy znečištění ovzduší jsou vytvářeny na základě měření, které je s ohledem na požadavky legislativy směrováno především do velkých aglomerací. Podle odborného odhadu a na základě výsledků publikovaných prací však lze s vysokou pravděpodobností očekávat, že zvýšené, ale i nadlimitní koncentrace řady látek se vyskytují i v malých obcích, kde se imise neměří a ve kterých v České republice žije poměrně značná část populace. Jedná se zejména o koncentrace částic, polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Zásadní roli na znečištění ovzduší hraje geomorfologie území, dopravní zátěž a způsob vytápění. Při použití dřeva a uhlí pro vytápění dochází ke zvýšení emisí částic, polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Pokud je v lokálních topeništích spalován odpad, dochází navíc k emitování nebezpečných dioxinů.

Již z mapy je patrné, že v roce 2010 došlo na zhruba polovině plochy území zóny Zlínský kraj k překročení imisního limitu. Jedná se zejména o západní část území zóny, zejména pak nížiny podél toku řeky Moravy, které jsou význam- ně ovlivňovány dálkovým přenosem z Polska a Moravskoslezského kraje. Pro vymezení OZKO jsou nejdůležitější koncentrace PM₁₀. Jedná se zejména o průměrné 24hodinové koncentrace, které překračují platný imisní limit.

V případě cílových imisních limitů (mimo O3) se jedná výhradně o koncentrace benzo(a)pyrenu, coby legislativního zástupce PAH. V předešlých letech docházelo k vymezení OZKO pouze na malých částech území zóny Zlínský kraj.

území s překročením LV 21,21 %

(10)

18 Ovzduší 19

Nejmenší OZKO byla vymezena v letech 2008 a 2009, zejména rok 2008 lze z hlediska kvality ovzduší považovat za nejlepší za posledních 10 let.

Mapa oblastí zóny Zlínský kraj s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví v letech 2007–2010 (zdroj ČHMÚ)

Výměry území zóny Zlínský kraj, na nichž byly v letech 2001 až 2010 vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (% celkového území zóny/aglomerace) pro jednotlivé škodliviny uvádí tabulka.

Vývoj úrovně znečištění ovzduší ve vztahu k lidskému zdraví (v % území zóny) v letech 2001–2010

Rok PM_{10_DP} PM_{10_RP} Celkem B(a)P Ni O₃

2001 0,90 % – 4,40 % 4,30 % 0,10 % 81,30 %

2002 3,60 % – 3,60 % 0,20 % – 97,00 %

2003 12,00 % – 12,00 % – – 100 %

2004 5,80 % – 5,80 % – – 97,60 %

2005 70,70 % 0,30 % 70,70 % 3,80 % – 99,30 %

2006 32,40 % 0,70 % 32,40 % 14,90 % – 100 %

2007 6,70 % – 6,70 % 7,80 % – 100 %

2008 1,00 % – 1,00 % 2,85 % – 100 %

2009 2,37 % – 2,37 % 3,30 % – 99,42 %

2010 53,77 % – 53,77 % 48,08 % 47,90 %

V roce 2010 žilo v OZKO cca 436.000 obyvatel (74 % zóny) v rámci zóny Zlínský kraj.

Z výše uvedeného vyplývá, že ve Zlínském kraji je nejdůležitější sledovat koncentrace částic PM₁₀ a PM_2,5 a polyaro- matické uhlovodíky. Překračování imisních resp. cílových imisních limitů zobrazují následující grafy.

Z uvedených grafů je patrné, že v případě obou charakteristik dochází k dlouhodobému překračování imisních limitů.

Obě škodliviny dosahují svých maxim v zimním období. Vzhledem k emisní charakteristice jsou ve Zlínském kraji na vině zejména doprava a malé zdroje, avšak významně dochází k ovlivnění kvality ovzduší i ze zdrojů mimo Zlínský kraj (zejména z Polska a Moravskoslezského kraje) díky dálkovému transportu znečištění. V případě průměrných ročních koncentrací PM₁₀ dochází pouze výjimečně a výhradně na dopravních stanicích (Uherské Hradiště a Zlín – Svit).

Z grafů rovněž vyplývá, že situace se v různých letech někdy až dramaticky liší. Hodně závisí na délce topné sezóny a teplotě v zimě, které určují množství emisí z vytápění. Dalším důležitým faktorem jsou meteorologické podmínky, zejména pak zdali se vyskytují delší epizody s inverzním charakterem počasí – během teplotní inverze dochází k stabilizaci atmosféry, je téměř bezvětří a škodliviny se tedy kumulují pod hranicí inverze podobně jako pára pod pokličkou. Pokud situace trvá delší dobu a je doprovázena nepřítomnosti srážek, mohou koncentrace dosáhnout hodnot a podmínek pro vyhlášení smogových signálů.

U ostatních škodlivin k překračování imisních limitů nedochází. PM_2,5 se ve Zlíně pohybuje v blízkosti nového cílové- ho imisního limitu. Koncentrace NO₂ se na dopravních stanicích pohybují nad horní mezí pro posuzování, u ostatních lokalit není překročena dolní mez pro posuzování. Troposférický ozón se pohybuje v blízkosti cílového imisního limitu a jeho koncentrace jsou závislé na délce slunečního svitu a teplotě v letním období. Zbývající škodliviny sledované legislativou (SO₂, benzen, CO, olovo, arsen, kadmium, nikl) nepřekračují nikde na území Zlínského kraje dolní mez pro posuzování.

3. 2. 3 Informační systém kvality ovzduší ve Zlínském kraji

Od roku 2013 je možné navštívit nový portál „Informační systém kvality ovzduší ve Zlínském kraji“. Cílem projektu je objektivně poskytovat veřejnosti aktuální informace o kvalitě ovzduší v systému on-line. Vzniká tak veřejně pří- stupný informační systém, který bude sloužit jak obyvatelstvu, školám, tak v rozhodovacím procesu výkonu státní správy i samosprávy. Výstupy tohoto projektu jsou plně slučitelné a kompatibilní s výstupy státního monitoringu AIM (automatizovaný informační systém) a doplňují měření v oblastech a sídlech, která státní monitoring nepokrývá, v tomto projektu jsou navíc měřeny škodliviny, které AIM nezajišťuje.

Graf: Nejvyšší 24hodinová koncentrace PM

₁₀

, Zlínský kraj, 2002–2011

20 Graf: Nejvyšší 24hodinová koncentrace PM10, Zlínský kraj, 2002 - 2011

Graf: Průměrná roční koncentrace benzo(a)pyrenu, Zlínský kraj, 2002 - 2011 0

10 20 30 40 50 60 70 80 90

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Koncentrace (µg*m-3)

Nejvyšší 24hodinová koncentrace PM₁₀, zóna Zlínský kraj 2002-2011

Kroměříž-ZÚ Štítná nad Vláří

Uherské Hradiště Valašské Meziříčí - Masarykova

Vsetín - hvězdárna Zlín

Zlín-Svit

0 0,5 1 1,5 2 2,5

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Koncentrace (ng*m-3)

Průměrné roční koncentrace B(a)P, zóna Zlínský kraj 2002-2011

Zlín

(11)

20 Voda 21

Graf: Průměrná roční koncentrace benzo(a)pyrenu, Zlínský kraj, 2002–2011

3.3 Opatření ke snižování znečišťování ovzduší

DEZA, a. s. - významným zlepšením dopadů výroby na kvalitu ovzduší byla výstavba nové utěsněné spouštěcí stanice dehtu a s tím související hermetizace zásobníků dehtu a zneškodňování odplynů z těchto zařízení na nové dopalovací jednotce ENETEX 4.

Z velkých ekologických investic dále byla realizována hermetizace zařízení na provoze naftalen a v loňském roce byl zahájen provoz na realizované investiční akci „Likvidace exhalací naftalen“. Přínosem této akce, která představova- la investici 59 mil. Kč, je snížení emisí naftalenu z tohoto zdroje o 99 % což reprezentuje 36 tun ročně a další snížení zápachu. (2011). KOVONAX, spol. s r. o. – inovace a automatizaci technologického procesu pokovení nábytkových dílců ve stávající pokovovací lince Ni-Cr – Galvanická linka niklování, chromování. (2011). Galvena, s. r. o. – Zařízení na povrchovou úpravu kovů – galvanovna změna a obnova technologie spočívající v úpravě ručního zinkování, eloxovací linky a mořící linky (2010).

V letech 2012 a 2013 byla rovněž přijata velká řada opatření ke snížení znečištění ovzduší v kraji a snížení ener- getické spotřeby. Jednalo se o zateplování veřejných budov, výměnu zdrojů vytápění, doplnění systému o solární systémy na ohřev TUV, opatření v zemědělské výrobě i nákup úklidové techniky pro města i menší obce. V každém roce se jednalo cca o 200 až 250 projektů, které jsou významným příspěvkem ke zlepšení kvality ovzduší v kraji.

4. Voda

Z hlediska odtoku byl rok 2012 v povodí horní Moravy a Bečvy celkově průměrný až podprůměrný. Na řece Bečvě byl průtok průměrný, na Vsetínské a Rožnovské Bečvě podprůměrný, na Juhyni (58 % Qa) silně podprůměrný. V po- vodí Bečvy byly odtokově výraznější jarní a podzimní měsíce (březen, říjen, listopad), naopak méně vodné byly letní měsíce, kromě průměrného až nadprůměrného června. Povodí střední a dolní Moravy bylo odtokově podprůměrné.

Na toku Moravy byly průtoky podprůměrné (70 %), na přítocích (Moštěnka, Rusava, Olšava) byly silně podprůměrné (51 % až 58 %) až mimořádně podprůměrné (Dřevnice 46 %, Haná 44 %). Charakteristický byl vodnější březen (120 %), měsíce únor, duben, květen, červenec až září a prosinec byly podprůměrné, ostatní měsíce byly průměrné.

Nejméně vodným měsícem byl červenec s podprůměrnými až silně podprůměrnými průtoky a minima se vyskytla v srpnu na úrovní Q355d.

Průměrné průtoky na vybraném profilu v povodí Moravy

Tok

Vodoměrná stanice

Plocha povodí [km²]

Průměrné průtoky v roce 2012 [m³.s^–1]

Q_a

(1981–2010) Q_r / Q_a

Q_30d Q_180d Q_355d Q_r

Morava Kroměříž 7 030.31 92.5 19.8 8.94 36.0 52.0 0.692

Zdroj: ČHMÚ, Hydrologická ročenka 2012

V roce 2012 byly na území Zlínského kraje zaznamenány 2 případy vývoje povodňové situace a to v únoru na Rož- novské Bečvě v Rožnově pod Radhoštěm, kdy byl vyhlášen stav pohotovosti – 2. stupeň povodňové aktivity (SPA) a červnu na Juhyni nastal stav bdělosti – 1. stupeň SPA.

20 Graf: Nejvyšší 24hodinová koncentrace PM10, Zlínský kraj, 2002 - 2011

Graf: Průměrná roční koncentrace benzo(a)pyrenu, Zlínský kraj, 2002 - 2011 0

10 20 30 40 50 60 70 80 90

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Koncentrace (µg*m-3)

Nejvyšší 24hodinová koncentrace PM₁₀, zóna Zlínský kraj 2002-2011

Kroměříž-ZÚ Štítná nad Vláří

Uherské Hradiště Valašské Meziříčí - Masarykova

Vsetín - hvězdárna Zlín

Zlín-Svit

0 0,5 1 1,5 2 2,5

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Koncentrace (ng*m-3)

Průměrné roční koncentrace B(a)P, zóna Zlínský kraj 2002-2011

Zlín