VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH Ů
b a k a l á ř s k á p r á c e
2008 Zden ě k Dlouhý
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH Ů
Obor: Cestovní ruch a regionální rozvoj
Marketing cyklostezek
(bakalářská práce)
Autor: Zdeněk Dlouhý
Vedoucí práce: Ing. Liběna Jarolímková, Ph.D.
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a vyznačil všechny citace z pramenů.
V Praze dne 22.5.2008 ………
podpis studenta
Poděkování:
Rád bych poděkoval vedoucí mé bakalářské práce Ing. Liběně Jarolímkové, Ph.D.
za čas, který mi věnovala při zpracovávání této bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat Ing. Danielu Mourkovi za cenné připomínky a rady, které mi poskytl při vypracovávání bakalářské práce.
Obsah
Obsah ... 4
Úvod... 6
1. Základní informace a pojmy ... 8
1.1. Možné náhledy na cyklistiku ... 8
1.1.1. Cyklistika jako způsob přepravy... 8
1.1.2. Cyklistika a cestovní ruch... 8
1.1.3. Životní prostředí, zdraví a životní styl ... 9
1.2. Zákony a normy týkající se cyklistické infrastruktury ... 9
1.2.1. ČSN 73 6110 (kapitola 10.4) ... 10
1.2.2. TP 179 Navrhování komunikací pro cyklisty ... 10
1.3. Cyklotrasy a cyklostezky – vymezení... 11
1.3.1. Cyklotrasa ... 11
1.3.2. Cyklostezka... 11
1.3.3. Majetkové vymezení, zákon č. 13/1997 Sb. ... 12
1.4. Značení cyklostezek a cyklotras ... 13
1.5. Rozdělení značených cyklotras... 14
2. Rozdělení kompetencí v cyklistice ... 16
2.1. Český model řízení cyklistiky – analýza ... 16
2.1.1. Ministerstvo dopravy, Centrum dopravního výzkumu, Cyklostrategie... 16
2.1.2. Ministerstvo pro místní rozvoj, CzechTourism ... 21
2.1.3. Význam krajů... 24
2.2. Německý model řízení cyklistiky – analýza ... 27
2.2.1. ADFC ... 27
2.2.2. DZT... 30
2.3. Vyhodnocení českého a německého modelu řízení cyklistiky, návrhy ... 33
2.3.1. Německý model řízení cyklistiky ... 33
2.3.2. Český model řízení cyklistiky... 33
2.3.3. Porovnání obou modelůřízení cyklistiky ... 34
2.3.4. Návrhy na zlepšení řízení cyklistiky v ČR ... 35
3. Dálkové cyklostezky – EuroVelo, Greenways, Labská stezka... 37
3.1. EuroVelo ... 37
3.2. Greenways – Nadace Partnerství ... 39
3.3. Labská stezka (Elberadweg) ... 42
3.3.1. Elberadweg – Německo ... 42
3.3.2. Labská stezka – Česká republika ... 45
3.3.3. Vyhodnocení Elberadweg – Labská stezka ... 47
4. Návrh managementu a marketingu cyklostezek ... 48
4.1. Management cyklostezek... 48
4.2. Marketing cyklostezek ... 50
Závěr ... 52
Seznam literatury ... 53
Seznam elektronických zdrojů... 53
Seznam příloh ... 55
Úvod
Cestovní ruch se stal v několika posledních letech fenoménem jak ve světě, tak v České republice. Podílí se významně na růstu zaměstnanosti a na tvorbě HDP. Za nedílnou a stále více na významu získávající součást cestovního ruchu je považována aktivní dovolená. Aktivní dovolená se stává moderním trendem všude po světě a to vede k rozvoji sportů a celé škály aktivit, které jsou s touto dovolenou spojeny.
Za významnou součást aktivní dovolené lze považovat i cykloturistiku, která zažívá v posledních letech značný rozkvět a stále více se stává atraktivní pro všechny věkové kategorie, a to především díky stále se zlepšující infrastruktuře, vybavenosti cyklotras mobiliářem a doprovodnými službami. Pro mnohé se několikadenní cyklovýlet stává již hlavní částí dovolené, spolu se zastávkami po zajímavých kulturních místech a památkách.
Výrazný rozvoj cyklistiky a můj vřelý postoj k tomuto sportu a způsobu trávení volného času, mě přivedly k rozhodnutí zamyslet se a prozkoumat současný stav cyklistiky na území ČR ve srovnání s nějakou jinou cyklisticky vyspělou zemí. Za tuto zemi jsem zvolil Německo a to nejen kvůli jeho vyspělosti v oblasti cyklistiky, ale i kvůli bezprostřední blízkosti Německa a jeho cyklotras.
Prvním cílem této práce je zjistit, jak je v ČR cyklistika a cykloturistika řízena a najít návrhy na případné zlepšení. Druhý cíl se týká již konkrétních cyklotras a cyklostezek.
Hledá odpověď, jak vytvořit úspěšnou a životaschopnou cyklostezku za pomoci implementace marketingu cyklostezek, který se v ČR v současnosti neaplikuje, ale je úspěšně používán u dálkových cyklostezek například v Německu a jiných cyklisticky vyspělých zemích.
V první kapitole se věnuji možnostem, jak na cyklistiku nahlížet. Vymezuji základní pojmy, na které se dá běžně narazit a které lze lehce zaměnit. Dále uvádím způsoby značení cyklistických komunikací a věnuji se rozdělení cyklotras podle jejich významu. Stranou nezůstávají ani základní zákony a normy, které upravují cyklistickou infrastrukturu.
Druhou kapitolu zaměřuji na průzkum a analýzu řízení cyklistiky. Analyzuji institucionální zabezpečení cyklistické dopravy a cykloturistiky na jednotlivých vládních úrovních v ČR a v Německu. Dále analyzuji činnost hlavních organizací a spolků, které se angažují v cyklistice a mají na ni podstatný vliv. Stranou nezůstává ani analýza způsobu propagace cyklistiky na centrální úrovni. Velký důraz kladu na jednotlivé dokumenty, které se k cyklistice vztahují, a ty podrobně rozebírám.
Třetí kapitola je zaměřena na marketing dálkových cyklostezek. Je uveden hlavní evropský projekt dálkových cyklostezek a projekt Greenways. Část kapitoly je věnována marketingové studii konkrétní dálkové cyklotrasy - „Labská stezka/Elberadweg“. Jsou porovnány způsoby marketingu a komunikace jak na české, tak německé straně. Tuto stezku jsem vybral, protože prochází oběma státy a na německé straně je nejnavštěvovanější a její marketing patří na špičku v Německu.
Čtvrtá kapitola navrhuje marketing a management cyklostezek tak, aby bylo dosaženo úspěšně fungujících cyklostezek.
Během zpracování této bakalářské práce jsem se zúčastnil konference „Budoucnost evropského cyklistického koridoru Greenways Praha-Drážďany/Labská stezka“, která se konala 26. března v Praze. Na této konferenci vystoupily osobnosti, jichž se projekt
„Labská stezka“ konkrétně týká. Byli to zástupci krajů, měst, CzechTourismu, Nadace Partnerství a zejména zástupci z Německa, kteří již konkrétně hovořili o způsobu marketingové komunikace na „Labské stezce/Elberadweg“ v Německu.
1. Základní informace a pojmy
V této kapitole jsou shrnuty možné náhledy na cyklistiku. Následují základní zákony a normy. Jsou vymezeny nejdůležitější pojmy a způsoby značení cyklistických komunikací.
Nechybí ani majetkové vymezení cyklostezek.
1.1. Možné náhledy na cyklistiku
Cílem následujících bodů je přiblížit pestrost náhledů na cyklistiku a uvědomění si jejího vlivu na nejširší spektrum činností. Cyklistiku lze proto chápat nejen v kontextu dopravní problematiky či cykloturistiky, ale i v kontextu jejího vlivu na životní prostředí, zdraví a moderní životní styl.
1.1.1. Cyklistika jako zp ů sob p ř epravy
Cyklistika jako způsob přepravy do zaměstnání, školy, na úřady nebo za zábavou se využívá poměrně často. Je to velmi vhodný způsob efektivní dopravy zejména tam, kde vzdálenosti nejsou ještě příliš veliké. V úvahu se musí brát morfologie terénu a dostupnost sítě městské hromadné dopravy.
Vhodnost využití je zejména v rámci města nebo v rámci dojížďky za prací a občanskou vybaveností z blízkého okolí. Města by měla svým občanům ulehčovat využívání cyklistiky a vytvořit jim podmínky pro tento způsob přepravy. Je nutné budovat cyklostezky nebo alespoň vyznačit pro cyklisty zvláštní pruhy na silnici, cyklistické přechody a křižovatky uzpůsobené cyklistům. Také by v rámci městského mobiliáře měl být instalován dostatek vhodných stojanů, kde se nebude cyklista bát své kolo zanechat.
Tyto a další předpoklady vedou k nárůstu cyklistické přepravy, jako zdravého životního stylu obyvatelstva.1
1.1.2. Cyklistika a cestovní ruch
V tomto ohledu lze chápat cyklistiku jako pohybovou aktivitu při trávení volného času. Kolo se v posledních několika letech stalo fenoménem oslovujícím nejen mladé aktivní lidi, ale i rodiny s dětmi nebo seniory. Každý si podle svého zdravotního stavu a schopností může vybrat jemu vyhovující terén a patřičnou náročnost.
1 Cyklostrategie [on-line], 20. 05. 2008, http://cyklostrategie.cz/priorita-1.php
Trávení dovolené na kole v tuzemsku či v zahraničí již není nic mimořádného. Tato aktivita bývá většinou spojena i s dalšími požitky, jako jsou prohlídky měst, skanzenů, hradů a zámků. Cyklisté poznávají na cestách místní kulturu, zvyky a využívají nejrůznějších služeb cestovního ruchu a to zejména stravovací a ubytovací kapacity.
1.1.3. Životní prost ř edí, zdraví a životní styl
Pozitivní dopady cyklistiky jako způsobu přepravy a trávení volného času jsou zřejmé. Kolo jako dopravní prostředek nevydává žádné emise mající negativní vliv na životní prostředí. Nespotřebovává tedy neobnovitelné zdroje energie a nepůsobí na změny klimatu, jako běžné dopravní prostředky využívající fosilní paliva. Jeho provoz je zcela tichý a k přírodě šetrný. Cyklistika je tedy nejekologičtější způsob přepravy.2
Jízda na kole je také doporučována za vhodný způsob, jak se zbavit nadváhy a docílit lepšího fyzického a tím i zdravotního stavu. Tato tělesná aktivita působí na převážnou část vazů a svalů a tím je zpevňuje. Při jízdě ve vhodném prostředí dochází ke zlepšení vitality plic a k celkovému vylepšení duševní pohody.
1.2. Zákony a normy týkající se cyklistické infrastruktury
3V této kapitole je zmíněno několik základních zákonů a norem, které upravují cyklistikou infrastrukturu a to zejména parametry cyklistických komunikací na území ČR.
Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích (ve znění pozdějších předpisů)
Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích (ve znění pozdějších předpisů)
Vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádí Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích (ve znění pozdějších předpisů)
ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic
ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na silničních komunikacích ČSN 73 6110 Navrhování místních komunikací
2 Cyklostrategie [on-line], 20. 05. 2008, http://cyklostrategie.cz/priorita-3.php
3 Výčet zákonů a norem [on-line], 23. 03. 2008, http://doprava.praha-
mesto.cz/(45wt0yf2qyqj0e55nkkzao55)/zdroj.aspx?typ=2&Id=74304&sh=502626541
TP 117 Zásady pro orientační značení na cyklistických trasách na pozemních komunikacích TP 179 Navrhování komunikací pro cyklisty
1.2.1. Č SN 73 6110 (kapitola 10.4)
4ČSN 73 6110 (kapitola 10.4) popisuje parametry cyklistických komunikací a pravidla pro jejich zřizování. Norma není závazná, ale je pouze doporučením.
Návrh cyklistické infrastruktury je nedílnou součástí řešení dopravní soustavy obcí a měst. Pro cyklistickou dopravu má být v rámci měst a obcí vytvořena ucelená síť cyklostezek, která umožní plošnou dopravní obsluhu a kvalitní spojení. Cyklotrasy a jízdní pruhy pro cyklisty mají být zřízeny tam, kde to místní komunikace a podmínky mimo ně umožní.
Norma udává, že jízdní pruhy pro cyklisty se mají navrhovat zpravidla jako jednosměrné (v odůvodněných případech mohou být obousměrné). Základní šířka jízdního pruhu pro cyklisty má být 1 m. Při podélném sklonu ve stoupání větším jak 6 % se jízdní pruh rozšiřuje o 0,25 m. Povrch jízdního pruhu se doporučuje asfaltový a má být odlišen od přilehlého jízdního pruhu nebo pruhu pro chodce barevně nebo strukturou povrchu. Jízdní pruh má být zpevněn alespoň v šířce 0,75 m. Základní příčny sklon by měl být v závislosti na povrchu takový, aby bylo zajištěno dostatečné odvodnění. Volná výška nad cyklistickou stezkou má být nejméně 2,5 m. Dále norma upravuje připojování cyklistických stezek vedených samostatně nebo v přidruženém prostoru k jízdním komunikacím.
1.2.2. TP 179 Navrhování komunikací pro cyklisty
5V návaznosti na novelizovanou ČSN 73 6110 a ČSN 73 6101 vyšly v květnu 2006 nové Technické podmínky Ministerstva dopravy „TP 179 Navrhování komunikací pro cyklisty“. Jsou určeny zejména pro projektanty a pracovníky státní správy a místní samosprávy.
Hlavním těžištěm TP 179 je problematika navrhování komunikací pro cyklisty v území zastavěném (intravilánu), zabývají se však i vedením tras mimo zastavěné území (extravilán).
4ČSN 73 61 10 [on-line], 22. 03. 2008, http://www.kolombo.cz/files/1.CSN736110.pdf
5 TP 179 Navrhování komunikací pro cyklisty [on-line], 22. 03. 2008, http://www.edip.cz/publikujeme/cyklo- bartos.pdf
1.3. Cyklotrasy a cyklostezky – vymezení
6„Komunikace pro cyklisty je pozemní komunikace nebo její část, na které není zakázán provoz cyklistů (TP 179).“7
Komunikace, na kterých je provoz pro cyklisty zakázán:
1) dálnice, rychlostní silnice a rychlostní místní komunikace (IP 14a, IP 15a)8
2) chodníky, stezky pro chodce a pěší zóny (pokud do nich není vjezd cyklistům povolen)
3) komunikace, na které je cyklistům vjezd zakázán dopravní značkou 4) úsek, kde je cyklistovi značkou přikázáno použít jinou komunikaci
1.3.1. Cyklotrasa
Cyklotrasa je pro cyklisty vyznačena orientačním dopravním značením cyklotras nebo turistickým značením cyklotras. Z tohoto plyne, že značení cyklotras je možné dvojím způsobem. Podrobněji se tomuto věnuje kapitola pojednávající o problematice značení.
„Z hlediska zákona o pozemních komunikacích není cyklotrasa druhem komunikace.
Jedná se jen o souvislé označení určité komunikace orientačním značením (dopravním nebo turistickým) pro cyklisty. Tato značení podléhají určitým pravidlům a mohou si vyžádat stavební úpravy.“9
1.3.2. Cyklostezka
Cyklostezku můžeme chápat jako vyšší formu řízení pohybu cyklistů. Pokud vede souběžně se silnicí, je cyklista povinen jet po cyklostezce. Povrch cyklostezky je zpravidla zpevněný (asfalt, dlažba). Cyklostezku mohou využívat i chodci a lidé jezdící na kolečkových bruslích.
6 Cyklostezky a cyklotrasy – terminologie [on-line], 22. 03. 2008, http://doprava.praha- mesto.cz/(s1zkkj554xdkktbwssaqxojc)/files/=45986/Cykloterminologie.pdf
7 Cyklostezky a cyklotrasy - terminologie [on-line], 22. 03. 2008, http://doprava.praha- mesto.cz/(s1zkkj554xdkktbwssaqxojc)/files/=45986/Cykloterminologie.pdf
8 IP 14a, IP 15a – jedná se o značky označující dálnici, resp. silnici pro motorová vozidla, jejíž užití je zpoplatněno, jestliže z jejího doplnění o dodatkovou tabulku nevyplývá jinak
9 Cyklostezky a cyklotrasy – terminologie [on-line], 22. 03. 2008, http://doprava.praha- mesto.cz/(s1zkkj554xdkktbwssaqxojc)/files/=45986/Cykloterminologie.pdf
Na cyklostezky můžeme narazit zpravidla v těchto třech hlavních formách:
1) stezka pro cyklisty označená dopravní značkou C 8a
2) stezka pro chodce a cyklisty (oddělený provoz) s dopravní značkou C 10a 3) stezka pro chodce a cyklisty (společný provoz) s dopravní značkou C9a
1.3.3. Majetkové vymezení, zákon č . 13/1997 Sb.
10Na cyklostezky a cyklotrasy je třeba nahlížet jako na dva zcela odlišné, avšak podobně a velice lehce zaměnitelné pojmy. Nejlepším důkazem je vlastní majetkové vymezení. Toto majetkové vymezení vyjasňuje rozdílnost v oblasti správy cyklostezek a cyklotras.
cyklotrasa: je fyzicky tvořena pouze orientačním dopravním nebo turistickým značením. Orientační dopravní značení pro cyklisty je dle vyhlášky č. 30/2001 Sb.
dopravními značkami a je tedy součástí příslušné komunikace.
Cyklotrasy vedou zpravidla po pozemních komunikacích různých kategorií a i vlastníci se mění. Toto vede k tomu, že řada správců na jedné cyklotrase nemůže zaručit jednotný a souvislý systém značení. Z tohoto důvodu je třeba, aby značení měl v kompetenci jeden správce, ačkoli nespravuje komunikace, po nichž jsou cyklotrasy vedeny. Garantem cyklistického značení se stal v ČR Klub českých turistů, který dostává příspěvky na cykloznačení od MMR ČR a od jednotlivých krajů.11
cyklostezka: je upravena zákonem č. 13/1997 Sb.
„1) pokud se jedná o pruh pro cyklisty umístěný v přidruženém prostoru místní komunikace, tak se tento pruh považuje za součást této komunikace
2) samostatné cyklostezky jsou místními komunikacemi IV. třídy nebo účelovými komunikacemi.“12
10 zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích [on-line], ke stažení na:
http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=
13/1997&PC_8411_p=2&PC_8411_l=13/1997&PC_8411_ps=10#10821
11 Cyklostrategie [on-line], 22. 03. 2008, http://cyklostrategie.cz/download/tema12-8.pdf
12 zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích [on-line], ke stažení na: http://portal.gov.cz
Z hlediska zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích jsou ve vlastnictví státu dálnice a silnice I. tříd, vlastníkem silnic II. a III. tříd je příslušný kraj. Vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nachází. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba.
Vlastníkem místních komunikací je, jak bylo řečeno, obec, na jejímž území se místní komunikace nachází. Místní komunikace se rozdělují do čtyř tříd, přičemž cyklostezky se považují právě za komunikace IV. třídy – jako takové jsou nepřístupné provozu silničních motorových vozidel nebo je na nich umožněn smíšený provoz.
1.4. Zna č ení cyklostezek a cyklotras
13Cyklotrasy jsou značeny od roku 1997 speciálním turistickým značením. Od roku 2001 přibylo pro cyklotrasy ještě dopravní značení, které bylo zavedeno vyhláškou č. 30/2001 Sb. Obě dvě tato značení tvoří jeden celek. Garantem značení je Klub českých turistů. Ukázka značení je uvedena v příloze číslo 4.
Speciální turistické značení je podobné tomu, které se v současnosti používá pro značení pěší nebo běžecké. Liší se zejména tím, že tyto pásové značky jsou výrazně větší, aby je cyklista nepřehlédl. Jejich rozměr je 14x14 cm. Z hlediska barevnosti je toto pásové turistické značení po krajích žluté a uprostřed je červené, modré, zelené nebo bílé. Značení může být doplněno o směrovou šipku a směrovky, které mají v záhlaví napsáno: Cyklotrasa KČT č. …
Turistické značení se používá hlavně tam, kde se jedná o jízdu po nezpevněném povrchu. Příkladem je polní cesta a lesní louka. Cyklotrasy vyznačené tímto pásovým značením se nazývají cykloturistické trasy.
Jak již bylo uvedeno, od roku 2001 přibylo pro cyklotrasy dopravní značení.
Dopravní značení je podobné jako silniční značení pro motorová vozidla. Používají se tři základní cykloznačky (návěst před křižovatkou, směrová tabule a směrová tabulka). Na těchto značkách vždy nalezneme symbol kola a číslo trasy. Na směrových tabulích také nalezneme kilometrové vzdálenosti do cíle. Tyto značky se umisťují jako ostatní dopravní značky před každou křižovatku nebo odbočku.
13 Cykloznačení [on-line], 23. 03. 2008,
http://www.kct.cz/?oid=10193&PHPSESSID=e6fa53cdc0ce6b59156a0b0f45450f51
Barevně si ponechaly žlutou barvu a lem těchto značek je černý. Toto dopravní značení je používáno pro cesty s pevným povrchem, účelové komunikace, místní komunikace a silnice.
Cyklostezky, jak již bylo uvedeno, jsou specifické tím, že se nejedná jen o značení jako u cyklotras, ale že se jedná o celou komunikaci. Cyklostezky rozdělujeme podle toho, zda se jedná o oddělený či smíšený provoz s chodci. Podle toho jsou taky tyto cyklostezky vyznačeny příslušnou dopravní značkou (C 8a, C 9a, C 10a).
1.5. Rozd ě lení zna č ených cyklotras
14V České republice se dělí cyklotrasy do čtyř tříd. Tyto třídy jednotlivým cyklotrasám přiděluje Klub českých turistů. Ten také vede koordinaci a evidenci cyklotras z pověření Ministerstva dopravy a vnitra. Rozdělení do tříd je v závislosti na významu dané cyklotrasy. Pakliže se jedná o cyklotrasu první třídy, tak její označení je jednociferné.
Analogicky platí, že pro cyklotrasu druhé třídy je označení dvojciferné. Tento postup platí i pro cyklotrasy třetích a čtvrtých tříd. Existují i místní značení, která nespadají do tohoto rozdělení podle tříd.
I. třída – (čísla od 1 do 9); Tyto trasy jsou nejvýznamnější, tvoří páteřní síť cyklotras na našem území. Jsou to trasy mezinárodního významu, které propojují významná evropská města. Mají také označení – mezinárodní dálkové trasy.
II. třída - dvoumístné označení (např. 27); Jedná se o trasy nadregionálního významu.
III. třída - třímístné označení (např. 273); Tyto trasy propojují jednotlivé regionální cíle a významná místa.
IV. třída - čtyřmístné označení (např. 0172); Jde o lokální trasy, které propojují danou lokalitu. Umožňují návaznost na trasy vyšších tříd.
Tomuto značení se vymyká značení pražské. Praha jako hlavní město se rozhodla o pozměnění daného značení, a to od roku 2006. Toto značení je specifické tím, že před číselné označení trasy je ještě umístěno písmeno A, které označuje Prahu a dělí se jen do tří tříd.
14 Značení cyklotras [on-line], 24. 01. 2008, http://doprava.praha-
mesto.cz/(im0imnrquvgyuh553vhfmfbu)/files/=44828/CT_Praha_2006_RHMP.pdf
I. třída – (např. A 1, A 20); Jde o páteřní cyklistické trasy na území Prahy, které umožňují spojení s dalšími kraji. Patří sem i trasy s dvoumístným označením.
II. třída – (např. A 145); Trasy, které propojují městské části a důležité dopravní osy.
III. třída – Tyto trasy mají místní význam v rámci pražských částí.
Mezi nejvýznamnější trasy, které vedou Českou republikou, patří dálkové trasy, mezinárodní trasy EuroVelo a Greenways. Tyto trasy jsou velice oblíbené v zahraničí a jsou to tedy i hlavní tepny, po kterých mohou cykloturisté proudit do České republiky. Těmto hlavním zdrojovým cyklotrasám, jejich významu, marketingové komparaci u nás a v zahraničí se tato práce věnuje v dalších kapitolách.
2. Rozd ě lení kompetencí v cyklistice
Tato kapitola se zabývá tím, jak je na jednotlivých úrovních řízení zabezpečena cyklistika. Podrobně se zaměřuje na postavení zainteresovaných ministerstev a možnosti krajů. Pro srovnání je prezentován i model německý. Výsledky komparace obou modelů, jejich výhody či nevýhody, popřípadě doporučení, jsou uvedeny po přehledné analýze.
2.1. Č eský model ř ízení cyklistiky – analýza
Z hlediska pohledu na cyklistiku rozlišujeme dva hlavní, které cyklistiku determinují do kompetencí dvou ministerstev. První pohled je, že se jedná o oblast dopravní obsluhy území – Ministerstvo dopravy. Druhý pohled je, že jde o oblast cykloturistiky – Ministerstvo pro místní rozvoj.
2.1.1. Ministerstvo dopravy, Centrum dopravního výzkumu, Cyklostrategie
Z hlediska centrální vlády je cyklistika jako oblast nemotorové dopravy zařazena do kompetence Ministerstva dopravy. Pod toto ministerstvo spadají podřízené organizace a jednou z nich je i veřejná výzkumná instituce: Centrum dopravního výzkumu (dále jen CDV). CDV je vědeckovýzkumná organizace a hlavní působností je výzkumná a vývojová činnost s celostátní působností pro všechny obory dopravy.
Jednou z odborných oblastí CDV je nemotorová doprava, do které cyklistika patří.
„Hlavní snahy CDV jsou v této oblasti přinášet prostřednictvím osvětových programů praktické návrhy podpory nemotorové dopravy na úrovni státní správy, samosprávy a zájmové sféry. Podpora uplatnění cyklistické dopravy jako rovnocenné a integrované části dopravního systému. CDV se snaží přinášet řešení dopravy ve městě se zřetelem na rozvoj cyklodopravy.“15 Dalšími stěžejními oblastmi v rámci cyklistické dopravy, které jsou CDV zpracovávány jsou studie, strategie a generely cyklistické dopravy.
Jedním ze stěžejních dokumentů, který podporuje cyklistiku, je „Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR“. Tato strategie je velmi důležitým dokumentem, který stanovuje hlavní priority a cíle, kterých má být v oblasti cyklistické dopravy dosaženo. Její
15 Centrum dopravního výzkumu - oblast nemotorové dopravy [on-line], 23. 03. 2008, http://www.cdv.cz/index.htm
součástí je i rozvoj cykloturistiky a podpora zdravého životního stylu. Cyklostrategie byla přijata usnesením Vlády ČR ze dne 7. července 2004 č. 678.
Národní strategie podpory cyklistické dopravy zdůrazňuje hlavní důvody, proč podporovat cyklistiku. Těmito důvody jsou:16
1) bezpečnost – Pakliže je vybudována kvalitní cyklostezka, která má odpovídající zázemí a provedení, tak nabízí svým uživatelům pohodlný způsob přepravy do zaměstnání, školy, za sportem nebo umožňuje příjemně strávit volný čas projížďkou. Cyklista se v neposlední řadě vyhne nepříjemným dopravním konfliktům a zácpám.
2) životní prostředí – Cyklistika je bezhlučná a neznečišťuje životní prostředí. Proto je nanejvýš vhodné podporovat rozvoj cyklistiky všude tam, kde to přináší pozitivní efekty. Je však nutné brát v úvahu i negativní vlivy jako je třeba narušování klidového režimu krajiny, narušování vegetačního krytu a možné způsobování půdní eroze. Tyto vlivy by měly být zohledněny již při trasování.
3) zdraví – Cyklistika je zdravý životní styl. Působí pozitivně při snižování rizika diabetu, srdečních onemocnění, obezity a hypertenze. Její výhodou je, že nezatěžuje tolik klouby jako chůze a běh.
4) cestovní ruch – Cyklistika umožňuje trvale udržitelný rozvoj v oblasti cestovního ruchu. Cykloturista poznává krajinu, kulturní památky, gastronomii, zvyky a současně nezatěžuje životní prostředí. Svou spotřebou příznivě ovlivňuje rozkvět malého a středního podnikání situovaného podél cyklistických tras.
Hlavními prioritami Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy jsou:
„rozvoj cyklistiky jako rovnocenný prostředek dopraví obsluhy území rozvoj cyklistiky pro posílení cestovního ruchu
rozvoj cyklistiky pro posílení ochrany životního prostředí a zdraví zajištění koordinace s dalšími resorty a subjekty“17
K těmto zmíněným prioritám byly stanoveny cíle a opatření, které by měly vést k naplnění těchto priorit. Cílem není všechny tyto cíle a opatření vyjmenovat, ale jako nezbytné je uvést alespoň některé, které se týkají druhé prioritní osy.
16 Cyklostrategie [on-line], 23. 03. 2008, http://www.cyklostrategie.cz/index.php
17 Cyklostrategie [on-line], 23. 03. 2008, http://www.cyklostrategie.cz/priority.php
Priorita 2 – rozvoj cyklistiky pro posílení cestovního ruchu18
Cíl 1) – vytváření podmínek k podpoře cykloturistiky. U tohoto cíle se jedná zejména o podporu propagace, prezentace a informačních technologií v oblasti cykloturistiky. Jde také o podporu programu Greenways.
Cíl 2) – využití cykloturistiky pro obnovu venkova. V tomto cíli je podpořena snaha o vznik turistických balíčků s venkovskou tematikou. Dále je podpora zaměřena na vybudování doprovodné cyklistické infrastruktury a zařízení. Důraz je kladen také na kampaně s cílem oživit venkovský prostor prostřednictvím cykloturistiky.
Cíl 3) – čerpání finančních prostředků z Evropské unie. Jedna se o snahu dosáhnout efektivního čerpání z fondů Evropské unie. Na druhou stranu je kladen důraz i na čerpání finančních prostředků ze státních fondů a z krajských a městských rozpočtů k podpoře cyklistické dopravy.
Cyklostrategie definuje pro jednotlivá opatření vlastní koordinátory odpovědné za dosažení těchto opatření v souladu s časovým rámcem. Těmito koordinátory v prioritě 2 jsou Ministerstvo dopravy, Ministerstvo pro místní rozvoj a Nadace Partnerství.
Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy vymezuje 21 témat pro cyklistickou infrastrukturu:19
Každé téma je podrobně zpracováno a rozděleno do několika klíčových kapitol. Ke každé klíčové kapitole je uveden její význam, který je dokumentován přiloženými soubory dokumentů. Z hlediska rozsahu těchto 21 témat jsou v této bakalářské práci uvedena ta, která jsou pro rozvoj cyklistiky a cykloturistiky klíčová. Celý seznam těchto témat je uveden v příloze číslo 3.
1) téma financování
Nabízí se otázka, odkud je možné finanční prostředky čerpat. Financování cyklistické infrastruktury je možné provést zejména dvěma způsoby. První způsob je využití národních zdrojů. Druhý způsob je získání finančních prostředků z fondů Evropské unie.
18 Cyklostrategie [on-line], 23. 03. 2008, http://www.cyklostrategie.cz/priorita-2.php
19 Cyklostrategie [on-line], 23. 03. 2008, http://www.cyklostrategie.cz/temata.php
a) finanční prostředky ze Státního fondu dopravní infrastruktury
Státní fond dopravní infrastruktury začal s přispíváním na cyklistickou infrastrukturu v roce 2001 a to částkou ve výši 12 mil. Kč. Tato částka nebyla veliká, ale každým rokem se zvětšovala až do částky 150 mil. Kč určené na cyklistickou infrastrukturu pro rok 2007. V roce 2007 došlo ještě k navýšení schváleného rozpočtu o dalších 23 687 mil. Kč.20
b) finanční prostředky z fondů Evropské unie21
Finanční prostředky z fondů EU hrají v současnosti podstatnou roli při budování cyklistické infrastruktury. Větší část právě teď budovaných a připravovaných cyklostezek počítá s těmito penězi. Je to možné díky několika operačním programům, jejichž součástí je podpora rozvoje cestovního ruchu. Tyto operační programy ovšem nejsou určeny pouze pro budování cyklostezek, ale je možné z nich čerpat i na propagaci cyklostezek. Vhodné programy jsou tyto:
Takzvané ROP – Jedná se o Regionální operační programy. Regionálních operačních programů má Česká republika celkem sedm. Tyto programy pokrývají regiony soudržnosti (NUTS II) vyjma Prahy. Regionální operační programy patří do cíle jedna regionální politiky Evropské unie. Tento cíl se nazývá - Konvergence.
ROP je určen na celkový rozvoj příslušného regionu NUTS II. Z tohoto důvodu je přizpůsoben potřebám, charakteru a prioritám regionu. Z finančních prostředků určených na rozvoj cestovního ruchu se realizují projekty např. na obnovu, rozvoj, rekonstrukci a úpravu základní a doprovodné infrastruktury pro cyklostezky.
Operační programy přeshraniční spolupráce – Operačních programů přeshraniční spolupráce je celkem pět. Týká se hraničních regionů NUTS III sousedících s regiony v jiném členském státu. Pro Českou republiku existují tedy operační programy pro přeshraniční spolupráci s Polskem, Saskem, Bavorskem, Rakouskem a Slovenskem. Tyto programy patří do cíle tři regionální politiky EU. Jde o cíl - Evropská územní spolupráce.
20 Cyklostrategie [on-line], 24. 03. 2008, http://www.cyklostrategie.cz/temata03.php
21 Fondy Evropské unie [on-line], 24. 03. 2008, http://www.strukturalni-fondy.cz/rop-sz
Z hlediska cyklistiky jsou operační programy přeshraniční spolupráce zaměřeny na projekty k podpoře budování cyklostezek, jejich doprovodného vybavení a projekty k podpoře informačních systémů (např. informační tabule, značení). Nedílnou součástí jsou projekty zaměřené na financování marketingu cyklostezek, informačních a propagačních materiálů.22
Podstatnou otázkou je, kdo je vhodným žadatelem o získání podpory z fondů EU.
Vhodnými žadateli jsou: „kraje, obce, svazky obcí, organizace zřizované nebo zakládané kraji či obcemi, školská a vzdělávací zařízení s právní subjektivitou zařazená do školského rejstříku, profesní a zájmová sdružení, nestátní neziskové organizace, podnikatelé s historií v daném území delší než dva roky a další v závislosti na konkrétních podmínkách daného programu.“23
2) téma plánování a projektování
Je nezbytné docílit toho, aby cyklistické stezky byly kvalitní a bezpečné. K tomu vede dodržování pokynů z TP 179 a normy ČSN 73 6110. Tyto normy jsou popsány v kapitole 1.2.
3) téma začlenění cyklistické dopravy do integrovaného dopravního systému
Cílem je dosáhnout toho, aby se s cyklistikou počítalo jako s rovnoprávnou součástí integrovaného dopravního systému. Toho lze dosáhnout budováním sítě městských cyklostezek a cyklopruhů, přístupných nástupišť a zajištěním možnosti odstavit bezpečně kolo.
Dílčím úspěchem v této oblasti je zejména propojení veřejné a cyklistické dopravy na poli cykloturistiky. České dráhy umožňují přepravu a půjčení kol na stanovených místech. Vhodnými příklady jsou i cyklobusy – jsou to upravené autobusy k přepravě kol.
Takové cyklobusy již existují například v Krkonoších, kde propojují nejvýznamnější místa a umožňují cyklistům nenáročný transport v rámci této oblasti. Podobný projekt je realizován i v rámci jižních Čech a dalších turisticky významných oblastí.
22 Cíl 3 – program přeshraniční spolupráce Česká republika – Svobodný stát Bavorsko 2007-2013 [on-line], 24. 03. 2008, http://www.strukturalni-
fondy.cz/uploads/documents/Programy_2007_2013/OP_Preshranicni_spoluprace/CR_Bavorsko/Programovy_
dokument.pdf
23 Fondy Evropské unie [on-line], 24. 03. 2008, http://www.strukturalni-fondy.cz/rop-sz
4) téma statistické údaje a monitoring
Cyklostrategie využívá dat získaných ze Sčítání lidu, domů a bytů. Je zde zpracován podíl jednotlivých druhů dopravy na dělbě přepravní práce. Nejvyšší podíly dosahuje cyklistická doprava u malých měst a obcí, kde se na podílu při cestách do zaměstnání a do školy pohybuje i na 7 – 9 %.
5) téma cykloturistika
Cyklostrategie zdůrazňuje význam cykloturistiky a proto ji považuje za jedno z hlavních témat. Je kladen důraz nejen na potřebu budování kvalitních cyklostezek a nutnost vhodné propagace, ale také na význam cyklostezek pro podnikatele, kteří využívají jejich existence pro svou živnost. Cykloturistika se podílí na růstu podílu sektoru cestovního ruchu na HDP České republiky a na růstu zaměstnanosti.
V další části se cyklostrategie zaměřuje na aktivity krajů a měst
Kraje a města jsou velmi důležitými aktéry rozvoje cyklistiky na svých územích.
Jejich role a význam bude podrobněji zpracován v podkapitole - význam krajů.
Poslední část cyklostrategie uvádí konkrétní příklady projektů, které se v poslední době uskutečnily po celém území České republiky.
Jde o zpracování projektů jako například: města podle podílu cyklodopravy na celkové dělbě přepravní práce lidí do zaměstnání, příklady propojení měst a obcí, vybrané projekty financované z prostředků EU a další cenné příklady z praxe.
2.1.2. Ministerstvo pro místní rozvoj, CzechTourism
Z hlediska centrální vlády je cykloturistika zařazena do kompetence Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen MMR). Úlohou MMR je stanovení cílů státní politiky v oblasti cestovního ruchu a přispívat k jejich zdárné realizaci.
Důležitým počinem MMR z hlediska dokumentů týkajících se cestovního ruchu a potažmo cykloturistiky je „Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR na období 2007 – 2013“. Ta byla schválena usnesením č. 1239 ze dne 7. listopadu 2007 vládou ČR. Tato koncepce je střednědobým strategickým dokumentem, který vychází z rozvojových možností cestovního ruchu v ČR. Cílem koncepce je podněcovat další dynamický rozvoj tohoto odvětví pomocí mobilizace soukromých zdrojů a koncepčního přístupu veřejné správy na všech úrovních. Tato koncepce má čtyři hlavní priority a je východiskem při
zpracování Integrovaného operačního programu a regionálních operačních programů v oblasti cestovního ruchu. Současně má napomáhat rozvoji cestovního ruchu v krajích.24
Důležité je uvědomění si vzájemné provázanosti Koncepce státní politiky cestovního ruchu, která stanoví hlavní prioritní osy rozvoje, s jednotlivými operačními programy a programy přeshraniční spolupráce. Cíle těchto programů v oblasti rozvoje cestovního ruchu by měly vycházet z Koncepce tak, aby byl zajištěn koordinovaný rozvoj celého cestovního ruchu.
Prioritami Koncepce státní politiky cestovního ruchu jsou:
1) „Konkurenceschopnost národních a regionálních produktů cestovního ruchu 2) Rozšiřování a zkvalitnění infrastruktury a služeb cestovního ruchu
3) Marketing cestovního ruchu a rozvoj lidských zdrojů 4) Vytváření organizační struktury cestovního ruchu“25
Koncepce vymezuje pět nejdůležitějších a nejpodporovanějších forem cestovního ruchu. Cykloturistika je nosnou součásti takzvané sportovní a aktivní dovolené. V dalším textu se pokusím nastínit význam jednotlivých priorit pro rozvoj cykloturistiky.
První prioritní osa zdůrazňuje jak tvorbu národních, tak regionálních produktů. V ohledu národním by cykloturistika měla být propagována jednotně v rámci tematického okruhu sportovně orientovaný cestovní ruch. Proto jsou podporovány národní produkty aktivní rekreace.
V rámci druhé prioritní osy je nastolena potřeba zajistit integrovanou síť cyklotras a cyklostezek, které mají být v dostatečné míře zajištěny i doprovodnou infrastrukturou. Dále zdůrazňuje význam šetrných forem cestovního ruchu, kam cykloturistika také patří.
V rámci třetí prioritní osy patří cykloturistika mezi nově propagované formy cestovního ruchu. Je kladen důraz na kvalitní propagaci. Tato propagace má být zaměřena na vybrané destinace a cílové skupiny turistů. V tomto ohledu je kladen důraz na koordinaci propagace v rámci zainteresovaných institucí (státní správa, samospráva, CzechTourism, kraje, města, atd.).
24 Ministerstvo pro místní rozvoj. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007–2013 [on- line], 24. 03. 2008, http://www.mmr.cz/koncepce-statni-politiky-cestovniho-ruchu-v-cr-na-obdobi-2007-2013
25 Ministerstvo pro místní rozvoj. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007–2013 [on- line], 24. 03. 2008, http://www.mmr.cz/koncepce-statni-politiky-cestovniho-ruchu-v-cr-na-obdobi-2007-2013
Příspěvková organizace CzechTourism a její poslání26
Příspěvková organizace CzechTourism byla založena v roce 1993, jako příspěvková organizace MMR, za účelem propagace České republiky, jako atraktivní destinace cestovního ruchu.
CzechTourism podporuje domácí a příjezdový cestovní ruch pomocí propagace hlavních nosných témat. Mezi tyto témata patří od roku 2007 i „aktivní dovolená“, jejíž součástí je cykloturistika. Dalšími propagovanými tématy jsou lázeňství, kongresová a incentivní turistika, golfová turistika, bohatství historie a zážitková dovolená.
Internetové stránky CzechTourismu - www.czechtourism.com existují v 18 jazykových mutacích s identickým obsahem a v oblasti cykloturistiky nabízí tyto informace:
Pokud se rozklikne na hlavní stránce kolonka „Vítejte v České republice“ dostane se na výběr z deseti kategorií, přičemž jednou z nich je i kategorie „aktivní dovolená“. Pod kategorií „aktivní dovolená“ se opět skrývá deset podkategorií, z nichž je na druhém místě uvedena „cykloturistika“, hned za golfovou turistikou. O cykloturistice zde pojednává jedna stránka, která upozorňuje na trasy navazující na síť tras EuroVelo a dále je zde zmínka o Greenways. Tato stránka obsahuje ještě tři odkazy, přičemž nejsou aktivní.
Druhý způsob jak narazit na propagaci cykloturistiky je, že se na hlavní stránce rozklikne kolonka „Vítejte v České republice“. Ta zobrazí nabídku deseti kategorií a po rozkliknutí kategorie „dovolená pro mladé“ se nabídne dalších deset podkategorií. Jako pátá podkategorie se nabízí „cyklistika a turistika“. Je zde zmínka o půjčovnách kol na nádražích Českých drah. Dále je zde zmínka o existenci několika přepravců, kteří v letní sezoně umožňují přepravu kol.
Třetí zmínka o cykloturistice je opět pod kolonkou „Vítejte v České republice“.
Pakliže se rozklikne kategorie „romantická dovolená“, tak se nabídne znovu deset možností, jak strávit romanticky dovolenou. Jako čtvrtý bod se nabízí „hrady a zámky pěšky a na kole“. Po otevření této stránky není o cykloturistice ani zmínka.
26 CzechTourism [on-line], 24. 03. 2008, http://www.czechtourism.com/cze/cz/docs/practical-info/czech- tourism/index.html
Významným projektem CzechTourismu na podporu domácího cestovního ruchu je katalog
„Kudy z nudy“, který je dostupný na - www.kudyznudy.cz27
Tento katalog je rozdělen podle aktivit do 14 sekcí, přičemž cykloturistika se nachází na třetím místě. Katalog umožňuje kombinovat zvolenou aktivitu, s preferovanou turistickou oblastí, z interaktivní mapy. Je možné tedy zvolit cykloturistiku a to na Vysočině nebo v jiné oblasti. Po zvolení je nabídnut seznam možných cykloturistických aktivit ve zvoleném regionu.
Tento katalog je dostupný kroměčeské verze ještě v anglické verzi.
2.1.3. Význam kraj ů
Kraje, jako vyšší územně správní celky, hrají nezastupitelnou roli v oblasti rozvoje cyklistiky a cyklostezek. Pakliže si kraje uvědomí význam cyklistiky, potažmo potřebu vybudování kvalitní a logicky navazující sítě cyklotras a cyklostezek, může to vést k rozvoji cyklistiky na jejich území a přinesení tolik potřebného efektu. Za tento efekt považuji, jak rozvoj cestovního ruchu a přinesení finančních prostředků do kraje díky cykloturistům, tak možnost využití alternativního způsobu přepravy oproti automobilovému.
Některé kraje si tyto benefity, které cyklistika v sobě skrývá, již uvědomují a začínají s cílenou podporou rozvoje cyklistiky na jejich území. Aby taková podpora byla účelná, a nedocházelo jen k plýtvání energie a finančních prostředků na nesmyslné a neživotaschopné projekty, jsou vypracovávány takzvané generely cyklostezek. Generel je využíván jako podklad pro výstavbu a údržbu cyklistických komunikací.
Generel cyklostezek se stává ze dvou částí. První část je analytická a druhá je návrhová. Generely cyklostezek nejsou povinné a vychází z uvědomění si kraje významu cyklistiky pro jejich území. V současnosti mají všechny kraje ČR zpracován generel cyklostezek nebo jinou koncepci rozvoje cyklistiky na svém území. Obecný popis generelu, který následuje, vychází z generelu Středočeského kraje.
27 Katalog „Kudy z nudy“ [on-line], 25. 03. 2008, http://www.kudyznudy.cz/miranda2/m2/cs/hledani-aktivity- vysledky.html
generel cyklostezek analytická část:28
Analytická část slouží zejména k tomu, aby se již existující cyklistické komunikace zmapovaly.
1) Hodnocení značení, vedení, atraktivity a významu cyklotras a cyklostezek.
2) Vyhodnocení a popis cyklotras z hlediska technické kvality, výškových profilů a obtížnosti.
3) Klasifikace cyklotras z hlediska jejich funkce (turisticko-rekreační, dopravně- obslužný charakter).
4) Vyznačení a popis problémových míst z hlediska bezpečnosti cyklistů.
Součástí analýzy je vytyčení styčných bodů s ostatními kraji tak, aby byla zaručená návaznost jednotlivých tras bez toho, aby si cyklista všimnul, že opustil daný kraj. Je třeba zaručit, aby se s hranicí kraje neměnila kvalita značení nebo cyklistických komunikací.
K zaručení tohoto cíle je třeba společná komunikace krajů a vyměňování si potřebných informací.
generel cyklostezek návrhová část:29
Návrhová část vychází z části analytické a doporučuje určité kroky, které by měly vést k dosažení optimálního stavu sítě cyklotras a cyklostezek na území kraje.
1) Návrh řešení problémových míst.
2) Návrh vedení nových tras v území, kde je nedostatečné pokrytí nebo změny vedení stávajících tras.
3) Vyhodnocení značení a vybavení cyklistických tras a stezek.
4) Vyhodnocení významu tras a návrhy možného přečíslování dle jejich skutečného významu.
5) Možnosti financování, propagace a údržby.
28 Generel cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje [on-line], 25. 03. 2008, http://www.kr-stredocesky.cz/krajsky-urad/odbory/odbor-regionalniho-rozvoje/informace-z- odboru/19779/generel-cyklistickych-tras-a-cyklostezek-na-uzemi-stredoceskeho-kraje
29Generel cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje [on-line], 25. 03. 2008, http://www.kr-stredocesky.cz/krajsky-urad/odbory/odbor-regionalniho-rozvoje/informace-z- odboru/19779/generel-cyklistickych-tras-a-cyklostezek-na-uzemi-stredoceskeho-kraje
Význam návrhové části je bezesporu veliký. Kraj, který vychází z návrhů kvalitně provedené návrhové části, může dosáhnout vysoké koncepční činnosti a přispět tak významně k rozvoji svého regionu a podpoře cyklistiky.
Pro lepší pochopení složitosti českého modelu řízení cykloturistiky a cyklodopravy jsem se rozhodl vytvořit model, který ukazuje propojenost jednotlivých institucí, které se v této oblasti angažují a jsou popsány ve druhé a třetí kapitole. V obrázku jsou zahrnuty i hlavní dokumenty, které se vztahují k cyklistice.
Obrázek 1: model řízení cykloturistiky a cyklodopravy v ČR
MMR MD
KRAJE
CDV CzechTourism
Nadace Partnerství
cykloturistika cyklodoprava
Koncepce státní politiky rozvoje cestovního ruchu
cyklostrategie
Generel cyklostezek Marketing
cyklostezek KČT
v kapitole 3 Cyklistické
značení
zdroj: vlastní
vysvětlivky: modrý rámeček – ministerská a krajská úroveňřízení
modrá elipsa – instituce angažované v cykloturistice a cyklodopravě
zelená elipsa – základní dokumenty upravující cykloturistiku a cyklodopravu
2.2. N ě mecký model ř ízení cyklistiky – analýza
Tato kapitola se zabývá tím, kdo v Německu určuje trendy a směry v cyklistice. Jak se v Německu vypořádali s podporou cyklistiky a její propagací na národním a mezinárodním poli.
Nejdříve se zaměřím na hlavního koordinátora v oblasti cyklistiky v Německu – Allgemeiner Deutscher Fahrrad Club (dále jen ADFC) a poté na Deutsche Zentrale für Tourismus (dále jen DZT), která má na starost propagaci Německa, jako destinaci cestovního ruchu.
Německo za vhodnou zemi pro srovnání s ČR jsem si vybral z několika důvodů. Považuji ho za vyspělou zemi a to nejen v hospodářské oblasti, ale i v oblasti cyklistiky. Je to země, která k nám má blízko z hlediska historického, kulturního a také geografického.
Velmi důležitým faktorem je to, že je možné budovat v návaznosti na Německo přeshraniční cyklostezky a vytvářet pro ně i společný marketing.
2.2.1. ADFC
Jedná se o celoněmecký cyklistický klub, který je činný po celém Německu pomocí svých regionálních zastoupení. Působí jako národní koordinátor výstavby páteřní cyklistické sítě, stará se o propagaci a osvětové akce v oblasti cyklistiky.30
S myšlenkou založit ADFC přišel Jan Tebbe a stalo se tak v roce 1979 v Brémách.
Jan Tebbe se stal prvním předsedou tehdejšího ADFC. V současnosti existuje ADFC již přes 25 let a má více jak 110 000 členů.
ADFC je v současnosti členem Evropské cyklistické federace (ECF) a Mezinárodní mountainbikové asociace (IMBA).
Na základě požadavků ADFC byl roku 2002 předložen spolkovou vládou Národní cyklistický plán (Nationaler Radverkehrsplan).
30 Cyklistická konference Velké Karlovice 2007 [on-line], 25. 03. 2008, http://www.nakole.cz/vemeste/clanek.php3?id=245
„Nationaler Radverkehrsplan“31
Jedná se o střednědobý dokument na léta 2002 – 2012. Vypracováním tohoto dokumentu se snaží spolková vláda přispět k dialogu týkajícího se nového směřování a strategie podpory cyklistiky. Tento dokument má oslovit nejen aktéry politického, ekonomického a společenského života, ale i jednotlivce z řad občanů, kteří jsou aktivní na poli cyklistiky.
Celý dokument se rozčleňuje na deset částí. Považuji za důležité přiblížit alespoň částečně dva body: cykloturistika a efektivní koordinace cyklistiky.
1) bod cykloturistika:
Důležitý impulz pro rozvoj cykloturistiky v Německu je ta skutečnost, že zástupci jednotlivých spolkových zemí a organizace činné v cestovním ruchu se sjednotili na takzvané síti páteřních dálkových cyklostezek D-Netz. Jedná se o 12 meziregionálních cyklostezek, které propojují celé Německo. Jsou koncipovány jak pro účel cykloturistiky, tak jako prostředek přepravy do práce, školy atd. Tyto páteřní cyklostezky musí splňovat kriteria co do bezpečnosti a přírodního bohatství podél tras. Jejich výsadním znakem je to, že nesou názvy spojené s regionem, kterým vedou.
Dalšími významnými dálkovými trasami, které vedou Německem, jsou trasy EuroVelo. Projekt tras EuroVelo je podporován Evropskou cyklistickou federací. Jeho cílem je propojit evropské státy kvalitní sítí dálkových tras. Německo si klade za cíl integrovat svou síť D-Netz s trasami EuroVelo a jako koordinátor je stanoveno ADFC.
2) bod efektivní koordinace cyklistiky:
V Německu došlo v roce 1999 k vytvoření pracovní skupiny „Fahrradverkehr“. Tato pracovní skupina má v kompetenci koordinaci nejrůznějších aktivit v cyklistice.
Předsednictví a vedení této skupiny má na starost spolkové ministerstvo pro dopravu, stavebnictví a bydlení. Dále jsou zde zastoupeni zástupci spolkových zemí, místní svazy a ADFC. Důležitým cílem této pracovní skupiny je vzájemná informovanost a komunikace se všemi, kteří se angažují v oblasti cyklistiky.
31 Nationaler Radverkehrsplan 2002-2012 [on-line], 25. 03. 2008, dostupný v pdf na http://www.nationaler- radverkehrsplan.de/eu-bund-laender/bund/
Die ADFC-Radreiseanalyse 200832
„Die ADFC Radreiseanalyse“ je zpracovaným statistickým šetřením, které provedlo ADFC a slouží k prezentaci cykloturistiky jako významné součásti cestovního ruchu.
Zdrojová data pro tuto analýzu byla získána různými způsoby. Šetření se zúčastnilo 899 objednavatelů katalogu „Deutschland per Rad entdecken“, 821 dotázaných pomocí magazínu „Radwelt“ a mnoho dalších dotázaných vlastním šetřením ADFC.
Hlavní údaje, které ADFC Radreiseanalyse 2008 zjistila, jsou tyto:
1) kolik německých rekreantů použilo v roce 2007 kolo během své dovolené - (20,86 mil.)
2) jaký podíl Němců plánuje pro roky 2008, 2009 a 2010 podniknutí přinejmenším jedné několikadenní cesty na kole - (2,5 %)
3) podíl cyklistů, kteří přenocovali v zařízeních certifikovaných ADFC – „ADFC- Netzwerk Bett & Bike“ a celkový počet těchto zařízení - (56,2 % dotázaných cykloturistů přenocovalo v těchto zařízeních, celkový počet těchto ubytovacích zařízení je 4651)
4) byl zjištěn stále větší počet cykloturistů využívajících digitální navigace 5) 51 % cykloturistů podniklo v roce 2007 více než jeden vícedenní cyklovílet 6) denní výdaje na vícedenní cyklistický výlet u 62 % cykloturistů přesáhly 500 € 7) jako nejnavštěvovanější cyklostezka byla vyhodnocena Elbe-Radweg – Labská
stezka s podílem téměř 9 %
8) jako svůj cíl pro rok 2008 byla nejčastěji jmenována Elbe-Radweg, za nejoblíbenější byla jmenována opět Elbe-Radweg
9) za nejúspěšnější marketingový nástroj je považován projekt „Deutschland per Rad entdecken“, který v sobě skrývá nejúspěšnější katalog na světě s nabídkou cyklotras po Německu - (500 000 vydání) a dále jde o internetovou platformu tohoto katalogu a další marketingové aktivity
projekt „Bett & Bike“33
Významným projektem pod záštitou ADFC je „Bett & Bike“. Tento projekt začal před deseti lety a v současnosti je stále populárnější. Jedná se o to, že podnikatelé
32 ADFC-Radreiseanalyse 2008 [on-line], 25. 03. 2008, http://www.adfc.de/5354_1
33 ADFC Bett & Bike [on-line], 25. 03. 2008, http://www.bettundbike.de/
v ubytovacích službách mohou zažádat o certifikaci Bett & Bike. Označení logem Bett &
Bike znamená, že dané ubytovací zařízení je přizpůsobeno potřebám cyklistů.
Význam tohoto loga již nastiňuje provedená „Radreiseanalyse 2008“. Ta zjistila, že více jak 56 % cykloturistů využívá ubytovací zařízení s tímto logem. Nedá se ani očekávat úbytek takovýchto přenocování a to díky propracované marketingové kampani, kterou ADFC právě tyto ubytovací zařízení podporuje a propaguje.
O logo Bett & Bike mohou žádat studentské ubytovny, penziony i hotely. Musí umožňovat ubytování na jednu noc, možnost úschovy a očištění kola, usušení prádla, nabídnout využití nářadí k opravě kola a další služby pro cyklisty.
Zařízení s tímto logem dostanou certifikát a označení, kterým mohou oslovit projíždějící cykloturisty. Dále jim jsou poskytovány informace a doporučení, jak zlepšit svou nabídku služeb. ADFC tyto zařízení dále propaguje ve svých průvodcích a na webových stránkách.
2.2.2. DZT
DZT, neboli Německá centrála cestovního ruchu, působí na poli propagace Německa z pověření spolkové vlády již přes padesát let. Po celém světě propaguje Německo jako rozmanitou destinaci cestovního ruchu. Od roku 1999 působí také v rámci propagace domácího cestovního ruchu. Základem úspěchu uplatnění Německa na trhu je nabídka takových produktů a témat, která mají celoněmecký význam.34
DZT vytváří nabídku produktů a zaměřuje se přitom hlavně na zážitkovou turistiku.
Má na starost marketingovou propagaci Německa. Spolupracuje s mnoha sdruženími a zájmovými svazy, například i s ADFC.
analýza způsobu prezentace cykloturistiky35
Na webových stránkách www.deutschland-tourismus.de je cykloturistika prezentována jako součást jednoho ze čtyř hlavních zájmových okruhů. Tento okruh nese název „Natur, Aktiv, Erholung“ (přírodní bohatství, aktivní dovolená, odpočinek).
Po otevření této sekce se nabízí sedm možných aktivit, jak trávit svou dovolenou a na páté pozice je také cykloturistika. Cykloturistika je prezentována hlavním sloganem
„Deutschland per Rad entdecken“ (objevování Německa na kole). Tato stránka je
34DZT [on-line], 25. 03. 2008, http://www.deutschland-tourismus.de/DEU/ueber_uns/ueber-uns.htm
35Deutschland das Reiseland [online], 25. 03. 2008, http://www.deutschland-tourismus.de/
interaktivní a nabízí nespočet možností, díky kterým si cykloturista může najít trasu, která mu bude co nejlépe vyhovovat.
a) Výběr trasy z interaktivní mapy:
První možnost, jak najít tu nejlepší trasu je, že cykloturista využije interaktivní mapy Německa s nejatraktivnějšími trasami. Na této mapě je zobrazeno celkem 63 dálkových cyklotras, které pokrývají celé Německo. Výhodou je, že tyto trasy nejsou izolované, ale různě se kříží. Každá trasa nese na mapě své číslo. Pakliže na trasu ukážeme kurzorem, tak se zobrazí její název a celá délka.
Po rozkliknutí se dozvíme základní informace o trase. Informace se týkají profilu trasy, jestli je rovinatá nebo převážně kopcovitá, jak dlouhá část trasy je asfaltovaná a jak moc se jede, respektive nejede v automobilovém provozu. Další základní informace se týkají atraktivity přírodního bohatství podél celé trasy – jsou vyjmenovány parky a rezervace, které stojí za zhlédnutí. Samozřejmostí, která nechybí, je i výčet pamětihodností podél trasy. K základním informacím je uvedeno také to, kde je možné se na trasu napojit díky blízkosti vlakových stanic. Tyto základní informace jsou uvedeny jen v bodech.
Základní informace jsou doplněny barvitým vylíčením průběhu trasy, od začátku až do konce, se zdůrazněním zajímavých míst. Trasa je představena z hlediska její polohy, oblíbenosti a výjimečnosti. Velmi důležitý je zde odkaz na vlastní webovou stránku prezentované dálkové trasy. Pro tento odkaz se otevře nové dialogové okno a cykloturista už může podrobně pracovat s vybranou trasou.
b) Výběr trasy podle profilu:
Druhá možnost jak najít vhodnou cyklostezku je, že se nevybírá podle jejího zobrazení v mapě, ale využije možnosti najít cyklostezku podle zadaných profilů. Těmito profily jsou:
1) výběr ze spolkových zemí nebo konkrétněji z regionů
2) typ tras (podél moře, řeky, tematická trasa, horská trasa, přeshraniční trasa, trasy vedoucí kolem měst, rodinná trasa a trasy doporučené ADFC)
3) náročnost tras: (rovinatá, částečně kopcovitá, s náročnými stoupáními, vhodná i pro děti, mountainbiková trasa, trasa doporučená ADFC)
c) Výběr trasy podle typu cyklisty:
Jiným způsobem, jak vybrat trasu je, že se využije nabídky „Welcher Radler-Typ sind Sie“ (jaký typ cyklisty jste). Tato nabídka je velice podobná té, kdy si cyklista vybíral podle profilů. Opět jsou nabízeny typy jako: trasa podél řeky, po pamětihodnostech, MTB trasa, rodinná trasa, přeshraniční, městská a doporučená trasa od ADFC.
Pakliže má cykloturista první krok za sebou a již ví, kterou trasu pojede, tak se mu nabízí další sekce z nabídky a tou je „Tourenplanung“ (plánování trasy). Zde je zdůrazněno, že trasa by měla být naplánována vzhledem k možnostem nejslabšího člena. Jsou zde informace o tom, jak si zamluvit a najít ubytování podél tras – jsou zde odkazy na ADFC a Bett & Bike. Také je možné využít profesionálních cykloprůvodců, na jejichž nabídku jsou zde uvedeny odkazy.
d) Využití železnice
Sekce Bahn und Bike zdůrazňuje, že i za pomoci drah se dá dopravovat na zvolené trasy s kolem po celém Německu. Je zde odkaz, který by měl odpovědět na všechny otázky týkající se možností cestování s kolem: www.bahn.de/bahnundbike.
e) Objednávka katalogu „Deutschland per Rad entdecken“
Posledním významným bodem v sekci „Radfahren“ je položka, která obsahuje možnost objednat si katalog „Deutschland per Rad entdecken“ až do domu nebo si stáhnout prezentace přímo z internetu ve formátu pdf. Tento katalog je považován za nejúspěšnější marketingový nástroj v oblasti cykloturistiky. Marketingový projekt „Deutschland per Rad entdecken“ v sobě skrývá nejúspěšnější katalog na světě s nabídkou cyklotras po Německu, internetovou platformu tohoto katalogu a další marketingové aktivity.
2.3. Vyhodnocení č eského a n ě meckého modelu ř ízení cyklistiky, návrhy na zlepšení
Cílem této části je vyhodnotit stávající německý a český model správy a organizace cyklistiky. Poukázat na rozdílnosti v obou modelech a najít optimální řešení, které by vedlo k úspěšnému rozvoji cyklistiky.
2.3.1. N ě mecký model ř ízení cyklistiky
1) Cyklistika patří do kompetencí spolkového ministerstva pro dopravu, stavebnictví a bydlení „Bundesministerium für Verkehr, Bau- und Wohnungswesen“. Hlavním dokumentem a nástrojem na podporu cyklistiky je „Nationaler Radverkehrsplan 2002- 2012“.
2) ADFC působí jako národní koordinátor výstavby páteřní cyklistické sítě, stará se o propagaci a osvětové akce v oblasti cyklistiky. Sleduje statistiky „Die ADFC- Radreiseanalyse 2008“. Je v současnosti členem Evropské cyklistické federace a Mezinárodní mountainbikové asociace. Má na starost projekty jako např. „Bett & Bike“.
3) DZT vytváří nabídku produktů a zaměřuje se přitom hlavně na zážitkovou turistiku. Má na starost marketingovou propagaci Německa. Spolupracuje s mnoha sdruženími a zájmovými svazy, například i s ADFC. Marketingový projekt „Deutschland per Rad entdecken“ v sobě skrývá nejúspěšnější katalog na světě s nabídkou cyklotras po Německu, internetovou platformu tohoto katalogu a další marketingové aktivity.
2.3.2. Č eský model ř ízení cyklistiky
1) Cyklistika spadá pod kompetence dvou ministerstev. Ministerstvo dopravy a Ministerstvo pro místní rozvoj. Hlavním dokumentem a nástrojem podpory především cyklodopravy a v menší míře cykloturistiky je „Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy“. Cykloturistika spadá pod podporu Ministerstva pro místní rozvoj, které má na starost cestovní ruch. Cykloturistice částečně věnuje dokument „Státní koncepce rozvoje cestovního ruchu“.
2) Kraje jako vyšší územně správní celky vypracovávají generely cyklostezek. Generel je využíván jako podklad pro výstavbu a údržbu cyklistických komunikací.
3) CzechTourism vytváří marketingové kampaně na podporu cykloturistiky.
