Ornitologické metody výzkumu a odchytu

ORNITOLOGICKÉ METODY

VÝZKUMU A ODCHYTU

ORNITOLOGIE

• Je vědní disciplína zabývající se ptáky

• V aplikované ornitologii mají nejširší uplatnění zejména kvantitativní metody(sčítání ptáků), z metod invazivních kroužkování ptáků

KVANTITATIVNÍ METODY

• Ptáci se snadno sčítají, jsou populární a v terénu poměrně dobře rozpoznatelní

• O početnosti ptáků jsou rozsáhlé datové soubory

• Využívají se jako indikátory dlouhodobých změn životního prostředí

• Sčítací metody jsou velmi rozmanité a jejich použitelnost závisí např. na studovaném

problému, prostředí, roční době a cílových druzích

KVANTITATIVNÍ METODY

• V našich podmínkách jsou nejčastější: metoda

mapování hnízdních okrsků, liniové metody, bodové metody a metoda přímého vyhledávání hnízd

• METODA MAPOVÁNÍ HNÍZDNÍCH OKRSKŮ

• Je založena na větším počtu kontrol plochy v hnízdním období

• Do mapky jsou zaznamenáváni všichni registrovaní ptáci a důrazem na jejich teritoriální chování(např.

zpěv)

KVANTITATIVNÍ METODY

• Překrytím jednotlivých snímků lokality lze vymezit shluky(teritoria)

• Tato metoda poskytuje absolutní odhady

početnosti a je často užívána k určení efektivity ostatních metod

• Je časově náročné

• Plocha bývá menší než u ostatních metod

• Používá se pro správné odhady početnosti na malém území v hnízdní době

KVANTITATIVNÍ METODY

• LINIOVÉ METODY

• Ptáci jsou sčítáni po stranách linie, a to buď v pásu šířky(tzv. pásová modifikace) nebo v libovolné

vzdálenosti, která je měřena(ideálně s využitím

laserového dálkoměru) a následně slouží k výpočtu početnosti ptáků na studované ploše

• Jsou přesné, ale ne tak blízké skutečnosti jako metoda mapování hnízdních okrsků

• Lze jimi však pokrýt větší území v hnízdním i mimohnízdním období

KVANTITATIVNÍ METODY

• BODOVÉ METODY

• Ptáky sčítáme na větším množství pevně stanovených bodů po určitou dobu

• Můžeme počítat všechny registrované jedince bez

rozlišení vzdálenosti, rozlišování kategorie vzdálenosti nebo měřit přesnou vzdálenost jednotlivých ptáků od sčítacího bodu

• Bodové metody jsou používány při srovnávání různých společenstev v prostoru(srovnání lokalit) a čase

KVANTITATIVNÍ METODY

• Nejčastěji ze všech jsou používané při monitoringu dlouhodobých populačních trendů nebo při studiu interakcí jednotlivých druhů a jejich prostředí

• Jsou méně náročné

• Je možné sčítat na mnoha bodech

• Bez určování vzdálenosti získáme pouze index

početnosti pro porovnání v čase a mezi lokalitami, ale nikoli odhad absolutní početnosti

KVANTITATIVNÍ METODY

• METODA PŘÍMÉHO VYHLEDÁVÁNÍ HNÍZD

• Početnost studovaných druhů určujeme podle počtu nalezených obsazených hnízd

• Patří mezi časově nejnáročnější

• Obvykle se nepoužívá samostatně, ale v kombinaci s mapovací metodou

• Častěji se využívá u druhů se snáze nalezitelnými hnízdy

KVANTITATIVNÍ METODY

• METODA ZPĚTNÝCH ODCHYTŮ

• Vychází z předpokladu, že část populace, kterou chytíme a označíme, se po vypuštění rovnoměrně rozptýlí a po opětovných odchytech bude poměr

označených a neoznačených jedinců stejný jako poměr mezi počtem původně označených a celou populací

• Kromě výpočtu velikosti populace lze výsledky využít také k určení míry přežití

• Omezeno prakticky pouze na hnízdní období

KVANTITATIVNÍ METODY

• SEMIKVANTITATIVNÍ METODY

• Například metoda hodinových seznamů nebo McKinnonův list, které pracují se seznamy

zjištěných druhů bez ohledu na jejich početnost

• Relativní druhová početnost je stanovována na základě frekvence výskytu druhu v

jednotlivých seznamech

KVANTITATIVNÍ METODY

• Hojně využívaná metoda – mapování hnízdního rozšíření ptáků

• Tato metoda zkoumá frekvenci výskytu

hnízdních ptáků v prostoru, která koreluje s jejich početností

• Metoda není založena na sčítání ptáků, ale na kvalitativním zjišťování jejich přítomnosti resp.

kategorie hnízdního výskytu na zkoumaném území

KVANTITATIVNÍ METODY

• Výsledky sčítání ovlivňuje několik hlavních faktorů

• Jedním z hlavních je schopnost sčitatele v terénu registrovat a správně určovat ptáky

• Dále například vlastnosti studovaného

území(podnebí, počasí, topografie, vegetace atd.)

• Posledním činitelem jsou vlastnosti

ptáků(velikost, hlas, zbarvení, věk, pohlaví aj.)

KROUŽKOVÁNÍ A SOUVISEJÍCÍ METODY

• Základní metoda v terénním ornitologickém

výzkumu je odchyt, zpravidla za účelem značení (kovovým či plastovým kroužkem)

• Důležitým předpokladem kroužkování je reálná možnost zpětného odchytu ptáka nebo

odečtení čísla kroužku

• Díky kroužkování se zkoumá např. migrace ptáků, dílka a průběh života, populační a behaviorální ekologie

KROUŽKOVÁNÍ A SOUVISEJÍCÍ METODY

• Ptáky lze kroužkovat jako mláďata v hnízdě

nebo před kroužkováním odchytávat dospělce prostřednictvím různých typů sítí a pastí

(případně do ruky)

• U řady druhů lze při odchytech využít hlasovou provokaci v podobě reprodukce zpěvu

příslušníka zpravidla stejného druhu

• Nejčastěji využívané nárazové sítě

KROUŽKOVÁNÍ A SOUVISEJÍCÍ METODY

• Pták se při jejich použití v letu zamotá do kapes tvořených sítí volně nataženou na několik mezi dvě kotvící tyče vodorovně napnutých lanek

• Velikost ok se pohybuje zpravidla mezi 15-

80mm podle velikosti ptáka, síť je vyrobena z jemného, ale pevného a pro ptáky špatně

viditelného materiálu (např. nylon)

KROUŽKOVÁNÍ A SOUVISEJÍCÍ METODY

• Ptáci jsou označeni kroužky standardizovaných typů vyrobených z hliníku, oceli či plastu

• Barevné kroužky jsou zejména plastové, k identifikaci ptáka bez nutnosti odchytu

• Kroužky se umisťují na běhák či na patu v závislosti na okolnostech kroužkování, typu kroužku a prostředí, které pták obývá

• Každý kroužek je unikátní označení tvořené zpravidla písmenem označující typ kroužku a číselnou sérií

• Uvedena bývá i stanice kroužkování

KROUŽKOVÁNÍ A SOUVISEJÍCÍ METODY

• Při kroužkování se určuje stáří, pohlaví , biometrické údaje(pelichání, hmotnost, tučnost, délka křídla apod.)

• Číslo kroužku odchyceného či nalezeného ptáka kroužkovatel nebo nálezce musí odeslat spolu s okolnostmi odchytu a

informacemi o jedinci na národní kroužkovací centrálu, ta kontaktuje centrálu, která kroužek vydala a eviduje

informace jím označeném ptáku a zašle údaje o místu a datu okroužkování ptáka zpět na příslušnou národní centrálu

• Kromě kroužků se rovněž používají např. křídelní značky, krční límce, značky umístěné na horní čelisti zobáku nebo přímo na opeření

KROUŽKOVÁNÍ A SOUVISEJÍCÍ METODY

• TELEMETRIE

• Pozemní či satelitní telemetrie

• Obě metody jsou limitovány velikostí

studovaného druhu a životností vysílacího zařízení

• Satelitní telemetrie nalezla široké využití především při sledování větších druhů dálkových migrantů(čápi, dravci)

KROUŽKOVÁNÍ A SOUVISEJÍCÍ METODY

• Dnes jsou využívány satelitní vysílače 2 typů:

1. PPT – pracují na základě vysokofrekvenčních krátkých signálů

2. GPS – využívají družice globálního pozičního systému

• Výhodou PTT vysílačů je nižší hmotnost, nevýhodou horší přesnost a informace o poloze jsou vysílány jen několikrát za den

• U těžších GPS vysílačů je zaručena vysoká přesnost a kontinuita záznamu

KROUŽKOVÁNÍ A SOUVISEJÍCÍ METODY

• METODA ANALÝZY STABILNÍCH IZOTOPŮ

• Metoda využívá fakt, že izotopové složení ptačích

tkání odráží izotopové složení potravy, a tedy i místa jejího geografického původu(hnízdiště, zimoviště)

• Ptáci, kteří se pohybují mezi místy s odlišným

izotopovým složením, tak ve svých tkáních mohou nést chemickou informaci o místě,m kde se

příslušná tkáň(např. opeření) vytvořila -> pomáhá vystopovat jejich geografický původ

KROUŽKOVÁNÍ A SOUVISEJÍCÍ METODY

• GEOLOKÁTORY

• Při studiu migrace pomocí geolokátorů jsou data o pohybu ptáka ukládána na pevný disk přímo na zařízení a pro jejich získání je nutno jedince

znovu odchytit

• Nutnost zpětného odchytu zužuje využití na druhy s poměrně vysokou filopatrií či fidelitou

• Zařízení ukládají pouze dobu východu a západu slunce

KROUŽKOVÁNÍ A SOUVISEJÍCÍ METODY

• Z těchto dat pak lze určit délky dne a díky ní pak

zeměpisnou šířku a dobu místního poledne, která určuje zeměpisnou délku

• Jelikož jsou data zaznamenávána automaticky a jsou

ovlivněna jak povětrnostními podmínkami tak i přítomností větších horských celků nebo hustým porostem, není

přesnost geolokátorů velká

• Určení polohy ztěžuje i např. variabilita délky dne v blízkosti rovníku a pólů

• I přes různé nevýhody však geolokátory poskytují výbornou možnost studia migrace u řady druhů pěvců

ZDROJE

• VESELOVSKÝ, Zdeněk. Obecná ornitologie.

Ilustroval Jan DUNGEL. Praha: Academia, 2001. ISBN 80-200-0857-8.

• http://www.cso.cz/index.php?ID=992

• https://cs.wikipedia.org/wiki/Ornitologie

• http://www.mos-cso.cz/cz/vyzkum

• https://cs.wikipedia.org/wiki/Krou%C5%B Ekov%C3%A1n%C3%AD