Říjnová revoluce v Rusku
ADÉLA ŠIMKOVÁ, 3.A
Velká říjnová socialistická revoluce
o bolševická revoluce, VŘSR, Velký říjen
o revoluce začala 7. listopadu 1917 (podle ruského kalendáře 25. října)
o po výstřelu z křižníku Aurora obsadily rudé gardy důležité body v Petrohradě (nádraží, banky, mosty, elektrárny,..)
o večer byl dobyt Zimní palác – sídlo Prozatímní vlády
o https://www.youtube.com/watch?v=D3yslLodDME&t=7s – zde můžeme vidět, jak vypadal útok na Zimní palác ve filmu ,,Deset dní, které otřásly světem‘‘
Rudá garda továrny Vulkan
Zimní palác, sídlo Prozatímní vlády
Říjnová revoluce 1917
o v čele revoluce byl Lev Trockij
o 7. listopadu se vrátil též Lenin, který po svém příjezdu převzal místo vůdce revoluce o Petrohrad se tak dostal do rukou bolševických povstalců
o ministři Prozatímní vlády zatčeni (premiér Kerenskij se díky přestrojení dostává ven z Ruska) o dochází ke vzniku vlády sovětů v čele s Vladimírem Iljičem Leninem
V.I. Lenin promlouvá k davu roku 1917
„II. všeruský sjezd sovětů“
ove dnech 7. – 9. listopadu zasedal ‚‚II. všeruský sjezd sovětů‘‘ – stal se nejvyšším orgánem Ruska
o byl ovládnut bolševiky, ačkoli v něm původně neměli většinu
o na sjezdu byly přijaty tři klíčové dekrety, které můžeme považovat za počátek vlády bolševiků v Rusku
o dekretem o vládě vznikla Rada lidových komisařů – ta se stala vrcholným orgánem Ruska (v čele Lenin)
Říjnové dekrety
o
Dekret o míru – návrhem všem válčícím stranám k uzavření míru (Brestlitevský mír nakonec uzavřen až v březnu 1918)
o Dekret o půdě – ten vyhlašoval pozemkovou reformu, konfiskaci veškeré velkostatkářské a církevní půdy
o Dekret o právu národů na sebeurčení – přijat později, autorem byl
Stalin – zaručoval svobodu všem národům v rámci Ruska
Území, které Rusko ztratilo po Brestlitevském míru Dekret o míru zaručoval vystoupení
Ruska z války
Dekret o půdě
o Rusko bylo díky válce poměrně zbídačené, proto se bolševikům podařilo celkem rychle získat moc
o → běžní občané neměli důvod klást bolševikům odpor, jelikož již několik let trpěli válkou a špatnou hospodářskou situací
o v podstatě neexistovala žádná politická nebo vojenská moc, která by zasáhla proti bolševikům → Prozatímní vláda byla slabá
o úspěch bolševického puče v Petrohradu však automaticky neznamenal úspěch celé revoluce
o → ta byla završena až o několik let později po vítězství Rudých v občanské válce, při které na jedné straně byli tzv. Rudí (bolševická Rudá armáda) a proti nim stáli tzv. Bílí (kozáci, bývalí carští důstojníci)
Čeho revoluce dosáhla
o svrhla středově-liberální Prozatímní vládu, v níž byla zastoupena jen umírněná levice, zejména socialisté-revolucionáři („eseři“) a sociální demokraté
(„menševici“)
o též vynesla k moci krajní levici vedenou bolševiky v čele s V. I. Leninem
o Bolševici, v té době oficiálně nazývaní Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (bolševiků), byli přímými předchůdci pozdější Komunistické strany
Sovětského svazu
Zdroje
o https://www.dejepis.com/ucebnice/ruske-revoluce/
o http://www.gymnaslo.cz/files/users/spravce/dum/moderniASoudobeDejiny/VY_32_INOVACE_D.1.03.pdf o https://www.totalita.cz/vysvetlivky/vrsr.php
o https://zoommagazin.iprima.cz/vyroci/velka-rijnova-socialisticka-revoluce
