VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ – TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA EKONOMICKÁ FAKULTA
KATEDRA MANAGEMENTU
Aplikace procesu zahájení podnikání malého podniku The Application of Starting a Small Business Process
Student: Natálie Skřičková
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Marcela Papalová, Ph.D.
Ostrava 2019
„Prohlašuji, ţe jsem celou práci, včetně všech příloh, vypracovala samostatně“
V Ostravě 7.5.2019 ………
Skřičková Natálie
Poděkování
„Na tomto místě bych chtěla poděkovat paní Ing. Marcela Papalová, Ph.D. za odborné rady a připomínky, které napomohly vzniknout mé bakalářské práci.“
Obsah
1 Úvod ... 3
2 Problematika různých forem podnikání v českém prostředí ... 5
2.1 Vymezení základních pojmů v oblasti podnikání ... 5
2.2 Malé a střední podnikání ... 6
2.2.1 Definice malého a středního podnikání ... 6
2.2.2 Vybrané statistické údaje malého a středního podnikání v ČR ... 7
2.2.3 Výhody a nevýhody malých a středních podniků, podpora MSP ... 12
2.3 Právní formy podnikání ... 14
2.3.1 Volba právní forma podnikání ... 14
2.3.2 Jednotlivé právní formy podnikání ... 14
2.3.3 Volba nejvhodnější formy podnikání pro účely zaloţení malého podniku ... 18
3 Charakteristika podniku společnosti s ručením omezeným a osobou samostatně výdělečně činnou ... 19
3.1 Obecně k zaloţení a vzniku obchodní korporace ... 19
3.2 Postup při zaloţení společnosti s ručením omezeným ... 20
3.3 Základní rozhodnutí při zaloţení společnosti s ručením omezeným ... 22
3.3.1 Rozhodnutí o předmětu činnosti ... 22
3.3.2 Rozhodnutí finančně ekonomické ... 22
3.3.3 Rozhodnutí o právní formě podnikání ... 23
3.3.4 Rozhodnutí o umístění sídla ... 23
3.3.5 Stanovení hodnot SRO, vize, příp. motta ... 23
4 Podnikatelský plán zakládaného podniku ... 25
4.1 Definice a význam podnikatelského plánu ... 25
4.2 Příklad moţné struktury podnikatelského plánu ... 26
4.2.1 Titulní list ... 26
4.2.2. Obsah ... 26
4.2.3 Podnikatelská příleţitost ... 26
4.2.4 Popis podniku ... 27
4.2.5 Personální zajištění ... 27
4.2.6 Analýza trhu a konkurence ... 27
4.2.7 Marketingová strategie ... 28
4.2.8 Realizační projektový plán ... 28
4.2.9 Finanční plán ... 28
4.2.10 SWOT analýza ... 29
5 Podnikatelský plán ... 31
5.1 Titulní list ... 31
5.2. Obsah ... 32
5.2.1. Hodnoty ... 33
5.2.2. Mise ... 33
5.2.3. Vize společnosti ... 33
5.3. Podnikatelská příleţitost a její popis ... 34
5.3.1. Podnikatelská příleţitost ... 34
5.3.2 Popis podniku ... 34
5.3.3 Personální zajištění ... 36
5.3.4 Analýza trhu a konkurence ... 38
5.3.5 Marketingová strategie ... 45
5.3.6 Realizační projektový plán ... 48
5.3.7 Finanční plán ... 49
5.3.8 SWOT analýza ... 55
Závěr ... 58 Seznam pouţité literatury
Seznam zkratek Seznam příloh Přílohy
3
1 Úvod
Podnikání je dnes celosvětový fenomén a v rámci globalizace a internacionalizace dnes není těţké začít podnikat. Autorka práce uvaţuje o zprofesionálnění její podnikatelské činnosti a to tím, ţe namísto podnikání jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), zaloţí firmu jako právnickou osobu.
Bakalářská práce má za cíl odpověď, co vše je potřeba udělat pro úspěšné podnikání v oblasti realit v Moravskoslezském kraji a to v Ostravě, kde se bude nacházet také i provozovna realitní kanceláře. Svět byznysu a podnikání je velmi trnitý a plný nelehkých situací. Začínající podnikatel přichází do styku s velkou byrokracií z hlediska administrativy a nejistoty, zda se jeho podnikatelská myšlenka vůbec na konkurenčním trhu uchytí. Právě proto je důleţité si pro začátek podnikání zpracovat podnikatelský plán, kterým se zaobírá tato bakalářská práce.
Malé a střední podniky (MSP) v České republice (ČR) hrají významnou roli v celostátní i krajské ekonomice a věnuje se jim značná pozornost také na evropské úrovni.
MSP výrazně přispívají ke zdravému ekonomickému prostředí, jsou flexibilní ve vztahu k poptávce a vytvářejí řadu pracovních příleţitostí.
O významu MSP svědčí např. citát Jean-Claude Junckera, předsedy Evropské komise:
„Zaměstnanost, hospodářský růst a investice se do Evropy vrátí pouze v případě, vytvoříme-li správné regulační prostředí a budeme-li napomáhat podnikání a tvorbě pracovních míst.
Inovace a konkurenceschopnost nesmíme dusit příliš normativní a detailní regulací, zejména v případě malých a středních podniků. Tyto podniky jsou páteří naší ekonomiky a tvoří přes 85 % nových pracovních míst v Evropě a naší povinností je zbavit tyto podniky nadměrné regulační zátěže.“ (Uţivatelská příručka k definici MSP, s. 3)
Cílem této práce je v teoreticko-metodické části kvalifikovaně zvolit nejvhodnější právní formu podnikání pro zaloţení malého podniku v daném segmentu, podrobně popsat aspekty, související s jeho zaloţením a v aplikačně-ověřovací části aplikovat postup zaloţení malého podniku na konkrétní podnik, definovat význam a strukturu podnikatelského plánu pro účely zaloţení podniku a zpracovat podrobný podnikatelský plán pro konkrétní malý podnik tak, aby byl podnik ziskový a konkurenceschopný. Cílem práce je také důkladná analýza daného sektoru podnikání, definování konkurence v Ostravě a přilehlém okolí. Cílem je také popsat podnikatelský plán a samotný vznik a zaloţení právní formy podnikání.
4
V bakalářské práci bude definován podnikatelský plán a jeho význam. Významnou část této kapitoly tvoří kompletní zpracovaný podnikatelský plán zakládaného malého podniku. V závěru této kapitoly jsou uvedeny jednotlivé kroky pro zaloţení konkrétního malého podniku, včetně potřebných dokumentů, které jsou uvedeny v přílohách.
V poslední kapitole bakalářské práce jsou pak shrnuty získané poznatky a vyhodnoceno naplnění stanoveného cíle práce a vyhodnocení konkurence schopnosti společnosti s moţnými doporučeními k zamyšlení.
5
2 Problematika různých forem podnikání v českém prostředí
Cílem této kapitoly je definovat základní pojmy související s podnikáním a dále definovat malé a střední podnikání v souladu s příslušným nařízením Evropské komise (kategorie mikropodniků, malých a středních podniků – MSP). Kapitola dále obsahuje vybrané statistické údaje týkající se vývoje malého a středního podnikání v ČR v období 2011 aţ 2016, a to v přehledném grafickém zobrazení s doprovodným popisem. Kapitola se rovněţ zabývá výhodami a nevýhodami malého a středního podnikání a obsahuje informace týkající se poskytování podpor jako důleţitého nástroje pro zlepšení postavení MSP. Podstatnou část kapitoly 2 tvoří přehled právních forem podnikání, dělení obchodních společností a představení jednotlivých typů osobních a kapitálových společností. Závěrečná část této kapitoly je věnována volbě nejvhodnější formy podnikání pro účely zaloţení malého podniku.
2.1 Vymezení základních pojmů v oblasti podnikání
Vzhledem k tomu, ţe je tato práce zaměřena na právnické osoby, je právě pojem
„právnická osoba“ jedním ze základních. Definice právnické osoby je obsaţena v § 20 NOZ, podle něhoţ se jedná o organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, ţe má právní osobnost, nebo jehoţ právní osobnost zákon uzná. Právní osobnost je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti. Právnická osoba ji má podle § 118 NOZ od vzniku do zániku, přičemţ, jak konstatuje Svejkovský et al. (2013, s. 2) „nezáleží na tom, zda funguje, nezáleží na tom, zda má řádně ustanovené orgány; pro potřeby přiznání plné a neomezené právní osobnosti je důležitá hranice vymezená na jedné straně vznikem právnické osoby, na druhé straně zánikem právnické osoby.“ Podrobnější úpravu právnických osob lze pak nalézt v dalších ustanoveních NOZ, zejména v § 119 aţ 418, přičemţ ustavení a vznik právnické osoby jsou upraveny v § 122 aţ 131.
NOZ obsahuje také definici pojmu „podnikatel“, a to zejména v § 420, podle něhoţ je za podnikatele povaţován zejména ten, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost ţivnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem
6
činit tak soustavně za účelem dosaţení zisku. Za podnikatele se povaţuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku a také osoba, která má k podnikání ţivnostenské nebo jiné oprávnění – např. k provozování zemědělské výroby, k výkonu činnosti znalců a tlumočníků, apod.
Pokud se jedná o pojem „podnik“, jeho definici obsahoval zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, který byl platný a účinný do 31. 12. 2013.
Podnikem se rozuměl soubor hmotných, osobních a nehmotných sloţek podnikání. K podniku náleţely věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patřily podnikateli a slouţily k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze měly tomuto účelu slouţit. Nová právní úprava, tj. zejména NOZ, tento pojem nepřevzala a namísto něj zavedla pojem „obchodní závod“, kterým je podle § 502 NOZ organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouţí k provozování jeho činnosti. Má se za to, ţe závod tvoří vše, co zpravidla slouţí k jeho provozu.
S definicemi základních pojmů souvisejících s podnikáním se lze setkat samozřejmě také v zahraniční odborné literatuře. Jak uvádí např. Kelly and Williams (2014, s. 3):
„Podnikem se rozumí jakákoliv organizace nebo činnost produkující zboží nebo služby s cílem vytvoření zisku. Zisk je finanční odměna získaná založením a provozem podniku.“
2.2 Malé a střední podnikání
Malé a střední podnikání v dnešním moderním světě hraje významnou roli pro fungování ekonomického cyklu. Kaţdý stát by se měl zaobírat problematikou malého a středního podnikání a toto podnikání by měl podporovat v rámci dotací či grantů. Kapitola bude pojednávat o definování malého a středního podnikání.
2.2.1 Definice male ho a stř ední ho podnika ní
Definice malého a středního podniku pouţívaná v EU je obsaţena v příloze č. 1 Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy (o EU) prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem.
Podle Nařízení Komise (EU) č. 651/2014:
7
1. je kategorie mikropodniků, malých a středních podniků (MSP) sloţena z podniků, které zaměstnávají méně neţ 250 osob a jejichţ roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jejichţ bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 miliony EUR,
2. v rámci kategorie malých a středních podniků je malý podnik vymezen jako podnik, který zaměstnává méně neţ 50 osob a jehoţ roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR, a
3. v rámci kategorie malých a středních podniků je mikropodnik vymezen jako podnik, který zaměstnává méně neţ 10 osob a jehoţ roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR.
Při určování počtu zaměstnanců se vychází z počtu osob, které byly v daném podniku nebo jeho jménem zaměstnány na plný pracovní úvazek po celý sledovaný rok. Práce osob, které nepracovaly po celý rok, práce osob, které pracovaly na částečný úvazek bez ohledu na jeho délku, a práce sezónních pracovníků se započítává jako zlomky ročních pracovních jednotek. Do počtu zaměstnanců jsou zahrnovány také osoby pracující pro podnik v podřízeném postavení, které jsou povaţovány za zaměstnance v souladu s vnitrostátním právem, dále vlastníci – vedoucí pracovníci a v neposlední řadě rovněţ společníci vykonávající v podniku pravidelnou činnost, kteří vyuţívají finančních výhod plynoucích z podniku.
Na výše uvedenou definici MSP odkazuje také zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, který stanoví zásady pro poskytování podpory při zahájení podnikání, jakoţ i při upevňování ekonomického postavení malých a středních podnikatelů, přičemţ za malého a středního podnikatele se pro účely tohoto zákona povaţuje podnikatel, který splňuje kritéria stanovená přímo pouţitelným předpisem Evropských společenství (v poznámce pod čarou je odkaz na příslušné nařízení EU).
2.2.2 Vybřane statisticke u daje male ho a stř ední ho podnika ní v Č R
Podkapitola se bude zaobírat statistickými údaji o malém a středním podnikání v rámci území Česká republika. Zdrojem statických údajů bude Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Česká republika k problematice malého a středního podnikání má zvolenou aktivní politiku podporování této oblasti. Občané/podnikatelé chtějí v České republice podnikat. Otevření
8
ţivnosti a zaloţení právnické osoby není dnes uţ sloţitý proces. Veškeré toto tvrzení bude patrné v daných grafech.
Z Grafu 2.1, který zobrazuje vývoj počtu všech podniků a MSP v ČR v období 2011 aţ 2016, lze dovodit, ţe v období od 2011 do 2016 nedošlo k zásadním výkyvům v celkovém počtu podniků ani ve výši podílu MSP v rámci tohoto celkového počtu, který byl kaţdoročně zcela zásadní a blíţil se hranici 100 %.
Celkový počet podniků (bez ohledu na velikost subjektu) v roce 2016 vzrostl oproti roku 2015 o 3 879, z 1 142 395 na 1 146 274. Podíl MSP v rámci celkového počtu podniků v roce 2015 činil 99,9 %, v roce 2016 pak činil 99,8 % (tj. minimální pokles ve výši 0,1 %) Graf 2.1: Vývoj aktivních subjektů v ČR v letech 2011–2016
Zd
Zdroj: dle Ministerstvo průmyslu a obchodu, (2018), vlastní zpracování
272 204 228 564 236 840 246 861 251 690 262 908
865 235 914 654 887 854 877 519 889 010 881 5091 137 439 1 143 218 1 124 694 1 124 380 1 140 700 1 144 417
1 139 267 1 144 943 1 126 305 1 126 153 1 142 395 1 146 274
0 200 000 400 000 600 000 800 000 1 000 000 1 200 000 1 400 000
2011 2012 2013 2014 2015 2016
Počet MSP - právnické osoby Počet MSP - fyzické osoby Počet MSP - celkem
Počet podniků celkem (bez ohledu na velikost subjektu)
9
Z Grafu 2.2, který ilustruje vývoj celkového počtu zaměstnanců v podnicích a počtu zaměstnanců v MSP v ČR v období 2011 aţ 2016, vyplývá, ţe celkový počet zaměstnanců malých a středních podniků se v roce 2016 sníţil oproti roku 2015 o 1 tisíc, z 1 840 tis.
na 1 839 tis. zaměstnanců. Vzhledem ke skutečnosti, ţe celkový počet zaměstnanců v podnicích (bez ohledu na velikost subjektu) se v roce 2016 oproti roku 2015 zvýšil z 3 084 tis. na 3 148 tis., tj. o 64 tis., došlo v roce 2016 k poklesu podílu zaměstnanců malých a středních podniků na celkovém počtu zaměstnanců podnikatelské sféry oproti roku 2015, a to z 59,7 % na 58,4 % (tj. o 1,3 %).
Graf 2.2: Vývoj počtu zaměstnanců MSP v ČR v letech 2011 - 2016
Zdroj: dle Ministerstvo průmyslu a obchodu, (2018), vlastní zpracování
1 820 1 875 1 832 1 821 1 840 1 839
3 038 3 037 2 998 3014 3 084 3 148
0 500 1 000 1 500 2 000 2 500 3 000 3 500
2011 2012 2013 2014 2015 2016
Počet zaměstnanců MSP (v tis.)
Celkový počet zaměstnanců v podnicích bez ohledu na velikost subjektu (v tis.)
10
Z Grafu 2.3, který znázorňuje vývoj celkových výkonů podniků a výkonů MSP v ČR v období 2011 aţ 2016, je zřejmé, ţe od roku 2011 dochází kaţdoročně k nárůstu celkových výkonů (bez ohledu na velikost subjektu). U MSP byl stejný trend do roku 2015, tj. nárůst výkonů, v roce 2016 však došlo k poklesu výkonů oproti roku 2015 o 94 162 mil. Kč, a to ze 4 648 364 mil. Kč na 4 554 202 mil. Kč. Podíl MSP na celkových výkonech podnikatelských subjektů v roce 2015 činil 50,8 % a v roce 2016 poklesl na 49,2 %, tj.
o 1,6 %.
Graf 2.3: Vývoj výkonů MSP v ČR v letech 2011 - 2016
Zdroj: dle Ministerstva průmyslu a obchodu. (2018), vlastní zpracování
4 151 379 4 218 203 4 369 604 4 497 323 4 648 364 4 554 202
8 359 308 8 435 390 8 404 048 8 819 020 9 152 404 9 259 326
0 1 000 000 2 000 000 3 000 000 4 000 000 5 000 000 6 000 000 7 000 000 8 000 000 9 000 000 10 000 000
2011 2012 2013 2014 2015 2016
Výkony MSP (mil. Kč)
Výkony celkem bez ohledu na velikost subjektu (mil Kč.)
11
Graf 2.4 znázorňuje vývoj výše celkových investic podniků a investic MSP v ČR v období 2011 aţ 2016; vyplývá z něj, ţe celkové investice podniků klesly z 678 279 mil. Kč v roce 2015 na 669 665 mil. Kč v roce 2016 – rozdíl činí 8 614 mil. Kč, coţ představuje pokles o 1,3; klesly rovněţ investice MSP, kdy v roce 2015 dosáhly výše 400 765 mil. Kč a v roce 2016 výše 384 497 mil. Kč, coţ představuje pokles o 16 268 mil. Kč, tj. o 4,1 %.
Podíl investic MSP na celkových investicích podniků v roce 2015 činil 59,1 % a v roce 2016 činil 57,4 %, coţ představuje pokles o 1,7 %.
Graf 2.4: Vývoj investic MSP v ČR v letech 2011 - 2016
Zdroj: dle Ministerstva průmyslu a obchod, (2018), vlastní zpracování
Z údajů uvedených v této podkapitole vyplývá, ţe MSP představují významnou součást ekonomiky ČR, a to zejména z hlediska zaměstnanosti a ekonomického výkonu. MSP v ČR zahrnují více neţ 1 milion ekonomických subjektů. V roce 2016 patřilo 99,8 % všech podnikatelských subjektů v ČR do některé z kategorií MSP; MSP v témţe roce zaměstnávaly 1 840 tis. zaměstnanců. Přesto však došlo oproti roku 2015 k poklesu zaměstnanců MSP a stejně tak k poklesu výše investic i výkonů. Na tuto situaci reaguje MPO zejména Akčním plánem podpory malých a středních podnikatelů na rok 2017, jehoţ deklarovaným cílem je předloţit v návaznosti na Koncepcí podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014 - 2020 soubor opatření, která by umoţnila efektivnější rozvoj MSP v ČR ve všech fázích jejich podnikatelského cyklu. Z opatření lze například uvést:
1. sjednocení dat účinnosti těch právních předpisů, které mají dopad na podnikatelské prostředí, a to např. vţdy k 1. 1. nebo 1. 7. v daném roce,
2. zvýšení ochrany duševního vlastnictví,
380 212 353 123 370 518 363 001 400 765 384 497
635 223 624 845 629 828 633 402 678 279 669 665
0 200 000 400 000 600 000 800 000
2011 2012 2013 2014 2015 2016
Investice MSP (v mil. Kč)
Investice celkem bez ohledu na velikost subjektu )v mil. Kč)
12
3. pokračování v rozvoji oficiálního portálu pro podnikání a export www.BusinessInfo.cz a zajištění komplexních informací pro MSP.
2.2.3 Vy hody a nevy hody maly ch a stř ední ch podniku , podpořa MSP
Mezi hlavní výhody (přednosti) MSP řadí Veber et al. (2012) jejich následující aspekty:
1. vytvářejí protipól monopolům, a to zejména v místním nebo regionálním měřítku, kdy představují konkurenci multinárodních korporací a řetězců, mohou se lépe přizpůsobit potřebám spotřebitelů a jejich změnám a mohou se úspěšně uplatnit také v okrajových oblastech trhu, které jsou jiţ mimo spektrum zájmu větších podniků,
2. flexibilně se dokáţí přizpůsobit měnícím se podmínkám, k jejich úspěšnému fungování postačí obvykle jednodušší administrativa, jejich provozní činnost bývá méně náročná na energie a suroviny, coţ jim umoţňuje dosahovat konkurenčních cen i při pokrytí úzkého segmentu trhu,
3. představují nedílnou součást ekonomiky, a to nejen v ČR (jak vyplývá z údajů uvedených v podkapitole 2.2.2), ale také v dalších zemích, bývají významnými tvůrci pracovních příleţitostí v místě (oblasti) svého působení a mají významný podíl na celkových výkonech ekonomických subjektů.
Nevýhody MSP oproti velkým podnikům jsou naopak dány:
1. obtíţnějším, resp. nákladnějším přístupem ke kapitálu (např. dotacím, vyšším úvěrům), informacím a znalostem, vč. omezené moţnosti zaměstnávat potřebné odborníky,
2. menší schopností vhodně reagovat na výkyvy vnějších vlivů, a to zejména v počátečním stadiu svého působení na trhu,
3. menšími zábranami při uvolňování nadbytečných zaměstnanců, coţ je dáno i vyššími poţadavky na intenzitu práce,
4. menšími moţnostmi reklamy a propagace jako důleţitých nástrojů pro úspěch a rozvoj.
Základní legislativní nástroj ke zlepšení postavení MSP na trhu představuje zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o zřízení ministerstev a jiných orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon stanoví zásady pro poskytování podpory při zahájení podnikání, jakoţ i při upevňování ekonomického postavení MSP. Zákon výslovně stanoví, ţe na podporu není právní nárok
13
a uvádí také oblasti, na něţ můţe být podpora poskytnuta. Jedná se např. o projekty sdruţení pro rozvoj MSP a k posílení jejich postavení na trhu, vytváření nových pracovních míst, projekty výzkumu a vývoje, jejichţ výsledky MSP vyuţívají, apod. Pro podporu podnikání byla tímto zákonem zřízena Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest jako státní příspěvková organizace se sídlem v Praze. Vedle této agentury byla zřízena rovněţ Agentura pro podnikání a inovace, která vykonává činnost zprostředkujícího subjektu pro poskytování podpory podnikatelům z finančních prostředků EU. Podrobnosti poskytování podpory jsou obsaţeny v programech podpory, které schvaluje vláda.
Základním programem podpory MPO je Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK), který je programovým dokumentem pro čerpání finančních prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) v programovém období 2014 - 2020. Řada dalších specificky zaměřených programů podpory je v gesci dalších ministerstev – MMR je např. garantem Národního programu podpory cestovního ruchu, který je zaměřen na podporu domácího cestovního ruchu v ČR.
Významným nástrojem pro posílení výhod MSP a zmírnění jejich nevýhod, resp. omezení nevýhod můţe být pro MSP vedle programů podpor také moţnost se sdruţit. Hlavním reprezentantem MSP v ČR je AMSP ČR - Asociace malých a středních podniků a ţivnostníků České republiky (http://amsp.cz/), která od roku 2001 směřuje hlavní aktivity směrem k začínajícím podnikatelům, rodinným podnikům apod., poskytuje jim zejména informační servis, a to i formou online poradny. AMSP ČR vydává magazín Trade News, manuály, knihy a odborné zpravodaje a spravuje devět portálů, vyhlašuje soutěţe a poskytuje záštity. AMSP ČR cíleně shromaţďuje veškerá data o segmentu MSP, vydává vlastní analýzy, vede statistiky, provádí výzkumy a spolupracuje s vládou v rámci činností jejích poradních a pracovních orgánů.
14
2.3 Právní formy podnikání
2.3.1 Volba přa vní fořma podnika ní
Výběr formy podnikání je výhradním rozhodnutím podnikatele, které má dlouhodobé důsledky a měla by mu tak předcházet analýza vhodnosti jednotlivých forem, jejich moţných přínosů i nevýhod.
Mezi kritéria, podle nichţ lze volit právní formu podnikání, řadí Synek et al. (2011) zejména:
1. způsob a rozsah ručení (podnikatel ručí buďto omezeně, do výše nesplaceného majetkového vkladu, nebo neomezeně, tj. celým majetkem),
2. oprávnění k řízení (tj. vedení podniku, rozhodování a spolurozhodování, apod.), 3. počet zakladatelů,
4. nároky na počáteční kapitál,
5. administrativní náročnost zaloţení podniku (vč. výdajů), 6. účast na zisku a ztrátě,
7. finanční moţnosti získání dodatečných vlastních a externích zdrojů, 8. daňové zatíţení,
9. zveřejňovací povinnost.
Forma podnikání zvolená na začátku není nezměnitelná, přeměny obchodních společností (a druţstev) jsou upraveny zejména zákonem č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a druţstev, ve znění pozdějších předpisů. Vedle vlastní změny právní formy jsou dalšími formami přeměny fúze společnosti (druţstva), rozdělení společnosti (druţstva), převod jmění na společníka a přeshraniční přemístění sídla.
2.3.2 Jednotlive přa vní fořmy podnika ní
Základním právním předpisem, který vedle NOZ upravuje zakládání podnikajících právnických osob a jejich formy, je zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb.
Obchodní společnosti jsou spolu s druţstvy obchodními korporacemi. Dělí se na:
1. osobní společnosti – tj. veřejnou obchodní společnost a komanditní společnost, 2. kapitálové společnosti – tj. společnost s ručením omezeným a akciovou společnost,
15 3. evropskou společnost, a
4. evropské hospodářské zájmové sdruţení.
Vzhledem ke zvolenému tématu se v této práci nadále uvádí podrobnější informace pouze k obchodním společnostem uvedeným výše pod body 1 a 2.
Pokud se týká základního rozdílu mezi osobními a kapitálovými společnostmi, ten
„spočívá v tom, že zatímco všichni nebo alespoň někteří společníci osobních společností ručí za dluhy společnosti neomezeně, celým svým majetkem a solidárně, společníci kapitálových společností neručí za dluhy společnosti za trvání společnosti vůbec nebo je jejich ručení určitým způsobem omezeno“, jak uvádí Štenglová et al. (2017, s. 1).
Kapitálovou společnost můţe zaloţit jediný zakladatel. Kapitálová společnost můţe mít jediného společníka také v důsledku soustředění všech podílů v jeho rukou.
2.3.2.1 Veřejná obchodní společnost
Veřejná obchodní společnost je společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku a ručí za její dluhy společně a nerozdílně.
V případě, kdy je společníkem právnická osoba, vykonává společnická práva a povinnosti jí pověřený zmocněnec, kterým můţe být pouze fyzická osoba.
Obchodní firma, tedy jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku (dále jen „firma“), obsahuje označení „veřejná obchodní společnost“, které můţe být nahrazeno zkratkou „veř. obch. spol.“ nebo „v. o. s.“. Obsahuje-li firma jméno alespoň jednoho ze společníků, postačí označení „a spol.“.
Vzájemné právní poměry společníků se řídí společenskou smlouvou. Není-li ve společenské smlouvě dohodnuto jinak, jsou podíly společníků stejné.
K rozhodování ve všech věcech společnosti je zapotřebí souhlasu všech společníků, ledaţe zakladatelská listina určí jinak.
Statutárním orgánem společnosti jsou všichni společníci.
2.3.2.2 Komanditní společnost
Komanditní společnost je společnost, v níţ alespoň jeden společník ručí za její dluhy
16
omezeně („komanditista“) a alespoň jeden společník neomezeně („komplementář“).
Firma obsahuje označení „komanditní společnost“, které můţe být nahrazeno zkratkou
„kom. spol.“ nebo „k. s.“. Komanditista, jehoţ jméno je uvedeno ve firmě, ručí za dluhy společnosti jako komplementář.
Statutárním orgánem společnosti jsou všichni komplementáři, pokud společenská smlouva nestanoví jinak.
2.3.2.3 Společnost s ručením omezeným
Společnost s ručením omezeným je společnost, za jejíţ dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění.
Firma obsahuje označení „společnost s ručením omezeným“, které můţe být nahrazeno zkratkou „spol. s r.o.“ nebo „s.r.o.“.
Minimální výše vkladu je 1 Kč, ledaţe společenská smlouva určí, ţe výše vkladu je vyšší.
Podíl společníka ve společnosti s ručením omezeným se určuje podle poměru jeho vkladu na tento podíl připadající k výši základního kapitálu, ledaţe společenská smlouva určí jinak.
Společníci vykonávají své právo podílet se na řízení společnosti na valné hromadě nebo mimo ni. Společník se zúčastňuje valné hromady osobně nebo v zastoupení.
Do působnosti valné hromady patří zejména:
1. rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy, určí-li tak společenská smlouva nebo zákon, nedochází-li k ní na základě zákona,
2. rozhodování o změnách výše základního kapitálu,
3. volba a odvolání jednatele, případně dozorčí rady, byla-li zřízena, 4. rozhodnutí o přeměně společnosti.
Statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů.
Společnost zřídí dozorčí radu, určí-li tak společenská smlouva nebo jiný právní předpis.
17
Neurčí-li společenská smlouva jinak, dozorčí rada zejména:
1. dohlíţí na činnost jednatelů,
2. nahlíţí do obchodních a účetních knih, jiných dokladů a účetních závěrek a kontroluje tam obsaţené údaje.
Členem dozorčí rady nemůţe být jednatel společnosti nebo jiná osoba oprávněná podle zápisu v obchodním rejstříku jednat za společnost.
2.3.2.4 Akciová společnost
Akciovou společností je společnost, jejíţ základní kapitál je rozvrţen na určitý počet akcií.
Firma obsahuje označení „akciová společnost“, které můţe být nahrazeno zkratkou
„akc. spol.“ nebo „a.s.“.
Výše základního kapitálu akciové společnosti je alespoň 2 000 000 Kč, nebo 80 000 EUR.
K zaloţení společnosti se vyţaduje přijetí stanov. Ten, kdo přijal stanovy a podílí se na úpisu akcií, je zakladatel.
Systém vnitřní struktury společnosti, ve kterém se zřizuje představenstvo a dozorčí rada, je systém dualistický. V tomto systému je statutárním orgánem společnosti představenstvo, kterému přísluší obchodní vedení společnosti. Dozorčí rada dohlíţí na výkon působnosti představenstva a na činnost společnosti.
Systém vnitřní struktury společnosti, ve kterém se zřizuje správní rada a statutární ředitel, je systém monistický. Ředitel má obdobné postavení jako představenstvo v dualistickém systému, správní rada má obdobnou funkci jako dozorčí rada v dualistickém systému, s tím, ţe správní rada určuje základní zaměření obchodního vedení společnosti a dohlíţí na jeho řádný výkon.
Akcionáři vykonávají své právo podílet se na řízení společnosti na valné hromadě nebo mimo ni.
Do působnosti valné hromady náleţí zejména:
1. rozhodování o změně stanov, určí-li tak stanovy nebo zákon,
18 2. rozhodování o změně výše základního kapitálu,
3. volba a odvolání členů představenstva nebo statutárního ředitele, pokud stanovy neurčují, ţe tato působnost náleţí dozorčí radě,
4. volba a odvolání členů dozorčí nebo správní rady a jiných orgánů určených stanovami, s výjimkou členů dozorčí rady, které nevolí valná hromada,
5. rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů, nebo o úhradě ztráty.
2.3.3 Volba nejvhodne js í fořmy podnika ní přo u c ely zaloz ení male ho podniku
Za nejvhodnější formu podnikání pro účely zaloţení malého podniku v ČR lze povaţovat společnost s ručením omezeným, a to zejména z následujících důvodů:
1. jedná se o nejčastější formu podnikání v ČR,
2. zásadní předností této formy je poměrně jednoduchá a přehledná právní úprava;
zjednodušení oproti předchozí právní úpravě ještě prohloubil zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a druţstev, ve znění pozdějších předpisů, který umoţnil velmi nízkou minimální výši vkladu (1 Kč), na rozdíl od předchozí právní úpravy obsaţené v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, který vyţadoval minimální výši vkladu 20 000 Kč,
3. zákon stanoví omezené ručení společníků – v této otázce nová právní úprava nepřinesla změnu, i nadále je zaloţeno zákonné ručení společníků za dluhy společnosti do výše nesplněných vkladových povinností.
Na základě srovnání aspektů jednotlivých forem podnikání a zváţení jejich výhod a nevýhod bude pro další postup zvoleno zaloţení společnosti s ručením omezeným. V následující kapitole bude tento postup podrobněji zpracován. Společnost s ručením omezeným bude zakládat pouze jedna osoba.
19
3 Charakteristika podniku společnosti s ručením omezeným a osobou samostatně výdělečně činnou
V této kapitole je popsán postup při zaloţení a vzniku obchodní korporace, vč. zápisu do obchodního rejstříku, přičemţ podrobněji je celý proces popsán pro případ zaloţení a vzniku společnosti s ručením omezeným. V další části jsou popsána nejdůleţitější rozhodnutí, která jsou spjata se zaloţením společnosti s ručením omezeným, a to zejména rozhodnutí o předmětu činnosti společnosti a finančně ekonomické rozhodnutí, pro které je podstatné zpracování podnikatelského plánu. Závěr kapitoly je věnován stanovení hodnot společnosti, vize a případného motta.
3.1 Obecně k založení a vzniku obchodní korporace
Jak uvádí Štenglová et al. (2017, s. 3 a 4): „Pokud lze určitou činnost a jmění činit a spravovat skrze obchodní korporaci, činíme tak zpravidla proto, že to je levnější než individuální podnikání, že to využívá efektu spojení více činitelů a současně že si tím chráníme jiný vlastní majetek před rizikem negativního efektu podnikání.“
Podle ZOK se obchodní korporace zakládá společenskou smlouvou. Společenská smlouva, kterou se zakládá kapitálová společnost, vyţaduje formu veřejné listiny, tj.
notářského zápisu.
Připouští-li právní předpis, aby společnost zaloţil jediný zakladatel, zakládá se zakladatelskou listinou pořízenou ve formě veřejné listiny (Zákon o obchodních korporacích).
V souladu s ust. § 125 NOZ a ust. § 8 ZOK zahrnuje pojem „společenská smlouva“
i stanovy a zakladatelskou listinu; musí mít písemnou podobu, přičemţ pro kapitálové společnosti a společnosti zřízené jediným zakladatelem se vyţaduje forma veřejná listiny.
Podle NOZ vzniká právnická osoba dnem zápisu do veřejného rejstříku, kterým je obchodní rejstřík. Veřejné rejstříky jsou upraveny zákonem č. 304/2013 Sb., o veřejných
20
rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů, přičemţ podrobnější úprava obchodního rejstříku je obsaţena v § 42 aţ 51. Pro podání návrhu na zápis společnosti do obchodní společnosti stanoví tento zákon následující pravidla:
1. návrh na zápis zaloţené veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti podávají všichni společníci,
2. návrh na zápis zaloţené společnosti s ručením omezeným podávají všichni jednatelé, 3. návrh na zápis zaloţené akciové společnosti podávají všichni členové představenstva nebo
statutární ředitel.
Veřejné rejstříky vede soud označovaný zákonem jako rejstříkový soud, jedná se o místně příslušný krajský soud.
Obchodní rejstřík je veden v elektronické podobě a zveřejněn na webové stránce spravované MS https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik. Návrhy na zápis, změnu nebo výmaz zápisu v obchodním rejstříku se od 1. 1. 2014 provádějí prostřednictvím inteligentního formuláře, který je přístupný na webové stránce https://or.justice.cz/ias/ui/podani; výstupem elektronicky vyplněného formuláře je PDF dokument, který lze po doplnění přílohami zaslat rejstříkovému soudu v elektronické či listinné podobě.
Pro úplnost je zapotřebí uvést, ţe v současné době existuje moţnost zaloţení společnosti
„na klíč“, přičemţ pro maximální zjednodušení procesu a uţivatelský komfort je většina potřebných kroků činěna prostřednictvím internetu. Webové stránky www.zalozfirmu.cz uvádějí, ţe ZalozFirmu.cz je jediný systém v České republice, který umoţňuje komplexní zaloţení nové firmy plně online přes internet.
3.2 Postup při založení společnosti s ručením omezeným
Společnost s ručením omezeným můţe být zaloţena jedním zakladatelem (tj. jednou fyzickou nebo jednou právnickou osobou) a to zakladatelskou smlouvou, pokud je zakladatelů více je s.r.o. zaloţena společenskou smlouvou.
ZOK stanoví povinné náležitosti společenské smlouvy/zakladatelské listiny s.r.o.
kterými jsou zejména:
21
1. obchodní firma - jméno, pod kterým bude společnost zapsána do obchodního rejstříku, s tím, ţe společnost nesmí mít více firem,
2. předmět podnikání nebo činnosti,
3. určení společníků (jménem, bydlištěm nebo sídlem),
4. druhy podílů, pokud je smlouva umoţňuje, a výše vkladu na podíl, 5. výše základního kapitálu,
6. počet jednatelů a způsob jejich jednání, 7. vkladová povinnost zakladatelů, vč. lhůty,
8. popis a ocenění nepeněţitého vkladu a určení znalce.
Podle NOZ patří mezi povinné náleţitosti zakladatelského dokumentu také určení sídla, přičemţ pro účely dokumentu postačí uvedení obce a adresa můţe být konkretizování aţ při zápisu do obchodního rejstříku.
Společenská smlouva můţe být měněna dohodou všech společníků, pro kterou se vyţaduje forma veřejné listiny. V případě, ţe tak stanoví společenská smlouva, můţe být měněna i rozhodnutím valné hromady.
Minimální výše vkladu je 1 Kč, ledaţe společenská smlouva určí, ţe výše vkladu je vyšší. Výše vkladu můţe být pro jednotlivé podíly stanovena rozdílně.
Před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku je nutno splatit celé vkladové áţio, tj. rozdíl mezi cenou nepeněţitého vkladu určenou posudkem znalce a výší vkladu společníka, a na kaţdý peněţitý vklad nejméně jeho 30 %. Toto je zákonem stanovené minium, které můţe být v zakladatelském dokumentu upraveno jinak, tj. ve větším rozsahu.
Mezi základní povinnosti společníka patří tzv. vkladová povinnost; lhůta pro její splnění je dána společenskou smlouvou, přičemţ ZOK stanoví nejzazší lhůtu do 5 let ode dne vzniku společnosti.
Pokud je účelem, pro který je s.r.o. zaloţena, podnikání, musí jednatelé poţádat o vydání ţivnostenského nebo jiného podnikatelského oprávnění.
Návrh na zápis s.r.o. do obchodního rejstříku podávají všichni jednatelé. V případě, ţe se návrh na zápis podává v listinné podobě, pravost podpisů všech jednatelů musí být úředně
22
ověřena. Návrh na zápis v elektronické podobě musí být podepsán uznávaným elektronickým podpisem nebo zaslán prostřednictvím datové schránky osoby, jeţ návrh na zápis podává.
Dnem zápisu do obchodního rejstříku dochází ke vzniku s.r.o.
Podle NOZ vzniká právnická osoba dnem zápisu do veřejného rejstříku, kterým je obchodní rejstřík.
3.3 Základní rozhodnutí při založení společnosti s ručením omezeným
3.3.1 Rozhodnutí o př edme tu c innosti
Klíčové pro správné rozhodnutí o předmětu činnosti společnosti je reálné zhodnocení vlastních zkušeností, znalostí a schopností zakladatelů, dále rovněţ analýza trhu, na kterém má společnost působit, její schopnosti konkurovat úspěšně subjektům, které v dané segmentu jiţ působí, a ideálně její schopnost pokrýt potřebu, která dosud není zcela nebo částečně uspokojena.
Pokud se jedná o vlastní schopnosti podnikat, konstatuje Veber at al. (2012), ţe vedle vzděláním nebo praxí získaných věcných poznatků a vědomostí pominout nelze také nutnost odpovědět si reálně na otázky typu, zda jsou zakladatelé skutečně schopni realizovat podnikatelský záměr, zda jsou připraveni čelit rizikům spojeným s podnikáním, zda budou schopni ustát případnou ekonomickou ztrátu a vyrovnat se s neúspěchem. Zakladatelé musí také počítat s tím, ţe v některých případech bude nezbytné doplnit si vzdělání, coţ můţe znamenat zvýšení nákladů a nároků na čas, ale investované finanční prostředky i čas se vrátí v podobě lépe fungující společnosti. V případě s.r.o. je důleţité zvolit „správného“ (tj.
schopného a spolehlivého) jednatele, kterému přísluší obchodní vedení společnosti.
3.3.2 Rozhodnutí financ ne ekonomicke
Pro toto rozhodnutí je nezbytný podnikatelský plán, který je podrobněji rozpracován v kapitole 4 této práce. Zakladatelé musí mít jasnou představu o plánu nákladů, výnosů a hospodářském výsledku a plánu majetku a zdrojů jeho krytí. Při zaloţení společnosti je zcela nezbytné zajištění potřebných počátečních finančních prostředků.
23 3.3.3 Rozhodnutí o přa vní fořme podnika ní
Volbě právní formy podnikání a jednotlivým kritériím se blíţe věnuje kapitola 2 této práce.
3.3.4 Rozhodnutí o umí ste ní sí dla
Volba o umístění sídla společnosti je blíţe rozvedena v kapitole 5 této práce.
3.3.5 Stanovení hodnot SRO, vize, př í p. motta
Kaţdá začínající, ale i současně podnikající společnost by měla mít ve svém podnikání stanoveného hodnoty, vize a motto svého podnikání.
Hodnoty
Stanovení hodnot společnosti je klíčové pro její fungování, hodnoty tvoří základní kameny pro budoucí rozhodování ve všech oblastech její činnosti. Hodnoty definují pravidla chování uvnitř společnosti a také směrem ven, k zákazníkům, dodavatelům a dalším osobám.
Janišová a Křivánek (2013) řadí mezi hodnoty např.:
1. orientaci na budoucnost a výnos (inovativní řešení, zaměstnanecké výhody, růst a finanční nezávislost, financování obecně prospěšných projektů),
2. odpovědnost (ve vztahu k lidem, zdrojům, ţivotnému prostředí), 3. iniciativu a důslednost,
4. otevřenost a důvěru (včasné poskytování podstatných informací), 5. slušnost,
6. spolehlivost, hodnověrnost a legálnost (slib jako závazek, dodrţování právních předpisů), 7. kulturní rozmanitost (vědomí si vlastního původu a otevřenost jiným kulturám
při zachování ostatních hodnot).
Např. společnost IBM řadí mezi své hodnoty rovněţ zasazení se o úspěch kaţdého zákazníka, společnost Amazon zase povaţuje za důleţitou podporu malým a středním podnikům, které se z 50 % podílejí na celkovém objemu prodeje jejím prostřednictvím.
Vize
24
Vize vyjadřuje stav, kterého chce společnost dosáhnout za určité časové období.
Obvykle bývá stručná, ale vţdy by měla srozumitelně vyjadřovat k jakému časovému horizontu se váţe a jaké budou produkty, které bude společnost nabízet, komu a kde je bude nabízet, jakého dosáhne postavení na trhu, apod. Některé, zejména větší společnosti, volí podrobnější vize, které postihují více aspektů jejich činnosti, hodnot, cílů, apod. Např.
společnost Apple zveřejnila tuto vizi, formulovanou jejím generálním ředitelem Timem Cookem: „Věříme, že jsme na Zemi proto, abychom vytvářeli skvělé produkty a na tom se nic nemění. Stále se zaměřujeme na inovaci. Věříme v jednoduchost, nikoliv složitost. Věříme, že musíme vlastnit a ovládat primární technologie, které stojí za našimi produkty, a podílet se pouze na trzích, na kterých můžeme významně přispět. Věříme, že je potřeba říci ne tisícům projektů, abychom se mohli skutečně soustředit na těch několik, které jsou pro nás opravdu důležité a smysluplné. Věříme v hlubokou spolupráci a vzájemné obohacování našich skupin, které nám umožní inovaci takovými způsoby, které jsou pro ostatní nemožné. A upřímně, nespokojíme se s ničím menším než dokonalostí v každé skupině ve společnosti a jsme natolik čestní, abychom připustili, že se mýlíme a máme odvahu ke změně. A myslím, že bez ohledu na to, v jaké je kdo pozici, jsou tyto hodnoty tak vtisknuty do této společnosti, že Applu se bude extrémně dařit.“
Motto
Motto (slogan) je krátký textový útvar, který má několika slovy vyjádřit, co společnost nabízí. Účelem motta je zaujmout a působit tak, aby si jej lidé spojili se společností a tím, co nabízí. Mělo by tedy být originální a snadno zapamatovatelné.
Mezi dobře zvolená motta, která dle mého názoru splňují výše uvedená kritéria, lze řadit např.:
motto Air Bank: „I banku můžete mít rádi.“,
motto Gillette: „Pro muže to nejlepší.“,
motto Toyota: „Nic není nemožné.“.
25
4 Podnikatelský plán zakládaného podniku
Cílem této kapitoly je definovat podnikatelský plán a přiblíţit jeho význam zejména při zaloţení společnosti. Pozornost je věnována jeho struktuře s tím, ţe je přiblíţen účel a moţný obsah jednotlivých částí. Významnou část této kapitoly tvoří podnikatelský plán konkrétního zakládaného malého podniku, a to společnosti s ručením omezeným, jejímţ předmětem činnosti je realitní činnost. V závěru této kapitoly jsou uvedeny jednotlivé kroky pro zaloţení konkrétního malého podniku, vč. potřebných dokumentů, které jsou uvedeny v přílohách.
4.1 Definice a význam podnikatelského plánu
Jak výstiţně uvádí Srpová et al. (2011, s. 14), podnikatelský plán je „písemný dokument, který popisuje všechny podstatné vnější i vnitřní okolnosti související s podnikatelským záměrem. Je to formální shrnutí podnikatelských cílů, důvodů jejich reálnosti a dosažitelnosti a shrnutí jednotlivých kroků vedoucích k dosažení těchto cílů.“
Podnikatelský plán (podnikatelský záměr, business plan) není určen pouze pro začínající podnikatele, ale také pro jiţ fungující podniky, které se chtějí dále rozvíjet, míří např. na nové trhy, přicházejí s inovacemi, apod.
Adresátem podnikatelského záměru je v první řadě sám podnikatel, záměr slouţí k ujasnění všech podstatných aspektů zamýšleného podnikání, moţností jeho úspěšného nastartování a provozování a analýza moţných rizik. Mezi další adresáty, jimţ můţe být podnikatelský záměr rovněţ určen, mohou patřit např. subjekty, od nichţ má podnikatel zájem získat finanční prostředky na zahájení podnikání, typicky banky, ale i jiné subjekty poskytující příspěvky nebo dotace začínajícím podnikatelům.
Pokud jde o rozsah podnikatelského plánu, bude záviset na povaze podnikání – pro běţné podnikání postačí kratší text, na rozdíl od např. záměru týkajícího se přelomových inovací, kdy bude nutno zpracovat plán do větších (i odborných) podrobností.
26
Podnikatelský plán by se měl také drţet několika základních zásad. Jedna z těchto zásad je stručnost. Podnikatelský plán by neměl být přehnaně dlouhý, měl by svým rozsahem odpovídat cílům podniku. Podnikatelský plán musí být také srozumitelný, doporučuje se vyuţívat názorných grafů, či tabulek, naopak se nedoporučuje pouţívat dlouhá a sloţitá souvětí. Dále by měl být logicky seřazený a myšlenky by měly na sebe smysluplně navazovat, jak bylo uvedeno výše, lze také vyuţít různých časových diagramů k lepšímu znázornění chronologického sledu událostí. Poslední dvě doporučení se týkají reálnosti a uvědomění si, ţe existují rizika. Riziko je nutno objevit a promyslet scénáře jejich řešení. Riziko je nutno vţdy uvaţovat při plánování a tvorbě dlouhodobých plánů. (Veber, Srpová et all, 2012)
4.2 Příklad možné struktury podnikatelského plánu
4.2.1 Titulní list
Titulní list by měl zejména obsahovat:
1. obchodní firmu společnosti, 2. případné logo,
3. údaje o autorovi/autorech podnikatelského plánu, 4. datum zaloţení společnosti,
5. kontaktní údaje
6. prohlášení o důvěrnosti podnikatelského plánu.
4.2.2. Obsah
Je vţdy vhodné zváţit, zda pro přehlednost nedoplnit podnikatelský plán také o obsah, a to zejména v případě, kdy se bude jednat o vícestránkový dokument. Obsah nebude uţitečnou pomůckou pouze pro případné externí subjekty, kterým je určen, ale i pro podnikatele samotného, protoţe mu tak nejen usnadní vyhledávání ve vlastním textu, ale můţe být také pomůckou pro zjištění, ţe některá potřebná část plánu např. chybí nebo je jí věnována menší pozornost, neţ by měla.
4.2.3 Podnikatelska př í lez itost
Tento bod spočívá např. v nalezení mezery na trhu (market gap), kterou nabízený
27
produkt pokryje, v poskytování kvalitnějšího produktu neţ nabízí konkurence. V této části je vhodné nabízený produkt popsat a vyzdvihnout jeho vlastnosti, a to ať jiţ půjde o výrobek nebo sluţbu. Vhodné je rovněţ uvést další okolnosti, např. poskytované doplňkové sluţby (zaškolení, servis, apod.). Z této části by měl být rovněţ zřejmý přínos produktu pro zákazníka.
4.2.4 Popis podniku
V této části je vhodné uvést zvolenou právní formu společnosti, její sídlo a případné provozovny, a uvést případné vhodné související informace (např. dostupnost pro zákazníky, apod.).
4.2.5 Peřsona lní zajis te ní
Doporučuje se uvést popis organizační struktury společnosti, rozdělení kompetencí a jejich zajištění odborně i jinak způsobilými osobami; je vhodné uvést jejich vzdělání, dosavadní zkušenosti, úspěchy, vč. případných odkazů na zdroje, které mohou obsahovat další informace (např. webové stránky).
4.2.6 Analy za třhu a konkuřence
Pro úspěšné podnikání je nezbytná existence trhu pro nabízený produkt a také znalost tohoto trhu. Podstatné je, aby cílový trh umoţnil ziskové podnikání. Je tedy zapotřebí vyhodnotiti velikost trhu, chování a potřeby zákazníků, existenci a parametry konkurence a provést případný výběr segmentu trhu, na který se podnikatel chce zaměřit (např. pomocí uţší cílové skupiny zákazníků). K důkladnému průzkumu trhu lze vyuţít řadu dostupných zdrojů, např. údaje ČSÚ, analýzy a statistiky zpracovávané jednotlivými ministerstvy a jinými ústředními správními úřady, informace Hospodářské komory České republiky, obchodní věstníky, údaje profesních sdruţení, apod. (Fotr, Souček, 2005)
Pokud se jedná o analýzu konkurence, je podstatné mít přehled o podnikatelích, kteří působí na témţe trhu a nabízejí stejný nebo obdobný produkt. Analýza by měla dát odpovědi na otázky týkající se jejich podílu na trhu, cen produktů a jejich kvality, forem marketingu, nastavení postupů (např. distribuce), spokojenosti zákazníků apod. Získáním těchto informací je moţno utvořit si komplexní představu o silných a slabých stránkách konkurence a soustředit se na vlastní konkurenční výhody. (Fotr, Souček, 2005)
28
Dalším způsobem jak analyzovat konkurenční prostředí je Porterův model pěti sil.
Ten patří k základním a zároveň nejvýznamnějším nástrojům pro analýzu konkurenčního prostředí firmy a jejího strategického řízení. Cílem modelu je odvodit sílu konkurence v analyzovaném odvětví a tím pádem také ziskovost daného sektoru trhu. K dosaţení tohoto cíle rozebírá pět klíčových vlivů, které konkurenceschopnost firmy přímo či nepřímo ovlivňují.
Existuje ovšem více metod provádění analýzy konkurence, např. benchmarking, který umoţní definování vlastních předností a slabin, obdobné zrcadlové definování plusů a mínusů konkurence s tím, ţe jejich konkurenční výhoda můţe být převzata, vhodně upravena a přeměněna ve vlastní výhodu (ve spojení s vlastními definovanými přednostmi). U této metody je podstatné, jak kvalitního konkurenta zvolíme jako měřítko pro srovnání. Čím kvalitnější konkurent, tím větší prostor pro vlastní zlepšení. (Fotr, Souček, 2005)
4.2.7 Mařketingova střategie
Správně zvolená marketingová strategie má působit na zákazníky tak, aby chtěli zakoupit nabízený produkt právě od naší společnosti. Hlavními veličinami marketingové plánu, které tvoř tzv. marketingový mix, jsou obvykle
1. produkt (tzn. jaký produkt, jaký sortiment, jaké mnoţství, inovace),
2. cena (určená podle cenové politiky společnosti, která můţe být např. zaměřena na maximální výnos nebo na pokrytí co největšího segmentu trhu; důleţitá je rovněţ znalost cen konkurence),
3. distribuce (návrh vhodné organizace prodeje)
4. propagace (reklama, akční nabídky, slevy, věrnostní programy, osobní prodej umoţňující přímý kontakt se zákazníkem např. na veletrzích).
4.2.8 Realizac ní přojektovy pla n
Jedná se o přehled všech potřebných kroků pro realizaci podnikatelského plánu včetně způsobu a termínu jejich zajištění.
4.2.9 Financ ní pla n
Cílem finančního plánu je prokázat, ţe podnikatelský záměr je ekonomicky způsobilý.
Mezi typické výstupy této části podnikatelského plánu patří např. finanční analýza, plán nákladů, plán výnosů, apod.
29
Vzhledem ke skutečnosti, ţe se jedná o začátek podnikatelské činnosti, jsou s ním spjaty také finanční prostředky nutné pro zaloţení společnosti, pro pořízení potřebného majetku a financování nákladů do první trţby.
Pro efektivní řízení společnosti je nezbytné mít reálnou představu o nezbytných nákladech (materiálových, mzdových finančních, provozních, aj.).
Součástí této části podnikatelského plánu by měl být také přehled zdrojů, a to jak vlastních, tak i cizích. Zdroje dále můţeme rozdělit do fixních a variabilních nákladů.
Finanční plán by měl obsahovat měsíční plán nákladů, roční plán nákladů, bod zvratu a v neposlední řadě zakladatelský rozpočet.
Jak píše Petr Marek a kol. (2006, s. 250) je bod zvratu taková úroveň sledované veličiny, při níţ výsledek hospodaření přechází ze ztráty do zisku či naopak. Fixní náklady jsou náklady, které se nemění s objemem výroby, oproti tomu variabilní náklady jsou takové, které se s objemem výroby mění.
Finanční plán by měl prokázat schopnost společnosti tvořit zisk, splácet případné závazky ve stanoveném termínu a vytvářet rezervu. Měl by rovněţ potvrdit, ţe hodnota podniku nebude v horizontu několika let klesat, ale ţe se minimálně udrţí nebo bude růst.
Finanční plán je vhodné zpracovat ve více variantách.
4.2.10 SWOT analy za
SWOT analýza je analýzou 1. silných stránek - STRENGTS, 2. slabých stránek - WEAKNESSES, 3. příleţitostí - OPPORTUNITIES, 4. hrozeb – THREATS.
Jedná se o strategickou analýzu podniku, která poskytne přehledný a komplexní obraz o jeho silných stránkách (např. kvalifikace, propracovaný marketing) a slabých stránkách (např. nedostatek finančních zdrojů). Analýza příležitostí a hrozeb je zaměřena spíše na vnější faktory, které mohou mít vliv na úspěšnost podniku. Vnější faktory často není moţno ovlivnit, ale i přesto je jejich identifikace nezbytná, protoţe vhodným nastavením vnitřních procesů podniku lze zvýšit vyuţití příleţitostí a naopak sníţit dopad hrozeb. Mezi vnější
30
faktory patří typicky např. právní předpisy, devizový kurz, apod. V souvislosti s analýzou příleţitostí a hrozeb je ţádoucí provést také hodnocení rizik, tj. popis moţných rizikových situací a opatření k jejich odstranění nebo alespoň zmírnění.
Přílohy
Do příloh lze např. zařadit bliţší specifikaci produktu vč. případné obrazové dokumentace, osvědčení k výkonu určitých činností apod. Na přílohy je vhodné odkazovat z textu podnikatelského plánu a zpracovat jejich seznam.
Shrnutí
Cílem této úvodní části je stručný popis (soupis) toho, co podnikatelský plán dále blíţe rozvádí. Účelem je shrnout ty nejpodstatnější informace tak, aby adresát (zejména externí) po jejich přečtení získal základní představu o podstatných parametrech předmětného podnikání, kterými se rozumí zejména.
1. vlastní předmět podnikání, tj. jaký produkt bude nabízen, a to vč. jeho konkurenčních výhod,
2. specifikace trhu, na který bude dané podnikání směřovat (zejm. z hlediska konkurence, zákazníků),
3. profesní kvality zakladatelů, jednatelů,
4. základní finanční informace (vč. případné potřeby externích zdrojů).
31
5 Podnikatelský plán
5.1 Titulní list
Obchodní firma (jméno) společnosti: WISH Reality, s.r.o.
Logo:
Zakladatelka:
Natálie Skřičková, bytem Dr. Martinka 48/77, Ostrava, 700 30, v současné době studentka Ekonomické fakulty na VŠB-TU, praxe v oboru v délce 3 let ve společnosti XXX Reality, s.
r. o., počet uskutečněných transakcí více neţ 150, odkaz na současnou nabídku nemovitostí a recenze klientů je moţné prohlédnout si na osobním webu.
Datum zaloţení společnosti: 1. 1. 2020
Sídlo společnosti autorka práce zvolila v Ostravě z hlediska potencionálních zákazníků. I přes velkou konkurenci se autorka rozhodla podnikat v realitním oboru a myslí si, ţe nová a zároveň jiná realitní společnost přiláká k jiţ stávající klientele nové klienty. Jako vhodný objekt byl vybrán pronájem bývalých administrativních prostor v centru Ostravy na adrese 28.října 3159/29. Jedná se o bývalá místa banky, kolem tohoto místa je velký pohyb lidí, dobrá dostupnost městskou hromadnou dopravou a také moţnost parkování, další výhodou je bezesporu strategické místo, tzn. výborná dostupnost do všech částí Ostravy, také na dálnici a rychlostní cesty, atd. Umístění podniku lze vidět na obrázku číslo 1.
32 Obrázek číslo 1
Zdroj: google/maps, 2019, online
5.2. Obsah
Jednotlivé kroky k založení a vzniku společnosti WISH Reality, s.r.o.
Založení společnosti
Pro zaloţení společnosti jsou potřebné níţe uvedené dokumenty:
zakladatelská listina – viz Příloha 1,
prohlášení správce vkladu o splacení vkladu základního jmění společnosti – viz Příloha 2,
čestné prohlášení a podpisové vzory jednatelů – viz Příloha 3.
Získání živnostenského oprávnění
Dalším krokem, nezbytným pro zahájení činnosti společnosti, je získání ţivnostenského oprávnění, pro které jsou potřebné níţe uvedené dokumenty:
Jednotný registrační formulář (JRF) – viz Příloha 4,
zakladatelská listina – viz výše,
souhlas vlastníka nemovitosti s umístěním sídla – viz Příloha 5.
Zápis do obchodního rejstříku
Pro návrh na zápis do obchodního rejstříku – viz Příloha 6 je zapotřebí doloţit níţe
33 uvedené dokumenty:
zakladatelská listina – viz výše,
rozhodnutí o umístění sídla,
souhlas majitele nemovitosti – viz výše,
prohlášení správce vkladu – viz výše (vč. potvrzení banky),
čestné prohlášení a podpisové vzory jednatelů - viz výše,
oprávnění k podnikání,
výpis z rejstříku trestů jednatelů
Získání DIČ
Předpokladem pro získání DIČ je vyplnění a podání níţe uvedeného dokumentu:
přihláška k registraci na finančním úřadě – viz Příloha 7
5.2.1. Hodnoty
Základní hodnotou společnosti je jednoduchost, zodpovědnost a rychlost prodejem či pronájmu nemovitosti.
Dbáme na tom, aby kaţdá ze smluvních stran profitovala.
Výkon podnikání provádíme se souladem zákona, který je u nás na prvním místě.
Aby bydlet ve svém, nebylo jen snem.
Společnost garantuje klientům etické chování.
Věříme, ţe spokojený zákazník, je základní stavební jednotkou úspěšného podnikání.
5.2.2. Mise
„Jednoduše, zodpovědně, rychle prodáme“
5.2.3. Vize spolec nosti
Hlavní základní myšlenkou společnosti je maximální spokojenost a loajalita potencionálního i konečného zákazníka s přesným uspokojením jeho skutečných potřeb a zájmů.
34
Společnost bude předvídat a dělat vše pro pochopení zákazníka a naplnění jeho očekávání a přání. Ukazatelem konkurenceschopnosti je v první řadě kvalita nad kvantitou poskytování sluţeb a jenom zákazník je ten, kdo nám můţe tuto kvalitu potvrdit. Kvalitu lze poznat z veškeré činnosti realitní kanceláře od přesného a podrobného seznámení makléře s nemovitostí, doporučení kupní ceny, po profesionální pořízení fotografií, profesionální homestagingu, odborný popisu nemovitosti a vhodný způsobu inzerce, velký důraz je kladen také na zajištění kvalitních a především individuálních právních sluţeb a v neposlední řadě bezpečné peněţité transakce kupní ceny při převodu nemovitosti.
Z dlouhodobého hlediska bude vizí společnosti vytvořit realitní centra v kaţdém krajském městě v rámci České republiky tak, aby klient na jednom samostatném místě dokázal vyřešit všechny své přání a poţadavky ohledně nemovitostí a odcházel vţdy s maximálním pocitem uspokojení.
5.3. Podnikatelská příležitost a její popis
5.3.1. Podnikatelska př í lez itost
Cílem podnikatelského plánu je otevřít si dostatečně konkurenceschopnou realitní společnost, která bude pro zákazníky atraktivní. Společnost bude nabízet pestrou nabídku produktů a sluţeb, bude se však určitým způsobem odlišovat od ostatních konkurenčních společností. Základní myšlenkou a mottem společnosti budou „lidé“ personál. V současnosti je na realitním trhu drobná trţní mezera v podobě málo kvalifikovaných realitních makléřů s nedostatečnou znalostí a vzděláním, také na trhu chybí individuální přístup ke klientům.
Autorka práce chce tedy pro koncové zákazníky společnosti vţdy vystupovat individuálně a vţdy najít řešení šité na míru. Jak jiţ bylo zmíněno, společnost se nebude soustředit na kvantitu, ale kvalitu.
5.3.2 Popis podniku
Společnost nebude nic vyrábět, bude nabízet pouze sluţbu pro zákazníky na trhu.
Sluţba spočívá v myšlence, ţe podnik bude nabízet co moţná nejlepší individuální realitní poradenství v oblasti prodeje a pronájmu rodinných domů, bytů, pozemků a kancelářských prostor. Společnost se musí zaměřit na jeden daný trh, coţ bude segment rezidenční a kancelářský, nebude se zaměřovat na výrobní a skladové prostory, jejíţ prodej je specifický.
