Vysoká škola ekonomická v Praze
Fakulta managementu
Katedra společenských věd
Životní úroveň a její měření (kompa- race Slovenska a České republiky)
Autor diplomové práce: Bc. Adriana Švadlenková Vedoucí diplomové práce: Ing. Pavel Kaczor, Ph.D.
Rok obhajoby: 2021
„Životní úroveň a její měření – komparace Slovenska a České republiky“
jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.
V Brně dne 21. dubna 2021
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE
Zpracovatelka:
Bc. Adriana Švadlenková
Studijní program: Management
Název tématu:
Životní úroveň a její měření – komparace Slovenska a České republiky
Zásady pro vypracování:
1. Základní pojmy, souvislosti a východiska tématu.
2. Hlavní ukazatele a metodické přístupy k měření životní úrovně.
3. Životní úroveň v ČR a SR – komparace, shrnutí rozdílů.
4. Vlastní výzkumná sonda autorky zaměřená na oblast tématu.
5. Shrnutí hlavních poznatků, závěry, a doporučení autorky.
Rozsah práce: 70 Seznam odborné literatury:
1. GURKOVÁ, E. Hodnocení kvality života (pro klinickou praxi a ošetřovatelský průzkum). Praha:
Grada Publishing, 2012. ISBN: 978-80-247-3625-9.
2. ANTOŠOVÁ, V. -- BIRČIAKOVÁ, N. -- STÁVKOVÁ, J. Příjmová situace a životní podmínky obyvatel České republiky: monografie = Income situation and living conditions of inhabitants in the Czech Republic. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013. ISBN 978-80-7375-911-7.
3. DABROWA, Maria, 2011. Study in standard of living – methodology of structure of selected indicators. Works on Management. 17(1), s. 67-82. ISSN 1506-2635
4. EASTERLIN, R. The Worlwide Standard of Living Since 1800. Journal of Economic Perspectives. 14 (1), s. 7-26. 1944-7965
5. WAWRZYNIAK, Dorota, 2016. Standard Of Living In The European Union. Comparative Economic Research 1 (19), s.141-155.
Datum zadání diplomové práce: leden 2020 Termín odevzdání diplomové práce: duben 2021
Bc. Adriana Švadlenková Ing. Pavel Kaczor, Ph.D.
Řešitelka Vedoucí práce
Název diplomové práce:
Životní úroveň a její měření - komparace Slovenska a České republiky Abstrakt:
Cílem práce je komparace životní úrovně v České republice a na Slovensku. Teore- tická část se zabývá pojmy životní úroveň a kvalita života a rozpracovává nejrůznější nástroje pro měření životní úrovně. Praktickou část tvoří komparace obou zemí po- mocí tří vybraných nástrojů a zhodnocení výsledků vlastního šetření (ankety).
Účelem ankety bylo zjistit postoje a názory studentů na případné snížení životní úrovně v souvislosti se současnou pandemií covid-19. Výsledky jsou interpretovány pomocí grafů a tabulek a prokazují vyšší životní úroveň v České republice a (dle ná- zorů respondentů) značné snížení životní úrovně obou zemí v souvislosti s covid-19.
Klíčová slova:
Poděkování:
Za cenné rady, pohotové odpovědi a bezmeznou ochotu bych ráda poděkovala ve- doucímu své práce Ing. Pavlu Kaczorovi, Ph.D. Dále bych ráda poděkovala všem zúčastněným respondentům a proděkanovi FM UK doc. Ing. Jánu Papulovi, Ph.D., za veškeré poskytnuté informace. V neposlední řadě patří poděkování mé rodině, za podporu poskytovanou v průběhu celého mého života a zejména toho studijního.
Obsah
Úvod ... 15
1 Životní úroveň ... 17
1.1 Kvalita života ... 17
1.2 Kvalita života vs. Životní úroveň ... 17
1.3 Jak měřit životní úroveň ... 19
2 Nástroje měření životní úrovně ... 20
2.1 Ekonomické ukazatele ... 20
2.1.1 Hrubý domácí produkt (HDP) ... 20
2.1.2 Inflace ... 20
2.1.3 Nezaměstnanost ... 21
2.2 Syntetické ukazatele lidského rozvoje vydávané OSN ... 21
2.2.1 Index lidského rozvoje (HDI) ... 21
2.2.2 Index vícerozměrné chudoby (MPI) ... 22
2.2.3 Index rovnosti pohlaví (GDI) ... 23
2.2.4 Index nerovnosti pohlaví (GII) ... 24
2.3 Další světově uznávané indexy ... 25
2.3.1 Index lepšího života (BLI) ... 25
2.3.2 Index spotřebitelské důvěry (CCI) ... 26
2.3.3 Index šťastné planety ... 26
2.3.4 Index blahobytu... 27
2.3.5 Index společenského rozvoje (SPI) ... 27
2.3.6 Index demokracie ... 28
2.3.7 Index ekonomické svobody ... 29
3 Určení indikátorů/metodika ... 30
4 Vyčíslení a srovnání indikátorů... 32
4.1 The World Standard of Living Since 1800 ... 32
4.1.1 Hodnocení oblasti „level of living“ ... 32
4.1.2 Hodnocení oblasti „health“ ... 33
4.1.3 Hodnocení oblasti „family circumstances“ ... 34
4.1.4 Hodnocení oblasti „school“ ... 35
4.1.5 Hodnocení oblasti „policy“ ... 35
4.1.6 Zhodnocení životní úrovně na základě článku ... 36
4.1.7 Širší kontext dle Easterlina – srovnání v rámci EU ... 36
4.2 Index lidského rozvoje (HDI) ... 38
4.2.1 Stanovení HDI – Česká republika... 39
4.2.2 Stanovení HDI - Slovensko... 40
4.2.3 Zhodnocení životní úrovně na základě HDI ... 41
4.2.4 Srovnání životní úrovně v rámci EU - HDI ... 42
4.3 Index lepšího života ... 45
4.3.1 Bydlení ... 45
4.3.2 Příjem ... 45
4.3.3 Práce ... 46
4.3.4 Společnost ... 47
4.3.5 Vzdělávání ... 47
4.3.6 Životní prostředí ... 47
4.3.7 Občanská angažovanost ... 48
4.3.8 Zdraví ... 49
4.3.9 Životní spokojenost ... 49
4.3.10 Bezpečnost ... 49
4.3.11 Rovnováha pracovní vs. soukromý život ... 50
4.3.12 Zhodnocení životní úrovně na základě indexu lepšího života ... 51
4.3.13 Srovnání životní úrovně v rámci EU - BLI ... 52
5 Metodika vlastního šetření ... 55
5.1 Anketa... 58
6 Výsledky vlastního šetření ... 59
6.1 Identifikační otázky – I. blok ... 60
6.2 Životní úroveň před vlivem covid-19 – II. blok ... 63
6.3 Životní úroveň v současnosti – III. blok ... 72
6.4 Očekávání budoucna – IV. blok ... 79
6.5 Srovnání názorů v čase – Česká republika ... 81
6.6 Srovnání názorů v čase – Slovensko ... 85
Závěr ... 88
Seznam literatury ... 91
Přílohy ... 97
Seznam tabulek
Tabulka 1 - HDP na obyvatele - srovnání ... 32
Tabulka 2 - Prognóza reálného HDP ... 33
Tabulka 3 - Střední délka života při narození - ČR ... 33
Tabulka 4 - Střední délka života při narození - SR ... 33
Tabulka 5 - Míra plodnosti... 34
Tabulka 6 - Plodnost od roku 1970 ... 34
Tabulka 7 - Index demokracie - srovnání ... 35
Tabulka 8 - Srovnání v rámci EU dle Easterlina (2018) ... 37
Tabulka 9 - Stanovená minima a maxima ... 38
Tabulka 10 - Hodnoty indikátorů v ČR ... 39
Tabulka 11 - Hodnoty indikátorů SK ... 40
Tabulka 12 - Hodnoty HDI za rok 2018 ... 41
Tabulka 13 - Vývoj hodnot HDI ... 42
Tabulka 14 - Srovnání EU – HDI (data z roku 2018) ... 43
Tabulka 15 - Pořadí pouze v rámci EU ... 44
Tabulka 16 - Srovnání bydlení ... 45
Tabulka 17 – Srovnání příjmu ... 46
Tabulka 18 – Srovnání oblasti práce ... 46
Tabulka 19 - Vzdělávání - srovnání ... 47
Tabulka 20 - Životní prostředí - srovnání ... 48
Tabulka 21 - Občanská angažovanost - srovnání ... 48
Tabulka 22 - Zdraví - srovnání ... 49
Tabulka 23 - Bezpečnost - srovnání ... 50
Tabulka 24 - Rovnováha pracovní vs. soukromý život - srovnání ... 50
Tabulka 25 - Souhrn dat indexu lepšího života - srovnání ČR a SR za rok 2018 ... 51
Tabulka 26 - Srovnání EU - BLI - 1. část ... 53
Tabulka 27 - Srovnání EU - BLI - 2. část ... 54
Tabulka 28 - Rozdíl mezi výzkumem a anketou ... 58
Tabulka 29 - Vliv jednotlivých skutečností v ČR ... 84
Tabulka 30 - Vliv jednotlivých skutečností v SR ... 87
Seznam grafů
Graf 1 - Jaké je Vaše pohlaví? ... 60
Graf 2 - Jakou formu studia studujete? ... 61
Graf 3 - Typ Vašeho studia ... 61
Graf 4 - Kolik je Vám let? ... 62
Graf 5 - Jaký je Váš průměrný měsíční příjem? ... 63
Graf 6 - Životní úroveň před covid-19 ... 64
Graf 7 - Ekonomická situace před covid-19 ... 65
Graf 8 - Životní úroveň jednotlivce či domácnosti před covid-19 ... 66
Graf 9 - POZITIVNÍ vliv na životní úroveň v ČR před covid-19 ... 67
Graf 10 - NEGATIVNÍ vliv na životní úroveň v ČR před covid-19 ... 68
Graf 11 - POZITIVNÍ vliv na životní úroveň v SR před covid-19 ... 70
Graf 12 - NEGATIVNÍ vliv na životní úroveň v SR před covid-19 ... 71
Graf 13 - Životní úroveň v současnosti ... 72
Graf 14 - Ekonomická situace v současnosti ... 73
Graf 15 - Životní úroveň jednotlivce či domácnosti v současnosti ... 74
Graf 16 - POZITIVNÍ vliv na životní úroveň v ČR v současnosti ... 75
Graf 17 - NEGATIVNÍ vliv na životní úroveň v ČR v současnosti ... 76
Graf 18 - POZITIVNÍ vliv na životní úroveň v SR v současnosti ... 77
Graf 19 - NEGATIVNÍ vliv na životní úroveň v SR v současnosti ... 78
Graf 20 - Zlepšení životní úrovně v ČR po covid-19 ... 79
Graf 21 - Zlepšení životní úrovně jednotlivců (či domácností) v ČR po covid-19 ... 80
Graf 22 - Životní úroveň v ČR - časové srovnání ... 81
Graf 23 - Ekonomická situace v ČR - časové srovnání ... 82
Graf 24 - Životní úroveň jednotlivců a domácností v ČR - časové srovnání... 83
Graf 25 - Životní úroveň v SR - časové srovnání ... 85
Graf 26 - Ekonomická situace v SR - časové srovnání ... 86
Graf 27 - Životní úroveň jednotlivců a domácností v SR - časové srovnání ... 86
Seznam obrázků
Obrázek 1 - Oblasti HDI ... 22Obrázek 2 - Oblasti MPI ... 22
Obrázek 3 - Indikátory indexu MPI ... 23
Úvod
Život, kvalita života, podmínky života, životní úroveň. Svět a společnost se neustále vyvíjí a s ní i podmínky našeho žití a od nich se odvíjející životní úroveň. Lidé jsou ve většině zemí zdravější, mají vyšší vzdělání, dožívají se vyššího věku a mají vyšší „ži- votní standard“ než tomu bylo v minulosti. Stejně jako se rozvíjí péče o naše zdraví a vzdělávání, rozvíjí se i úvaha nad životem a nad pojmem životní úroveň.
Pojem „životní úroveň“ je obsažen ve velkém množství statistik a mezinárodních srovnání. Jedná se o velmi složitý termín, jehož jednotná definice doposud neexistuje, a tak si každý člověk, instituce či studie vykládá „životní úroveň“ jiným způsobem a stejně tak se rozvíjí a vykládá její hodnocení. Metod hodnocení životní úrovně je velká řada, zejména proto, že je velké množství aspektů, které se v rámci dané pro- blematiky dají poměřovat a mnoho definic, jak problematice rozumět. V historii pro hodnocení životní úrovně stačily ekonomické ukazatele (HDP, nezaměstnanost…) a na život a jeho hodnocení se nahlíželo pouze materialisticky. S rozvojem společ- nosti se k hodnocení přidaly i ukazatele sociální. Proč? Pohlížení na životní úroveň pouze z ekonomického hlediska již prostě nebylo dostačující. Jak uvádí Birčiáková a spol. (2015, s. 175): Můžete být bohatí, ale nebudete spokojení. Můžete být spokojení, ale přesto nebudete schopni vést ten druh života, jaký si přejete. Můžete vést život, jaký si přejete, ale nejste šťastní. Můžete být šťastní, ale chybí vám jiné věci.
V teoretické části práce, za pomoci literární rešerše, probírám jednotlivé části té- matu, tedy samotný pojem životní úroveň a s ním související kvalitu života. Mezi těmito pojmy se snažím nalézt rozdíl, který následně promítám do části praktické.
Dále se zabývám způsoby, jak měřit životní úroveň a uvádím nejvýznamnější ná- stroje měření. Praktickou část práce je možné rozdělit na dva oddíly. V rámci prvního oddílu se zabývám komparací Česka a Slovenska. Jak ovšem komparovat něco s ne- jednotnou metodikou? Vzhledem k danému jsem se rozhodla využít 3 světově známé způsoby a metodiky hodnocení. Zajímavé je sledovat nejen to, jaká je dle daných me- todik životní úroveň v České republice a na Slovensku, ale i to jak se hodnocení jednoho pojmu (životní úroveň) může razantně lišit v závislosti na vybraných ukaza- telích. Druhý oddíl se zabývá názory studenstva na jejich životní úroveň a životní úroveň v jejich zemi. V druhém oddílu praktické části práce tedy využívám i další možný způsob měření životní úrovně. Pro dosažení dostatečné přidané hodnoty práce provádím vlastní šetření (anketu). Provedení šetření přispívá k hlubšímu po- rozumění celé problematiky životní úrovně.
Primárním cílem práce, který udává i název celé práce, je zjistit, zda je vyšší životní úroveň v České republice či na Slovensku (dle nastavených parametrů 3 vybraných nástrojů). Dané zjišťuji pomocí analýzy dat obou zemí. Postup tkví ve vyčíslení jed- notlivých indikátorů určených vybranými nástroji (HDI, index lepšího života) a metodikami (R. Easterlin) a jejich vzájemné komparaci. Sekundárním cílem práce je zjistit, zda došlo dle názorů vysokoškolských studentů ke snížení životní úrovně zástupců obou zemí v souvislosti s corona virus desease 2019 (dále jen covid-19) a s ní souvisejícími opatřeními a omezeními. K hodnocení problematiky covid-19 v současnosti není dostatek dat, a dokud nebude „krize“ zažehnána ani nelze její do- pady komplexně hodnotit za pomoci ukazatelů (HDP, nezaměstnanost, indexy…). Ke splnění sekundárního cíle tedy využívám názory studenstva na danou situaci (na pří- padné snížení jejich životní úrovně). Téma je, vzhledem k problematice vzájemných srovnání zemí a vzniku neustále nových indexů a metodik, velmi aktuální. Zhodno- cení současné životní úrovně za pomoci vybraných nástrojů a subjektivních názorů studentů a prozkoumání možných propadů souvisejících s „koronavirovou krizí“, která zasáhla celý svět, je stěžejním přínosem mé práce.
1 Životní úroveň
Jak jsem již v úvodu zmínila, životní úroveň je těžko uchopitelný termín s mnoha růz- nými definicemi a oblastmi. Největším omezením jeho uchopení je asi otázka, jaké faktory do jeho vymezení zahrnout a kde se nachází hranice mezi pojmem životní úroveň a kvalita života (více viz kapitola 1.2). Definování pojmu životní úroveň se chopila např. Chválová (2008), která uvádí, že se jedná o stupeň materiálního bla- hobytu jednotlivce nebo domácnosti. V dané definici se ovšem vyskytuje problém vymezení pouze objektivní stránky pojmu. Sova (1978) do životní úrovně a její defi- nice vkládá již i subjektivní stránku: absolutní úroveň spotřeby hmotných statků a služeb a souhrn těch podmínek, které ovlivňují uspokojování potřeb obyvatelstva a jsou výsledkem působení společenských výrobních vztahů.
Životní úroveň je velmi důležitý pojem pro celkový lidský rozvoj. Čím vyšší je ži- votní úroveň populace, tím vyšší je šance na lidský vývoj (Vardanyan a Lewandowski, 2018). Ačkoliv životní úroveň jednotlivců a domácností není totožná s ekonomickou úrovní země, často se od ekonomické úrovně země odvíjí. A stejně jako úroveň i růst životní úrovně se odvíjí a prolíná s ekonomickým růstem země (Chválová, 2008).
1.1 Kvalita života
Samotný pojem kvalita nám vyjadřuje určitou hodnotu. Kvalita života se určuje po- rovnáním s určitým standardem či životem druhých lidí. Zde ovšem vyvstává otázka, jaký je standard kvalitního života, co vůbec znamená dobrý a kvalitní život? Právě v daném se rozchází metodiky nejrůznějších průzkumů, jak kvality života, tak životní úrovně. V metodikách se lze setkat se sociálními, politickými, ekonomickými, ale i psychologickými či filozofickými aspekty života jedinců (Gurková, 2012). WHO chápe kvalitu života jako subjektivní vnímání vlastní životní situace ve vztahu ke kul- tuře, k systému hodnot, životním cílům, očekáváním a běžným zvyklostem (Brůnová, 2010).
1.2 Kvalita života vs. Životní úroveň
Kvalita života a životní úroveň jsou pojmy, které jsou často zaměňovány a směšo- vány. Rozdíl v historii problematiky životní úrovně zaznamenal Allardt (1993), který rozdělil sociální péči do tří oblastí – to have (mít), to love (milovat) a to be (být, exis- tovat). Na základě daných oblastí pak definoval rozdíl mezi kvalitou života a životní úrovní. Pojem životní úroveň je definován první oblastí – „to have“, tedy něčím, co materiálně vlastníme. Pojem kvalita života je poté definován oblastmi „to be“ a to love“, tedy tím, co člověk potřebuje a po čem touží (Allardt, 1993). Další rozdíly uvádí
např. Słaby (1990), která životní úroveň chápe jako stupeň uspokojování materiál- ních potřeb. Kvalita života pak zahrnuje všechny prvky lidského života jedince, který má pocity a emoce (Słaby, 1990).
V současnosti vzniká velký tlak na prohloubení termínu „životní úroveň“ a zvážení i dalších faktorů než pouze ekonomických (tedy pouze „to have“). Jak uvádí Červenka (2003), již je třeba zvažovat i subjektivní názory jedinců. O to více se dané pojmy, jejich definice a metodiky výpočtu vzájemně prolínají a doplňují. Nejznámější indexy bývají označovány jako indexy životní úrovně i kvality života. Příkladem může být index HDI (Human Development Index), který jako index kvality života uvádí např.
Gurková (2012) či Syrovátka (2008) a jako index životní úrovně pak samotná HDR (2019a) či Dabrowa (2011). Pojmy životní úroveň a kvalita života jsou v někte- rých článcích dokonce používány jako synonyma a výrazné rozdíly mezi nimi vymezovány nejsou (např. Aivazian, 2016, Bywalec a Wydymus, 1992).
Určit hranici v těchto pojmech a následně využít ten správný ukazatel není jedno- duché. Jemné rozdíly jsou patrné v konkrétních průzkumech a dotazníkových otázkách, kdy kvalita života se více zaměřuje na pocity radosti a štěstí (např.: Jak jste spokojeni se svým bydlením? Kolik radosti Vám život dává?) (Quip, 2010), zatímco dotazy ohledně životní úrovně se spíše zabývají čistým zhodnocením (např.: Jak hod- notíte životní úroveň své domácnosti? Jak hodnotíte současnou ekonomickou situaci?) (CVVM, 2019, CVVM, 2020). Daný rozdíl spatřuje v pojmech i Wawrzyniak (2016), která životní úroveň chápe jako objektivní ukazatel, zatímco kvalitu života jako ukazatel subjektivní povahy, který zobrazuje zejména pocity lidí, jejich spokoje- nost a štěstí (Wawrzyniak, 2016). Dané vymezení potvrzuje například i Šimková (2007), která životní úroveň, stejně jako Wawrzyniak (2016), popisuje jako objek- tivní ukazatel měřitelný sociálními a ekonomickými ukazateli, zatímco kvalitu života jako subjektivní ukazatel zaměřený na pocity. Toto potvrzuje i Nový a Surynek (2006) a dodávají, že kvalitu posuzujeme spíše kvalitativními subjektivními ukaza- teli, zatímco životní úroveň je vyjadřována spíše kvantitativními. Dle těchto rozdílů se tedy u kvality života řeší, zda jsou lidé šťastní, spokojení se svým životem, u ži- votní úrovně pak to, zda by svůj život zhodnotili jako dobrý či špatný. Lidé mohou zhodnotit svůj život jako dobrý, a přesto v něm nebýt šťastní.
1.3 Jak měřit životní úroveň
Výzkum životní úrovně se již od 50. let zabývá nalezením objektivního ukazatele, který by umožnil nejen popis jevu, ale také srovnání stupně uspokojování „životní úrovně“ v mezinárodním měřítku (Dabrowa, 2011). I přesto dosud žádný jednotný ukazatel či dílčí indikátory, které by dokázaly porovnat či změřit životní úroveň jed- notlivých obyvatel, domácností či dokonce zemí, neexistuje (Červenka, 2003). Životní úroveň obyvatelstva totiž nemůže být vyjádřena pouze jedním ukazatelem, který by zohlednil kvantitativní i kvalitativní aspekty pojmu (Vardanyan a Lewandowski, 2018). Každý člověk si ovšem dokáže pod daným termínem něco představit. Ať už se jedná o výši našich příjmů, množství či kvalitu spotřebovaného zboží či služeb, volný čas, kvalitu životního prostředí, bezpečnost, úroveň zdravotní péče, vzdělání, pra- covní podmínky nebo svobodu. Indikátorů, dle kterých lze posuzovat „životní úroveň obyvatel“ je celá řada (Červenka, 2003).
Z ekonomického hlediska se životní úroveň měří materiálně, většinou na státní úrovni (příjem, spotřeba a nezaměstnanost). Pro mezinárodní srovnání životní úrovně se nejčastěji používá HDP na obyvatele. HDP na obyvatele ovšem nerepre- zentuje skutečnou situaci obyvatelstva, protože neodráží všechny položky, které ovlivňují životy lidí. Vzhledem k nedostatečnosti HDP na obyvatele začala vznikat celá řada nových metodik, skládajících se z nejrůznějších ukazatelů, blíže viz kapitola 2 (Birčiáková a spol., 2015).
Vzhledem k tomu, že jednotný ukazatel životní úrovně neexistuje, měřila se životní úroveň různými způsoby a s vývojem společnosti se vyvíjel i její výpočet. V součas- nosti se životní úroveň může hodnotit a měřit dvěma způsoby:
1. způsob spočívá ve vyčíslení jednotlivých indikátorů (příjmů, spotřebovaného zboží…) – 1. oddíl praktické části.
2. způsob vychází z myšlenky, že životní úroveň je vlastně uspokojování potřeb obyvatel (zde tedy závisí na názorech obyvatel, které se zjišťují za pomoci růz- ných průzkumů) (Červenka, 2003). Daný způsob se může provádět pomocí průzkumů veřejného mínění, rozhovorů nebo dotazníků. Tyto metody jsou značně nákladné a časově náročné. Zároveň je třeba počítat s tím, že jsou zmí- něné metody a jejich výsledky ovlivněny subjektivními pocity a emocemi studovaných osob (Dabrowa, 2011). Z daného plyne, že je u šetření velmi těžké rozlišit, co je měření životní úrovně a co je již dotazování na kvalitu života - 2. oddíl praktické části.
2 Nástroje měření životní úrovně
V rámci druhé kapitoly práce uvádím tři skupiny nejvýznamnějších nástrojů pro mě- ření životní úrovně. V daných nástrojích se vyskytují, jak samostatné ukazatele (např.
HDP), tak komplexní metodiky zahrnující velké množství proměnných (např. BLI).
Hodnocení životní úrovně se tedy vždy významně liší v závislosti na vybraných uka- zatelích. Dané je patrné zejména při srovnávání životních úrovní zemí.
2.1 Ekonomické ukazatele
I v samotné kategorii ekonomických ukazatelů je velká řada možností a metodik, jak měřit životní úroveň. V rámci kapitoly „ekonomické ukazatele“ uvádím nejčastěji vy- užívané makroekonomické ukazatele pro měření životní úrovně a stavu ekonomiky zemí. Jedná se o nejstarší a nejvyužívanější nástroje pro měření životní úrovně.
V současnosti jsou již tyto nástroje, pro komplexní vyjádření pojmu životní úroveň, nedostačující.
2.1.1 Hrubý domácí produkt (HDP)
Nejstarším a nejvyužívanějším nástrojem hodnocení a vyčíslení životní úrovně je ukazatel HDP neboli hrubý domácí produkt (Birčiáková a spol., 2015). Jedná se o ve- ličinu, která v penězích vyjadřuje celkovou hodnotu statků a služeb, které jsou nově vytvořené na určitém území za určitou dobu (např. na území České republiky za dobu jednoho roku) (ČSÚ, 2015). Pro vyčíslení životní úrovně obyvatel země se využívá HDP k získání hodnoty HDP na obyvatele. Tato hodnota se spočítá vydělením HDP země počtem obyvatel země. Roste-li HDP rychleji než počet obyvatel, dochází ke zvyšování příjmů na osobu a roste i životní úroveň. Pokud naopak obyvatel přibývá rychlostí převyšující tempo růstu HDP, životní úroveň klesá (CSLIFE, 2018).
2.1.2 Inflace
Životní úroveň v určité zemi lze poměřovat i pomocí inflace země. V případě, že naše příjmy rostou rychleji než inflace, roste i naše životní úroveň. V opačném případě (tedy inflace roste rychleji než naše příjmy) životní úroveň klesá. Inflace je v podstatě oslabení kupní síly měny dané země vůči zboží a službám, které spotřebitel nakupuje (ČSÚ, 2018). Měří se pomocí indexů. Nejpoužívanější je index spotřebitelských cen (CPI), pomocí nějž lze srovnávat míru inflace v jednotlivých zemích (ČNB, 2020). Vý- počet indexu se provádí dle Laspeyresova vzorce (ČSÚ, 2018):
𝐼 =∑
𝑝1 𝑝0 ∗𝑝0𝑞0
∑ 𝑝0𝑞0 * 100
Poznámka: Kde p1 je cena zboží ve sledovaném období, p0 je cena zboží v základním období, I je ba- zický index a p0q0 jsou výdaje domácností za zboží v základním období.
2.1.3 Nezaměstnanost
Nezaměstnanost je makroekonomický ukazatel, který má zásadní vliv na životní úro- veň obyvatel. Ztráta zaměstnání může pro řadu lidí znamenat pokles životní úrovně či vznik pochybností o vlastních schopnostech (Brožová, 2003). Obecně se jedná o stav na trhu práce, kdy část obyvatel není schopna či ochotna najít si zaměstnání (Finance.cz, 2018). Čím více lidí má (z ekonomicky aktivních obyvatel) v dané zemi zaměstnání, tím nižší je nezaměstnanost a tím vyšší je spokojenost a životní úroveň obyvatel v zemi.
V České republice byly zveřejňovány dvě možnosti výpočtu míry nezaměstnanosti, a to obecná míra nezaměstnanosti, kterou vydával Český statistický úřad na základě výběrového šetření a registrovaná míra nezaměstnanosti od MPSV na základě dat úřadů práce. Od roku 2013 se využívá nový ukazatel – tzv. podíl nezaměstnaných osob, který vyjadřuje procentuální podíl registrovaných nezaměstnaných ze všech oby- vatel v práceschopném věku (ČSÚ, 2014). Daný ukazatel je složen z údajů o nezaměstnaných (získaných z úřadů práce) a počtu obyvatel (informace z ČSÚ) (ČSÚ, 2014).
2.2 Syntetické ukazatele lidského rozvoje vydávané OSN
Jeden ze základních cílů, které si OSN klade, je zvýšení celkové životní úrovně (Sob- ková, 2017). Aby ovšem OSN zjistila, jaká je v jednotlivých státech životní úroveň a zda došlo ke změnám, musela vytvořit vlastní ukazatele pro její měření.
2.2.1 Index lidského rozvoje (HDI)
Jedná se asi o nejvíce využívanou a nejvíce zmiňovanou metodu pro mezinárodní srovnání životní úrovně. Index lidského rozvoje (dále jen HDI) byl vyvinut ekonomy Mahbubem ul Hagem a Amartya Senem. Od roku 1990 vydává OSN každý rok tzv.
Human Development Report (Dabrowa, 2011). Daný index je složen z hodnocení tří základních oblastí, a to zdraví, vzdělání a národního důchodu na obyvatele (v rámci metody nazýváno jako životní úroveň). Index se poté vypočte jako geometrický prů- měr hodnot jednotlivých oblastí (více viz kapitola 4.2) (HDR, 2019b).
𝐻𝐷𝐼 = (𝐼ℎ𝑒𝑎𝑙𝑡ℎ∗ 𝐼𝑒𝑑𝑢𝑐𝑎𝑡𝑖𝑜𝑛∗ 𝐼𝑖𝑛𝑐𝑜𝑚𝑒)1/3
Poznámka: Kde Ihealth je index zdraví, Ieducation je index vzdělání a Iincome je index důchodu.
Z výpočtu lze získat hodnotu od 0 do 1. Dle výsledné hodnoty se následně stát řadí k jedné ze 4 skupin rozvoje (velmi vysoká úroveň, vysoká úroveň, střední úroveň a nízká úroveň). Dle zprávy z roku 2019 je nejnižší dosažená hodnota 0,377 u prezi- dentské republiky Niger a nejvyšší 0,954 u Norska (podrobnější informace v kapitole 4.2) (HDR, 2019b).
Obrázek 1 - Oblasti HDI
Zdroj: (HDR, 2019b)
2.2.2 Index vícerozměrné chudoby (MPI)
Chudoba, představuje složitý termín, který bývá často až přílišně zobecňován. Nej- jednodušším způsobem měření chudoby je stanovení absolutní chudoby, tedy určitého „kritického bodu“ příjmu, kterého pokud nedosáhnete, jste chudí. Chudoba ovšem zahrnuje mnohem více aspektů než jen příjmy. Právě z důvodu složitosti a ob- sáhlosti termínu „chudoba“ se OSN snažila vytvořit index, který by obsáhl celou jeho šíři (Pacinová, 2013, HDR, 1997).
Míra chudoby se dříve poměřovala pomocí indexu lidské chudoby HPI, ten byl v roce 2010 nahrazen indexem vícerozměrné chudoby MPI. Index MPI se přímo za- měřuje na nedostatky ve zdraví, vzdělávání a životních podmínkách v jednotlivých domácnostech a poskytuje důležité informace o tom, kdo je chudý. MPI umožňuje ze- mím uskutečňovat efektivnější politiku. Obrázek 3 zobrazuje důležité indikátory indexu i s váhami (Alkire a spol., 2014).
Obrázek 2 - Oblasti MPI
Zdroj: (HDR, 2019b)
Obrázek 3 - Indikátory indexu MPI
Zdroj: (Alkire a spol., 2014)
Každému člověku je přiděleno skóre dle úrovně „deprivace“ v každém z 10 ukaza- telů. Maximální úroveň „deprivace“ je 100 %, přičemž každá oblast (vzdělání, zdraví a životní podmínky) má stejnou váhu – 1/3. Výsledná hodnota MPI je výsledkem dvou ukazatelů, a to podílu „vícerozměrně“ chudých lidí v populaci (H) a intenzity chudoby (A). H se počítá jako podíl „vícerozměrně chudých“ a celkové populace.
Značka A je průměrný podíl ukazatelů uvažovaných oblastí (HDR, 2019b). HDR (2019b):
𝑀𝑃𝐼 = 𝐻 ∗ 𝐴
Země s těžkou vícerozměrnou chudobou jsou země, které v indexu MPI dosahují 50 % a více. Země pouze ohrožené vícerozměrnou chudobou jsou země s výsledkem 20-33 %. Daný index není tak pravidelně aktualizován jako např. HDI. Dle posledních výsledků je na tom z měřených zemí nejlépe (index poměřuje pouze rozvojové země) Turkmenistán, Srbsko a Arménie s výsledkem 0,001 (0,1 %), nejhůře opět Niger 0,590 (59 %). Česká republika ani Slovensko v indexu HPI poměřovány nejsou (HDR, 2019a).
2.2.3 Index rovnosti pohlaví (GDI)
Jedná se o index odvozený od indexu HDI, který měří rozdíly mezi muži a ženami ve třech dimenzích (stejných jako u HDI) – zdraví, vzdělání a životní podmínky (zde na- zýváno životní úrovní). Je počítán pro 166 zemí, které seskupuje do pěti skupin dle rovnosti s HDI (GDI=HDI znamená neexistenci nerovnosti pohlaví, GDI<HDI exis- tence nerovnosti pohlaví) (HDR, 2020a).
Výpočet spočívá v podílu hodnot HDI pro ženy a HDI pro muže. Jak uvádí minulý odstavec, jedná se o obdobu HDI, tedy i zde může být výsledkem hodnota v intervalu
<0,1>, která se následně srovnává s hodnotou HDI. Hodnotu 1 dle posledního zveřej- něného průzkumu dosahuje například Dominikánská republika, Venezuela nebo
Evropský institut pro genderovou rovnost obdobný index (Gender Equality Index 2017), který ovšem zahrnuje šest oblastí, a to práce, peníze, vzdělávání, volný čas, podíl na moci a zdraví (EIGE, 2017).
Obrázek 4 - Oblasti GDI
Zdroj: (HDR, 2019b)
2.2.4 Index nerovnosti pohlaví (GII)
V roce 1995 vytvořila OSN měřítko oprávněnosti žen k aktivní účasti v ekonomickém a politickém životě (GEM), jako doplňkové měření k HDI. Daný index se zaměřoval na tři dimenze:
podíl žen a mužů na parlamentních křeslech,
podíl žen a mužů na pozicích zákonodárců, vedoucích úředníků, vedoucích pracov- níků a na technických a odborných pozicích,
odhadované příjmy žen a mužů.
Index měl ovšem řadu nedostatků, a tak byl v roce 2010 nahrazen indexem gende- rové nerovnosti neboli nerovnosti pohlaví (GII). GII se zabývá reprodukčním zdravím (úmrtnost matek/porodnost), postavením (podíl parlamentních křesel ob- sazených ženami/dospělé ženy a muži se středoškolským vzděláním) a ekonomickým statusem (vyjádřen pomocí účasti na trhu práce) (Ertan, 2019).
Obrázek 5 - Oblasti GII
Výpočet ukazatele GII je značně složitější, a to zejména kvůli agregačním vzorcům pro muže a ženy. Agregační vzorec pro ženy:
𝐺𝐹= √( 10
𝑀𝑀𝑅∗ 1
𝐴𝐵𝑅)1/2∗ (𝑃𝑅𝐹∗ 𝑆𝐸𝐹)12∗ 𝐿𝐹𝑃𝑅𝐹
3 ,
Poznámka: Kde LFPR je míra účasti na trhu práce, MMR úmrtnost matek, ABR porodnost, PR podíl parlamentních křesel, SE obyvatelstvo se středoškolským vzděláním.
agregační vzorec pro muže:
𝐺𝑀= √1 ∗ (𝑃𝑅3 𝑀∗ 𝑆𝐸𝑀)1/2∗ 𝐿𝐹𝑃𝑅𝑀, výsledný výpočet:
𝐺𝐼𝐼 = 1 −[
1 2 (1
𝐺𝐹+1
𝐺𝑀)]
−1
𝐺𝐹,𝑀 (HDR, 2019b).
Stejně jako u HDI a GDI, i zde jsou výsledky v intervalu <0,1>, kde 0 znamená žádné nerovnosti mezi muži a ženami a 1 znamená úplnou nerovnost. K hodnotě 1 se nej- více blíží Jemen s hodnotou 0,834, nejnižší hodnotu dosahuje Švýcarsko s hodnotou 0,037 (HDR, 2019a).
2.3 Další světově uznávané indexy
OSN není jedinou světově uznávanou organizací, která se snaží o zhodnocení životní úrovně zemí. V rámci kapitoly „Další světově uznávané indexy“ uvádím další světově známé a uznávané indexy pro měření jednotlivých oblastí životní úrovně (index bla- hobytu, index demokracie…), ale i životní úrovně jako celku (index lepšího života).
2.3.1 Index lepšího života (BLI)
Vzhledem k nedostatečnosti HDP a pouhých ekonomických statistik pro hodnocení životní úrovně a života v jednotlivých zemích, vytvořila i Organizace pro hospodář- skou spolupráci a rozvoj (dále jen OECD) vlastní index s názvem Better Life Index neboli index lepšího života. OECD hodnotí zásadní životní podmínky, které stanovila v 11 oblastech (OECD, 2020a):
bydlení,
příjem,
práce,
společnost,
vzdělávání,
životní prostředí,
zdraví,
životní spokojenost,
bezpečnost,
rovnováha mezi pracovním a soukromým životem.
Jak sama organizace uvádí, životní úroveň a kvalita života je vícerozměrný kon- cept, který musí mít vícerozměrný výpočet. Jejich údaje pochází z významných zdrojů, jako jsou např. data OECD, statistiky OSN, data národních statistických úřadů atd. Poslední zveřejněný žebříček pochází z roku 2018 a nejlépe hodnocenou zemí je zde Norsko, na opačném konci se umístila Jižní Afrika (blíže v kapitole 4.3) (OECD, 2020a).
2.3.2 Index spotřebitelské důvěry (CCI)
Jedná se o ukazatel budoucího vývoje spotřeby a úspor domácností na základě jejich finanční situace. Index měří míru optimismu (důvěry) veřejnosti k ekonomice. Oče- kávání spotřebitelů se často naplňují, proto daný index získává čím dál vyšší důležitost. Výsledná hodnota 100 a výše signalizuje zvýšení důvěry spotřebitelů v ekonomickou situaci. Hodnota nedosahující 100 značí pesimistický pohled obyva- tel na vývoj ekonomiky, což mívá následky v podobě nižší spotřeby, vyšších úspor atd. (OECD Data, 2020c).
2.3.3 Index šťastné planety (HPI)
Happy Planet Index neboli index šťastné planety byl vytvořen organizací The News Economics Foundation. Index se snaží měřit kvalitu života a životní úroveň ve vztahu k životnímu prostředí. Výpočet spočívá ve využití čtyř základních zdrojů „šťastného života“, a to zdraví (na stupnici 0-10), průměrná délka života, nerovnost mezi lidmi a ekologická stopa (gha/capita) (Happy Planet Index, 2019).
𝐻𝑃𝐼 =𝑧𝑑𝑟𝑎𝑣í ∗ 𝑝𝑟ů𝑚ě𝑟𝑛á 𝑑é𝑙𝑘𝑎 ž𝑖𝑣𝑜𝑡𝑎 ∗ 𝑛𝑒𝑟𝑜𝑣𝑛𝑜𝑠𝑡 𝑚𝑒𝑧𝑖 𝑙𝑖𝑑𝑚𝑖 𝑒𝑘𝑜𝑙𝑜𝑔𝑖𝑐𝑘á 𝑠𝑡𝑜𝑝𝑎
Daný index řadí jednotlivé zdroje šťastného života do 3 skupin – dobré, střední a špatné. U průměrné délky života je dobrá hodnota 75 a více let, špatná méně než 65 let a střední v intervalu <65,75>. Zdraví je poměřováno na stupnici od 0 do 10, kde více jak 6 je dobré a méně jak 5 špatné (střední je tedy v intervalu <5,6>). Nerov- nost mezi lidmi: méně než 15 % dobré, více jak 30 % špatné, střední 15-30 %.
Ekologická stopa - méně jak 1,73 dobré, více jak 3,46 špatné a střední <1,73, 3,46>
Poslední vydaný žebříček pochází z roku 2016. Nejvyšší hodnoty dle žebříčku, do- sahuje Costa Rica s hodnotou 44,7, nejhorší hodnotu má Čad s hodnotou 12,8.
V rámci žebříčku se umístilo Slovensko lépe než Česká republika, a to na 59. místě (ze 140) s hodnotou 28,2. Česká republika je na místě 64. s hodnotou 27,3. Je ovšem třeba uvážit stáří daných údajů, kvůli kterému nebyl index vybrán do hodnocení zemí v praktické části (Happy Planet Index, 2019).
2.3.4 Index blahobytu
Index blahobytu neboli Legatum Prosperity Index je nástroj umožňující srovnávat prosperitu zemí a její změny v čase. Index umožňuje odhalit silné, ale i slabé stránky jednotlivých států. V současnosti srovnává 167 zemí. Index byl vytvořen Institutem Legatum, který na základě výsledků z roku 2019 prohlašuje, že celková globální pro- sperita se zlepšuje, ale propast mezi nejsilnějšími a nejslabšími zeměmi se neustále prohlubuje (Institute Legatum, 2019).
Index poměřuje prosperitu pomocí 12 proměnných (např. bezpečnost a zabezpe- čení, přístup na trh a infrastruktura, vzdělání, životní podmínky, správa věcí veřejných…). V každé z daných proměnných je možné získat až 100 % (nejlepší).
V indexu blahobytu se nejlépe umístilo Dánsko a Norsko s 83,96 %, nejhůře jižní Súdán s 29,76 % (který dosahuje např. v oblasti bezpečnost a zabezpečení pouhých 19,2 %). Česká republika získala v hodnocení 73,43 % a umístila se tak na 28. místě ze 167 zemí. Slovensko získalo 70,25 % a je na 32. místě (Institute Legatum, 2019).
2.3.5 Index společenského rozvoje (SPI)
Index společenského rozvoje je mezinárodní index sestavovaný od roku 2014 orga- nizací Social Progress Imperative a společností Deloitte. Jedná se o komplexní nástroj pro měření životní úrovně, který doplňuje ekonomické ukazatele (jako je HDP). Index se zabývá třemi základními oblastmi, a to základními lidskými potře- bami (přístřeší, voda, bezpečí…), základy blahobytu (přístup k znalostem, kvalita životního prostředí, zdraví…) a příležitostmi (osobní svoboda, práva…). Index je strukturován do 12 složek, které celkově zahrnují 51 indikátorů (každý indikátor má přiřazen svou váhu) (The Social Progress Imperative, 2019). Složky zobrazuje obrá- zek 6.
Obrázek 6 - Složky SPI
Zdroj: (The Social Progress Imperative, 2019)
Index je měřen ve 149 zemích světa. Země jsou řazeny od nejvyššího po nejnižší do- sažený sociální pokrok a následně přiřazovány do 6 skupin dle úrovně (každá skupina dosahuje podobných pokroků, 1. skupina/úroveň – největších pokroků).
Celkově nejlépe si v indexu vede Norsko s hodnotou SPI 90,95 (maximum 100), nej- hůře poté jižní Súdán s hodnotou 24,44 (minimum 0). Česká republika se umístila na 24. místě (ze 149 možných) s hodnotou 84,36 a řadí se k druhé skupině/úrovni.
Slovensko se umístilo na místě 35. s hodnotou 80,43 a řadí se až ke třetí skupině (The Social Progress Imperative, 2019).
2.3.6 Index demokracie
Jedná se o celosvětově uznávaný index vytvořený britskou společností Economist In- telligence Unit. Daný index hodnotí demokracii ve 165 nezávislých státech a 2 územích za pomoci 60 ukazatelů z různých oblastí (např. občanská práva, politická kultura, funkčnost vlády…). Země mohou nabývat hodnot od 0 do 10. Dle výsledné hodnoty jsou země rozděleny do 4 skupin – plná demokracie (10-8), demokracie s nedostatky (8-6), hybridní režimy (6-4) a autoritativní režimy (4-0). Nejlépe si v žebříčku vede Norsko se skóre 9,87, nejhůře Severní Korea s 1,08. Česko dosáhlo v indexu hodnoty 7,69 a Slovensko 7,17, obě země se tedy řadí do skupiny demokra- cie s nedostatky. Přestože je daný index celosvětově uznáván, není zcela transparentní, neboť nejsou známy profese ani počty odborníků, kteří o hodnocení rozhodují (The Economist Group, 2020).
2.3.7 Index ekonomické svobody
Ekonomická svoboda je právo každého člověka užívat a mít kontrolu nad svým ma- jetkem, prací a životem. Ve společnosti, kde panuje ekonomická svoboda, mohou obyvatelé svobodně pracovat, investovat a spotřebovávat. V současnosti žijeme v nejbohatším období lidské historie. Pokrok ekonomické svobody zapříčiňuje ústup nevědomosti a s ní související chudoby a nemocí (z tvrzení je zřejmé, že všechny ob- lasti životní úrovně spolu navzájem souvisí a vzájemně se ovlivňují) (The Heritage Foundation, 2020).
Index ekonomické svobody srovnává 186 zemí ve 12 typech svobody a to (The Heritage Foundation, 2020):
vlastnická práva,
soudní účinnost,
vládní integrita,
daňová zátěž,
vládní výdaje,
fiskální zdraví,
obchodní svoboda,
svoboda práce,
měnová svoboda,
svoboda „živnosti“,
investiční svoboda,
finanční svoboda.
Index může nabývat hodnot od 0 do 100. Dle výsledných hodnot jsou země děleny do 5 skupin, a to:
FREE (100-80)
MOSTLY FREE (79,9-70)
MODERATELY FREE (69,9-60)
MOSTLY UNFREE (59,9-50)
REPRESSED (49,9-0).
Nejlépe hodnocenou zemí, tedy zemí s nejsvobodnější ekonomikou, je Singapur s celkovým skóre 89,4. Nejhůře dopadla Severní Korea s hodnotou pouhých 4,2 (je na 180. místě). Severní Korea je hodnocena mnohem hůře, než předposlední Vene- zuela (179. místo), která dosáhla 25,2. Česká republika se umístila na 23. místě s hodnotou 74,8 a je tedy řazena ke skupině MOSTLY FREE. Slovensko skončilo na 60. místě s hodnotou 66,8 a je řazeno k MODERATELY FREE (The Heritage Foun- dation, 2020).
3 Určení indikátorů/metodika
Životní úroveň každý člověk, země i studie chápe a měří jinými způsoby s využitím různých ukazatelů. V diplomové práci si kladu za cíl, co nejlépe zhodnotit životní úro- veň v České republice a na Slovensku a následně dané země komparovat. Měřit životní úroveň lze v podstatě dvěma způsoby:
1. Vyčíslením indikátorů. K tomu využiji 3 způsoby a metodiky hodnocení životní úrovně/kvality života. Zajímavé je sledovat nejen to, jaká je dle daných metodik životní úroveň v České republice a na Slovensku, ale i to jak se hodnocení jednoho pojmu (životní úroveň) může razantně lišit v závislosti na vybrané metodice.
2. Zjištěním názorů za pomoci průzkumu, kdy provedu vlastní šetření (anketu) na vzorku respondentů (studentech). Za pomoci ankety zjistím nejaktuálnější ná- zory studentů na jejich životní situaci a případné změny související s koronavirovou krizí.
Ačkoliv je otázka, co a jak v rámci problematiky životní úrovně hodnotit, zcela ne- dořešena, je zřejmé, že pro správné hodnocení životní úrovně je třeba zahrnout i další faktory. Nestačí tedy jenom ekonomické (materiální) faktory, ale je třeba za- hrnout i faktory sociální (jako je např. zdraví, vzdělání, bezpečnost) (Dabrowa, 2011).
V rámci prvního způsobu (vyčíslení indikátorů) nejdříve replikuji práci, kterou na- psal Richard Esterlin s názvem The World Standard of Living Since 1800. Daná práce byla zveřejněna v roce 2000 v časopise Journal of Economic Perspective, který dosa- huje hodnoty IMPACT FACTOR 6,45 a z kategorie ECONOMICS je 4. v pořadí z 363.
Autor se zde nesnaží o vytvoření jednotného indexu, pouze uvádí možné ukazatele z různých oblastí životní úrovně, které hodnotí. Na základě ukazatelů zde uvedených hodnotím životní úroveň v České republice a na Slovensku v současnosti.
Následně země hodnotím pomocí dvou, již zmíněných indexů uznávaných organi- zací OSN a OECD. Z každé skupiny (2.2 Syntetické ukazatele lidského rozvoje vydávané OSN a 2.3 Další světově uznávané indexy) byl vybrán jeden ukazatel, který se standardně využívá pro mezinárodní srovnání, a to ukazatel OSN - index lidského rozvoje a rozsáhlý ukazatel OECD - index lepšího života. Dané metody jsou hojně vy- užívány k hodnocení životní úrovně zemí, přestože je každá z těchto metod zcela jiná.
Komparaci provádím v obou zemích za posledních 10 let (tedy od roku 2010 do roku 2019). Období bylo určeno z důvodu staří řady indikátorů. Jak jsem zmínila (v kapitole 1.2), životní úroveň a její měření se proměňuje zejména v posledních le- tech a řada indikátorů v práci využívaných před uvedeným obdobím neexistovala (např. Democracy Index vznikl v roce 2006, Better Life Index vznikl v roce 2011).
Určené časové období umožňuje nejen zjistit aktuální stav životní úrovně v obou ze- mích a jejich srovnání, ale i zobrazení vývoje daných zemí v čase.
Řada indexů je uvažována, jak pro měření životní úrovně, tak pro kvalitu života (kapitola 1.2). Index lepšího života již zahrnuje i určité osobní otázky na respondenty ohledně jejich spokojenosti. Vzhledem k prolínání, a ne zcela jasnému vymezení roz- dílů mezi pojmy kvalita života a životní úroveň, si stanovuji rozdíl na základě teoretické rešerše sama. Daným rozdílem je emoční aspekt, kdy jsem ze svých závě- rečných měření a srovnání vynechala veškeré subjektivní otázky zaměřující se na spokojenost respondentů s určitou oblastí jejich života (zdraví, majetek…) či na jejich štěstí a další emoce, protože dané dotazy na základě literární rešerše považuji již za oblast kvality života. Základní výzkumnou otázkou prvního oddílu praktické části je:
1. Je životní úroveň vyšší v České republice či na Slovensku (rozsah pojmu dán me- todikami jednotlivých indexů)?
Na závěr jsem svou práci doplnila i druhým způsobem měření životní úrovně, a to kvantitativním výzkumem. V současnosti (rok 2020 a 2021) životy lidí a životní úrovně řady států, ale i jednotlivých obyvatel, významně ovlivnila koronavirová krize. Ke zpracování podrobných srovnání zemí ještě nejsou dostatečná data a nej- sou plně známy důsledky této situace. Z tohoto důvodu mě zajímá alespoň subjektivní názor studentů škol managementu obou zemí (blíže viz kapitola 5).
4 Vyčíslení a srovnání indikátorů
Jedná se o první způsob měření životní úrovně. V rámci kapitoly „Vyčíslení a srov- nání indikátorů“ porovnávám jednotlivé indikátory 3 vybraných metodik.
4.1 The World Standard of Living Since 1800
Jak jsem již uvedla v metodice práce, autor článku (dále jen Easterlin) The World Standard of Living Since 1800 se nesnaží o vytvoření jednotného indexu, ale hodnotí zásadní ukazatele životní úrovně. Easterlin za tyto ukazatele považuje:
růst HDP per capita (hodnotí oblast „level of living“),
předpokládaná délka života (hodnotí oblast „health“),
celková plodnost, porodnost (hodnotí oblast „family circumstances“),
gramotnost dospělých (hodnotí oblast „school“),
indikátory demokracie (hodnotí oblast „policy“) (Easterlin, 2000).
Easterlin dané posuzuje za několik dekád pomocí bodů zvratu (posuzuje tedy změny ukazatelů před a po bodu zvratu, bod představuje významnou událost, krizi…) a zvlášť v tabulkách za roky 1950 až 1955 a 1990 až 1995 (Easterlin, 2000). Já uka- zatele hodnotím v obou zemích za posledních 10 let (tedy od roku 2010 do roku 2019), čímž znázorním nejen srovnání zemí, ale i jejich vývoj.
4.1.1 Hodnocení oblasti „level of living“
Tabulka 1 - HDP na obyvatele - srovnání
Rok 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 HDP
ČR [$] 27 787 29 000 29 259 30 829 32 504 33 918 36 098 38 992 41 049 43 301 HDP
SR [$] 24 993 26 051 26 940 27 969 28 992 29 932 29 652 30 912 32 579 34 183 Zdroj: (OECD Data, 2020a)
Jak je z tabulky 1 patrné, k růstu HDP dochází v obou zemích. Česká republika dosa- huje vyšších hodnot HDP v každém roce za posledních 10 let. Hodnocení pouze na základě HDP (tak jako tomu bylo v minulosti) prokazuje vyšší životní v České repub- lice. Pro objektivní zhodnocení je ovšem třeba zvážit více faktorů. Získané informace jsem pro zajímavost doplnila o tabulku 2, která zobrazuje prognózu roční míry růstu.
Tabulka 2 - Prognóza reálného HDP
Rok 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 ČR [%] 2,1 1,8 -0,7 -0,5 2,7 5,4 2,4 4,5 2,8 2,5 SR [%] 5,7 2,9 1,9 0,7 2,8 4,8 2,1 3,0 3,9 2,4
Zdroj: (OECD Data, 2020a)
Zajímavostí je rok 2020 (neboli tzv. rok koronavirové krize), pro jehož celkové zhod- nocení prozatím neexistuje dostatek dat, ovšem očekávanou míru růstu je možné odhadnout. Dle dat OECD k 30. 6. 2020 dojde k propadu u České republiky – 13,3 % a u Slovenské republiky – 11,1 % (OECD Data, 2020a).
4.1.2 Hodnocení oblasti „health“
Další hodnocenou oblastí je oblast health neboli zdraví, kde Easterlin posuzuje střední délku života od narození. Tato délka života je definována jako délka průměr- ného života novorozence (v případě, že se současná úmrtnost nemění). Jedná se o jeden z nejvyužívanějších ukazatelů zdravotního stavu (OECD Data, 2020b).
Tabulka 3 - Střední délka života při narození - ČR
Rok 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 Ženy 80,9 81,1 81,2 81,3 82,0 81,6 82,1 82,0 82,0 - Muži 74,5 74,8 75,1 75,2 75,8 75,7 76,1 76,1 76,2 -
Zdroj: (OECD Data, 2020b, World life expectancy, 2018)
Poznámka: Čísla v tabulce jsou vyjádřena v letech. Buňky s pomlčkou označují nedostupná data.
Tabulka 4 - Střední délka života při narození - SR
Rok 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 Ženy 79,3 79,8 79,9 80,1 80,5 80,2 80,7 80,7 80,8 - Muži 71,8 72,3 72,5 72,9 73,3 73,1 73,8 73,8 73,9 -
Zdroj: (OECD Data, 2020b, World life expectancy, 2018)
Poznámka: Čísla v tabulce jsou vyjádřena v letech. Buňky s pomlčkou označují nedostupná data.
Střední délka života od narození má za posledních 10 let v obou zemích vzestupnou tendenci. Může za to lepší zdravotní péče, zlepšování životního stylu, ale i méně vní- mané okolnosti, jako vyšší vzdělání a další. Pro řádné zhodnocení životní úrovně by tedy všechny uvedené okolnosti měly být uváženy, o což se Easterlin snaží (viz kapi- toly 4.1.3, 4.1.4, 4.1.5). Při vzájemném srovnání obou zemí v kategorii „health“, dosahuje vyšších hodnot Česká republika.
4.1.3 Hodnocení oblasti „family circumstances“
Kategorie „Family circumstances“ zahrnuje v Easterlinově podání míru plodnosti, která má zásadní vliv na životní úroveň zemí. Jak je patrné z tabulky 5, míra plodnosti v obou zemích měla z počátku měřeného období nepatrně sestupnou tendenci. Za poslední (zejména čtyři) roky ovšem roste. Výrazně vyšších hodnot opět dosahuje Česká republika.
Tabulka 5 - Míra plodnosti
Rok 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 ČR 1,51 1,43 1,45 1,46 1,53 1,57 1,63 1,69 1,71 1,72 SR 1,43 1,45 1,34 1,34 1,37 1,4 1,48 1,52 1,54 1,55
Zdroj: (The World Bank Group, 2020)
Ačkoliv je za poslední 4 roky patrný nárůst míry plodnosti, je téma plodnosti a její sestupné tendence velmi diskutované. Snižování se neprojeví na „krátkém“ období 10 let, proto přikládám doplňující tabulku 6. Na základě tabulky 6 lze stanovit značné snižování míry plodnosti v delším časovém horizontu. Zajímavé je, že Slovensko v minulosti dosahovalo v dané kategorii mnohem vyšší úrovně, než Česká republika.
Tabulka 6 - Plodnost od roku 1970 Rok 1970 1980 1990 2000 2010
ČR 1,92 2,08 1,90 1,15 1,51
SR 2,41 2,32 2,09 1,30 1,43
Zdroj: (The World Bank Group, 2020)
4.1.4 Hodnocení oblasti „school“
V oblasti „school“ autor hodnotí míru gramotnosti dospělých (15+), tedy celkové procento populace (starší 15 let), které zvládne číst a psát. Tato gramotnost zahrnuje i jednoduché aritmetické počty. Měření gramotnosti se v České a Slovenské republice neprovádí pravidelně, protože je zde úroveň gramotnosti vysoká. Průzkum v České republice v roce 2016 prokázal hodnotu 99,8 % (KNOEMA, 2017a). Na Slovensku v roce 2016 proběhl průzkum s výsledkem 99,6 % (KNOEMA, 2017b). V oblasti
„school“ jsou, dle Easterlinových ukazatelů, tedy obě země poměrně vyrovnané.
O pouhých 0,2 procentních bodů je ukazatel lepší v České republice.
4.1.5 Hodnocení oblasti „policy“
V oblasti „policy“ autor hodnotí politický systém a demokracii v zemi. V současnosti je pro tento účel využíván tzv. index demokracie (kapitola 2.3.6). Jedná se o celosvě- tově uznávaný index vytvořený britskou společností Economist Intelligence Unit, který země dělí do 4 skupin – plná demokracie, demokracie s nedostatky, hybridní režimy a autoritativní režimy (The Economist Group, 2020).
Tabulka 7 - Index demokracie - srovnání
Rok 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 Pořadí ČR 16. 16. 17. 21. 25. 25. 31. 34. 34. 32.
Pořadí SR 38. 38. 40. 41. 45. 43. 42. 44. 44. 42.
Index ČR 8,19 8,19 8,19 8,06 7,94 7,94 7,82 7,62 7,69 7,69 Index SR 7,35 7,35 7,35 7,35 7,35 7,29 7,29 7,16 7,10 7,17
Zdroj: (The Economist Group, 2020)
Pokud vzájemně komparuji Českou republiku a Slovensko je jednoznačné, že si v in- dexu demokracie vede lépe Česká republika. Obě země se řadí ke skupině demokracie s nedostatky. U obou zemí dochází v demokracii za poslední roky k zhor- šování, a to výrazněji u České republiky, která se dokonce v minulosti řadila k nejlepší skupině – plná demokracie. Vyvstává tedy otázka příčiny razantního zhor- šení demokracie v České republice.
4.1.6 Zhodnocení životní úrovně na základě článku
Při srovnání obou zemí pouze na základě HDP je lepší Česká republika. HDP ovšem sám o sobě není měřítkem celkové životní úrovně, kvality života či pohody země.
HDP nezachycuje věci, které mohou být pro kvalitu života a životní úroveň považo- vány za důležité. Např. zvýšený výkon země může vést k poškození životního prostředí nebo ke zkrácení volného času obyvatel či vyčerpání neobnovitelných pří- rodních zdrojů (Callen, 2008).
Proto Easterlin dále ve své práci využívá hodnocení na základě střední délky života při narození, míry plodnosti, gramotnosti a demokracie v zemi. V jediné oblasti –
„school“, která hodnotí gramotnost, dopadly obě země poměrně vyrovnaně, ve všech ostatních si vede výrazně lépe Česká republika. Na základě metodiky Richarda Easterlina, je životní úroveň vyšší v České republice.
4.1.7 Širší kontext dle Easterlina – srovnání v rámci EU
Pro zajímavost jsem mnou srovnávané země zasadila do širšího kontextu a srovnala jsem všechny země Evropské unie dle parametrů určených Richardem E. Easterli- nem. V tabulce 8 nezobrazuji oblast gramotnosti. Měření gramotnosti probíhá velmi nepravidelně a pouze v polovině zemí EU (např. na Kypru probíhalo poslední měření v roce 2011, v České republice v roce 2018 a v Belgii neprobíhalo vůbec). Data jsou tedy pro vzájemné srovnání příliš zkreslena, a proto je do závěrečného srovnání zemí EU neuvažuji. Vhodnější informace o gramotnosti a celkové vzdělanosti zobrazuje metodika v rámci indexu lepšího života (kapitola 4.3.5), která uvažuje i PISA test.
Tabulka 8 - Srovnání v rámci EU dle Easterlina (2018)
Země EU HDP na
obyvatele
Střední délka života
Míra plodnosti Index demokracie
Muži Ženy
Belgie 52 250 79,4 83,9 1,62 7,64
Bulharsko 22 670 - - 1,56 7,03
Česká republika 41 049 76,2 82,0 1,71 7,69
Dánsko 57 215 79,1 82,9 1,73 9,22
Estonsko 36 437 74 82,7 1,67 7,90
Finsko 49 376 79,1 84,5 1,41 9,25
Francie 46 398 79,7 85,9 1,88 8,12
Chorvatsko 28 104 - - 1,47 6,57
Irsko 84 575 80,5 84,1 1,75 9,24
Itálie 42 790 81,2 85,6 1,29 7,52
Kypr 39 859 - - 1,33 7,59
Litva 35 832 70,9 80,7 1,63 7,50
Španělsko 40 542 80,7 86,3 1,26 8,29
Švédsko 53 747 80,9 84,3 1,76 9,39
Maďarsko 31 579 72,7 79,6 1,55 6,63
Malta 43 763 - - 1,23 7,95
Německo 54 457 78,6 83,3 1,57 8,68
Nizozemsko 57 560 80,3 83,4 1,59 9,01
Polsko 31 471 73,7 81,7 1,46 6,62
Portugalsko 34 341 78,3 84,5 1,42 8,03
Rakousko 56 889 79,4 84,1 1,47 8,29
Rumunsko 29 304 - - 1,76 6,49
Řecko 30 354 79,3 84,4 1,35 7,43
Slovensko 32 579 73,9 80,8 1,54 7,17
Slovinsko 38 786 78,5 84,4 1,60 7,50
Lotyško 30 659 70,1 79,7 1,60 7,49
Lucembursko 116 622 80,1 84,6 1,38 8,81
Zdroj: (OECD Data, 2020b, World life expectancy, 2018, The World Bank Group, 2020, The Eco- nomist Group, 2020)
Poznámka: Nejlepší hodnoty jsou označeny modře, nejhorší červeně, Česká republika a Slovensko
4.2 Index lidského rozvoje (HDI)
Pro výpočet HDI je třeba mít stanoveny minimální a maximální hodnoty, které slouží jako „nuly“ a „aspirační cíle“. Ty jsou v roce 2019 nastaveny – viz tabulka 9.
Tabulka 9 - Stanovená minima a maxima
Oblast Indikátor Minimum Maximum
Zdraví Délka života (let) 20 85
Vzdělání Očekávané roky školní docházky (let) 0 18
Průměrné roky školní docházky (let) 0 15
Životní úroveň
Hrubý národní důchod na obyvatele
(2011 PPP $) 100 75 000
Zdroj: překlad vlastní, (HDR, 2019b)
„Nula“ u délky života je nastavena na 20 let. Daný údaj je založen na historických dů- kazech, že žádná země ve 20. století neměla délku života kratší než 20 let. Maximální délka života je stanovena na 85 let, což je aspirační cíl založený na údajích z mnoha zemí za posledních 30 let. Společnost může existovat bez formálního vzdělávání, což opodstatňuje minimum vzdělání 0 let. Maximum očekávané školní docházky (18 let) odpovídá dosažení magisterského titulu ve většině hodnocených zemí. Maximum průměrné školní docházky je stanoveno na 15, což je plánované maximum pro rok 2025. Minimum hrubého národního důchodu (HND) na obyvatele je odůvodněno značným objemem existenční produkce v ekonomikách blízko minimu, kde daný údaj není měřen, a tedy není zachycen v oficiálních údajích. Maximální výše je stano- vena na 75 000 USD na obyvatele. Kahneman a Deaton (2010) prokázali, že nad danou hodnotou (75 000 USD) prakticky nedochází k žádnému lidskému rozvoji a blahobytu. V současnosti nalezneme pouze čtyři země, které daný příjem překra- čují, a to Brunej, Lichtenštejnsko, Katar a Singapur (HDR, 2019b).
Po stanovení minim a maxim se počítají indexy. Obecný vzorec pro výpočet indexů v jednotlivých zemích je (Dabrowa, 2011):
𝐼 = 𝑥𝑎𝑘𝑡− 𝑥𝑚𝑖𝑛 𝑥𝑚𝑎𝑥− 𝑥𝑚𝑖𝑛
Poznámka: Kde 𝑥𝑎𝑘𝑡 je aktuální hodnota, 𝑥𝑚𝑎𝑥 je maximální hodnota a 𝑥𝑚𝑖𝑛 je minimální hodnota.
