Hlavní práce74866_lant00.pdf, 1.6 MB Stáhnout

Vysoká škola ekonomická v Praze

Národohospodářská fakulta

Hlavní specializace: Národní hospodářství

P OSTAVENÍ MATEK SAMOŽIVITELEK NA TRHU PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE

V ROCE 2020

bakalářská práce

Autor: Tereza Langrová

Vedoucí práce: Ing. Zdenka Vostrovská, CSc.

Rok: 2020

Prohlašuji na svou čest, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a s použitím uvedené literatury.

Tereza Langrová

V Praze, dne 13.12. 2020

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala paní Ing. Zdence Vostrovské, CSc.

za vedení mé bakalářské práce, cenné rady, které mi poskytovala v průběhu jejího zpracování a v neposlední řadě za její čas. Ráda bych také poděkovala respondentkám, které se účastnily mého výzkumu, zejména těm, které mi poskytly rozhovor.

Nakonec bych ráda poděkovala své rodině a kamarádce za jejich podporu během studia.

Abstrakt

Bakalářská práce se zabývá problematikou matek samoživitelek, zejména jejich postavením na trhu práce v České republice v roce 2020. Práce zjišťuje pomocí dotazníkového šetření a řízených rozhovorů, zda ženy-matky samoživitelky spatřují nějaká znevýhodnění či překážky na trhu práce. Skrze tuto analýzu práce dochází k závěru, že největší překážka, kterou dotazované ženy spatřují, je spojena s neochotou zaměstnavatelů. Zaměstnavatelé mají velmi často předsudky spojené s péčí o malé děti, kdy vlivem rodinné politiky je většina povinností v péči o dítě spojena spíše s ženou.

Práce také dochází k závěru, že ženy-matky samoživitelky v praxi naráží na nedostatek zkrácených úvazků či neochotu zaměstnavatele upravit pracovní dobu, která též ovlivňuje zaměstnanost žen. V důsledků těchto překážek na trhu práce ženy zmiňují problémy při slaďování pracovního a soukromého života. Celkové postavení matek samoživitelek na trhu práce se velmi těžko hodnotí, protože každá matka samoživitelka má úplně jinou životní situaci, která je ovlivněna velkou řadou různých faktorů.

Klíčová slova

trh práce, zaměstnanost žen, matky samoživitelky, rodinná politika, Česká republika

Klasifikace JEL

J12, J14, J21

Abstract

The bachelor thesis deals with the issue of single mothers, especially their position in the labor market in the Czech Republic in 2020. The thesis uses a questionnaire survey and controlled interviews to determine whether single mothers see any disadvantages or obstacles in the labor market. Through this analysis of the work, it is concluded that the biggest obstacle that the interviewed women see is related to the reluctance of the employer. Employers very often have prejudices associated with the care of young children, where due to family policy, most childcare responsibilities are more related to the woman. The work also concludes that single mothers in practice encounter a lack of part-time work or the reluctance of the employer to adjust working hours, which also affects women's employment. As a result of these barriers in the labor market, women mention problems in reconciling work and private life. The overall position of single mothers in the labor market is very difficult to assess, because each single mother has a completely different life situation, which is influenced by many different factors.

Keywords

labour market, employment of women, single mothers, family policy, Czech republic

JEL clasification

J12, J14, J21

Obsah

Úvod ... 1

TEORETICKÁ ČÁST ... 3

1. TRH PRÁCE ... 3

1.1. Nabídka práce ... 3

1.2. Poptávka po práci ... 5

1.3. Rovnováha na trhu práce ... 6

1.4. Nezaměstnanost ... 6

1.5. Neoklasická ekonomie a trh práce ... 7

2. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI ... 8

2.1. Charakteristika aktivní politiky zaměstnanosti ... 8

2.2. Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti ... 9

3. POSTAVENÍ ŽEN NA TRHU PRÁCE ... 10

3.1. Definice pojmu diskriminace ... 10

3.2. Diskriminace žen ... 11

4. SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO A SOUKROMÉHO ŽIVOTA ... 12

4.1. Možnosti slaďování práce a soukromého života ... 14

4.2. Možnosti umístění dětí do předškolních zařízení ... 15

5. SAMOŽIVITELSTVÍ ... 17

5.1. Samoživitelství obecně ... 17

5.2. Role rodiny ... 18

6. VYMEZENÍ PODPORY MATEK SAMOŽIVITELEK ... 19

6.1. Porodné ... 19

6.2. Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) ... 19

6.3. Rodičovský příspěvek ... 20

6.4. Přídavek na dítě ... 20

6.5. Ošetřovné ... 20

6.6. Pomoc v hmotné nouzi ... 21

6.7. Výživné ... 22

PRAKTICKÁ ČÁST ... 23

7. TRH PRÁCE V MAKROEKONOMICKÝCH UDAJÍCH ... 23

7.1. Trh práce v České republice v letech 2016-2020 ... 23

8. VÝZKUMY S PODOBNOU TÉMATIKOU ... 25

8.1. Rodiče samoživitelé v práci ... 25

8.2. Neúplné rodiny ... 26

9. ROLE NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ ... 28

9.1. Jeden z příkladů ... 28

10. METODOLOGIE VÝZKUMU ... 29

10.1. Úvod do výzkumu a stanovený cíl ... 29

10.2. Výzkumný vzorek ... 29

10.3. Sběr a zpracování dat ... 29

11. ANALÝZA A INTERPRETACE ZÍSKANÝCH DAT ... 31

11.1. Analýza dotazníkového šetření ... 31

11.1.1. Obecné informace o respondentkách ... 31

11.1.2. Výsledky jednotlivých otázek ... 38

11.2. Analýza řízených rozhovorů ... 49

11.2.1. Aktuálnost a obecné zhodnocení postavení matek samoživitelek na trhu práce ... 49

11.2.2. Situace jednotlivých dotazovaných žen ... 51

10.3. Shrnutí výzkumu a diskuze nad výzkumnou otázkou ... 58

Závěr: ... 60

ZDROJE: ... 65

Literární zdroje: ... 65

Internetové zdroje: ... 67

Legislativní dokumenty: ... 71

Seznam tabulek, grafů a obrázků ... 72

Seznam tabulek ... 72

Seznam grafů ... 72

Seznam obrázků ... 72

PŘÍLOHY ... 73

Příloha č. 1: Plné znění dotazníku ... 73

Příloha č. 2: Doslovné znění řízených rozhovorů... 76

1

Úvod

Trh práce je velmi složitý, protože je ovlivňován velkou řadou souvisejících faktorů. Návrat na trh práce je spojený se spoustou překážek, které mají silný dopad nejen na psychiku člověka, ale také motivaci k budoucím pracovním výkonům.

Po opuštění trhu práce je velmi těžké se navrátit na stejnou pracovní pozici, kterou člověk zastával například před rodičovskou dovolenou. Trh práce se neustále mění a vyvíjí. Z důvodu měnící se role rodiny ve společnosti je v České republice velké množství matek samoživitelek. Tyto ženy musí čelit překážkám trhu práce úplně samy a zároveň tyto ženy bývají hlavním živitelem jejich rodiny. Z tohoto důvodu se autorka domnívá, že je téma této práce aktuální, protože se dotýká velkého množství žen. Práce očekává jednotný pohled na problematiku matek samoživitelek a zejména jejich postavení na trhu práce. Práce se rovněž zajímá, jak ženy zvládají své role v neúplných rodinách.

Teoretická část práce se zaměřuje na definování pojmů spojených s trhem práce- nabídka práce, poptávka po práci, rovnováha na trhu práce a také nezaměstnanost. Další kapitoly se věnují aktivní politice zaměstnanosti a jejich nástrojům, které by měly napomáhat se snadnějším návratem na trh práce a snižovat nezaměstnanost. Další kapitola se zabývá celkovým postavením žen na trhu práce v České republice, zmiňována je zejména diskriminace na trhu práce z důvodu pohlaví. Teoretická část také nastiňuje problematiku slaďování pracovního a soukromého života, s kterou se musí většina žen-matek na trhu práce potýkat. Tato kapitola nabízí různé formy napomáhající lepšímu začlenění na trhu práce a zmíněná jsou také jednotlivá předškolní zařízení. V teoretické části je rovněž vysvětleno samoživitelství a měnící se role rodiny v moderní společnosti. Z důvodu častých nelehkých životních situací matek samoživitelek práce také zmiňuje formy podpory nejen ze strany státu, na které mohou mít matky samoživitelky nárok. Tato kapitola tvoří přechod mezi teoretickou a praktickou částí.

Praktická část uvádí makroekonomické údaje, které souvisí s problematikou, se kterou se daná práce zabývá. V začátku praktické části jsou rovněž představeny výzkumy, které se zabývají podobnou problematikou jako se zabývá zkoumaná práce.

2 Další kapitoly v praktické části práce se už dále věnují výzkumu a s ním spojenou analýzou a interpretací výsledků získaných dat.

Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Tyto jednotlivé části jsou dále strukturovány do dalších kapitol a podkapitol. Jednotlivé kapitoly jsou rozděleny tak, aby na sebe logicky navazovaly. Metodami, které práce využívá, jsou literární rešerše, statistická analýza, dotazníkové šetření a řízené rozhovory. Literární rešerše je použita zejména v teoretické části práce, která se snaží přinést aktuální pohled na zkoumanou problematiku. Použitá literární rešerše je zejména výběrová rešerše, která se snaží přinést výběr z dostupných materiálů. V praktické části je využito zejména dotazníkového šetření a řízených rozhovorů. Vzhledem ke zvolenému tématu autorce přišlo vhodné využít právě těchto metod a postavit práci na dotazníkovém šetření a vhodně zvolených otázkách pro dotazované ženy. Řízené rozhovory byly zvoleny pro podtržení aktuálnosti a významnosti dané problematiky. V řízených rozhovorech bylo cílem zjistit podrobnější zkušenosti a názory dotazovaných žen.

Hlavním cílem této práce je zjistit, jak si stojí matky samoživitelky při hledání zaměstnání v České republice v roce 2020. Tyto zkušenosti se autorka snaží zjistit z pohledu dotazovaných žen. Práce se zaměřuje nejen na matky samoživitelky, které se na trhu práce pohybují, ale rovněž se zaměřuje na matky samoživitelky, které jsou na mateřské nebo rodičovské dovolené. Od žen-matek samoživitelek, které na trhu práce působí, se zjišťují okolnosti, které ovlivňují jejich rozhodování o množství nabízené práce na pracovním trhu. Od žen, které jsou na mateřské nebo rodičovské dovolené se zjišťuje, zda je jejich životní situace tlačí k dřívějšímu návratu na trh práce.

Hlavním cílem práce je odpovědět na otázku - Spatřují matky samoživitelky nějaká znevýhodnění či překážky na trhu práce? Dalším záměrem práce je rovněž zjistit, jak se jednotlivým ženám daří slaďovat pracovní a soukromý život.

3

TEORETICKÁ ČÁST 1. TRH PRÁCE

Trh práce je místo, kde se střetává nabídka práce s poptávkou po práci. Hlavním cílem pracovního trhu je udržovat rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou po práci.

Existuje ale velká řada konkrétních faktorů, které ovlivňují nabídku a poptávku na trhu práce. Poptávka i nabídka je velmi proměnlivá a v závislosti na nich se vyvíjí situace na trhu práce, mění se míra nezaměstnanosti, počet pracovních míst a též i cena práce – mzda.¹

Trh práce má podobné znaky jako trh statků a služeb, ale práce má jinou povahu než ostatní zboží. Na rozdíl od jiných výrobních faktorů jsou lidé nadáni vůlí, myšlením a mají svá práva. Díky těmto specifikům je trh práce častým východiskem pro politické střety nebo předmětem státních zásahů. ²

Lidé získávají příjmy z různých zdrojů nejen ze zaměstnání, ale též z vlastní výdělečné činnosti, z transferů ze strany státu či z investičních příjmů plynoucích z vlastnictví kapitálu nebo půdy. Pro populaci jako celek jsou největší složkou celkového příjmu výdělky ze zaměstnání. ³

1.1. Nabídka práce

Nabídku práce tvoří domácnosti, jakožto potencionální zaměstnanci. Ti vstupují na trh práce, aby zde nabízeli své pracovní schopnosti a dovednosti. Odměnou za nabízenou práci jim je mzda. Podle její výše se lidé rozhodují, kolik práce budou na trhu nabízet. Vždy se lidé rozhodují mezi nabízenou prací a užíváním volného času tak, aby byl jejich užitek maximální. ⁴

Pokud mluvíme o nabídce práce, máme na mysli počet pracovníků, které má ekonomika k dispozici či počet odpracovaných hodin při výdělečné činnosti. Nabídka

1 KACZOR, 2013, s. 8 2JÍROVA, 1999, s. 7 3SAPSFORD, 2013, s. 1 4BROŽOVÁ, 2018, s. 19

4 práce představuje spotřebitelovu volbu, ta porovnává užitek z volného času s užitkem ze statků a služeb, které by si mohl pořídit za získanou mzdu při výdělečné činnosti, pokud obětuje svůj volný čas. Nabídka pracovních sil na trhu práce je ovlivněna výší reálné mzdové sazby a mezní újmou z práce spojenou s obětováním volného času.

S rostoucí mzdovou sazbou se mění volba mezi užitkem z volného času a užitkem spojeným s užíváním statků a služeb.⁵

Obrázek 1: Křivka nabídky práce

Zdroj: Kaczor 2013, vlastní zpracování

Objem nabízené práce je ovlivněn výší mzdové sazby. Do určité výše nabízené mzdy, na obrázku vyznačená jako „kritická mzda“, budou lidé reagovat tak, že budou za vyšší mzdu ochotni více pracovat. Tento jev se nazývá substituční efekt, který se vyznačuje tím, že lidé preferovali více volný čas, ale s rostoucí mzdovou sazbou budou více ochotni pracovat a substituovat svůj volný čas. Pokud ale mzda přeroste určitou výši, objem nabízené práce se začne snižovat. V této chvíli začne převládat důchodový efekt, který působí opačným směrem než substituční efekt. Důchodový efekt působí takovým způsobem, že pokud důchod neboli příjem domácnosti začne dosahovat takové úrovně, lidé začnou preferovat více volný čas než nutnost pracovat. ⁶

5JÍROVÁ, 1999, s. 8 6KACZOR, 2013, s. 9-10

5 1.2. Poptávka po práci

Na každém trhu, a trh práce není výjimkou, vždy existují dvě strany. Vedle nabídky se musíme také zajímat o poptávku po práci. Je důležité nejen kolik práce budou lidé ochotni nabízet, ale také kolik práce budou firmy ochotny najímat. V případě poptávky na trhu práce existuje obecně fungující závislost poptávaného množství na jeho ceně, v tomto případě mzdové sazbě. Na trhu práce funguje zákon klesající poptávky, který nám říká, že s rostoucí cenou zboží klesá jeho poptávka po něm.

Je zcela logické, že s rostoucí mzdou bude zaměstnavatel zvažovat nutnost zaměstnat určité množství pracovníků. V případě nižší mzdy, při stejném rozpočtovém omezení, bude zaměstnavatel ochotnější najmout větší počet pracovníků. ⁷

Obrázek 2: Křivka poptávky po práci

Zdroj: Kaczor 2013, vlastní zpracování

Poptávka po práci je odvozená od poptávky, která závisí na poptávce spotřebitelů po statcích, které se vyrábí pomocí práce. Zároveň poptávka závisí na omezeních, s kterými firma pracuje. Firma se vždy rozhoduje o množství najímané práce podle výše nákladů a následných výnosů z najaté práce. Firma zvyšuje poptávku po práci do okamžiku, kdy se příjem z mezního produktu práce rovná mzdové sazbě.

Pod pojmem mezní produkt práce si můžeme představit dodatečný výstup firmy, který je výsledkem zaměstnání dodatečné jednotky práce. Poptávka po práci je závislá na výši mzdové sazby a příjmu z mezního produktu práce.⁸

7KACZOR, 2013, s. 10-11 8JÍROVÁ, 1999, s. 9

6 1.3. Rovnováha na trhu práce

Jako na každém trhu je důležité vzájemné působení nabídky práce, poptávky po práci a následné utváření výstupů na trhu práce, tedy rovnovážné mzdové sazby a rovnovážné zaměstnanosti. Trhy rozdělují práci do různých profesních trhů a mezi různé zaměstnavatele. ⁹

Z důvodu že se nabídka práce i poptávka po práci velice často mění, dosažená rovnováha na trhu není v reálných podmínkách trhu dlouhodobě stabilní. To je dané i situací na trhu statků a služeb, ale také změnou preferencí domácností a firem, které mohou mít řadu různých důvodů. Rovnováhu na trhu také ovlivňují zásahy ze strany státu, které upravují například výši minimální mzdy. V neposlední řadě trh práce ovlivňuje i zahraničí, které ovlivňuje stranu nabídky. Lidé odcházejí pracovat do zahraničí, ale také zahraniční pracovníci, kteří hledají práci na domácím trhu.

Zahraničí ale ovlivňuje i stranu poptávky po práci, protože nabízí zboží zahraničních firem, které má vliv na úspěšnost domácích výrobců. ¹⁰

1.4. Nezaměstnanost

V tržní ekonomice je zcela obvyklé, že část pracujících lidí nemá odpovídající zaměstnání a je tudíž nezaměstnaná. Nezaměstnanost je obvyklým příznakem narušení rovnováhy v ekonomice. Vzhledem k vážným důsledkům nezaměstnanosti v sociální a politické stabilitě se nezaměstnaností zabývá každá vláda ve vyspělých zemích. ¹¹

Panují i názory mezi odborníky, že v přiměřeném rozsahu je pro trh práce i pro ekonomiku jako celek nezaměstnanost zdravá, protože zvyšuje konkurenci na trhu práce a tím dochází k růstu konkurence na všech jiných trzích. ¹²

Na trhu práce se téměř nikdy neobjevuje nulová nezaměstnanost. Lidé vždy hledají lepší pracovní místo, stěhují se, opouštějí trh práce a později do něj opět

9BROŽOVÁ, 2018, s. 73 10KACZOR, 2013, s. 12 11JÍROVÁ, 1999, s. 17 12KACZOR, 2013, s. 46

7 vstupují. Než lidé na trh opět vstoupí, vždy stráví nějaký čas hledáním vhodného pracovního místa a po tuto dobu zůstávají nezaměstnaní. ¹³

Měření míry nezaměstnanosti je poněkud problematické, podobně jako u většiny makroekonomických veličin. Zajímá nás, jaké procento obyvatelstva nemůže nalézt uplatnění na trhu práce. Existuje hned několik způsobů, jak vypočítat míru nezaměstnanosti. Mezi hlavní metody patří: ¹⁴

• tzv. registrovaná míra nezaměstnanosti (používáno dříve)

• tzv. obecná míra nezaměstnanosti

• ukazatel tzv. podílu nezaměstnaných osob na obyvatelstvu ve věku 15-64 let

Jak již bylo zmíněno, v tržní ekonomice se téměř nikdy neobjevuje nulová nezaměstnanost, z toho důvodu ani nulová nezaměstnanost nebývá cílem hospodářské politiky státu. Objevuje se pojem přirozená míra nezaměstnanosti, kterou lze definovat jako úroveň nezaměstnanosti, která odpovídá fungující ekonomice na úrovni

„ideálního“ produktu.¹⁵

1.5. Neoklasická ekonomie a trh práce

Pokud mluvíme o trhu práce neměli bychom zapomínat zmínit historické školy a zejména neoklasickou ekonomii a také Chicagskou školu.

Neoklasická ekonomie a zejména neoklasické paradigma, které si opírá o principy marginalismu, položila ekonomii trhu práce do základů samotné ekonomické teorie. Původní verze neoklasické teorie trhu práce známá také jako market theory, se zabývá zejména utvářením cen na dílčích trzích práce, silou nabídky a poptávky po práci a celkovou analýzu trhu práce. Popisuje též principy chování ekonomických subjektů na trhu práce. John R. Hicks převzal od Alfreda Marshalla jeho model dílčího konkurenčního trhu práce s tržní nabídkou a odvozenou tržní poptávkou od klesajícího mezního produktu a tento model ještě zdokonalil. Zabývá se také poptávkou po práci,

13BROŽOVÁ, 2018, s. 245 14KACZOR, 2013, s. 47 15KACZOR, 2013, s. 53

8 teorií mezní produktivity, nabídkou práce, konkurencí na trhu, ale zmiňuje též nežádoucími efekty vládních regulací. John R. Hicks byl ovlivněn poznatky Lionela Robinse, který jako první naznačil zpětné zakřivení křivky nabídky práce vlivem působení substitučního a důchodového efektu při růstu mzdové sazby. Po velké hospodářské krize ve 30. letech neoklasická ekonomie upozorňovala na nedostatky ekonomické teorie v institucionálních pojednáních. Zejména Paul Samuelson a Milton Friedman postrádali teoretické modely, které by dokázaly také předvídat. ¹⁶

Již zmínění institucionalisté se více zabývali reálnými jevy na trhu práce, kdy mzdová sazba není jediným faktorem, který rozhoduje o množství nabízené práce.

17

Za zmínku stojí i Chicagská škola, jejichž základní charakteristikou je víra ve svobodné trhy, které efektivně alokují zdroje a důchody. Představitelé chicagské školy pochybují o smysluplnosti státních zásahů do ekonomiky a z těchto důvodů se snaží minimalizovat úlohu státu v ekonomice. ¹⁸

2. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

Aktivní politika zaměstnanosti (dále pouze APZ) představuje soubor aktivních opatření na trhu práce, jejichž cílem je přispívat ke zvyšování úrovně zaměstnanosti.

Cílem APZ už od počátku bylo v rámci záchranné sítě vytvořit nové pracovní příležitosti, pomoci k rychlejšímu návratu pracovní síly na trh práce či zvýšit schopnost pracovní síly na trh práce vstoupit. ¹⁹

APZ upravuje pátá část zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. Zákon definuje APZ jako „souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně

16BROŽOVÁ, 2018, s. 6 17Též

18HOLMAN, 2005, s. 416- 19KREBS, 2015, s. 330

9 zaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje ministerstvo a Úřad práce, podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci i s dalšími subjekty.“²⁰

APZ pomáhá nejen zaměstnavatelům, ale též zaměstnancům. Zaměstnavatelé získávají pomocí různých příspěvků a daňových úlev motivaci vytvářet nová pracovní místa nebo zaměstnávat osoby s nějakým druhem hendikepu. Zaměstnanci získávají možnost si prohloubit svoji stávající kvalifikaci a díky tomu lépe nalézat vhodné zaměstnání. ²¹

2.2. Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti

Podle zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, část pátá, § 104 řadíme mezi nástroje APZ: ²²

• rekvalifikace,

• investiční pobídky,

• veřejně prospěšné práce,

• společensky účelná pracovní místa,

• překlenovací příspěvek,

• příspěvek v době částečné nezaměstnanosti,

• příspěvek na zapracování,

• příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.

Mimo výše zmíněné zákon zahrnuje i další opatření, dle § 105: ²³

• poradenství,

• podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením,

• sdílené zprostředkování zaměstnání,

• cílené programy k řešení zaměstnanosti.

20Zákon č. 435/2004 Sb., § 104 ods. 1

21KACZOR, 2013, s. 219

22Zákon č. 435/2004 Sb., § 104 ods. 2

23Zákon č. 435/2004 Sb., § 105 ods. 1

10

3. POSTAVENÍ ŽEN NA TRHU PRÁCE

Na nedokonale konkurenčním trhu práce je charakteristická diskriminace.

Má velkou řadu aspektů a souvislostí, které jsou zkoumány různými vědami.

Mezi nejznámější diskriminaci na trhu práce řadíme diskriminace podle pohlaví. ²⁴

„Slovo diskriminace má svůj původ v latinském discriminare, které znamená rozdělovat nebo rozlišovat. Původně bylo rozlišování chápáno v pozitivním smyslu, tj.

jako žádoucí a společnosti prospěšné, např. mezi viníky a nevinnými nebo mezi dobrem a zlem. Dnes všeobecné povědomí chápe diskriminaci převážně negativně, tedy jako rozlišování, které je nežádoucí, které porušuje princip rovného zacházení.“ ²⁵

Povinnost zajišťovat rovné zacházení a zákaz diskriminace lze vyvozovat především z článku třetího odstavce Listiny Základních práv a svobod, který nám říká:

„Základní práva a svobody se zaručí všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnosti nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.“

26

V návaznosti na Základní listinu práv a svobod navazuje zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon). Tento zákon definuje diskriminaci jako jednání, kdy je s osobou zacházeno méně příznivě, než by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci či na základě domnělého důvodu (dle výše zmíněného výčtu z Listiny základních práv a svobod). ²⁷

V ekonomii je diskriminace legitimní kategorií, která označuje způsob chování ekonomických subjektů využívajících tržních příležitostí, které se jim nabízejí.

Nemůžeme hovořit o mzdové diskriminaci v případě, kdy muži a ženy mají různou produktivitu práce, v tomto případě by jejich rozdílná výše mzdy odrážela pouze jejich

24BROŽOVÁ, 2018, s. 179 25BROŽOVÁ, 2018, s. 183

26Listina základních práv a svobod, článek 3

27Zákon č. 198/2009 Sb.

11 rozdílnou mezní produktivitu práce. O mzdové diskriminaci žen na trhu práce můžeme hovořit pouze v případě, pokud ženy mají stejné schopnosti, vzdělání, stejnou pracovní přípravu a stejné pracovní zkušenosti jako muži. ²⁸

Gunderson a Ridell dělí teorie diskriminace na poptávkové a nabídkové.

Poptávkové teorie diskriminace pracují s teorií, že existuje relativně nižší poptávka po práci žen než mužů, přestože jsou ženy stejně produktivní jako muži. Nižší poptávka po práci žen následně sníží zaměstnanost žen a tím i jejich mzdové sazby. Nízká poptávka po práci žen může být způsobena zkreslenými informacemi o produktivitě práce žen. Na druhé straně nabídkové teorie diskriminace se spoléhá, že s diskriminací nabídky práce žen v typicky ženských profesích roste a tím dochází k redukci jejich mezd. ²⁹

Becker rozlišuje diskriminaci podle druhu subjektu, který diskriminuje. Můžeme rozlišovat diskriminaci ze strany zaměstnavatelů, zaměstnanců, spolupracovníků, spotřebitelů a vlády. ³⁰

3.2. Diskriminace žen

Za diskriminaci žen můžeme označit jakýkoli rozdíl, vyloučení či omezení na základě příslušnosti k ženskému pohlaví. Mezi diskriminaci na základě pohlaví můžeme zahrnout i diskriminaci z důvodu těhotenství, mateřství nebo otcovství. ³¹

Nejčastěji se ženy setkávají s diskriminací při náboru a výběrových řízeních do zaměstnání. Jsou jim kladeny diskriminační otázky na rodičovství či plánované rodičovství. Přestože při příjímacím pohovoru smí zaměstnavatel klást pouze otázky, které bezprostředně souvisí s uzavřením pracovní smlouvy, tyto otázky se u pohovorů objevují. ³²

V praxi často dochází k diskriminaci v odměňování. Ženy mnohdy nedosahují stejných odměn jako muži ve srovnatelné pozici. Častým argumentem pro toto chování

28BROŽOVÁ, 2018, s. 183-184

29GUNDERSON, RIDDELL, 1988, s. 448 30BECKER, 1957

31KRAMNÁ, 2019, s. 166-167 32Též

12 bývá, že muž si zaslouží větší plat, protože je živitel rodiny. Ale i v tomto případě se jedná o diskriminaci na základně pohlaví. Zaměstnavatel by měl zajistit rovné zacházení. Za stejně odvedenou práci by měla ženě náležet stejná odměna jako muži. ³³

Vzdělávání a podpora osobního růstu by měla být součástí práce zaměstnavatelů se zaměstnanci. Někdy jsou však tyto benefity přednostně nabízené mužům, protože se neočekává, že by žena měla zájem o vlastní profesionální růst. Z tohoto důvodu se může takováto investice jevit zaměstnavatelům jako neúčinná. ³⁴

I v případě propouštění se můžeme setkat s jistou formou diskriminace, kdy by se zaměstnavatel měl chovat nediskriminačně. Příkladem může být neprodloužení pracovní smlouvy na dobu určitou poté, co žena naznačí zájem o otěhotnění, přestože ostatním je smlouva prodloužena. ³⁵

4. SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO A SOUKROMÉHO ŽIVOTA

Dříve byly děti vnímány z hlediska rodiny jako laciná pracovní síla. V dnešní době už děti nejsou takovým ekonomickým přínosem ve srovnání s minulostí. Míra zabezpečení rodičů ve stáří dnes není závislá na počtu dětí v rodině, ale je určena úrovní státem organizovaného sociálního zabezpečení. Náklady rodičů na péči o děti jsou zejména „náklady ušlých příležitostí pečujícího rodiče“. Mezi jedny z nejvyšších nákladů na péči o děti jsou náklady na vzdělání. Tyto náklady jsou v přímém rozporu s potřebou rodičů se věnovat plně či alespoň částečně finančně ohodnocené činnosti. ³⁶

Začlenění žen i můžu na trhu práce se stalo základním právem všech občanů. Právo pracovat by nemělo být povinností, která znemožňuje využít práva pečovat a naopak, zakládat rodinu a pečovat o děti by nemělo být v rozporu s využitím práva pracovat.

Základní podmínkou práva na propojení pracovního a rodinného života je flexibilita na trhu práce a využití opatření rodinné politiky na podporu porodnosti. ³⁷

33KRAMNÁ, 2019, s. 166-167 34Též

35Též

36KREBS, 2015, s. 396 37KŘÍŽKOVÁ, 2011, s. 87

13 Byla navržena řada opatření pro odstranění nepružnosti trhů práce. Mělo by dojít ke zkvalitnění systému vzdělávání a přípravy na povolání a vytvoření systému celoživotního vzdělávání. Kvalitní a moderní příprava lidí na povolání by měla odpovídat potřebám trhů práce. Pružná organizace práce na úrovni podniků by měla sladit zájmy podniků a zaměstnanců. Měla by se také zvýšit pozornost na mládež bez kvalifikace a bez odpovídající přípravy na zaměstnání. V neposlední řadě by se měla zvýšit zaměstnanost tím, že budou uspokojovány potřeby ve společnosti, kde dosud nebyly uspokojeny. ³⁸

Pokud mluvíme o slaďování pracovního a soukromého života, Hakim využívá teorie preference a pomocí ní rozděluje ženy do tří skupin: ³⁹

• ženy zaměřené na rodinu a domácnost,

• ženy zaměřené na pracovní kariéru,

• ženy adaptivní.

Ženy zaměřené na rodinu a domácnost preferují rodinný život. Rodina a děti jsou jejími hlavními prioritami. Tyto ženy většinou využívají částečných úvazků a důležitější je pro ně chod domácnosti. Investice do lidského kapitálu ženy v této skupině vnímají jako investice do kulturního kapitálu.

Ženy zaměřené na pracovní kariéru chtějí hlavně uspět na pracovním trhu a chtějí dosáhnout dopředu určených pracovních pozic. Hodně investují do lidského kapitálu a využívají různých ekonomických příležitostí, které jim pracovní trh nabízí.

Většinou tyto ženy zakládají rodinu až po dosáhnutí všech pracovních úspěchů a většinou i po založení rodiny své priority nemění. Pro chod jejich domácnosti často využívají třetích subjektů a mnohdy také zůstávají bezdětné.

Třetí skupina žen, ženy adaptivní, se snaží kombinovat zaměstnání a rodinu.

Ani jedné z množností nedávají přednost a rozhodují se podle příležitostí, které jim společenské a ekonomické prostředí nabízí.

38KOTÝNKOVÁ, NĚMĚC, 2003, s. 26 39HAKIM, 2002, s. 428-429

14 Preference ovlivňují volbu pracovní kariéry žen i na českém trhu práce. Ženy s vysokoškolským vzděláním bývají většinou zaměřené na pracovní kariéru. ⁴⁰

Téměř polovina žen po rodičovské dovolené ukončuje pracovní poměr.

Důležitým aspektem je, zda ženy během mateřství udržují nějaký kontakt s profesním životem pro snadnější návrat na pracovní trh. ⁴¹

4.1. Možnosti slaďování práce a soukromého života

Pokud ženy působí na trhu práce, měly by se rozhodovat dle svých preferencí, zda bude jejich prioritou práce nebo péče o rodinu (Hakim). Dle svých priorit se ženy rozhodují, kdy se vrátí na trh práce po rodičovské dovolené. Důležitým faktorem bývá také finanční situace rodiny. ⁴²

Prvním krokem k posílení slučitelnosti profesních a soukromých rolí je posílení pozice otce v rodině a jeho zapojení v péči o dítě. Výsledkem tohoto jevu by mělo být, že žena bude jinak vnímána. Žena nemusí zajišťovat veškerou péči o dítě a je přirozeně zastupitelná. Tuto výhodu matky samoživitelky nemají. ⁴³

Vstřícný zaměstnavatel je velkou výhodou při práci s malými dětmi. Firmám se většinou vyplatí se individuálně věnovat svým zaměstnankyním na mateřské a rodičovské dovolené. Pokud umožní matkám pracovat například na částečný úvazek nebo z domova, obvykle tím získávají velmi loajální a věrné zaměstnankyně. ⁴⁴

V zákoníku práce nalezneme v současné době řadu nástrojů podporující slučitelnost profesního a soukromého života, patří mezi ně například: pracovní volno, úprava pracovní doby, domácí práce. ⁴⁵

Mezi jeden z nejčastějších nástrojů pro slaďování profesního a soukromého života patří zkrácený pracovní úvazek. Zkrátit stanovenou týdenní pracovní dobu můžeme

40BROŽOVÁ, STROUKAL, 2015, s. 382-399 41KUCHAŘOVÁ, 2006

42KŘÍŽKOVÁ, 2011, s. 201-202 43KREBS, 2015, s. 397

44MARKSOVÁ-TOMINOVÁ, 2009, s. 91 45Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce

15 pouze na základě kolektivní pracovní smlouvy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

Pokud o změnu pracovní doby požádá zaměstnanec pečující o dítě mladší 15 let či těhotná zaměstnankyně, měl by ji zaměstnavatel vyhovět dle zákona č. 262/2006 Sb.

§241. V případě kratší pracovní doby zaměstnanci náleží poměrná mzda odpovídající sjednané kratší pracovní době. ⁴⁶

Další významnou možností je flexibilní pracovní doba, kdy si zaměstnanec sám volí začátek a konec pracovní směny v jednotlivých pracovních dnech, vždy v rámci zaměstnavatelem stanovených pracovních časových úseků. ⁴⁷

Jednou z možností, která velice pomůže s prací a péčí o dítě je práce z domova neboli homeworking. Žena nemusí využívat pomoci třetí strany při péči o domácnost a zároveň šetří čas spojený s cestou do zaměstnání a zpět. Prací z domova se nedají řešit všechna zaměstnání, většinou jde o práci spojenou s prací na počítači. ⁴⁸

4.2. Možnosti umístění dětí do předškolních zařízení

Existují různé možnosti umístění dětí do předškolních zařízení. Mezi tyto zařízení řadíme: ⁴⁹

• mateřské školy provozované podle školského zákona,

• dětské skupiny,

• zařízení provozovaná podle živnostenského zákona,

• mikrojesle,

• individuální nerodinná péče.

Do skupiny mateřských škol provozovaných dle školského zákona patří veřejné i soukromé mateřské školy. Jsou to mateřské školy zapsané v rejstříku škol a školských zařízení a musí se řídit školským zákonem a dalšími souvisejícími předpisy. Veřejné školy jsou financovány ze státního rozpočtu a jsou pro rodiče nejdostupnější variantou, soukromé školy jsou obvykle zřizovány církví nebo právnickou osobou a odlišují se

46Zákon č. 262/2006 Sb, §241 47Zákon č. 262/2006 Sb., §85

48MARKSOVÁ-TOMINOVÁ, 2009, s. 94-96 49Kam s ní(m)?, 2019

16 nadstandardní péčí. Mateřské školy jsou určeny pro děti od tří do šesti let, může být přijato i dítě od dvou let, ale nemá na přijetí právní nárok. ⁵⁰

Dětské skupiny jsou zřizovány na základě zákona č. 247/2014 Sb. o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. Tyto skupiny se zaměřují na zajištění potřeb dítěte, na výchovu, rozvoj schopností ale také kulturních a hygienických návyků dítěte. Dětské skupiny nezajišťují vzdělávání, z tohoto důvodu zde nemůže být zapsáno dítě, které má plnit povinnou školní docházku. Maximální počet dětí v dětské skupině je 24. ⁵¹

Zařízení provozované podle živnostenského zákona neboli „neškolská“ zařízení se neřídí školským zákonem. Mezi tato zařízení můžeme zařadit soukromé školky, komunitní školky, rodinná centra a hlídací koutky. Tato zařízení nedostávají od státu žádné peníze na provoz. Zřizovatel si sám určuje pravidla. ⁵²

Mikrojesle vznikly v rámci projektu „Podpora implementace služby péče o děti od šesti měsíců do čtyř let v tzv. mikrojeslích a pilotní ověření služby“ Ministerstva práce a sociálních věcí a Evropské unie. Mikrojesle jsou určeny pro děti od šesti měsíců do čtyř let a jsou otevřeny minimálně osm hodin denně a pět dní v týdnů. Maximální počet dětí v mikrojeslích je 4. V současné době je v České republice zřízeno 98 mikrojeslí. ⁵³

Na základě volné živnosti „Poskytování služeb pro rodinu a domácnost“, která se řídí podle zákona č. 455/1991 Sb. může být pečováno o děti přímo v rodinách. Tato individuální nerodinná péče může být poskytována pravidelně pro děti starší 3 let.

O děti do 3 let může být pečováno pouze krátkodobě a příležitostně. Maximální rozsah krátkodobé péče ale není stanoven. ⁵⁴

50Kam s ní(m)?, 2019 51Zákon č. 247/2014 Sb.

52Kam s ní(m)?, 2019 53Co jsou to mikrojesle?, 2020

54Nové formy denní péče o děti v ČR, 2018

17

5. SAMOŽIVITELSTVÍ

5.1. Samoživitelství obecně

Pod pojmem samoživitelství si můžeme představit jednoho z rodičů, který vychovává, živí a stará se o své děti sám bez cizí pomoci. Dříve se používali pojmy jako například svobodná matka, osamělá matka či další označení. Nyní se spíše setkáme s pojmem sólo rodič či právě zmíněný samoživitel/samoživitelka. Tento model rodiny se stává čím dál častější. Obvykle vzniká rozchodem, rozvodem rodičů, ovdověním či porodem dítěte mimo manželství. ⁵⁵

Pokud je dítě vychováváno pouze jedním z rodičů, obvykle bývá výchova mnohem náročnější než v „úplné“ rodině. Neexistuje jednoduchý návod, jak by měla osamělá matka vychovávat svého potomka. Velmi důležité je, aby si matka co nejdříve uvědomila své postavení v rodině a ucelila si své cíle, jak nejlépe vychovat své dítě dovést ho ke správnému cíli v životě. ⁵⁶

Rodičovství samoživitelů/samoživitelek má svá specifika, která ovlivňují prospívání dítěte, které v neúplné rodině vyrůstá. Jen jeden dospělý člověk v domácnosti znamená poloviční kapacity na zvládání všech povinností v domácnosti, které rodina vyžaduje. To znamená zejména vydělávání peněz, péči o děti a domácnost, ale také naslouchání dětem. ⁵⁷

Matky samoživitelky zastávají v neúplných rodinách role obou rodičů. Počínaje rolí hospodyně, uklízečky, matky i otce, živitelky, kamarádky, učitelky a mnoho dalších.

Matka samoživitelka musí zastávat všechny tyto role, přestože si některé role odporují.

Tyto ženy často propadají pocitům bezradnosti, méněcennosti a osamění. Na rozdíl od úplných rodin jsou tyto rodiny častěji ohrožovány nezaměstnaností, chudobou, sociální izolací či sociálním vyloučením. Tyto ženy tvoří jednu z nejohroženějších sociálních skupin naší populace. ⁵⁸

55SOBOTKOVÁ, 2007, s. 170-178 56MATĚJČEK, 2007, s. 37

57HAMPLOVÁ, MITCHELL, VÍTEČKOVÁ, KLÍMOVÁ, CHALOUPKOVÁ, 2010, s. 117 58MATOUŠEK, PAZLAROVÁ, 2014, s. 46

18 Zákon pracuje pouze s termínem osamělý rodič, který je definován v zákonu č. 262/2006 Sb. Zákoník práce §350, který nám říká: „Osamělými se rozumějí neprovdané, ovdovělé nebo rozvedené ženy, svobodní, ovdovělí nebo rozvedení muži a ženy i muži osamělí z jiných vážných důvodů, nežijí-li s druhem, popřípadě s družkou nebo s partnerem.“ ⁵⁹

5.2. Role rodiny

Již sčítání lidu v roce 2011 nám ukázalo, že v České republice je přes 570 tisíc tzv.

neúplných rodin neboli rodin vedených pouze jedním z rodičů. Ve více než 80 % je v čele této rodiny žena. Současný demografický vývoj naznačuje, že počet rodičů samoživitelů bude narůstat. Jedním z důvodů tohoto tvrzení je trvající vysoká rozvodovost. Dalším argumentem je rostoucí počet dětí narozených mimo manželství. ⁶⁰

Rodina je ve společnosti vnímána jako nejstarší a základní sociální jednotka.

V moderní rodinné politice je za rodinu považován soubor společně bydlících a hospodařících manželů nebo partnerů s dítětem nebo dětmi nebo jednoho z rodičů s dítětem či dětmi. S manželskými či partnerskými páry nebo jednotlivci a dětmi žijí někdy v domácnosti i jiné osoby. Je přesnější používat pojem rodinná domácnost, jejímž jádrem je výše zmíněná úplná nebo neúplná rodina. Nejvýznamnější podporu od státu mají obvykle rodiny, ve kterých je přítomnost ekonomicky závislých dětí. ⁶¹

V posledních desetiletích došlo ke zásadním změnám ve velikosti a struktuře rodin.

V kontextu demografie došlo k poklesu úrovně plodnosti a odkládání plodnosti do vyššího věku, úhrnná plodnost žen se také dostává dlouhodobě pod úroveň prosté reprodukce. Souběžně s tím dochází k poklesu uzavírání sňatků a manželství dávno ztratilo status jediné sociálně akceptovatelné instituce pro narození dítěte. Výsledkem těchto jevů je nárůst počtu rozvodů, neúplných rodin, nesezdaných soužití a mimomanželsky narozených dětí. Muži přestali být vnímáni jako jediným živitelem rodiny a ženy přestaly být primárně pečovatelkami a jejich participace na trhu práce značně narostla. ⁶²

59Zákon č. 262/2006 Sb., §350

60ČSÚ, Domácnosti podle Sčítání lidu, domů a bytů-Česká republika, 2011 61KREBS, 2015, s. 381

62MITCHELL, 2010, s. 24

19 V důsledku vývojů změn v posledních několika letech téměř každý stát experimentoval se změnami programů sociálního zabezpečení. Vzhledem k nárůstů počtu matek samoživitelek byly tvořeny výjimky ze stávajících pravidel, aby tyto ženy měly větší motivaci ke vstupu na trh práce. ⁶³

6. VYMEZENÍ PODPORY MATEK SAMOŽIVITELEK

Svobodné matky neboli matky samoživitelky mají nárok na různé druhy příspěvků a dávky, které můžeme řadit mezi státní sociální podporu, pomoc v hmotné nouzi či nemocenské pojištění. Nárok na všechny příspěvky mají všichni, pokud splní zákonem stanovené podmínky. Určité peněžní podpory má ze zákona povinnost vyplatit otec dítěte.

6.1. Porodné

K výplatě porodného už nedochází plošně. Tato dávka je považována za sociální dávku a je určena pro matky s nejnižšími příjmy a jedná se o jednorázovou dávku.

Hranice příjmů pro tuto dávku je do 2,7násobku životního minima, v případě svobodných matek se v roce 2020 jedná o částku 3 550 korun. Porodné je stanoveno pevnou částkou a činí 13 000 korun na první dítě a 10 000 korun na druhé dítě.

Příspěvek je určen na náklady spojené s porodem a narozením dítěte. ⁶⁴

6.2. Peněžitá pomoc v mateřství (PPM)

Svobodné matky mají pro výplatu peněžité pomoci v mateřství stejná pravidla jako ostatní matky. PPM je jedna z šesti dávek českého systému nemocenského pojištění.

PPM náleží matce či případně otci v souvislosti s péčí o novorozené dítě. Nárok na PPM vzniká v případě, že žadatel v době žádosti o dávku nemocensky pojištěn nebo musí trvat ochranná lhůta ze skončeného nemocenského pojištění. Osoby výdělečně činné (OSVČ) mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství pouze v případě, že si dobrovolně platí nemocenské pojištění. Žádost o tuto dávku podává žadatel u svého

63MEYER, ROSENBAUM, 2001, s. 3 64MPSV

20 zaměstnavatele a ten ji předává příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení. Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Tato dávka se poskytuje po dobu 28 týdnů v období okolo porodu. ⁶⁵

6.3. Rodičovský příspěvek

Rodičovský příspěvek lze pobírat, pokud matka pečuje celodenně o nejmladší dítě v rodině, které ještě nedosáhlo věku 4 let. Rodič si může volit měsíční výši čerpání rodičovského příspěvku. Výše je závislá na výši denního vyměřovacího základu. Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který pečuje celodenně po dobu celého kalendářního měsíce. Maximální výše celkové čerpané částky je 300 tisíc korun, nejdéle lze čerpat do 4 let věku dítěte. V případě že nejmladším dítětem v rodině jsou dvě a více dětí narozených současně, lze čerpat příspěvek až ve výší 450 tisíc korun. Rodičovský příspěvek obvykle navazuje na výplatu PPM. Rodičovský příspěvek ale vyplácí Úřad práce ČR. ⁶⁶

6.4. Přídavek na dítě

Přídavek na dítě lze čerpat v případě, že máme nezaopatřené dítě a máme nízký příjem. Přídavek se poskytuje ve třech výších, které se liší podle věku nezaopatřeného dítěte a ve dvou výměrách podle druhu příjmů doložených rodinou. Tento příspěvek si můžeme nárokovat, pokud se čistý příjem v rodině pohybuje pod úrovní 2,7násobku životního minima rodiny. Pokud jsou rodiče nezletilého nezaopatřeného dítěte rozvedeni, posuzuje se příjem rodiče, se kterým dítě žije. ⁶⁷

6.5. Ošetřovné

Ošetřovné je další dávkou českého systému nemocenského pojištění.

Na ošetřovné má nárok zaměstnanec, který nemůže pracovat z důvodu, že ošetřuje nemocného člena domácnosti. V takovém případě zaměstnanci náleží finanční pomoc

65ČSSZ 66MPSV 67MPSV

21 ze strany státu. Na krátkodobé ošetřovné dítěte do věku 10 let má matka nárok po dobu 9 dní, v případě matek samoživitelek až po dobu 16 dní. OSVČ nebo osoby pracující na dohodu o provedení práce či dohodu pracovní činnosti na ošetřovné nárok nemají. ⁶⁸

Rozlišujeme ještě dlouhodobé ošetřovné, které lze čerpat, pokud budeme pečovat o člena rodiny, u kterého ošetřující lékař zdravotnického zařízení poskytující lůžkovou péči rozhodl, že zdravotní stav ošetřované osoby potřebuje po propuštění z hospitalizace celodenní péči. Toto dlouhodobé ošetřovné lze čerpat po dobu 30 dnů následujících po propuštění z nemocnice, kde byla ošetřovaná osoba hospitalizovaná alespoň 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů. ⁶⁹

V případě současné epidemiologické situace lze výjimečně čerpat ošetřovné na děti i po dobu delší než 16 dní, a to z důvodu zavřených škol. ⁷⁰

6.6. Pomoc v hmotné nouzi

Nárok na tyto příspěvky máme, pokud jsme uznány za osobu v hmotné nouzi.

Pomoc v hmotné nouzi upravuje zákon č. 111/2006 Sb., zejména také zákon č. 110/2006 Sb., o životním minimu. Nesmíme mít opravdu žádné finance ani majetek, který bychom mohli prodat. Jedná se o jedno z opatření, kterým Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení. ⁷¹

Mezi pomoc v hmotné nouzi řadíme: ⁷²

• příspěvek na živobytí

• doplatek na bydlení

• mimořádná okamžitá pomoc

Mimořádná okamžitá pomoc je jednorázová pomoc při nenadálé životní situaci.

Hrozí nám újma zdraví, postihla nás mimořádná událost (živelná pohroma, požár),

68ČSSZ 69ČSSZ 70ČSSZ

71Zákon č. 111/2006 Sb.

72MPSV

22 potřebujeme příspěvek na pořízení nebo opravu nezbytného základního vybavení či příspěvek na vzdělání nezaopatřeného dítěte. ⁷³

6.7. Výživné

Výživné je příjem dítěte, které nevyplácí stát, ale druhý rodič (ve většině případů otec). Obvykle se výživné platí v pravidelných měsíčních splátkách. Pokud se rodiče nedohodnou na výši výživného, pak o výši výživného rozhoduje soud. Pro výpočet orientační výše výživného se bere za základ čistý příjem povinného rodiče bez jakýchkoliv dalších odpočtů. Výše výživného také bere v úvahu věk vyživovaného dítěte. ⁷⁴

V současné době také projednává vláda v čele s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou tzv. zálohované výživné. Tento zákon by měl ulehčit samoživitelkách a samoživitelům, kdy jejich partner nepřispívá na výživu dítěte.

V tomto případě, by živitelé nezůstali bez finančních prostředků, ale nastoupil by stát.

Prostřednictvím Úřadu práce by mohli živitelé požádat o náhradní výživné, jaké nařídil soud. Maximální možná část by ovšem byla 3 000 korun. ⁷⁵

73MPSV 74Aperio.cz 75MPSV

23

PRAKTICKÁ ČÁST

7. TRH PRÁCE V MAKROEKONOMICKÝCH UDAJÍCH

Pokud mluvíme o trhu práce, nesmíme zapomenout na něj nahlížet z pohledu makroekonomických údajů souvisejících s danou problematikou v České republice.

Z tohoto důvodu budeme zkoumat data o vývoji počtu uchazečů o zaměstnání, volných pracovních pozicích a nově vytvořených pracovních míst v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Data budeme porovnávat v letech 2016-2020, data pro rok 2020 jsou pouze brána pouze do října 2020.

7.1. Trh práce v České republice v letech 2016-2020

Tabulka 1: Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání v ČR v letech 2016-2020 (v tisících)

2016 2017 2018 2019 10/2020

Celkový počet

381,4 280,6 231,5 215,5 271,7

Z toho ženy 191,9 140,8 117,8 108,7 139,3

Zdroj: MPSV, vlastní zpracování

Tabulka č. 1 nám ukazuje vývoj počtu uchazečů o zaměstnání v České republice v letech 2016-2020. V tabulce můžeme pozorovat v letech 2016-2019 klesající trend celkového počtu uchazečů o zaměstnání, včetně klesajícího počtu žen ucházejících se o zaměstnání. V roce 2020 můžeme pozorovat nárůst počtu uchazečů o zaměstnání, přestože data udávají data dostupná pouze ke 31.10. 2020, počet uchazečů je vyšší než v předchozích letech. ⁷⁶

76MPSV

24 Tabulka 2: Vývoj průměrného počtu volných pracovních míst v ČR v letech 2016- 2020 (v tisících)

2016 2017 2018 2019 10/2020

Volná pracovní

místa

129,2 181,7 290,0 341,0 316,7

Zdroj: MPSV, vlastní zpracování

Tabulka č. 2 představuje vývoj průměrného počtu volných pracovních míst v České republice v letech 2016-2020. Od roku 2016 můžeme pozorovat narůstající počet volných pracovních míst. Tento rostoucí trend se projevuje až do roku 2019.

V roce 2020 můžeme vidět, že počet volných pracovních míst klesl, ale ještě nemůžeme mluvit o datech za celý rok.

Tabulka 3: Pohled na aktivní politiku zaměstnanosti v ČR v letech 2016-2020

2016 2017 2018 2019 10/2020

Pracovní místa

49 117 35 218 27 148 15 867 10 711

Uchazeči 381 373 280 620 231 534 215 532 271 685

Zdroj: MPSV, vlastní zpracování

Tabulka č. 3 znázorňuje pohled na aktivní politiku zaměstnanosti v České republice v letech 2016-2020. Zde můžeme pozorovat vývoj počtu nově vytvořených pracovních míst v rámci programu aktivní politiky zaměstnanosti a také můžeme pozorovat vývoj celkového počtu uchazečů o zaměstnání. Zatímco vývoj počtu nově vytvořených pracovních míst v rámci aktivní politiky zaměstnanosti se velmi mění a můžeme pozorovat rozdílné hodnoty pro každý rok, tak vývoj počtu uchazečů o zaměstnání je od roku 2016 do roku 2019 klesající. V roce 2020 můžeme pozorovat výrazný nárůst počtu uchazečů o zaměstnání oproti předešlému roku, přestože data pro rok 2020 nejsou dostupná za celý rok, ale pouze do října.

25

8. VÝZKUMY S PODOBNOU TÉMATIKOU

Tato kapitola představuje výzkumy s podobnou problematikou jako se zaměřuje zpracovaná práce.

8.1. Rodiče samoživitelé v práci

V září až říjnu roku 2019 byl proveden výzkum aliance Byznys pro společnost společně s Nadací Kooperativy v rámci projektu rodiče samoživitelé v práci. Tohoto průzkumu se zúčastnilo celkem 364 respondentů, většina byla tvořena matkami samoživitelkami (97 %). Zbývající 3 % tvořili otcové samoživitelé či jiné osoby, které byli v příbuzenském vztahu s dítětem.

Tento projekt byl zaměřen především na podporu nezaměstnaných rodičů samoživitelů v získávání práce a také byl zaměřen na podporu pracujících rodičů v lepším slaďování pracovního a soukromého života.

Výsledky průzkumu ukázaly, že přerušení kariéry kvůli rodičovství má v případě samoživitelů významný dopad na pracovní dráhu a pozici v zaměstnání. Téměř pětina samoživitelů po návratu z mateřské či rodičovské dovolené nastoupila na nižší pozici, než na které působila dříve. Pouze 2 % zaměstnavatelů nabízejí speciální programy pro samoživitele a jejich rodiny.

Výsledky také ukázaly, že více než polovina rodičů samoživitelů (53 %) hledala zaměstnání po dobu kratší než tři měsíce, třetina však uvedla, že hledala práci po dobu delší než půl roku. Nemožnost sladit práci a péči o dítě v důsledku nedostupnosti zkrácených úvazků nebo jiných forem flexibility práce uvedlo více než tři čtvrtiny respondentů (77 %). Firmy nejsou dostatečně připravené nabídnout flexibilní pracovní dobu nebo částečné pracovní úvazky. 51 % rodičů samoživitelů také uvedlo, že se při hledání zaměstnání setkávají s předsudky, zda budou schopni zvládat péči o děti a současně odvádět očekávané pracovní výkony. ⁷⁷

77Průzkum aliance Byznys pro společnost a Nadace Kooperativy, 2019

26 Cílem tohoto projektu též bylo pomoci samoživitelům, kteří na trhu práce působí. Nadace Kooperativy se spolupráci s aliancí Byznys pro společnosti se snaží změnit přístup zaměstnavatelů k samoživitelům. Jeden z návrhů se zaměřuje na rodiče samoživitele, kteří se musejí starat o své děti během letních prázdnin, přestože na to nemají dostatek pracovního volna. Projekt navrhuje jako zajímavý benefit ze strany zaměstnavatele, příspěvek rodičům samoživitelům na letní nebo příměstský tábor pro jejich děti. ⁷⁸

8.2. Neúplné rodiny

Výzkum o neplných rodinách vypracovaný Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí v roce 2019 nastínil poznatky o neúplných rodinách, tedy životech samoživitelů a samoživitelek v České republice, které mají v péči alespoň jedno nezaopatřené dítě.

Výsledky výzkumu ukázaly, že neúplná rodina vzniká rozvodem rodičů ve stejné míře jako rozchodem nesezdaného páru. Rodiče v téměř každé osmé rodině spolu však nikdy nežili. Neúplná rodina vzniká také tím, že se dítě narodí ženě, která partnera z různých důvodů vůbec nemá. V České republice se mimo manželství narodí téměř každé druhé dítě, podobně jako v řadě jiných západních států. Ve většině případů jsou děti z neúplných rodin v péči matky, pouze 10 % dětí bydlelo více s otcem.

Pravidelnou střídavou péči využívá také jenom 10 % rodin. Výsledky také ukázaly, že téměř každé čtvrté dítě se nestýká se svým druhým rodičem.

Příjmy v neúplných rodinách bývají zpravidla menší než v rodinách úplných.

Samoživitelé obecně, matky samoživitelky i otcové samoživitelé, bývají nejčastějšími příjemci sociálních dávek. Samoživitelé také patří do skupiny ohrožené chudobou a materiální deprivací. Materiálním problémům dle průzkumu někdy v minulosti čelily až dvě pětiny samoživitelů. Výsledky výzkumu ale ukázaly, že se situace samoživitelů v posledních letech v mnoha ohledech zlepšuje. ⁷⁹

78Průzkum aliance Byznys pro společnost, 2019 79Neúplné rodiny, 2019

27 Nižší rozpočet zabraňuje samoživitelům zaplatit dětem vše, co potřebují.

Tento problém zažívá téměř každý třetí samoživitel. Zajištění volnočasových aktivit dětí a pořízení dětského oblečení a obuvi bývá nejčastějším problémem. Výsledky ukazují, že rozchod se ve většině případů dotkne finančního hlediska negativně žen samoživitelek, muži žádnou větší změnu nepociťují.

Platební morálka rodičů v oblasti placení výživného bývá lepší, pokud se rodiče na výši výživného dohodnou. Výzkum ukázal, že pouze 61 % dětí dostává pravidelně své výživné. Přibližně pětina dětí nedostává výživné vůbec. Prosazení zálohovaného výživného by uvítalo až 75 % samoživitelů. Samoživitelé dle průzkumu nezůstávají na výchovu úplně sami, podporu při výchově často nalézají v prarodičích dítěte a emocionální podporu často nacházejí ve svých přátelích.

V zaměstnání rodičů samoživitelů jsou vytvářeny podobné podmínky jako ostatním rodičům. Pouze malá část zaměstnavatelů je vstřícná z důvodů respektování speciální situace samoživitelů. Samoživitelé však poukazují na nedůvěru u zaměstnavatelů a časté předsudky.

Míra zatížení půjčkami není u samoživitelů zanedbatelná. Výsledky ukázaly, že půjčku nebo úvěr splácí až 40 % samoživitelů. Nejčastějšími důvody půjčky jsou vázány na bydlení, ať už pořízení bydlení nebo nákup spotřebičů do domácnosti. ⁸⁰

80Neúplné rodiny, 2019

28

9. ROLE NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ

Z důvodu častých nelehkých životních situací, které musejí matky samoživitelky zažívat, existují neziskové organizace, které se snaží pomáhat.

9.1. Jeden z příkladů

Jedním z příkladů neziskových organizací, který pomáhá matkám samoživitelkám je Klub svobodných matek. Klub svobodných matek je nezisková organizace založena v roce 2018, ovšem celý projekt pomoci vznikl už v roce 2017. Cílem této neziskové organizace je pomoc matkám samoživitelkám, aby byly více vnímány společností.

Tato organizace upozorňuje na problémy, které ženy-matky samoživitelky mají a sama organizace jim pomáhá. ⁸¹

Nezisková organizace poskytuje samoživitelům zejména finanční i materiální pomoc, právní poradnu a pomoc v oblasti vymáhání výživného. Organizace se snaží spojovat konkrétní příběhy samoživitelů s lidmi, kteří jsou ochotni přispět. Příspěvky mohou poskytnout i jednotlivci například nákupem konkrétní matce samoživitelce.

Kterákoliv žena samoživitelka se může na tuto neziskovou organizaci obrátit. V roce 2019 nezisková organizace Klub svobodných matek rozdala mezi matkami samoživitelkami dary ve finanční i materiální podobě v hodnotě přes 783 tisíc korun.

Klub svobodných matek spustil hned několik programů pomoci, v rámci jednoho z nich pomohli získat peníze na úhradu obědů ve školách dětem z potřebných rodin, v případě, kdy nejsou zařazeny do státního dotovaného programu pomoci. ⁸²

Současný rok 2020 byl zatím nejen pro matky samoživitelky velkou zkouškou.

Tato nezisková organizace ženám samoživitelkám pomáhá zvládat jejich životní situace v případě zavřených škol. Klub svobodných matek v tomto ohledu poskytl samoživitelkám pomoc například s nákupem školních pomůcek a v letošním roce také s nákupem počítačů, aby mohla i v neúplných rodinách probíhat online výuka. Celkem byla poskytnuta pomoc přes 300 dětem, celkem v hodnotě přes 1,5 milionu korun. ⁸³

81Klubsvobodnychmatek.cz 82Výroční správa KSM, 2019 83Klubsvobodnychmatek.cz