1/2
V
YSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ VP
RAZEP OSUDEK OPONENTA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Jméno studenta: Anna Melicharová
Název práce: Analýza švarcsystému a jeho vlivu na výši vybírané daně z příjmů Vedoucí práce: Ing. Savina Finardi, Ph.D.
Oponent: Doc. Ing. Leoš Vítek, Ph.D.
1. Náročnost tématu na:
- teoretické znalosti průměrné
- vstupní údaje a jejich zpracování nadprůměrné
- použité metody průměrné
2. Kritéria hodnocení práce:
- stupeň splnění cíle práce výborně
- samostatnost při zpracování (nehodnotí oponent) ---
- logická stavba práce výborně
- adekvátnost použitých metod výborně
- hloubka provedené analýzy ve vztahu k tématu velmi dobře
- stylistická úroveň výborně
- práce s literaturou včetně citací výborně - formální úprava práce (text, grafy, tabulky) velmi dobře 3. Využitelnost výsledků práce v praxi hodnotím jako nadprůměrnou.
4. Připomínky k práci a komentáře:
Autorka se ve své bakalářské práci věnuje odhadu rozpočtových dopadů tzv. švarcsystému (tj.
zastíranému pracovněprávnímu vztahu) v České republice za rok 2018. Podle mého názoru autorka zdařile rozvíjí dosavadní výzkumy v této oblasti (viz např. Finardi, Bayer, 2014), kdy na základě typizovaného příkladu pro jednotlivé sektory prezentuje ukázky možného odhadu fiskálních dopadů švarcsystému. Cíl práce byl splněn, práce řeší dlouhodobě aktuální téma.
Práci hodnotím v zásadě pozitivně a doporučuji ji k obhajobě. Výsledky je ovšem třeba brát jako spíše "ukázku možného postupu".
Dílčí připomínky či komentáře uvádím v následující části posudku.
Dále připojuji svoje poznámky k některým částem textu:
1) Nadměrný rozsah bakalářské práce, kap. 1 měla být kondenzovanější a rovněž výpočty bylo možné prezentovat úspornější formou. Bylo by jistě užitečné do abstraktu zahrnout jednu větu o odhadu dopadů (7 mld. Kč).
2) Výběr zemí je do určité míry vždy arbitrární, nicméně domnívím se, že pro účel BP by měly být identifikovány a zvoleny země s co nejpodobnější strukturou ekonomiky a kulturně společenskými vzorci. Jde o značně nesnadný, o to však důležitější úkol. Jako možná metoda se nabízí shluková analýza (lze využít pro další analýzy např.v DP).
2/2
3) Variabilita počtu selfemployed je mezi vybranými zeměmi v každém sektoru značná. Je otázkou, zda neměla být odstraňována odlehlá pozorování.
4) Formální připomínka: zarovnávání číslic doprava, viz např. tab 27 5. Při obhajobě práce navrhuji následující otázky k diskuzi:
1) Prezentujte různé faktory (tj. nejen daňové), které mohou ovlivňovat četnost podnikatelů v ekonomice a v jednotlivých sektorech (jak na straně nabídky, tak na straně poptávky pracovního trhu).
2) Autorka při "vyřazování" sektorů používá odchylku od průměru+- směrodatná odchylka.
Proč volí právě tento výpočet a ne jiný? Spolu s výběrem zemí jde o dva klíčové paramatery mající vliv na výsledek výpočtu.
3) Prezentujte pomocí grafu srovnání podílu výnosů zdanění selfemployed osobními
důchodovými daněmi k celkovým daňovým příjmům a k HDP v zemích OECD resp. EU. Je viditelná korelace mezi tímto ukaztelem a podílem selfemployed osob na celkové
zaměstnanosti ve vyspělých zemích?
6. Souhlas vyplňuje pouze vedoucí práce, oponent se nevyjadřuje.
Nevyjadřuji se (oponent).
7. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji klasifikační stupeň výborně.
V Praze dne 13.6.2021 Leoš Vítek
Katedra veřejných financí, VŠE v Praze
