VYSOKÁ ŠKOLA BÁ SKÁ -
TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA
Hornicko-geologická fakulta Institut environmentálního inženýrství
ANALÝZA SOU ASNÉHO STAVU EMS VE SPOLE NOSTI MSA, a. s.
diplomová práce
Autor: Bc. Kamila Modelská
Vedoucí práce: RNDr. Alena Labodová, Ph.D.
Ostrava 2012
Prohlášení
- Celou diplomovou práci vetn píloh, jsem vypracovala samostatn a uvedla jsem všechny použité podklady a literaturu.
- Byla jsem seznámena s tím, že na moji diplomovou práci se pln vztahuje zákon .121/2000 Sb. - autorský zákon, zejména § 35 – využití díla v rámci obanských a náboženských obad, v rámci školních pedstavení a využití díla školního a § 60 – školní dílo.
- Beru na vdomí, že Vysoká škola báská – Technická univerzita Ostrava (dále jen VŠB-TUO) má právo nevýdlen, ke své vnitní poteb, diplomovou práci užít (§ 35 odst. 3).
- Souhlasím s tím, že jeden výtisk diplomové práce bude uložen v Ústední knihovn VŠB-TUO k prezennímu nahlédnutí a jeden výtisk bude uložen u vedoucího diplomové práce. Souhlasím s tím, že údaje o diplomové práci, obsažené v Záznamu o závrené práci, umístném v píloze mé diplomové práce, budou zveejnny v informaním systému VŠB-TUO.
- Souhlasím s tím, že diplomová práce je licencována pod Creative Commons
Attribution-NonCommercial-ShareAlike 3.0 Unported licencí. Pro zobrazení kopie této licence, je možno navštívit http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/3.0/
- Bylo sjednáno, že s VŠB-TUO, v pípad zájmu o komerní využití z její strany, uzavu licenní smlouvu s oprávnním užít dílo v rozsahu § 12 odst. 4 autorského zákona.
- Bylo sjednáno, že užít své dílo – diplomovou práci nebo poskytnout licenci k jejímu komernímu využití mohu jen se souhlasem VŠB-TUO, která je oprávnna
v takovém pípad ode mne požadovat pimený píspvek na úhradu náklad, které byly VŠB-TUO na vytvoení díla vynaloženy (až do jejich skutené výše).
V Ostrav dne 27. 4. 2012 Bc. Kamila Modelská
Pod kování
„Dkuji tímto paní Ing. Ann Vitáskové za poskytnuté informace ke zvolenému tématu a za konzultace probíhající bhem zpracovávání této diplomové práce a paní RNDr. Alen Labodové, Ph.D. za její odborné vedení a rady k dané problematice.“
ANOTACE
Pedložená diplomová práce je zamena na systém EMS a jeho fungování ve spolenosti MSA, a. s. Práce nabízí pehled o jednotlivých prvcích tohoto systému tak, jak jsou stanoveny v norm SN EN ISO 14001:2004, a podle nichž si firma stanovila svou environmentální politiku, environmentální cíle a závazek dodržování platné legislativy. První ást práce je teoretická, vycházející z literatury a zabývající se danou problematikou. Druhá ást je vnována samotné spolenosti, je zde uvedena její charakteristika a také nco z její historie. V další kapitole jsou již popsány jednotlivé prvky systému a je provedena jejich analýza. Závr práce se zabývá vyhodnocením celého systému, jeho možnými nedostatky a navrhnutými doporueními pro zlepšení a zkvalitnní systému.
Klíová slova: EMS, jakost, norma, certifikace, životní prostedí, audit
SUMMARY
The aim of this thesis is EMS system and its functionality in company MSA. This work gives overview of particular areas of this system as it is mentioned per SN EN ISO 14001:2004 and as per environmental politics, environmental targets and obligation to follow valid legislative. First part of the work is theoretical, it’s based on the literature and deals with respective topics. Second part is dedicated to company MSA itself, it characterizes the company and describes its history. Next chapter comes to the elements of the system and their analysis is done. The conclusion of the work evaluates the whole system, its possible deficiencies and suggested recommendation for improvement the quality of the system.
Keywords: EMS, quality, standard, certification, environment, audit
Obsah
1 Úvod ... 1
2 Systémy ízení ... 3
2.1 Trvale udržitelný rozvoj ... 3
2.2 Dobrovolné nástroje ochrany životního prostedí ... 8
2.2.1 istší produkce ... 9
2.2.2 Environmentální systémy ízení... 11
2.3 Požadavky na systém EM dle normy ISO 14001 ... 16
2.3.1 Všeobecné požadavky ... 16
2.3.2 Environmentální politika... 16
2.3.3 Plánování ... 17
2.3.4 Uplatování a provoz ... 18
2.3.5 Kontrola a opatení k náprav ... 20
2.3.6 Pezkoumání vedením ... 22
3 Charakteristika spolenosti MSA, a.s. ... 23
3.1 Historie ... 23
3.2 Souasnost ... 24
3.2.1 Kvalita ... 27
3.2.2 Servis ... 28
4 Analýza stavu EMS ve spolenosti ... 32
4.1 Všeobecné požadavky ... 32
4.2 Environmentální politika ... 32
4.3 Plánování ... 34
4.3.1 Environmentální aspekty... 34
4.3.2 Právní a jiné požadavky ... 45
4.3.3 Cíle, cílové hodnoty a programy ... 46
4.4 Uplatování a provoz ... 50
4.4.1 Struktura a odpovdnost... 50
4.4.2 Výcvik, povdomí a kompetence ... 51
4.4.3 Komunikace ... 53
4.4.4 Dokumentace systému environmentálního managementu ... 54
4.4.5 ízení dokument ... 55
4.4.6 Provozní ízení ... 55
4.4.7 Havarijní pipravenost a reakce ... 56
4.5 Kontrola a nápravná opatení ... 59
4.5.1 Monitorování a mení ... 59
4.5.2 Neshoda a opatení k náprav a prevenci ... 60
4.5.3 Záznamy ... 61
4.5.4 Provrka EMS ... 61
5 Návrhy a doporuení ... 64
6 Závr ... 66
Seznam použité literatury a zdroj ... 67
Seznam obrázk ... 68
Seznam tabulek ... 68
Seznam graf... 68
Seznam píloh ... 69
Seznam použitých zkratek
API American Petroleum Institute - Americký ropný výzkumný institut ANSI American National Standards Institute - Americký národní
standardizaní ústav
BOZP Bezpenost a ochrana zdraví pi práci
a.s. Akciová spolenost
CENIA Czech Environmental Information Agency - eská informaní agentura životního prostedí
CP Cleaner Production - istší produkce IŽP eská inspekce životního prostedí OV istírna odpadních vod
R eská republika
SN eská státní norma
TPZ eljabinskij truboprokatnyj závod - Ruská spolenost vyrábjící roury a ropovody
DIN Deutsche Industrie Norm - Nmecká prmyslová norma EHS Evropské hospodáské spoleenství
EM Environmentální management
EMAS Eco Management and Audit Scheme - Systém environmentálního ízení a auditu
EMS Enivironmental Management System - Environmentální manažerský systém
EN Evropská norma
EOQC European Organization for Quality Control - Evropská organizace pro kvalitu a kontrolu
ES Evropské spoleenství
EU Evropská unie
GOST Gosstandard – Ruská norma
G Generální editel
ISO International Organization for Standardization - Mezinárodní organizace pro standardizaci
KÚ MSK Krajský úad Moravskoslezského kraje
MF Ministerstvo financí
MSA Moravskoslezské armatury
MŽP Ministerstvo životního prostedí
NAB Nová administrativní budova
NCPC National Crime Prevention Centre - Národní centrum istší produkce
NS Neutralizaní stanice
NVH Náhradní výrobní hala
PED Pressure Equipment Directive - Smrnice pro tlaková zaízení
RVA Rozšíená výroba armatur
Sb. Sbírky
SH Stará hala
SMVaK Severomoravské vodovody a kanalizace SÚJP Státní úad pro jadernou bezpenost
TVH Tžká výrobní hala
UNEP United Nations Environment Programme - Program organizace spojených národ pro životní prostedí
UNIDO United Nations Industrial Development Organization - Organizace spojených národ pro prmyslový rozvoj
ŽP Životní prostedí
!" "
1 Úvod
V souasné dob roste zájem o ochranu životního prostedí, vycházející z nutnosti chránit jeho jednotlivé složky, tvoící systém podmínek potebných pro existenci organism a lovka a který je pedpokladem pro jejich další vývoj. Stav životního prostedí je pravideln sledován a hodnocen. Hodnotící zprávy1 obsahují informace o stavu životního prostedí, zahrnuty jsou zde aktuální poznatky o stavu a vývoji jednotlivých složek životního prostedí, vlivu hospodáských sektor na životní prostedí, nástrojích politiky životního prostedí a v neposlední ad informace o dopadech souasného stavu životního prostedí na lidské zdraví a ekosystémy.
Tém všechna odvtví lidské innosti picházejí do styku se životním prostedím, proto je nezbytné zajistit dodržování uritých norem, které umožní využívání životního prostedí v takovém míe, aby nedocházelo k jeho poškozování a vedlo k udržitelnému rozvoji pro další generace. Nejvtší dopady na životní prostedí pedstavují prmyslové a jiné výroby, energetika, výstavba dálniních sítí apod. S tím souvisí zneišování ovzduší, vod, pd, ale i napíklad vznikající hluk a nepimená tžba nerostných surovin.
Environmentální management znamená systematický pístup k ochran životního prostedí, jehož prostednictvím podnik zaleuje péi o životní prostedí do své podnikatelské strategie i bžného provozu. Environmentální management je nedílnou souástí systému managementu celého podniku. Zavedený systém environmentálního managementu v podniku jednak pispívá k trvalému ekonomickému rstu a prosperit podniku a souasn také vede ke snižování negativních dopad jeho inností, výrobk nebo služeb na životní prostedí. Tato strategie spoleensky odpovdného chování podnik vychází ze zásady udržitelného rozvoje, který zajišuje poteby souasné generace, aniž by omezoval uspokojování poteb generací píštích. [1], [2], [9]
Téma práce jsem si vybrala z dvodu, že mne zajímá problematika ochrany životního prostedí a to, jak mohou k její ochran podniky a organizace pispt. Chtla jsem tak nahlédnout do konkrétn zavedeného systému EMS ve spolenosti, která si ho ve své strategii vybrala jako dobrovolný nástroj ochrany životního prostedí. Zajímalo mne
1 Komplexní hodnotící dokument MŽP o stavu ŽP a související problematice
!"
tedy, jak systém funguje v praxi a na jaká úskalí mohou popípad podniky narazit.
Cílem mé diplomové práce je, jak již vyplývá z názvu, analýza souasného stavu systému environmentálního managementu ve spolenosti MSA, a. s., nacházející se v Dolním Benešov.
V první kapitole se budu vnovat teoretické ásti týkající se systém ízení, do kterých jako dobrovolný nástroj ochrany životního prostedí spadá také EMS. Zabývat se budu problematikou zavedení tohoto systému, normami ISO 14001 a ISO 14004, souvisejícími pojmy, udržitelným rozvojem apod.
Druhá kapitola patí spolenosti samotné, tzn., že zde uvedu její charakteristiku, také nco z její historie, ale zejména to, ím se spolenost zabývá, jaký je její hlavní pedmt podnikání a kterými normami se ídí.
Tetí kapitola je již chápána jako praktická. V této kapitole budu popisovat a analyzovat konkrétní prvky systému EMS ve spolenosti.
V poslední kapitole se budu snažit zhodnotit zavedený systém. Zabývat se budu pedevším tím, jak se celý systém osvdil v praxi a zda firma splnila, popípad nesplnila své stanovené cíle. Uvedu zde také návrhy a doporuení pro zlepšení a zkvalitnní systému.
!" #
2 Systémy ízení
2.1 Trvale udržitelný rozvoj
Za hlavní cíl dnešní moderní prmyslové výroby mžeme pokládat zabezpeení požadované jakosti výrobk pi souasném plnní všech požadavk maximální efektivity výroby, ale pedevším také pi dodržování všech píslušných ekologických charakteristik výrobk a technologií.
Rychlý rozvoj techniky, který nastal v posledních letech, vedl k významným a podstatným zmnám v koncepci ešení, konstrukci, technologii a organizaci provozu, zameným na vyšší provozní parametry, pedevším pak na výkony. V souasnosti dochází k rostoucí složitosti výrobk v dsledku vyššího podílu hydrauliky, elektroniky, automatizaní a regulaní techniky a také k vyšším nákladm, spojeným s jejich zavedením do výroby, výrobou samotnou, provozem, ale i poruchovostí. Spolen s výše uvedeným rozvojem stroj a zaízení dochází k prudkému nárstu tžby nerost a erpání pírodních zdroj, k rozsáhlému zneišování vod odpadními látkami, ke zneišování atmosféry exhalacemi plyn, únikem nejrznjších nebezpených látek, k nadmrné hlunosti dopravních a výrobních zaízení a k dalším negativním jevm, ohrožujícím ve stále vtší míe zdraví a bezpenost lidí a podmínky života vbec. Tyto vedlejší jevy vdecko-technického rozvoje jsou zpsobeny hlavn proto, že nejsou v dostatené míe respektovány požadavky a poteby životního prostedí.
V 60. letech byla hlavní pozornost upena pedevším na zlepšení jakosti výrobk. V 80. letech se snahy v této oblasti pesunuly do oblasti služeb. V souasném pojetí však jakost výrobk, resp. služeb pedstavuje pouze dílí stupe v hierarchii jakosti, prezentovanou na kongresu EOQC profesorem Seghezzim, kdy si na vrcholu pyramidy mžeme pedstavit jakost života, o stupe níž jakost spolenosti, poté jakost podniku, dále jakost proces a až na spodní hranici jakost výrobk a služeb.
Je nutné si uvdomit, že dochází ke kvalitativnímu posunu i systém jakosti, jež rozšiují svou psobnost i na dosud nezahrnované sféry legislativy, spoleenských formací, ekologii atd.
!" $
V oblasti ekologie se situace prudce zhoršuje a ochrana životního prostedí se stává jedním z klíových problém mnoha národních ekonomik, vetn té naší. Poškozování životního prostedí je dsledkem neízené lidské innosti a je nejastji poznamenáno úsilím o nepimené využívání pírodních zdroj, nepíznivými vedlejšími produkty novodobých výrobk a nejnovjších výrobních technologií. Prmyslové výrobky jsou tedy jako výsledek moderní techniky souástí životního prostedí, které také významn ovlivují.
Pro uplatnní zásad, že je nezbytné chránit životní prostedí preventivn a nikoliv pouze následn odstraovat negativní dopady, se nabízí systémové ešení problematiky zajištní životního prostedí podle zásad komplexního ízení jakosti s maximálním využitím všech dostupných moderních metod mící, kontrolní, regulaní a zkušební techniky, matematické statistiky a píslušných vdeckých forem organizace a ízení.
Do povdomí vtšiny ídících pracovník nov vznikajících akciových spoleností, ale i soukromých podnikatel se dostává skutenost, že modern ízený podnik musí být tržn orientován. Pro podniky, a už samostatné nebo jako souást velkých podnikových celk, po léta orientované výrobn, kdy prodej konených výrobk nevyžadoval zvláštní úsilí a kdy se výroba orientovala pedevším na to, aby byla racionální, bude pechod na tržní orientaci doprovázet ada úskalí.
Mají-li se naše výrobní odvtví dlouhodob udržet a rozvíjet, pak je nezbytností co nejrychleji ešit dva z nejvýznamnjších faktor oekávané prosperity:
1) více zdrazovat jakost vyrábné produkce;
2) v co nejvtší míe respektovat celosvtové ekologické standardy a pizpsobit se tak ekologické koncepci dlouhodob udržitelného rozvoje.
Oboje ešení však vedou ke zvýšení náklad a také, pokud se nezrealizují technické inovace, k rstu cen vyrábné produkce.
Mnoho let byla jakost tém výhradn spojována s hmotnými výstupy výrobních podnik. Obvykle bývá jakost definována jako souhrn charakteristik a znak výrobku, vyjadující jeho schopnost uspokojovat požadavky uživatel, což znamená, že jakost výrobk nelze sluovat pouze se souborem špikových technických parametr nebo se schopností dodržovat stanovené tolerance apod. Uživatelský pístup k jakosti výrobk totiž
!" %
v dnešní dob zahrnuje i mnohé další aspekty, jako nap.:
- rovnomrnost jakosti v ase;
- finalitu dodávek;
- provozní spolehlivost;
- design;
- dostatek informací;
- snadné využití a údržba;
- nenároná likvidace, resp. recyklace;
- efektivní servis;
- ekologický standard.
Poslední z uvedených znak – ekologický standard – byl do pojmu jakost výrobku zaazen v roce 1983 na jednání výrobní konference Evropské organizace pro kvalitu a kontrolu (EOQC). Ekologický standard chápeme jako nepoškozování životní prostedí v prbhu výroby a využívání výrobku.
Bohužel ekologický standard není u celé ady výrobk, proces i služeb dosahován, dochází k trvalému zhoršování životního prostedí jakožto složky, která vytváí jakost života. Lze tedy jen odhadnout, že spoleenské náklady na jakost by z celkových náklad na jakost mohly tvoit neobyejn závažnou ást.
V dsledku své veškeré innosti, zejména prmyslové, se lidstvo jako celek dostalo do stavu, kdy si pro svj další ekonomický rozvoj tvoilo silná ekologická omezení (celkové zneištní všech složek životního prostedí, obrovská vyerpanost obnovitelných i neobnovitelných pírodních zdroj, ohrožení ekologických funkcí pírody s vlivy na zdraví a samotnou existenci lovka). Pokud chceme jako lidstvo pežít, musíme usmrovat své pedstavy o neomezeném ekonomickém rozvoji opateními ve prospch ekologických poteb svých i budoucích generací. Tento nový pístup k rozvoji lidstva, chápaný jako jediná možnost jeho další existence, je nazýván termínem trvale udržitelný rozvoj. Tato koncepce zdrazuje, že rostoucí poteby souasné spolenosti i budoucích generací je možno naplnit pouze za pedpokladu, že tempo hospodáského rstu bude odpovídat produktivnímu potenciálu ekosystém.
!" &
Trvale udržitelný rozvoj, který dokáže naplnit poteby souasné generace, aniž by ohrozil naplnní poteb generací píštích, má být založen na šetení pírodních zdroj, moderních technologiích a na úinné ochran všech složek životního prostedí.
Zástupci svtové veejnosti ze 178 stát svta se sešli a pijali Koncepci trvale udržitelného rozvoje za souást svtové politiky na nejvyšší úrovni. Konference Spojených národ probhla v Rio de Janeiru v ervnu 1992. Výsledkem bylo 5 dležitých dokument, kterými jsou Rámcová úmluva o zmn klimatu, Úmluva o ochran biologické rznorodosti, Zásady obhospodaování les, Agenda 21 a Deklarace z Rio de Janeira.
Základním dokumentem je Deklarace z Rio de Janeira obsahující 27 princip, z nichž nejdležitjší je požadavek na zahrnutí náklad na ochranu životního prostedí do cen výrobk a využívání rzných ekologických nástroj a dále požadavek dsledn provádt hodnocení vlivu inností na životní prostedí ped tím, než jsou tyto innosti vbec zahájeny.
V roce 1991 schválila Mezinárodní komora tzv. Podnikatelskou chartu trvale udržitelného rozvoje obsahující 16 základních ekologických princip podnikového managementu. Jedná se o tyto principy:
1) spolená priorita podniku – „uznat ekologický management za jednu z nejvyšších priorit spolenosti a klíový nástroj trvale udržitelného rozvoje.
Stanovit politiku, programy a postupy pro provádní operací ekologicky zdravým zpsobem“
2) integrovaný management – „pln integrovat tuto politiku, programy a postupy do každého podniku jako základní prvek managementu ve všech jeho funkcích“
3) proces zdokonalování – „neustále zdokonalovat politiku podniku, programy a efektivnost z hlediska životního prostedí v souladu s technickým rozvojem, vdeckým poznáním, potebami spotebitel, oekáváním veejnosti a vycházet pitom z právních pedpis. Používat jednotlivá kritéria ochrany životního prostedí na mezinárodní úrovni“
4) vzdlávání zamstnanc – „vzdlávat, školit a motivovat zamstnance tak, aby své innosti provádli ekologicky odpovdným zpsobem“
!" '
5) pedbžné posouzení – „posoudit vlivy na životní prostedí ped zahájením nové innosti nebo projektu nebo ped zrušením zaízení nebo opouštním lokality“
6) výrobky a služby – „vyvíjet a poskytovat výrobky nebo služby, které mají negativní vliv na životní prostedí a jsou bezpené pro jejich zamýšlené použití, efektivní z hlediska spoteby energie a pírodních zdroj a které lze recyklovat, znovu používat nebo bezpen likvidovat“
7) rady zákazníkm – „poskytovat rady a je-li to relevantní vzdlávat zákazníky, distributory a veejnost v oblasti bezpeného používání, pepravy, skladování a likvidace poskytovaných výrobk a aplikovat podobné zásady na poskytování služeb“
8) závody a zaízení – „vyvíjet, projektovat zaízení a provádní innosti s ohledem na efektivní využití energie a materiál, trvale udržitelné využití obnovitelných zdroj, minimalizace negativního vlivu na životní prostedí a tvorby odpad a bezpené a odpovdné odstraování zbytkových odpad“ 9) výzkum – „provádt nebo podporovat výzkum vliv surovin, výrobk,
postup, emisí a odpad souvisejících s podnikem na životní prostedí a výzkum metod minimalizace tchto negativních vliv“
10) preventivní pístup – „modifikovat výrobu, prodej a užití výrobk nebo služeb nebo provádní inností v souladu s vdeckými a technickými informacemi, bránit vážné nebo nezvratné degradaci životního prostedí“
11) dodavatelé – „podporovat pijetí tchto zásad mezi dodavateli podniku povzbuzováním tak, aby tyto pístupy byly v souladu s politikou podniku.
Podporovat širší píjímání zásad mezi dodavateli“
12) píprava na mimoádné události – „kde existují významná rizika, vyvinout a udržovat plány pípravy na mimoádné události ve spolupráci se službami pro tyto události, relevantními úady a místní komunitou s ohledem na možné vlivy pesahující hranice“
13) transfer technologií – „pispt k transferu ekologicky zdravých technologií a metod ízení v celých prmyslových a veejných sektorech“
!" (
14) píspvek ke spolenému úsilí – „pispt k rozvoji veejné politiky a k podnikatelským, vládním a mezivládním programm a vzdlávacím iniciativám, jež podpoí vdomí poteb a ochranu životního prostedí“
15) otevenost v otázkách vyvolávajících znepokojení – „podporovat otevenost a dialog se zamstnanci a veejností a oekávat, že mohou být znepokojení možnými riziky a vlivy operací, výrobk, odpad nebo služeb vetn tch, které jsou pedmtem mezinárodního nebo globálního významu“
16) soulad s požadavky a informovanost – „mit ekologickou efektivnost, provádt pravidelné ekologické audity a hodnocení shody s požadavky spolenosti, právními požadavky a tmito zásadami a periodicky poskytovat píslušné informace správní rad, akcionám, zamstnancm, úadm a veejnosti.“
V roce 1990 založil významný švýcarský prmyslník Stephan Schmidheiny tzv. Podnikatelskou radu pro trvale udržitelný rozvoj. Dv klíové koncepce, na které se chce Rada zamit, jsou:
1) eko-efektivnost - cílem je zvtšit pidanou hodnotu pi souasné minimalizaci využití zdroj a zneištní;
2) technologická spolupráce v oblasti istých technologií.
Pístupy managementu se pi prosazování eko-požadavk vyvíjely v jednotlivých zemích Evropy rozdíln. V souasnosti existují dv základní linie urující podobu EMS a formy ovování:
1) EMAS, vyplývající z Naízení Rady EHS . 1836/93;
2) normy ISO ady 14000. [5]
2.2 Dobrovolné nástroje ochrany životního prost edí
Tyto nástroje pedstavují aktivity, tzn. metody, postupy, zpsoby chování apod., které jsou propracované, pop. normalizované na mezinárodní úrovni a podniky je zavádjí dobrovoln a nad rámec legislativních požadavk. Cílem výše zmiovaných aktivit je umožnit podnikm získat nesporné konkurenní výhody, zefektivnit systémy ízení a výrobní postupy nebo využívat další komunikaní a marketingové strategie a nástroje.
!" )
Mezi dobrovolné nástroje patí hodnocení možností istší produkce, environmentální systémy ízení (podle ISO 14001 i EMAS), ekoznaení, ekodesign, environmentální manažerské úetnictví i environmentální benchmarking2.
V rámci oddlení dobrovolných nástroj ochrany životního prostedí pi CENIA existují ti odborná pracovišt, která poskytují poradenství, informace, propaganí materiály, popípad i asistenci pi zavádní tchto nástroj do praxe. Tmito pracovišti jsou Agentura pro ekologicky šetrné výrobky a služby, Agentura EMAS a Národní centrum istší produkce (NCPC).
Národní centrum istší produkce zabezpeuje Národní program istší produkce.
V rámci mezinárodní spolupráce s organizacemi UNIDO a UNEP se centrum podílí na propagaci strategie istší produkce, jakožto preventivního nástroje ochrany životního prostedí. NCPC úzce spolupracuje s Asociací udržitelné výroby a spoteby, sdružující konzultanty odborného vedení projekt CP. Mezi partnery Národního centra zaujímá prioritní postavení Centrum istší produkce Brno. [6]
2.2.1 istší produkce
istší produkce (CP) pedstavuje preventivní strategii podporující efektivnjší využívání vstupních zdroj a snižující rizika vi lovku i životnímu prostedí. Jedná se o ekonomicky výhodný zpsob snižování negativních dopad výroby i poskytování služeb na životní prostedí.
CP chrání životní prostedí, spotebitele i zamstnance a zárove také zlepšuje efektivitu, rentabilitu a konkurenceschopnost podniku i organizace. Tato strategie tedy není pouze environmentální, ale zabývá se také ekonomickou stránkou výroby.
Strategie CP nahlíží na odpad jako na draze nakoupené suroviny, které se nedokázalo promnit na konený produkt. Jedná se o univerzáln použitelný pístup pro všechna prmyslová odvtví i pro sektor služeb, nezávislý na velikosti ani charakteru podniku i organizace.
2 Nepetržitý a systematický proces porovnávání a mení produkt, proces a metod vlastní organizace za úelem definování cíl zlepšování vlastních aktivit
!" "!
Definice podle UNEP íká, že „istší produkce je stálá aplikace integrální preventivní strategie na procesy, výrobky a služby s cílem zvýšit jejich efektivnost a omezit rizika jak vi lovku, tak i životnímu prostedí.“
Ve výrob zahrnuje istší produkce efektivnjší využívání surovin, materiál a energií, vylouení toxických a nebezpených materiál a prevenci vzniku odpad a emisí pímo u zdroje.
U produkt se strategie istší produkce zamuje na snížení jejich dopad na životní prostedí, a to v rámci jejich celého životního cyklu, tzn. od vývoje až po jejich využití.
Hlavními výhodami a pínosy CP tedy jsou:
- úspora finanních prostedk; - pozitivní vliv na životní prostedí;
- možnosti praktického využití;
- zapojení vedení a pracovník podniku do ešení problém;
- zvyšování informovanosti a povdomí o ochran životního prostedí;
- pozitivní reakce orgán státní správy;
- zvýšení bezpenosti práce;
- výhodné propojení s dalšími dobrovolnými nástroji.
Jednotlivé kroky procesu zavádní istší produkce:
1. Píprava projektu
- získání podpory vedení podniku;
- vyhlášení environmentální politiky;
2. Pedbžné hodnocení
- sbr dat o materiálových a energetických tocích;
- výbr zamení projektu;
3. Organizace projektu
- ustavení projektových tým;
!" ""
- stanovení cíl a ukazatel; - identifikace pekážek;
- stanovení asového harmonogramu;
4. Fáze analýzy
- analýza vstup a výstup;
- podrobné sledování vybraných tok; - identifikace píin vzniku odpad a ztrát;
5. Fáze návrhu variant
- navrhování variant možných ešení;
- výbr variant pro další analýzu;
6. Analýza proveditelnosti
- technické, environmentální a ekonomické posouzení variant;
- výbr opatení k realizaci;
7. Fáze realizace
- zpracování projektové dokumentace;
- realizace neinvestiních opatení;
- získání prostedk pro investiní opatení;
8. Zalenní postup istší produkce - vyhodnocení výsledk projektu;
- pokraování istší produkce. [3], [6]
2.2.2 Environmentální systémy ízení
- Norma ISO 14001
Jedním z nástroj, sloužícím k zavedení systému environmentálního managementu, je norma ISO 14001. Tato norma byla vydána v roce 1996 Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO) a slouží, stejn jako EMAS, pro certifikaci podniku nezávislou tetí
!" "
stranou. Lze ji použít jak v soukromých, tak i ve veejných organizacích a jejích ástech, ve firmách, na úadech i institucích. Oba dva zpsoby zavedení systému environmentálního managementu, tzn. jak dle normy ISO 14001, tak i EMAS, si jsou v mnoha ástech podobné – environmentální politika, neustálé zlepšování, cíle a cílové hodnoty, programy, zavedení systému a jeho provoz, monitorování a pezkoumání vedením.
Norma ISO 14001, stejn jako EMAS, funguje na tzv. dobrovolném principu., tzn., že záleží na každé organizaci, resp. na jejím vedení, zda systém pijme a bude tak postupovat v souladu s jeho ustanoveními. Základním pedpisem je naízení Evropského Parlamentu a Rady . 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné úasti organizací v systému Spoleenství pro environmentální ízení podnik a auditu, tzv. EMAS III, jakožto revize pvodního Naízení Evropského parlamentu a Rady . 761/2001 ze dne 19. bezna 2001 o dobrovolné úasti organizací v systému ízení podnik a auditu z hlediska ochrany životního prostedí (EMAS II). V eské republice byl zaveden Program EMAS, jehož souástí je i registr spoleností, které si systém EMAS zavedly.
Tato mezinárodní norma specifikuje požadavky na systém EM tak, aby organizaci umožnila vyvinout a zavést politiku a stanovit cíle, které budou zahrnovat požadavky právních pedpis a jiné požadavky, které se na organizaci vztahují a informace o významných environmentálních aspektech, které organizace identifikovala a které mže ídit a tch, na které mže mít vliv. Norma sama o sob nestanovuje specifická kritéria environmentálního profilu.
Tuto mezinárodní normu lze aplikovat pro jakékoli organizace, které chtjí:
a) uplatovat, udržovat a zlepšovat systém EM;
b) ubezpeit se o shod se svou environmentální politikou;
c) prokazovat tuto shodu ostatním;
d) požádat o certifikaci i registraci svého EMS;
e) vypracovat své vlastní rozhodnutí a prohlášení o shod s touto mezinárodní normou.
!" "#
Pro úely této normy platí následující definice:
- neustálé zlepšování – „opakující se proces zlepšování systému environmentálního managementu, jimž se dosahuje zlepšení celkového environmentálního profilu v souladu s environmentální politikou organizace“
- životní prostedí – „prostedí, ve kterém organizace provozuje svou innost a zahrnující ovzduší, vodu, pdu, pírodní zdroje, rostliny a živoichy, lidi a jejich vzájemné vztahy“
- environmentální hledisko (aspekt) – „prvek innosti nebo výrobk nebo služeb organizace, který mže ovlivovat životní prostedí“
- environmentální dopad – „jakákoli zmna v životním prostedí, a nepíznivá, i píznivá, která zcela nebo ásten vyplývá z environmentálních aspekt“
- provrka EMS – „systematický, nezávislý a dokumentovaný proces pro získávání dkaz z auditu a pro jeho objektivní hodnocení s cílem stanovit rozsah splnní kritérií auditu systému environmentálního managementu stanovených organizací“
- environmentální cíl – „celkový environmentální zámr, který je v souladu s environmentální politikou a jehož dosažení si organizace sama stanoví“
- environmentální politika – „celkové zámry a zamení organizace ve vztahu k jejímu environmentálnímu profilu, oficiáln vyjádené vrcholovým vedením“
- environmentální cílová hodnota – „podrobný požadavek na výkonnost, vztahující se na organizace nebo její ásti, který vychází z environmentálních cíl a který musí být stanoven a splnn, aby tchto cíl bylo dosaženo“
- zainteresovaná strana – „osoba nebo skupina, která se zajímá o environmentální profil organizace nebo je jím ovlivnná“
- organizace – „spolenost, sdružení, firma, podnik, orgán nebo instituce nebo
!" "$
jejich ást nebo kombinace uvedené nebo neuvedené v rejstíku, veejné nebo soukromé, které mají své vlastní funkce a správu“
- prevence zneišování – „používání proces, praktik, technik, materiál, výrobk, služeb nebo energie k zabránní, snížení nebo regulování vzniku emisí nebo energie k zabránní, snížení nebo regulování vzniku emisí nebo vypouštní jakéhokoli druhu zneišující látky nebo odpadu tak, aby se snížily negativní environmentální dopady“ [5], [7]
- Norma ISO 14004
Tato mezinárodní norma je souástí souboru norem pro environmentální management. Popisuje jednotlivé prvky systému environmentálního managementu a poskytuje organizacím návod na vytvoení, zavedení, udržování a zlepšování systému environmentálního managementu. Takovýto systém pak mže zásadn zlepšit schopnost organizace pedvídat, identifikovat a ídit své interakce s životním prostedím a dosahovat tak svých cíl a zajistit, aby byly neustále ve shod s píslušnými právními požadavky a dalšími požadavky, kterým organizace podléhá.
Organizace mohou použít tuto normu nezávisle na jejím typu, velikosti a úrovni rozvoje a ve všech odvtvích a geografických lokalitách. Norma zahrnuje speciální poteby malých a stedních podnik a tyto poteby uspokojuje a podporuje používání systému EM v tchto organizacích.
Pro ilustrativní úely jsou v této norm uvedeny píklady a postupy. [10], [11]
- EMAS
Systém environmentálního managementu podle EMAS pedstavuje jeden z možných zpsob, kterým organizace mže pistoupit k zavedení systému environmentálního ízení (EMS). Ten lze definovat jako souást celkového systém ízení organizace, jejímž cílem je zahrnutí požadavk na ochranu životního prostedí do celkové strategie organizace a jejich každodenních inností. EMAS pedstavuje motivaci organizace k odpovdnému pístupu a ke zlepšování environmentální výkonnosti nad rámec legislativních požadavk. Zavedení tohoto systému se tedy dotýká organizaní struktury, zpsobu rozdlení odpovdností, technologických postup, proces, zdroj pro stanovení a zavedení politiky životního prostedí apod.
!" "%
Systémy EMS pedstavují v souasné dob jeden z nejrozšíenjších zpsob, kterým mže organizace prokázat, že ve své innosti dbá na ochranu životního prostedí a že pi produkci svých výrobk nebo poskytování služeb také zvažuje jejich možné dopady na životní prostedí. EMS je nedílnou souástí systému managementu celého podniku. Pispívá k trvalému ekonomickému rstu a prosperit podniku a souasn se zamuje na takové innosti, výrobky i služby podniku, které mly, mají nebo mohou mít vliv na životní prostedí. Cílem je pedevším ochrana a snižování spoteby pírodních zdroj, snižování vypouštní zneišujících látek do ovzduší, snižování rizika environmentálních nehod i havárií a v neposlední ad také klade draz na ochranu zdraví pracovník a obyvatel.
EMAS byl zízen Evropskou unií za úelem zjišování a sledování vlivu inností organizací na životní prostedí a zveejování informací formou jednotlivých environmentálních prohlášení. K zavedení EMS mže organizace využít bu nkterý ze standardizovaných pístup (mezinárodní norma ISO 14001, Program EMAS), nebo zavést EMS pouze neformáln, tzn. bez certifikace nezávislou tetí stranou. Je uren pro organizace provozující innost v soukromé sfée (akciové spolenosti, spolenosti s ruením omezeným ad.), ale i pro organizace státní a veejné správy (ministerstva, mstské úady ad.), nebo jejich ásti (nap. detašovaná pracovišt).
Pínosy systému EMS
- získání certifikátu ISO 14001 i registrace v programu EMAS;
- zamezení ukládání pokut za nedodržování environmentální legislativy;
- v mnoha pípadech je tento zavedený systém pedpokladem k získání státních zakázek;
- redukce provozních náklad, úspora energií, surovin a dalších zdroj; - snížení rizika environmentálních havárií, za nž nese podnik odpovdnost;
- zvýšení podnikatelské dvryhodnosti pro investory, penžní ústavy, pojišovny a veejnou správu;
- firmy se zavedeným EMS upednostují jako své obchodní partnery spolenosti s pozitivním pístupem k životnímu prostedí;
!" "&
- rozšíení možností v exportní oblasti (obzvlášt v zemích EU) a v oblasti veejných zakázek a podpor podnikání;
- dobré vztahy s veejností;
- zavedení poádku (v provozu, v dokumentaci, v organizaní struktue a v environmentálních odpovdnostech);
- dosažení úplného souladu s právními požadavky;
- zlepšení vztah s veejností a veejnou správou. [2], [3], [9]
2.3 Požadavky na systém EM dle normy ISO 14001
2.3.1 Všeobecné požadavky
„Organizace musí vytvoit, dokumentovat, zavést, udržovat a neustále zlepšovat systém EM v souladu s požadavky této mezinárodní normy a urit, jakým zpsobem bude tyto požadavky plnit.“ [7]
2.3.2 Environmentální politika
Environmentální politika pedstavuje prohlášení podniku o jeho zámrech ve vztahu k jeho celkovému chování vi životnímu prostedí. Vrcholové vedení musí stanovit svou environmentální politiku a ujistit se, že:
a) je pimená povaze, rozsahu a environmentálnímu dopadu na její innosti, výrobky nebo služby;
b) obsahuje závazek neustálého zlepšování a prevence zneišování;
c) obsahuje závazek vyhovt píslušným zákonm, naízením a jiným požadavkm, kterým organizace podléhá;
d) uskuteuje rámcový systém pro sestavení a pezkoumání environmentálních cíl a cílových hodnot;
e) je dokumentována, uplatnna, udržována a sdlena všem zamstnancm;
f) je dostupná veejnosti. [5], [7]
!" "'
2.3.3 Plánování
Environmentální politika
Organizace musí vytvoit a udržovat postupy identifikace environmentálních hledisek svých inností, výrobk a služeb, které umí ídit a na které mže mít uritý vliv tak, aby se vymezily ty hlediska, které mají, nebo mohou mít významný dopad na životní prostedí. Organizace musí zajistit, aby se tato hlediska brala v úvahu pi sestavování environmentálních cíl. Organizace navíc musí udržovat tuto informaci v aktuálním stavu.
Právní a jiné požadavky
Organizace musí vytvoit a udržovat postupy identifikace, mít pístup k právním a jiným požadavkm, kterým podléhá a které jsou pímo použitelné na environmentální hlediska jejich inností, výrobk nebo služeb.
Cíle a cílové hodnoty
Organizace musí vytvoit a udržovat dokumentované environmentální cíle a cílové hodnoty pro každou píslušnou funkci a úrove uvnit organizace.
Pi vytváení a pezkoumání svých cíl musí organizace zvažovat právní a jiné požadavky, svá významná environmentální hlediska, technologické podmínky a své finanní a obchodní požadavky spolu s názory zainteresovaných stran.
Cíle a cílové hodnoty musí být v souladu s environmentální politikou organizace, vetn závazku na prevenci zneišování.
Programy environmentálního managementu
Organizace musí vytvoit a udržovat programy na dosažení svých cíl a cílových hodnot a musí zahrnovat:
a) navrhování odpovdnosti za dosažení cíl a cílových hodnot pro každou píslušnou funkci a úrove organizace;
b) asový rámec a prostedky, kterými mají být dosaženy.
!" "(
Pokud se projekt týká nového vývoje i nové nebo pozmnné innosti, výrobk i služeb, musí být programy pozmnny všude tam, kde je to vhodné, aby tak bylo zajištno, že se environmentální management na tyto projekty vyžaduje. [5], [7]
2.3.4 Uplatování a provoz
Struktura a odpovdnost
Organizace musí stanovit, dokumentovat a sdlovat úlohy, odpovdnost a pravomoci tak, aby byl environmentální management efektivní.
Vedení musí poskytnout zdroje podstatné pro uplatnní a ízení systému environmentálního managementu. Ty zahrnují lidské zdroje a specializované dovednosti, technologii a finanní zdroje.
Výcvik, povdomí a kompetence
Organizace musí urit poteby v oblasti výcviku. Musí být zajištno, aby všichni zamstnanci, jejichž práce mže mít závažný vliv na životní prostedí, byli odpovídajícím zpsobem vyškoleni.
Organizace musí stanovit a používat postupy, které by její zamstnance i leny v každé jednotlivé funkci a na každé úrovni pouily o:
a) dležitosti souladu s environmentální politikou a postupy a s požadavky EMS;
b) významných hlediscích jejich pracovních inností na životní prostedí, skutených nebo potenciálních a o ekologických pínosech zlepšeného osobního chování;
c) jejich úlohách a odpovdnosti za dosažení souladu s environmentální politikou a postupy a s požadavky EMS vetn havarijních plán a požadavk na reakce v pípad havárie;
d) možných následcích pi nedodržení stanovených provozních postup.
Zamstnanci provádjící úkony, které mohou mít výrazný dopad na ŽP, by mli být oprávnní na základ svého odpovídajícího vzdlání, školení a zkušeností.
!" ")
Komunikace
Organizace musí vytvoit postupy pro:
a) interní komunikaci mezi rznými úrovnmi a funkcemi organizace;
b) pijímání, dokumentování a odezvu na podnty od externích zainteresovaných stran, týkající se ekologických hledisek a systému EMS.
„Organizace musí zvážit postupy pro externí komunikaci týkající se významných environmentálních hledisek a zaznamenávat svá rozhodnutí v této vci.“
Dokumentace EMS
Organizace získá a bude evidovat informace bu to na papíru nebo v elektronické form. Tyto informace:
a) budou popisovat jednotlivé prvky systému a jejich vzájemnou souinnost;
b) poskytnou odkaz na píslušnou dokumentaci.
ízení dokument
Organizace musí vytvoit a udržovat postupy ízení vyžadovaných dokument tak, aby zajistila, že:
a) budou snadno pístupné;
b) budou urena místa jejich uložení;
c) jsou pravideln pezkoumávány, revidovány podle poteby a jejich správnost je schvalována povenými pracovníky;
d) aktuální verze píslušných dokument jsou k dispozici na všech místech, kde jsou provádny operace dležité pro efektivní fungování systému;
e) zastaralé dokumenty budou okamžit vyazeny z veškerého použití na všech píslušných místech nebo jinak zajištny proti neúmyslnému chybnému použití;
f) všechny zastaralé dokumenty, které byly uschovány pro právní úely nebo za úelem zachování informací, byly vhodn oznaeny.
!" !
Dokumentace musí být itelná, s daty revize, snadno identifikovatelná, udržovaná ízeným zpsobem a na urenou dobu také uložena. Musí se vytvoit a udržovat postupy a odpovdnosti týkající se vypracování a pozmování tchto dokument.
Provozní ízení
Organizace musí identifikovat ty operace a innosti, které se vztahují k ureným významným environmentálním hlediskm v souladu s politikou, cíli a cílovými hodnotami organizace. Organizace musí plánovat tyto innosti vetn údržby tak, aby bylo zajištno jejich provádní podle specifikovaných podmínek:
a) ustavením a udržováním dokumentovaných postup pro situace, kde by jejich absence mohla vést k odchýlení se od environmentální politiky, cíl a cílových hodnot;
b) sjednocením provozních kritérií pro tyto postupy;
c) vytvoením a udržováním postup ve vztahu k identifikovatelným významným environmentálním hlediskm zboží a služeb, používaných v organizaci a sdlením píslušných postup a požadavk dodavatelm.
Havarijní pipravenost a reakce
Organizace musí vytvoit a udržovat postupy k identifikování možností vzniku havárií, reakcí na havárie i havarijní situace, prevence a zmírnní dopad na životní prostedí, které mohou zpsobit.
Organizace musí pezkoumávat a revidovat své havarijní plány a postupy akcí, a to pedevším po výskytu havárií nebo havarijních situací. Organizace musí rovnž tyto postupy pravideln pezkoušet. [5], [7]
2.3.5 Kontrola a opatení k náprav
Monitorování a mení
Organizace musí vytvoit a udržovat dokumentované postupy pro sledování a mení klíových znak na základ podklad ze svého provozu a inností, které mohou mít významný vliv na ŽP. Toto zahrnuje zaznamenávání informací sledujících úrove stavu, píslušné nástroje provozního ízení a shodu s cíli a cílovými hodnotami organizace.
!" "
Monitorovací zaízení se musí pravideln kalibrovat a udržovat a záznamy tohoto procesu se musí uchovávat podle postup stanovených organizací.
Organizace musí vytvoit a udržovat dokumentovaný postup pro pravidelné vyhodnocování souladu s píslušnými zákony a naízeními na ochranu životního prostedí.
Neshoda a opatení k náprav a prevenci
Organizace musí vytvoit a udržovat postupy pro definování odpovdností a pravomocí pro sledování a vyšetování neshody, za akce vedoucí ke zmírnní vzniklých škod, zahájení a dokonení nápravných a preventivních opatení.
Všechna nápravná i preventivní opatení, která budou uskutenna pro odstranní píin skutené i potenciální neshody musí odpovídat závažnosti vzniklého problému a musí být soumitelná se vzniklými následky na životním prostedí.
Záznamy
„Organizace musí vytvoit a udržovat postupy identifikace, udržování a likvidace záznam souvisejících s ŽP. Tyto záznamy musí obsahovat i záznamy o výcviku a výsledcích provrek a pezkoumání.“
Provrka EMS
Organizace musí vytvoit a udržovat programy a postupy pro provádní periodických provrek EMS tak, aby se urilo, zda se EMS shoduje s plánovanými kroky EMS, zda je systém správn uplatnn a udržován a aby se urilo, zda poskytuje informace pro vedení o výsledcích provrek.
„Program provrek, vetn pípadného harmonogramu, musí vycházet z environmentálního významu dané innosti a z výsledk pedešlých provrek. Aby byly všechny provrky vyerpávající, musí smrnice pro provádní provrky obsahovat pedmt, etnost a metodologii provrky, stejn jako odpovdnosti a požadavky na provádní provrky a vedení zpráv o jejich výsledcích.“ [5], [7]
!"
2.3.6 Pezkoumání vedením
Vrcholové vedení organizace musí v urených intervalech pezkoumávat systém EM tak, aby byla zajištna jeho trvalá vhodnost, pimenost a efektivnost. Proces pezkoumání vedením musí zajistit, že shromáždné informace dovolují vedení provést vyhodnocení. Toto pezkoumání je nutné dokumentovat.
Vedení musí urovat možnou potebu zmn politiky, cíl nebo jiných prvk EMS s ohledem na výsledky provrky systému EM, mnící se okolnosti a závazek k soustavnému zlepšování. [5], [7]
!" #
3 Charakteristika spole nosti MSA, a.s.
Tato akciová spolenost byla zapsána do obchodního rejstíku dne 30. dubna 1992.
Sídlo spolenosti se nachází na adrese Hluínská 41, Dolní Benešov, 747 22, eská republika. Základní kapitál spolenosti iní 351 172 170,- K. Hlavní inností spolenosti je výroba armatur.
Areál MSA, a. s. zaujímá plochu 25 ha. V rámci transformace spolenosti nkteré pozemky, budovy a zaízení byly odprodány dceiným spolenostem nebo jiným podnikatelským subjektm (nap. ARMATURY Group). V areálu se nachází výrobní haly, skladovací prostory, správní budovy, sociální pístavky, komunikace, kanalizace s podnikovou OV a 2 studny s ochranným pásmem pro odbr pitné vody. Mapa areálu MSA, a. s. viz píloha . 1. [4]
Obrázek 1 Sídlo spolenosti MSA, a. s. v Dolním Benešov
Zdroj: [4]
3.1 Historie
Poátky výroby armatur v regionu se datují až k roku 1885, kdy zde dva podnikatelé, Julius Dango a Otto Dienenthal, vybudovali poboku nmecké firmy SIEGENN, která se zabývala výrobou armatur již od roku 1865. Poátek vlastní historie spolenosti spadá do roku 1890. Místní podnikatel Jan Holuscha zakládá firmu, na jejichž základech vyrostla dnešní spolenost, která se adí mezi pední svtové výrobce
!" $
prmyslových armatur.
1890 - založení firmy Holuscha - závodu na zpracování deva a kulatiny 1910 - rozšíení o kovárnu a slévárnu
1915 - zavedení zámenické výroby
1920 - výstavba strojírny, poátek výroby parních erpadel pro doly 1923 - zavedení výroby radiátor, etážových kamen, kotl
1939 - pevedení výroby na válený program 1947 - zahájení výroby prmyslových armatur 1955 - zprovoznní nových výrobních prostor
1975 - zahájení výroby armatur pro jadernou energetiku
1979 - zalenní podniku do koncernu SIGMA se sídlem v Olomouci 1983 - poátek výroby prmyslových erpadel
1992 - privatizace státního podniku, vznik MSA, a.s. Dolní Benešov 1995 - certifikace dle norem API a ISO 9001
2000 - ukonení výroby prmyslových erpadel
2006 - spolenost MSA, a.s. se stala lenem skupiny TPZ [4]
3.2 Sou asnost
Spolenost MSA, a.s. se dnes adí mezi pední svtové výrobce a dodavatele armatur pro prmyslové použití. Je úspšným pokraovatelem dlouhodobé a úspšné historie výroby armatur v regionu moravskoslezského kraje. Svými výsledky se tak adí k pedním exportérm v oblasti prmyslové výroby v eské republice.
Výrobní program spolenosti tvoí kulové kohouty, šoupátka, klapky a ventily vyrábné dle norem SN, API, ANSI, DIN a GOST. Speciální armatury z produkce MSA, a.s. jsou urené pedevším pro odvtví:
- pepravy a zpracování ropy;
- pepravy, distribuce a zpracování plynu;
!" %
- jaderné i klasické energetiky, teplárenství a tepelných sítí;
- vodárenství.
Spolenost se dále zabývá:
- obrábním kov
- projektováním a konstrukcí stroj a zaízení;
- technickým testováním, mením a analýzou;
- tlakovými zkouškami zaízení - hydraulickými, parními a vzduchovými. [4]
Tabulka 1 Základní výrobní sortiment armatur spolenosti MSA, a.s.
Produkt Charakteristika Využití
šoupátka, ventily, zptné klapky
Uzavírací armatury vyrábné z litých polotovar. Pipojení k potrubí je pírubové nebo pivaovací. V závislosti na požadavku zákazníka konstrukce odpovídá normám API, ANSI,
SN, EN nebo GOST
petrochemie, plynárenství, energetika, vodárenství
kulové kohouty
Uzavírací armatury, které mají prtokovou ztrátu stejnou jako potrubí. Jsou vyrábny pouze z kovaných polotovar v celosvaovaném nebo šroubovaném provedení. Pipojení k potrubí pírubové nebo pivaovací. V závislosti na požadavku
na zákazníka konstrukce odpovídá normám API, ANSI, SN, EN nebo GOST
peprava plynu, ropy nebo jiných pracovních látek,
petrochemie, plynárenství, vodárenství šoupátka, ventily,
zptné klapky, uzavírací klapky
Uzavírací nebo regulaní armatury vyrábné z kovaných polotovar. Pipojení k potrubí je pírubové nebo pivaovací.
Konstrukce je provedena zpravidla podle speciálních požadavk píslušného zákazníka.
klasická a jaderná energetika
desková šoupátka
Uzavírací armatury, které mají prtokovou ztrátu stejnou jako potrubí. Jsou vyrábna jak z litých, tak kovaných polotovar. Uzavírací armatury, které mají prtokovou ztrátu stejnou jako
potrubí.
peprava ropy a jejich produkt, petrochemie
Zdroj: [4]
!" &
Obrázek 2 Ukázka výrobního sortimentu - kulové kohouty
Zdroj: [4]
Obrázek 3 Ukázka výrobního sortimentu - šoupátka
Zdroj: [4]
Obrázek 4 Ukázka výrobního sortimentu – zptné klapky
Zdroj: [4]
!" '
3.2.1 Kvalita
Prmyslové armatury vyrobené spoleností MSA, a.s. nacházejí uplatnní v celém svt. Klíovou vlastností je jejich vysoká spolehlivost, která umožuje aplikace v extrémních podmínkách a garantuje bezproblémový provoz s minimálními požadavky na údržbu po mnoho let.
Certifikace
Nedílnou souástí obchodních požadavk je nutnost vlastnit systémové a výrobkové certifikace, které umožují vyrábt a dodávat výrobky na zahraniní a tuzemské trhy.
Mezi výrobkové certifikace navazující na systém návrhu, výroby a zkoušení dle API Spec Q1 patí pedevším Licence dle API Spec 6D-0239.
Dovozní certifikace jsou spojené s konkrétními produkty MSA, a.s. a legislativou zem vývozu. Do této kategorie spadají certifikace urené pro Ruskou federaci (nap. GOST R), Ukrajinu a Kazachstán, Nmecko, atd. Problematika systému jaderné bezpenosti armatur pro jadernou energetiku z produkce MSA, a.s. je ešena pro tuzemský trh formou prokázání shody modulovým schvalováním dokumentace a inspekcemi, pro ruský trh formou produktových licencí rovnž spojených s jednotlivými inspekcemi v MSA, a.s. Direktivy Evropského spoleenství jsou respektovány pedevším v podob prokazování shody s požadavky smrnice na tlakové nádoby (PED) 97/23/ES, pro kterou spolenost vlastní certifikaci ovení shody dle modulu H.
V roce 2010 pokraoval také proces zajištní úelových certifikací, u kterých jsou výrobky a související systém tvorby dokumentace, výroby a zkoušení podporovány audity a zkouškami za pítomnosti nezávislých organizací. Do této kategorie se adí certifikaní audity Státního úadu pro jadernou bezpenost (SÚJB).
Kvalita armatur je podložena certifikacemi systému jakosti, výrobk a pracovník a rovnž certifikacemi vybraných postup. MSA, a.s. vlastní systémy certifikace podle EN ISO 9001:2008, EN ISO 14001:2004 a API Spec. Q1 Specification 6D. Dále je vlastníkem celé ady certifikací, vycházející z požadavk zákazník dle jednotlivých teritorií a stát, do kterých MSA, a.s. vyváží své výrobky. Dané certifikace odpovídají tuzemské i zahraniní legislativ vetn smrnic Evropské unie.
!" (
Ochrana životního prostedí
Cíle akciové spolenosti v oblasti ekologie jsou z dlouhodobého hlediska zameny na dodržování všech požadavk zákonných norem a pedpis týkajících se environmentální politiky, minimalizace dopad z výroby v areálu spolenosti a blízkém okolí na životní prostedí a na trvalé zlepšování kvality životního a pracovního prostedí.
V prbhu roku 2008 byla zapoata píprava na zavedení a certifikaci systému environmentálního managementu (EMS).
V roce 2010 provedla inspekní a certifikaní spolenost TÜV NORD kontrolní ekologický audit pro obor inností „Vývoj a výroba armatur“ a „Zavedení a používání systému environmentálního managementu“, který odpovídá SN EN ISO 14001:2004.
Audit probhl úspšn a MSA, a.s. obdržela certifikát s platností do roku 2012.
V roce 2012 byl v MSA, a.s. proveden sdružený audit pro EN ISO 9001:2008 pro oblast systému kvality a EN ISO 14001:2004 pro environmentální systém ízení spolenosti. V oblasti staré ekologické zátže probíhaly v prbhu roku 2010 pípravy na vyhlášení veejné zakázky s názvem „Opatení vedoucí k náprav ekologických závazk v areálu MSA, a.s. Dolní Benešov“ Ministerstvem financí R. Ze strany MSA, a.s. byl MF R pedán aktualizovaný projekt sanace a veškerá zadávací dokumentace odsouhlasená MŽP R a IŽP Ostrava pro zadání veejné zakázky. V roce 2011 bylo uskutenno výbrové ízení a v souasnosti dochází k postupné náprav.
„V rámci integrovaného systému jakosti ochrany životního prostedí byla provedena kontrola ochrany životního prostedí podle EN ISO 14001. Tato analýza, spolen s ovením podle mezinárodních bezpenostních norem, bude tvoit ást integrovaného systému jakosti a pokrývat požadavky norem ISO a API.“ [4]
3.2.2 Servis
Servisní služby v MSA, a.s. zajišuje interní útvar servisu armatur. V rámci záruního servisu, ale i po celou dobu životnosti výrobk, poskytuje útvar SERVIS ARMATUR MSA, a.s. komplexní servisní služby, jejichž cílem je zajištní maximální spokojenosti zákazník.
!" )
Záruní servis
- technický dozor u montáže a uvedení nových výrobk do provozu;
- dodatené úpravy armatur dle požadavk zákazník; - reklamace zákazník.
Pozáruní servis
- revize, údržba, montáže, úpravy – opravy a seizování armatur u zákazník; - opravy a seízení armatur ve vlastních dílnách;
- provádní defektoskopických a tsnících zkoušek u opravovaných armatur;
- dodávky náhradních díl;
- technická pomoc (i potencionálním zákazníkm);
- školení a instruktáže k obsluze a údržb výrobk. [4]
Graf 1 Kvalifikaní struktura zamstnanc k 31. 12. 2010
Zdroj: [4]
!" #!
Graf 2 Vková struktura zamstnanc k 31. 12. 2010
Zdroj: [4]
!" #"
Obrázek 5 Schéma organizaní struktury MSA, a. s.
Zdroj: [8]
!" #
4 Analýza stavu EMS ve spole nosti
4.1 Všeobecné požadavky
Vedení spolenosti vytváí, udržuje a zlepšuje systém environmentálního ízení v souladu s požadavky SN EN ISO 14001:2005 v návaznosti na systém ízení jakosti podle SN EN ISO 9001:2001 a v souladu s celkovým systémem ízení spolenosti.
Za plnní tchto požadavk odpovídá samotné vedení spolenosti a zmocnnec vedení pro environmentální systém ízení. [8]
4.2 Environmentální politika
Environmentální politiku spolenosti MSA, a. s. schvaluje pedseda pedstavenstva spolu s vedením spolenosti. Tato politika navazuje na Politiku jakosti a mžeme ji naleznout v Píruce environmentálního systému ízení a v Píruce systému kvality.
Environmentální politika spolenosti MSA, a. s. je dostupná veejnosti prostednictvím internetových stránek spolenosti a bývá také uveejována v závodním asopise Klapka. Dále je environmentální politika pedávána jednotlivým editelm úsek, kteí jí umisují tam, kde je to vhodné.
!" ##
Obrázek 6 Environmentální politika spolenosti MSA, a. s.
Zdroj: [8]
!" #$
4.3 Plánování
4.3.1 Environmentální aspekty
Ve spolenosti jsou vytvoeny ízené dokumenty sloužící k identifikaci environmentálních aspekt svých inností, služeb a výrobk a vedení spolenosti v souladu s nimi zajišuje hodnocení a posuzování tch aspekt, které by mohly mít významný dopad na životní prostedí. Výsledky hodnocení tchto dopad jsou brány v úvahu pi stanovování, zavádní a udržování systému environmentálního ízení.
Hodnocení ve spolenosti je provádno obvykle jednou za rok, a to podle rozsahu zmn, stavu daného zaízení a podle rozhodnutí generálního editele.
Z hlediska dopadu jednotlivých environmentálních aspekt a jejich hodnocení je a. s. rozdlena na 12 pracoviš, na kterých je provádno hodnocení podle stanovených kritérií. Tmito pracovišti jsou:
1) Strojírenský provoz 1 2) Strojírenský provoz 3 3) Strojírenský provoz 5 4) Kotelna
5) Zkušebna 6) Energetika
7) Centrální vzduchotechnika 8) Nová administrativní budova
9) Stará administrativní budova + jídelna 10) Sociální pístavky
11) Sklady
12)istírna odpadních vod
!" #%
Hodnocení kritérií
Hodnocení závažnosti možného ohrožení životního prostedí daným environmentálním aspektem a jeho dopadem pi innosti ve spolenosti s ohledem na legislativu je hodnoceno následovn:
Kritérium K1
0 – nevýznamný vliv na životní prostedí 1 – mén významný vliv na životní prostedí 2 – významný vliv na životní prostedí 3 – velmi významný vliv na životní prostedí
Kritéria hodnocení skuteného dopadu environmentálních aspekt: Kritérium K2
0 – dopad není žádný 1 – dopad je velmi malý
2 – dopad je trvale velmi malý (do 20 % stanoveného limitu) 3 – dopad je ve stanoveném limitu
4 – dopad je trvale ve stanoveném limitu
Co se týe kritérií hodnocení rozsahu možného dopadu, pak:
Kritérium K3
1 – pouze v míst výskytu dopadu a není penášen dále 2 – psobí negativn na blízké okolí podniku
3 – projevuje se daleko od zdroje
Kritéria hodnocení náklad spojených s možným dopadem:
Kritérium K 4
1 – mén než 10 000 K/rok 2 – 10 000 - 200 000 K/rok
