Vysoká škola ekonomická v Praze
Bakalářská práce
2008 Anna Šimková
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská
Obor: Podniková ekonomika a management
Název bakalářské práce:
Finanční analýza
Vypracovala: Anna Šimková
Vedoucí práce: Ing. Helena Kopalová, Ph.D.
P r o h l á š e n í
Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma
„Finanční analýza“
jsem vypracovala samostatně.
Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Praze dne 30. dubna 2008 Podpis
P o d ě k o v á n í
Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí své bakalářské práce
Ing. Heleně Kopalové Ph.D. za cenné rady a milou spolupráci, analyzované firmě za poskytnuté materiály a informace a v neposlední řadě svým blízkým za podporu.
Obsah
Úvod ... 3
1. Úloha finanční analýzy... 3
2. Cíl a struktura bakalářské práce... 3
Teoretická část ... 5
3. Význam, zdroje informací a uživatelé finanční analýzy ... 5
4. Základní metody finanční analýzy ... 6
4.1. Horizontální analýza... 7
4.2. Vertikální analýza... 7
4.3. Pravidla financování ... 7
4.4. Analýza pracovního kapitálu ... 7
4.5. Poměrové ukazatele... 8
4.5.1. Ukazatele rentability... 8
4.5.2. Ukazatele likvidity... 9
4.5.3. Ukazatele aktivity ... 10
4.5.4. Ukazatele zadluženosti ... 11
4.6. Du Pontova analýza ... 11
4.7. Rozbor ekonomické přidané hodnoty EVA... 12
4.8. Souhrnné indexy... 13
4.8.1. Kralickův rychlý test ... 13
4.8.2. Altmanův index finančního zdraví ... 13
4.8.3. Index IN01... 14
Praktická část ... 15
5. Charakteristika podniku... 15
5.1. Základní údaje ... 15
5.2. Předmět podnikání... 15
5.3. Vlastnická struktura a management... 16
5.4. Podíly společnosti ABCDE, a.s. v jiných společnostech ... 17
5.5. Leasingové financování vozového parku spol. ABCDE, a.s... 17
6. Horizontální analýza účetních výkazů... 20
6.1. Horizontální analýza rozvahy... 20
6.2. Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát... 21
7. Vertikální analýza účetních výkazů... 22
7.1. Vertikální analýzy rozvahy... 22
7.2. Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát... 24
8. Pravidla financování ... 25
8.1. Zlaté bilanční pravidlo financování ... 25
8.2. Zlaté pravidlo vyrovnání rizika ... 26
8.3. Zlaté pari pravidlo ... 26
9. Analýza pracovního kapitálu ... 27
10. Analýza poměrových ukazatelů... 28
10.1. Ukazatele rentability... 28
10.2. Ukazatele aktivity ... 30
10.3. Ukazatele likvidity... 31
10.4. Ukazatele zadluženosti ... 32
10.5. Du Pontova analýza ... 33
11. Rozbor ekonomické přidané hodnoty EVA... 34
12. Souhrnné indexy... 36
12.1. Kralickův rychlý test ... 36
12.2. Altmanův index finančního zdraví ... 37
12.3. Index IN01... 38
Závěr... 39
Seznam tabulek a grafů... 41
Literatura ... 42
Přílohy ... 43
Úvod
1. Úloha finanční analýzy
Finanční analýza je dnes již nezbytnou součástí podnikové praxe. Lze ji definovat jako „soubor činností, jejichž cílem je zjistit a vyhodnotit komplexně finanční situaci podniku“ (1, str. 21)Hlavním podkladem pro finanční analýzu jsou informace obsažené ve finančních výkazech, které zpracovává finanční účetnictví. Informace o finančním a ekonomickém postavení podniku jsou ale také obsaženy ve vnitropodnikovém účetnictví a v neposlední řadě v různých ekonomických statistikách. Úkolem finanční analýzy je za pomoci speciální metod a postupů dát tyto informace do souvislosti a poskytnout tak co nejvěrnější obraz o finanční situaci podniku.
Pokud jsou výsledky a poznatky finanční analýzy správně interpretovány, poskytují cenné informace pro řadu rozhodovacích problémů a stávají se pak jedním z nástrojů pro finanční řízení podniku. Informace získané z finanční analýzy slouží managementu při tvorbě koncepce rozvoje, napomáhají při rozhodování o volbě strategie a v neposlední řadě jsou vodítkem pro plánování samotné finanční situace. Rovněž slouží jako zpětná vazba nutná ke kontrole úspěšnosti přijatých rozhodnutí. Pravidelně a odborně uskutečňovaná finanční analýza umožňuje odhalit případné poruchy ve finančním zdraví podniku v okamžiku, kdy je ještě možné přijmout potřebná opatření k nápravě situace.
Díky všem výše zmíněným argumentům považuji schopnost sestavení a interpretace výsledů finanční analýzy za nutný předpoklad efektivní práce v oblasti podnikových financí a na místech, kde se rozhoduje o investičních aktivitách. Umění interpretovat získané výsledky však poslouží i široké veřejnosti, která touží po pochopení souvislostí ekonomického života.
2. Cíl a struktura bakalářské práce
Cílem mé bakalářské práce je sestavit finanční analýzu firmy podnikající v oblasti dopravních služeb. Mojí snahou je aplikovat teoretické poznatky o finanční analýze na reálný podnik. Pokusím se co nejpečlivěji vyhodnotit dostupné informace a komplexně vyhodnotit ekonomickou situaci firmy za určité období. Vzhledem ke skutečnosti, že většina použitých informací je veřejného charakteru, můj pohled na finanční situaci podniku je pohledem externího uživatele finančních výkazů.
Bakalářská práce je členěna na dvě části – teoretickou a praktickou. V teoretické části osvětlím základní pojmy a účel finanční analýzy a dále se zaměřím na metody a
postupy, které se při sestavení finanční analýzy využívají. Praktická část bude věnována charakteristice vybraného podniku a aplikaci popsaných metod a postupů.
V celé bakalářské práci budu respektovat rozhodnutí společnosti, že jméno a ostatní citlivé informace, které by napomohly identifikaci společnosti budou nahrazeny smyšlenými údaji. Toto rozhodnutí managementu vychází ze situace, kdy na trhu dopravních služeb panuje velká konkurence a management společnosti tak chce zabránit zneužití citlivých informací a poznatků analýzy konkurenčními firmami.
Teoretická část
3. Význam, zdroje informací a uživatelé finanční analýzy
Mnoho o významu finanční analýzy již bylo zmíněno v úvodu práce, uvádím zde proto především jakási shrnutí, se kterými se lze setkat v literatuře věnující se dané problematice. „Finanční analýza je zaměřena na identifikaci problémů, silných a slabých stránek a především hodnotových procesů podniku. Informace získané pomocí finanční analýzy umožňují dospět k určitým závěrům o celkovém hospodaření a finanční situaci podniku, představují podklad pro rozhodování jeho managementu.“ (2, str. 3) „Finanční analýzu podniku můžeme rozdělit do dvou oblastí:
− externí finanční analýza, která vychází ze zveřejňovaných a jiným způsobem veřejně dostupných finančních, zejména účetních informací,
− interní finanční analýza, která je vlastně synonymem pro rozbor hospodaření podniku.“ (3, str. 14)
Zdrojem informací pro interní analýzu jsou vedle veřejně dostupných informací také informace vnitropodnikové. Jedná se zejména o různé vnitropodnikové statistiky a informace z manažerského účetnictví analytického charakteru. Pro potřeby managementu je zapotřebí vycházet právě z analýzy interní, zatímco uživatelé z vnějšího prostředí podniku se ve většině případů spokojí s finanční analýzou externí.
Hlavním pramenem informací pro finanční analýzu je účetní závěrka. Roční účetní závěrku v České republice tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztrát a příloha, dále může obsahovat i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Ačkoliv hlavní zásadou, která je obsažena v zákoně o účetnictví je věrné a poctivé zobrazení skutečnosti, neměli bychom opomenout skutečnost, že české finanční účetnictví je stále ještě infiltrováno daňovými požadavky a mnohdy dává přednost zobrazení formálně právní stránky transakce před jejím ekonomickým obsahem. (4, str. 8) Což vede ke skutečnosti, že česká rozvaha do jisté míry nevyjadřuje skutečnou finanční pozici podniku a český výkaz zisků a ztrát nezobrazuje reálnou výkonnost podniku. A proto považuji pro získání kvalitních výsledků finanční analýzy za klíčový moment uvědomění si úskalí českého účetnictví a dobrou znalost obsahu jednotlivých položek finančních výkazů.
Dalším zdrojem informací pro zpracování finanční analýzy je u vybraných podniků výrok auditora a výroční zpráva, kterou podle § 21 zákona o účetnictví povinně připravují účetní jednotky, které podléhají auditu. Potřebám interní analýzy poslouží nepochybně
různé vnitropodnikové evidence, statistiky a kalkulace. A opomenout bychom neměli ani informace z širšího hospodářského života, z právní sféry, z politického života apod.
Informace, které se týkají finančního stavu podniku, jsou předmětem zájmu nejen manažerů, ale i mnoha dalších subjektů přicházejících tak, či onak do kontaktu s daným podnikem. Uživatelé finančních analýz jsou jednak externí a jednak interní. (1, str. 22).
Mezi interní uživatele řadíme manažery, zaměstnance a odbory. Management využívá výstupů finanční analýzy pro krátkodobé a zejména dlouhodobé finanční řízení podniku. Kdežto zaměstnanci hledají ve výstupech finanční analýzy informace o prosperitě firmy, jistotě zaměstnání a zda-li budou naplněny jejich mzdová a sociální očekávání.
Za externí uživatele jsou považováni např. stát, investoři, obchodní partneři, banky a jiní věřitelé, konkurenti apod. Stát se zajímá především o správnost vykázaných daní a informace také dále využívá pro různé statistiky. Investory, kteří se rozhodují do podniku vložit kapitál, zajímá zejména míra rizika a výnosu spojených s investicí. Akcionáři a ostatní investoři, kteří jsou již v podnicích zainteresovaní, sledují stabilitu a likviditu podniku a kontrolují, zda-li podnik s jejich svěřenými prostředky dobře hospodaří.
V popředí zájmu obchodních partnerů jsou informace, zda bude podnik schopen dostát svým závazkům. Banky a ostatní věřitelé se na základě informací o finanční situaci podniku rozhodují, zda a za jakých podmínek poskytnou firmě úvěr.
Vhledem ke stále rostoucím požadavkům na transparentnost hospodaření firem se o výsledky finančních analýz zajímá stále širší okruh uživatelů mezi něž patří např. burzovní makléři, různí analytici, daňový poradci, auditoři atd.
4. Základní metody finanční analýzy
„Ve finanční analýze jsou zpravidla aplikovány dvě rozborové techniky, a to tzv.
procentní rozbor a poměrová analýza.“ (1, str. 52) Obě metody vycházejí z absolutních ukazatelů. Mezi absolutní ukazatele řadíme ukazatele stavové, které vyjadřují stav k určitému datu (viz rozvaha) a ukazatele tokové, jenž poskytují informace o údajích za určitý časový interval (viz výkaz zisku a ztrát a cash flow). Technika procentního rozboru spočívá v rozboru absolutních vstupních dat a v rozboru vertikální a horizontální struktury účetních výkazů. Zatímco poměrová analýza pracuje s poměrovými ukazateli a vytváří tak paralelní a pyramidové soustavy ukazatelů. Paralelní soustavy ukazatelů popisují vždy určitou oblast finanční situace podniku (likviditu, rentabilitu apod.), přičemž podnik přikládá všem charakteristikám stejný význam. Pyramidové soustavy jsou založeny na účelových vazbách. Na základě účelu je určen hlavní vrchol pyramidy, který je pak
v dalších krocích rozkládán na dílčí kritéria, jejichž smyslem je objasnit změny chování vrcholového ukazatele.
4.1. Horizontální analýza
Horizontální analýza umožňuje vidět absolutní ukazatele účetních výkazů v určitých souvislostech. Pomocí této metody především zjišťujeme o kolik jednotek či procent se daná veličina změnila v čase. Poměřujeme-li veličinu běžného období s obdobím předcházejícím, získáváme indexy řetězové. V případě, že dáváme do souvislosti určitou veličinu běžného období s pevně zvoleným základním obdobím, mluvíme o bazických indexech. Rozbor můžeme provádět buď meziročně, nebo za několik účetních období.
4.2. Vertikální analýza
„Vertikální analýza spočívá v tom, že se na jednotlivé položky finančních výkazů pohlíží v relaci k nějaké veličině“(8, str. 15). U rozvahy je volba základny vcelku jednoznačná, bývá jí celková bilanční suma. U výkazu zisků a ztát je volba vztažné veličiny komplikovanější: Zde můžeme sledovat podíl jednotlivý položek např. na celkových výnosech, celkových tržbách a nebo provozních tržbách, záleží vždy na účelu analýzy.
4.3. Pravidla financování
Pravidla financování jsou určitá doporučení, kterými by se měl management podniku řídit, aby dlouhodobě dosahoval finanční rovnováhy a stability. Tato pravidla se objevují zejména v evropském prostředí. Mezi základní pravidla jsou považována:
Zlaté bilanční pravidlo financování – dlouhodobá aktiva by měla být financována dlouhodobými zdroji a naopak oběžná aktiva krátkodobými zdroji
Zlaté pravidlo vyrovnání rizika – poměr mezi vlastními a cizími zdroji by měl být vyrovnaný
Zlaté pari pravidlo – dlouhodobý majetek by měl být financován vlastním kapitálem 4.4. Analýza pracovního kapitálu
Pracovní kapitál řadíme mezi tzv. rozdílové ukazatele. Pro účely finanční analýzy rozlišuje pracovní kapitál brutto a netto. V případě pracovního kapitálu brutto se jedná o veškerá oběžná aktiva podniku. Pracovní kapitál netto, neboli čistý pracovní kapitál, je rozdílem oběžných aktiv a krátkodobých závazků. Ve skutečnosti nás informuje o objemu oběžných aktiv, které podniku zůstanou při zaplacení všech jeho krátkodobých dluhů.
„Velikost pracovního kapitálu je významnou složkou finanční strategie podniku.
Čím je pracovní kapitál podniku vyšší, tím větší je i jeho finanční stabilita a odolnost vůči nepříznivým změnám podnikatelského okolí. Zvyšování pracovního kapitálu však obvykle snižuje hospodářský výsledek. Stanovení velikosti pracovního kapitálu je vždy určitým kompromisem finanční stability a nákladů kapitálu. V závislosti na váze přisuzované oběma faktorům lze rozlišit tzv. vyvážený, agresivní a konzervativní přístup k jeho stanovení.“ (5, str. 91)
4.5. Poměrové ukazatele
Analýza poměrových ukazatelů vnáší do finanční analýzy nový pohled. Logicky navazuje na analýzu absolutních ukazatelů a poměřuje položky vzájemně mezi sebou.
Poměrové ukazatele pokrývají veškeré složky výkonnosti podniku. Nejčastěji používanými poměrovými ukazateli jsou ukazatele rentability, likvidity, aktivity a kapitálového trhu.
4.5.1. Ukazatele rentability
Ukazatele rentability informují o efektu, kterého bylo dosaženo vloženým kapitálem. Jsou konstruovány jako poměr konečného efektu dosaženého podnikatelskou činností (výstupu) k nějaké srovnávací základně (vstupu). Ukazatele rentability udávají kolik Kč zisku připadá na 1 Kč jmenovatele. Při konstrukci ukazatelů rentability je vždy nutné zvážit, zda mezi poměřovanými veličinami existuje „rozumný“ vztah. Mezi často používané ukazatele rentability patří:
Rentabilita aktiv (ROA) - je klíčovým měřítkem rentability, poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání bez ohledu na to, zda byla financována z vlastního kapitálu nebo kapitálu věřitelů. Obvyklé konstrukce ukazatele:
ROA = EBIT / Aktiva ROA = EBIT (1-t) / Aktiva kde t je výše daňové sazby
Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) – je jedním z klíčových ukazatelů, na který soustřeďují pozornost akcionáři, společníci a další investoři. Měří, kolik čistého zisku připadá na jednu korunu investovaného kapitálu akcionářem
ROE = Čistý zisk / Vlastní kapitál
Rentabilita investovaného kapitálu (ROCE) – měří, kolik provozního hospodářského výsledku před zdaněním podnik dosáhl z jedné koruny investované akcionáři a věřiteli
ROCE = EBIT / Aktiva + Rezervy + Dlouhodobé závazky + Bankovní úvěry dlouhodobé
Rentabilita tržeb (ROS) – tvoří jádro efektivnosti podniku. V čitateli lze buď počítat s čistým ziskem, nebo s hodnotou EBITu.
ROS = EBIT / Tržby
4.5.2. Ukazatele likvidity
Likvidita je nezbytnou podmínkou dlouhodobé finanční stability podniku.
Ukazatele likvidity informují o skutečnosti, jak je firma schopná hradit své závazky. Aby byla firma likvidní musí udržovat část svých prostředků ve formě oběžných aktiv, zásob, pohledávek a na účtu, což je do jisté míry v rozporu s rentabilitou. Tyto prostředky musí být podnikem profinancovány. Likvidita je obvykle spojována se třemi základními poměrovými ukazateli:
Běžná likvidita – měří kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky podniku.
Podle doporučení průměrné strategie by se hodnota ukazatele měla pohybovat v rozmezí 1,6 – 2,5, nikdy by neměla klesnout pod hodnotu 1.
Běžná likvidita = Oběžná aktiva / Krátkodobé závazky
Pohotová likvidita - je konstruována ve snaze vyloučit nejméně likvidní část oběžných aktiv (zásoby) z ukazatele běžné likvidity. Doporučené hodnoty tohoto ukazatele podle průměrné strategie se nacházejí v rozmezí 0,7 – 1,0. Dosahuje-li ukazatel hodnoty právě 1, znamená to, že podnik by měl být schopen uhradit právě splatné závazky bez prodeje zásob.
Pohotová likvidita = (Oběžná aktiva – Zásoby) / Krátkodobé závazky
Hotovostní (peněžní) likvidita - je nejpřísnějším ukazatelem likvidity, měří schopnost firmy hradit právě splatné dluhy. Čitatel by měl zahrnovat všechny pohotové platební prostředky, tzn. nejen sumu prostředků na účtu a v pokladně, ale rovněž volně obchodovatelné krátkodobé cenné papíry, šeky apod. Doporučená hodnota ukazatele je 0,2.
Hotovostní (peněžní) likvidita = Peněžní prostředky / Krátkodobé závazky
Při výpočtu ukazatelů likvidity v praxi je vhodné rozlišovat mezi reálnou a fiktivní likviditou. Fiktivní likviditu vypočítáme dosazením hodnot z finančních výkazů do vzorců, na druhé straně při výpočtu reálné likvidity je zapotřebí očistit čitatel o nepotřebné a
neprodejné zásoby, neprodejné výrobky na skladě, pohledávky po lhůtě splatnosti a nedobytné pohledávky.
4.5.3. Ukazatele aktivity
Ukazatele aktivity se snaží změřit, jak efektivně firma hospodaří se svými aktivy.
Jsou sestavovány poměřováním položek výkazů rozvahy a výkazů zisků a ztrát. V zásadě ve finanční analýze pracujeme se dvěma typy ukazatelů aktivity vyjádřenými buď počtem obratů, nebo dobou obratu. Rychlost obratu majetkových částí je specifická pro každý podnik, nicméně zde platí obecné pravidlo, že za nežádoucí lze považovat extrémní hodnoty ukazatelů.
Obrat aktiv – měří efektivnost využívání celkových aktiv, udává kolikrát se celková aktiva obrátí za rok. Obecně platí, že obrat aktiv by měl být minimálně na úrovni 1.
Obrat aktiv = Tržby / Aktiva celkem
Obrat dlouhodobého majetku – měří efektivnost využívání dlouhodobých aktiv a udává kolikrát se dlouhodobý majetek obrátí v tržby za rok. Při mezipodnikovém srovnání bychom měli brát v úvahu míru odepsanosti aktiv a metody odpisování, jelikož vysoká odepsanost zlepšuje hodnotu ukazatele.
Obrat dlouhodobého majetku = Tržby / Dlouhodobý majetek
Obrat zásob – udává kolikrát je každá položka zásob v průběhu roku prodána a opětovně naskladněna
Obrat zásob = Tržby / Zásoby
Doba obratu zásob – vyjadřuje průměrný počet dní, po který jsou zásoby vázány v podniku do doby jejich spotřeby nebo do doby jejich prodeje.
Obrat zásob = Zásoby / (Tržby / 360)
Doba splatnosti pohledávek – měří, kolik uplyne dní, během nichž je inkaso peněz za tržby zadrženo v pohledávkách.
Doba splatnosti pohledávek = Pohledávky / (Tržby / 360)
Doba splatnosti krátkodobých závazků – udává dobu ve dnech, po které zůstávají krátkodobé závazky neuhrazeny a podnik využívá bezplatný obchodní úvěr.
Doba splatnosti krátkodobých závazků = Krátkodobé závazky / (Tržby / 360)
„Rozdíl doby splatnosti pohledávek a doby úhrady krátkodobých závazků vyjadřuje ve dnech počet dnů, které je nutno profinancovat.“ (1, str. 84)
4.5.4. Ukazatele zadluženosti
Ukazatele zadluženosti sledují vztah mezi cizími zdroji a vlastními zdroji. Hlavním motivem financování svých činností cizími zdroji je relativně nižší cena ve srovnání se zdroji vlastními. Nižší cena je způsobena tzv. „daňovým štítem“, který vzniká v důsledku možnosti započítání úrokových nákladů do daňově uznatelných nákladů.
Při analýze zadluženosti je důležité zjistit objem majetku, který má firma pořízen na leasing. Aktiva získaná prostřednictvím leasingu nejsou součástí rozvahy, ale objevují se pouze jako náklady ve výsledovce. Při opomenutí této skutečnosti může dojít ke značnému zkreslení reálné zadluženosti firmy.
Vybrané ukazatele:
Ukazatel věřitelského rizika – vyjadřuje, jaká část aktiv je financována cizími zdroji. Čím větší je hodnota ukazatele, tím větší je riziko, že podnik nebude schopný splácet své závazky.
Ukazatel věřitelského rizika = Celkové cizí zdroje / Celková aktiva
Poměr vlastního kapitálu a celkových aktiv (Debt Equity Ratio) – vyjadřuje, jaká část podnikových aktiv je financována z vlastních zdrojů.
Poměr vlastního kapitálu a celkových aktiv = Vlastní kapitál / Aktiva
Poměr kapitálu věřitelů a akcionářů (Debt to Equity Ratio) – klíčový ukazatel, ovlivňuje míru finančního rizika spojeného s podnikatelskou činností.
Poměr kapitálu věřitelů a akcionářů = Kapitál věřitelů D / Kapitál akcionářů E Ukazatel úrokového krytí – měří, kolikrát celkový efekt reprodukce pokryje úrokové platby. Ukazatel by nikdy neměl klesnout pod hodnotu 1, což je situace, kdy vše co podnik vyprodukuje jde na úhradu nákladových úroků. Za rozhraní investice a spekulace je považována hodnota ukazatele 3.
Ukazatel úrokového krytí = EBIT / Celkové úrokové náklady
4.6. Du Pontova analýza
Du Pontův rozklad spočívá v postupném rozkladu vrcholového ukazatele na ukazatele dílčí. Tato analýza slouží především k odhalení základních činitelů efektivnosti.
Základními rovnicemi jsou:
Rozklad ROA:
ROA = EBIT / Tržby * Tržby / Aktiva
(ROA = rentabilita tržeb * obrat celkových aktiv) Rozklad ROE:
ROE = Čistý zisk/Tržby * Tržby/Aktiva * Aktiva/VK
(ROE = rentabilita tržeb * obrat aktiv * míra finanční páky )
Tento rozklad ukazatele ROE nás informuje o třech možnostech, jak lze působit na výkonnost vlastního kapitálu.
4.7. Rozbor ekonomické přidané hodnoty EVA
„Rostoucí tlak na konkurenceschopnost podniků v prostředí globalizace ekonomiky vede ekonomy ke snaze reálněji vyjádřit a vyhodnotit ekonomický přínos a úspěšnost podnikatelských aktivit. Nová koncepce řízení hodnoty staví do centra cílů podniku vlastníka a jeho očekávání maximálního zhodnocení investice.“ (3, str. 185) Ukazatel ekonomické přidané hodnoty EVA se snaží do výsledku hospodaření firmy zahrnout i oportunitní náklady. Je chápán jako čistý výnos z provozní činnosti podniku snížený o náklady kapitálu.
Způsobů, kterých vedou ke získání hodnoty ukazatele EVA, je celá řada a proto se vypočítané hodnoty ukazatele EVA mohou lišit v závislosti na použité metodě. Při výpočtu ukazatele EVA budu pro účely této bakalářské práce vycházet z tzv. stavebnicového modelu, který používá Ministerstvo průmyslu a obchodu. Základní vzorec má tvar:
EVA = (ROE – re) * VK kde je:
ROE rentabilita vlastního kapitálu
re alternativní náklad vlastního kapitálu VK vlastní kapitál
Pokud je výsledná hodnota ukazatele EVA kladná, znamená to, že podnik vytváří hodnotu pro své vlastníky a akcionáře. V opačném případě podnik již vytvořenou hodnotu ničí.1
1 Kompletní postup výpočtu, tak jak jej stanoví Ministerstvo průmyslu a obchodu uvádím v příloze č. 10 této bakalářské práce
4.8. Souhrnné indexy
4.8.1. Kralickův rychlý test
Kralickův rychlý test patří mezi jednoduché bodové metody, které slouží k rychlému zhodnocení bonitní situace firmy. Test se skládá ze čtyř vybraných ukazatelů zaměřených na posouzení finanční stability firmy a výnosnosti.:
Kvóta vlastního kapitálu = vlastní kapitál / aktiva
Doba splácení dluhu z cash flow = (krátkodobé + dlouhodobé závazky) / cash flow kde je: cash flow = výsledek hospodaření + odpisy + změna stavu rezerv
Cash flow v tržbách = cash flow / tržby
Rentabilita aktiv = [HV po zdanění + úroky (1-t)] / aktiva
Na základě hodnot těchto ukazatelů jsou firmě přiděleny body (viz následující tabulka), z kterých je vypočítána prostým aritmetickým průměrem výsledná hodnota.
Tab. 1 - Kralickův test - stupnice hodnocení ukazatelů
Ukazatel Výborně Velmi dobře Dobře Špatně Ohrožení
1 2 3 4 5
Kvóta vlastního kapitálu > 30% > 20% > 10% > 0% Negativní Doba splácení dluhu z CF < 3 roky < 5 let < 12 let > 12 let > 30 let Cash flow v tržbách > 10% > 8% > 5% > 0% Negativní
ROA > 15% > 12 let > 8% > 0% Negativní
(8, str. 77)
4.8.2. Altmanův index finančního zdraví
Altmanův index vychází z tzv. diskriminační analýzy a patří do skupiny ukazatelů hodnotících finanční situaci podniku pomocí jediného čísla. V případě Altmanova indexu je tímto číslem tzv. Z-faktor. Postup vyjádření Z-faktoru v sobě zahrnuje výpočet pěti klíčových ukazatelů. Jednotlivým ukazatelům je přiřazena váha, která vyjadřuje jeho významnost v daném souboru. Výpočet Altmanova indexu je různý pro společnosti veřejně obchodované a pro společnosti, které na kapitálovém trhu obchodovány nejsou.
Altmanův index pro společnosti s veřejně obchodovanými cennými papíry:
2 , 1
* 4
, 1 . * 6
, 0
* 0
, 1
* 3
, 3
* Aktiva
BWC Aktiva
zisk Beroz zdroje
Cizí VK Aktiva
Tržby Aktiva
Z = EBIT + + + +
Altmanův index pro společnosti neobchodované na kapitálovém trhu:
717 , 0
* 847
, 0 . * 420
, 0
* 998
, 0
* 107
, 3
* Aktiva
BWC Aktiva
zisk Beroz zdroje
Cizí VK Aktiva
Tržby Aktiva
Z = EBIT + + + +
Tab. 2 - Altmanův index - interpretace hodnoty Z-faktoru
Výsledná tabulka - interpretace hodnoty Z-faktoru
Z-faktor > 2,99 můžeme předpovídat uspokojivou finanční situaci 1,8 < Z-faktor < 2,99 "šedá zóna" nevyhraněných výsledků
Z-faktor < 1,8 firma je ohrožena vážnými finančními problémy
( 8, str. 81)
4.8.3. Index I/01
Indexy IN jsou dalšími ze souhrnných ukazatelů, které se snaží jedním číslem zhodnotit finanční zdraví podniku. Vychází z Altmanovy analýzy, ale jsou konstruovány tak, aby co nejvěrněji odpovídaly situaci českých podniků. Index IN01 má z časového hlediska nejmenší omezení a je na velmi dobré úrovni.
IB01 =0,13 * (aktiva / cizí zdroje) + 0,04 * (EBIT / nákladové úroky) + 3,92 * (EBIT / aktiva) + 0,21 * (výnosy / aktiva) + 0,09 *[oběžná aktiva /(krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry)]
Kriteriální hodnoty:
IN01 < 0,75 podnik spěje k bankrotu s pravděpodobností 86%
0,75 < IN01 < 1,77 šedá zóna
IN01 > 1,77 podnik tvoří hodnotu s pravděpodobností 77%
Souhrnné indexy, které jsou uvedeny výše jsou dobrým dokreslením finanční situace firmy, v žádném případě však nejsou schopné postihnout specifické rysy jednotlivých podniků a podmínek, ve kterých se podnik nachází a nahradit tak podrobnou finanční analýzu.
Praktická část
5. Charakteristika podniku
5.1. Základní údaje2
Název obchodní společnosti: ABCDE, a.s.
Sídlo obchodní společnosti: Kroměříž 767 01, Slavíkova 582/4
Právní forma: akciová společnost
Základní kapitál: 10 500 000,- Kč
Datum vzniku: 1.6. 1999
IČ: 343 982 002
Obor činnosti: doprava (tuzemská i mezinárodní), spedice, skladování
5.2. Předmět podnikání
ABCDE, a.s. byla založena v roce 1999 jako právní nástupce společnosti s ručením omezeným, která vznikla již v roce 1990. Do dnešní doby si společnost vybudovala významné postavení na trhu. S obratem, který v současné době dosahuje, se řadí mezi největší podniky v ČR působící v odvětví. Předmětem činnosti akciové společnosti ABC je především poskytování služeb v oblasti mezinárodní a tuzemské kamionové dopravy, spedice a skladování. Co do počtu zaměstnanců ilustruje velikost firmy následující tabulky.
Tab. 3 - Průměrný počet zaměstnanců a výše osobních nákladů ve firmě ABCDE, a.s. (v tis. Kč)
Ukazatel 2003 2004 2005 2006 2007
Prům. počet zaměstnanců 131 203 379 340 296 Osobní mzdové náklady 12280 23300 39360 47290 39018
Dle zápisu do obchodního rejstříku můžeme předmět podnikání rozdělit na tyto činnosti a služby:
− silniční motorová doprava nákladní
− mezinárodní zasilatelství
− opravy motorových vozidel
− specializované stavební činnosti
− skladování zboží
− pronájem nemovitostí , bytových prostor a nebytových prostor
2 Z důvodu citlivosti dat a přání managementu společnosti byly některé údaje pozměněny.
(bez poskytování jiných než základních služeb spojených s pronájmem)
− koupě zboží za účelem dalšího prodeje a prodej
− opravy silničních vozidel
− silniční motorová doprava osobní
− vnitrostátní příležitostná doprava provozovaná osobními automobily
Tab. 4 - Údaje o tržbách v členění podle jednotlivých činností společnosti ABCDE, a.s. - Tuzemsko (v mil. Kč)
Tuzemsko
Druh činnosti 2003 2004 2005 2006 2007
Silniční motorová doprava nákladní
9,863 44,105 325,799 449,757 360,476
Spedice 0,144 0,465 1,975 1,485 22,661
Skladování zboží 6,516 7,350 10,143 17,426 30,841
Ostatní výnosy 1,041 1,572 7,867 13,183 17,416
Pronájem sklad. Ploch 3,773 4,221 7,000 2,738 0
Tab. 5 - Údaje o tržbách v členění podle jednotlivých činností společnosti ABCDE, a.s. - Zahraničí (v mil. Kč)
Zahraničí
Druh činnosti 2003 2004 2005 2006 2007
Silniční motorová doprava nákladní
181,644 214,35 130,231 85,996 140,98
Spedice 0,733 0,826 0,759 0 15,147
Skladování zboží 7,400 8,186 5,278 0 1,120
Ostatní výnosy 0,458 1,568 2,154 3,546 0
Pronájem sklad. Ploch 6,995 7,582 9,557 0 0
5.3. Vlastnická struktura a management
Základní kapitál společnosti zapsaný v Obchodním rejstříku u Městského soudu v Kroměříži činí 10 500 000,- Kč a je rozdělen na 20 ks kmenových akcií na majitele v listinné podobě, ve jmenovité hodnotě 50 000,- Kč a 95 ks kmenových akcií na majitele v listinné podobě, ve jmenovité hodnotě 100 000,- Kč. V současné době drží v rukou veškeré akcie společnosti jediná osoba.
Statutárním orgánem akciové společnosti je představenstvo, které mělo k datu 31.prosince 2007 pět členů. Za společnost jednají a podepisují společně buď všichni i členové představenstva, anebo samostatně předseda představenstva. Kontrolním orgánem akciové společnosti je dozorčí rada, kterou v datu 31.12.2007 tvoří tři členové.
Organizační strukturu společnosti lze rozdělit do několika úseků:
− Generální ředitel
− Finanční ředitel, odbor ekonomický, oddělení fakturace a účetní
− Provozní ředitel, odbor dopravy, odbor služeb, odbor dopravní evidence
− Obchodní ředitel, obchodní zastoupení
− Ředitel řízení provozu, dispečink
5.4. Podíly společnosti ABCDE, a.s. v jiných společnostech
Společnost ABCDE, a.s. nevlastní ke konci roku 2007 v žádné společnosti na území České republiky obchodní podíl. Během roku 2007 došlo k odprodeji finančních podílů ve dvou společnostech. Na základě rozhodnutí majoritního vlastníka byla jedna ze společností s finančním podílem 105 tis Kč (100% podíl) prodána za 405 tis Kč, tj. se ziskem 300 tis Kč. Podíl ve druhé společnosti byl v pololetí roku 2007 odprodán (z důvodu nevyvíjení se od doby založení spol. v roce 2003 žádné aktivní činnosti) v nominální hodnotě původního vkladu ve výši 50 tis Kč (25% podíl).
S rozšířením klientů na Slovensku byla v 2006 se zápisem do Obchodního rejstříku SR založena společnost ABC, s.r.o., se sídlem Štefánkova 10, 040 11 Košice. Společnost vznikla odkoupením a přejmenováním slovenského subjektu se základním kapitálem 200 tis. Sk a jeho dalším navýšením, což představovalo hodnotu ve výši 1.049.000 Sk vč. provize.
5.5. Leasingové financování vozového parku spol. ABCDE, a.s.
„Pojem leasing pochází z anglického výrazu „lease“ znamenajícího pronájem, resp.
smlouvu o pronájmu. Leasing tedy neznamená nic jiného, než pronájem (nájem) hmotných či nehmotných věcí a práv, kdy pronajímatel (osoba, která majetek pronajímá) poskytuje za úplatu nebo jiné nepeněžní plnění nájemci (osobě, která získává možnost majetek používat) právo danou věc v průběhu doby pronájmu používat. Důležité je, že po dobu pronájmu zůstává majetek ve vlastnictví pronajímatele. Na nájemce přechází pouze právo daný majetek používat“ (6, str. 9).
Mezi společnostmi, které poskytují dopravní služby je financování formou leasingu velmi rozšířené. Mezi hlavní důvody, které vedou dopravce k pořízení předmětu právě formou leasingu patří zejména tyto skutečnosti:
− „Pro pořízení předmětů a jejich užívání není nutný vlastní kapitál na jednorázové vynaložení všech prostředků na investici. Podnikatel splácí hodnotu předmětu průběžně a volné finanční prostředky může použít na nákup oběžných prostředků nebo věnovat na rozvoj podnikání.
− Při leasingovém financování je možné si rozložit splátky podle platební schopnosti, tj. dohodnout si individuální splátkový kalendář nebo si alespoň vybrat z pohledu
příjemce leasingu ten nejvýhodnější. To platí především pro příjemce leasingu se sezónní výrobou nebo při zahájení a náběhu výroby.
− Menší firmy mají obtížnější přístup k úvěrům, a proto je pro ně leasingové financování prakticky jediné dostupné.
− Leasingové splátky zahrnuje příjemce leasingu do daňově účinných nákladů (samozřejmě při dodržení podmínek daných zákonem o daních z příjmů), a tím si snižuje základ daně z příjmů. Odpisy předmětu uplatňuje poskytovatel leasingu.
− Leasingová společnost má obvykle levnější úvěr pro refinancování leasingových operací od bankovních ústavů než by získal podnikatel.
− Obdobné výhody má poskytovatel leasingu i u pojišťoven, se kterými spolupracuje.
Tím, že u nich pojišťuje více předmětů, má výhodnější podmínky, a tím pro příjemce leasingu i výhodnější pojištění.
− V případě garance fixních splátek po dobu trvání smluvního vztahu nese riziko inflace leasingová firma.“ (www.vbleasing.cz)
Ačkoliv takto pořízené aktivum přináší svému nájemci ekonomické užitky a výrazně tak ovlivňuje celkový hospodářský výsledek firmy, dle platných českých účetních předpisů účtuje nájemce pouze o jednotlivých leasingových splátkách. „České účetní předpisy nerespektují zásadu přednosti obsahu před formou (byť je tato zásada v zákoně o účetnictví deklarována) a neumožňují (s výjimkou nájmu podniku nebo jeho části), aby nájemce v případě finančního leasingu vykazoval najeté aktivum v rámci svých rozvahových aktiv a závazek z leasingu jako rozvahový závazek. Tato situace vede k podstatnému zkreslování vypovídací schopnosti účetních výkazů. Aktiva, závazky či pohledávky z leasingu jsou sledovány v podrozvahové evidenci a vykazovány jako informace v komentáři k účetním výkazům.“ (7, str. 146)
Před vlastní aplikací metod a postupů finanční analýzy bych ráda upozornila na skutečnost, že firma ABCDE, a.s. má značkou část svého vozového parku financovanou právě formou leasingu.
Tuto skutečnost je důležité brát v potaz, a je zapotřebí posuzovat hodnoty vybraných ukazatelů a výsledky analýzy s jistou obezřetností. Omezena bude zejména vypovídací schopnost ukazatelů zadluženosti a ukazatelů pracujících s dlouhodobými aktivy. Jednotlivé závazky z leasingu ve společnosti ABCDE, a.s. během sledované období ilustruje následující tabulka.
Tab. 6 - Hmotný investiční majetek pořizovaný formou finančního pronájmu ( v mil. Kč)3
Ukazatel 2003 2004 2005 2006 2007
1.Součet splátek nájemného za celou dobu předpokládaného pronájmu (hodnota leasingové smlouvy)
237,761 503,399 622,930 707,037 384,366
2,Skutečně uhrazené splátky nájemného z finančního pronájmu ke dni účetní závěrky (načtené po letech)
117,208 158,717 255,902 363,741 212,370
3,Rozpis částky budoucích plateb z titulu finančních pronájmu (bod 1 - bod 2) Podle faktické doby splatnosti:
Splatné do jednoho roku Splatné po jednom roce
53,672 66,881
69,917 274,765
131,936 235,092
141,882 201,414
85,881 126,488
3 U splátek v EUR v roce 2003, 2004, 2005 a 2006 přepočítáno kurzem 29.-Kč/1Euro, u splátek v EUR v roce 2007 přepočítáno kurzem 27,85.-Kč/1Euro
6. Horizontální analýza účetních výkazů
6.1. Horizontální analýza rozvahy
Graf 1 - Vývoj aktiv ABCDE, a.s.
Z uvedeného grafu je patrné, že bilanční suma společnosti ve sledovaném období rostla s výjimkou posledního roku. V roce 2005 došlo k výraznému nárůstu bilanční sumy, a to o 130% což činí 139 618 tis. Kč v absolutní výši.
V následujícím roce vrostla suma aktiv a pasiv o pouhá 2% a v roce 2007 dochází k mírnému poklesu o 15%. Na konci sledovaného období tak bilanční suma činí 214 567 tis. Kč. Růst aktiv byl v roce 2005 způsoben především zvýšením oběžných aktiv, za kterým stojí nárůst krátkodobých pohledávek, konkrétně pak pohledávek z obchodních vztahů. Dalším výraznějším činitelem podílejícím se na růstu oběžných aktiv bylo zvýšení krátkodobého finančního majetku – položky peníze a účty v bankách. V absolutní výši tak došlo k nárůstu oběžných aktiv o 114 060 tis. Kč, zatímco dlouhodobý majetek podniku se zvýšil pouze o 22 030 tis. Kč. V roce 2007 je pokles celkové bilanční sumy na straně aktiv zapříčiněn zejména úbytkem položky peníze, která je součástí krátkodobého finančního majetku a ovlivňuje výši oběžných aktiv.
Graf 2 - Vývoj pasiv ABCDE, a.s.
Podíváme-li se na graf zobrazující vývoj pasiv, zjistíme, že křivka reprezentující vývoj cizích zdrojů kopíruje křivku vývoje celkových pasiv. To znamená, že na straně pasiv je nárůst bilanční sumy způsoben zvýšením cizího kapitálu. Zatímco v roce 2004 je ještě zvýšení celkových pasiv rovnoměrně rozloženo mezi zvýšení vlastního a cizího kapitálu, v roce 2005 roste bilanční suma především díky cizímu kapitálu. Dochází ke zvýšení závazků z obchodních vztahů o 69 483 tis. Kč a podobně tomu je i v následujícím roce. Další významnou položkou podílející se na zvýšení celkových pasiv v roce 2005 je položka krátkodobých bankovních úvěrů, která se zvýšila o 65 204 tis. Kč. V následujícím roce tato položka klesá o 10%. Hodnota vlastního kapitálu
0 50 000 100 000 150 000 200 000 250 000 300 000
2003 2004 2005 2006 2007
tis. Kč
AKT IVA CELKEM DLOUHODOBÝ MAJET EK OBĚŽNÁ AKT IVA
OST AT NÍ AKT IVA - přechodné účty aktiv
0 50 000 100 000 150 000 200 000 250 000 300 000
2003 2004 2005 2006 2007
tis. Kč
PASIVA CELKEM VLAST NÍ KAPIT ÁL CIZÍ ZDROJE
OST AT NÍ PASIVA - přechodné účty pasiv
se během těchto let dokonce snižuje. Zatímco v roce 2005 dochází ke snížení vlastního kapitálu o pouhé 1%, o rok později klesá hodnota vlastního kapitálu o 91%. V roce 2005 můžeme pozorovat zvýšení položky hospodářský výsledek minulých let, oproti kterému však působí pokles položky výsledek hospodaření běžného účetního období. Rapidní pokles položky vlastního kapitálu, který činí 33 107 tis. Kč v absolutním vyjádření, je v roce 2006 způsoben skutečností, že firma hospodařila se ztrátou. V roce 2007 se zadlužení firmy snižuje a dochází k posílení vlastního kapitálu upsáním novým akcií v celkové výši 5 500 tis. Kč. Snížení položky cizího kapitálu je ovlivněno zejména poklesem závazků z obchodních vztahů o 59 308 tis. Kč a krátkodobými bankovními úvěry o 17 700 tis. Kč.
Pokud bychom rozvahu společnosti upravili o majetek pořízený na leasing celková bilanční suma by se pravděpodobně několikanásobně zvýšila. Na straně aktiv by došlo k nárůstu dlouhodobého hmotného majetku a na straně pasiv bychom zaznamenaly nárůst krátkodobých a dlouhodobých závazků.
6.2. Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát
Graf 3 - Vývoj hospodářského výsledku ABCDE, a.s.
Již při prvním pohledu na graf vývoj hospodářského výsledku je zřejmé, že během sledovaného období dochází k výraznému kolísání výsledku hospodaření za účetní období. Zatímco v roce 2004 dosahuje firma nejvyššího výsledku hospodaření, kdy celkový zisk činí téměř 19,5 mil. Kč, což představuje nárůst o 8 490 tis. Kč oproti roku předešlému, v dalších dvou hospodářských období se firmě příliš nedaří. Dochází k poklesu výsledku hospodaření za účetní období a v roce 2006 firma dosahuje ztráty v celkové výši 33 107 tis. Kč. Průběh křivky celkového výsledku hospodaření nejlépe kopíruje křivka provozního výsledu hospodaření, takže příčiny nepříznivého vývoje bychom měli hledat právě v provozní oblasti. Ačkoliv v roce 2005 roste přidaná hodnota firmy o 27%, růst výkonové spotřeby je procentuelně vyšší než růst výkonů. Dochází též k nárůstu osobních nákladů v celkové výši o 21 734 tis. Kč oproti roku předešlému. Změny ostatních položek provozní oblasti nepovažuji za významné. Finanční výsledek hospodaření ve sledovaném období rovněž klesá, v roce 2005 vlivem snížení ostatních finančních výnosů a v roce 2006
-40 000 -30 000 -20 000 -10 000 0 10 000 20 000 30 000
2003 2004 2005 2006 2007
tis. Kč
PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Výsledek hospodaření za účetní období
zvýšením nákladových úroků o 7 886 tis .Kč. Mimořádný výsledek hospodaření dosahuje ve všech sledovaných letech záporných hodnot, jeho vliv na konečný vývoj zisku je však zanedbatelný. Za zmínku ještě stojí vývoj položky tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu v roce 2006, u které dochází ke zvýšení o 24 648 tis. Kč, ani to však neodvrátí nepříznivý vývoj provozního výsledku hospodaření. V posledním sledovaném roce opět dochází k návratu hodnoty hospodářského výsledku do kladných hodnot. Poprvé za sledované období rostou výkony společnosti rychleji než výkonová spotřeba. V porovnání s minulým rokem je však růst hodnoty výkonů nepatrný. K významným skutečnostem roku 2007 patří též pokles osobních nákladů o 18%. Další položkou u které dochází v tomto roce k výrazné změně je změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období. Zatímco v roce 2004, 2005 a 2006 dochází k čerpání rezerv, v roce 2007 tvoří společnost zákonem danou rezervu na opravy dlouhodobého hmotného majetku. Celková výše položky tak dosahuje 29 719 tis. Kč a do značné míry tak ovlivňuje výši celkového zisku. Výrazné zvýšení hodnot pozorujeme také u položek ostatní provozní výnosy a náklady. Rapidní nárůst těchto položek je zapříčiněn přefinancováním vybraných leasingových smluv od klíčového poskytovatele leasingu. K tomuto kroku firmu přiměl nepříznivý vývoj hospodářského výsledku a neschopnost hradit včas splatné leasingové splátky.
7. Vertikální analýza účetních výkazů
7.1. Vertikální analýzy rozvahy
Graf 4- Struktura aktiv ABCDE, a.s.
Ve sledovaném období se struktura aktiv mění jen nepatrným způsobem. Vyjma posledního roku dochází k poklesu dlouhodobého majetku a k růstu podílu oběžných aktiv na celkové bilanční sumě, což není pro odvětví ve kterém firma působí příliš typické. Vývoj ostatních aktiv je relativně stabilní. Dlouhodobý majetek je tvořen zejména dlouhodobým hmotným majetkem, konkrétně pak stavbami. Položka stavby vyjma roku 2004 (kdy podíl na aktivech dosahuje 21%) činí na celkové bilanční sumě 11%.
Významnější podíl zaujímá též položka nedokončený dlouhodobý hmotný majetek.
Relativně nízký podíl položky samostatné movité věci a soubory movitých věcí lze
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
2003 2004 2005 2006 2007
OST AT NÍ AKT IVA - přechodné účty aktiv OBĚŽNÁ AKT IVA
DLOUHODOBÝ MAJET EK
vysvětlit skutečností, že firma má většinu vozového parku pořízenou formou leasingu. O předmětu leasingu se dle platných českých účetních předpisů účtuje na straně pronajímatele – leasingové společnosti a u nájemce se takto financovaný majetek eviduje ve vedlejší podrozvahové evidenci. Na tomto místě je tedy opět důležité si uvědomit, že v případě úpravy finančních výkazů o položky související s leasingem či při účtování podle IAS/IFRS4. by se struktura rozvahy výrazně změnila.
Při pohledu na strukturu oběžných aktiv nás jistě upoutají nízké hodnoty zásob.
Tento fakt je vysvětlitelný činností, kterou firma provozuje. Vysoké objemy zásob jsou typické zejména pro výrobní podniky. Součástí zásob firmy poskytující dopravní služby jsou zejména pohonné hmoty, náhradní díly a oleje a těmito produkty není třeba se předzásobovat ve velkém objemu dopředu. Na výši oběžných aktiv se nejvýznamněji podílí krátkodobé pohledávky, konkrétně pak pohledávky z obchodních vztahů. Jejich podíl se pohybuje okolo 60%, pouze v roce 2003 je podíl pohledávek z obchodních vztahů významněji nižší (34%). V roce 2003 můžeme však pozorovat relativně vysoký podíl dlouhodobých pohledávek z obchodních vztahů (16%). Další položkou , která výrazněji působí na strukturu oběžného majetku je krátkodobý finanční majetek, který je tvořen penězi a účty v bankách. Jeho podíly během sledovaného období kolísají – v roce 2004 a 2007 dosahují 7%, v ostatních letech se pohybují mezi 16-18%. Položka ostatní aktiva tvoří v průměru 4% celkového majetku.
Graf 5 - Struktura pasiv ABCDE, a.s.
Z grafu vývoje struktury pasiv lze přehledně pozorovat zadluženost firmy.
Nejvyšší hodnoty vlastních zdrojů firma dosahuje v roce 2004, kdy k financování aktiv využívá 34% vlastních zdrojů, o rok později je to pouze 15% a v roce 2006 činí poměr vlastního kapitálu ku celkovým zdrojům pouhé procento. Tento klesající trend se daří zastavit v roce 2007, kdy se podíl vlastního kapitálu zvyšuje na 6%. Nicméně takto vysoké zadlužení je pro firmu vysoce riskantní a může ji přivést až k bankrotu. Ochota věřitelů poskytnout případné další zdroje financování bude v tomto případě pravděpodobně minimální, nehledě na leasingové zatížení, které není ze struktury pasiv patrné.
4 IAS (Mezinárodní účetní standardy - International Accounting Standards)/IFRS (Mezinárodní standardy účetního výkaznictví - International Financial Reporting Standards)
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
2003 2004 2005 2006 2007
OST AT NÍ PASIVA - přechodné účty pasiv CIZÍ ZDROJE
VLAST NÍ KAPIT ÁL
Struktura i výše vlastního kapitálu je ovlivněna především vývojem výsledku hospodaření běžného účetního období, který není s výjimkou roku 2003 a 2004 nikterak příznivý. Základní kapitál během prvních třech sledovaných let klesá z 6% na 2%. V roce 2006 se jeho podíl drží na 2% a bylo by tomu tak i v roce 2007, kdyby nedošlo k posílení vlastního kapitálu upsáním akcií v celkové nominální hodnotě 5,5 mil. Kč.
Strukturu cizího kapitálu nejvíce ovlivňují položky: krátkodobé závazky, bankovní úvěry a výpomoci a v roce 2003 ve značné míře také rezervy. Podíl krátkodobých závazků se vyjma roku 2007 zvyšuje. Z původní hodnoty 25% v roce 2003 se podíl vyšplhal na 66% v roce 2006. V roce 2006 tento podíl klesá na 55%. Vývoj a strukturu krátkodobých závazků výrazně ovlivňují závazky z obchodních vztahů. Bankovní úvěry a výpomoci jsou tvořeny dlouhodobými a krátkodobými bankovními úvěry, podíl krátkodobých úvěru je však podstatně vyšší. Nejvyšší podíl krátkodobých úvěrů pozorujeme v roce 2005, kdy firma úvěrem financuje 34% svého majetku, naopak v roce 2003 využívá firma pouze bankovní úvěry dlouhodobé (10%).
7.2. Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát
Všechny položky výsledovky jsou vztaženy ke společné základně, kterou tvoří tržby za prodej zboží a tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. Podíl tržeb za zboží působí na strukturu tržeb nejvýrazněji v roce 2004, kdy dosahuje 8%, v roce 2006 a 2007 nečiní již ani procento tržeb a vzhledem k ostatním tržbám je nepatrný.
Za celé sledované období patří dominantní podíl položce výkony, u které dochází rok od roku k postupnému nárůstu. V roce 2003 činí podíl výkonů na celkových tržbách necelých 93%, zatímco v posledním sledovaném roce se podíl blíží 100%. U výkonové spotřeby zaznamenáváme také růst podílu v čase, v průměru o 6%, pouze v roce 2007 dochází k mírnému poklesu podílu výkonů oproti předešlému roku na 89%. Hlavní část výkonů tvoří služby, jejichž podíl na celkových tržbách je v čase relativně stabilní a pohybuje se těsně pod hranicí 50%, jen v posledním roce hranici 50% překračuje.
Vzestupný trend výkonové spotřeby je způsoben především položkou spotřeba materiálu a energie, což do jisté míry pravděpodobně souvisí s růstem cen pohonných hmot v posledních letech. Výkony snížené o výkonovou spotřebu tvoří přidanou hodnotu. Její klesající trend je způsoben rychlejším růstem výkonové spotřeby než výkonů. V roce 2003 činí její podíl na celkových tržbách 22%, zatímco v roce 2006 pouhých 9%. V roce 2007 je tento klesající trend prolomen a podíl přidané hodnoty nepatrně roste na 10%. Provozní výsledek hospodaření tvoří jen malou část z celkových tržeb. Jeho hodnoty se pohybují
od 7 % v roce 2004 do záporné hodnoty -4% v roce 2006. Provozní výsledek hospodaření nejvíce ovlivňuje již zmiňovaná přidaná hodnota, ale zanedbatelný není ani vliv osobních nákladů, jejichž podíl se pohybuje okolo 10%, vyjma roku 2003, kdy dosahuje pouhých 7%. V roce 2006 a 2007 je výše provozního hospodářského výsledku významněji ovlivněna ještě tržbami z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu a ostatními provozními výnosy a náklady. V posledním sledovaném roce dochází ke skokovému nárůstu ostatních provozních nákladů a výnosů. Zatímco v roce 2006 činí ostatní provozní výnosy 4% v roce 2007 poskočí hodnota této položky na 37% a položka ostatních provozních nákladů narůstá ze 3% na 34%. Jak již bylo popsáno výše, pod touto položkou se v posledním sledovaném roce skrývá zejména přefinancování vybraných leasingových smluv.
Finanční výsledek hospodaření je kromě roku 2004 záporný a jeho vliv zanedbatelný, jen v roce 2006 dochází k nárůstu nákladových úroků, které činí 2%
celkových tržeb. Výsledek hospodaření za účetní období tvoří také jen velmi malý podíl na celkových tržbách. Nejvyššího zisku v poměru k tržbám dosahuje firma v roce 2004 (6%), naopak nejnižší podíl sledujeme v roce 2006 (-6%), kdy firma hospodaří se ztrátou.
8. Pravidla financování
8.1. Zlaté bilanční pravidlo financování
Zlaté bilanční pravidlo poměřuje dlouhodobý majetek a dlouhodobé zdroje. Toto pravidlo nám říká, že je nezbytné slaďovat časový horizont trvání částí majetku s časovým horizontem zdrojů, ze kterých jsou financovány.
Graf 6 - Zlaté bilanční pravidlo financování ABCDE, a.s.
0 20 000 40 000 60 000 80 000
tis. Kč
Dlouhodobý majetek Dlouhodobé zdroje
Dlouhodobý majetek 22 136 30 158 52 188 45 993 46 621
Dlouhodobé zdroje 63 406 54 955 48 537 8 988 36 447
2003 2004 2005 2006 2007
Jak je vidět z grafu, firma ABCDE, a.s. zlaté bilanční pravidlo splňuje pouze v roce 2003 a 2004, kdy převaha dlouhodobých zdrojů nad dlouhodobým majetkem činí 186% a 82%. Rozdíl dlouhodobých zdrojů a majetku je poměrně značný, proto se lze domnívat, že
v tomto období firma využívá dlouhodobých zdrojů i k financování oběžných aktiv, což není příliš efektivní. V roce 2005 dochází k porušení pravidla, tato nerovnováha však není nikterak dramatická. O rok později pozorujeme pokles dlouhodobého majetku oproti kterému však stojí dramatický pokles zdrojů. Podnik tak svůj dlouhodobý majetek financuje z krátkodobých zdrojů, což je velice riskantní a podnik se tak může velmi rychle dostat do platební neschopnosti. Obrat k lepšímu nastává v roce 2007, ačkoliv ani v tomto roce nedochází k naplnění pravidla.
V případě, že bychom do účetních výkazů započítali i předměty leasingu a s nimi související dlouhodobé závazky, zlaté bilanční pravidlo by pravděpodobně nabylo jiných rozměrů.
8.2. Zlaté pravidlo vyrovnání rizika
Zlaté pravidlo vyrovnání rizika se zabývá poměrem vlastního a cizího kapitálu.a říká nám, že vlastní zdroje by měly převyšovat zdroje cizí. V krajním případě by poměr vlastního a cizího kapitálu měl být roven jedné.
Graf 7 - Zlaté pravidlo vyrovnání rizika ABCDE, a.s.
0 100 000 200 000 300 000
tis. Kč
Vlastní zdroje Cizí zdroje
Vlastní zdroje 26 701 36 808 36 574 3 467 12 949
Cizí zdroje 58 162 69 901 209 107 247 749 201 010
2003 2004 2005 2006 2007
Z grafu je zřejmé, že toto pravidlo společnost nesplňuje v žádném ze sledovaných období. Poměry vlastního a cizího kapitálu v posledních třech letech jsou velmi vysoké.
V roce 2006 dosahuje poměr cizích zdrojů téměř 99%, což vypovídá o značné zadluženosti firmy. Takto vysoké zadlužení firmy není dobrým signálem pro věřitele ani investory, jelikož s sebou přináší značné podnikatelské riziko. Přihlédneme-li navíc k finančnímu zatížení, které s sebou přináší leasing, je zadlužení firmy opravdu alarmující.
8.3. Zlaté pari pravidlo
Pari pravidlo dává do poměru dlouhodobý majetek a vlastní kapitál. Vyžaduje krytí dlouhodobého majetku výhradně vlastním kapitálem firmy. Tento velmi opatrný přístup
však není v praxi obecně příliš dodržován, jelikož neumožňuje využít výhody, které jsou spojené s využíváním cizího kapitálu.
Graf 8 - Zlaté pari pravidlo ABCDE, a.s.
0 20 000 40 000 60 000
tis. Kč
Dlouhodobý majetek Vlastní kapitál
Dlouhodobý majetek 22 136 30 158 52 188 45 993 46 621
Vlastní kapitál 26 701 36 808 36 574 3 467 12 949
2003 2004 2005 2006 2007
Pari pravidlo splňuje firma pouze v prvních dvou letech. Od roku 2005 společnost ABCDE, a.s. pravidlo nedodržuje. Tato skutečnost umožňuje financování dlouhodobého majetku i relativně levnějším cizím kapitálem, což v konečném důsledku může pozitivně působit na rentabilitu vlastního kapitálu. Nicméně převis majetku v roce 2006 procentuelně o 92% nad vlastním kapitálem je však již příliš velký a je jen dalším varovným signálem informujícím o špatném hospodaření firmy v daném roce, opět nehledě na skutečnost, že firma ve skutečnosti využívá mnohem více dlouhodobých aktiv, které se díky leasingovému financování v rozvaze neobjevují.
9. Analýza pracovního kapitálu
Graf 9 - Analýza čistého pracovního kapitálu ABCDE, a.s.
-100 000 0 100 000 200 000 300 000
tis. Kč
oběžná aktiva krátkodobé závazky WC oběžná aktiva 52 241 71 687 185 747 194 319 160 193 krátkodobé závazky 21 457 51 754 197 144 242 228 177 512
WC 30 784 19 933 -11 397 -47 909 -17 319
2003 2004 2005 2006 2007
Firma dosáhla kladné hodnoty čistého pracovního kapitálu pouze v roce 2003.a 2004 V následujících sledovaných letech klesl čistý pracovní kapitál do záporných hodnot, což znamená, že firma nemá dostatek oběžných aktiv, z kterých by pokryla své krátkodobé závazky. Pokud by firma měla v těchto letech své krátkodobé závazky jednorázově
