Fakulta financí a účetnictví
Katedra finančního účetnictví a auditingu Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku
Účetní závěrka a finanční analýza – DIPRO, v. d. i.
Autor diplomové práce: Petra Flídrová
Vedoucí diplomové práce: Ing. Zdenka Cardová
Rok obhajoby: 2007
Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Účetní závěrka a finanční analýza – DIPRO, v. d. i.“ jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.
V Praze dne 30. 4. 2007
...
Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé práce paní
Ing. Zdence Cardové za přívětivé jednání a za cenné rady
a připomínky.
1 Úvod... 1
2 Účetní závěrka... 3
2.1 Právní úprava...3
2.2 Věrný a poctivý obraz ...5
2.3 Požadavky na informace v účetní závěrce...6
2.4 Sestavování účetní závěrky...7
2.4.1 Kdo sestavuje účetní závěrku... 7
2.4.2 Okamžik sestavení a druhy účetní závěrky... 8
2.4.3 Obsah účetní závěrky ... 9
2.4.4 Pravidla pro vyhotovování účetních výkazů... 10
a)Rozvaha... 11
b)Výkaz zisku a ztráty ... 13
c)Přehled o peněžních tocích... 15
d)Přehled o změnách vlastního kapitálu... 18
e)Příloha... 19
2.4.5 Rozsah účetní závěrky... 21
a)Účetní závěrka v plném rozsahu... 22
b)Účetní závěrka ve zjednodušeném rozsahu... 22
2.5 Povinnosti následující po sestavení účetní závěrky...22
2.5.1 Ověření účetní závěrky auditorem... 23
2.5.2 Schválení účetní závěrky... 23
2.5.3 Následné události... 24
2.5.4 Zveřejnění účetní závěrky... 25
2.5.5 Archivace účetní závěrky... 25
3 Finanční analýza... 26
3.1 Úloha finanční analýzy...26
3.2 Uživatelé finanční analýzy...27
3.3 Zdroje informací...27
3.4 Základní metody finanční analýzy...28
3.4.1 Metoda absolutní... 28
3.4.2 Metoda relativní... 30
3.4.3 Poměrové ukazatele... 31
a)Ukazatele výnosnosti... 32
b)Ukazatele aktivity... 37
c)Ukazatele platební neschopnosti... 40
d)Ukazatele finanční stability... 42
4.1 Představení společnosti...45
4.2 Horizontální a vertikální analýza účetních výkazů...46
4.2.1 Vertikální analýza... 46
a)Rozvaha... 47
b)Výkaz zisku a ztráty... 49
4.2.2 Horizontální analýza... 51
a)Rozvaha... 51
b)Výkaz zisku a ztráty... 54
4.3 Analýza finančních fondů...56
4.4 Analýza poměrových ukazatelů...57
4.4.1 Ukazatele rentability... 57
4.4.2 Ukazatele aktivity... 63
4.4.3 Ukazatele likvidity... 65
4.4.4 Ukazatele finanční struktury a stability... 67
5 Závěr... 69
6 Seznam použité literatury a pramenů... 72
7 Přílohy... 74
1 Úvod
Informace zveřejňované v účetní závěrce nebo ve výroční zprávě hrají pro zainteresované osoby stojící mimo daný podnik významnou úlohu. Jsou podkladem pro jejich současná i budoucí ekonomická rozhodnutí. Nejdůležitějším zdrojem těchto informací jsou účetní výkazy, které jsou zpravidla jediným zdrojem informací o finanční situaci, hospodaření a výkonnosti daného podniku.
Z pohledu externích uživatelů je primárním požadavkem na účetní výkazy, aby vylíčily situaci podniku tak, jak je tomu ve skutečnosti. Na základě takových účetních výkazů se mohou uživatelé správně ekonomicky rozhodnout. Zda účetní výkazy daného podniku jsou pravým odrazem skutečnosti, ale externí uživatel těžko pozná. Zbývám mu jen zveřejňovaným informacím důvěřovat. Vyšší důvěryhodnost zveřejňovaných informací by mělo zajistit jejich ověření nezávislým auditorem, který svým výrokem potvrdí věrné a poctivé zobrazení skutečnosti v účetní závěrce. Ale i provedený audit nemusí odhalit významné nesprávnosti, které ovlivní rozhodování externích uživatelů.
Vykázané informace mají pro různá ekonomická rozhodnutí omezenou vypovídací schopnost. K těmto účelům slouží externí finanční analýza informací předkládaných účetními výkazy, která rozšiřuje jejich vypovídací schopnost. Na základě jejich výsledků mohou externí uživatelé posoudit komplexně finanční situaci a hospodaření daného podniku. Otázkou je, nakolik jsou informace získané z účetních výkazů a tím i výsledky finanční analýzy spolehlivé. Údaje mohou být různými způsoby zkresleny ať už cíleně podle potřeb vedení podniku nebo „nevědomky“.
Jako téma své diplomové práce jsem si vybrala problematiku účetní závěrky a externí finanční analýzy provedené na jejím podkladě. Tuto oblast jsem se pokusila přiblížit na konkrétním případě a požádala jsem o spolupráci podnik DIPRO, výrobní družstvo invalidů. Důvodem výběru je můj osobní zájem o dané téma i daný podnik.
Svou diplomovou práci jsem rozdělila na dvě relativně samostatné části. V první části této práce se zabývám účetní
závěrkou podnikatelů v podmínkách České republiky. Popisuji právní úpravu této oblasti, základní požadavky na zveřejňované informace, jednotlivé prvky účetní závěrky, pravidla pro jejich vyhotovení a další povinnosti související s účetní závěrkou. Na závěr této části jsem se pokusila zhodnotit formální správnost zveřejněné účetní závěrky podniku DIPRO.
Druhá část práce je zaměřena na finanční analýzu informací získaných z účetní závěrky. Pracovníci ekonomického oddělení podniku DIPRO mi poskytli k dispozici účetní závěrky za období 2002 – 2005.
Na základě těchto údajů jsem provedla vertikální a horizontální analýzu účetních výkazů a výpočet poměrových ukazatelů. Zabývala jsem se pouze těmito základními metodami finanční analýzy. Svou pozornost jsem zaměřila na posouzení složitosti a problémů využití účetní závěrky jako podkladu pro finanční analýzu, podle jejichž výsledků se bude chtít externí uživatel ekonomicky rozhodnout.
2 Účetní závěrka
Na konci účetního období vrcholí účetní práce za celé účetní období, jejichž cílem je sestavení účetních výkazů a přílohy k účetním výkazům, tzv. účetní závěrky. Cílem těchto prací je
„uzavřít“ a zhodnotit uplynulé účetní období a právě k tomuto zhodnocení slouží účetní výkazy s přílohou. Účetní závěrka jako soustava informací je určena především pro externí uživatele např.
stát, akcionáře, banky, věřitele a potencionální investory, ale slouží také manažerům a vlastníkům pro účely vnitřního řízení a rozhodování. Přináší informace o majetkové situaci a hospodaření účetní jednotky za dané účetní období.
Ve své práci se budu zabývat účetní závěrkou z pohledu účetních jednotek, které jsou podnikateli a účtují v soustavě podvojného účetnictví. Vycházím ze současných podmínek české účetní úpravy a z podmínek účetních jednotek, které sestavují pouze
„individuální“1) účetní závěrku, tzn. že nejsou řídící2) nebo ovládající3) osobou a nevzniká jim povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku.
2.1 Právní úprava
Problematika účetní závěrky je upravena nejen předpisy, které se týkají účetnictví, ale i předpisy upravujícími daňovou oblast a předpisy obchodněprávními. V případě regulace daní jde především o zákon č. 582/1992 Sb., o daních z příjmů. Ve své práci se zaměřuji na pohled na účetní závěrku z hlediska účetnictví, daňové problematice proto již nebude v dalším textu věnována pozornost.
Základním právním předpisem, který upravuje problematiku účetní závěrky, je zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“). Tento zákon platí pro všechny účetní jednotky, bez ohledu na jejich předmět činnosti. Obsahuje ustanovení, která jsou v souladu s právem Evropských společenství. Česká republika jako členská země Evropské unie musí do své národní úpravy zakomponovat nařízení Evropského
1) označení převzato z IAS 27, v České republice speciální termín pro nekonsolidovanou účetní závěrku neexistuje
2) § 66a odst. 7 obchodního zákoníku 3) § 66a odst. 2 obchodního zákoníku
parlamentu. Zákon o účetnictví akceptuje zařízení č. 1606/2002 ES a stanovuje povinnost vybraným účetním jednotkám použít Mezinárodní účetní standardy upravené právem Evropských společenství.
K zákonu o účetnictví jsou vydávány prováděcí vyhlášky, které jsou určeny již pro různé skupiny účetních jednotek (podnikatele, banky, pojišťovny, územní samosprávné celky atd.). Pro účely této práce zmíním pouze vyhlášku č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění vyhlášky č. 472/2003 Sb. a 397/2005 Sb. (dále jen „vyhláška“). Lze říci, že zákon o účetnictví obsahuje všeobecná ustanovení, která jsou pak více konkretizována a rozšířena vyhláškou. Vyhláška na zákon o účetnictví navazuje a musí s ním být v souladu.
Ministerstvo financí České republiky vydalo také České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„standardy“). Jednotlivé standardy obsahují postupy účtování a účetní metody pro různé oblasti účetnictví. Jejich cílem je zajistit soulad mezi účetními jednotkami při používání účetních metod.
Standardy musí být v souladu se zákonem o účetnictví a jeho prováděcími předpisy.
Účetní jednotky, které jsou obchodními společnostmi a emitenty cenných papírů registrovaných na regulovaném trhu cenných papírů v členských státech Evropské unie, povinně použijí pro účtování a sestavování účetní závěrky Mezinárodní účetní standardy upravené právem Evropských společenství (dále jen „IFRS“4)). Tato povinnost platí pro účetní období následující po účetním období, ve kterém Česká republika přistoupila k Evropské unii. Pokud jsou tyto účetní jednotky i konsolidující účetní jednotkou, použijí IFRS i pro sestavení konsolidované účetní závěrky a výroční zprávy.
Dalším právním předpisem, který se dotýká oblasti účetnictví a účetní závěrky je zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Obchodní zákoník a zákon o účetnictví se na sebe navzájem odvolávají, a proto musí účetní jednotka sledovat
4) International Financial Reporting Standards
ustanovení obou předpisů. Obchodní zákoník předepisuje obecně podnikatelům povinnost vést účetnictví, zveřejnit a nechat auditorem ověřit účetní závěrku a výroční zprávu a přitom se odvolává na zákon o účetnictví, který tyto povinnosti více konkretizuje. Obchodní zákoník také přidává další případy, kdy má účetní jednotka sestavit účetní závěrku.
2.2 Věrný a poctivý obraz
Základním cílem účetní závěrky je podat věrný a poctivý obraz o majetku, závazcích, vlastním kapitálu, nákladech, výnosech a výsledku hospodaření účetní jednotky. Pro uživatele účetní závěrky je důležité, aby informace obsažené ve výkazech a příloze odpovídaly skutečnému stavu, aby se mohli na tyto informace spolehnout a na jejich základě přijímat různá ekonomická rozhodnutí.
Účetní závěrka podává věrný obraz, pokud informace obsažené ve výkazech a příloze odpovídají skutečnému stavu a pokud účetní jednotka používá účetní metody, které ji předepisuje zákon o účetnictví a vyhláška.
Poctivý obraz je zajištěn, pokud účetní jednotka používá předepsané účetní metody způsobem, který vede k věrnému zobrazení, a nesnaží se zastírat skutečnost. V případě, že má účetní jednotka možnost volby mezi více variantami dané účetní metody, musí zvolit tu variantu, která bude nejlépe zobrazovat skutečný stav. Pokud některé předepsané účetní metody budou v rozporu s věrným a poctivým zobrazením, musí účetní jednotka postupovat odchylně od těchto metod a zvolit si vlastní metodu. Odchylky od předepsaných metod musí být podrobně popsány a zdůvodněny v příloze k účetní závěrce. Musí být také popsáno, jaký vliv měla odchylka na majetek, závazky, finanční situaci a výsledek hospodaření účetní jednotky.
V předchozích dvou odstavcích byly popsány požadavky věrného a poctivého zobrazení tak, jak je chápou české účetní předpisy, konkrétně zákon o účetnictví. Aby účetní závěrka podávala věrný a poctivý obraz o účetní jednotce, měla by být vyhotovena v souladu s obecně uznávanými předpoklady a zásadami, které jsou ověřeny dlouholetou praxí a stále se vyvíjejí.
zásada historické ceny
zásada opatrnosti
princip uznání výnosů
princip přiřazování nákladů výnosům
zásada konzistentnosti
princip periodické alokace
zásada věcné a časové souvislosti
zásada přednosti obsahu před formou
V českých podmínkách účetní závěrka podává věrný obraz, pokud je v souladu s právními předpisy, které jsou ovšem v mnoha případech v rozporu s obecně přijímanými zásadami. Z toho vyplývá, že účetní závěrka sestavená podle českých účetních předpisů ve skutečnosti věrné zobrazení neposkytuje. Jedním z problémů, které znemožňují věrné zobrazení, je skutečnost, že účetnictví je stále v některých momentech podřízeno daním. Daňová a právní podstata mají přednost před podstatou ekonomickou, tzn. že není dodržena zásada přednosti obsahu před formou. Účetnictví by mělo zobrazovat operace primárně podle jejich ekonomické podstaty a ne pro účely zjištění a vykázání daňové povinnosti. Příkladem porušení přednosti ekonomické podstaty před právní podstatou je vykazování finančního leasingu u nájemce a pronajímatele.
Uživatelé účetních závěrek by měli mít na paměti, že účetní výkazy nejsou přesným odrazem skutečnosti, ale pouze jejím modelem.
Jejich cílem je se co nejvíce přiblížit skutečnosti. Podmínkou porozumění informacím předkládaných účetní závěrkou je znalost pravidel, podle kterých byla účetní závěrka sestavena. Poté si uživatelé mohou udělat obrázek o kvalitě vykazovaných informací, ve smyslu jejich vypovídací schopnosti, a o tom, do jaké míry se mohou na zveřejněné informace spolehnout. Za kvalitně sestavené účetní výkazy můžeme považovat ty, podle kterých se mohou uživatelé správně ekonomicky rozhodnout.
2.3 Požadavky na informace v účetní závěrce
Na informace obsažené v účetní závěrce jsou kladeny určité požadavky. Účetní závěrka by měla předkládat uživatelům spolehlivé, srovnatelné, srozumitelné a významné informace.
O spolehlivé informace se uživatelé mohou opřít a na jejich základě přijímat určitá rozhodnutí. Informace jsou spolehlivé, pokud účetní závěrka splňuje požadavek věrného a poctivého obrazu o účetní jednotce a uváděné informace jsou úplné a včasné.
Informace by měly být vykázány takovým způsobem, aby mohly být srovnávány s informacemi za předchozí účetní období i s informacemi jiných účetních jednotek. Účetní jednotka by měla dodržet především stálost metod a bilanční kontinuitu. Případné změny a odchylky od účetních metod by měly být popsány v příloze k účetní závěrce včetně jejich zdůvodnění a vyjádření jejich vlivu na rozvahové položky a výsledek hospodaření.
Zda jsou informace překládané účetní závěrkou srozumitelné, závisí na vědomostech a zkušenostech uživatele. Informace by měly být vykázány takovým způsobem, aby jim „zkušený“ uživatel porozuměl a na základě znalosti použitých účetních metod získal představu o situaci účetní jednotky. Srozumitelnost je zajištěna vhodným vykázáním a prezentací informací.
Účetní závěrka by měla obsahovat všechny významné položky a souvislosti, jejichž „neuvedení nebo chybné uvedení by mohlo ovlivnit úsudek nebo rozhodování“5) uživatele těchto informací.
V tomto ohledu hraje významnou roli příloha k účetní závěrce, která doplňuje a vysvětluje informace uváděné ve výkazech. Objasňuje tak některé údaje a skutečnosti, které nejsou zřejmé přímo z výkazů, a dokresluje představu uživatele o finanční pozici a výkonnosti účetní jednotky a jejím budoucím vývoji.
2.4 Sestavování účetní závěrky
2.4.1 Kdo sestavuje účetní závěrku
Sestavování účetní závěrky není dobrovolnou záležitostí.
V České republice mají účetní jednotky ze zákona povinnost sestavit k rozvahovému dni účetní závěrku za uplynulé účetní období. Tuto povinnost stanovuje zákon o účetnictví, který také vymezuje, kdo je účetní jednotkou a na koho se tedy vztahují jeho ustanovení a ustanovení jeho prováděcích předpisů.
5) §19 odst. 6 zákona o účetnictví
Odpovědnost za sestavení a správnost účetní závěrky a za jiné povinnosti spojené s účetní závěrkou nese statutární orgán, pokud je účetní jednotka právnickou osobou, nebo podnikatel fyzická osoba.
Účetní jednotka může pověřit sestavením účetní závěrky jinou právnickou nebo fyzickou osobu, ale tím se této odpovědnosti nezbavuje.
2.4.2 Okamžik sestavení a druhy účetní závěrky
Účetní závěrka se sestavuje ke konci rozvahového dne, kterým je den, kdy se uzavírají účetní knihy. Zákon o účetnictví podle okamžiku sestavení rozlišuje účetní závěrku řádnou, mimořádnou a mezitímní. Obchodní zákoník používá i pojem konečná účetní závěrka, která je mimořádnou účetní závěrkou podle zákona o účetnictví.
Řádná účetní závěrka se sestavuje k rozvahovému dni, který je posledním dnem účetního období. Účetním obdobím může být kalendářní rok nebo hospodářský rok.
Mimořádná účetní závěrka se sestavuje ke dni, který předchází mimořádné události, např. vstupu do likvidace, zrušení bez likvidace (kromě přeměny), prohlášení konkursu, povolení vyrovnání apod. V případě, že poslední den účetního období je zároveň i dnem, který předchází mimořádné události, má mimořádná událost větší váhu a účetní jednotka sestaví mimořádnou účetní závěrku. U řádné a mimořádné účetní závěrky dochází k uzavírání účetních knih a účetním pracím s tím spojených.
Jinak tomu je u mezitímní účetní závěrky. Tato účetní závěrka se sestavuje v průběhu účetního období i k jinému okamžiku než ke konci rozvahového dne a to v případech, kdy to vyžadují zvláštní právní předpisy. U mezitímní závěrky se účetní knihy neuzavírají a inventarizace se provede jen pro účely ocenění majetku a závazků.
Např. obchodní zákoník vyžaduje sestavit mezitímní účetní závěrku tehdy, „byla-li konečná účetní závěrka sestavena z údajů ke dni, od něhož ke dni vyhotovení návrhu smlouvy o fúzi uplynulo více než šest měsíců.“6)
V případě přeměny společnosti, změny právní formy apod.
stanovuje obchodní zákoník vyhotovit tzv. konečnou účetní závěrku.
6) § 220d odst. 2 písm. d obchodního zákoníku
Konečná účetní závěrka se považuje podle zákona o účetnictví za mimořádnou závěrku. Např. v případě změny právní formy obchodní zákoník předepisuje sestavit konečnou účetní závěrku „ke dni předcházejícímu den zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku“.7) Obchodní zákoník tak přidává další případy, kdy musí účetní jednotka sestavit mimořádnou nebo mezitímní účetní závěrku.
2.4.3 Obsah účetní závěrky
Zákon o účetnictví uvádí, že „účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji:“8)
rozvaha (bilance)
výkaz zisku a ztráty
příloha
Účetní závěrka musí vždy obsahovat tyto dva základní účetní výkazy a přílohu, která vysvětluje a doplňuje informace uvedené ve výkazech. Navíc může účetní jednotka do účetní závěrky zahrnout také přehled o peněžních tocích či přehled o změnách vlastního kapitálu, které podrobně rozvádějí vybrané položky rozvahy. Příloha pak musí obsahovat doplňující informace i k těmto výkazům.
Dále zákon o účetnictví upravuje povinné náležitosti jednotlivých složek účetní závěrky, tzn. účetních výkazů a přílohy.
Pokud je součástí účetní závěrky i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu, musí i tyto výkazy obsahovat následující povinné náležitosti:
a) obchodní firmu nebo název a sídlo u právnických osob, jméno a příjmení, bydliště a místo podnikání u fyzických osob,
b) identifikační číslo, je-li účetní jednotce přiděleno, c) právní formu účetní jednotky,
d) předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla založena,
e) rozvahový den řádné nebo mimořádné účetní závěrky či okamžik sestavení mezitímní účetní závěrky,
7) § 69d odst. 7 obchodního zákoníku 8) § 18 odst. 1 zákona o účetnictví
f) okamžik sestavení účetní závěrky, kterým je okamžik připojení podpisového záznamu účetní jednotky (datum podpisu).
Účetní závěrku podepisuje statutární orgán, je-li účetní jednotka právnickou osobou, zahraniční osobou a organizační složkou státu, nebo fyzická osoba, která je účetní jednotkou. V okamžiku připojení podpisového záznamu se účetní závěrka považuje za sestavenou.
2.4.4 Pravidla pro vyhotovování účetních výkazů
Výkazy jsou vyhotovovány v peněžních jednotkách české měny v celých tisících Kč. Uspořádání a obsah jednotlivých částí účetní závěrky upravuje vyhláška. Pro rozvahu a výkaz zisku a ztráty stanovuje i závazné pořadí, označování a minimální členění položek prostřednictvím příloh č. 1, 2 a 3.
V rozvaze musí být zachována základní účetní vazba mezi aktivy a pasivy: ∑ aktiv = ∑ pasiv a také bilanční kontinuita. Počáteční zůstatky k prvnímu dni běžného účetního období navazují na konečné zůstatky k poslednímu dni minulého účetního období. Důležitou kontrolní vazbou je položka výsledek hospodaření za běžné období (po zdanění), která se musí v rozvaze a výkazu zisku a ztráty shodovat.
Kontrolní funkci také plní položka peněžních prostředků v rozvaze a v přehledu o peněžních tocích.
V rozvaze, výkazu zisku a ztráty a přehledu o změnách vlastního kapitálu účetní jednotka uvede pro jednotlivé položky hodnoty za běžné a minulé účetní období. V případě, že údaje za minulé a běžné účetní období nejsou srovnatelné a tato nesrovnatelnost je významná pro ekonomická rozhodnutí uživatelů účetní závěrky, upraví účetní jednotka údaje za minulé účetní období. Těmito úpravami nesmí být pozměněn výsledek hospodaření vykázaný za minulé účetní období a veškeré úpravy musí být uvedeny v příloze.
Vyhláška řeší problematiku nesrovnatelnosti údajů pouze v případě zahájení činnosti, vstupu do likvidace, prohlášení konkursu, rozdělení či splynutí a to tak, že se použijí jako údaj za minulé období údaje ze zahajovací rozvahy ke dni zahájení činnosti, vstupu do likvidace nebo ke dni účinnosti prohlášení konkursu. Ve výkazu zisku a ztráty se údaje za minulé období neuvedou. Pokud jde o
nevýznamnou nesrovnatelnost, ponechají se údaje nesrovnatelné a v příloze se uvede o této skutečnosti poznámka.
Účetní jednotky mohou vyhotovovat účetní výkazy vyplněním vytištěných formulářů nebo pomocí účetního softwaru, který obsahuje formuláře výkazů s nadefinovanými položkami. V případě zpracování výkazů softwarem může účetní jednotka použít podrobnější členění položek nebo vypustit položky s nulovou hodnotou za běžné i minulé účetní období, případně položky slučovat.
a) Rozvaha
Rozvaha podává přehled o majetku (aktiv) a zdrojů jeho krytí (pasiv) ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku sestavení rozvahy. Jedná se o přehled stavových veličin. Majetek a závazky musí být v rozvaze rozlišeny na krátkodobé a dlouhodobé. Majetek se rozčlení podle předpokládané doby použitelnosti a pohledávky a závazky podle sjednané doby splatnosti, aktuální k okamžiku sestavení rozvahy. Hranicí dlouhodobosti je jeden rok. Pokud nelze majetek a závazky rozlišit podle doby použitelnosti nebo doby splatnosti, roztřídí se podle toho, jaký záměr měla účetní jednotka s danou položkou při jejím vzniku. Např. majetek určený k obchodování bude zařazen mezi krátkodobé položky.
Rozvaha k . . .
AKTIVA PASIVA
Pohledávky za upsaný ZK Vlastní kapitál Dlouhodobý majetek Základní kapitál Dlouhodobý nehmotný majetek Kapitálové fondy
Dlouhodobý hmotný majetek Rezervní fond, nedělitelný fond, o ostatní fondy ze zisku
Dlouhodobý finanční majetek Výsledek hospodaření minulých let Oběžná aktiva Výsledek hospodaření běž. období
Zásoby Cizí zdroje
Dlouhodobé pohledávky Rezervy
Krátkodobé pohledávky Dlouhodobé závazky Krátkodobý finanční majetek Krátkodobé závazky
Bankovní úvěry a výpomoci Časové rozlišení Časové rozlišení
∑ aktiv ∑ pasiv
Tab. 1 Základní struktura rozvahy
Rozvaha obsahuje údaje o hodnotě položek za běžné a minulé účetní období. Hodnota z minulého období tu vystupuje jako srovnatelná veličina pro posouzení vývoje za uplynulé období.
Hodnota jednotlivých položek aktiv za běžné účetní období je vyjádřena ve třech sloupcích: brutto, korekce a netto. Brutto hodnota představuje vstupní hodnotu majetku, korekce zahrnují oprávky a opravné položky k dané položce majetku a netto hodnota je brutto hodnota snížená o korekci.
Hodnota položek aktiv za minulé účetní období je vyjádřena pouze v netto hodnotě.
AKTIVA Běžné účetní období Minulé účetní období Brutto Korekce Netto Netto AKTIVA CELKEM
Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek
Tab. 2 Vykazování položek aktiv v rozvaze
Položky pasiv jsou vykázány ve dvou hodnotách, v hodnotě za běžné a minulé účetní období.
PASIVA Běžné účetní období Minulé účetní období
PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál
Tab. 3 Vykazování položek pasiv v rozvaze
Uspořádání a označení položek rozvahy, které je závazné pro všechny účetní jednotky podnikatele, stanovuje příloha č. 1 vyhlášky. Jednotlivé položky musí být uvedeny odděleně a ve stanoveném pořadí. Účetní jednotka může použít i podrobnější členění položek, ale musí zachovat jejich předepsané uspořádání.
Položky jsou označeny kombinací velkých písmen latinské abecedy, římských číslic, arabských číslic a názvem položky. Jsou uváděny ve třech úrovních. Položky na nejnižší úrovni (vpředu označené arabskou číslicí) mohou být sloučeny v případě, že se nejedná o významnou částku (jejich sloučení neovlivní úsudek uživatele) a sloučení vede k vyšší srozumitelnosti ze strany uživatele. V příloze musí účetní jednotka sloučené položky rozepsat.
b) Výkaz zisku a ztráty
Výkaz zisku a ztráty poskytuje informaci o finanční výkonnosti účetní jednotky. Představuje přehled nákladů, výnosů a výsledků hospodaření dosažených v různých oblastech činnosti účetní jednotky za dané účetní období.
Pro tyto účely se činnost účetní jednotky rozděluje na běžnou a mimořádnou. Běžná činnost zahrnuje provozní a finanční činnost.
Provozní činnost je hlavní činností účetní jednotky, je jejím předmětem podnikání. Finanční činnost představuje především úroky a operace s cennými papíry. Mimořádná činnost zahrnuje neobvyklé a nahodilé operace. Výkaz je uspořádán stupňovitě podle jednotlivých činností. Za každou činnost jsou vyčísleny náklady, výnosy a výsledek hospodaření, jak můžeme vidět v následujícím přehledu.
Provozní činnost provozní výnosy
- provozní náklady
= provozní výsledek hospodaření
Finanční činnost finanční výnosy
- finanční náklady
= finanční výsledek hospodaření Běžná činnost = provozní + finanční
výsledek hospodaření výsledek hospodaření z běžné činnosti před zdaněním
- daň z příjmů za běžnou činnost výsledek hospodaření za běžnou činnost po zdanění
Mimořádná činnost mimořádné výnosy - mimořádné náklady
= mimořádný výsledek hospodaření před zdaněním
- daň z příjmů z mimořádné činnosti
= mimořádný výsledek hospodaření po zdanění
Celkem = výsledek hospodaření za běžnou činnost po zdanění + mimořádný výsledek hospodaření po zdanění
= výsledek hospodaření za účetní období po zdanění
Tab. 4 Přehled jednotlivých úrovní hospodářského výsledku
Při sestavování výkazu zisku a ztráty má účetní jednotka možnost volby mezi druhovým a účelovým uspořádáním položek v provozní činnosti. Při druhovém členění jsou náklady a výnosy uspořádány podle jejich podstaty (co je spotřebováno, za co je utrženo). V případě, že se liší vyrobené a prodané množství výkonů, dochází k věcné nesrovnalosti mezi náklady a výnosy, která se řeší úpravou výnosů.
Při účelovém členění jsou náklady a výnosy uspořádány podle příčiny jejich vzniku. Porovnávají se tak srovnatelné výnosy a náklady, protože se týkají pouze realizovaných výkonů. Pokud se účetní jednotka rozhodne pro účelové členění položek, v příloze musí uvést náklady a výnosy provozní činnosti v druhovém členění.
Výkaz obsahuje hodnoty položek za běžné a minulé účetní období. Údaj za minulé období slouží jako srovnávací veličina pro posouzení vývoje jednotlivých položek v čase. Uspořádání a označení položek v druhovém členění je stanoveno přílohou č. 2 a v účelovém členění přílohou č. 3. k vyhlášce. Jednotlivé položky musí být vykázány odděleně a ve stanoveném pořadí. Účetní jednotka může použít podrobnější členění položek, ale jen za předpokladu dodržení jejich předepsaného uspořádání. Položky výnosů jsou označeny kombinací římské a arabské číslice a názvem položky. Položky nákladů jsou označeny kombinací velkého písmene latinské abecedy a arabské číslice a názvem položky. Výkaz zisku a ztráty obsahuje i výpočtové položky, kterou jsou označeny znaménkem „+“ nebo „*“ a vyhláška stanovuje způsob jejich výpočtu.
Položky označené arabskou číslicí mohou být sloučeny, jestliže se nejedná o významnou částku nebo jejich sloučení zvyšuje srozumitelnost předkládaných informací. Sloučené položky musí být uvedeny jednotlivě v příloze.
TEXT Skutečnost v účetním období sledovaném minulém Tržby za prodej zboží
Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže
Tab. 5 Vykazování položek výkazu zisku a ztráty v druhovém členění
c) Přehled o peněžních tocích
Přehled o peněžních tocích rozvádí podrobně rozvahovou položku, která se týká peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů (dále jen „peněžní prostředky“), a doplňuje tak informace vykazované v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Poskytuje uživatelům informaci o tom, jak účetní jednotka peněžní prostředky vytvořila a jakým způsobem je použila ke své činnosti.
Z přehledu získáme podrobné informace o tom, k jakým došlo přírůstkům a úbytkům peněžních prostředků, z jaké činnosti byly peněžní prostředky získány a v jaké činnosti byly použity. Vytváří tak úplný obraz o výkonnosti účetní jednotky, protože zisk neznamená automaticky přírůstek peněžních prostředků. I ziskový podnik se může potýkat s platebními problémy či platební neschopností. Přehled o peněžních tocích je důležitým zdrojem informací pro analýzu finančního zdraví a výkonnosti účetní jednotky.
Přehled o peněžních tocích je nepovinnou součástí účetní závěrky sestavované podle českých účetních pravidel (na rozdíl od účetní závěrky podle IFRS). Uspořádání a obsahové vymezení přehledu je upraveno vyhláškou a standardem č. 23, který obsahuje příklad možného řešení přehledu o peněžních tocích nepřímou metodou.
Problémem při sestavování přehledu o peněžních tocích je vymezení pojmů peněžní prostředek a peněžní ekvivalent. Je na každé účetní jednotce, co bude zahrnovat do peněžních prostředků a ekvivalentů, ale musí přitom respektovat ustanovení vyhlášky, podle které se „za peněžní prostředky považují peníze v hotovosti včetně cenin, peněžní prostředky na účtu včetně přečerpání běžného účtu a případně převody mezi finančními účty.“9)
Peněžním ekvivalentem je podle vyhlášky „krátkodobý likvidní finanční majetek, který je snadno a pohotově směnitelný za předem známou částku peněžních prostředků a u tohoto majetku se nepředpokládají významné změny hodnoty v čase, např. dlouhodobé peněžní úložky s nejvýše tříměsíční výpovědní lhůtou a likvidní cenné papíry k obchodování na veřejném trhu.“10)
9) § 40 odst. 1 vyhlášky č. 500/2002 Sb.
10) § 40 odst. 2 vyhlášky č. 500/2002 Sb.
Vymezení, které účetní jednotka použije, by mělo být v jednotlivých účetních obdobích neměnné, aby byla zajištěna srovnatelnost údajů v čase. V příloze musí účetní jednotka uvést, jakým způsobem peněžní prostředky a ekvivalenty vymezila a případnou změnu tohoto vymezení. Převody mezi jednotlivými položkami peněžních prostředků se v přehledu nezobrazují ani nepopisují v příloze.
Počáteční a konečný zůstatek v přehledu peněžních tocích odpovídá hodnotě peněžních prostředků za minulé a běžné účetní období v rozvaze.
Přírůstky a úbytky jsou vykazovány odděleně za provozní, investiční a finanční činnost. Uživatel tak může posoudit rozsah jednotlivých činností a vztahy mezi nimi. Provozní činností je základní výdělečná činnost účetní jednotky a ostatní činnosti, které nelze zařadit do investiční ani finanční činnosti. Investiční činností jsou činnosti, které představují operace se stálými aktivy nebo poskytnutí úvěru, půjčky a výpomoci. Finanční činností jsou činnosti, které ovlivňují velikost a složení vlastního kapitálu a dlouhodobých, případně krátkodobých závazků. Vyhláška dále upřesňuje zahrnování peněžních toků do jednotlivých činností a případné alternativy zatřídění.
Pro vykázání peněžních toků z provozní činnosti si může účetní jednotka zvolit přímou nebo nepřímou metodu. Peněžní toky z investiční a finanční činnosti se vykazují přímou metodou.
Vyhláška neobsahuje předlohu pro vyhotovení přehledu o peněžních tocích. Podoba výkazu, jeho konstrukce a metoda sestavení je v pravomoci účetní jednotky. Standard pro podnikatele č. 23 obsahuje pouze ilustrativní nezávazný příklad jeho sestavení nepřímou metodou. V následujících dvou přehledech je znázorněn způsob sestavení přehledu o peněžních tocích přímou a nepřímou metodou.
U přímé metody se vykazují přímo skupiny příjmů a výdajů.
Vychází se buď z účetních případů, které znamenají pohyb peněžních prostředků, nebo z provozních nákladů a výnosů, které se upravují.
Přehled o peněžních tocích k . . . (přímá metoda)
Počáteční stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů xx Provozní činnost
Příjmy z provozní činnosti +
Výdaje z provozní činnosti -
Přijaté úroky*) +
Placené úroky*) -
Placená daň z příjmů*) -
Zaplacené dividendy*) -
Příjmy z mimořádné činnosti*) +
Výdaje z mimořádné činnosti*) -
Čistý tok z provozní činnosti +/- ∑
Investiční činnosti
Příjmy z investiční činnosti +
Výdaje z investiční činnosti -
Čistý tok z investiční činnosti +/- ∑
Finanční činnosti
Příjmy z finanční činnosti +
Výdaje z finanční činnosti -
Čistý tok z finanční činnosti +/- ∑
Změna peněžních prostředků +/- xx
Konečný stav peněžních prostředků xx
Zdroj: Landa, Martin: Účetnictví podniku
Tab. 6 Možná podoba přehledu o peněžních tocích – přímá metoda
Nepřímá metoda spočívá v úpravě výsledku hospodaření účetní jednotky o nepeněžní operace v provozní činnosti, o neuhrazené náklady a výnosy minulých nebo budoucích účetních období a o položky spojené s finanční a investiční činností. Nepeněžními operacemi se rozumí operace, které mají vliv na výsledek hospodaření, ale neznamenají peněžní přírůstek nebo úbytek. Ukázkovým příkladem nepeněžní operace jsou odpisy majetku. Při použití nepřímé metody vzniká problém při volbě kategorie výsledku hospodaření, která se dále upravuje. Nejvhodnější základnou je hospodářský výsledek za běžnou činnost nebo provozní výsledek hospodaření.
*) § 43 vyhlášky č. 500/2002 Sb. stanoví, které peněžní toky se vykáží jako samostatná položka a do jaké činnosti se zařadí, případně alternativy jejich zařazení
Přehled o peněžních tocích k . . . (nepřímá metoda)
Počáteční stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů xx Provozní činnosti
Výsledek hospodaření za účetní období +/- xx
Odpisy stálých aktiv +
Změna stavu rezerv -/+
Změna stavu časového rozlišení -/+
Zisk/ztráta z prodeje stálých aktiv -/+
Vyúčtované úroky +
Úpravy o nepeněžní operace +/- ∑
Změna stavu pohledávek -/+
Změna stavu závazků -/+
Změna stavu zásob -/+
Změna potřeby pracovního kapitálu +/- ∑
Zaplacené úroky*) -
Zaplacená daň z příjmů*) -
Čistý tok z provozní činnosti +/- ∑
Investiční činnosti
Příjmy z investiční činnosti +
Výdaje z investiční činnosti -
Čistý tok z investiční činnosti +/- ∑
Finanční činnosti
Příjmy z finanční činnosti +
Výdaje z finanční činnosti -
Čistý tok z finanční činnosti +/- ∑
Změna peněžních prostředků +/- xx
Konečný stav peněžních prostředků xx
Zdroj: Landa, Martin: Účetnictví podniku
Tab. 7 Možná podoba přehledu o peněžních tocích – nepřímá metoda
d) Přehled o změnách vlastního kapitálu
Přehled o změnách vlastního kapitálu podrobně rozepisuje rozvahovou položku týkající se vlastního kapitálu. Informuje uživatele o vývoji jednotlivých položek mezi dvěma rozvahovými dny.
Účetní jednotka musí také uvést, kolik vyplatila na dividendách a z jakých zdrojů byly prostředky pro dividendy čerpány.
*) § 43 vyhlášky č. 500/2002 Sb. stanoví, které peněžní toky se vykáží jako samostatná položka a do jaké činnosti se zařadí, případně alternativy jejich zařazení
Přehled o změnách vlastního kapitálu je nepovinnou součástí účetní závěrky sestavované podle českých účetních předpisů (oproti účetní závěrce dle IFRS). V případě, že se účetní jednotka rozhodne, že přehled o změnách vlastního kapitálu bude součástí účetní závěrky, musí příloha obsahovat příslušný komentář. Uspořádání položek a podoba přehledu není v českých účetních předpisech upravena a je v pravomoci účetní jednotky. Následující tabulka představuje možný vzhled přehledu.
Přehled o změnách vlastního kapitálu k . . . Počáteční
zůstatek Zvýšení Snížení Konečný zůstatek
Vyplacené dividendy ZK zapsaný v OR
ZK nezapsaný v OR
Vlastní akcie, obchodní podíly
Emisní ážio Rezervní fondy
Ostatní fondy ze zisku Kapitálové fondy Rozdíly z přecenění Zisk minulých období Ztráta minulých období Zisk/ztráta za běžné období po zdanění Vlastní kapitál celkem
Tab. 8 Možná podoba přehledu o změnách vlastního kapitálu
e) Příloha
Příloha k účetní závěrce je povinnou součástí účetní závěrky.
Vysvětluje, doplňuje a zpřesňuje informace uváděné v rozvaze, výkazu zisku a ztráty, případně v přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu. Forma přílohy není nijak stanovena, ale příloha by měla být sestavena způsobem, který zajistí spolehlivost, srozumitelnost a významnost uvedených informací.
Příloha musí obsahovat povinné náležitosti, které stanovuje zákon o účetnictví pro všechny složky účetní závěrky. Samotný obsah přílohy upravuje vyhláška, která stanovuje uspořádání a obsahové vymezení uváděných informací. V příloze má být především uvedeno:
1. obecné informace o účetní jednotce:
datum vzniku nebo zahájení činnosti účetní jednotky
údaje o osobách s podstatným nebo rozhodujícím vlivem v účetní jednotce
změny a dodatky provedené v obchodním rejstříku
popis organizační struktury a její zásadní změny
jména a příjmení členů statutárních a dozorčích orgánů
údaje o osobách, u kterých má účetní jednotka podstatný nebo rozhodující vliv,
údaje o zaměstnancích, členech řídících orgánů, osobních nákladech a odměnách,
údaje o půjčkách, úvěrech a zajištěních poskytnutých členům statutárních, řídících a dozorčích orgánů
2. informace o účetních metodách a zásadách a případných odchylkách od účetních metod
způsob oceňování a odpisování
způsob stanovení opravných položek a oprávek k majetku
způsob přepočtu cizí měny na českou měnu
způsob stanovení reálné hodnoty majetku a závazků
způsob ocenění a přecenění finančního majetku 3. doplňující informace k rozvaze a výkazu zisku a ztráty
Úkolem těchto informací je vysvětlit položky, které jsou významné pro analýzu a hodnocení finanční situace a výkonnosti účetní jednotky a potřebné informace nevyplývají přímo z výkazů.
U významných položek aktiv musí být uvedeny jejich přírůstky a úbytky. V příloze se také uvedou údaje, které nejsou samostatně uvedeny ve výkazech, např. daňové nedoplatky, splatné závazky sociálního a zdravotního pojištění.
4. důležité informace o majetku a závazcích
vysvětlení rozvahové položky týkající se zřizovacích výdajů
pohledávky a závazky po lhůtě splatnosti
pohledávky a závazky s dobou splatnosti k rozvahovému dni delší než 5 let
pronájem majetku, majetek zatížený zástavním právem,...
5. další informace
Účetní jednotka musí v příloze uvést významné skutečnosti, ke kterým došlo v období od rozvahového dne do okamžiku sestavení účetní závěrky.
V případě, že účetní jednotka zvolila pro sestavení výkazu zisku a ztráty účelové členění, uvede v příloze provozní náklady a výnosy v druhovém členění podle přílohy č. 2 k vyhlášce.
Dále se uvádějí informace o vydaných akciích nebo obchodních podílech, informace o vyměnitelných dluhopisech a významných změnách v položkách vlastního kapitálu.
Pokud účetní jednotka sloučila v rozvaze nebo ve výkazu zisku a ztráty některé položky, musí být tyto položky v příloze jednotlivě rozepsány.
Dále účetní jednotka zdůvodní případné nesrovnatelné údaje za běžné a minulé účetní období v rozvaze nebo výkazu zisku a ztráty.
Pokud účetní jednotka sestavuje i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu, obsahuje příloha také doplňující údaje k těmto výkazům.
Předchozí výčet informací povinně uváděných v příloze není úplný, pro účely této práce jsem uvedla podle mého názoru jen ty nejpodstatnější. Účetní jednotka by měla v příloze uvést všechny podstatné informace, které mohou významně ovlivnit ekonomická rozhodnutí uživatelů, nejen ty, o nichž mluví vyhláška. Příloha k účetní závěrce plní nezastupitelnou roli, nejenže vysvětluje položky uváděné ve výkazech, ale také dokresluje představu externích uživatelů o finanční situaci a výkonnosti účetní jednotky.
2.4.5 Rozsah účetní závěrky
Účetní jednotky sestavují účetní závěrku v plném nebo zjednodušeném rozsahu. Rozsahy se liší mírou podrobnosti vykazovaných položek v rozvaze a výkazu zisku a ztráty a množstvím informací uváděných v příloze.
a) Účetní závěrka v plném rozsahu
Účetní závěrku v plném rozsahu sestavují povinně všechny akciové společnosti a účetní jednotky, které mají povinnost nechat ověřit účetní závěrku auditorem. Ostatní účetní jednotky mohou sestavit účetní závěrku v plném rozsahu dobrovolně. Rozvaha i výkaz zisku a ztráty musí být vyhotoveny minimálně v rozsahu stanoveném v přílohách k vyhlášce. Účetní jednotky mohou použít podrobnější členění položek, ale musí být přitom dodrženo předepsané uspořádání.
Příloha musí minimálně obsahovat informace požadované vyhláškou.
b) Účetní závěrka ve zjednodušeném rozsahu
Účetní jednotky, které nemají právní formu podnikání akciovou společnost a nemají povinnost auditu, mohou sestavit účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu. Při sestavení rozvahy a výkazu zisku a ztráty účetní jednotky vycházejí ze vzorů uvedených v přílohách k vyhlášce, ale mohou vypustit položky označené arabskou číslicí. V příloze musí uvést minimálně všechny předepsané informace, kromě některých údajů, např. o vydaných akcií, obchodních podílech, vyměnitelných dluhopisech, o významných změnách ve vlastním kapitálu, o sloučených položkách atd.
2.5 Povinnosti následující po sestavení účetní závěrky
Sestavením výkazů a přílohy nejsou povinnosti spojené s účetní závěrkou splněny. Účetní závěrka musí být schválena příslušným orgánem, následně odevzdána společně s daňovým přiznáním k dani z příjmů na finanční úřad, zveřejněna a uschována. Vybrané účetní jednotky mají navíc povinnost účetní závěrku nechat ověřit auditorem, vyhotovit a nechat ověřit výroční zprávu, případně zprávu o vztazích.
rozvahový okamžik sestavení zpráva schválení zveřejnění den účetní závěrky o auditu účetní závěrky účetní závěrky
audit archivace
2.5.1 Ověření účetní závěrky auditorem
V případě, že účetní jednotka splnila za dvě po sobě jdoucí účetní období podmínky pro povinnost auditu stanovené zákonem o účetnictví, musí nechat účetní závěrku ověřit auditorem. Audit představuje nezávislé posouzení účetní závěrky, zda opravdu podává věrný a poctivý obraz o finanční situaci a výkonnosti podniku.
Hlavním cílem auditu je zvýšit věrohodnost vykazovaných informací.
Auditované společnosti vyhotovují povinně výroční zprávu, jejímž cílem je „uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení“11) účetní jednotky. Výroční zpráva dále informuje o:
významných skutečnostech, které nastaly po rozvahovém dni
předpokládaném vývoji účetní jednotky
činnosti v oblasti výzkumu a vývoje
ochraně životního prostředí a pracovněprávních vztazích
organizačních složkách v zahraničí
dalších skutečnostech podle zvláštních právních předpisů (např. podle obchodního zákoníku zprávu o vztazích mezi propojenými osobami či informace o nabytí vlastních akcií nebo zatímních listů)
používaných finančních instrumentech a řízení rizik
Výroční zpráva obsahuje také účetní závěrku, zprávu auditora o ověření účetní závěrky a výroční zprávy, případně zprávy o vztazích a další dokumenty podle zvláštního právního předpisu.
2.5.2 Schválení účetní závěrky
Účetní závěrku ještě před schválením přezkoumává kontrolní orgán účetní jednotky, je-li v účetní jednotce zřízen. U společnosti s ručením dobrovolným a akciové společnosti je kontrolním orgánem dozorčí rada, která přezkoumá účetní závěrku a předloží své vyjádření valné hromadě. V družstvu tuto funkci plní kontrolní komise.
11) § 21 odst. 1 zákona o účetnictví
Poté je účetní závěrka schválena způsobem stanoveným v obchodním zákoníku nebo společenské smlouvě.
v. o. s. k. s. s. r. o. a. s. družstvo
kdo
všichni společníci nebo podle
smlouvy
komplementáři valná hromada
valná hromada
členská schůze
termín
do konce následujícího
účetního období
do konce následujícího
účetního období
do 6 měsíců od posledního
dne účetního období
do 6 měsíců od posledního
dne účetního období
do konce následujícího
účetního období
§§
§ 21a odst. 2 zákona o účetnictví
§ 21a odst. 2 zákona o účetnictví
§ 128 odst. 1 obchodního
zákoníku
§ 184 odst. 3 obchodního
zákoníku
§ 21a odst. 2 zákona o účetnictví Tab. 9 Schvalování účetní závěrky
I když obchodní zákoník a zákon o účetnictví stanovují výše uvedené termíny pro schválení účetní závěrky, účetní jednotky musí respektovat i termíny pro odevzdání daňového přiznání k dani z příjmů, které se odevzdává společně se schválenou účetní závěrkou.
Daňové přiznání se odevzdává nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Pokud je účetní jednotka auditovaná nebo její daňové přiznání zpracovává daňový poradce, daňové přiznání musí být odevzdáno nejpozději do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Chce-li účetní jednotka včas odevzdat daňové přiznání, musí v některých případech účetní závěrku schválit dříve než jak uvádí obchodní zákoník nebo zákon o účetnictví.
2.5.3 Následné události
V případě, že se po sestavení účetní závěrky vyskytnou nové skutečnosti nebo operace, které nejsou v účetní závěrce zahrnuty a mají významný vliv na sestavenou účetní závěrku, účetní jednotka otevře již uzavřené účetní knihy a provede opravné nebo dodatečné zápisy. Poté opraví účetní výkazy a sestaví novou účetní závěrku.
rozvahový okamžik sestavení (zpráva schválení zveřejnění den účetní závěrky o auditu) účetní závěrky účetní závěrky
účetní knihy mohou nejpozději být otevřeny
Účetní jednotka může účetní knihy otevřít do chvíle, než je účetní závěrka předložena ke schválení odpovědnému orgánu.
Nejpozději mohou být účetní knihy otevřeny do konce následujícího účetního období. Po schválení účetní závěrky už nesmí účetní jednotka do uzavřených účetních knih zasahovat.
Pokud nastaly následné události, ale nemají vliv na zaúčtované částky a již sestavené účetní výkazy, účetní jednotka o nich pouze informuje v příloze.
2.5.4 Zveřejnění účetní závěrky
Po sestavení a schválení příslušným orgánem musí být účetní závěrka zveřejněna. Povinnost zveřejnění účetní závěrky se týká účetních jednotek zapsaných do obchodního rejstříku a účetních jednotek, kterým to stanovuje zvláštní právní předpis. Účetní závěrka musí být zveřejněna nejpozději do konce následujícího účetního období.
Auditované účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku, výroční zprávu a zprávu auditora ve lhůtě do 30 dnů po ověření a schválení účetní závěrky a výroční zprávy. Pokud měla být účetní závěrka ověřena auditorem a nebylo tak učiněno, musí být přesto zveřejněna a to nejpozději do konce následujícího účetního období s poznámkou, že nebyla ověřena.
Účetní jednotky zapsané do obchodního rejstříku zveřejňují dokumenty jejich uložením do sbírky listin obchodního rejstříku.
Účetní závěrka může být zveřejněna samostatně nebo jako součást výroční zprávy.
2.5.5 Archivace účetní závěrky
Účetní jednotky jsou povinny uschovávat účetní závěrku a výroční zprávu po dobu 10 let od konce účetního období, za které byly sestaveny. Pokud by byly tyto dokumenty použity i pro jiné účely, účetní jednotky je uschovají po dobu delší, tak jak vyžadují tyto účely.
3 Finanční analýza
Po tématice účetní závěrky sestavované podle českých účetních předpisů jsem se rozhodla zařadit finanční analýzu ve smyslu externí finanční analýzy, která vychází z informací vykazovaných v účetní závěrce a rozšiřuje jejich vypovídací schopnost.
3.1 Úloha finanční analýzy
Účetnictví a účetní výkazy přinášejí mnoho informací o daném podniku, ale jejich vypovídací schopnost je omezená. Správným využitím těchto čísel můžeme jejich vypovídací schopnost rozšířit, což nám umožní posoudit dosavadní vývoj podniku a také plánovat a odhadovat jeho budoucnost. K těmto účelům slouží finanční analýza.
Vychází (nejen) z účetnictví a účetních výkazů a přináší podklady pro finanční řízení a rozhodování. Účelem finanční analýzy je
„vyjádřit komplexně majetkovou a finanční situaci podniku“12). Rozšiřuje vypovídací schopnost účetních výkazů tím způsobem, že porovnává a dává do souvislosti různé informace uvedené v účetních výkazech. Finanční analýza interpretuje údaje výkazů.
Cílem finanční analýzy je posoudit finanční zdraví a finanční hospodaření daného podniku, najít jeho silné stránky a způsoby jejich využití, odhalit jeho slabé stránky a možnosti jejich eliminace.
Finanční zdraví bývá obecně chápáno jako dlouhodobá schopnost podniku plnit své cíle a záměry. Finančně zdravý podnik nejeví příznaky finančního ohrožení, tzn. že v dohledné době (do 1 roku) mu nehrozí předlužení ani platební neschopnost. Opakem tohoto stavu je finanční tíseň.
Finanční analýza nehodnotí pouze vývoj podniku v minulosti, ale přináší také podklady pro rozhodování o budoucnosti, umožňuje plánovat a odhadovat budoucí vývoj podniku.
12) Grünwald, Rolf, Holečková, Jaroslava: Finanční analýza a plánování podniku, 2004, str. 5
3.2 Uživatelé finanční analýzy
Podle toho, kdo provádí finanční analýzu, rozlišujeme interní a externí finanční analýzu.
Interní finanční analýza je prováděna interními zaměstnanci a její výsledky využívá management podniku jako podklad pro finanční řízení a rozhodování. Manažeři potřebují výsledky finanční analýzy při rozhodování o majetkové struktuře podniku a jejím financování a při rozhodování o další činnosti podniku. Výhodou manažerů je, že mají při rozhodování k dispozici i další interní informace, např.
informace manažerského a nákladového účetnictví a jiné podnikové evidence.
Externí finanční analýzu provádějí externí uživatelé účetní závěrky, kteří potřebují výsledky finanční analýzy proto, aby se mohli správně ekonomicky rozhodnout. Externí uživatelé vycházejí při finanční analýze z informací uváděných v účetních výkazech a z jiných veřejně dostupných finančních a účetních informací o podniku.
Externími uživateli jsou např. akcionáři, investoři, banky a další věřitelé, obchodní partneři, státní orgány a konkurenční podniky.
3.3 Zdroje informací
Podkladem finanční analýzy jsou různé zdroje finančních a nefinančních informací. Záleží na tom, zda jde o interní nebo externí finanční analýzu.
Externí finanční analýza využívá informace z účetní závěrky, výroční zprávy, různých hospodářských a statistických zpráv a odborných komentářů. Interní finanční analýza má k dispozici i interní informace z manažerského a vnitropodnikového účetnictví, informace od podnikových finančních analytiků a manažerů, informace z různých podnikových statistik a evidencí.
Pokud použijeme k finanční analýze informace z účetní závěrky, vzniká otázka, do jaké míry můžeme těmto informacím a tím pádem i výsledkům finanční analýzy věřit. I když je účetní závěrka ověřena auditorem, nemusí to znamenat spolehlivé podklady pro analýzu a pro rozhodování. Jednotlivé komponenty účetní závěrky, jejich obsah a členění byly popsány v předchozí části této práce.
