Hlavní práce76641_sklv01.pdf, 1.5 MB Stáhnout

(1)

V YSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V P RAZE Fakulta financí a účetnictví

Katedra veřejných financí

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2021 Vojtěch Sklenář

(2)

V YSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V P RAZE Fakulta financí a účetnictví

Katedra veřejných financí

studijní obor: Zdanění a daňová politika

Analýza dopadů pandemie COVID-19 na daňové příjmy a veřejné výdaje

Autor bakalářské práce: Vojtěch Sklenář

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Savina Finardi, Ph.D.

Rok obhajoby: 2021

(3)

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Analýza dopadů pandemie COVID-19 na daňové příjmy a veřejné výdaje“ vypracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označil a uvedl v přiloženém seznamu.

...

Jméno autora

(4)

Poděkování

Velké poděkování patří vedoucí této práce Ing. Savině Finardi, Ph. D. za trpělivost, jež je v jejím případě obrovská, za vstřícný přístup a poskytnutí odborných a cenných rad, díky kterým jsem mohl tuto práci dokončit.

(5)

Abstrakt

Cílem této bakalářské práce je analyzovat dopady pandemie COVID-19 na daňové příjmy a veřejné výdaje. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část.

V teoretické části je vymezeno jak se daňové příjmy a veřejné výdaje člení a čím jsou tvořeny. Současně jsou zde popsána opatření, která byla přijata v reakci na šíření nového typu koronaviru v České republice. Praktická část se věnuje samotné analýze dopadů pandemie na daňové příjmy a veřejné výdaje.

Klíčová slova

COVID-19, daňové příjmy, veřejné výdaje, přímé daně, nepřímé daně, kapitálové výdaje, Česká republika, pandemie

(6)

Abstract

The goal of this bachelor thesis is to analyse the effects of the COVID-19 pandemic on the tax income and public expenditures. It consists of the theoretical and practical parts. The theoretical section describes the division of the tax income and public expenditures, their categories, and contents. Simultaneously, there are outlined restrictions taken into action due to the expansion of the new type of coronavirus in Czech Republic. Practical part pursues the very analysis of the pandemic impact on the tax incomes and public expenditures.

Key words

COVID-19, public expenditures, tax income, Czech Republic, direct taxes, indirect taxes, pandemic

(7)

Obsah

Úvod ... 5

1 Pandemie koronaviru ... 6

1.1 Onemocnění COVID-19 ...6

2 Příjmy veřejných rozpočtů ... 7

2.1 Daňové příjmy ...8

2.1.1 Přímé daně ...9

2.1.2 Nepřímé daně ... 10

2.2 Pojistné na sociální pojištění ... 11

3 Výdaje veřejných rozpočtů ... 12

3.1 Běžné výdaje ... 12

3.2 Kapitálové výdaje ... 13

4 Přijatá opatření v reakci na šíření viru ... 14

4.1 Opatření na příjmové straně rozpočtu ... 14

4.2 Opatření na výdajové straně rozpočtu ... 15

4.2.1 Kompenzační program pětadvacítka pro zasažené OSVČ ... 15

4.2.2 Program Antivirus A ... 16

4.2.3 Program Antivirus B ... 17

4.2.4 Program Antivirus C ... 17

4.2.5 Program Antivirus A Plus ... 17

5 Analýza dopadů pandemie COVID-19 na daňové příjmy a veřejné výdaje .. 18

5.1 Vývoj příjmů státního rozpočtu mezi roky 2016-2020 ... 18

5.2 Analýza dopadů pandemie na daňové příjmy ... 20

5.2.1 Dopad pandemie na příjmy z titulu DPH ... 21

5.2.2 Dopad pandemie na příjmy z titulu DPPO ... 23

(8)

5.2.3 Dopad pandemie na příjmy z titulu DPFO ... 24

5.2.4 Dopad pandemie na příjmy z titulu SZ ... 26

5.3 Analýza dopadů pandemie na veřejné výdaje ... 27

5.3.1 Dopad na běžné výdaje... 30

5.3.2 Analýza podpory daňovým subjektům – srovnání s Německem ... 35

5.4 Analýza dopadů pandemie na vývoj státního dluhu ... 40

5.4.1 Vývoj výdajů na obsluhu státního dluhu ... 41

5.5 Analýza dopadů pandemie na územní rozpočty ... 42

Závěr ... 43

Seznam grafů a tabulek ... 45

Seznam použité literatury a pramenů ... 47

(9)

5

Úvod

Onemocnění COVID-19 a s tím spojená pandemie je jednou z největších zkoušek, se kterými se moderní společnost setkala. Kombinovaný vliv propadu příjmů v důsledku zastavení ekonomické aktivity a současný nárůst vládních výdajů v reakci na přijatá opatření způsobil, že v uplynulém roce 2020 hospodařily státy všech zemí s dosud nevídanými rozpočtovými deficity. Na Českou republiku, jako malou otevřenou ekonomiku, působila pandemie dvěma směry. Z jedné strany se jednalo o propad příjmů v důsledku zavedených restriktivních opatření, ze strany druhé působil zejména propad zahraniční poptávky a současně také nárůst výdajů v reakci na přijatá opatření. Výsledkem byl historicky nejvyšší deficit státního rozpočtu ve výši téměř 368 miliard korun.

Tato bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část a zabývá se analýzou dopadů pandemie COVID-19 na daňové příjmy a veřejné výdaje.

Konkrétně se zabývá analýzou dopadů na celkové příjmy státního rozpočtu, a současně, jak výrazně se tato pandemie promítla na inkasu vybraných typů daňových příjmů. Dále jsou analyzovány změny v případě veřejných výdajů, a jak se na růstu veřejných výdajů podepsala přijatá kompenzační opatření.

První kapitola teoretické části se krátce věnuje onemocnění COVID-19.

V dalších kapitolách jsou definovány veřejné finance. Pozornost je věnována zejména členění daňových příjmů a veřejných výdajů. V poslední kapitole teoretické části jsou popsána konkrétní opatření, které vláda přijala, jako kompenzace vzhledem k restriktivním opatřením přijatým v reakci na šíření nemoci COVID-19. Popsána jsou opatření jak na příjmové, tak i výdajové straně rozpočtu.

Praktická část práce se věnuje právě analýze dopadů pandemie. V první kapitole praktické části je analyzován vliv pandemie na celkové příjmy státního rozpočtu. Následně jsou zkoumány dopady na inkaso jednotlivých typů daňových příjmů, konktrétně se jedná o dopady na inkaso příjmů z daně z příjmů fyzických osob, právnických osob, daně z přidané hodnoty a z titulu sociálního zabezpečení. Druhá kapitola praktické části se věnuje analýze dopadů na veřejné výdaje, kde je současně analyzována vládní pomoc daňovým subjektům v jednotlivých měsících. Poslední část se věnuje dopadům na vývoj státního dluhu a na veřejné rozpočty.

(10)

6

1 Pandemie koronaviru

Na konci prosince 2019 se začaly šířit první zprávy o novém typu koronaviru, SARS-COV-2, který způsobuje onemocnění COVID-19. Od té doby se nemocí nakazilo více než 167 milionů lidí a 3,47 milionů jí podlehlo. Počátek pandemie je spojován s čínským městem Wu-Chan v provincii Chu-Pej, kde byl dne 8.12.2019 objeven první případ nákazy. V České republice se onemocnění poprvé projevilo o 3 měsíce později, konkrétně 1.3.2020. V České republice se k dnešnímu dni nakazilo celkem více než 1,6 milionů lidí a 30 tisíc na ni zemřelo (WHO 2021).

1.1 Onemocnění COVID-19

Onemocnění, které nese název COVID-19 je dle Státního zdravotního ústavu (2020) respirační onemocnění způsobené nově objeveným typem koronaviru, pojmenovaným SAR-COV-2. První příznaky onemocnění COVID-19 se objevily u lidí, kteří pracovali nebo pobývali na trhu v čínském městě Wu-chan, kde byly prodávány různé druhy živočišných produktů, a kde následně docházelo k jejich dalšímu zpracování a konzumaci. Dne 1.1.2020 byl trh z hygienických důvodů uzavřen.

Dle dostupných informací zveřejňovaných na stránkách (WHO 2020) se onemocnění u většiny případů projevuje mírným průběhem. U nemocných se objevují obdobné příznaky jako u chřipky (horečka, bolest kloubů a svalů, suchý kašel a únava). Tento průběh převažuje u mladší generace bez dlouhodobých zdravotních obtíží. U nejvíce ohrožené skupiny, kterou je starší populace, popřípadě lidé s jiným dlouhodobým onemocněním, nebo s obezitou se často projevují příznaky jako zápal plic či jiné problémy způsobující závažné potíže s dýcháním.

Virus se převážně šíří infekčními kapénkami do okolí a přenáší se z člověka na člověka po úzkém kontaktu s infikovanou osobou. Mezi nejúčinnější formy prevence dle Světové zdravotnické organizace patří:

 zakrývaní nosu a úst, nedotýkaní se obličeje,

 dodržování odstupu nejméně dva metry od osob vykazujících příznaky onemocnění,

 setrvání doma při podezření na onemocnění,

 důkladné mytí rukou a jejich častá dezinfekce.

(11)

7

2 Příjmy veřejných rozpočtů

Jak uvádí (Hamerníková a Maaytová 2010), veřejné příjmy lze členit na úvěrové, ty tvoří přijaté půjčky, neúvěrové, kam patří příjmy z vybíraných daní, sociálního pojistného a poplatků a příjmy ostatní, které zahrnují výnosy z prodeje majetku.

Z pohledu četnosti připisování se pak dělí na běžné tzn. opakující se a dále kapitálové, které bývají zpravidla jednorázové.

Jiný pohled na problematiku příjmů státního rozpočtu přináší Maaytová s kolektivem (2015), nebo (Vančurová et al. 2020). Podle Maaytové (2015) můžeme příjmy dělit z hlediska způsobu výběru na daňové a nedaňové, popřípadě dle závaznosti na obligatorní a dobrovolné.

Členění veřejných příjmů podle Vančurové (2020) zachycuje schéma na obrázku 1.

Zdroj: vlastní zpracování na základě (Vančurová et al. 2020)

Veřejné příjmy

Daňové

Přímé daně Nepřímé daně

Nedaňové

Nenávrtané

Běžné - poplatky Kapitálové - dary, dotace

Návratné

Kapitálové -půjčy, úvěry Obrázek 1: Členění veřejných příjmů

(12)

8

2.1 Daňové příjmy

Daňové příjmy dle (Vančurová et al. 2020) tvoří nejpodstatnější složku veřejných příjmů, obtížné je však určit co je a není daňový příjem. Z právního hlediska je daní jakákoliv platba, která v sobě zahrnuje slovní označení „daň“. Ekonomický pohled je složitější a definuje daň, jako veškerý povinný příjem veřejných rozpočtů, který splňuje následující charakteristiky:

 zákonnost, jejich platba je uložená zákonem

 nenávratnost, pokud jsou daně správně zaplaceny, nedochází k jejich vrácení

 neekvivalence, v okamžiku jejich platby není určeno protiplnění

 neúčelovost, není předem stanoven účel, na který budou vynakládány

U některých příjmů dochází k odchýlení od uvedených charakteristik, například v případě silniční daně není splněna podmínka neúčelovosti, ale za daň ji považujeme.

Stejně tak je to i v případě pojistného na veřejné pojištění, které ve svém označení neobsahuje slovo daň ani jej nelze považovat za neekvivalentní platbu, ale z ekonomického pohledu je bráno jako daňový příjem.

Primární funkcí daní je funkce fiskální, to znamená, že cílem jejich výběru je zajištění financování veřejných výdajů. Můžou být ovšem vybírány i za jiným účelem, a proto rozeznáváme i funkce alokační, redistribuční a stabilizační.

Daňové příjmy zpravidla členíme na daně přímé a nepřímé. Přímé daně zahrnují daně majetkové a důchodové. Daně nepřímé jsou zahrnuty v ceně zboží nakupovaného poplatníkem a patří sem daň z přidané hodnoty a selektivní spotřební daně z piva, vína, lihu, tabáku, paliv a maziv.

(13)

9

Členění daňových příjmů v České republice je zobrazeno na obrázku 2.

Zdroj: vlastní zpracování na základě (Vančurová et al. 2020)

2.1.1 Přímé daně

Jak již bylo uvedeno výše přímé daně se v České republice dělí do dvou skupin na daně důchodové, kam se řadí daň z příjmů fyzických a právnických osob a daně majetkové, kam patří daň z nemovitých věcí a daň silniční. Nevýhodou přímých daní je, že jsou pro daňové subjekty viditelnější a jsou jimi intenzivněji pociťovány.

2.1.1.1 Daň z příjmů fyzických osob

Jedná se o typ přímé daně, která je uvalována na příjmy jednotlivců – fyzických osob, kteří jsou daňovými rezidenty, nebo nerezidenty České republiky. Při výpočtu daně z příjmů fyzických osob je nutné rozdělení jednotlivých příjmů do pěti skupin, kterým říkáme dílčí daňové základy. Jednotlivé dílčí daňové základy se liší ve stanovení dílčího základu daně, zejména pak ve způsobu uplatnění výdajů.

Daně

Přímé

Daň z příjmů

DPFO DPPO

Majetové daně

Daň z nemovitých věcí

Nepřímé

Daně ze spotřeby

Selektivní

Spotřební daně Cla Energetické

daně Univerzální

DPH

Z užívání

Silniční

Obr. 2 členění daňových příjmů Obrázek 2: Členění daňových příjmů

(14)

10 Rozlišujeme tak:

 příjmy ze závislé činnosti,

 příjmy ze samostatné činnosti,

 příjmy z kapitálového majetku,

 příjmy z nájmu,

 ostatní příjmy.

Uplatnění výdajů je možné pouze u příjmů ze samostatné činnosti, z nájmu a v případě ostatních příjmů. V případě příjmů z kapitálového majetku tvoří výjimku možnost uplatnění výdajů na zaplacené úroky proti úrokům přijatým.

2.1.1.2 Daň z příjmů právnických osob

Poplatníkem je každá osoba, která není osobou fyzickou. Předmětem daně z příjmů právnických osob jsou dle zákona o dani z příjmů (2020) veškeré příjmy plynoucí z činnosti a z nakládání s majetkem. Sazba daně z příjmů právnických osob činí 19 %.

2.1.1.3 Daň z nemovitých věcí

Daň z nemovitých věcí je tvořena daní z pozemků a daní ze staveb a jednotek.

Předmět daně z nemovitých věcí je tvořen pozemky, které jsou na území České republiky a jsou zapsány v katastru nemovitostí. V případě staveb a jednotek jsou předmětem daně veškeré stavby a jednotky na území České republiky, které jsou zdanitelnou jednotkou, jejím poplatníkem je osoba, která danou nemovitost vlastní.

2.1.2 Nepřímé daně

Nepřímou daň lze dle (Maaytová et al. 2015) definovat jako daň, kterou státu odvádí jiná osoba než ta, která ji skutečně platí. Je zahrnuta v ceně zboží a služeb, placené poplatníkem. Nepřímé daně se dělí na daň z přidané hodnoty a selektivní spotřební daně.

2.1.2.1 Daň z přidané hodnoty

Daň z přidané hodnoty, označovaná též jako DPH je specifická tím, že objektem zdanění není majetek nebo příjem, ale spotřeba. DPH je v současné době nejvíce harmonizovanou daní v rámci Evropské unie.

(15)

11

Spotřeba je v případě DPH zdaňována v řetězci plátců daně, kterým je uložena povinnost odvádět daň na výstupu z jimi produkovaných výstupů, a naopak z hodnoty vstupů nárokovat zaplacenou daň.

2.1.2.2 Spotřební daně

Jak uvádí (Marková 2021), spotřební daně jsou státem zaváděny z důvodu regulace cen vybraných komodit, nebo za účelem omezení poptávky po škodlivém zboží, jako je například alkohol nebo tabák a jejich správu vykonávají v České republice celní úřady.

Mezi spotřební daně patří:

 daň z piva,

 daň z lihu,

 daň z vína a meziproduktů,

 daň z minerálních olejů,

 daň z tabákových výrobků.

2.1.2.3 Daň silniční

Předmětem silniční daně jsou motorová vozidla a jejich přípojná vozidla, která jsou registrovány a provozovány v České republice a zároveň slouží daňovému subjektu k výkonu podnikatelské činnosti.

2.2 Pojistné na sociální pojištění

V České republice existují 3 druhy ze zákona povinných pojistných:

 pojistné na veřejné zdravotní pojištění,

 pojistné na sociální zabezpečení, které se skládá z pojistného na důchodové pojištění, pojistného na nemocenské pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

 úrazové pojištění zaměstnanců.

Před provedením platby na výše uvedená zákonná pojištění je vždy nutné rozhodnout, zda je osoba účastna pojištění. V případech, kdy nevzniká účast na pojištění není osoba povinna pojistné platit, ovšem zpravidla nemá ani nárok na čerpání případných benefitů.

(16)

12

3 Výdaje veřejných rozpočtů

Když hovoříme o veřejných výdajích, tak dle Maaytové s kolektivem (2015) tvoří veřejné výdaje takové aktivity veřejných financí, které jsou výstupem z veřejných rozpočtů. Jejich smyslem je finanční krytí jednotlivých cílů veřejných politik, nehledě na to, jestli se jedná o veřejné politiky na úrovni centrální vlády, nebo o politiky na úrovni samosprávy.

Současně s pojmem veřejné výdaje je nutné definovat pojem veřejné výdajové programy, který je ve vztahu k veřejným výdajům pojmem užším a označuje činnosti systémově propojené, vztahující se k určitému cíli veřejné politiky. Výdajový program se hodnotí podle předem stanovených cílů, efektů a indikátorů a je zařazen do rozpočtové kapitoly tak, aby byla tato aktivita připravena k realizaci, nebo již byla realizována. Oproti tomu veřejný projekt je budoucí plán výdajové činnosti, jejichž realizace je právě v procesu rozhodování.

Veřejné výdaje je možné členit z několika hledisek. Nejčastěji se používá členění dle hlediska ekonomického, které dělí veřejné výdaje na běžné a kapitálové.

3.1 Běžné výdaje

Jsou dle Maaytové s kolektivem (2015) tvořeny výdaji, které správci rozpočtové kapitoly zabezpečují běh provozní činnosti. Patří sem například:

 sociální dávky,

 transfery veřejným rozpočtům,

 transfery příspěvkovým organizacím,

 výdaje na platy personálu,

 výdaje na opravy techniky,

 nákup spotřebního materiálu,

 výdaje na energie.

Jednoduše řečeno patří sem veškeré výdaje, které se běžně opakují v průběhu rozpočtového roku. V roce 2020 tvořily běžné výdaje 90,6 % veškerých výdajů.

(17)

13

3.2 Kapitálové výdaje

Kapitálové výdaje mají oproti tomu podobu ad-hoc, tedy pro určitý účel. Jedná se o investiční výdaje, jejichž cílem je nakoupit, popřípadě vytvořit takový statek, kterým budou v budoucnu uspokojovány potřeby veřejnosti.

Patří sem například výdaje na:

 výstavbu dálnice,

 výstavbu nové atomové elektrárny,

 nákup supersoniků pro Armádu české republiky.

Kapitálové výdaje tvořily v roce 2020 9,4 % všech výdajů a ve srovnání s běžnými výdaji se jedná o odloženou spotřebu. To znamená, že společnost se dnes vzdává své současné spotřeby, aby v budoucnu mohla využít užitek, který bude přinášet uspokojení cílovým skupinám.

(18)

14

4 Přijatá opatření v reakci na šíření viru

Samotné šíření nemoci COVID-19 by mělo významný dopad na ekonomiku České republiky, který byl ještě více umocněn přijatými vládními opatřeními zaměřenými na zamezení šíření této nemoci. Již teď lze dle (OECD 2020) říci, že hospodářský propad české ekonomiky přesahuje i globální dopady finanční krize z roku 2009.

Současná krize působí na otevřenou ekonomiku České republiky dvěma směry.

Za prvé se jedná o vliv vnitřního šoku, který je spojen s uzavřením některých provozoven a omezením výroby a šoku vnějšího, který je ovlivněn výrazným propadem zahraniční poptávky a s tím související narušení globálních dodavatelsko- odběratelských vztahů.

Pokles ekonomické aktivity se ve veřejných rozpočtech projevil jak na příjmové straně, propadem daňových i nedaňových příjmů, tak výdajové straně vlivem zvýšených výdajů vynaložených na boj s nemocí a také z důvodu přijetí nových podpůrných balíčků v reakci na zavedená opatření.

4.1 Opatření na příjmové straně rozpočtu

V reakci na mimořádnou situaci vzniklou šířením nového typu koronaviru přišlo Ministerstvo financí (2021) s řadou daňových úlev. Jednou z nich je plošné odložení daňových povinností všem podnikatelům, jejichž činnost byla ovlivněna v důsledku vládních zákazů a omezení.

Nová úleva umožnila podnikatelům automaticky odložit všechny úhrady DPH.

Stejně tak byly podnikatelů prominuty zálohy na daň z příjmů a daň silniční, a to v období od 15.10.2020 do 15.12.2020.

Dalším zvýhodněním, které bylo přijato je snížení sazeb DPH na vybrané služby.

Cílem tohoto zvýhodnění má být budoucí rychlejší oživení segmentů podnikání, které byly nejvíce ovlivněny vzniklou situací. Sazby DPH se snížily na 10 % u točeného piva, v případě stravovacích, ubytovacích a kulturních služeb, provozu lyžařských vleků, vstupu na sportovní akce a do sportovních zařízení včetně fitcenter, posiloven a saun.

(19)

15

Nově je také daňovým subjektů umožněno uplatnění daňové ztráty jako položky odečitatelné od základu daně i ve dvou bezprostředně předcházejících zdaňovacích obdobích předcházejících zdaňovacímu období, za které byla daňová ztráta vyčíslena.

Dalším nově přijatým opatřením je plošné prominutí DPH na bezúplatné dodání základních ochranných prostředků. Toto opatření platí na dodání ochranných prostředků, s povinností přiznat daň, která vznikla v období od října do prosince 2020 a zahrnuje následující situace:

 bezúplatné dodání zboží (testovací soupravy, respirátory, roušky),

 bezúplatné dodání zboží k výrobě dezinfekce,

 bezúplatné dodání zboží složkám integrovaného záchranného systému, armádě ČR a pro potřeby sociálních služeb,

 bezúplatné dodání zboží zdravotníkům.

Dále byla snížena sazba silniční daně u vozidel nad 3,5 tuny a to o 25 %.

Ministerstvo financí si od tohoto opatření slibuje přínos v oblasti přímé redukce fixních nákladů provozovatelům.

Dne 25.9.2020 byla také zrušena daň z nabytí nemovitých věcí zákonem č. 389/2020 Sb. se zpětným použitím pro vklady povolené katastrem nemovitostí od 1.12.2019 (Běhounek 2020).

Nejzásadnější změnou, která byla od ledna 2021 zavedena v rámci daňového balíčku (2021) se týká daně z příjmů fyzických osob, kde došlo ke zrušení superhrubé mzdy a její nahrazení klouzavou progresivní sazbou 15 % a 23 %.

4.2 Opatření na výdajové straně rozpočtu

V reakci na šíření nového typu koronaviru a s tím související přijatá restriktivní nařízení, přišla vláda České republiky s řadou podpůrných balíčků na podporu daňových subjektů. Jak uvádí (Ministerstvo vnitra 2021), celkem bylo přijato 35 podpůrných balíčků, z nichž níže jsou popsány pouze ty nejvýznamnější.

4.2.1 Kompenzační program pětadvacítka pro zasažené OSVČ Jak uvádí zákon č. 159/2020 Sb. (2020), byl program „pětadvacítka“ formou přímé podpory pro ekonomicky zasažené OSVČ. Cílem programu bylo poskytnutí finanční pomoci osobám samostatně výdělečně činným přímo zasaženým v důsledku krizových opatření vlády, a to zejména z důvodů omezení otevírací doby provozovny,

(20)

16

nebo její úplné uzavření, dále pak z důvodu karantény pro podnikající OSVČ, nebo její zaměstnance či omezení poptávky po výrobcích nebo službách poskytovaných OSVČ.

Bonus byl vyplácen za období od 12.3 do 30.4 a následně pak od 1.5 do 8.6.2020 ve výši 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období. Celková částka vyplacená za plný počet dnů činila 25 000 Kč na osobu.

Dne 9.4.2020 byl program rozšířen i o osoby vykonávající práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr zakládající účast na nemocenském pojištění, pokud tato práce nemohla být vykonávána z důvodu překážky na straně zaměstnavatele, která nastala v důsledku ohrožení zdraví, nebo krizových opatření spojených v souvislosti s šířením nemoci COVID-19. Těmto osobám náležela za stejné bonusové období částka 350 Kč za každý kalendářní den. Program byl administrován finanční správou v jejíž kompetenci bylo i vyplácení výše uvedených bonusů.

4.2.2 Program Antivirus A

Jedná se o první z programů pro podnikatele na podporu zaměstnanosti, který byl přijat v reakci na zavedená opatření pro podniky zasažené pandemií. Program byl schválen vládou České republiky dne 30.3.2020 a jak uvádí Ministerstvo práce a sociálních věcí (2020) podstatou tohoto programu je plná, nebo alespoň částečná kompenzace nákladů zaměstnavatelů ve formě náhrad mezd náležejících zaměstnancům za dobu překážek v práci vyvolaných nucenou karanténou, nebo mimořádnými vládními opatřeními.

Výše příspěvku v rámci programu Antivirus A činí 80 % z vyplacené náhrady mzdy a zní provedených odvodů, která byla vyplacena zaměstnanci zaměstnavatelem v průběhu doby trvání překážek v práci.

Úkolem zaměstnavatele je tedy provést vyúčtování a uvést výši vyplacené mzdy a tu část zákonných odvodů, která odpovídá výši náhrady, ze součtu těchto částek pak příslušný úřad práce vyplatí podnikajícímu subjektu sumu, která se rovná 80 %.

Maximální výše příspěvku na jednoho zaměstnance je stanovena na 39 000 Kč na kalendářní měsíc. Výše příspěvku je stanovena na základě skutečně vyplacených náhrad mezd. Přihlíží se tedy k situacím, kdy zaměstnavatel vyplácí vyšší než minimální náhrady mezd stanovené zákoníkem práce.

(21)

17 4.2.3 Program Antivirus B

Program, který navazuje na předchozí Antivirus A, a jehož cílem je podpořit ty zaměstnavatele, jejichž zaměstnanci nemohli vykonávat činnost z důvodu překážky v práci, kvůli poklesu počtu zaměstnanců pod únosnou míru vlivem nařízené karantény, či ošetřování dítěte. Nebo v případech, kdy firma musela zastavit provoz kvůli nedostatku surovin či jiných výrobních vstupů, nebo v případech omezení poptávky po výrobcích a službách vlivem krize zaviněné pandemií koronaviru.

Maximální výše podpory v programu Antivirus B činí 60 % vyplacených náhrad mezd včetně povinných odvodů, nejvýše však 29 000 Kč na kalendářní měsíc za jednoho zaměstnance, a to v období od 12.3.2020 do 28.2.2021 (Maláčová 2020).

4.2.4 Program Antivirus C

V pořadí třetí program, který byl přijat v reakci na proti pandemická opatření, jehož cílem bylo, dle informací uvedených na webu Ministerstva práce a sociálních věcí (2020), poskytnutí nároku na prominutí pojistného plnění pro podnikatele za měsíc červen, červenec a srpen 2020, pokud k poslednímu dni kalendářního měsíce, v němž podávali žádost, nezaměstnávali více než 50 zaměstnanců v pracovním poměru. Splnění podmínek pro prominutí pojistného bylo posuzováno v každém měsíci zvlášť.

Maximální výše odpuštěného pojistného činila 24,8 % z úhrnu všech příjmů jejich zaměstnanců. Program byl k 31.11.2020 ukončen.

4.2.5 Program Antivirus A Plus

Jak uvádí (Ministerstvo práce a sociálních věcí 2020) na rozdíl od programu Antivirus A je tento program určen pouze pro ty zaměstnavatele, jejichž provoz byl nuceně uzavřen, nebo jinak omezen z důvodu krizových opatření vlády, či mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví. Tento program se tedy netýká podnikatelů jejichž provoz byl omezen nařízenou karanténou či izolací.

Podpora z programu Antivirus A Plus je vyplácena za období od 1.10.2020 do 28.2.2021 a maximální výše vyplacené částky činí 100 % z vyplacené náhrady mzdy a z ní provedených odvodů, která byla vyplacena zaměstnavatelem zaměstnanci za dobu trvání omezení, nejvýše však 50 000 Kč na kalendářní měsíc za jednoho zaměstnance.

(22)

18

5 Analýza dopadů pandemie COVID-19 na daňové příjmy a veřejné výdaje

Praktická část bakalářské práce je věnována analýze dopadů pandemie COVIDU-19 na daňové příjmy a veřejné výdaje. V první kapitole praktické části je analyzován negativní dopad pandemie COVIDU-19 na celkové příjmy státního rozpočtu, jsou zobrazeny data od roku 2016, aby bylo možné dostatečně zohlednit stav daňových příjmů v letech předcházejících krizi a následně kvantifikovat, jak významný propad daňových příjmů skutečně byl. Následuje analýza dopadů na inkaso z daně z příjmů právnických osob, fyzických osob, z titulu sociálního pojištění a také univerzální daně ze spotřeby.

Druhá kapitola praktické části je věnována analýze dopadů pandemie na veřejné výdaje, je zkoumán vliv pandemie na růst veřejných výdajů a také jak se na tomto růstu podepsaly zavedená opatření na zmírnění dopadů pandemie. Součástí druhé kapitoly je i komparační analýza na příkladu Německa, kde je analyzováno, jak významně se lišily výdaje na podporu daňových subjektů v České republice a Německu.

Třetí kapitola zkoumá celkový vliv pandemie na veřejné rozpočty. Jsou zde analyzovány dopady pandemie na územní rozpočty a vývoj státního dluhu.

5.1 Vývoj příjmů státního rozpočtu mezi roky 2016-2020

Jak je uvedeno v tabulce č. 1, daňové příjmy vykazovaly mezi lety 2016-2019 průměrné tempo růstu 7,08 %, toto bylo zejména způsobeno současným růstem ekonomiky, kdy průměrný růst reálného HDP byl ve stejném období dle dat získaných na webu Českého statistického úřadu (2021) 6,22 % v nominální výši. V roce 2020 následně vlivem šíření nového typu koronaviru došlo k průměrnému poklesu daňových příjmů oproti roku 2019 o 4,33 %. V absolutní hodnotě se jednalo o propad 56,97 miliard českých korun. Současně však došlo k růstu kapitálových příjmů a přijatých transferů, díky čemuž byl průměrný propad celkových příjmů státního rozpočtu nižší než průměrný pokles daňových příjmů, a to ve výši 3,13 % oproti roku 2019.

(23)

19

Tabulka 1: Vývoj celkových příjmů státního rozpočtu

Období 2016 2017 2018 2019 2020

Daňové příjmy 1071,49 1155,61 1240,37 1315,71 1258,74

Kapitálové příjmy 6,53 8,37 17,63 18,73 21,41 Nedaňové příjmy 33,90 24,42 23,51 21,50 20,16 Přijaté transfery 169,71 85,24 122,40 167,28 175,16 Příjmy celkem 1281,62 1273,64 1403,92 1523,22 1475,48 Tempo růstu

daňových příjmů (v % meziročně)

x 7,85 7,33 6,07 -4,33

Tempo růstu celkových příjmů (v % meziročně)

x -0,62 10,23 8,5 -3,13

Zdroj: vlastní zpracování na základě (Ministerstvo financí 2021)

Daňové příjmy tvoří nejvýznamnější složku celkových příjmů státního rozpočtu, jak ukazuje graf č. 1, ve všech letech sledovaného období přesahoval podíl daňových příjmů na celkových příjmech státního rozpočtu 83 %. Nejvýznamnější roli na celkových příjmech státního rozpočtu hrály daňové příjmy v roce 2017, kdy dosahovaly podílu téměř 91 %, což bylo jednak způsobeno růstem daňových příjmů oproti roku 2016 o 7,85 % a zároveň propadem přijatých transferů a nedaňových příjmů. Tento propad se negativně projevil na vývoji celkových příjmů státního rozpočtu, které klesly oproti předchozímu roku o -0,62 %. V následujících letech postupně klesala významnost daňových příjmů a v roce 2020 představovaly podíl na celkových příjmech 85 %.

(24)

20

Graf 1: Vývoj příjmů státního rozpočtu a podíl daňových příjmů v mld. Kč

5.2 Analýza dopadů pandemie na daňové příjmy

Následující kapitola na začátku porovnává vývoj daňových příjmů v období mezi roky 2019 a 2020 a následně se zaměřuje na každý příjem zvlášť a přináší analýzu měsíčního vývoje jednotlivých druhů příjmů.

Jak lze vyčíst z tabulky č. 2, pandemie COVIDU-19 se negativně projevila na všech titulech daňových příjmů, největší vliv však krize měla na inkaso daní z příjmů právnických osob, u kterého došlo k nejvyššímu absolutnímu meziročnímu poklesu, a to ve výši 22,35 mld. korun českých (12,22 %), což bylo primárně způsobeno zavedenými vládními opatřeními a zároveň i propadem globální poptávky.

V porovnání s daní z příjmů právnických osob nedošlo u daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti mezi roky 2019 a 2020 k tak významnému poklesu, meziroční změna z tohoto titulu činila -4,54 % (10,76 mld.). Stejně tak i u sociálního pojištění u kterého došlo k meziroční změně v relativní výši -2,05 % (11,28 mld.).

To ovšem neplatí u daně z příjmů fyzických osob ze samostatné činnosti, kde v relativním vyjádření došlo k poklesu ve výši -42,03 % (4,16 mld.). Lze tedy tvrdit, že skupina poplatníků osob samostatně výdělečně činných byla nejvíc zasažena zavedenými vládními opatřeními, což bylo, jak lze později vidět, alespoň částečně kompenzováno v rámci podpůrných balíčků přijatých v reakci na zavedená opatření.

(25)

21

Tabulka 2: Daňové příjmy státního rozpočtu a meziroční změna daňových příjmů

Období 2019 2020 20/19 (v %)

Daňové příjmy celkem (v mld.) 1 859 1 787 -4 %

DPH (v mld.) 432 426 -1 %

DPPO (v mld.) 183 161 -12 %

DPFO – závislá činnost (v mld.) 237 226 -5 %

DPFO – přiznání (v mld.) 10 6 -42 %

Spotřební daně (v mld.) 167 162 -3 %

Ostatní daně (v mld.) 48 34 -29 %

Pojistné na SP (v mld.) 552 540 -2 %

Zdroj: vlastní zpracování na základě (Česká národní banka 2021)

Nejméně zasaženým zdrojem příjmů státního rozpočtu se zdají být příjmy ze spotřebních daní, kde u daně z přidané hodnoty došlo k meziročnímu poklesu -1,19 % (5,13 mld.) a u spotřebních daní se jednalo o propad inkasa ve výši -2,79 % (4,65 mld.).

5.2.1 Dopad pandemie na příjmy z titulu DPH

Jak již bylo uvedeno výše, výnos z inkasa u daně z přidané hodnoty činil v roce 2020 celkem 426,25 miliard korun českých, což bylo o 1,19 % méně než v předešlém roce. Na negativním vývoji příjmů z tohoto titulu se projevila restriktivní opatření proti šíření epidemie, zejména pak pokles maloobchodních tržeb, jelikož maloobchod a služby byly první ze sektorů, které byly uzavřeny v reakci na šíření viru, vliv ale měla také další opatření, která byla přijata, jako například snížení sazeb daně z přidané hodnoty na teplo a chlad, stravovací služby a další služby, nebo posečkání úhrady DPH.

Následující graf č. 2 popisuje vývoj inkasa příjmů z daně z přidané hodnoty po jednotlivých měsících, kde levá osa zobrazuje částku vybrané daně v miliardách korun českých a na pravé ose je zobrazeno procentuální srovnání daňových příjmů s rokem předešlým.

(26)

22

Graf 2: Celostátní daňové příjmy z titulu DPH

V prvních třech měsících roku 2020, před příchodem onemocnění COVID-19 do České republiky, vykazovaly příjmy z titulu DPH rostoucí trend. Kdy meziroční změna za leden 2020 činila 5,59 % (2,51 mld.), za únor 9,81 % (6,45 mld.) a 5,72 % (5,29 mld.) za měsíc březen. V následujících měsících se již plně začala projevovat restriktivní opatření vlády tím, že v měsíci dubnu došlo k poklesu inkasa příjmů z DPH ve výši -1,53 % (2,07 mld.), a následný klesající trend pokračoval až do konce roku 2020. V měsíci květnu došlo k nejvýraznějšímu propadu příjmů oproti roku 2019 v relativním vyjádření, kdy rozdíl činil -6,88 % (11,53 mld.). V měsíci červnu došlo k nejvýraznějšímu propadu příjmů v absolutním vyjádření, rozdíl v inkasu mezi červnem 2019 a 2020 činil -6,08 % (12,17 mld.). Až do konce roku se v dalších měsících rozdíl v inkasu postupně snižoval průměrným tempem 0,3 % za měsíc.

V prvním měsíci roku 2021 sice došlo k dalšímu propadu příjmů oproti roku předchozímu, a to ve výši -4,16 % (1,97 mld.), nicméně oproti roku 2019 se jednalo o mírný nárůst ve výši 1,2 % (0,54 mld.). Únor a březen ale opět pokračoval v negativním trendu nastoleném v předchozím roce, jak oproti roku 2019, kdy propad příjmů v únoru činil -3,64 % (2,39 mld.) a v březnu -1,59 % (1,47 mld.), tak oproti roku 2020, ve kterém byl zaznamenán propad únorových příjmů ve výši -12,25 %

(27)

23

(8,84 mld.) a březnový propad znamenal -6,91 % (6,76 mld.). V dubnu roku 2021 byl již ale zaznamenán meziroční nárůst, a to ve výši 2,82 % (3,74 mld.).

5.2.2 Dopad pandemie na příjmy z titulu DPPO

Inkaso daní z příjmů právnických osob bylo nejvíce ovlivněno pandemii COVID-19. Celkový meziroční propad příjmů z tohoto titulu činil -12,22 % (22,35mld.), na této skutečnosti se nejvýznamněji projevilo omezení prodeje, ale i pokles mezinárodní poptávky po zboží, což mělo významný vliv na příjmy poplatníků daně z příjmů právnických osob. Dále se na výši inkasa z této daně projevilo prominutí záloh pro daňové poplatníky, které vláda schválila jako podpůrné opatření v reakci na šíření viru.

Následující graf č. 3 zobrazuje vývoj daňových příjmů v jednotlivých měsících roku 2019, 2020 a 2021, kde na levé ose je zobrazena kumulovaná výše příjmů v miliardách korun českých a pravá osa zobrazuje procentuální změnu v inkasu daně z příjmů právnických osob oproti předcházejícímu roku.

Graf 3: Vývoj inkasa daně z příjmů právnických osob

V prvních měsících roku bývá zpravidla nižší výše inkasa, což je ovlivněno termíny pro podání daňového přiznání a splatností daňových záloh. V lednu roku 2020 došlo k nárůstu příjmů oproti předešlému roku o 77,91 % (0,67 mld.). Nárůst byl zaznamenán i v únoru a březnu roku 2020 stejně jako u daně z přidané hodnoty.

(28)

24

Zvýšení inkasa v únoru činilo 32 % (0,72 mld.) a v březnu 1,97 % (0,8 mld.), nicméně z ekonomického hlediska nelze těmto skutečnostem přikládat příliš velký význam. Od následujícího měsíce se opět začala výrazně projevovat zavedená vládní omezení, která se negativně projevila na inkasu daně z příjmů právnických osob. V dubnu činil propad příjmů oproti předchozímu roku -6,23 % (2,74 mld.) a v květnu -11,06 % (5,08 mld.). V červnu vykázaly příjmy z titulu daně z příjmů právnických osob pokles ve výši -24,91 % (24,68 mld.), který byl zejména zaviněn prodloužením lhůty pro podání daňového přiznání, což se projevilo i v následujícím měsíci, ve kterém činil propad inkasa -29 % (30,41 mld.), který byl zároveň i nejvýznamnější ze všech měsíců roku 2020. Každý z následujících měsíců znamenal propad inkasa daně z příjmů právnických osob, nicméně docházelo k postupnému snižování celkového rozdílu průměrným tempem 2,98 % za měsíc, zejména vlivem uplynutí posunutého termínu pro platbu záloh. V srpnu činila meziroční změna inkasa -21,95 % (22,86 mld.), v září -19,6 % (28,45 mld.), v říjnu -18,46 % (27,13 mld.) a v listopadu -17,65 % (25,86 mld.).

V lednu roku 2021 došlo sice k meziročnímu poklesu ve výši -26,8 % (0,41 mld.), nicméně ve srovnání s rokem 2019 došlo k nárůstu o 30,23 % (0,26 mld.), stejně tak i v únoru 2021 došlo k poklesu ve srovnání s rokem 2020 ve výši -11,45 % (0,34 mld.), ale ve srovnání s rokem 2019 k růstu o 16,88 % (0,38 mld.). V měsíci březnu, kdy dochází k úhradě zálohy na daň z příjmů právnických osob, znamenal rok 2021 v meziročním srovnání nárůst jak oproti roku 2020 tak i 2019. V prvním případě se jednalo o nárůst ve výši 0,65 % (0,27 mld.) a v druhém případě 2,64 % (1,07 mld.) 5.2.3 Dopad pandemie na příjmy z titulu DPFO

V celkovém meziročním srovnání zaznamenalo inkaso příjmů z titulu daně z příjmů fyzických osob propad ve výši -4,54 % (10,76 mld.). Na této skutečnosti se negativně podílelo zejména uzavření některých podniků v důsledku nouzového stavu, dále pak ošetřování, či péče o dítě během uzavření škol a samozřejmě také pokles celkové zaměstnanosti ve výši 0,8 %.

Následující graf č. 4 zobrazuje vývoj kumulovaných příjmů z titulu daně z příjmů z fyzických osob, kde na levé ose je zobrazen vývoj v miliardách korun českých a pravá osa ukazuje procentuální změnu v jednotlivých měsících oproti předchozímu roku.

(29)

25

Graf 4: Vývoj inkasa daně z příjmů fyzických osob

Stejně jako u daně z příjmů právnických osob a daně z přidané hodnoty, znamenal leden až březen roku 2020 nárůst inkasa příjmů oproti předchozímu roku, konkrétně ve výši 11,61 % (2,36 mld.) v lednu, 10,91 % (4,18 mld.) v únoru a 10,37

% (5,58 mld.) v březnu. V následujících měsících se ale opět začaly projevovat vládní restrikce a opatření, které uzavřely některé podniky a tím i ovlivnily výnos z tohoto titulu. V dubnu roku 2020 byl zaznamenán pokles inkasa ve výši -6,13 % (4,24 mld.) a v květnu ve výši -12,75 % (11,46 mld.). K nejvýraznějšímu propadu inkasa z daně z příjmů fyzických osob ovšem došlo v červnu roku 2020, který činil -13,95 % (15,45 mld.). Od tohoto měsíce docházelo k postupnému snižování rozdílu průměrným tempem 1,6 % za měsíc.

V roce 2021 byl negativní dopad pandemie na inkaso daně z příjmů fyzických osob ještě více umocněn vlivem daňových změn, zejména pak zrušením superhrubé mzdy a zvýšením slevy na poplatníka ze současných 24 840 Kč na 27 840 Kč.

Na začátku roku 2021 se výše zmíněné změny nezačaly ještě plně projevovat, jelikož v lednu dochází k výplatě prosincových mezd, meziroční rozdíl činil propad pouhých -1,98 % (0,45 mld.), načež v únorovém a březnovém inkasu se již přijaté změny promítat začaly a meziroční propad činil -22,95 % (9,75 mld.) v únoru,

(30)

26

respektive -33,19 % (19,71 mld.) v březnu. V dubnu činil celkový propad inkasa z titulu daně z příjmů fyzických osob -32,88 % (21,36 mld.).

Graf 5: Vývoj inkasa daně z příjmů fyzických osob z daňových přiznání

Graf č. 5 zobrazuje vývoj inkasa daně z příjmů fyzických osob z daňových přiznání, kde levá osa zobrazuje výši vybrané daně v miliardách korun českých a pravá zobrazuje meziroční procentuální změnu. Jak již bylo zmíněno, výše příjmů z tohoto titulu byla ovlivněna pandemií nejvíce, přičemž meziroční propad byl zaznamenán ve výši -41,96 % (4,15 mld.). Negativní trend pokračoval i v prvních dvou měsících následujícího roku, nicméně v březnu 2021 již došlo k mírnému meziročnímu nárůstu ve výši 0,87 % (0,05 mld.).

5.2.4 Dopad pandemie na příjmy z titulu SZ

Příjmy z titulu pojistného na sociální zabezpečení tvoří druhý nejvýznamnější zdroj státních příjmů. Graf č. 6 zobrazuje vývoj inkasa příjmů z tohoto titulu. Stejně jako u předchozích grafů je na levé ose zobrazen vývoj inkasa příjmů v miliardách korun českých a na pravé ose je zobrazena meziroční procentuální změna po jednotlivých měsících. Podobně jako u inkasa příjmů z titulu daně z přidané hodnoty došlo u pojistného na SZ k méně výraznému procentuálnímu poklesu než u ostatních titulů. Celkový meziroční propad byl zaznamenán ve výši -2,05 % (11,28 mld.). Na

(31)

27

této skutečnosti se zejména podílelo prominutí pojistného placeného zaměstnavatelem v rámci programu Antivirus C.

V lednu roku 2020 došlo k meziročnímu nárůstu ve výši 5,47 % (2,38 mld.) a stejně tak byl zaznamenán nárůst i v únoru 5,79 % (5,06 mld.), březnu 4,33 % (5,69 mld.) dubnu 2,07 % (3,70 mld.) i květnu 0,05 % (0,11 mld.), tímto měsícem však pozitivní trend skončil a v následujících měsících se postupně navyšoval meziroční propad, až dosáhl svého maxima -4,40 % (18,07 mld.) v měsíci září. Leden až březen opět znamenal meziroční růst. V lednu 4,67 % (2,14 mld.) v únoru 2,08 % (1,93 mld.) v březnu 2,59 % (3,55 mld.) a 3,5 % (6,39 mld.) v dubnu.

Graf 6: Vývoj inkasa příjmů z pojistného na sociální zabezpečení

5.3 Analýza dopadů pandemie na veřejné výdaje

Na celkovou výši veřejných výdajů měly vliv kroky, které vláda České republiky podnikla v reakci na šíření nemoci COVID-19. Mezi ty nejvýznamnější se řadí programy na podporu zaměstnanosti a přímé kompenzační bonusy, výrazně se ale také projevil růst objemu peněz vynaložených na nákup zdravotnických pomůcek, které byly zejména v první vlně pandemie nedostatkovým zbožím, což se výrazně podepsalo na jejich ceně, která byla v mnohých případech několikanásobně výši, než částka, která by odpovídala jejich skutečné tržní ceně.

(32)

28

Graf č. 7 zobrazuje vývoj výdajů státního rozpočtu ve stálých cenách, kde na levé ose je zobrazena výše veřejných výdajů v miliardách korun českých a na pravé ose je zobrazen podíl běžných a kapitálových výdajů na celkových výdajích státu za daný rok.

Jak lze z grafu vyčíst, běžné výdaje tvoří nejpodstatnější složku celkových výdajů, jejich podíl na celkových výdajích ve všech letech sledovaného období přesahoval 90 %, nicméně si lze všimnout, že tento podíl v průběhu sledovaného období klesal zejména z důvodu rychlejšího tempa růstu kapitálových výdajů.

Kapitálové výdaje ve sledovaném období rostly průměrným tempem 18,69 % za rok, oproti tomu běžné výdaje rostly průměrným tempem 9,26 % za rok.

Graf 7: Vývoj výdajů státního rozpočtu

(33)

29

Tabulka č. 3 přináší podrobnější pohled na výdaje státního rozpočtu mezi lety 2016-2020 ve stálých cenách.

Tabulka 3: Vývoj veřejných výdajů

Období 2016 2017 2018 2019 2020

Běžné výdaje (v mld.)

1135 1169 1258 1374 1618

Kapitálové výdaje (v mld.)

84 79 114 135 167

Výdaje celkem (v mld.)

1220 1248 1372 1509 1785

Tempo růstu běžných

výdajů (v % meziročně) X 2 % 7 % 9 % 17 % Tempo růstu kapitálových

výdajů (v % meziročně) X -5 % 43 % 18 % 23 % Tempo růstu celkových

výdajů (v % meziročně) X 2 % 9 % 10 % 18 %

Mezi roky 2016 a 2017 došlo k růstu výdajů o 2,36 % (28,74 mld.). Na této skutečnosti se podepsal pouze růst běžných výdajů, který meziročně činil 2,93 % (33,26 mld.), kdežto kapitálové výdaje ve stejném období poklesly o -5,37 % (4,52 mld.). Mezi roky 2017 a 2018 již zaznamenaly růst jak běžné výdaje, a to ve výši 7,64 % (89,27 mld.), tak i kapitálové výdaje ve výši 43,02 % (34,31 mld.) Mezi roky 2018 a 2019 byl zachován rostoucí trend, běžné výdaje meziročně vzrostly o 18,66 % (116,03 mld.) respektive 10,01 % (21,29 mld.) v případě kapitálových výdajů.

Nejvýraznější rozdíl v růstu celkových státních výdajů byl zaznamenán mezi roky 2019 a 2020 což bylo z jedné strany způsobeno vlivem pandemie COVID-19, ale ze strany druhé také vlivem zvyšování běžných výdajů. Celkově výdaje vzrostly o 18,31 % (276,31 mld.), z toho růst kapitálových výdajů činil 23,58 % (31,92 mld.) a růst běžných výdajů činil 17,79 % (244,39 mld.). Z následujících skutečností lze odvodit stále se zvyšující význam kapitálových výdajů, což je způsobeno zejména současným růstem ekonomické aktivity, kdy HDP ve sledovaném období průměrně rostlo v nominální výši o 6,22 % za rok.

(34)

30 5.3.1 Dopad na běžné výdaje

V následují části práce budou analyzovány dopady pandemie na vybrané druhy běžných výdajů, zejména budou analyzovány dopady na neinvestiční transfery podnikatelským subjektům, na neinvestiční nákupy a dále pak výdaje na sociální dávky se zaměřením na důchody a podpory v nezaměstnanosti.

5.3.1.1 Výdaje na neinvestiční transfery podnikatelským subjektům

Následují graf č. 8 analyzuje vývoj běžných výdajů na neinvestiční transfery podnikatelským subjektům, které činí zhruba 6 % z celkových výdajů. Částky jsou uvedeny ve stálých cenách, aby byly očištěny o vliv inflace. Levá strana zobrazuje výši vynaložených výdajů v miliardách korun českých a pravá osa zobrazuje procentní meziroční změnu v objemu vynaložených výdajů za každý jednotlivý měsíc.

V prvních měsících roku 2020 došlo při meziročním srovnání k poklesu v objemu prostředků vynaložených na transfery podnikatelským subjektům.

Konkrétně tento pokles činil -37,58 % (0,62 mld.) v lednu, -2,21 % (0,24 mld.) v únoru a -1,96 % (0,29 mld.) v březnu. Od následujícího měsíce se již začal projevovat vliv pandemie COVID-19, zejména se výrazně projevily podpůrné programy vlády, prostřednictvím kterých bylo podnikatelům přispíváno na úhradu jejich výdajů, zejména na náhrady mezd pro zaměstnance.

Díky těmto programům se objem výdajů vynaložených na transfery podnikatelským subjektům v období mezi roky 2019 a 2020 téměř zdvojnásobil.

K nejvýznamnějšímu meziročnímu nárůstu došlo v měsíci říjnu, ve kterém tento nárůst činil 92,51 % (37,67 mld.). Následující rok pokračoval v nastaveném trendu, v meziročním srovnání činil růst výdajů vynaložených na transfery podnikatelským subjektům 416,85 % (4,28 mld.) v lednu, 132,79 % (13,95 mld.) v únoru a 156,56 % (22,91 mld.) v březnu, stejně jako v předchozím roce byla tato skutečnost ovlivněna zejména růstem výdajů vynaložených na podpůrné programy pro podnikatele.

(35)

31

Graf 8: Transfery podnikatelským subjektům

5.3.1.2 Výdaje na neinvestiční nákupy

Objem výdajů vynaložených na neinvestiční nákupy byl ve sledovaném období ovlivněn zejména zvýšeným objemem nákupu zdravotních pomůcek v souvislosti se šířením nového typu koronaviru.

Jak ukazuje následující graf č. 10, kde na levé ose je zobrazen objem vynaložených výdajů v miliardách korun českých a na pravé ose procentní meziroční změna, k nejvýraznějšímu nárůstu mezi roky 2019 a 2020 došlo v měsících březnu a dubnu, ve kterých se stát podílel na nákupu zdravotnického materiálu, zejména ochranných pomůcek, jako jsou roušky a respirátory, které byly v tomto období vysoce nedostatkovým zbožím. Meziroční růst v objemu vynaložených výdajů v těchto měsících činil 35,43 % (4,82 mld.) v březnu a 40,35 % (7,66 mld.), podobný skokový meziroční nárůst byl zaznamenán i v únoru 2021, tento růst byl způsoben ze stejného důvodu jako v měsících březnu a dubnu roku předchozího.

(36)

32

Graf 9: Výdaje na neinvestiční nákupy

5.3.1.3 Výdaje na důchody

Graf č. 10 zobrazuje na levé ose objem vynaložených výdajů v miliardách korun českých a na pravé ose zobrazuje procentní změnu oproti předešlému roku.

Jak ukazuje následující, objem výdajů na důchody sice mezi lety 2019 a 2020 vzrostl průměrně o 8,08 %, nicméně nelze tvrdit, že se na tomto růstu významně podepsala pandemie COVIDU-19. Výše zmíněný růst byl spíše způsoben valorizací důchodů, v rámci které, jak uvádí Česká správa sociálního zabezpečení (2020), došlo k navýšení základní výměry důchodu o 220 korun českých a dále k navýšení o 5,2 % v rámci procentní výměry důchodu.

V roce 2021 vykazuje objem vynaložených výdajů růstový trend, který je opět způsoben valorizací důchodů, která dle dat uvedených na webu České správy sociálního zabezpečení (2021) činí u základní výměry 60 korun českých a u procentní výměry se jedná o navýšení 7,1 %.

Bylo pravděpodobné, že pandemie COVIDU-19 nebude mít výrazný vliv na objem výdajů vynaložených na důchody, nicméně vzhledem k tomu, že tyto výdaje tvoří téměř 30 % veškerých výdajů státu, bylo nutné toto meziroční srovnání provést.

(37)

33

Graf 10: Výdaje na důchody

5.3.1.4 Výdaje na podporu v nezaměstnanosti

Následují graf č. 11 zobrazuje vývoj objemu vynaložených prostředků na podporu v nezaměstnanosti v letech 2019, 2020 a 2021. Stejně jako u předchozích grafů je na levé ose zobrazen objem vynaložených prostředků v miliardách korun českých a na pravé ose je zobrazena procentní meziroční změna.

Oproti výdajům na důchody, kterých se pandemie COVID-19 vůbec nedotkla, byly výdaje na podporu v nezaměstnanosti výrazně ovlivněny šířením nového typu koronaviru.

Výdaje vynaložené na podporu v nezaměstnanosti rostly mezi roky 2019 a 2020 průměrným tempem 17,6 % za rok, výrazný růst se začal projevovat právě v měsíci květnu, tedy dva měsíce po prvním výskytu nového koronaviru v České republice, lze tedy předpokládat, že na tomto růstu se pandemie COVID-19 výrazně podepsala. Jak ukazují i data získaná z webu Českého statistického úřadu (2021), průměrná míra nezaměstnanosti ve stejném období vzrostla o 0,8 %.

Z grafu lze vyčíst nejvýraznější meziroční nárůst, který byl zaznamenán v měsíci prosinci, ve kterém činil 29,15 % (2,3 mld.).

I v prvních měsících roku následujícího byl objem vynaložených prostředků výrazně vyšší než v předešlém roce. Meziroční růst činil v lednu 23,81 % (0,17 mld.)

(38)

34

v únoru 20,20 % (0,32 mld.), v březnu 21,14 % (0,5 mld.) a 22,06 % (0,68 ml.) v dubnu. Z těchto údajů lze tedy předpokládat, že výše prostředků vynakládaných na podpory v nezaměstnanosti dále poroste i v roce 2021.

Graf 11: Výdaje na podpory v nezaměstnanosti

5.3.1.5 Výdaje na ostatní sociální dávky a státní sociální podporu

Jak je uvedeno na webu Ministerstva sociálních věcí (2020), mezi ostatní sociální dávky patří zejména dávky nemocenského pojištění, jako je ošetřovné, peněžitá pomoc v mateřství, otcovská, vyrovnávací příspěvek v mateřství a nemocenská.

Oproti tomu mezi dávky státní sociální podpory patří rodičovský příspěvek, přídavek na dítě, porodné a pohřebné.

Následující graf č. 12 zobrazuje vývoj výdajů na oba typy sociálních dávek společně. Na levé ose je zobrazen objem vynaložených prostředků v miliardách korun českých a na pravé ose je zobrazena procentní změna oproti minulému roku.

Mezi roky 2019 a 2020 vzrostl objem výdajů vynaložených na tyto sociální dávky průměrným tempem 24,76 % tato skutečnost byla z jedné strany ovlivněna navýšením rodičovského příspěvku, ke kterému došlo dne 1.1.2020, ze stávajících 220 000 byl příspěvek navýšen na 300 000 korun českých (Ministerstvo práce a sociálních věcí 2019), a ze strany druhé také zvýšenou výplatou dávek nemocenského pojištění,

(39)

35

zejména pak ošetřovného. K tomu došlo vlivem uzavření všech vzdělávacích institucí.

Celkový meziroční nárůst činil mezi roky 2019 a 2020 28 % (33,33 mld.).

V následujícím roce tyto výdaje sice stále rostly oproti roku předešlému, nicméně klesajícím tempem, v lednu činil objem výdajů vynaložených na státní sociální podporu a ostatní sociální dávky o 16,1 % více než tomu bylo v předešlém roce, v únoru 10,9 %, v březnu 8,9 % (3,3 mld.) a 8,48 % (3,97 mld.) v dubnu.

Graf 12: Výdaje na státní sociální podporu a ostatní sociální dávky

5.3.2 Analýza podpory daňovým subjektům – srovnání s Německem Následující kapitola se bude zabývat analýzou vynaložených prostředků na podporu daňovým subjektům v souvislosti s dopady šíření nového typu koronaviru.

Bude zde analyzováno, jaký objem finančních prostředků byl vynaložen formou přímé pomoci daňovým subjektům, a jak výrazná byla vládní pomoc prováděná formou odkladu daňových povinností a záloh.

Součástí této kapitoly je také srovnání objemu vynaložených prostředků vládou v České republice a Německu, aby bylo toto srovnání relevantní, bude vládní pomoc kvantifikována formou procentní sazby hrubého domácího produktu.

Následující graf č. 13 zobrazuje vývoj vynaložených prostředků na podporu daňovým subjektům v jednotlivých měsících roku 2020 a 2021. Na levé ose je

(40)

36

zobrazen objem vynaložených prostředků v miliardách korun českých a pravá osa zobrazuje procentní podíl výdajů v každém jednotlivém měsíci na celkových vynaložených výdajích.

Graf 13: Pomoc daňovým subjektům v ČR

Zdroj: vlastní zpracování na základě čeho (Ministerstvo financí 2021)

Z grafu lze vyčíst, že největší objem výdajů byl vynaložen v měsíci květnu, kde vládní pomoc činila v součtu 42,4 miliard, což odpovídá podílu 17 % z celkových vynaložených výdajů. Z přímých opatření se na této skutečnosti nejvíc projevil podpůrný program pětadvacítka pro osoby samostatně výdělečně činné, v rámci kterého bylo v měsíci květnu vyplaceno celkem 17,3 miliard, a dále pak programy antivirus A, A⁺, B a C, kdy prostřednictvím těchto programů bylo ve stejném měsíci vyplaceno celkem 7,9 miliard. V případě odkladu záloh a daní se zejména podepsalo zrušení minimálních záloh pro OSVČ na sociální a zdravotní pojištění (6,4 mld.), a také posečkání úhrady DPH (4,5 mld.).

V následujícím měsíci bylo v součtu celkem vynaloženo 40,8 miliard a zároveň se také jednalo o jediný měsíc, ve kterém byla vynaložená podpora formou odkladu daňových povinností a záloh vyšší než podpora přímá. Toto bylo ovlivněno odložením daně z příjmů právnických (20 mld.) a fyzických osob (2 mld.), současně také zrušením minimálních záloh pro OSVČ na sociální a zdravotní pojištění (2,9 mld.) a posečkáním DPH (1,3 mld.). V případě přímých opatření se stejně jako v předchozím

(41)

37

měsíci jednalo zejména o programy antivirus (5,7 mld.), kompenzační bonus (3,8 mld.) a ošetřovné pro zaměstnance a OSVČ (4,1 mld.). Podíl z celkových výdajů činil v červnu 16,4 %.

V červenci již začalo postupné rozvolňování zavedených opatření, a proto i výše vládní pomoci se od tohoto měsíce postupně snižuje. Celkem bylo v červenci na pomoc daňovým subjektům vynaloženo 27,9 mld., z toho 21 mld. připadalo na přímá opatření, zejména na programy antivirus (6,36 mld.), kompenzační bonus (0,5 mld.), ale také je zde zahrnuto navýšení pojistné kapacity a základního kapitálu EGAPu (4 mld.). Dále je v této částce také zahrnuto navýšení prostředků na platy a odměny pro lidi pracující ve státní sféře, zejména pro osoby pracující ve zdravotnictví (0,055 mld.), v sociálních službách (2,01 mld.), pro vojáky z povolání (0,047 mld) a pro pracovníky bezpečnostních sborů (0,66 mld.) Z celkových 27,9 mld. vyplacených v červenci bylo 6,9 mld. vynaloženo formou odložení daňových povinností a záloh, zde měly největší vliv individuální žádosti o úpravu daní a záloh fyzických i právnických osob (4,5 mld.). Podíl z celkových výdajů na pomoc daňovým subjektům činil v červenci 11,2 %.

V následujícím měsíci srpnu je sice uvedeno, že formou přímých opatření bylo vyplaceno celkem 23,6 miliard, nicméně tuto sumu výrazně ovlivnila jednorázová kompenzace výpadků příjmů pro obce a města ve výši 13,4 miliard. V rámci programů antivirus bylo v srpnu vyplaceno celkem 6,1 miliard a formou odložení daňových povinností a záloh činila pomoc 1,1 miliardy.

Jak již bylo zmíněno výše vládní pomoc se od měsíce června vlivem ústupu pandemie postupně snižovala, až do příchodu druhé, potažmo třetí vlny pandemie.

Celkový objem vynaložených prostředků na podporu daňových subjektů činil v měsících září až listopadu 23,14 miliard korun českých, nejvíce bylo vyplaceno v rámci programů antivirus (6,9 mld.). Následný nárůst v měsíci prosinci byl zejména ovlivněn výplatou jednorázového bonusu pro důchodce, v rámci toho bylo vyplaceno celkem 15 miliard korun českých.

Od lednu roku 2021 se objem vynaložených prostředků na pomoc daňovým subjektům začal opět zvyšovat, nicméně to nebylo ovlivněno tím, že by se jednalo o skutečně vyplacenou podporu, ale tím, že vláda začala jako pomoc daňovým subjektům v rámci opatření proti šíření koronaviru započítávat i výpadek daňových

(42)

38

příjmů z důvodu zrušení superhrubé mzdy. Celkový objem vynaložených prostředků pak činil v lednu 13,93 miliard, v únoru 17,78 miliard, v březnu 28,67 miliard a 24,15 miliard v dubnu.

Následující graf č. 14 zobrazuje srovnání mezi vynaloženými prostředky v rámci dvanácti podpůrných programů COVID a výplatou jednorázového bonusu pro důchodce. Na levé ose je zobrazena celková výše poskytnuté pomoci v miliardách korun českých a pravá osa zobrazuje procentní podíl vynaložených prostředků v rámci podpůrných covidových programů z celkové částky vyplacené v rámci jednorázového bonusu pro důchodce.

Graf 14: Srovnání pomoci vynaložené v rámci programů COVID a jednorázového příspěvku důchodcům v ČR

Výše uvedený graf přináší zajímavé srovnání zejména v tom, že v rámci celkem dvanácti různých programů COVID bylo vyplaceno a pouhých 11,9 % (1,8 mld.) více než kolik bylo vyplaceno ze státního rozpočtu v rámci jednorázového bonusu pro důchodce. Pro srovnání, v rámci COVID programů na podporu kultury a sportu bylo vyplaceno pouhých 15 % z 15 miliard, které byly vynaloženy jako jednorázový příspěvek pro důchodce. Jediný z programů, který se může alespoň částečně srovnávat s příspěvkem pro důchodce, je program COVID-nájemné, v rámci kterého bylo vyplaceno celkem 7,5 miliard, to je 49,7 % za částky vplacené jako jednorázový bonus

(43)

39

pro důchodce. Tento program slouží pro podporu podnikatelských subjektů, u kterých došlo v rámci krizových opatření k dočasnému uzavření provozovny (Ministerstvo průmyslu a obchodu 2020).

5.3.2.1 Porovnání vládní pomoci v České republice a Německu

Následující graf přináší srovnání plánovaného a skutečného objemu vynaložených prostředků na pomoc podnikatelským subjektům v České republice a Německu, kde objem vynaložených prostředků je vyjádřen jako procento HDP dané země za rok 2020.

Z grafu je patrné, že ani jedna země nenaplnila původní předpoklad. V České republice bylo z celkového předpokládaného objemu 1,2 bilionu korun, což odpovídá 21 % HDP vynaloženo pouhých 382 miliard, tedy necelých 7 % HDP. Zatímco v Německu z celkového předpokládaného objemu 1 455 bilionu eur tedy 43 % HDP bylo vyplaceno pouhých 506 miliard což odpovídá 15 % HDP.

Dle výše zmíněných informací lze konstatovat, že Česká republika ve srovnání s Německem při výplatě kompenzací spíše zaostává.

Graf 15: Srovnání vládní pomoci v České republice a Německu (v % HDP)

Zdroj: vlastní zpracování na základě (Ministerstvo financí 2021) a (ZDF 2020)