Obsah
Obsah... 0
Úvod... 1
1. D ů chodový systém v Č eské republice ... 2
1. D ů chodové pojišt ě ní v Č R... 2
1.1 Ú č ast v systému d ů chodového pojišt ě ní... 3
1.2 Financování d ů chodového systému ... 4
1.3 Pojistné d ů chodového pojišt ě ní... 5
1.4 Druhy d ů chod ů ... 6
2. Penzijní p ř ipojišt ě ní ... 7
2.1 Dávky penzijního p ř ipojišt ě ní ... 8
3. Životní pojišt ě ní... 9
3.1 Základní podoby životního pojišt ě ní ... 10
3.2 Kolektivní životní pojišt ě ní... 12
3.3 P ř ipojišt ě ní k životnímu pojišt ě ní... 13
3.4 Stavební spo ř ení ... 14
2. Analýza produkt ů životního pojišt ě ní... 14
2. P ř edpoklady modelové situace ... 15
2.1 Analýza investi č ního životního pojišt ě ní U140 ... 16
2.2 Kapitálové životní pojišt ě ní s jednou pojistnou č ástkou 2140 ... 21
3.3 ING Penzijní fond... 25
3.4 Stavební spo ř ení ... 29
Shrnutí... 32
Záv ě r... 33
Seznam použité literatury ... 35
P ř ílohy ... 36
Úvod
Vzhledem k současné situaci ve většině rozvinutých zemí, tedy stavu důchodové systému, se mi téma Produkty životního pojištění vhodné ke krytí potřeb lidí ve stáří jevilo jako velmi aktuální a zajímavé.
Nestane-li se nic mimořádné nebo nedojde-li k nutné důchodové reformě, lze očekávat, že kvůli negativnímu demografickému vývoji nebudou nejpozději za pár desítek let ve většině zemí ekonomicky aktivní obyvatelé schopni ze svých daní uživit všechny ostatní.
Zatím nepříliš nahlas, ale zato stále častěji lze i v České republice slyšet, že i dnešní třicátníci, kteří nechtějí s odchodem do důchodu zažít dramatický propad své životní úrovně, by se neměli spoléhat jen na stát a měli by si včas začít sami vytvářet dostatečné finanční rezervy na stáří, neboť provedení důchodové reformy, která by učinila soukromé spoření na důchod povinným, je zatím v nedohlednu.
Přesto pokud jsem se dotazovala lidí ve svém okolí, zda o případném zajištění již uvažují, pokud jim tato možnost nebyla nabídnuta přímo v zaměstnání – prostřednictvím příspěvků zaměstnavatele a to hlavně v případě penzijního připojištění se státním příspěvkem – sami vlastní iniciativu zatím nevyvíjejí.
I já bych se zřejmě v jejich situaci nezachovala jinak, neboť v dnešní uspěchané době většina lidí sáhne raději po té snazší volbě, než-li aby si člověk sám zjišťoval informace o jiných možnostech zajištění na důchodový věk.
Proto jsem se ve své práci zaměřila na srovnání již právě zmiňovaného penzijního připojištění s produkty životního pojištění (neboť v současné době mají také charakter „spoření na stáří“). Přestože existuje i celá řada dalších možností, tyhle dvě základní jsou dle mého názoru všeobecně v podvědomí lidí nejvíce.
První část své práce jsem věnovala teoretickému popisu nejen jednotlivých produktů, ale také fungování důchodového systému u nás. Ve druhé části jsem se pak přímo zaměřila na analýzu zvolených produktů. Chtěla bych na své práci ukázat výhody a nevýhody jednotlivých produktů, ať už z hlediska výnosnosti, daňových výhod nebo poplatků. Dále bych ráda ukázala, zda je pro klienty skutečně podstatné, v jakém věku se pro případné zabezpečení na stáří rozhodnou.
1. D ů chodový systém v Č eské republice
Důchodové systémy značně ovlivňují ekonomiku jednotlivých států. Základem důchodového systému v České republice je tzv. sociální pojištění.
Do sociálního pojištění lze zahrnout nejen důchodové pojištění (výplata důchodu), ale také sociální podporu (mateřská dovolená, péče o zdravotně postiženou osobu..) a sociální pomoc (řeší situace sociální nebo hmotné nouze).
Sociální pojištění je tradiční oporou systému pojistné ochrany občanů. Jeho mechanizmu v zásadě využívá veškerá populace.
Nejvýznamnějším problémem, se kterým se bude muset nejen česká populace v následujících letech vypořádat, je fenomén stárnutí populace. Tento fenomén je charakterizován prodlužující se střední délkou života (dané poklesem úmrtnosti) a nízkou porodností. To má vliv na všechny systémy závislé na demografické struktuře obyvatelstva mezi které v prvé řadě patří důchodový systém.
Lidé, kteří si tuto situaci uvědomují, přemýšlejí o jiných možnostech zabezpečení svého stáří a doplnění důchodu vypláceného ze sociálního pojištění.
Mezi dvě nejvyužívanější možnosti patří:
penzijní připojištění – většinou jde o dobrovolné systémy kolektivního připojištění, které jsou organizovány, buď v podnicích pro vlastní zaměstnance, ve skupinách sdružujících různé profese (např. advokáty, notáře atd.) nebo případně v jiných sociálních skupinách vytvořených za tímto účelem. Lze ho sjednat i individuálně. Neexistuje pro něj zřizovací povinnost.
individuální pojištění – také dobrovolný zdroj pojistné ochrany občana, který plně vychází z jeho soukromé iniciativy a je většinou založen na komerčním přístupu (individuální životní nebo důchodové pojištění u komerční pojišťovny, spoření atd.). 1
1. D ů chodové pojišt ě ní v Č R
„Důchodové pojištění má v České republice dlouholetou tradici. Již za první Československé republiky, konkrétně ve 20. letech dvacátého století, byly přijaty právní předpisy, které důchodové pojištění rozšířily na prakticky všechny osoby
1 www.finance.cz
činné v zaměstnaneckých vztazích. Od roku 1948 byly důchodového pojištění účastny též osoby samostatně výdělečně činné. Tato skutečnost, tj. účast prakticky všech ekonomicky aktivních osoby na systému důchodového pojištění, patří mezi základní principy i současného systému důchodového pojištění založeného zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.“ 2
V rámci důchodového pojištění jsou zabezpečeny všechny případy dlouhodobého ohrožení následkem sociální události, při které dochází ke ztrátě výdělku a schopnosti si příjem opatřit. Jsou rozlišovány následující sociální situace (pojistná rizika) zabezpečené dlouhodobými dávkami:
stáří invalidita
ovdovění a osiření
1.1 Účast v systému důchodového pojištění
Obecně v rámci sociálního pojištění platí pravidlo, že osoby, které jsou účastny jednotlivých subsystémů sociálního pojištění, musí zpravidla do příslušného subsystému platit pojistné. Tento princip bez výjimek platí pro důchodové a nemocenské pojištění. Tedy osoba, která je povinně účastna důchodového pojištění, musí také platit pojistné.
Kdo je účasten důchodového pojištění?
zaměstnanec (jeho zaměstnavatel) – tedy osoba, která má zaměstnání.
Zaměstnáním je zejména každý pracovně právní vztah, který zakládá účast na nemocenském pojištění zaměstnanců.
osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) – osoba provozující živnost, činnost lékaře, advokáta atd. Tedy provozuje činnost, k níž je nutné oprávnění. U ostatních činností pouze podepíše-li soustavnost. U osob samostatně výdělečně činných je dále důležité zda vykonávají hlavní nebo vedlejší činnost. V případě hlavní činnosti jsou vždy povinně účastny důchodového systému, v případě vedlejší činnosti jsou povinně účastny
2 Jan Přib, Kdy do důchodu a za kolik, /str.11/
pouze v případě, že rozdíl mezi daňovými příjmy a výdaji je za kalendářní rok ≥ 48 334 Kč.
osoby dobrovolně důchodové pojištěné – osoby starší 18 let, jestliže podaly přihlášku k účasti na pojištění a platí pojistné.
1.2 Financování důchodového systému
Důchodové systémy lze financovat z hlediska institucionálního dvojím způsobem, a to 1) ze státního rozpočtu či 2) ze zdrojů tvořící zvláštní fond mimo rozpočet. Z ekonomického hlediska lze rozlišit:
průběžné financování (Pay – As – You – Go – PAYG) fondové financování
1.2.1 Průběžné financování
V průběžném systému plynou do státního rozpočtu nebo určitého parafiskálního fondu prostředky na daný účel, a jsou vypláceny dávky do výše zdrojů. V tomto systému jsou vlastně plátci jiní lidé, než příjemci dávek. Proto se u průběžného financování starobních penzí mluví často o tom, že současná produktivní generace platí důchody nynějším penzistům a příslušníkům současné produktivní generace zase zaplatí penze jejich děti.
1.2.2 Fondové financování
U fondového financování si každý účastník spoří prostředky na svém účtu, tyto uložené prostředky jsou kapitalizovány a poté přeměněny v dávky v podobě penze nebo jiné platby. Tak si u starobních důchodů současná generace spoří na vlastní penzi.
1.2.3 Výhody a nevýhody jednotlivých způsobů financování
V České republice se primárně používá průběžné financování a již dnes se projevuje jeho základní slabina. Tím, jak se mění demografická struktura obyvatelstva, jak dochází k růstu počtu osob nepřispívajících do systému
(ekonomicky neaktivní obyvatelstvo) a naopak klesá podíl osob, které do systému přispívají, tak za jinak nezměněných podmínek nutně dochází k růstu deficitu na účtu důchodového pojištění. Jak tento deficit řešit? Je možné se pokusit zvrátit nepříznivý demografický vývoj, nebo zvyšovat odvody pojistného nebo věk odchodu do důchodu či zpřísnit další podmínky pro přiznání důchodu anebo snížit výši vyplácených penzí.
Fondové financování by demografickým vývojem postiženo být nemělo, ale je tu jiné nebezpeční. Z jistého úhlu pohledu průběžné financování nemůže zkrachovat, nemůže se dostat do bankrotu vlivem například nevhodného uložení aktiv na finančním trhu nebo krizí na finančních trzích obecně. Fondové financování je na tato rizika ale mnohem více citlivá.
1.3 Pojistné důchodového pojištění
Pojistné sociálního zabezpečení obecně plyne do státního rozpočtu, ale vybírají ho Okresní správy sociálního zabezpečení.
S účinností od 1. ledna roku 1996 byl zaveden zvláštní účet důchodového pojištění jako součást státních finančních aktiv. Na tomto účtu jsou vedeny prostředky vzniklé jako rozdíl mezi příjmy z pojistného na důchodové pojištění a výdaji na dávky důchodového pojištění. Prostředky tohoto účtu mohou být využity pouze na zvýšení dávek nebo na úhradu záporného salda pojistného na důchodové pojištění.
V poslední letech je však systém důchodového pojištění schodkový, takže obava, aby se prostředky vybrané na pojištění nepoužily na jiné než k důchodům vztahující se výdaje, není aktuální. V současné době naopak daně musí dotovat systém důchodového pojištění.
Důležitou veličinou pro výpočet a odvod pojistného je rozhodné období, které určuje periodu, za níž se pojistné stanoví a odvádí. V tomto případě je rozhodným obdobím kalendářní měsíc. Výjimkou jsou osoby samostatně výdělečně činné, jejichž rozhodným obdobím je kalendářní rok (protože zjišťují příjmy a výdaje až za kalendářní rok, který je zdaňovacím obdobím u daně z příjmů fyzických osob). 3
3 A. Vančurová, S. Klazar, Sociální a zdravotní pojištění
Sazby pojistného sociálního pojištění používané k výpočtu pojistného
Osoba/sazba pojistného
Veřejné zdravotní
pojištění
Nemocenské pojištění
Důchodové pojištění
Státní politika zaměstnanosti
Zaměstnanec 1/3 z 13,50% 8%
Zaměstnavatel zbytek 26%
OSVČ 13,50% 4,40% 29,60%
Osoba bez zdanitelných
příjmů 13,50%
Státní
pojištěnec 13,50%
Zdroj: A.Vančurová, S.Klazar – Sociální a zdravotní pojištění 4
1.4 Druhy důchodů
„Důchodové pojištění v České republice v současné době rozeznává šest druhů důchodů poskytovaných z tohoto systému. Těchto šest důchodů lze dělit na dvě trojice: tzv. přímé, jimiž rozumíme důchody
starobní plní invalidní částečné invalidní
a tzv. pozůstalostní, za které jsou považovány důchody vdovské
vdovecké sirotčí
Tento přehled již naznačuje, že co nejúčelněji lze naplánovat vlastně jen odchod do důchodu starobního. Tak to ostatně veřejnost nejčastěji vnímá, protože jedna z podmínek nároku na tento důchod – důchodový věk – je v současné době
4 A. Vančurová, S. Klazar, Sociální a zdravotní pojištění, /str.29/
pohodlně zjistitelná, a druhou z podmínek nároku – potřebná doba důchodového pojištění – lze také relativně snadno zjistit.
U ostatních druhů důchodu, jejichž názvy napovídají, že jednou z podmínek je nečekaná událost v oblasti zdraví či dokonce ztráty života.“ 5
2. Penzijní p ř ipojišt ě ní
„Penzijní připojištění je jeden z moderních způsobů, jak se mohou občané v průběhu svého života finančně zajišťovat na období, kdy přestanou pracovat a vydělávat a budou odkázáni na relativně skromný důchod ze základního státního systému důchodového pojištění.
Penzijním připojištěním se rozumí systematické shromažďování peněžních prostředků, a to jak účastníky samotnými, tak třetími osobami (státem, zaměstnavatelem, příbuznými či známými) poskytnutými ve prospěch účastníků tohoto dobrovolného dodatkového systému.“ 6
Penzijní připojištění mohou provozovat pouze penzijní fondy. Jde o finanční instituce specializované na poskytování služeb penzijního připojištění. Mohou jimi být jen právnické osoby se sídlem na území České republiky ve formě akciové společnosti (pokud se v zákoně nestanoví jinak). Penzijní fondy s penězi, které od účastníků pravidelně dostávají, mohou a musí – byť v omezeném spektru investičních aktivit – podnikat na finančním trhu. Oproti jiným finančním institucím však pro ně, zvláště v České republice, platí mnohem přísnější pravidla se snahou snížit riziko ztráty z chybného investičního rozhodnutí na minimum (vyloučit ho nelze nikdy).
Účastníkem penzijního připojištění může být fyzická osoba starší 18 let s trvalým pobytem na území České republiky. Vedle občanů České republiky i cizinci, resp. fyzické osoby (starší 18 let), s bydlištěm na území jiného státu Evropské unie za předpokladu, že se účastní na důchodovém pojištění nebo veřejném zdravotním pojištění v ČR.
Prakticky všechny polistopadové vlády deklarovaly svou podporu lidem, kteří se dobrovolně rozhodnou se spolupodílet na finančním zabezpečení svého stáří,
5 V. Voříšek, Pomýšlíte na důchod, /str.13/
6 J. Šulc, Penzijní připojištění, /str.49/
například v podobě penzijního připojištění. Výraz této podpory byl nalezen v instituci státního příspěvku hrazeného účastníkům ze státního rozpočtu. Státní příspěvky musí penzijní fond nejdříve z rozpočtu vyžádat, poté je evidovat ve prospěch jednotlivých účastníků, a co hlavně: hospodařit s nimi stejným způsobem, jako s příspěvky zaplacenými účastníky. 7
Státní příspěvek k penzijnímu připojištění platný od 1.1.2000 Příspěvek
účastníka (měsíčně, v Kč)
Výše státního příspěvku (měsíčně)
100 - 199 50 Kč + 40 % z částky nad 100 Kč 200 - 299 90 Kč + 30 % z částky nad 200 Kč 300 - 399 120 Kč + 20 % z částky nad 300 Kč 400 - 499 140 Kč + 10 % z částky nad 400 Kč
500 a více 150 Kč
Zdroj: www.mesec.cz
2.1 Dávky penzijního připojištění
Jedna z podob nároků, které může uplatnit buď účastník, nebo pozůstalé (resp. oprávněné, určené) osoby vůči penzijnímu fondu poté, co byla ukončena fáze spoření a jsou splněny všechny podmínky pro faktické uplatnění nároku na určitou dávky. Může jít buď:
penze
o starobní jako pravidelně se opakující doživotní výplaty peněz, kde plátcem je penzijní fond a příjemcem buď účastník, nebo pozůstalé osoby pobírající pozůstalostní penzi po dobu stanovenou penzijním plánem. Starobní penze může být vyplácena po dosažení věku 60 let a minimálně po 60 měsících placení příspěvků
o invalidní - je-li podmínkou nároku přiznání plného invalidního důchodu a příspěvky byly placeny po dobu nejméně 36 měsíců
o výluhová - je doživotní penzí, která může být vyplácena po 15 letech spoření bez ohledu na dosažený věk
7 J. Šulc, Penzijní připojištění
o na dobu určitou, kdy se doba stanoví penzijním plánem. Jedná se o druh penze, kterou penzijní fondy mohly nabízet před rokem 2000 jednorázové vyrovnání namísto výplaty penze - pokud klient splnil podmínky
nároku na vyplacení starobní, výsluhové nebo invalidní penze, mohou mu být naspořené prostředky včetně státních příspěvků a podílů na výnosech fondu vyplaceny najednou
odbytné – odbytné je vypláceno účastníkovi při ukončení penzijního připojištění na jeho žádost nebo z podnětu fondu 8
Podmínky nároku na jednotlivé dávky obecně formuluje zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, podrobnosti pak obsahuje penzijní plán.
Existují dva typy penzijních plánů, a to podle způsobu určení výše dávek, a to:
příspěvkově definované (většina dávek) – výsledná výše dávky při uzavíraní penzijního připojištění není přesně stanovena, vypočítává se podle pojistně matematických zásad a závisí na souhrnu příspěvků, hospodaření penzijního fondu a ostatních faktorech
dávkově definované (pouze invalidní penze) – penzijní fond se zavazuje vyplatit penzi v předem dohodnuté výši 9
3. Životní pojišt ě ní
Životní pojištění zahrnuje krytí rizik ohrožující životy lidí. Výše pojistných plnění není dána v případě životních pojištění velikostí škody, neboť škodu lze v těchto pojištěních jen velice obtížně odhadnout. Výše pojistných plnění je dána velikostí pojistné částky, kterou pojistník sjednal, a tato výše má podle jeho představ a možností příslušné riziko pokrýt.
V životním pojištění jsou kryta dvě základní rizika, a to riziko úmrtí a riziko dožití.
8 Zpracováno od více autorů
9 M. Spirit, Pojistné právo
V minulosti byl hlavní význam v životním pojištění přikládán krytí potřeb finančně závislých osob při úmrtí pojištěného, který byl živitelem rodiny. Dnes se ale větší význam přisuzuje zařazování rizika dožití do krytí v životním pojištění a použít ho jako jeden z nástrojů kryjících potřeby lidí ve stáří.
Smyslem životního pojištění je tedy pojistná ochrana pojištěné osoby. Jinými slovy má životní pojištění pokrýt finanční potřeby blízkých (manžel, manželka, děti apod.) v nejbližším období po pojistné události než se postaví finančně na vlastní nohy.
3.1 Základní podoby životního pojištění
„Základní rozdělení životního pojištění:
pojištění pro případ úmrtí – kdy je pojistnou událostí smrt pojištěného
pojištění pro případ dožití – kdy pojistnou událostí je dožití se sjednaného věku pojištěných
smíšené pojištění pro případ smrti nebo dožití – kdy jsou tato dvě rizika kombinována“ 10
3.1.1 Rizikové životní pojištění (pojištění pro případ smrti)
Pojištění pro případ úmrtí kryje pouze riziko úmrtí, tedy sjednaná pojistná částka v případě realizace rizika je vyplacena osobě určené pojistníkem – obmyšlenému (osobě uvedené v pojistné smlouvě). V případě, že se pojištěný dožije konce pojištění, tak pojištění zaniká bez výplaty. Účelem výplaty pojistného plnění v rámci pojištění pro případ úmrtí je obvykle zabezpečení pozůstalých pojištěné osoby, dále může být úhrada závazků pojištěného atd. Tato pojištění mají buď pevnou pojistnou částku, nebo klesající pojistnou částku (tzv. úvěrová pojištění).
Pojištění pro případ úmrtí bývá také označováno termínem rizikové životní pojištění.
10 E. Ducháčková, Principy pojištění a pojišťovnictví, /str.98/
3.1.2 Kapitálové životní pojištění
Kapitálové životní pojištění se odlišuje od rizikového životního pojištění existencí spořící složky.
pojištění pro případ dožití (důchodové pojištění) – důchodové pojištění je vlastně pojištění na dožití se sjednaného věku s postupnou výplatou pojistné částky, tedy od sjednaného okamžiku (obvykle sjednaného věku pojištěného) je pojištěnému vyplácena sjednaná velikost důchodu. Není zde kryto riziko smrti. Doba výplaty důchodu může být ohraničena sjednanou dobou nebo může být sjednána neohraničená doba výplaty důchodu (tedy až do doby úmrtí pojištěného). Základem důchodového pojištění je vždy sjednání výplaty tzv. základního důchodu, který je určen ke krytí potřeb ve stáří.
pojištění pro případ smrti nebo dožití (smíšené životní pojištění) – smíšené životní pojištění je kombinací pojištění pro případ smrti a pojištění pro případ dožití. Při jeho uplatnění se pojišťovna zavazuje vyplatit sjednanou pojistnou částku ve sjednaný den v případě, že se pojistník tohoto dne dožije, a v případě, že se pojistník tohoto dne nedožije, pak jde o pojistné plnění ve stejné výši před koncem sjednané pojistné doby (v souvislosti se smrtí pojištěného) ve prospěch osoby, kterou pojistník sám určí (obmyšleného).
Bývá nabízeno ve variantách s odlišnými pojistnými částkami pro každé s pojištěných rizik. Výši pojistné částky lez v době platnosti smlouvy měnit, ale nelze měnit poměr obou funkcí sjednaného pojištění.
Pro oba druhy kapitálových (rezervotvorných) životních pojištění je charakteristické, že v průběhu trvání pojištění dochází k tvorbě tzv. kapitálové hodnoty (úspor).
3.1.3 Modifikované podoby smíšeného životní pojištění
Modifikované podoby smíšeného životního pojištění vznikly na základě potřeb potencionálních pojištěných.
univerzální životní pojištění – jde o pružné pojištění, které je někdy označované jako variabilní nebo flexibilní. Je to moderní pojistný produkt, který má stanovenou pojistnou částku jen pro případ smrti, umožňuje
klientovi v průběhu pojistné doby měnit pružně nejen pojistnou částku, ale i pojistné a tím přizpůsobovat rozsah pojistné ochrany svým momentálním finančním možnostem. Hlavní změna oproti klasickému životnímu pojištění spočívá v režimu placení pojistného a čerpání naspořených prostředků. Pojistník není zavázán platit v pravidelných intervalech předem stanovenou výši pojistného, ale může pojistné odvádět tak, jak sám uzná za vhodné (tj.
lhostejno kdy a kolik). V praxi pojišťovny zpravidla požadují zaplatit několik prvních pojistných v předepsané výši. Automatickou, někdy ale volitelnou, výhodou těchto pojistek bývá tzv. zproštění od placení pojistného, jestliže se pojistník v době platnosti smlouvy stal plně invalidním, výjimečně i dlouhodobě pracovně neschopen. Často je smíšené životní pojištění nabízeno ve formě tzv. kombinovaného pojištění – jednou smlouvu lze sjednat i některá další pojištění, v tomto kontextu označována jako připojištění.
životní pojištění spojené s investování (investiční životní pojištění) – pro tzv.
investiční životní pojištění na rozdíl od předchozích druhů životního pojištění (kde se vždy sjednává výplata pevné částky a skutečné pojistné plnění nesmí být nižší než takto sjednaná pojistná částka) je charakteristické, že výše pojistného plnění závisí na výnosech z investování rezerv pojistného, přitom investiční riziko nese pojistník. On sám si také volí investiční strategii, kterou může kdykoliv měnit v závislosti na měnící se situaci na jednotlivých finančních trzích. Investiční životní pojištění tedy klientům nabízí vyšší výnosový potenciál při zhodnocování rezerv, ovšem za cenu vyššího rizika.
Pojišťovna tvoří při ukládání prostředků investičního pojištění speciální fondy, které ukládají prostředky do určité kombinace finančních investic.
3.2 Kolektivní životní pojištění
Kolektivní životní pojištění je považováno za specifickou podobu úpravy životního pojištění. U kolektivního životního pojištění se uzavírá pouze jedna pojistná smlouva, na základě které dochází k pojištění skupiny osob. Nejčastějším typem kolektivního životního pojištění je případ, kdy ho uzavírá zaměstnavatel pro své zaměstnance na základě rámcové smlouvy jako součást zaměstnaneckých výhod.
Smlouva je sjednána mezi zaměstnavatelem a pojišťovnou. Zaměstnavatelem buď
hradí pojistné v celé výši nebo na úhradu pojistného přispívá částečně (zbytek si hradí sám zaměstnanec). Zaměstnanci toto pojištění přináší více jistoty, zároveň je výrazem péče, kterou firma svým zaměstnancům věnuje.
V podmínkách České republiky hraje kolektivní životní pojištění malou roli.
Pokud se uplatňuje, tak ve své rizikové podobě (krytí rizika úmrtí, úrazu, zdravotního pojištění apod.). Důvodem je v současné době použitý přístup státu k daňovým zvýhodněním životního pojištění – to může být využito pouze za podmínek, že pojistník je současně pojištěným – což v případě kolektivního životního pojištění není splněno. 11
3.3 Připojištění k životnímu pojištění
„Pro životní pojištění je dnes typické, že krytí rizika dožití a úmrtí bývá za nízké dodatečné pojistné doplňováno o krytí neživotních rizik, která zvýší pojistnou ochranu:
úrazové pojištění – krytí rizika úrazu, popřípadě trvalých následků úrazu invalidní pojištění – v případě invalidity může dojít k výplatě důchodu nebo
jednorázového pojistného plnění, nebo k zproštění od placení pojistného pojištění vážných chorob – v případě nastání vážné, s pojišťovnou sjednané
choroby dojde k výplatě sjednané velikosti pojistného plnění
nemocenské pojištění – v případě dočasné pracovní neschopnosti dojde k výplatě sjednané velikosti pojistného plnění
pojištění dlouhodobé péče – tzn. výplatu sjednaného pojistného plnění pro potřebu dlouhodobé péče v důsledku vážné nemoci“ 12
Dle zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví se do odvětví životního pojištění řadí také stavební spoření.
11 Zpracováno od více autorů
12 E. Ducháčková, Principy pojištění a pojišťovnictví, /str.104/
3.4 Stavební spoření
Stavební spoření je účelové spoření spočívající v příjímání vkladů a poskytování úvěrů na financování bytových potřeb účastníkům stavebního spoření (například výstavba nebo přestavba domu či bytu nebo koupě). Na český trh bylo zavedeno teprve v roce 1993 schválením Zákona o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření č. 96/1993 Sb. Účastníkem stavebního spoření může být fyzická nebo právnická osoba, která uzavře smlouvu o stavebním spoření na určitou cílovou částku (peněžní částku, kterou si přeje účastník stavebního spoření dosáhnout). V rámci stavebního spoření přispívá také stát v podobě státní podpory ve výši 15 % z ročně uspořené částky, nejvýše však 3 000 Kč na osobu a jeden rok.
Maximální výše úvěru je pak rozdíl mezi cílovou částkou a zůstatkem účtu stavebního spoření. Účastník, který po 6 letech nemá zájem o využití výhodného úvěru, může smlouvu o stavebním spoření vypovědět, své velmi dobře zhodnocené peníze (vklady, státní podpora, úroky z vkladů a státní podpory) vybrat a použít dle vlastního uvážení.
Provozovatelem stavebního spoření je stavební spořitelna na základě udělené bankovní licence. Jejich podnikání je na trhu regulováno striktními pravidly, které omezují všechny rizikové obchodní aktivity. 13
Z uvedených druhů životního pojištění bychom jako produkty vhodné ke krytí potřeb lidí ve stáří mohli uvažovat téměř všechny, s výjimkou rizikového životního pojištění a kolektivního životního pojištění.
2. Analýza produkt ů životního pojišt ě ní
Pokud se v této části zaměřím na analýzu produktů životního pojištění vhodných ke krytí potřeb lidí ve stáří, je důležité si položit otázku, co vlastně ví běžný, průměrně informovaný český občan o své budoucí životní úrovni poté, co přestane pracovat?
Přestože jsou lidé stále více vzdělanější, již se lépe orientují ve složitějších produktech životního pojištění, berou v potaz daňové výhody a využívají nové finanční produkty, jako jsou kreditní karty, hypotéky apod. a více (byť stále
13 Zpracováno od více autorů
nedostatečně) začínají přemýšlet o financování svého důchodu, tak je ještě značná část obyvatelstva, která spoléhá na stát a státem vyplácený důchod.
V případě starší generace je už dnes zpravidla pozdě. Nynější padesátníci si již do konce svého aktivního života nenaspoří tolik, aby v dalším období skutečného stáří nebyli závislý na důchodu od státu. Generaci dnešních dvacetiletých chybí zase jasná důchodová reforma, která by je nutila pravidelně na stáří spořit. Mají ale výhodu větší informovanosti a rozhledu, a tak už i dnes existuje velká řada mladých lidí, kteří si chtějí zajistit určitý životní standard i ve stáří. Nechtějí být plně závislý na státním důchodu a reálně si uvědomují nutnost spoření.
V tomto případě je určitě nejvhodnější začít uvažovat o případném zabezpečení co nejdříve. Jaké existují možnosti:
dávky penzijního připojištění od penzijního fondu
důchod od pojišťovny (některý z produktů životního pojištění) výnosy z akcií nebo jiných cenných papírů
úroky z vkladů u bank příjmy z majetku
Nejčastěji se zřejmě člověk bude rozhodovat mezi penzijním připojištěním nebo nějakou formou důchodu od pojišťovny, než-li nad nějakou formou investování, která je spojena s větším rizikem. Malou nevýhodou produktů životního pojištění je, že přestože je klient stále více znalý problematiky finančních produktů, přesto mu stále chybí jasné vnímání životního pojištění jako kombinovaného nástroje na pokrytí rizik. Životní pojištění stále vnímají především jako druh spoření a daňovou úlevu, než jako produkt vhodný ke krytí potřeb lidí ve stáří.
Při své analýze se tedy především zaměřím na srovnání produktů životního pojištění s penzijním připojištěním.
2. P ř edpoklady modelové situace
V současné době existuje na trhu velké spektrum pojišťoven, které nabízejí celou řadu produktů, mezi kterými může potencionální klient volit. Já jsem se při své analýze zaměřila na produkty pojišťovny ING.
ING Group vznikla v roce 1991 sloučením NMB-Postbank a největší holandské pojišťovny Nationale-Nederlanden. V České republice je možné se setkat s oranžovým lvíčkem, symbolem ING, od roku 1991. V současnosti zahrnuje skupina ING v ČR již několik institucí – pojišťovnu, banku, penzijní fond a další společnosti a nabízí své finanční produkty jak firemní tak i soukromé klientele.
Základní předpoklady modelové situace:
muž, 45 let, zaměstnanec (pro srovnání uvedu rozdíl v naspořené částce v případě, že by začal spořit již ve 30 letech)
pojistná doba je 20 let
pojistné je placeno měsíčně, a to částka 1 500 Kč abstrahujeme od inflačních výkyvů
Muž se rozhodne spořit prostřednictvím některého z analyzovaných produktů.
2.1 Analýza investičního životního pojištění U140
V rámci investičního životního pojištění je spojena pojistná ochrana a výhodná investice. Investiční životní pojištění zřejmě bude upřednostňovat klient, který raději podstoupí větší riziko spojené s investováním, které v tomto případě tedy nese on, ale za možnosti dosažení vyššího zhodnocení jeho prostředků.
Klient si může vybírat z finančních fondů, které se vzájemně liší mírou možných výnosů a mírou rizika, čímž volí vlastní investiční strategii, kterou může v průběhu trvání pojištění měnit dle měnící se situace na finančních trzích.
Pojistné lze platit v ročních, pololetních, čtvrtletních nebo měsíčních splátkách a klient má také kdykoliv možnost vložit mimořádné pojistné, popřípadě v průběhu pojistné doby může částečně odčerpat uložené prostředky.
Dle vlastní životní situace může také klient během pojistné doby měnit poměr peněz vložených na rizikovou a investiční složku pojištění, dle toho, zda vdané chvíli upřednostňuje spíše pojistnou ochranu nebo investici. V případě takového zhoršení životní situace, že by nebylo možné platit pojistné, může dojít až k ročnímu přerušení placení pojistného se zachováním plného rozsahu pojistné ochrany.
Výše plnění je zde vázána na hodnotu podílových jednotek, které pojišťovna nakupuje za celé nebo pouze část pojistného, které přijme od klienta. V případě
dožití je výše pojistného plnění vázána na hodnotu klientova podílového účtu k datu pojistné události. Z podílového účtu si také pojišťovna strhává správní poplatky a pojistné pro případ smrti. V případě úmrtí klienta dostane osoba, kterou určí, sjednanou pojistnou částku pro případ smrti nebo kapitálovou hodnotu pojištění – podle toho, co je v dané chvíli vyšší. Jen pro zajímavost uvádím, že například u produktu Životní pojištění Investor Plus je v případě úmrtí vyplácena pojistná částka i hodnota fondu. Rozdílnost je zde i v poplatcích, což uvedu až později. Je proto velmi důležité, aby klient měl dostatek informací o jednotlivých produktech, než učiní konečné rozhodnutí ohledně investice svých peněz.
2.1.1 Výnosnost produktu
Jak už zde bylo uvedeno, v rámci investičního životního pojištění rozhoduje o investiční strategii sám klient a také on nese investiční riziko. Výše pojistného plnění v případě dožití se konce pojištění závisí na hodnotě investičních jednotek, tedy na tom, jak se bude dařit fondu, který si klient sám vybere (jinak v případě smrti 14).
Fond by si měl klient vybírat s přihlédnutím k tomu, jaký on sám je investiční typ.
Pokud se nebojí rizika, budou pro něj nejvhodnější dynamičtější fondy stavějící zejména na akciích. V tomto případě může hodně vydělat, ale zároveň také hodně ztratit. Naopak chce-li mít určitou jistotu, zvolí fond investující do málo výdělečných, ale bezpečných produktů (např. státní obligace apod.). Mezi základní práva klienta patří možnost změny investiční strategie v průběhu trvání smlouvy.
Klient má tedy možnost zhodnotit své finanční prostředky vložené do investičního životního pojištění prostřednictvím šesti fondů – fond obligací, click fond, fond světových akcií, smíšený fond, fond cizích měn a flexibilních investic.
Vezměme si nyní našeho potencionálního klienta. Je to muž, 45 let. Má možnost si u tohoto produktu zvolit mezi stanovenou minimální a maximální výši garantované pojistné částky, která mu bude vyplacena v případě jeho úmrtí, popřípadě libovolnou pojistnou částku, ale ve stanovém rozpětí. Pokud bychom v této části stanovili další předpoklad, a to, že náš klient má již dospělé děti, které jsou v případě jeho úmrtí již soběstačné a zabezpečené, rozhodne se pro minimální výši garantované pojistné částky, a to 10 000 Kč. Měsíčně si bude ukládat 1 500 Kč, a to po dobu 20 let. Průměrná míra výnosnosti je stanovena na 5% p.a..
14 Odstavec 2.1 Analýza investičního životního pojištění U140
V současné době jsou pojišťovny schopny, díky počítačovému softwaru, klientovi vyčíslit, jaké bude zhruba zhodnocení jeho vložených prostředků. Klient pak alespoň získá určitou představu, jak se budou jeho investice do budoucna vyvíjet. Je ale třeba zdůraznit, že jde pouze o zjednodušenou studii, která nebere v úvahu celou řadu vnějších vlivů. 15
Pro srovnání bych ráda uvedla, že pokud by klient za stejných podmínek začal spořit již ve 30 letech 16, naspořená částka by byla zhruba trojnásobná, zatímco zaplacené pojistné se liší pouze o dvojnásobek. Z toho lze vyvodit závěr, že investiční životní pojištění se vyplatí hlavně při delší pojistné době.
2.1.2 Poplatky u produktu
Přehled poplatků najde klient ve všeobecných pojistných podmínkách pro životní pojištění. Většinou jsou účtovány jako srážky z podílového účtu klienta formou rušení podílových jednotek. Investuje-li klient do více různých fondů, ruší se jednotky na uhrazení poplatků podle poměru počtu jednotek v jednotlivých fondech.
Existuje celá řada poplatků.
poplatky za převody podílových jednotek mezi jednotlivými finančními fondy – první převod v pojistném roce je zdarma, ale druhý a další převod je již za 50 Kč
poplatky za administrativní náklady společnosti – u našeho investičního produktu klient platí měsíčně 65 Kč (tento poplatek je například ve srovnání s poplatkem u produktu Životní pojištění Investor Plus vyšší, zde je jen 40 Kč), ale výhodou je, že poplatek po dosažení minimální hodnoty garantované pojistné, a to 10 000 Kč klient už platit nemusí, zatímco poplatek 40 Kč u Životního pojištění Investor Plus je placen po celou dobu trvání pojištění poplatky na pokrytí počátečních nákladů společnosti a provize – strhávají se
ročně až do konce pojištění, a to v 1. roce ve výši 7% z počátečních podílových jednotek, v dalších letech pak 7% z rozdílu mezi počátečních výší podílových jednotek a akumulačními jednotkami
poplatky za zrušení pojistné smlouvy poplatek za mimořádný výběr atd.
15 Viz. příloha 1
16 Viz. příloha 2
Klient by tedy měl mít přehled o výši jednotlivých poplatků, aby při nastání nějaké situace nedošlo k nepříjemnému překvapení. 17
2.1.3 Daňové výhody produktu
V současné době je životní pojištění jako celek spojeno jednak se zajištěním financí na důchodový věk a jednak také s úsporou na daních. Jaké jsou podmínky pro uplatnění daňového odpočtu:
smlouva musí být uzavřena minimálně na dobu 5 let
současně musí být okamžik dožití se konce pojištění stanoven v roce, kdy se pojištěný dožije 60 let věku, případně později
Při uplatnění daňových výhod není podstatné, zda je plnění vyplaceno formou jednorázové výplaty pojistné částky nebo formou důchodu. Podstatné ovšem je, aby vlastníkem pojistky (pojistníkem) byl sám klient.
Náš klient splňuje všechny podmínky pro uplatnění daňových výhod a může si tedy odečíst ze svého daňového základu zaplacené pojistné, maximálně ale 12 000 Kč ročně. Náš klient tedy platí 1 500 Kč měsíčně. Za rok tedy na pojistném zaplatí 18 000 Kč, takže jako nestandardní odpočet může uplatnit celých 12 000 Kč. Částka, kterou klient na daních ušetří, je závislá na velikosti jeho příjmu, podle něhož je zařazen do určitého daňového pásma. Čím vyšší daňové pásmo (a tedy i příjem), tím vyšší úspory klient dosáhne.
Nyní to tedy budu aplikovat přímo na našeho klienta. V této části doplním další předpoklady o klientovi, důležité k provedení výpočtu daňové úspory.
výše měsíční mzdy klienta bude 30 000 Kč
abstrahuje od dalších příjmů klienta, tzn. že má pouze příjem ze závislé činnosti
jako nestandardní odpočet uplatňuje pouze zaplacené pojistné sleva na dani bude pouze na poplatníka
17 Všeobecné pojistné podmínky pro životní pojištění, ING
Výpočet úspory na daních se provádí vzhledem k ročnímu období a její velikost je ukázána v následující tabulce. Zbylé předpoklady o klientovi jsou zachovány.
Ze základu daně Daň Daňová úspora
při pojistném od Kč do Kč
Ze základu
přesahujícího 1 500 Kč
0 121 200 12% 1 440 Kč
121 200 218 400 14 544 Kč + 19% 121 200 Kč 2 280 Kč 218 400 331 200 33 012 Kš + 25% 218 400 Kč 3 000 Kč 331 200 a výše 61 212 Kč + 32% 331 200 Kč 3 840 Kč
Zdroj: vlastní výpočet
Z tabulky lze vidět, že pro našeho klienta bude činit daňová úspora 3 000 Kč, neboť jeho základ daně po provedených výpočtech byl v rozmezí 218 440 – 331 200.
2.1.4 Zdanění výnosů u produktu
Pojistné plnění při dožití se sjednaného věku, resp. konce pojistné doby se zdaňuje srážkovou daní ve výši 15% ze základu daně, kterým je pojistné plnění snížené o zaplacené pojistné a dále o zaplacené pojistné, které bylo dříve uplatněno v souvislosti s jiným příjmem ze životního pojištění. V případě úmrtí je pojistné plnění od daně osvobozeno.
V případě, že se klient rozhodne pro předčasné vypovězení pojistné smlouvy, je mu vyplaceno tzv. odbytné. Kalkulace odbytného vychází ze zaplaceného pojistného, od něhož je odečtena riziková složka a správní náklady, které nemusí být ještě zcela uhrazeny. Pro klienta však není výhodné rušit smlouvu ještě před ukončením sjednané doby pojištění, protože zejména v prvních letech může nastat i situace, že hodnota odbytného může být nulová. Na odbytné se uplatňuje srážková daň ve výši 25%. 18
Nyní provedu výpočet velikosti daně, která připadne na vrub státu pro našeho klient v případě dožití se sjednaného konce pojištění:
18 Všeobecné pojistné podmínky, ING
o výpočet se provede jako rozdíl mezi hodnotou vyplaceného plnění a zaplaceného pojistného (základ daně)
o 520 156 – 360 000 = 166 156 Kč, a na tuto částku aplikujeme daň 15 % o 166 156 x 0,15 = 24 923 Kč (velikost daně, pojišťovna daní sama)
V případě, že by klient vypověděl smlouvu např. v 10 roce trvání pojištění, bude velikost daně následující:
o výpočet se provede jako rozdíl mezi hodnotou odkupného v 10. roce a zaplaceným pojistným (základ daně)
o 189 924 – 180 000 = 9 924 Kč, a na tuto částku aplikujeme daň 25 % o 9 924 x 0,25 = 2 481 Kč (velikost daně, pojišťovna daní sama)
V tomto případě je vidět nevýhodnost předčasného ukončení životního pojištění v podobě velmi malého rozdílu mezi zaplaceným pojistných a velikostí odkupného. 19
2.1.5 Možnosti připojištění k produktu
Klient si k investičnímu životnímu pojištění může zvolit z celé řady připojištění. Ty zvyšují ochranu proti základním rizikům nebo se vztahují na rizika, která základní složka pomíjí. Mezi základní typy připojištění patří:
zproštění od placení pojistného
pro případ plného invalidního důchodu následkem úrazu pracovní neschopnost následkem úrazu apod.
Klient by si při výběru měl uvážit, jaké z rizik je pro něj nejaktuálnější a také si ke každému připojištění zjistit, co přesně se pod jeho obsahem skrývá.
2.2 Kapitálové životní pojištění s jednou pojistnou částkou 2140 Toto pojištění v sobě kombinuje jednak pojistnou ochranu a jednak vytváření úspor, tzn. že pokud ho klient uzavře, tak po celou dobu jeho trvání je pojištěni proti
19 Hodnoty získané z přílohy 1
riziku nešťastné události a současně si spoří. Někdy je označováno také jako smíšené životní pojištění a jedná se zřejmě o nejstarší a nejznámější variantu kapitálového životního pojištění.
Pojistné se může platit jednorázově nebo opět pravidelně v měsíčních, čtvrtletních, pololetních nebo ročních splátkách, dle požadavku klienta. Při jiném než měsíčním placení je zde poskytnuta sleva na pojistném.
Ve smlouvě je v tomto případě pro našeho klienta sjednána stejně vysoká pojistná částka pro obě pojistné události – smrt i dožití. Vzhledem k pojistnému krytí pro případ smrti bývá součástí smlouvy dotazník zkoumající zdravotní stav pojištěného. Po uplynutí pojistné doby je v případě dožití klientovi vyplacena sjednaná pojistná částka, a to jednorázově nebo formou pravidelného důchodu.
V případě úmrtí vyplatí pojišťovna dědicům nebo oprávněným osobám stejnou hodnotu sjednané pojistné částky rovněž navýšenou o podíl na zisku.
Probíhá zde také protiinflačním program, který chrání klientovi peníze před snižováním jejich hodnoty vlivem inflace.
Toto pojištění vzhledem k nabízené vysoké pojistné ochraně je vhodné uzavřít během ekonomicky aktivního života, kdy je tedy smyslem zabezpečení rodiny, tedy pozůstalých osob, kdy rodina smrtí živitele přijde o podstatnou část příjmů. Vzhledem k našemu klientovi, jehož zájmem je hlavně zajištění prostředků na stáří, je to prvotní náznak o nevhodnosti tohoto produktu.
2.2.1 Výnosnost produktu
U tohoto pojistného produktu je tedy sjednána pojistná částka, která je vyplacena v případě úmrtí i dožití se sjednaného věku navýšená o podíl na zisku.
Idea podílu na zisku je jednoduchá. Pokud pojišťovna hospodaří lépe, než při stanovení pojistného očekávala, o část zisku se rozdělí se svými klienty. Důvody vyššího zisku mohou být v zásadě tři:
vyšší zhodnocení než očekávané nižší náklady než kalkulované
lepší škodní průběh (tedy méně úmrtí než odpovídá použitým úmrtnostním tabulkám)
Informace o formulaci podílu na zisku nalezne klient v pojistných podmínkách ING.
Nyní se opět vraťme k našemu modelovému klientovi. Je to muž, 45 let, zaměstnanec. Vzhledem k dospělým dětem má zájem především o zajištění prostředků na stáří, než-li o zajištění své rodiny. Pokud by se i přes všechny dostupné informace rozhodl pro kapitálové životní pojištění s jednou pojistnou částkou, pojišťovna je mu opět schopna pomocí počítačového softwaru ukázat, jak se zhruba bude vyvíjet uzavřené pojištění.
Vzhledem k tomu, že kapitálové životní pojištění slouží především k zajištění proti riziku (např. smrti), tak tato pojistná ochrana, jak je vidět z naší modelové situace 20 odčerpává klientovi dost peněz, takže jako produkt spoření na důchod není kapitálové životní pojištění příliš vhodné. Při dané pojistné době klienta dokonce nastane situace, že zaplacené pojistné převyšuje pojistnou částku.
Pokud bych opět pro srovnání uvedla případ 30-letého muže 21, tak vzhledem k delší pojistné době, 35 let, již dojde k navrácení zaplaceného pojistného, ale stále díky pojistné ochraně není rozdíl mezi zaplaceným pojistným a pojistnou ochranou dostatečně velký.
2.2.2 Poplatky u produktu
U tohoto produkt je nevýhodou značná neprůhlednost placených poplatků. Zpravidla jsou zahrnuty do podmínky nároku na odbytné až od 2. roku trvání pojištění, tzn. že pokud by klient v 1.roce z nějakého důvodu chtěl zrušit uzavřené pojištění, nedostane od pojišťovny žádnou finanční náhradu.
O ostatních poplatcích, které mohou nastat v souvislosti s existencí pojištění a s případnými změnami, se opět klient může informovat buď přímo u pojišťovacího poradce nebo je nalezne v pojistných podmínkách.
2.2.3 Daňové výhody produktu
I na tento produkt životního pojištění se vztahují daňové výhody. Daňové výhody nepředstavují podporu životního pojištění jako takovou, ale v tomto případě se jedná spíše o podporu státního důchodového pojištění a mírný náznak důchodové
20 Viz. příloha 3
21 Viz. příloha 4
reformy, neboť to má vést k motivace uzavření životního pojištění a starat se tak o finanční zabezpečení vlastního stáří. Možnost odpočtu placeného pojistného ze základu daně z příjmů zavedla Poslanecká sněmovna koncem roku 2000 v novele Zákona o daních z příjmu.
Podmínky pro uplatnění daňových výhod jsou stejné jako u investičního životního pojištění. Navíc je tady pouze stanovena minimální velikost pojistné částky
22 vzhledem k pojistné době, a to
pojistná doba 15 let – pojistná částka alespoň 40 000 Kč
pojistná doba delší než 15 let – pojistná částka alespoň 70 000 Kč
Pokud tedy náš klient uzavře kapitálové životní pojištění, opět splňuje všechny podmínky pro uplatnění daňových výhod, které už jsou uvedeny u investičního životního pojištění 23 a rovněž i splňuje minimální velikost pojistné částky vzhledem k pojistné době24.
Vzhledem k tomu, že náš klient je zaměstnanec, tak v případě, že by mu jeho zaměstnavatel na pojistné přispíval, což může být pro klienta také jistá motivace k uzavření pojištění, může i on využít výhod daňového štítu. Má možnost pojistné, zaplacené ve prospěch našeho klienta, uplatnit jako daňově účinný výdaj (náklad), a to až do výše 8 000 Kč ročně. Z příspěvků neplatí sociální zabezpečení ani zdravotní pojištění. Tento předpoklad se vztahuje i na investiční životní pojištění uvedené výše.
2.2.4 Zdanění výnosů u produktu
Na kapitálové životní pojištění s jednou pojistnou částku se vztahují všechna ustanovení, která byla již uvedena u investičního životního pojištění 25.
V tomto případě ale vzhledem ke krátké pojistné době nastala situace, že při výpočtu daně by byl základ daně záporný (z důvodu, že zaplacené pojistné převyšuje vyplácené pojistné plnění). Pokud tento případ nastane, tak pojišťovna daň nestrhává.
Tzn., že bude našemu klientovi po uplynutí sjednané pojistné doby vyplaceno plných 341 053 Kč. 26
22 www.ing.cz
23 Odstavec 2.1.3 Daňové výhody produktu
24 Viz. příloha 3
25 Odstavec 2.1.4 Zdanění výnosů u produktu
26 Viz. příloha 3
U 30-letého muže, kterého jsem uváděla pro srovnání by byl, vzhledem k delší pojistné době a k převýšení zaplaceného pojistného, postup výpočtu daně zcela obdobný jako u investičního životního pojištění a to jak pro případ dožití se sjednané doby pojištění, tak pro případ předčasného ukončení doby trvání pojištění a výplatu odbytného.
2.2.5 Možnosti připojištění k produktu
Opět i ke kapitálovému životnímu pojištění si může klient dle svých priorit sjednat celou řadu připojištění. Velmi aktuální je určitě zproštění od placení pojistného, tedy klient je zproštěn od placení pojistného v případě, že se stane plně invalidním. Nebo celá řada klasických připojištění, jako pro případ úrazu, hospitalizace nebo závažných onemocnění a další. Klient se jistě bude rozhodovat vzhledem k rizikovosti své práce a dalším vnějším vlivům, kterým je vystaven.
3.3 ING Penzijní fond
Třetí z analyzovaných produktů je ING Penzijní fond, tedy penzijní připojištění.
Pokud bych se na tento produkt podívala z pohledu běžného občana, tak už samotný název je ze všech produktů nejvíce spjat právě se zabezpečením našeho stáří. Další velkou výhodou, která je určitě ve většině případu rozhodující, je státní příspěvek, jehož velikost závisí na velikosti placeného pojistného. Dlouhodobé spoření je výhodné jak pro jeho účastníky, tak i pro celou ekonomiku, proto ho stát touto formou podporuje.
Klient může přispívat již od 100 Kč měsíčně, horní hranice příspěvku již omezená není. Velikost státního příspěvku, tedy jeho horní limit, může být až 150 Kč měsíčně, a to při příspěvku klienta 500 Kč měsíčně a více. 27
I u tohoto produktu je klientovi nabízena možnost odložit nebo přerušit placení příspěvků. U přerušení placení příspěvků si účastník stanoví dobu přerušení a v dané době tedy příspěvky neplatí. V této době nemá klient ani nárok na státní příspěvek a doba přerušení se mu nezapočítává do celkové pojištěné doby. Při
27 Odstavec 2 Penzijní připojištění
odkladu placení příspěvků (nejdéle 12 měsíců) má účastník možnost do jednoho měsíce od ukončení odkladu příspěvky doplatit. Pak se mu započtou doplacené měsíce do doby penzijního připojištění, ale ani v tomto případě nedostane na tyto doplacené prostředky státní příspěvek. V opačném případě lze naopak i příspěvky poukazovat penzijnímu fondu i na delší dobu dopředu. V případě zrušení smlouvy před vznikem nároku na penzi budou klientovi vložené prostředky opět vráceny formou odbytného. Má v tomto případě nárok na úhrn zaplacených příspěvků (vč. příspěvků zaměstnavatele) a podílů na výnosech hospodaření fondu. Při tomto, v podstatě předčasném výběru, musí penzijní fond již vyžádané státní příspěvky vracet zpět Ministerstvu financí. Proto na ně účastník ztrácí nárok. Klient může smlouvu vypovědět kdykoliv, ale nejdříve po uplynutí 12 započtených měsíců. V případě úmrtí před zahájením výplaty penze mají nárok na čerpání dávek penzijního připojištění oprávněné, předem určené osoby, popřípadě dědici.
Penzijní fond rovněž nabízí několik druhů penzí, které začne účastníkovi vyplácet při splnění daných podmínek. Místo penze se může klient rozhodnout i pro jednorázové vyrovnání. 28
3.3.1 Výnosnost produktu
Penzijní připojištění představuje výhodnou formu dlouhodobého bezpečného spoření. Vzhledem k daňovým výhodám a případného příspěvku zaměstnavatele je však zajímavé i pro mladší klienty. I vzhledem k výnosnosti je lepší myslet na zajištění zdrojů na stáří co nejdříve.
Výnosnost penzijního připojištění závisí na výši měsíčního vkladu, ročním zhodnocením a samozřejmě také na počtu let do důchodu.
Příspěvky účastníků i státu spravuje penzijní fond. Fond tyto prostředky investuje do státních i soukromých dluhopisů, hypotečních zástavních listů, akcií a podílových listů, nemovitostí a movitých věcí, popřípadě na účty u bank. Výhodou je, že se klient nepodílí na případné ztrátě penzijního fondu, pouze na jeho zisku.
Ztráta dopadne pouze na vlastníka fondu. Zisk fondu je rozdělován tak, že nejméně 5
% připadá do rezervního fondu a nejvíce 10 % se rozděluje podle rozhodnutí valné hromady. Zbylá část se podle ustanovení penzijního plánu použije ve prospěch
28 Odstavec 2.1 Dávky penzijního připojištění
účastníků. Podíly na zisku jsou připisovány každoročně. Do systému penzijního připojištění není promítnuta inflace.
Nyní se opět podíváme na našeho hypotetického klienta. Jak už jsme uváděli, je to muž, 45 let. Pojistná doba je 20 let, což je z hlediska penzijního připojištění krátká doba, takže klient velké přilepšení ke státnímu důchodu nezíská. I přesto, že si ukládá 1 500 Kč měsíčně, hodnota fondu na konci pojistné doby je zhruba dvojnásobná než jsou klientem vložené prostředky. 29
Pro srovnání bych opět mohla uvést případ 30-letého muže. Jeho pojistná doba je zhruba o 15 let delší. Ovšem při stejné úložce 1 500 Kč měsíčně dosáhne hodnota fondu zhruba trojnásobku. 30
Samozřejmě je ale určitě lepší si spořit, byť kratší dobu, než si nespořit vůbec.
3.3.2 Poplatky u produktu
Výhodou penzijního připojištění je, že oproti jiným finančním produktům jsou veškeré aktivity spojené s uzavřením a průběhem penzijního připojištění poskytovány zcela zdarma. Účastník neplatí za uzavření smlouvy, za rozesílání výpisů, za vedení účtu, za poradenský servis ani za správu smlouvy. Jediný poplatek, který je případně spojen s penzijním připojištěním, ale klient ho nehradí penzijnímu fondu, nýbrž obecnímu úřadu, matrice či notáři, je poplatek za úředně ověřený podpis v případě ukončení smlouvy.
Pokud by se náš klient rozhodl z nějakého důvodu pro převod do jiného penzijní fondu, ani tento převod pro něj není zpoplatněn, takže při převodu o žádné peníze nepřijde.
3.3.3 Daňové výhody produktu
Náš klient si na část svého příspěvku, který přesahuje 6 000 Kč ročně, může uplatnit odpočet ze základu daně z příjmů až do výše 12 000 Kč. Částka 6 000 Kč je zde uvedena z důvodu státního příspěvku, rovná se měsíčnímu příspěvku účastníka 500 Kč, což je minimální výše pro získání horní hranice státního příspěvku, tedy 150 Kč.
29 Viz. příloha 5
30 Viz. příloha 6
Optimální platba příspěvků je tedy 1 500 Kč měsíčně, kterou zvolil i náš klient. Roční částka je tedy 18 000 Kč a daňově uznatelná částka se vypočte jako rozdíl mezi sumou příspěvků účastníka, zaplacených účastníkem za dané zdaňovací období, a částkou 6 000 Kč. Tzn., že v našem případě vypadá situace následovně:
o 18 000 – 6 000 = 12 000 Kč, které si klient odečte od svého základu daně (je to tedy možná horní hranice)
Daňová potvrzení pro uplatnění daňové úlevy rozesílá penzijní fond automaticky.
Vzhledem k dalšímu předpokladu uvedenému výše, a to, že náš klient je zaměstnanec, tak pokud mu i v tomto případě zaměstnavatel přispívá na penzijní připojištění, daňové výhody se opět vztahují i na něj. Zaměstnavatel si může příspěvek na penzijní připojištění odečíst ze svého daňového základu až do výše 3 % klientova vyměřovacího základu pro výpočet zdravotního a sociálního pojištění. Pro zaměstnavatele je do určité míry výhodnější přispět na penzijní připojištění našeho klienta, než-li mu o stejnou částku zvýšit mzdu, a to z důvodu, že příspěvek je totiž na rozdíl od mzdy osvobozen od sociálního a zdravotního pojištění.
3.3.4 Zdanění výnosů u produktu
Za další daňovou výhodu lze u penzijního připojištění považovat to, že výnosy jsou daněny pouze 15 % sazbou, a to až při výplatě jednorázového vyrovnání nebo penze. V případě, že dojde k vypovězení smlouvy ze strany klienta a k výplatě odbytného, jsou výnosy daněny 25 % sazbou. Z uvedeného vyplývá, že je zde stejné danění výnosů jako u produktů životního pojištění.
Za základ daně je zde považována dávka penzijního připojištění se státním příspěvkem po snížení o zaplacené příspěvky a o státní příspěvky na penzijní připojištění. Pokud se klient rozhodne pro pobírání penze, rozloží se tyto příspěvky rovnoměrně na vymezené období pobírání penze. 31
Výpočet daně provedeme pro 45-letého muže následujícím způsobem:
o výpočet se provede jako rozdíl mezi hodnotou fondu a zaplacenými příspěvky včetně státních příspěvků (základ daně)
31 Zákon 586/1992 Sb. o dani z příjmů
o 680 747 – 363 000 – 36 300 = 281 447 Kč, a na tuto částku aplikujeme daň 15 %
o 281 447 x 0,15 = 42 217 Kč (velikost daně, pojišťovna daní sama) Pro srovnání velikosti daně zde uvedu případ 30-letého muže:
o výpočet se i v tomto případě provede jako rozdíl mezi hodnotou fondu a zaplacenými příspěvky včetně státních příspěvků (základ daně)
o 1 853 728 – 633 000 – 63 300 = 1 157 428 Kč, a na tuto částku opět aplikujeme daň 15 %
o 1 157 428 x 0,15 = 172 614 Kč (velikost daně, pojišťovna daní sama)
Z tohoto příkladu je zřejmé, že přestože je v druhém případě daň o mnoho vyšší, pokud ji v obou případech odečteme od hodnoty fondu, je penzijní připojištění i přesto výhodnější při delší době spoření. 32
3.3.5 Možnosti připojištění k produktu
Penzijní připojištění není spojeno s možností připojištění dalších rizik.
3.4 Stavební spoření
Přestože stavební spoření v nabídce produktů ING není, rozhodla jsem se pro jeho analýzu, protože je pro mnoho klientů velmi atraktivní, přestože není přímo spojeno s myšlenkou zabezpečení zdrojů na stáří.
V České republice patří stavební spoření mezi relativně nejmladší bankovní produkty, ale už od počátku své existence našlo své nezastupitelné místo. Jedním z jeho nejvýznamnějších atributů je bezpečnost.
Stavební spoření je výhodnou formou uložení úspor, neboť vedle výhodné úrokové sazby, která je vyšší než na jiných spořících produktech, je podpořeno 15 % státní podporou, maximálně však 3 000 Kč z rok. Podle „nových“ pravidel lze čerpat státní podporu i na více smluv, ovšem její úhrnná výše 3 000 Kč se překonat nemůže.
Majitelé „starších smluv“ mohou dosáhnout na státní podporu ve výši 4 500 Kč. Doba spoření není nijak maximálně omezena. Pokud však náš klient nepožádá o úvěr
32 Hodnoty získané z přílohy 5 a 6
