Vyhrazené
P OSUDEK OPONENTA NA DIPLOMOVOU PRÁCI
Jméno a příjmení autora: Bc. Lenka Chladová
Název práce: IFRS 9 a modelování očekávaných kreditních ztrát
Hlavní specializace: Finanční inženýrství
Vedoucí práce: prof. RNDr. Jiří Witzany, Ph.D.
Oponent práce: Ing. Jakub Drahokoupil Datum odevzdání práce: leden 2022
Splnění cíle práce:
Cílem práce porovnat a aplikovat dva přístupy k modelování pravděpodobnosti defaultu pro potřeby účetního standardu IFRS 9. V teoretické části se autorka zaměřuje na popis standardu IFRS 9 jako takového a jeho náležitostí. Dále autorka uvádí teoretický přístup k modelování pravděpodobnosti defaultu a to pomocí Markovských řetězců a analýzy přežití. Hlavní přínos práce nalezneme ve třetí kapitole, kde autorka modeluje pravděpodobnost defaultu pomocí zvolených metod, vzájemně je porovnává a také představuje výpočet ECL podle IFRS 9.
Splnění cíle se autorce nepochybně podařilo splnit.
Vybavení práce číselnými daty a schématy (tabulky, grafy, přílohy):
Zpracování práce je na velmi vysoké úrovni. Autorka používá množství tabulek a grafů k lepšímu popisu problematiky. V práci nalezneme jen minimální množství překlepů či pravopisných chyb a text práce je čtivý. Práce je kvalitně strukturovaná a přehledná.
Slovní hodnocení práce:
Celkově je práce na velmi vysoké úrovni. Autorka zpracovala poměrně složité a komplexní téma, která minimálně odpovídá úrovni požadavků kladných na diplomovou práci, spíše ji však překonává. Autorka jasně a jednoznačně strukturuje teorii, stejně tak jako kapitolu 3, ve které můžeme nalézt hlavní poznatky a vlastní přínos autorky.
Obecně nelze práci vytknout téměř nic. Snad je při vkládání výsledků odhadů modelů je standardem spíše výsledky pro přehlednost přepsat do nové tabulky než použít printscreen ze statistického softwaru. Jedná se však pouze o drobnost a celkově velmi pozitivní dojem z práce příliš nekazí.
Vyhrazené
Otázky k obhajobě:
V kapitole 3.5 při porovnání modelů autorka udává, že by model založený na survival analýze použila především z opatrnostních motivů, neboť dává vyšší PD. Je tento přístup správný z pohledu standardu IFRS 9 a principu ECL (očekávané ztráty)? Je podle autorky korektnější odchýlit se modelem od skutečného PD (které ovšem samozřejmě nepozorujeme) ve smyslu zvýšení PD i přes vyšší odchylku od skutečného PD, než dosáhnout modelem menší odchylky od skutečného PD, avšak za cenu nižšího než skutečného PD a tedy celkově méně konzervativního odhadu? Může autorka tuto problematiku krátce rozvést.
Na základě výsledků odhadů obou modelů lze obecně tvrdit, že PD odhadnuté survival analýzou je, zvláště pro některé pooly, řádově vyšší. Je tento rozdíl způsoben odlišným způsobem výpočtu samotného PD danou matematickou metodou, nebo je podle autorky tento rozdíl způsoben spíše odlišným přístupem zakomponování makroekonomických prognóz?
Může autorka tuto problematiku krátce rozvést, případně zmínit argumenty pro jednu či druhou variantu?
Doporučení/nedoporučení práce k obhajobě:
Domnívám se, že posuzovaná diplomová práce IFRS 9 a modelování očekávaných kreditních ztrát splňuje veškeré požadavky kladené na tento typ prací, a proto ji doporučuji k závěrečné obhajobě.
Návrh hodnocení práce:
Předloženou diplomovou práci navrhuji klasifikovat stupněm výborně, ovšem s přihlédnutím k průběhu závěrečné obhajoby.
V Praze, dne 1.2.2022 Jméno a podpis Jakub Drahokoupil
