Hlavní práce6489_xkvap06.pdf, 1 MB Stáhnout

Vysoká škola ekonomická v Praze

BAKALÁ SKÁ PRÁCE

2007 Petr Kvarda

Obor: Podniková ekonomika a management

Název bakalá ské práce:

Finan ní analýza podniku Trevos Koš álov s. r. o.

Vypracoval: Petr Kvarda

Konzultovala : Ing. Martina Kršková

P r o h l á š e n í

Prohlašuji, že bakalá skou práci na téma

„Finan ní analýza podniku Trevos Koš álov s.r.o.

jsem vypracoval samostatn .

Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v p iloženém seznamu literatury.

V Praze dne 30. ervna 2007 Podpis

Obsah

Obsah ...4

1. ÚVOD ...6

2. Charakteristika spole nosti...7

3. Vymezení strategické podnikatelské jednotky ...8

4. Metodika finan ní analýzy ...10

4.1. Horizontální analýza...11

4.2. Vertikální analýza ...11

4.3. Bilan ní pravidla ...13

4.4. Analýza pomocí pom rových ukazatel ...13

4.5. Altmanova analýza ...16

4.6. Pracovní kapitál...17

4.7. Du Pontova analýza ...17

5. Aplika ní ást ...19

5.1. Horizontální analýza rozvahy ...19

5.1.1. Vývoj aktiv...19

5.1.2. Vývoj dlouhodobého majetku ...20

5.1.3. Vývoj ob žných aktiv ...20

5.1.4. Vývoj pasiv ...21

5.1.5. Vývoj vlastního kapitálu ...22

5.1.6. Vývoj cizích zdroj ...22

5.2. Vertikální analýza rozvahy ...24

5.2.1. Struktura aktiv ...24

5.2.2. Struktura dlouhodobého majetku ...24

5.2.3. Struktura ob žných aktiv ...25

5.2.4. Struktura pasiv...26

5.2.5. Struktura vlastního kapitálu ...27

5.2.6. Struktura cizích zdroj ...27

5.3. Horizontální analýza výsledovky...29

5.3.1. Vývoj hospodá ských výsledk ...29

5.3.2. Vývoj tržeb...30

5.3.3. Vývoj náklad ...31

5.4. Vertikální analýza výsledovky...32

5.4.1. Struktura tržeb ...32

5.4.2. Struktura náklad ...32

5.5. Bilan ní pravidla ...34

5.5.1. Zlaté bilan ní pravidlo ...34

5.5.2. Vyrovnání rizika...34

5.5.3. Pom rové pravidlo...35

5.5.4. Zlaté pari pravidlo ...35

5.6. Ekonomický normál ...36

5.7. Pom rové ukazatele...37

5.7.1. Rentabilita ...37

5.7.2. Likvidita ...38

5.7.3. Aktivita ...39

5.7.4. Struktura kapitálu ...40

5.7.5. Dopl ující informace ...42

5.8. istý pracovní kapitál...43

5.9. Altman v index a index IN...44

5.9.1. Altman v index ...44

5.9.2. Index IN 2000...44

5.10. Du Pont v rozklad...45

5.10.1. Rozklad ROA ...45

5.10.2. Rozklad ROE...45

5.11. Finan ní páka ...46

6. ZÁV R...47

7. P ehled použité literatury ...48

8. seznam obrázk , tabulek, graf a p íloh ...49

8.1. Seznam obrázk ...49

8.2. Seznam tabulek ...49

8.3. Seznam graf ...49

8.4. Seznam p íloh ...50

9. P ílohy ...51

Jakékoliv finan ní rozhodování musí být podloženo finan ní analýzou. Proto je finan ní analýza jednou z rozhodujících fází finan ního managementu. Na jejích výsledcích je založeno

ízení financí. Finan ní analýza ale není n jaký zázra ný všelék, který by ze dne na den vylé il neduhy podnik , kterým chybí finance. A pomáhá jen tehdy, pokud je jako každý nástroj správn používána a pokud je pochopena jako neustálý proces sledování stavu a vývoje podniku. Je-li finan ní analýza takto pochopena, pak umožní podniku nejen sledovat nové a nové zm ny a reagovat na n , ale pom že mu stát se nejenom tím, kdo na n reaguje, ale také tím, kdo je sám ke svému prosp chu vyvolává. To však vyžaduje od manažer podniku schopnost zbavit se p irozeného strachu a odporu ke zm nám a finan ní analýzu používat nejen jako pom cku zkoumání minulosti i sou asnosti, ale využít metody pro zam ení svojí pozornosti i na aspekty, které v minulosti za d ležité považovány nebyly, ale mohou zásadn zm nit budoucnost

podniku.

Cílem mé bakalá ské práce je finan ní analýza podniku Trevos Koš álov, s.r.o., a

zhodnocení situace spole nosti. Vlastní finan ní analýza podniku Trevos Koš álov. spol. s r.o., si zachovává klasickou strukturu. V první ásti bude nejprve analyzována rozvaha a výkaz zisk a ztrát a to ve form jak horizontální, tak vertikální s komentá i. V další ásti bude podrobeno zkoumání pravidl m financování, pom rovým ukazatel m, analýze pracovního kapitálu, Du Pontov rozkladu, ekonomickému normálu, finan ní páce a Altmanova indexu.

Doufám, že má práce p isp je i managementu firmy Trevos Koš álov, s.r.o., která je do jisté míry typický p edstavitel ryze eského podniku, který sice má p edstavu o své situaci, vývoji, budoucnosti, cílech i možnostech jejich realizace, nezabývá se však finan ní analýzou

koncep n , promyšlen a neustále. Proto bych rád p isp l k odstran ní takového stavu a k tomu, aby finan ní analýza byla pro eské firmy nejen slovem, na n ž budou narážet v odborné

literatu e, ale procesem, který si osvojí a budou ho k svému prosp chu využívat.

2.Charakteristika spole nosti ¹

Spole nost Trevos Koštálov byla zapsána u obchodního rejst íku vedeného Okresním soudem v Hradci Králové dne 14. ervna 1993 pod identifika ním íslem 47473291 se sídlem Koštálov 145, PSC 51202. Právní formou je to spole nost s ru ením omezeným a jejím p edm tem podnikání je výroba a prodej textilních výrobk a chemických vláken. Spole nost Trevos Koštálov, s.r.o., je nástupnickou právnickou osobou bývalého výrobního závodu státního podniku Kolora, který Trevos Koštálov zakoupil od státu v rámci privatizace státního majetku na základ privatiza ního projektu a prodloužil tak více než stoletou tradici místního textilního pr myslu. Nejprve byla produkce firmy tvo ena pouze výrobou bavln ných a sm sových p ízí a výrobou netkaných bytových, dekora ních a technických textilií, avšak nedlouho po vzniku firmy byl managementem spole nosti stanoven nový podnikatelský zám r spo ívající v

áste ném p echodu k výrob PP st iže. Pro zahájení produkce byla zakoupena a instalována nová výrobní linka pro výrobu jemných st iží. S výrobou bylo zapo ato v roce 1996 a Trevos Koštálov, s.r.o., se tímto po inem stal v eské republice v oblasti PP st iží pr kopníkem. Firma je p ímo ízena t emi spole níky – jednateli – spole nosti. Základní struktura spole nosti vychází ze st ediskového hospoda ení 3 výrobních provoz – Arachne, Malimo a PP st iže v rámci výrobního komplexu organiza n a technologicky propojených ástí.

Obrázek 1 -organiza ní struktura firmy

1 Zapsáno pomocí dat poskytnutých od vedení firmy

3.Vymezení strategické podnikatelské jednotky ²

V tšina firem se dnes zabývá pouze jedinou podnikatelskou aktivitou. Velké firmy realizující n kolik odlišných podnikatelských aktivit vymezují n kdy ur ité aktivity svého podnikání, v tšinou výroby ur itých výrobk i výrobkových ad, do samostatných celk . Tyto tzv. SPJ mají své vlastní konkurenty, a tudíž vlastní marketingové plány, n kdy i poslání, cíle a strategie. Ve velkém podniku bývá ur ení SPJ komplikované. Nabízí se možnosti, za SPJ

pokládat a stanovit podnik, provoz, výrobkovou adu, jednotlivé výrobky nebo zna ky výrobk , spl ují-li alespo áste n ur itá kritéria:

SPJ m že samostatn operovat na trhu jako konkurent jiného subjektu

SPJ m že jednozna n identifikovat svoji velikost, dynamiku r stu výkonu a trh (segment trhu), na kterém p sobí, formulovat cíle, samostatn plánovat a uskute ovat strategické aktivity

SPJ má reálný i potenciální podíl na úsp chu podniku, je schopna dosahovat relativní konkuren ní p ednosti, disponovat organiza ní, materiální a informa ní infrastrukturou

Výrobní sortiment podniku Trevos Koš álov lze roz lenit do 3 základních skupin – výrobních st edisek:

netkané textilie Arachne – ur ené p evážn pro úklidové materiály a potahy na matrace

netkané textilie Malimo – ur ené pro nábytká ské, dekora ní a technické textilie

PP st iž – vlákna ezaná na ur itou délku – dále vy len na jako SPJ tvrté výrobní st edisko – p ádelna bavln ných a sm sových p ízí – bylo zrušeno koncem roku 2001 z d vodu zastaralého výrobního za ízení a nedostate né rentability.

Protože t etí skupina – PP st iž – spl uje výše uvedená kritéria a i svým podílem na tržbách i ziscích spole nosti, je pro ni nejvýznamn jší, berme ji jako SPJ. U prvních dvou výrobních st edisek se omezme na stru né prezentování n kterých silných a slabých stránek.

2 Zapsáno pomocí dat poskytnutých od vedení firmy

Arachne – jde o žádaný sortiment, používají se vlastní PP odpady x snižuje se

dostupnost nakupovaných bavln ných odpad , ceny jsou stla ovány konkurencí, v provozu je cca polovina strojního za ízení moráln a fyzicky zastaralá.

Malimo – netradi ní technologie s malou konkurencí v Evrop , solidní kvalita výrobk x zvyšující se podíl konkuren ních výrobk jiných technologií, jednoú elové strojní za ízení

omezuje možnosti inovací, zachovalá výrobní kapacita s vysokou výrobností.

Ob výrobní st ediska sice dosahují jen zlomku tržeb SPJ PP st iže, jsou však bez nutnosti investic stále zisková.

4.Metodika finan ní analýzy

Finan ní analýza má za úkol posoudit, zda se podnik nachází ve finan ním zdraví i nemoci. Jedná se p edevším o hodnocení minulého a sou asného období, p i emž finan ní analýza poskytuje jistá doporu ení do budoucího finan ního hospoda ení podniku. Je napojena na finan ní ú etnictví, ze kterého získává data a informace pomocí finan ních výkaz .

Nejd ležit jším požadavkem je soustavnost finan ní analýzy, pro nep etržité sledování vývoje finan ní situace podniku. Finan ní analýza obsahuje mnoho metod, které r zným zp sobem analyzují situaci v podniku. Z hlediska zám ru ji lze lenit na souhrnnou analýzu finan ního postavení podniku a na díl í analýzy.

3Díl í analýzy pomáhají manažer m p i rozhodování v ur itých specifických p ípadech, oblastech provozní, investi ní a zejména v oblasti financování.

Finan ní analýzu lze charakterizovat z r zných hledisek. Jedním z nich je aspekt asový, kterým klasifikujeme analýzu na statickou a dynamickou. P i statické se berou v úvahu výkazy sestavené k ur itému datu. Naopak dynamická analýza pracuje s údaji za více po sob jdoucích období.

Jak již bylo uvedeno, vyvinulo se zna né množství ukazatel , které se ustálily v následujících skupinách:

• ukazatelé rentability

• ukazatelé aktivity

• ukazatelé zadluženosti

• ukazatelé likvidity

• ukazatelé vycházející z údaj kapitálového trhu

Pro jednotlivé skupiny platí tato pravidla: Produktivita má zásadn r st, pokles je vždy nep íznivý. Rentabilita má zásadn rovn ž r st, a to rychleji nebo alespo stejn rychle jako produktivita. Nákladovost má zásadn klesat, nebo náro nost zdroje se musí zmenšovat.

Likvidita má r st, maximáln m že též stagnovat. Solventnost má taktéž r st, podíl finan ního majetku a pohledávek se tím má zlepšovat nebo alespo stagnovat. Struktura má v podstat stagnovat, pokud je dobrá.

Vedle pom rových ukazatel existuje n kolik dalších metod. Mezi n pat í zejména horizontální a vertikální analýza ú etních výkaz a dále analýza pomocí rozdílových ukazatel .

3 [1]

Vedle základních metod existuje samoz ejm celé škála dalších metod využívajících jak náro n jších statistických metod, tak vyšších matematických metod.

4.1. Horizontální analýza

P i horizontální analýze zkoumáme meziro ní zm ny jednotlivých složek výkaz a skupin i podskupin (neboli jednotlivých složek) obsažených ve výkazech. P i porovnávání meziro ních zm n se dají použít r zné diference i indexy. Lze zjistit, o kolik procent se daná složka v i roku p edešlému zm nila, pop ípad o kolik se jednotlivé položky zm nily

v absolutních hodnotách.

Matematicky m žeme ob varianty horizontální analýzy zapisovat – formalizuje

Kislingerová. „Pokud si ozna íme hodnotu bilan ní položky i v ase t jako Bi(t), pak indexem, který odráží vývoj položky v relaci k minulému asovému období, se rozumí:

Matematický zápis pro diferenci vypadá takto:

kde Dt/t-1 je zm na oproti minulému roku, Bi – hodnota bilan ní položky „i“, t – as.“

4.2. Vertikální analýza

Vertikální analýza nám umož uje sledovat vývoj podílu jednotlivých položek k ur itým vztažným veli inám. Jedná se tedy o procentuální složení daných složek u jednoho daného roku.

Lze tedy jednoduše ur it strukturu v daném roce a podle toho zjistit, i analyzovat její optimálnost. Formalizaci tohoto vztahu op t p ináší Kislingerová. „Pokud hledaný vztah ozna íme Pi, pak formalizovaný výpo et je následující:

4 [2]

7 [2]

kde Bi zna í velikost položky bilance a suma Bi pak sumu hodnot položek v rámci ur itého celku.“

V p ípad rozvahy je volba položky sumy jednozna ná, jedná se o celkovou bilan ní sumu. P i emž pak jednotlivé položky ukazují pom r, jakým se na bilan ní sum podílejí, jak uvádí Kislingerová . Pon kud komplikovan jší je již volba vztažné veli iny v p ípad vertikální analýzy výkazu zisku a ztrát. Kislingerová nazna uje, že je ú elné brát jako vztažnou veli inu celkové výnosy nebo tržby. V této analýze použiji sou et položek „I. Tržby za prodej zboží“ a

„II. Tržby za prodej vlastních výrobk a služeb“.

Již p i této jednoduché analýze nám ú etní výkazy napoví o ekonomice firmy. Nap íklad struktura aktiv v rozvaze informuje o tom, do eho firma investovala kapitál a zda a jak p itom brala v úvahu hledisko výnosnosti. Obecn platí, že pro podnik je výnosn jší investovat do dlouhodob jších složek aktiv, protože jimi m že dosáhnout vyšší výnosnosti než aktivy krátkodobými. P íkladem nejmén výnosové složky majetku jsou pen žní prost edky v hotovosti, pon vadž nep inášejí žádný výnos. Jenomže tak prosté to zase není – nelze jednoduše požadovat, aby podnik maximalizoval dlouhodobá aktiva a minimalizoval aktiva krátkodobá, zejména jejich nejlikvidn jší složku. Správný pom r dlouhodobých a krátkodobých složek aktiv⁶ je do jisté míry p edur en již samou povahou hospodá ské innosti podniku (p edm tem podnikání, typem výroby i služeb) a nezbytností zajistit likviditu⁷. P itom je t eba nespoušt t ze z etele finan ní rizika spojená s rozhodováním o tom, jak nejlépe alokovat kapitál, tj. do jakých složek aktiv ho umístit. O ekávané p ínosy se totiž odhadují za podmínek, které se mohou v budoucnu zm nit, a je tedy pot eba obvykle po ítat s ur itou mírou nejistoty. Krom toho každá efektivní alokace kapitálu vyžaduje podstoupení ur itého (pokud možno

racionálního) rizika. V tšinou totiž platí, že ím je umíst ní kapitálu mén rizikové, tím nižší je jeho o ekávaný výnos a naopak. Správná alokace kapitálu tedy znamená nalézt takovou strategii, aby p i p sobení rozumných rizik byl celkový o ekávaný výnos optimální. Je nasnad , že

kvalifikace a schopnosti manažera, jeho znalosti rizik i jeho postoje k nim budou rozhodovat o

6 viz kap. 4.4 Bilan ní pravidla

7 viz kap. 4.5 Analýza pom rových ukazatel

mnohém. Jist se p itom bude projevovat i vztah a ochota vlastníka kapitálu k rizik m – zda je bude preferovat i zda má k nim averzi.⁸

4.3. Bilan ní pravidla

Aplikaci bilan ních pravidel se p edevším v nuje Scholleová . Autorka zde popisuje ty i základní bilan ní pravidla:

Zlaté bilan ní pravidlo: „Zlaté bilan ní pravidlo hovo í o slad ní životnosti aktiv se splatností pasiv neboli dlouhodobý majetek by m l být financován z dlouhodobých zdroj .“

Znamená to tedy, že ideální stav je, pokud je p evaha zdroj nad majetkem rovna nule.

Pravidlo vyrovnání rizika: „Pravidlo vyrovnání rizika doporu uje, aby byl pom r mezi vlastními a cizími zdroji vyrovnaný.“ Financování by tedy za ideálních podmínek m lo probíhat p esn v pom ru 50:50 vlastních zdroj ku cizím zdroj m.

Pom rové pravidlo: „Pom rové pravidlo íká, že by tempo r stu investic nem lo být ani v krátkém období v tší než tempo r stu tržeb.“

Zlaté pari pravidlo: „Zlaté pari pravidlo doporu uje, že by m l podnik k financování dlouhodobého majetku využívat vlastní kapitál, p ípadn ješt dlouhodobý cizí kapitál.“

4.4. Analýza pomocí pom rových ukazatel

Intenzivní ukazatel charakterizuje vzájemný vztah mezi dv ma položkami ú etních výkaz (mezi extenzivními ukazateli) pomocí jejich pom ru. Porovnávat m žeme cokoli s ímkoli, má – li mít ale intenzivní ukazatel smysluplnou interpretaci, musí existovat mezi položkami uvád nými do pom ru vzájemná souvislost. Intenzivní ukazatele asto upozorní na významné souvislosti, ale jejich interpretace vyžaduje další pátrání po jevech, jež se za nimi skrývají.¹²

8 [6]

9 [3]

10 [1]

11 [5]

12 [6]

V této analýze bude podrobeno zkoumání ukazatel m : rentability, likvidity, aktivity a zadluženosti.

Ukazatele rentability: Informují nás o efektu, jakého bylo vloženým kapitálem dosaženo.

Ukazatele rentability udávají, kolik korun zisku p ipadá na jednu korunu jmenovatele.

Rentabilita aktiv: Ukazatel vypovídá o tom, kolik korun provozního hospodá ského výsledku p ed zdan ním podnik dosáhl z jedné koruny aktiv.

ROA = EBIT/AKTIVA

Rentabilita vlastního kapitálu: Ukazatel vypovídá o tom, kolik korun istého zisku podnik dosáhl z jedné koruny investované akcioná em.

ROE = istý zisk / Vlastní kapitál.

Rentabilita tržeb: Ukazatel vypovídá o tom, kolik korun istého zisku podnik dosáhl z jedné koruny tržeb.

ROS = istý zisk/Tržby z prodeje vlastních výrobk a služeb a z prodeje zboží.

Ukazatele likvidity: Neboli ukazatele schopnosti p em ny aktiv na peníze a t mi v as a ádn splácet své závazky.

Celková likvidita: Ukazatel vypovídá o tom, kolikrát je podnik schopen pokrýt své krátkodobé závazky ze svých ob žných aktiv. Optimální výše ukazatele osciluje v intervalu 1,6 až 2,5.

B žná likvidita: Ukazatel nebere v úvahu zásoby, jednající se o nejmén likvidní ást ob žných aktiv. Toto lze chápat velice jednoduše, d vodem je astá neprodejnost zastaralých zásob. Optimální hodnota ukazatele by m la dosahovat hodnot 1,5.

Pen žní likvidita: Ukazatel ponechává v itateli pouze pen žní prost edky, což p edstavují peníze na b žném ú tu, v pokladn , šeky,…) Optimální hodnota ukazatele je 0,2.

Celková likvidita: Ob žná aktiva / Krátkodobé závazky

B žná likvidita: Ob žná aktiva – Zásoby / Krátkodobé závazky

Hotovostní likvidita: Pen žní prost edky / Krátkodobé závazky

Ukazatele aktivity: Ukazatelé aktivity podávají informace o mí e využívání jednotlivých majetkových ástí v podniku. Vysoký obrat složek majetku nám m že signalizovat jejich nedostate ných kapacitách v podniku, opak nás informuje o nevyužívaných kapacitách.

Obrat aktiv: Udává, kolikrát za rok se celková aktiva obrátí v tržbách. Hodnota by m la nabývat alespo jedné.

Obrat zásob: Udává, kolikrát za rok se zásoby obrátí v tržbách.

Doba obratu zásob: Udává po et dn , které zásoby setrvají v podniku.

Doba splatnosti pohledávek: Udává, kolik dní podnik musí ekat na uhrazení svých pohledávek od odb ratel .

Doba splatnosti krátkodobých závazk : Udává, kolik dní uplyne, než podnik uhradí své závazky dodavatel m.

Ukazatele zadluženosti: Ukazatel nám vypovídá o tom, do jaké míry je podnik p i svých innostech zadlužen.

Celková zadluženost: Ukazuje nám jaká ást podnikových aktiv je financována z cizích zdroj .

Ukazatel úrokového krytí: Ukazatel nám poskytuje informace o tom, kolikrát si podnik m že ze svého zisku zaplatit své nákladové úroky.

Obrat aktiv = Tržby / Celková aktiva

Obrat zásob = Tržby / Zásoby

Doba obratu zásob = Zásoby / (Tržby / 360)

Doba splatnosti pohledávek = Pohledávky / (Tržby / 360)

Doba splatnosti krát. závazk = Krát. závazky / (Tržby /360)

Celková zadluženost = Cizí zdroje / celková aktiva

Ukazatel úrokového krytí = EBIT / Celkový nákladový úrok

4.5. Altmanova analýza

„Pomocí vybraných ukazatel a jim p i azených vah získáme tzv. Z-skóre, které nám dokáže poskytnout rychlou informaci o stavu podniku.“ Známe dva typy, v aplika ní ásti využiji index pro spole nost neobchodovatelnou na kapitálovém trhu, z toho d vodu, že sledovaný podnik je spole nost s ru ením omezeným.

„Vychází-li nám Z-skóre pod hodnotu 1,2, hrozí podniku bankrot, pokud se ukazatel nachází nad hodnotou 2,9, žádné nebezpe í bankrotu podniku nehrozí. Údaje mezi t mito hodnotami se nazývají tzv. šedá zóna, kdy nelze p esn ur it, jestli firm hrozí i nehrozí bankrot.“¹⁴

Byly publikovány výsledky ov ovacích test dokládající úsp šnost takových a podobných predikcí bankrotu, ale p i jejich hodnocení je t eba vzít v úvahu, že pr m rné

hodnoty ukazatel bankrotujících podnik užitých k ov ování byly opravdu výrazn horší oproti p ežívajícím podnik m (nap . záporný zisk p ed zdan ním a p ed platbou úrok ). Za takové situace by asi mnohý ekonom o ekával bankrot i bez v deckého zd vodn ní. P i mén výrazných zhoršeních ukazatel však p íliš nepomáhá ani Altmanova metoda, nebo hodnoty diskrimina ní funkce Z od 1,2 do 2,9 vytvá ejí „šedou zónu“, v níž se k otázce o možnosti bankrotu vyjád it nelze v bec.¹⁵

Na eské pom ry se více hodí index IN, který je obdobou Altmanova indexu, ovšem vychází z eských pom r . Index IN bude také použit v aplika ní ásti této práce, a to konkrétn IN 2000 vytvo ený eskými autory Inkou a Ivanem Neumaierovými. Interpretace tohoto indexu je trochu širší, a to: je-li podnik pod hodnotou 0,684, jedná se o podnik ve špatné situaci, 0,684 – 1,089 je v situaci spíše horší, 1,089 – 1,42 nelze ur it, 1,42 – 2,07 je podnik v situaci spíše lepší a nad 2,07 jsou podniky v dobrém finan ním zdraví.¹⁶

13 [3]

14 [3]

15 [6]

16 [3]

4.6. Pracovní kapitál

Existují r zné typy rozdílových ukazatel – istých fond finan ních prost edk . Z nich nej ast ji užívaným je ukazatel vypo tený jako rozdíl mezi celkovými ob žnými aktivy a celkovými krátkodobými dluhy. (Ty bývají pro pot eby analýzy likvidity vymezeny v odborné literatu e r zn – od splatnosti do 1 roku až po splatnost kratší, až t ím sí ní, což umož uje v ob žných aktivech výstižn ji odd lit onu ást finan ních prost edk , která je ur ena na brzkou úhradu krátkodobých závazk , od té ásti, která je relativn „volná“ a kterou proto chápeme jako ur itý „finan ní fond“. Takto definovaný finan ní fond prost edk se ozna uje termínem istý pracovní kapitál.¹⁷

Je to ukazatel vyjad ující výši použitelných ob žných aktiv. Pakliže od celkové položky ob žných aktiv ode teme krátkodobé závazky, získáme istý pracovní kapitál. Obecn platí, pro podnik lépe, ím vyšší hodnota istého pracovního kapitálu je.¹⁸

4.7. Du Pontova analýza

Jedná se o dopl ující informaci k ukazatel m rentability, která slouží k odhalení initel , p isp vších k vývoji ukazatel ROA a ROE. Jde o postupný rozklad vrcholového ukazatele (m l by co nejlépe postihovat základní cíl podniku) na ukazatele díl í, které jej rozhodujícím

zp sobem ovliv ují. Výpo et vliv díl ích ukazatel se provádí na po íta i pomocí tzv.

logaritmické metody. Pro analytiky proto zbývá jen rozhodující fáze rozboru – interpretace výsledk a návrh opat ení ke zlepšení výkonnosti podniku. ²⁰

17 [6]

18 [1]

19 [1]

20 [5]

Netto pracovní kapitál = zásoby + pohledávky + finan ní majetek – krátkodobé závazky

ROA = EBIT / Tržby * Tržby / Aktiva kde: EBIT/Tržby…...rentabilita tržeb Tržby/Aktiva….obrat aktiv

Tato rovnice vyjad uje, že management má t i páky ke zvyšování výnosnosti vlastního kapitálu (ROE) :

ziskovou marži (hlavním zp sobem jejího zvyšování je snižování náklad ) obrat aktiv ( hlavním zp sobem je zvyšování tržeb p ipadajících na každou korunu aktiv)

finan ní páku ( hlavním zp sobem je výhodné použití cizích zdroj k financování aktiv).²¹

21 [5]

kde: istý zisk / Tržby……….Rentabilita tržeb Tržby / Aktiva…………..Obrat aktiv Aktiva / Vlastní kapitál…Finan ní páka ROE = istý zisk / Tržby * Tržby / Aktiva * Aktiva / Vlastní kapitál

5.Aplika ní ást

5.1. Horizontální analýza rozvahy

5.1.1. Vývoj aktiv

Od roku 2002 do roku 2004 zaznamenávají celková aktiva pokles. Konkrétn v roce 2002 je stav na 151 766 tisících korunách, v roce 2003 stav klesá na 134 622 tisíc korun a v roce 2004 je dokonce celkový stav aktiv 117 497 tisíc korun. To je zp sobeno p edevším stárnutím majetku a jeho odepisováním. Rok 2005 se stavem majetku 199 050 a rok 2006 s 179 642 tisíci korunami má oproti p edešlým let m podstatn vyšší stav majetku. P í inou nár stu, hlavn v roce 2005, je nákup 3. výrobní linky v hodnot bezmála 80 milion korun. Ješt tento rok došlo k investici na p ebudování kotelny v hodnot 3,5 milion korun a k úprav budovy pro montáž linky za 4 miliony korun. Rok 2006 má op t oproti roku 2005 nižší hodnotu aktiv, zejména díky odpis m, a to i p es drobné investice, jako ke nákladní automobil, telefonní úst edna aj. v celkové výši 2 miliony korun. U ob žných aktiv dochází k nár stu, zejména rok 2006 vykazuje nejvyšší hodnotu, a to 84 005 tisíc korun. Hlavn krátkodobé pohledávky se pohybují dost vysoko, konkrétn rok za 2006 na hladin 48 060 tisíc korun. To je oproti roku 2005 ovšem pokles z 48 204 tisíc korun. Hodnotu OA zvyšují za rok 2006 s porovnáním roku 2005 zásoby a finan ní majetek. Zásoby v roce 2006 vzrostly oproti roku 2005 o 663 tisíc korun a finan ní majetek o 565 tisíc korun.

Graf 1: Horizontální analýza rozvahy – vývoj aktiv

5.1.2. Vývoj dlouhodobého majetku

Vývoj nehmotného majetku, zastoupeného pouze softwarem, má svažující tendenci, a to díky odpis m. Poté je již nehmotný majetek nulový. Zde by jist stálo za úvahu, zda

neinvestovat do nových a jist lepších program . Naproti tomu vývoj dlouhodobého hmotného majetku je rostoucí. Je to zp sobeno zejména investi ní inností v roce 2004 a nákupem výrobní linky v roce 2005, zde je nár st více než dvojnásobný. Poslední rok 2006 má vlivem odpis op t úbytek dlouhodobého majetku oproti p edešlému roku 2005.

Graf 2: Horizontální analýza rozvahy – vývoj dlouhodobého majetku

5.1.3. Vývoj ob žných aktiv

U ob žných aktiv m žeme konstatovat, že objem zásob se udržuje tém na stejné hladin – osciluje kolem hodnoty 1 a výkyvy jsou minimální, to je pozitivní. Krátkodobé pohledávky mírn kolísají, nejvyšší jsou v roce 2005, kde se projevuje zavedení 3. linky na výrobu POP st iže. V roce 2006 se pohledávky mírn snižují, a to na hodnotu 48 060 tisíc korun.

Dlouhodobé pohledávky jsou v roce 2005 o 120 tisíc korun vyšší než v letech 2002, 2003 a 2004, již v roce 2006 jsou ale nulové. Finan ní majetek vzrostl v letech 2005 a 2006

n kolikanásobn oproti rok m 2002-2004. V roce 2004 dosahoval FM 2 705 tis. K a v roce 2006 již 18 675 tis. K Rapidní nár st volných finan ních prost edk je svázáno také s nár stem krátkodobých závazk , nebo se firm poda ilo zajistit prodloužení doby splatnosti u

rozhodujících dodavatel , a tím vzrostly závazky a hlavn také volné finan ní prost edky. To není úpln ideální, ale podíváme-li se na likviditu firmy, nár st finan ních prost edk je pro spole nost spíše lepší.

Graf 3:Horizontální analýza rozvahy – vývoj ob žných aktiv

5.1.4. Vývoj pasiv

Vývoj pasiv ve sledovaném období vybo uje z normálu v období 05/04, kde se dostal až na dvojnásobek ostatních období, a to na hodnotu 1,694. Tuto hodnotu zap í i uje nár st závazk a úv ru v roce 2005, který firma po izuje na investi ní innost. Rok 2006 se p íliš neliší v závazcích od roku 2005, jen úv ry jsou zna n nižší, a to vlivem dobrého splácení firmy.

Vlastní kapitál roste v posledních dvou letech díky zlepšujícímu se výsledku hospoda ení.

P echodné ú ty jsou nejvyšší v roce 2006 a to zhruba o 300 tis. K Zvýšení je p ipisováno výdaj m p íštího období.

Graf 4: Horizontální analýza rozvahy – vývoj pasiv

5.1.5. Vývoj vlastního kapitálu

Ve struktu e vlastního kapitálu m žeme hovo it o pohybu pouze u výsledku hospoda ení minulých let a o výsledku hospoda ení b žného ú etního období. Základní kapitál je stále stejný a nem nný. Naprosto stejný charakter mají fondy ze zisku. U výsledk hospoda ení nelze najít lineární vývoj, nebo pr b h má sinusový charakter. Výsledek hospoda ení minulých let se st ídá s výsledkem hospoda ení b žného období, a to tak, že výsledek hospoda ení b žného období udává charakter také výsledku hospoda ení minulých let vždy o rok p edešlému. Jelikož

výsledky hospoda ení b žného období byly podle sledování lepší v lichém období, pak výsledky hospoda ení minulých let vycházejí podobn u sudých období. P i porovnání dvou posledních období nám vychází zhoršení v tempu r stu výsledku hospoda ení b žného období z hodnoty 3,3 na 0,5 (v reálných íslech byl v roce 2005 VH 15 602 tis. K a v roce 2006 8 499 tis. K ) a naopak lepší výsledek hospoda ení minulých let z hodnoty 1,1 na 4,7 (v reálných íslech je VH minulých let pro rok 2005 3 245 tis. K a pro rok 2006 15 365 tis. K ).

Graf 5: Horizontální analýza rozvahy – vývoj vlastního kapitálu

5.1.6. Vývoj cizích zdroj

Dlouhodobé závazky jeví pokles, jedná se o menší p ír stek závazk v druhém období (2004 – 2005 – 2006) než v prvním (2002 – 2003 – 2004), a to z hodnoty 1,3 na 1,1. V reálných hodnotách je tomu ale p esn naopak. Dlouhodobé závazky dosahují nejvyšší hodnoty v roce 2006, a to 10 803 tis. K , v roce 2005 dosahovaly pouze 9 324 tis. K Tyto hodnoty souvisejí s odloženým da ovým závazkem. Nár st krátkodobých závazk je naproti tomu o dost

rapidn jší, a to z 1 na 1,2. Také v reálných íslech lze vy íst nár st závazk , konkrétn z roku 2004 (34 168 tis. K ) na rok 2005 ( 62 292 tis. K ). Krátkodobé závazky pro rok 2006 jsou již oproti roku 2005 nižší, a to zhruba o 2 miliony K . Nár st závazk jsem již velmi okrajov zmínil v komentá i u ob žných aktiv, konkrétn u finan ního majetku. Nár st závazk v letech 2005 a 2006 je zp soben p edevším docílením dohody mezi firmou a dodavateli o prodloužení doby splatnosti. Protože se jednalo o klí ové dodavatele, je nár st znatelný. Bankovní úv ry a výpomoci ukazují pokles za roky 2002-2004 a následn nár st v roce 2005, a je tomu skute n tak, firma velmi dob e splácí své úv ry v období 2002 – 2004, to lze hodnotit pozitivn . V roce 2005 dochází k po ízení dalšího úv ru na investi ní innost s postupným splácením v roce 2006, proto rok 2005/2004 nabyl tém dvojnásobných hodnot oproti ostatním rok m.

Graf 6: Horizontální analýza rozvahy – vývoj cizích zdroj

5.2. Vertikální analýza rozvahy

5.2.1. Struktura aktiv

Aktiva jsou tvo ena p edevším dlouhodobým majetkem a ob žnými aktivy.

V roce 2003 je pokles dlouhodobého majetku p isuzován odpis m. V roce 2004 u dlouhodobého majetku oproti odpis m p sobí investi ní zám ry spole nosti, proto z stává hodnota okolo 50 %. V roce 2005 se zvyšuje dlouhodobý majetek na 57,6 % nákupem 3. POP výrobní linky. Rok 2006 je jako rok 2003 ovlivn n odpisy. Dlouhodobý majetek je v roce 2006 tém vyrovnán s ob žnými aktivy v pom ru 52,5 % : 47 %.

Ob žná aktiva p sobí v prvních t ech letech velmi kolísav , v roce 2003 jsou nejvíce zastoupena, a to 51,34 %. Rok 2005 dosahuje zastoupení ob žných aktiv na celkových aktivech 41,68 %. Poslední rok 2006 zaznamenal mírný nár st na 46,68 %.

P echodné ú ty jsou tém zanedbatelné.

Graf 7: Vertikální analýza rozvahy – struktura aktiv

5.2.2. Struktura dlouhodobého majetku

U struktury dlouhodobého majetku je ve všech letech z ejmá p evaha hmotného majetku, ostatní, tj.nehmotný majetek a finan ní majetek, zde zabírá velmi malý,nebo žádný podíl.

Graf 8: Vertikální analýza rozvahy – struktura dlouhodobého majetku

5.2.3. Struktura ob žných aktiv

Ve struktu e OA dochází v roce 2005 a 2006 k nár stu finan ního majetku (asi ze 3,5 % na 9,5 %) a k poklesu zásob (ze 14 % na 9 %) oproti p edešlým let m, a to také v reálných

íslech. Tuto situaci je možné pokládat za velmi pozitivní, nebo není majetek vázán v nelikvidních nebo t žko likvidních stavech, navíc zvýšení finan ního majetku vylepšuje hodnoty rychlé likvidity podniku.²² Pouze krátkodobé závazky vykazují ve struktu e pokles, vezm me si konkrétn rok 2004 (31,39 %) a 2006(26,75 %), a koliv v reálných íslech dochází k nár stu. Pro rok 2004 je vy íslená hodnota 36 881 tis. K a pro rok 2006 je to 48 060 tis. K . Je to zp sobeno pouze zm nou výše základny, od které se po ítá 100 %.

22 Více v kapitole 4.7 Pom rové ukazatele – 4.7.2. Likvidita

Graf 9: Vertikální analýza rozvahy – struktura ob žných aktiv

5.2.4. Struktura pasiv

Struktura pasiv je po první t i roky podobná, a to zp sobem, že zna n p evažuje cizí kapitál oproti vlastnímu, p ibližn v pom ru 88,5 %:11,5 %. A koliv firma tvo í zisk, vlastní kapitál nep ibývá. Je to zp sobeno tím, že v tomto období (2003 a 2004) dochází k vyplácení šesti odstupujících spole ník (výplata iní 28 milion K ), a to se projevuje také negativn na vlastním kapitálu firmy. V posledních dvou letech se vlastní kapitál mírn zvyšuje, a to vlivem lepších výsledk hospoda ení a oprošt ní firmy od výplat bývalých spole ník . V roce 2005 se zvýšil VK z 11,5 % na 12,25 % a v roce 2006 dokonce na 16,35 %. V reálných íslech dosáhla firma v roce 2005 VK ve výši 24 376 tis. K a v roce 2006 29 375 tis. K .

Graf 10: Vertikální analýza rozvahy – struktura pasiv

5.2.5. Struktura vlastního kapitálu

Základní kapitál má zv tšující se podíl na struktu e VK do roku 2004, nicmén jeho absolutní výše se nem ní. Poté op t klesá, nebo v tší vliv zaujímá výsledek hospoda ení b žného období a minulého období.

Fondy ze zisku jsou nem nné.

Nejv tší rozdíl m žeme pozorovat u výsledku hospoda ení b žného období a u výsledku hospoda ení minulých let. Výsledek hospoda ení je nejvyšší v roce 2003 a 2005 (blíže uvidíme ve výsledovce). Výsledek hospoda ení minulých let je op t ovlivn n vyplacením odstupujících spole ník . Jelikož bylo odstupné rozloženo do t í let, firma v roce 2002 vyplácí 11 836 tis. K , v roce 2003 pak 6 700 tis. K a v roce 2004 doplácí 1 460 tis. K . V roce 2006 firma již

nevyplácela ostatní spole níky, a to je vid t na VH minulých let. Také v absolutních hodnotách je rok 2005 hodnocen jako nejúsp šn jší. VH v roce 2006 je pouze 8 499 tis. K . Nižší výsledek hospoda ení je zp soben zkreslením v roce 2005 u odepisování majetku, nebo v roce 2005 byl majetek odepisován až od zá í, a tak výše odpis iní asi 14 milion , naproti tomu v ostatních letech, a tedy i v roce 2006, jsou odpisy ve výši asi 21,5 milionu K Absolutní hodnota VH v roce 2005 a v roce 2006 je tedy velmi podobná.

Graf 11: Vertikální analýza rozvahy – struktura vlastního kapitálu

5.2.6. Struktura cizích zdroj

U struktury cizích zdroj si m žeme v prvních t ech letech všimnout klesající tendence bankovních úv r a výpomocí, které firma zvládá splácet výborn (pokles z 38 % na 17 %), ale je tu nár st jak krátkodobých (o 10 %), tak i nepatrn dlouhodobých závazk (o 2 %). V roce

2005 si firma bere další úv ry na investi ní zám ry (nákup tém 70milionové linky), a proto se razantn zvýšila položka bankovních úv r a výpomocí, a to až o 25 %, a je tedy na hladin 41 %. Závazky mají rostoucí tendenci, a to ve všech letech. Dlouhodobé závazky jsou v roce 2006 na 6 % a krátkodobé na 33 %, tzn. že jsou nejvyšší za celé období. Vidíme také v roce 2006 splácení úv ru, který klesá na hodnotu 34,5 %, to lze považovat za kladné.

Graf 12: Vertikální analýza rozvahy – struktura cizích zdroj

5.3. Horizontální analýza výsledovky

5.3.1. Vývoj hospodá ských výsledk

Vývoj výsledk hospoda ení v první polovin období (2002 – 2004): v roce 2003 je zaznamenám nár st VH oproti roku 2002 zhruba o 3 mil. K . Naopak vývoj z roku 2003 na rok 2004 má negativní tendenci, pokles iní asi 5 mil. K . Výjimkou je finan ní výsledek

hospoda ení, který od roku 2002 do roku 2004 stoupá. To je zp sobeno nižším objemem úv ru a zárove nižší úrokovou sazbou – r st z hodnoty 0,75 na 0,93. Vysoký pokles ve vývoji

hospodá ského výsledku v roce 2004 byl ovlivn n posílením domácí m ny v i euru, které p i 50 % vývozu negativn ovlivnilo tržby a hospodá ský výsledek.

Vývoj výsledk hospoda ení ve druhé polovin období (2004 – 2006): je výrazn

rostoucí, hlavn z roku 2004 na rok 2005, kdy ádov roste o 10 mil. K . Poté z roku 2005 na rok 2006 je zase klesající, asi o 6 mil. K . Finan ní výsledek hospoda ení je v d sledku erpání

úv ru v roce 2005 klesající. Výrazný vzr st výsledku hospoda ení v celém sledovaném období je mezi roky 2004 a 2005. Je to logické, protože rok 2004 je rok s nejnižším výsledkem

hospoda ení a naopak rok 2005 je rok s nejvyšším výsledkem hospoda ení. P í inou tak

vysokého výsledku hospoda ení v roce 2005 je nižší objem odpis v roce 2005, a to zhruba o 6 mil. K . Tzn. hodnota je pom rov nejvyšší, absolutn je ovšem tém stejná jako v roce 2006.

Rok 2006 je tedy z tohoto pohledu stejný jako rok 2005.

Finan ní výsledek má v posledním období o desetinu lepší výsledek, a to pouze menším rozdílem než v období minulém – absolutn se vyvíjí stále stejným sm rem.

Graf 13:Horizontální analýza výsledovky – vývoj hospodá ských výsledk

5.3.2. Vývoj tržeb

Vývoj tržeb za prodej vlastních výrobk a služeb lze hodnotit pozitivn . Tržby za hodnocené období let 2002 až 2006 se neustále zvyšují, konkrétn z objemu cca 223 milion v roce 2002 na 396 milion korun v roce 2006. V indexovaném vyjád ení 2006/2002, to znamená navýšení o 1,78.

Porovnáme-li r st tržeb s r stem náklad v tomto rozp tí 2006/2002, dojdeme k výsledku 2,01. To nám ukazuje velmi negativní výsledek a to, že r st náklad je rychlejší než r st tržeb.

V hodnoceném období se firma musela vypo ádat se dv ma významnými vlivy, které negativn ovlivnily r st tržeb a náklad , a to posilování kurzu koruny k EUR a nár stu ceny rozhodující vstupní suroviny PP granulátu, který je závislý na cen ropy.

Koruna posílila v i EUR z hodnoty 31,98 K /EUR k 31. 12. 2001 na hodnotu 27,495 K /EUR k 31. 12. 2006. Výrazný posun byl mezi léty 2006 a 2005, protože hodnota k 31. 12.

2005 byla 29,005 K /EUR. Cena granulátu podle kotace na n meckém trhu byla v prosinci 2001 640 EUR/tunu, v prosinci 2005 pak 1080 EUR/tunu a v prosinci 2006 již 1150 EUR/tunu.

Tržby za prodej zboží, které p edstavují pouze dopl kovou innost spole nosti, a to prodej textilu ve velkoobchodu, vykazují mírný pokles. Tato situace souvisí s vývojem textilu v celé republice.

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu rovn ž objemov výrazn neovliv ují výsledky spole nosti. Tyto tržby jsou z 99 % tvo eny prodejem materiálu, konkrétn prodejem PP pramen podniku Juta Dv r Králové.

Graf 14:Horizontální analýza výsledovky – vývoj tržeb

5.3.3. Vývoj náklad

Je nutné sledovat vývoj náklad . Za m ené období náklady zaznamenaly jak r st, tak pokles. Nyní musíme analyzovat situaci detailn ji. Musíme vzít v úvahu, o jak velký r st se jedná ve spojení s r stem výkon .

Výkonová spot eba zaznamenává skute ný r st po celé sledované období od roku 2002 až po rok 2006, naproti tomu klesají osobní náklady od roku 2002 do roku 2004. V roce 2005 op t stouply z d vodu posílení i migrování další pracovní síly k obsluze výrobní linky POP III.

Dan a poplatky klesají od roku 2002 do roku 2005, jen mezi roky 2005 a 2006 je zaznamenán menší nár st, a to cca o 20 tis. K .

Nákladové úroky mají svažující se tendenci od roku 2002 do roku 2005, až v posledním roce 2006 je zaznamenán nár st o 76 tis. K .

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku jsou od roku 2002 do roku 2004 konstantní. V roce 2005 odpisy klesají, což je ovlivn no doplacením POP linky II a splácením linky POP III až od zá í toho roku. V roce 2006 jsou odpisy op t ve výši let 2002 – 2004, tedy 21,5 mil. K .

Hodnocení vývoje podílu tržeb a náklad bylo uvedeno již v bod 5.3.2. P esto je nutno podotknout, že firma musí v novat maximální pozornost vývoji náklad v p íštích obdobích s cílem snižování náklad na korunu tržeb.

Graf 15:Horizontální analýza výsledovky – vývoj náklad

5.4. Vertikální analýza výsledovky

5.4.1. Struktura tržeb

Struktura tržeb se po celé zkoumané období m ní jen decentn . Základnou pro m ení struktury tržeb je ur en sou et všech výnos .

Výkony se v roce 2006 pohybují okolo 95procentní hladiny, to je oproti roku 2005 o 2 % více. Tržby za prodej zboží mají v roce 2006 oproti roku 2005 nižší podíl jen o 0,5 procenta a tržby z prodeje dlouhodobého majetku klesly z roku 2005 na 2006 asi o necelé 1 procento.

Graf 16:Vertikální analýza výsledovky – struktura tržeb

5.4.2. Struktura náklad

Ve struktu e náklad mají klesající tendenci všechny položky až na výkonovou spot ebu.

Výkonová spot eba z roku 2005 na rok 2006 stoupla tém o 4 procenta.

Na druhou stranu nákladové úroky i náklady vynaložené na prodané zboží jsou v roce 2006 nejnižší za celé sledované období. Odpisy mají podíl na nákladech od roku 2002 až do roku 2005 stále nižší. V roce 2006 se podíl odpis zvyšuje oproti roku 2005 jen o 1,3 %.

Nákladové úroky klesly od roku 2002 do roku 2006 zhruba o 2,5 procenta a náklady vynaložené na prodej zboží klesly o 2 procenta.

Graf 17:Vertikální analýza výsledovky – struktura náklad

5.5. Bilan ní pravidla

5.5.1. Zlaté bilan ní pravidlo

Zhoršující vývoj v roce 2003 a 2004 byl zp soben snížením po tu spole ník z 9 na 3.

Vyplacení šesti odcházejících spole ník zp sobilo snížení vlastního kapitálu, zvýšení

krátkodobých úv r a posunutí nákupu dalších technologických za ízení. P es náro né finan ní vyrovnání se šesti odcházejícími spole níky se da ilo splácet dlouhodobý investi ní úv r ve vyšších objemech, než odpovídá odpis m. I p es problémy firma dokázala v roce 2005

investovat, vyvinout p evahu zdroj , a ukazatel je tém ideální. V roce 2006 je p evaha zdroj již na 8 procentech, protože vlivem odpis klesá majetek rychleji než zdroje. Souhrnn lze íci, že za pozorované období je výkyv pouze u let 2003 a 2004, jinak je stav velmi dobrý, v roce 2006 je za celé období nejlepší.

Tabulka 1 – zlaté bilan ní pravidlo

Zlaté bilan ní pravidlo 2002 2003 2004 2005 2006

Dlouhodobý majetek 85 909 64 232 58 092 114 759 94 688

Dlouhodobé zdroje 79 102 44 039 38 167 115 385 102 283

P evaha zdroj -6 807 -20 193 -19 925 626 7 595

P evaha zdroj -7,92% -31,44% -34,30% 0,55% 8,02%

5.5.2. Vyrovnání rizika

Vidíme vyrovnaný pom r ve všech letech, a koliv s dosti velikou p evahou cizích zdroj . Restrukturalizace textilní výroby a vybudování nové chemické výroby vláken je investi n zna n náro né, a proto bylo nutno využít pro tyto cíle cizí zdroje. Z pohledu evropských zvyklostí se jeví vysoký podíl cizích zdroj jako rizikový, ovšem z pohledu zvyklostí v USA, kde spole nosti hospoda í s vysokým podílem cizích zdroj , to není nic mimo ádného.

Nep íznivé výsledky p ináší situace, jíž firma elila hlavn v letech 2002 – 2004 vyplacením odstupujících majitel . Rok 2005 p inesl obrovskou investici, pro kterou bylo nutností využít cizí zdroje a situace v roce 2006 se rázem zlepšuje, což vypovídá o schopnosti managementu firmy, správné investici a také o odleh ení závaží, jež p inášeli odstupující spole níci. V roce 2006 se p evaha cizích zdroj snížila oproti pr m ru z p edešlých let z 87 % na 80 %.

Tabulka 2 – vyrovnání rizika

Vyrovnání rizika 2002 2003 2004 2005 2006

Vlastní zdroje 17 353 14 966 13 014 24 376 29 375

Cizí zdroje 134 096 119 356 104 283 174 273 149 510

P evaha vlast. zdroj -116 743 -104 390 -91 269 -149 897 -120 135

P evaha vlast. zdroj -87,06% -87,46% -87,52% -86,01% -80,35%

5.5.3. Pom rové pravidlo

Toto pravidlo je spln no pouze v jednom roce. V roce 2003 r st investic p esahuje r st tržeb asi 4x, což je oproti roku 2004 zanedbatelné. V roce 2004 je r st investic asi

patnáctinásobný oproti r stu tržeb. íslo je to vysoké, nicmén na rok 2004 má firma vytvo ené rezervy, a tak situaci nelze považovat za tak dramatickou, jak se na první pohled zdá. Rok 2005 se jeví jako nejzávažn jší. Naproti tomu rok 2006 je zbaven v tší investi ní akce. Pom ry mohou být ovšem jen t žko spln ny, když bereme v úvahu, že investice do výrobní linky v roce 2005 dosahuje bezmála 70 milion m korun, pokud by ovšem firma nerozložila investici do více než dvou let. To vysv tluje obrovský rozdíl mezi rokem 2005 a 2006. Tento postup se nedá firm p íliš vy ítat, nebo více možností ani není.

Tabulka 3 – pom rové pravidlo

Pom rové pravidlo 2002 2003 2004 2005 2006

R st tržeb 1,058 1,027 1,259 1,246

Investice 76 298 4 392 71 563 1 457

R st investic 3,921 14,738 16,294 0,020

Pln ní

5.5.4. Zlaté pari pravidlo

Toto pravidlo spln no není v žádném roce. Komentá je úzce spjatý s komentá em u ukazatele vyrovnání rizika, proto se zde komentá em nebudu dále zabývat.

Tabulka 4 – zlaté pari pravidlo

Zlaté pari pravidlo 2002 2003 2004 2005 2006

Dlouhodobý majetek 85 909 64 232 58 092 114 759 94 688

Vlastní kapitál 17 353 14 966 13 014 24 376 29 375

P evaha vl. kapitálu -68 556 -49 266 -45 078 -90 383 -65 313

P evaha vl. kapitálu -79,80% -76,70% -77,60% -78,76% -68,98%

5.6. Ekonomický normál

Tabulka 5 – ekonomický normál I., II., III., IV.

I. Ekonomický normál 03/02 04/03 05/04 06/05

Zisk Tržby

Spln no podmínek (max. **) * * ** *

II. Ekonomický normál 03/02 04/03 05/04 06/05

Zisk Tržby

Dlouhodobý hmotný majetek Mzdové náklady

Pracovníci

Spln no podmínek (max. ****) *** ** *** **

III. Ekonomický normál 03/02 04/03 05/04 06/05

istý zisk P idaná hodnota Tržby

Dlouhodobý hmotný majetek Osobní náklady

Zásoby

Výkonová spot eba

Spln no podmínek (max. ******) **** ** *** **

IV. Ekonomický normál 03/02 04/03 05/04 06/05

Zisk Tržby Náklady

Materiálové náklady Mzdové náklady Pracovníci Zásoby

Dlouhodobý hmotný majetek

Spln no podmínek (max. *******) ****** **** ****** ****

Posoudíme-li kritéria a jednotlivé typy ekonomických normál , vidíme, že se i jednotlivé roky v kritériu spln ní podmínek liší. Bereme tyto úvahy jako ur itá doporu ení, která však nemají pro podnik významn jší váhu.²³

23 [3]

5.7. Pom rové ukazatele

5.7.1. Rentabilita

Tabulka 6 – rentabilita

Rentabilita aktiv se vychyluje pouze v letech 2003 a 2005, což je zp sobeno vyšším výsledkem hospoda ení než v letech 2002, 2004 a 2006. Rentabilita vlastního kapitálu má kolísavou tendenci. Výkyvy v letech 2003 a 2005 jsou op t zp sobeny vysokým výsledkem hospoda ení. Zvýšení ROE v roce 2004 oproti roku 2002 je zp sobeno snížením vlastního kapitálu kv li již n kolikrát zmi ované situaci s vyplácením odstupujících len . Nejnižší ROE v roce 2006 je zp sobeno pom rem nižšího zisku, ale naopak navýšením VK. Rentabilitu vlastního kapitálu lze hodnotit velmi kladn , nebo jen málo firem dosahuje takové rentability.

Rentabilita tržeb není ani p íliš dobrá v roce 2004. To lze p isuzovat vlivu snížení hospodá ského výsledku a zárove se zvyšujícím celkovým tržbám.

Celkov je zde nejlépe vycházející rok 2005 díky vysokému výsledku hospoda ení. Za pozorované období m žeme vid t, že hodnoty mají sinusoidový pr b h. Rentability v roce 2006 jsou oproti roku 2005 horší, hlavn kv li nižšímu zisku v roce 2006 oproti roku 2005.

RENTABILITA 2002 2003 2004 2005 2006

ROA 3,52% 7,02% 4,01% 7,85% 4,73%

ROE 30,78% 63,14% 36,16% 64,08% 28,93%

ROS 2,22% 3,71% 1,80% 4,74% 2,07%

Produk ní síla aktiv 8,85% 11,91% 7,86% 11,84% 7,92%

ROCE 16,98% 36,41% 24,19% 20,42% 13,91%

03/02 04/03 05/04 06/05

1,99 0,57 1,96 0,60

2,05 0,57 1,77 0,45

1,67 0,49 2,64 0,44

1,35 0,66 1,51 0,67

2,14 0,66 0,84 0,68

Graf 18: Pom rové ukazatele – rentabilita

5.7.2. Likvidita

Ttabulka 7 – likvidita

LIKVIDITA 2002 2003 2004 2005 2006

B žná likvidita 0,88 0,77 0,73 1,00 1,10

Rychlá likvidita 0,62 0,53 0,50 0,80 0,87

Pen žní likvidita 0,12 0,05 0,03 0,22 0,24

WC / AKT -0,05 -0,16 -0,18 0,00 0,04

03/02 04/03 05/04 06/05

0,87 0,96 1,36 1,10

0,86 0,95 1,59 1,09

0,43 0,65 6,33 1,13

2,86 1,14 0,01 -26,98

Trvalá platební schopnost je jednou ze základních podmínek úsp šné existence podniku.

Jak je vid t z p edchozí tabulky, ani jeden z ukazatel likvidity nedosahuje hodnot, které se považují za p ijatelné, tj. pro b žnou likviditu 1,5 – 2,5, pro rychlou likviditu 1 – 1,5 a pro pen žní likviditu okolo 0,5. Nejlépe vycházejí hodnoty roku 2006. Z hodnot b žné likvidity bychom mohli konstatovat, že by podnik byl schopen jen st ží v letech 2002 – 2004 uspokojit své v itele, i kdyby prom nil všechny svá ob žná aktiva na hotovost. V této souvislosti je t eba se dívat i na strukturu OA, které jsou více jak z poloviny tvo eny pohledávkami a asi z jedné t etiny zásobami, jejichž vliv na likviditu jako nejmén likvidní ást OA odstra uje ukazatel pohotové likvidity. U posledního ukazatele WC/AKT sledujeme p edevším vývoj, který zpo átku nabývá záporných hodnot, a to se zhoršujícím se pr b hem až do roku 2004, kdy nabývá hodnoty –0,18. Je to zp sobeno záporným pracovním kapitálem a jeho záporná hodnota

je zp sobena vysokými bankovními úv ry. Roky 2005 a 2006 jsou již na mnohem lepší úrovni a hodnoty mají dokonce vzestupnou tendenci. V roce 2006 již nechybí p íliš, aby ísla dosáhla ideální úrovn .

Graf 19:Pom rové ukazatele – likvidita

5.7.3. Aktivita

Tabulka 8 – aktivita

AKTIVITA 2002 2003 2004 2005 2006

Obrat aktiv 1,59 1,89 2,22 1,65 2,28

Obrat zásob 12,34 11,85 14,13 19,83 23,76

Doba obratu zásob 29 30 25 18 15

Obrat pohledávek 6,76 5,94 7,09 6,81 8,54

Pr m rná doba inkasa 53 61 51 53 42

Obrat krátkodobých závazk 3,33 2,82 3,30 3,95 5,36

Doba obratu krátkodobých závazk 108 128 109 91 67

03/02 04/03 05/04 06/05

1,19 1,18 0,74 1,38

0,96 1,19 1,40 1,20

1,04 0,84 0,71 0,83

0,88 1,19 0,96 1,25

1,14 0,84 1,04 0,80

0,85 1,17 1,20 1,35

1,18 0,85 0,84 0,74

Obrat aktiv nás informuje o tom, kolikrát se za rok aktiva obrátí v tržbách. Ve všech letech rostou tržby rychleji než aktiva, což nazna uje pozitivní trend. Výjimka je rok 2005, kdy

dochází k po ízení POP linky, a to zp sobuje pokles v obratu aktiv. Obrat zásob v tržbách se rapidn zvýšil v posledních dvou letech, a to na hodnoty 19 – 23. P edešlé 3 roky jsou velmi podobné s hodnotami okolo 12 až 14. Doba obratu zásob má lepší vypovídací schopnost, hodnoty jsou hlavn v posledních t ech letech stále nižší, rok 2006 dokonce vykazuje dobu obratu 15 dní, což zna í jejich efektivn jší využívání. Doba inkasa pohledávek se až na roky 2003 a 2006 drží okolo standardní hodnoty 50 dní. Rok 2003 vybo uje hodnot 50 dní vlivem vyšších pohledávek z obchodního styku. Rok 2006 dokonce zaznamenává pokles doby pod 50 dní, což je výborné. Již z grafu lze vy íst rok 2006 jako nejlépe vycházející z celého m eného období.

Graf 20:Pom rové ukazatele – aktivita

5.7.4. Struktura kapitálu

Tabulka 9 – struktura kapitálu

STRUKTURA KAPITÁLU 2002 2003 2004 2005 2006

Celková zadluženost 88,36% 88,66% 88,75% 87,55% 83,23%

Úrokové krytí 1,79 2,85 2,41 8,01 4,71

03/02 04/03 05/04 06/05

1,00 1,00 0,99 0,95

1,60 0,84 3,32 0,59

Na vývoji zvyšování zadluženosti se zna ným zp sobem podílí úprava podílového vlastnictví uvnit podniku, nebo v roce 2002 byla vyplacena z VK ástka 11 836 tis. korun, v roce 2003 pak 6,7 milionu korun a v roce 2004 ástka 1 461 tis. korun. Rok 2005 i p es

vyplacení všech odstupujících len , vykazuje podobné zadlužení jako v p edešlých letech. To je

zp sobeno úv rem na investi ní innost. Již v roce 2006 m žeme vid t zna ný pokles zadlužení, nebo nedochází již k podílovým úpravám a úv ry se splácejí. Nicmén vyšší zadluženost má pozitivní vliv na rentabilitu VK a za p íznivou se považuje jakákoliv hodnota zadluženosti, p i níž je výnosnost aktiv podniku vyšší než náklady na CK (úrokovou míru). Úroky z CK snižují da ové zatížení podniku, protože úrok jako sou ást náklad snižuje zisk a vytvá í tzv. da ový štít, tedy se díky CK zvyšuje rentabilita VK – p sobí tzv. finan ní páka. Úrokové krytí se pohybuje v prvních t ech letech tém okolo hodnoty 3, což je velmi dobrý stav. Pozd ji v roce 2005 kv li p j ce pro nákup dl. majetku roste a v posledním roce 2006 zase velmi p ízniv klesá.

Graf 21.Pom rové ukazatele – struktura kapitálu

Graf 22:Pom rové ukazatele – úrokové krytí

5.7.5. Dopl ující informace

Tabulka 10 – dopl ující informace

DOPL UJÍCÍ INFORMACE v tis.K 2002 2003 2004 2005 2006

Zisk na pracovníka 46,04 82,17 45,69 144,63 77,26

P idaná hodnota na pracovníka 504,26 542,10 549,09 578,18 561,69

03/02 04/03 03/02 04/03

1,78 0,56 3,17 0,53

1,08 1,01 1,05 0,97

Zisk na pracovníka je v roce 2003 tém dvojnásobný oproti roku 2002, je to z d vodu vysokého výsledku hospoda ení a zárove úbytku pracovník . V roce 2005 je zisk na pracovníka nejvyšší (144 tisíc) – je to rok, kdy je také nejvyšší VH. Rok 2004 je op t podobný roku 2002, a to z d vodu poklesu výsledku hospoda ení, zisk dosahuje 46 tisíc na pracovníka – výsledek hospoda ení je nižší než v roce 2002 i p es další snížení pracovník . Hodnota pro rok 2006 odpovídá polovin hodnoty roku 2005, když vezmeme v úvahu p ibližn polovi ní VH v roce 2006 oproti roku 2005, tak je to logické.

Vývoj p idané hodnoty na jednoho pracovníka lze hodnotit kladn , protože dochází ke stálému r stu, s výjimkou roku 2006, kdy došlo ke stagnaci. V roce 2006 byla výše p idané hodnoty negativn ovlivn ná rozsáhlou opravou dvora a manipula ních ploch v objemu 2 milion korun.

Graf 23:Pom rové ukazatele – ukazatele na pracovníka

5.8. istý pracovní kapitál

Záporné hodnoty pracovního kapitálu zna í vyšší riziko. Dochází zde k navyšování krátkodobých závazk a bankovního úv ru. Této situaci negativn p ispívá odchod 6 spole ník z firmy a nutnost jejich vyplacení, na který si firma vzala krátkodobý úv r. To neplatí o roku 2005, kdy je situace nepom rn lepší, a rok 2006 nám již vykazuje pozitivní trend a lze tedy íci, že je situace stabiln jší. Na druhou stranu dochází v roce 2006 ke zvýšení zásob, a to není zrovna nejlepší trend. Pokles závazk zp sobuje zdražení kapitálu a vychází tedy, že firma pot ebuje 7 mil. K k dofinancování. Rok 2005 je ovlivn n po ízením výrobní POP linky III, na kterou byl z ízen úv r.

Tabulka 11 – istý pracovní kapitál - NWC

Hodnoty 2002 2003 2004 2005 2006

Ob žná aktiva 64 002 69 121 58 099 82 960 84 005

Krátkodobé závazky 72 347 90 283 79 130 83 264 76 602

NWC -8 345 -21 162 -21 031 -304 7 403

Vývoj 03/02 04/03 05/04 06/05

Ob žná aktiva 1,080 0,841 1,428 1,013

Krátkodobé závazky 1,248 0,876 1,052 0,920

NWC 2,536 0,994 0,014 -24,352