Hornicko-geologická fakulta
Institut ekonomiky a systému řízení
ANALÝZA TRHU PRÁCE VE VYBRANÉM REGIONU
bakalářská práce
Autor: Aneta Juněcová
Vedoucí práce: Ing. Lucie Krčmarská, Ph.D.
Ostrava 2014
Poděkování
Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce paní Ing. Lucii Krčmarské, Ph.D. za odborné rady a připomínky a za čas, který mi věnovala.
si ho proto, že ho vnímám jako velký ekonomický problém. Cílem práce je analyzovat vývoj nezaměstnanosti občanů nad 50 let v Moravskoslezském kraji a v České republice.
V první části bakalářské práce je rozebrána obecně teorie nezaměstnanosti (její typy, důsledky a míra nezaměstnanosti) a ve druhé části je provedena analýza nezaměstnanosti, plán zaměstnanosti, Národní program reforem a rekvalifikace. Součástí bakalářské práce je i vyhodnocení dotazníkového šetření, které je zaměřeno právě na nezaměstnanost občanů nad 50 let.
Klíčová slova: nezaměstnanost, míra nezaměstnanosti, politika zaměstnanosti, analýza trhu práce, dlouhodobá nezaměstnanost, rekvalifikace, předdůchodový věk
Summary
“The Analysis of Labour Market in the Chosen Region” is a very complex and interesting topic. I have chosen this topic as I consider it to be a great economic issue. The aim of this bachelor thesis is the analysis of the development of unemployment with people over fifty in the Moravian-Silesian region and in the Czech Republic. The overall theory on unemployment (types of unemployment, its consequences and unemployment rate) is presented in the first part of this thesis. The second part consists of the unemployment analysis, unemployment plan, national programme and requalification. The results of the whole research, and the evaluation of questionnaires aimed at the unemployed over fifty form the last part of this bachelor thesis.
Keywords: unemployment, unemployment rate, employment policy, labor market analysis, long-term unemployment, requalification, retirement age
2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA ... 2
2.1 Definice nezaměstnanosti ... 2
2.2 Typy nezaměstnanosti ... 2
2.3 Ekonomické a sociální důsledky ... 4
2.4 Politika zaměstnanosti ... 5
2.5 Míra nezaměstnanosti... 6
2.6 Výpočet míry nezaměstnanosti ... 6
3 CHARAKTERISTIKA VYBRANÉHO REGIONU ... 8
3.1 Moravskoslezský kraj... 8
4 ANALÝZA TRHU PRÁCE ... 10
4.1 Charakteristika osob 50+... 10
4.2 Analýza nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji ... 11
4.3 Analýza nezaměstnanosti v ČR ... 13
4.4 Plán zaměstnanosti v ČR ... 15
4.5 Národní program reforem ... 16
4.6 Dlouhodobá nezaměstnanost ... 17
4.7 Rekvalifikace ... 20
4.8 Předdůchodový věk ... 22
5 VYHODNOCENÍ ... 24
5.1 Analýza nezaměstnanosti ... 24
5.2 Dotazník ... 24
6 ZÁVĚR ... 26
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ... 27
SEZNAM OBRÁZKŮ ... 29
ČSÚ – Český statistický úřad EU – Evropská unie
HDP – hrubý domácí produkt
MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí MRN – míra registrované nezaměstnanosti MSK – Moravskoslezský kraj
PNO – podíl nezaměstnaných osob UoZ – uchazeči o zaměstnání ÚP – Úřad práce
VŠPS – Výběrové šetření pracovních sil
2014 1
1 ÚVOD
Nezaměstnanost jako taková, je velkým sociálním problémem. Vybrala jsem si toto téma, protože mě zajímá. I já mám ve svém okolí ty, kteří dlouhodobě hledají práci. Vnímám jejich problémy, které je provází životem.
Cílem práce je analyzovat vývoj nezaměstnanosti občanů nad 50 let, zhodnotit situaci na trhu práce především v Moravskoslezském kraji (dále MSK) a porovnat míru nezaměstnanosti v MSK s mírou nezaměstnanosti v ČR.
Práce je rozdělena na dvě základní části – teoretickou a praktickou, celkem do šesti kapitol.
V první části bakalářské práce se zaměřím na teoretická východiska nezaměstnanosti;
definici, typy, její ekonomické a sociální důsledky, politiku zaměstnanosti a výpočet míry nezaměstnanosti. Ve druhé části budu analyzovat nezaměstnanost občanů nad 50 let.
Jelikož žiji na severní Moravě, vybrala jsem si problematiku nezaměstnanosti Moravskoslezského kraje. Poté srovnám stav nezaměstnanosti našeho kraje s Českou republikou (dále ČR). Na závěr bude vypracován dotazník, který bude zveřejněn na internetových stránkách, a který na základě výsledků vyhodnotím.
V Moravskoslezském kraji nezaměstnanost stále stoupá, ruší se velké podniky, které zaměstnávaly mnoho pracujících. Dříve učni na Hornickém učilišti měli po studiu zajištěnou práci v dolech. Podobně tomu bylo u dalších gigantů, jako jsou Vítkovice, či dřívější Nová huť. Nyní tato vazba již neexistuje.
Ne každý, kdo pracuje a na druhé straně ne každý kdo nepracuje, je nezaměstnaný. Souvisí to s odlišením práce pro vlastní potěšení či v rámci domácnosti, od zaměstnání na smluvním základě, zahrnujícím i materiální odměnu za její výkon. Toto zpřesnění rozlišuje domácí práce, vzájemnou výpomoc, dobrovolnou práci pro dobročinné účely a další práce nevykonávané pro ekonomické cíle. Jejich ztráta nemá za následek nezaměstnanost. Jde tedy o to „nemít placené zaměstnání“ či „nemít příjem ze zaměstnání“. [4]
2014 2
2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA
V této kapitole rozeberu nezaměstnanost podle typu, její ekonomické a sociální důsledky, politiku zaměstnanosti, míru nezaměstnanosti a její změny ve výpočtech.
2.1 Definice nezaměstnanosti
Nezaměstnanost definuje stav, kdy člověk schopný a ochotný pracovat nemůže najít placené zaměstnání a je většinou registrován na Úřadu práce (dále ÚP). [6]
Podle Mezinárodního úřadu práce (ILO) v Ženevě jsou obsahem definice nezaměstnanosti tyto tři požadavky:
- schopných práce (věkem, zdravotním stavem), - chtějících zaměstnání,
- jsoucích v daný okamžik bez zaměstnání. [4]
Celkově nezaměstnanost prohlubují takové trendy jako:
- úpadek průmyslové výroby,
- zavádění nové technologie, která dělá člověka přebytečným nejen v přímé výrobě, ale i v jejich řízení, v administrativě a v části služeb,
- v případě určitých zemí (postihlo to např. Velkou Británii) pokles podílu na světovém obchodu,
- růst nadnárodních společností, rozdělujících zdroje z globálních, nikoliv národních hledisek (např. nízké mzdy s vysokou produktivitou),
- růst nových silných národních ekonomik a jejích vstup na světový trh, vzrůstající konkurence v průmyslových odvětvích,
- nasycení domácího trhu zbožím dlouhodobé spotřeby, jehož výroba je důležitá pro udržení ekonomické konjunktury (auta, televizory apod.) do té míry, že jen vznik nových potřeb může dát ekonomice nový impuls. [4]
2.2 Typy nezaměstnanosti
K poznání problému nezaměstnanosti a přístupu k jejímu řešení slouží její různé typologie.
1. Frikční nezaměstnanost, je spojena s životním cyklem a s hledáním lepšího pracovního místa. Lidé, kteří nově či opětovně vstupují na trh práce nebo mění
2014 3 pracovní místo, nemají často potřebné informace a získání pracovního místa, o které mají zájem, určitou dobu trvá. Tato nezaměstnanost má přechodný charakter a je považována za dobrovolnou. [2]
2. Strukturální nezaměstnanost, je spojena s nesouladem s nabídkou a poptávkou po pracovních silách v jednotlivých segmentech trhu práce. Některá odvětví, oblasti nebo profese, regiony apod. se rozvíjejí a poptávka po práci zde roste, zatímco jinde klesá a dochází k nezaměstnanosti. [2]
3. Cyklická nezaměstnanost, souvisí s ekonomickým cyklem. Vzniká tehdy, je-li celková poptávka po práci nízká (nejde tedy jen o pokles poptávky na některém segmentu trhu práce). Vzniká tedy v důsledku nedostatečné agregátní poptávky. [2]
4. Sezónní nezaměstnanost se týká především ročních období. Například stavební práce se provádějí jen od jara do podzimu, případně správci lyžařských vleků jsou v létě bez práce. Tedy za předpokladu, že nemají na letní měsíce záložní podnikatelský plán. Sezónní nezaměstnanost je někdy považována za frikční nebo strukturální nezaměstnanost. [7]
Jiné účelné a potřebné členění rozlišuje nezaměstnanost na:
- dobrovolnou, o níž hovoříme tehdy, kdy část pracovních sil nechce při určitých mzdách pracovat (pracovní místa existují, ale není o ně zájem), anebo nechce pracovat vůbec (upřednostňuje volný čas, žije z podpor či z občasného výdělku).
[2]
- nedobrovolnou, která vzniká v důsledku toho, že při daných mzdových sazbách existuje více pracovníků, kteří chtějí pracovat, než existuje pracovních míst. Tedy poptávka po práci je vyšší než celková nabídka. [2]
Z hlediska času členíme nezaměstnanost na:
- krátkodobou, tj. do období jednoho roku. Nepůsobí významnější ekonomické a jiné dopady.
- dlouhodobou, tj. období delší než 1 rok. Způsobuje vážné ekonomické dopady, často vede i ke ztrátě sebeúcty nezaměstnaných. Příčinou bývá většinou dlouhodobá hospodářská recese. [6]
2014 4
2.3 Ekonomické a sociální důsledky
Nezaměstnanost nese pozitivní vlivy zejména na realizaci změn ve struktuře ekonomiky, na podporu flexibility a motivace pracovní síly, ale převažují negativní důsledky. [2]
Ekonomické důsledky – jsou spojeny s tím, že ekonomika nevyrábí tolik produkce, kolik je schopna vyrábět. Dochází k mrhání společenské práce živé i zvěcnělé. Hrubý domácí produkt (dále HDP) je svou úrovní pod hodnotou potenciálního HDP. Ztráty lze ekonomicky vyčíslit jako náklady stagnace. [2]
Sociální důsledky – jsou spojeny s dopady faktu nezaměstnanosti na sociální situaci, chování a postoje nezaměstnaných a na společenský život. [2]
Mezi nejvýznamnější sociální důsledky patří:
Vliv na životní úroveň - Nutnost žít jen z podpory v nezaměstnanosti, či dokonce jen ze sociální podpory vymezené na základě stanoveného životního minima, znamená pro nezaměstnaného a jeho rodinu velké snížení životní úrovně. Významnou část chudých tvoří například špatně placení pracovníci s velkými rodinami, handicapované osoby či osamělé matky. Příjem z podpor stěží pokrývá základní potřeby rodin a uvádí tyto rodiny do dluhů. Čím déle zůstává člověk nezaměstnaný, tím je jeho finanční situace a existenční situace rodiny horší. [4]
Vliv na rodinu - Nezaměstnanost se dotýká i vnitřních pravidel fungování rodiny a domácnosti, zejména dělby rolí a činností v rodině. Zvláště v rodinách starších osob, kde byl muž před ztrátou místa dlouhodobě zaměstnán, se obvykle vytvořila ženská a mužská role. Toto rozdělení rolí v období nezaměstnanosti nejen přetrvává, ale dokonce má tendenci i sílit. Ze statistiky vyplývá, že ve všech věkových skupinách nezaměstnaných míra rozvodovosti je dvojnásobná ve srovnání s celostátním průměrem. V těchto rodinách se zvyšuje i domácí násilí. [4]
Vliv na strukturaci a vnímání času - Mnoho osob se zabývá v nepracovním dni činností spojenou s vyhledáváním zboží a služeb. Získávání nového zboží je prožíváno jako příjemná událost, často kompenzující nudu a frustraci života a neuspokojující práce.
Vlastnictví zboží dává mnoha lidem uklidňující pocit psychického bezpečí a sociálního statusu. Pro nezaměstnané není v životě čas důležitý. Lidé postávají na ulici, vysedávají
2014 5 na lavičkách a vedou dlouhé rozhovory se sousedy. Z nudy zabíjí čas u televize, na hracích automatech a struktura času se hroutí. [4]
Nezaměstnanost významným způsobem ovlivňuje psychické zdraví jedinců:
- změna společenského chování, omezení společenských kontaktů a zúžení sociálního prostředí nezaměstnaných (částečně proto, že nechodí do zaměstnání, částečně proto, že z finančních důvodů nechodí do společnosti),
- malý prostor pro rozhodování (i když mají k dispozici spoustu času, nemohou na svém životě pro nedostatek finančních zdrojů často mnoho změnit),
- nedostatek příležitostí k rozvíjení nových dovedností, získávání nových zkušeností a využívání těch starých,
- nárůst ponižujících zkušeností (žádat o práci a být odmítán, být považován za někoho, kdo selhal, svádět boje s nesympatickými a neosobními byrokraty) - pocit úzkosti z budoucnosti, obavy,
- deprese, poruchy spánku, snížení sebevědomí, sebeúcty a další psychické potíže.
[4]
2.4 Politika zaměstnanosti
Obecně lze politiku zaměstnanosti vymezit jako soubor opatření, kterými jsou spoluutvářeny podmínky pro dynamickou rovnováhu na trhu práce a pro efektivní využití pracovních sil. Je zpravidla výsledkem státu, zaměstnavatelů, firem, zaměstnanců a odborů. [2]
Aktivní politika zaměstnanosti směřuje k podpoře aktivního chování pracovníka na trhu práce. [2]
Patří zde:
a) rekvalifikace,
b) investiční pobídky – což znamená veřejná podpora ve formě slevy na daních, převodu pozemku a infrastruktury, hmotná podpora tvorby nových pracovních míst a rekvalifikace nebo školení zaměstnanců, poskytována na základě zákona 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů,
2014 6 c) veřejně prospěšné práce – krátkodobé pracovní příležitosti vytvořené především pro obtížně uplatnitelné a dlouhodobě nezaměstnané uchazeče o zaměstnání evidované ÚP, a to hlavně za účelem zvelebování obcí,
d) společensky účelná pracovní místa – cílem poskytnutí příspěvku na zřízení nebo vyhrazení společensky účelného pracovního místa je obsazení míst uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit jiným způsobem pracovní umístění, včetně zahájení samostatné výdělečné činnosti. Je to nástroj ke stabilnímu pracovnímu uplatnění uchazeče o zaměstnání,
e) příspěvek na zapracování – poskytuje ÚP zaměstnavateli na základě dohody osobám, které pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují individuální akční plán,
f) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. [8]
Pasivní politika zaměstnanosti se podílí na zabezpečení životních podmínek těch, kteří se stali dočasně nezaměstnanými formou dávek a podpor v nezaměstnanosti. [2]
2.5 Míra nezaměstnanosti
Přirozená míra nezaměstnanosti je taková úroveň nezaměstnanosti, při níž jsou jednotlivé segmenty trhu práce v průměru v rovnováze, tj. některé vykazují převahu poptávky a volných pracovních míst, jiné naopak převahu nabídky, což vede k nezaměstnanosti. Je to míra, při níž síly působící na mzdy a ceny jsou ve svém celku v rovnováze. Její výše je závislá na řadě specifických faktorů na trhu práce, jako jsou např. možnosti utváření nových pracovních míst, mobilita a adaptabilita pracovníků, možnosti rekvalifikací, motivace k přijímání nových pracovních míst, poměry ve frikční a sezónní nezaměstnanosti, délka trvání nezaměstnanosti aj. [2]
2.6 Výpočet míry nezaměstnanosti
Do roku 2013 se užíval tzv. ukazatel míry registrované nezaměstnanosti (dále MRN).
Tento ukazatel srovnával počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání dle evidence pracovišť ÚP České republiky s pracovní silou, která zahrnovala jak zaměstnané, tak nezaměstnané osoby (nikoli ekonomicky neaktivní). Zdroje dat pro tento jmenovatel (pracovní síla) byly odlišné. Dosažitelní uchazeči o zaměstnání byli bráni z evidence ÚP
2014 7 ČR, zaměstnané osoby byly vzaty z dat Výběrových šetření pracovních sil (dále VŠPS).
[9]
[10]
Od ledna 2013 Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále MPSV) přešlo na nový ukazatel nezaměstnanosti v ČR s názvem Podíl nezaměstnaných osob (dále PNO). Nový ukazatel vyjadřuje podíl nezaměstnaných ze všech obyvatel v daném věku. [9]
[10]
Důvody, které vedly MPSV ke změně nového ukazatele:
- nebude již docházet k záměně ukazatelů z Českého statistického úřadu (dále ČSÚ) a MPSV,
- úspory (především na ČSÚ), - snadnější interpretace. [10]
Z grafu můžeme vyčíst jak velký je rozdíl při výpočtu podle starého vzorce ve srovnání s novým ukazatelem. Výsledky jsou přesnější a došlo ke snížení míry registrované nezaměstnanosti téměř o 2%.
Obrázek č. 1 Míra nezaměstnanosti v ČR, [17]
MRN = dosažitelní uchazeči o zaměstnání evidovaní na ÚP pracovní síla
PNO = dosažitelní uchazeči o zaměstnání evidovaní na ÚP ve věku 15-64 let počet obyvatel ve věku 15-64 let
2014 8
3 CHARAKTERISTIKA VYBRANÉHO REGIONU
Pro analýzu trhu práce jsem zvolila Moravskoslezský kraj, neboť jsem zde vyrůstala.
Ekonomická krize poznamenala i tuto oblast, uzavírají se doly, omezuje se výroba ve strojírenském průmyslu, a tím dochází k vyšší míře nezaměstnanosti.
3.1 Moravskoslezský kraj
Moravskoslezský kraj je vymezen okresy – Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město a je rozdělen na 22 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, do kterých spadá celkem 300 obcí, z toho je 42 měst. Svou rozlohou zaujímá 6,9 % území celé České republiky a řadí se tak na 6. místo mezi všemi kraji. Více než polovinu území kraje zaujímá zemědělská půda, na dalších více než 35 % se rozprostírají lesní pozemky (především v horských oblastech Jeseníků a Beskyd). Vedle přírodního bohatství se v kraji vyskytují bohaté zásoby nerostných surovin – především rozhodující domácí zásoby černého uhlí, dále ložiska zemního plynu a dalších surovin jako jsou vápenec, žula, mramor, břidlice, sádrovec, štěrkopísky, písky a cihlářské jíly. [11]
Patří mezi nejdůležitější průmyslové regiony střední Evropy. Jeho zaměření hospodářské činnosti – odvětvová struktura – však dnes přináší nemalé problémy související s restrukturalizací tohoto regionu, s řešením sociálních problémů zejména spojených s výší nezaměstnaností. Relativně nejlépe je na tom okres Frýdek-Místek, vysoký podíl nezaměstnaných osob naopak vykazují okresy Bruntál a Karviná, které zaujímají jedny z posledních míst mezi všemi okresy v ČR. Velkým problémem je pak podíl dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 12 měsíců) na celkovém počtu nezaměstnaných, který je v našem regionu nad úrovní celorepublikového průměru. [11]
Jádrem je ostravsko-karvinská průmyslová a těžební pánev, jejíž industrializace byla úzce spojena s využíváním místního nerostného bohatství, zejména kvalitního koksovatelného černého uhlí a s navazujícím rozvojem těžkého průmyslu a hutnictví. Kraj je tak celostátním centrem hutní výroby, současně je zde soustředěna i těžba černého uhlí, i když dochází k poklesu vytěženého množství. [11]
2014 9 Na obrázku č. 2 je znázorněna mapa Moravskoslezského kraje.
Obrázek č. 2 Mapa Moravskoslezského kraje, [19]
2014 10
4 ANALÝZA TRHU PRÁCE
V této kapitole se zaměřím především na nezaměstnanost občanů nad 50 let. Zanalyzuji nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji a následně v České republice.
Trh práce je trhem specifickým. Na něm se de facto kupuje a prodává práce, jejíž cenou je mzda. Práce je funkcí pracovní síly, tudíž je spojena s osobností člověka. [2]
4.1 Charakteristika osob 50+
Lidé starší věkové kategorie mají často nežádoucí návyky dosažené během celoživotní pracovní kariéry. Celoživotní setrvání v jedné profesi, na jednom pracovním místě, mnohdy způsobilo (i přes dlouhodobou praxi) omezené pracovní dovednosti a zkušenosti.
U těchto osob jsou častěji sledovány zdravotní problémy znamenající omezení v možnostech jejich pracovního zařazení. [5]
Vzhledem k demografickým vlivům a posunu věkové hranice odchodu do starobního důchodu se jedná o potenciál lidských zdrojů, který by zaměstnavatelé mohli využít ve větší míře než dosud. U této kategorie uchazečů o zaměstnání (dále UoZ) se již ale projevují různé kombinace omezení, například:
- zdravotní problémy, handicapy, častější sklon k onemocnění (mnohdy se pravděpodobně jedná o vážnější onemocnění vyžadující dlouhodobější léčení),
- u manuálních profesí snížení fyzických výkonů, u duševních pracovníků se může projevit pomalejší myšlení, zapomínání,
- horší přizpůsobivost novinkám nebo novým postupům a řešením,
- obava ze zvládnutí výpočetní techniky (problém přizpůsobení se rychlému rozvoji informačních technologií a navazujících programů),
- většinou nižší úroveň jazykové vybavenosti,
- menší zájem a sebedůvěra začít soukromě podnikat (jako OSVČ), - větší obavy ze změn, nižší práh stanovit si míru rizika a nejistoty,
- menší ochota dále se vzdělávat (může převládat názor, že v daném věku to už nemá smysl),
- u určitých profesí jen částečná znalost problematiky ve svém oboru (např. účetnictví, fakturace - dříve ve velkých podnicích jeden zaměstnanec vykonával jen určitou dílčí
2014 11 část agendy, v současné době v menších soukromých firmách musí tento pracovník zastávat a zvládat více činností - kumulace funkcí). [15]
I přes výše uvedené nedostatky a omezení tyto osoby mají pro uplatnění na trhu práce i určité přednosti, kterými by mohli zaměstnavatele oslovit:
- dlouholeté praktické dovednosti a zkušenosti, - vyzrálost a větší rozvaha při řešení zadaných úkolů, - spolehlivost a zodpovědnost,
- smysl pro spolupráci,
- nejsou vázáni starostmi o malé děti - menší problémy s případnou přesčasovou práci.
[15]
Pravděpodobnost, že osoby vyšší věkové kategorie najdou pracovní uplatnění je závislá na vzdělání a schopnostech přizpůsobit se současným požadavkům trhu práce. Současně se vzrůstajícím věkem UoZ klesá jeho adaptabilita. [15]
4.2 Analýza nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji
V tabulce č. 1 vidíme stoupající evidovaný počet uchazečů v roce 2010 oproti roku 2009 a snížení počtu evidovaných uchazečů v roce 2011. V následujícím roce pak počet uchazečů znovu stoupá. Celkově se dá říci, že rok 2011 byl nejvíce úspěšný v míře nezaměstnanosti, neboť počet uchazečů připadající na jedno pracovní místo byl nejnižší za celé sledované období.
Tabulka č. 1 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v MSK v letech 2009-2012, [17]
Ukazatel Stav k
31.12.2009 31.12.2010 31.12.2011 31.12.2012 evidovaní uchazeči o
zaměstnání 80 581 82 776 75 019 81 099
z toho dosažitelní 78 554 79 257 71 266 78 178
uchazeči s nárokem na podporu v
nezaměstnanosti 22 988 21 621 15 729 13 757
volná pracovní místa 2 756 3 191 4 163 3 335
uchazeči připadající na 1 volné pracovní místo
29,2 25,9 18,0 24,3
míra nezam. (%) 12,1 12,4 11,2 12,3
2014 12 Tabulka č. 2 nám ukazuje, že nejvíce nezaměstnaných je ve věku 50-54 let, kdy v roce 2009 byl tento stav nejvyšší a v následujících letech mírně klesal. Druhou nejpočetnější skupinou nezaměstnaných jsou uchazeči ve věku 55-59 let, kde vidíme mírný nárůst nezaměstnanosti. Ve věku 60-64 let je počet uchazečů mnohonásobně nižší než u uchazečů 50+, což mohlo být ovlivněno například dosažením důchodového věku, odchodem do předčasného důchodu apod.
Tabulka č. 2 Věková struktura uchazečů o zaměstnání v MSK v letech 2009-2012, [17]
věk
Stav k 31.12.2009
Stav k 31.2.2010
Stav k 31.12.2011
Stav k 31.12.2012 absolutně % absol. % absol. % absol. % 45-49 let 8 908 11,1 9 483 11,5 9 017 12,0 9 576 11,8 50-54 let 11 145 13,8 10 912 13,2 9 987 13,2 9 904 12,2 55-59 let 9 698 12,0 10 640 12,8 9 646 12,9 10 547 13,0 60-64 let 2 506 3,1 2 576 3,1 1 996 2,7 2 729 3,4
>65 55 0,1 44 0,1 52 0,1 72 0,1
celkem 32 312 40,1 33 655 40,7 30 698 40,9 32 828 40,5 Z interních zdrojů ÚP v Ostravě jsem získala statistiky nezaměstnaných osob nad 50 let.
Data jsou zpracována pouze do 6. měsíce 2010, 2011, jelikož tato data byla potřebná pro zpracování jejich vlastního projektu a další období pro analýzu nepotřebovali.
V tabulce č. 3 je znázorněna struktura evidovaných fyzických osob starších 50 let věku podle stupně vzdělání. Nejvíce uchazečů o zaměstnání má střední odborné vzdělání.
Tabulka č. 3 Struktura evidovaných fyzických osob starších 50 let věku podle stupně vzdělání, [15]
stupeň vzdělání
stav k 30.06.2010 stav k 30.06.2011 celkem % z toho
žen % celkem % z toho žen % bez vzdělání,
neúplné základní a základní
vzdělání
7 108 31,8 3 973 42,6 7 117 32,2 3 979 41,7
střední odborné 10 993 49,2 3 511 37,6 10 707 48,5 3 607 37,8 střední odborné
s maturitou 2 960 13,3 1 358 14,5 2 871 13,0 1 389 14,5 střední všeobecné
(gymnázia) 418 1,9 269 2,9 445 2,0 304 3,2
vysokoškolské 853 3,8 227 2,4 945 4,3 268 2,8 celkem 22 332 100,0 9 338 100,0 22 085 100,0 9 547 100,0
2014 13 V tabulce č. 4 je uveden počet evidovaných fyzických osob starších 50 let věku podle délky evidence. Je zde patrné, že v obou letech byl nevyšší počet fyzických osob v evidenci déle než 2 roky.
Tabulka č. 4 Počet evidovaných fyzických osob starších 50 let věku podle délky evidence, [15]
délka evidence
stav k 30.06.2010 stav k 30.06.2011 celkem % z toho
žen % celkem % z toho žen % do 6 měsíců 5 961 26,7 2 559 27,4 4 813 21,8 2 132 22,3 6 - 12 měsíců 4 142 18,6 1 667 17,9 4 334 19,6 1 899 19,9 12 - 24 měsíců 4 654 20,8 1 962 21,0 3 978 18,0 1 813 19,0 nad 24 měsíců 7 575 33,9 3 150 33,7 8 960 40,6 3 703 38,8 celkem 22 332 100,0 9 338 100,0 22 085 100,0 9 547 100,0
4.3 Analýza nezaměstnanosti v ČR
Výraznou překážkou zmírňování nerovnováh na odvětvových trzích práce je skutečnost, že nabízená výše mzdy v nových odvětvích a v nových pracovních činnostech není dostatečně motivující a nepůsobí ve směru podpory změny kvalifikace a dostatečné prostorové mobility práce. Neláká volné pracovníky ke změně kvalifikace, protože jim neuhradí dodatečné náklady. Nedostatečný rozdíl mezi mzdovými nabídkami v nových pracovních činnostech, byť v jiném regionu, a mzdovými nabídkami, byť v útlumových odvětvích, ale na místních pracovních trzích nestimuluje pracovníky k pohybu za prací, protože jim dostatečně nekompenzuje zvýšené náklady a eventuální další újmy spojené s pobytem mimo domov (např. přechodné bydlení a stravování, dopravu). [1]
Dle statistiky v tabulce č. 5 je zřejmé, že míra nezaměstnanosti v okrese Ostrava ve srovnání s mírou nezaměstnanosti v MSK se po celý rok pohybuje v rozmezí mezi 11 až 13% a výrazně se nesnižuje ani při sezónních pracích.
2014 14 Tabulka č. 5 Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Ostrava, MSK a v ČR, [17]
2012
míra nezaměstnanosti v okrese Ostrava
(%)
míra nezaměstnanosti
v MSK (%)
míra nezaměstnanosti
v ČR (%)
leden 11,9 11,7 9,1
únor 12,1 11,9 9,2
březen 12,0 11,7 8,9
duben 11,7 11,2 8,4
květen 11,7 11,0 8,2
červen 11,6 10,9 8,1
červenec 11,9 11,1 8,3
srpen 11,9 11,1 8,3
září 12,1 11,4 8,4
říjen 12,1 11,4 8,5
listopad 12,2 11,6 8,7
prosinec 12,8 12,3 9,4
V grafickém zpracování vývoje počtu uchazečů vybraných věkových skupin je zeleně vyznačena kategorie uchazečů nad 50 let. Je zřejmé, že nezaměstnanost těchto osob je skutečným problémem, neboť dosahuje počtu téměř 100 až 150 tis. lidí.
Obrázek č. 3 Vývoj počtu uchazečů vybraných věkových skupin v celé ČR, [17]
2014 15
4.4 Plán zaměstnanosti v ČR
Politika zaměstnanosti v ČR se přihlásila k principům politiky zemí Evropské unie (dále EU) a usiluje o jejich přiměřenou aplikaci na našich pracovních trzích. [1]
Tento plán je zpracován v souladu s cíli „Hospodářské strategie ČR pro vstup do EU“, tzn.
oživení ekonomického růstu, zvýšení konkurenční schopnosti, kvalifikace a zaměstnanosti.
Strategie politiky zaměstnanosti se nutně dotýká i oblasti sociální politiky, vyžadující nové pojetí principu solidarity ve vztahu k motivaci pro přijetí (resp. udržení) zaměstnání.
Kromě zvýšení rozsahu aktivní politiky zaměstnanosti bude řešení nezaměstnanosti vyžadovat nová opatření hospodářské politiky zaměřená na podporu vzniku nové zaměstnanosti a na restrukturalizaci stávající zaměstnanosti. Plán zaměstnanosti byl vypracován MPSV a schválen vládou ČR v roce 1999. [12]
Národní plán zaměstnanosti spočívá ve čtyřech pilířích:
1. Podpora zaměstnatelnosti lidí: Zahrnuje opatření vedoucí ke zvýšení zaměstnatelnosti pracovní síly, zajištěním odpovídající úrovně její kvalifikace a flexibility ve vztahu k požadavkům trhu práce, usnadněním přechodu mládeže ze školy do praxe, odstraňováním různých bariér spočívajících v nedostatečném rozvinutí či ztrátě pracovních návyků, zejména mládeže, zdravotně handicapovaných osob, dlouhodobě nezaměstnaných či osob vstupujících po delší době na trh práce. Součástí zvýšení zaměstnatelnosti je i zvýšení motivace pracovní síly ke vstupu do zaměstnání a k setrvání v zaměstnání a zlepšení jejího postavení na trhu práce vůči zahraniční pracovní síle. [12]
2. Podpora podnikání: Opatření zahrnutá do tohoto pilíře jsou zaměřena na obecné zlepšení podmínek pro podnikání a vyrovnání konkurenčního prostředí. Vzhledem k odlišným podmínkám trhu v ČR od obecných poměrů v zemích EU nezahrnují pouze opatření zaměřená na malé a střední podniky, ale obsahují rovněž opatření, jejichž cílem je oživení ekonomiky na makroekonomické úrovni, zlepšení podmínek podnikání velkých investorů, zahraničních i domácích. Opatření zahrnují jak přímé pomoci ze státního rozpočtu, tak nepřímé, jako jsou snižování daňové zátěže, bankovní záruky a státní garance. [12]
3. Podpora schopnosti podniků a zaměstnanců přizpůsobit se změnám: Cílem opatření je vytvoření předpokladů pro dosažení dynamického a pružného trhu práce
2014 16 v rámci celé národní ekonomiky. Jsou proto zaměřena na vytváření podmínek pro modernizaci organizace práce, postupně vytvářet vhodné podmínky pro zkracování pracovní doby, motivovat zaměstnavatele ke zvyšování kvalifikace vlastních pracovníků (daňovými úlevami) a tím i ke zvyšování jejich konkurenceschopnosti na trzích práce. [12], [1]
4. Podpora rovných příležitostí všech osob: Opatření jsou zaměřena na odstranění diskriminace v přístupu k zaměstnání, působit ve směru odstraňování rozdílů ve mzdách mužů a žen (které jsou důsledkem diskriminace), usnadňovat přístup na trh práce ženám pečujícím o děti, vytvářet podmínky pro obnovení jejich rekvalifikace, přijímat mimořádná dočasná opatření ve prospěch těch skupin občanů, jejichž přístup k zaměstnání je výrazně ztížen z důvodu rasové příslušnosti, etnického původu pohlaví apod. [12], [1]
4.5 Národní program reforem
Národní program reforem je strategickým dokumentem s názvem „Strategie Evropa 2020“, jehož cíle jsou v podmínkách ČR stanoveny následovně:
1. V oblasti zaměstnanosti:
o zvýšení celkové míry zaměstnanosti osob ve věku 20 - 64 let na 75 %, o zvýšení míry zaměstnanosti žen (20 – 64 let) na 65 %,
o zvýšení míry zaměstnanosti starších osob (55 - 64 let) na 55 %,
o snížení míry nezaměstnanosti mladých osob (15 - 24 let) o třetinu oproti předcházejícímu období,
o snížení míry nezaměstnanosti osob s nízkou kvalifikací o čtvrtinu oproti předcházejícímu období.
2. V oblasti sociálního začleňování a chudoby:
o udržení počtu osob ohrožených chudobou, materiální deprivací nebo žijících v domácnostech s velmi nízkou pracovní intenzitou do roku 2020 na úrovni roku 2008 (tj. 1 566 tis. osob),
o snížení počtu osob ohrožených chudobou, materiální deprivací nebo žijících v domácnostech s velmi nízkou pracovní intenzitou o 30 000 osob.
2014 17 Dalším specifickým cílem je zvýšit kvalitu systému vzdělání. MPSV a instituce trhu práce bude mít k dispozici nástroje podpory a stimulace dalšího profesního vzdělávání pro uchazeče a zájemce o zaměstnání a pro pracovníky podniku včetně systému sledování kvality a efektivity dalšího profesního vzdělávání. Bude zajištěna spolupráce ÚP ČR, resp.
Institucí trhu práce s aktéry na regionální úrovni při rozvoji lidských zdrojů a řešení regionální nezaměstnanosti. Bude fungovat systémové kariérové poradenství na trhu práce, včetně poradenských programů k technikám vyhledávání zaměstnání a volby povolání, budou podpořeny adekvátní nástroje pro párování potřeb trhu práce a nabízené pracovní síly. Systémové opatření v oblasti vzdělávání se zaměří především na chybějící systémovou, finanční podporu pro účast v dalším profesním vzdělávání, zavádění prvků kvality do vzdělávacího procesu a bude podpořen rozvoj rekvalifikací v souladu s potřebami trhu práce. [14]
4.6 Dlouhodobá nezaměstnanost
Dlouhodobá nezaměstnanost je definovaná jako situace, kdy osoba bez práce nemůže během delšího časového období najít vhodné pracovní uplatnění. Charakterizuje ji délka hledání práce (např. délka evidence na ÚP), a proto existují různá vymezení dlouhodobé nezaměstnanosti, např. delší než 5, 12 nebo 24 měsíců. [15]
Dlouhodobou nezaměstnaností jsou postiženi obecně ti lidé, kteří jsou na trhu práce nejméně pružní, tzn. mají omezenou schopnost přizpůsobit se novým pracovním podmínkám. Dále k ohroženým skupinám patří osoby bez kvalifikace popřípadě s nízkým vzděláním, osoby zdravotně postižené a mladiství, lidé s kumulovanými osobními a sociálními handicapy, příslušníci etnických minorit a imigranti. [15]
Je prokázáno, že situace osoby bez práce přetváří její duševní a psychický život a trvá-li dlouho, změní i její jednání a chování. Zcela naruší její postavení ve společnosti a může mít nepříznivý vliv na fyzické i duševní zdraví. Dlouhodobá nezaměstnanost se negativně promítá nejen do sociální oblasti, ale i do oblasti pozitivního vnímání morálních hodnot, osobních postojů a zájmů této ohrožené skupiny lidí. Zpravidla bývá příčinou jejich asociálního chování a často také nárůstu kriminality. [15]
Empirické výzkumy prokázaly, že s dlouhodobou nezaměstnaností pravděpodobnost návratu do placeného zaměstnání výrazně klesá. V kategorii dlouhodobé nezaměstnanosti
2014 18 se tak koncentrují i uchazeči o zaměstnání bez skutečného zájmu trvale pracovat nebo osoby, které si přivydělávají mimo oficiální trh práce „na černo“ a na ÚP se registrují jen účelově. [15]
Pokud se lidem po dlouhou dobu nedaří najít vhodné pracovní místo, mohou se dostat do ekonomických potíží, začínajících propadem životní úrovně a vedoucích někdy až k existenčním problémům celé rodiny. Nemít práci vytváří hodně problémů sociálních i psychologických: od ztráty společenských a sociálních vztahů, ztráty schopnosti komunikace, až ke ztrátě důvěry ve vlastní schopnosti a naděje na změnu situace. Velké ztráty působí i v ekonomice jako celku: nižší produkt, nižší úspory, nižší daně, devalvace lidského kapitálu atd. [1]
Dlouhodobá nezaměstnanost může přetrvávat v období dlouhotrvající hospodářské deprese. Pokud oživení ekonomiky dlouho nepřichází, nevytvářejí se nová pracovní místa a nezaměstnaní nemohou pracovní místo najít, protože těch je méně, než je pracovníků nabízejících práci. [1]
Člověk si postupně zvykne na to, že nepracuje, a vypadne z pravidelného životního rytmu.
Odvykne pravidelné každodenní povinnosti a zjistí, že i z podpory se dá žít, i když mnohem skromněji. Odpadne tíže hledání práce a žije se volněji. Někteří ztratí víru, že vůbec kdy práci najdou, a nebudou schopni vyvíjet takové úsilí na její hledání jako dřív.
Stanou se tzv. odrazenými pracovníky. Dají přednost pohodlnějšímu, i když skromnějšímu životu ze sociálních dávek. [1]
Ti, kteří dlouhodobě žijí výhradně ze sociálních dávek, se stávají závislými klienty sociálního státu. Jejich neúspěšnost v boji o práci je vyřadila z účasti na pracovních trzích.
Nepobírají mzdu, jejich příjem tvoří pouze sociální dávky (podpora v nezaměstnanosti a další) na úrovni životního minima. Tato závislost způsobuje, že podpora v nezaměstnanosti primárně určená k překlenutí přechodného období bez práce, se pro ně stává regulérním příjmem. Ani se nesnaží získat zpátky možnosti pracovní příležitosti a nových životních šancí. Vedou svůj život odlišný od života ostatních ve společnosti. [1]
Z interních zdrojů ÚP jsem získala údaje do tabulky č. 6, kde je zobrazen stav dlouhodobě nezaměstnaných fyzických osob podle délky evidence déle než 5 měsíců, kde je zřejmé, že nejvíce uchazečů je evidováno v období 5 - 12 měsíců.
2014 19 Tabulka č. 6 Struktura fyzických osob evidovaných déle než 5 měsíců podle délky evidence, [15]
délka evidence
stav k 30.06.2010 stav k 30.06.2011 celkem % z toho
žen % celkem % z toho žen % 5 - 12 měsíců 21 909 42,9 10 670 42,3 19 440 38,3 9 780 38,0 12 - 24 měsíců 14 504 28,4 7 138 28,3 12 847 25,3 6 892 26,8 nad 24 měsíců 14 656 28,7 7 416 29,4 18 459 36,4 9 073 35,2 celkem 51 069 100,0 25 224 100,0 50 746 100,0 25 745 100,0
V tabulce č. 7 je zobrazena věková struktura fyzických osob evidovaných na ÚP déle než 5 měsíců. Vybrala jsem pro srovnání kategorie od 40-60+ let. Je patrné, že nejvyšší počet uchazečů ve sledovaném období je ve věku 50-59 let. Pouhých 4-5 % zastupuje kategorii nad 60 let.
Tabulka č. 7 Věková struktura fyzických osob evidovaných déle než 5 měsíců, [15]
věk
stav k 30.06.2010 stav k 30.06.2011 celkem % z toho
žen % celkem % z toho žen % 40 - 44 let 5 669 11,1 3 052 12,1 5 592 11,0 3 129 12,2 45 - 49 let 6 333 12,4 3 330 13,2 6 508 12,8 3 456 13,4 50 - 54 let 7 967 15,6 4 162 16,5 7 832 15,4 4 128 16,0 55 - 59 let 7 609 14,9 2 951 11,7 7 990 15,8 3 386 13,2 nad 60 let 2 093 4,1 227 0,9 2 277 4,5 272 1,1 celkem 51 069 100,0 25 224 100,0 50 746 100,0 25 745 100,0
Z internetových zdrojů jsem získala podklady pro zpracování výsledků, které vidíme v tabulce č. 8. Je v ní přehled uchazečů nezaměstnaných déle než 12 měsíců.
Za sledovanou oblast jsem si vybrala pro srovnání ČR a MSK. V obou oblastech s postupem času počet uchazečů stoupá.
Tabulka č. 8 Počet uchazečů nezaměstnaných déle než 12 měsíců, [16]
Oblast 2009 2010 2011 2012
ČR 123 873 178 481 184 130 192 234
MSK 24 285 31 478 31 672 32 580
2014 20 Dlouhodobě nezaměstnaným ženám v MSK je určen projekt Fleximaternity. Tento projekt je pro všechny, kteří jsou v evidenci ÚP déle než 6 měsíců, dosáhli středoškolského vzdělání, jsou zdravotně způsobilí a trestně bezúhonní. Účastníci projektu mohou navštěvovat rekvalifikační kurz „Pečovatelka o dítě – chůva“, který je v rámci projektu hrazen z prostředků Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR. Cílem projektu je nabídnout osobám znevýhodněným na trhu práce nové možnosti pracovního uplatnění a tím řešení jejich situace na současném trhu práce. [13]
4.7 Rekvalifikace
Rekvalifikace slouží jako aktivační mechanismus pro ty skupiny nezaměstnaných, u kterých lze předpokládat, že by se na trhu práce uplatnily snáze než ostatní (mladí, zdraví, vzdělaní, krátkodobě nezaměstnaní). Zvýšená cílenost na tyto kategorie uchazečů o zaměstnání může být výsledkem jak vědomé strategie ÚP, tak také postojem nezaměstnaných vůči programům, které jsou jim těmito úřady nabízeny. Úřady práce nabízejí účast v rekvalifikacích především mladým lidem, kteří jsou adaptabilnější na nové profesní požadavky a výrazně flexibilnější i vzhledem k tomu, že nejsou naplno sžiti se svým povoláním. Lidé ve věku mezi 15 - 24 lety volí rekvalifikaci jako vhodný nástroj pro řešení své nezaměstnanosti pouze v 50 % případů, zájem o rekvalifikace v populaci ve věku mezi 40 - 44 lety dosahuje 65,8 %. Poměrně velká skupina účastníků spojuje účast v rekvalifikaci s následným zaměstnáním pouze nepřímo. Jedná se především o ženy, které nastupují do nespecifického rekvalifikačního programu v situaci, kdy řeší nezaměstnanost po mateřské dovolené. V této situaci chápou rekvalifikaci jako první krok k začlenění do širších sociálních vztahů. Někteří lidé, kteří chtějí pracovat a věří, že jim rekvalifikace k tomu pomůže, žádají o účast na specifické kvalifikaci (svářečský výcvik, oprávnění řídit vysokozdvižný vozík, ovládat počítačový program apod.). [5]
Nad kvalitou obsahu rekvalifikačních kurzů se zamýšlejí především ti, kteří očekávali osobnostní rozvoj. Poměrně závažný problém se projevil u kurzů zaměřených na získání základů práce s počítačem. Tyto kurzy jsou poskytovány osobám, které nemají v oblasti výpočetní techniky žádné zkušenosti, a dá se tedy předpokládat, že k počítači mají jen velmi omezený přístup. To se následně projevuje v žádné nebo ztížené možnosti procvičovat zadané úkoly. [5]
2014 21 Zájem o rekvalifikaci souvisí se stupněm vzdělání dotyčného uchazeče. Nejmenší zájem o rekvalifikace byl zaznamenán u osob s velmi nízkou, popř. žádnou kvalifikací a u starších osob. Starší lidé nejsou ke vstupu do programu dostatečně motivováni (někdy dokonce pociťují strach z účasti v programu) a následné efekty takové rekvalifikace na novou pracovní pozici nejsou příliš vysoké. Pro některé jedince může být krátkodobá rekvalifikace nedostačující – jde zejména o pracovníky s nízkou úrovní základních znalostí či postojů k práci a na druhé straně můžou někteří vyhodnotit trvání kurzu jako příliš dlouhé – jde především o starší osoby a živitele rodiny. Kratší rekvalifikační kurzy (nejčastěji v délce trvání mezi 1 týdnem až 3 měsíci) jsou upřednostňovány z důvodu nižší finanční, časové a administrativní náročnosti, a mají výhodu snadné a rychlé adaptace na aktuální požadavky trhu práce. Zejména v odborných manuálních profesích však neposkytují účastníkům dostatečný prostor pro nastudování důležitých materiálů a praktických zkušeností, které mladí lidé v běžném vzdělávacím procesu získávají několik let. [5]
Hodnocení přínosů rekvalifikací pro znevýhodněné skupiny osob rozdělujeme na tři části:
1. sledujeme nabídku rekvalifikací, tedy rozsah, v jakém ÚP různé rekvalifikační kurzy nabízejí a cílenost, s jakou je směřují ke znevýhodněným osobám na trhu práce,
2. ověřujeme poptávku po rekvalifikacích formou zjištění informovanosti a zájmu o nabízené rekvalifikační programy ze strany různých skupin nezaměstnaných,
3. zjišťujeme a charakterizujeme přínosy rekvalifikací pro znevýhodněné skupiny osob prostřednictvím rozborů. [5]
Cílenost rekvalifikací podle stupně dosaženého vzdělání vykazuje největší rozdíly mezi jednotlivými skupinami. Zatímco zastoupení osob s maturitou v rekvalifikacích je více než dvojnásobné ve srovnání s jejich podílem na nezaměstnanosti, počet osob se základním vzděláním (případně bez vzdělání) tvoří téměř třetinu všech nezaměstnaných. [5]
Tvorba pracovních míst v soukromém i veřejném sektoru přináší pozitivní výsledky v podobě okamžitého odchodu vybraných jedinců z evidence nezaměstnaných. Mnoho odborných studií poukazuje na fakt, že rekvalifikace a pracovní programy mají velmi slabé nulové nebo dokonce negativní účinky na zaměstnanost. Jsou jim také připisována pozitiva, která se projevují v přínosech pro samotné klienty: jsou prostředkem udržování či
2014 22 zvyšování lidského kapitálu nezaměstnaných, k udržení motivace participovat na trhu práce. [5]
V následující tabulce č. 9 vidíme počet uchazečů o zaměstnání v rekvalifikaci v období 2009 - 2011. Stav uchazečů se postupně snižuje jak v ČR, tak i v Moravskoslezském kraji.
Tabulka č. 9 Počet uchazečů o zaměstnání v rekvalifikaci v letech 2009-2011, [16]
Oblast 2009 2010 2011
ČR 4 617 2 760 1 647
MSK 1 183 771 549
Průvodcem k novému zaměstnání nebo k podnikání se může stát projekt „Mentoring otevírá dveře“. Ten nabízí jednak individuální poradenství a vedení, jednak řadu zajímavých kurzů zaměřených na podporu sebevědomí, přípravy na pracovní pohovor nebo sebepoznání. Přináší i jedinečný počítačový kurz, ve kterém je možnost naučit se tvořit vaše vlastní „digitální příběhy“ a mnoho dalšího. Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu a ze státního rozpočtu ČR. [14]
4.8 Předdůchodový věk
Na opačném konci profesní dráhy stojí ti, jimž se blíží termín odchodu do důchodu.
Zatímco absolventi škol stojí před volbou, jak začít svoji profesní dráhu, ti kteří jsou v předdůchodovém věku, řeší úkol, jak ji co nejdéle udržet, případně jak vytvořit co nejlepší podmínky pro její ukončení. [3]
Prodloužením doby odchodu do důchodu je nastolen požadavek na umožnění vstupu do systému rekvalifikací i dalšího vzdělávání lidem ve středním a vyšším věku. Je zvýrazněna i potřeba zvýšení flexibility pracovních režimů, zejména pro ženy v souvislosti s plněním „babičkovských“ funkcí (variabilitou pracovních závazků, krátkodobými smlouvami apod.). Současně je nezbytné posilovat vědomí celé společnosti o společenském zařazení starších osob do zaměstnání, které je v zájmu všech generací. [3]
2014 23 Důchodový věk je u mužů a žen rozdílný. Délka odchodu do důchodu do roku narození 1975 u žen závisí na počtu narozených dětí, čím více vychovaných dětí, tím dříve odchází žena do důchodu. Graf důchodového věku je stanoven obecně, není rozlišen na muže a ženy. V 64 letech odcházely do důchodu ročníky 1959. V 71 letech odejdou do důchodu narození v roce 2001. [20]
Obrázek č. 4 Graf důchodového věku pro jednotlivé ročníky, Zdroj: vlastní zpracování 64
65
66
67
68
69
70
71
60 62 64 66 68 70 72
1959 1965 1971 1977 1983 1989 1995 2001
Věk
Rok narození
Důchodový věk
2014 24
5 VYHODNOCENÍ
V poslední části bakalářské práce srovnám míru nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji s průměrnou mírou nezaměstnaností v České republice. Vyhodnocení jsem rozšířila o dotazníkové šetření, který je k nahlédnutí v příloze č. 1.
5.1 Analýza nezaměstnanosti
V tabulkách č. 1,2,3, jsem srovnala na základě získaných dat z ÚP věkovou strukturu uchazečů o zaměstnání a podle stupně vzdělání a následně jsem zjistila, že u občanů starších 50 let je vysoká míra nezaměstnanosti. V tabulce č. 4 jsem sledovala počet uchazečů podle délky evidence na ÚP a z výsledků jsem vyčetla, že nejvyšší počet nezaměstnaných je v evidenci déle než 2 roky.
V tabulce č. 5 jsem porovnala míry nezaměstnanosti v okrese Ostrava, MSK a ČR. Lze konstatovat, že hodnoty se během roku výrazně neměnily. V Ostravě se pohybuje míra nezaměstnanosti okolo 11,6 – 12,8 %, v MSK se pohybují hodnoty podobně – kde nejnižší míra byla v měsíci červnu tj. 10,9 %., pravděpodobně následkem využití sezónních prací.
V České republice hodnoty kolísaly mezi 8,1 - 9,4 %.
Zajímavým tématem v současné době je plán zaměstnanosti ČR, který je navržen pro oživení ekonomického růstu, zvýšení konkurenční schopnosti, kvalifikace a zaměstnanosti.
Domnívám se, že je také potřeba vyzdvihnout Národní program reforem, kde jsou stanovené národní cíle Strategie Evropa až do roku 2020.
V části dlouhodobé nezaměstnanosti se zamýšlím nad otázkou vlivu na životní úroveň člověka. Řešením by byla možná rekvalifikace, o které se zmiňuji v další podkapitole.
5.2 Dotazník
Závěrem bych Vám ráda představila svůj výzkum. Nástrojem pro provedení výzkumu nezaměstnaných nad 50 let byla zvolena nejrozšířenější metoda – dotazník. Tato metoda je anonymní, snadno dostupná a zpracována v elektronické podobě. Dotazník byl vytvořen na stránkách www.vyplnto.cz, obsahoval 12 otázek a nachází se v příloze č. 1.
Dotazníkového šetření se zúčastnilo 71 respondentů za období jednoho měsíce převážně středoškolského vzdělání. Vyplývá z něho, že většina nezaměstnaných volí pro výběr
2014 25 povolání osobní kontakt, případně poptává práci přes internet. Dojíždění za prací nezpůsobuje problém 58 dotázaným, pouhých 13 osob není ochotno do nového zaměstnání dojíždět.
Nejvíce jsem byla překvapená odpovědí na otázku č. 3 „Přijali byste práci, která neodpovídá Vašemu vzdělání?“ Jak ukazuje níže uvedený graf, kladně odpovědělo 64 osob, pouze 7 osob odpovědělo záporně.
Obrázek č. 5 Graf výsledků otázky č. 3 z dotazníku, [18]
Další otázka, která mě zaujala je otázka č. 6 „Máte problémy pracovat s počítačem?“
Pracovat s počítačem zvládne suverénně 41 respondentů, částečně ovládá práci s počítačem 21 osob a pouhých 9 dotázaných nad 50 let neumí pracovat s počítačem vůbec, jak je zřejmé na níže uvedeném obrázku.
Obrázek č. 6 Graf výsledků otázky č. 6 z dotazníku, [18]
2014 26
6 ZÁVĚR
Cílem bakalářské práce bylo zanalyzovat vývoj nezaměstnanosti občanů nad 50 let, zhodnotit situaci na trhu práce především v Moravskoslezském kraji a porovnat míru nezaměstnanosti v MSK s mírou nezaměstnanosti v ČR.
Bakalářská práce se skládá ze šesti kapitol. V teoretické části práce jsem uvedla teoretická východiska nezaměstnanosti včetně definice, typy nezaměstnanosti, ekonomické a sociální důsledky, politiku zaměstnanosti a změnu ve výpočtu míry nezaměstnanosti. V další kapitole jsem charakterizovala vybraný region – Moravskoslezský kraj. V praktické části bakalářské práce jsem analyzovala trh práce a zaměřila jsem se na problematiku nezaměstnaných osob nad 50 let. Porovnala jsem míru nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji s mírou nezaměstnanosti v České republice. Dále jsem se zmínila o plánu zaměstnanosti v ČR, který byl vypracován MPSV a schválen vládou ČR v roce 1999 a byl rozdělen do čtyř pilířů. Nedílnou součástí na snížení nezaměstnanosti má i Národní program reforem s názvem „Strategie Evropa 2020“, jehož cíle jsem popsala v další kapitole. U dlouhodobé nezaměstnanosti jsem se zaměřila na příčiny vzniku nezaměstnanosti a její vliv na životní úroveň člověka. V předposlední části jsem vybrala nástroj pro odstranění nezaměstnanosti – rekvalifikace, které umožňují snížit rozdíl především mezi stupněm dosaženého vzdělání. V poslední kapitole jsem uvedla graf důchodového věku pro jednotlivé ročníky.
Vyhodnocení analýzy nezaměstnanosti jsem rozšířila o dotazníkové šetření, které bylo uvedeno na internetových stránkách a bylo anonymní. Šetření se zúčastnilo celkem 71 respondentů za období jednoho měsíce a obsahovalo 12 otázek. Výsledky dotazníku se nachází v příloze č. 1.
Na závěr bych chtěla říci, že nezaměstnaní nad 50 let patří mezi rizikové skupiny, neboť u těchto osob byly více zaznamenány zdravotní problémy, často pracovali pouze v jednom zaměstnání, proto byly jejich znalosti a dovednosti omezené a většinou dosahovali nižšího vzdělání. Těžce se přizpůsobují inovacím na trhu práce a projevují se u nich jazykové bariéry. Přesto by se nemělo zapomínat na jejich pracovní zkušenosti v jednotlivých oborech a časovou flexibilitu.
2014 27
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
[1] BROŽOVÁ, Dagmar. Společenské souvislosti trhu práce. Praha: socioekonomické nakladatelství, 2003. ISBN 80-86429-16-4.
[2] KREBS, Vojtěch et al. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2007. ISBN 978-80-7357-276-1.
[3] KUCHAŘ, Pavel. Trh práce: Sociologická analýza. Praha: Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-1383-3.
[4] MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. 2. vyd. Praha: sociologické nakladatelství, 1998. ISBN 80-901424-9-4.
[5] SIROVÁTKA, Tomáš a Petr MAREŠ. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. Brno: Masarykova univerzita, 2003. ISBN 80-210-3048-8.
[6] Nezaměstnanost [online] [cit. 2014-02-15]. Dostupné z:
http://www.kurzy.cz/cnb/ekonomika/nezamestnanost-udaje-mpsv/
[7] Sezónní nezaměstnanost [online] [cit. 2014-02-15]. Dostupné z:
http://www.investia.cz/nezamestnanost
[8] Aktivní politika zaměstnanosti [online] [cit. 2014-02-20]. Dostupné z:
https://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz
[9] Míra nezaměstnanosti [online] [cit. 2014-02-24]. Dostupné z:
http://www.mpsv.cz/files/clanky/13856/tz_071112a.pdf [10] Podíl nezaměstnaných [online] [cit. 2014-02-24]. Dostupné z:
http://www.mpsv.cz/files/clanky/13857/podil_nezamestnanych.pdf
[11] Charakteristika Moravskoslezského kraje [online] [cit. 2014-02-26]. Dostupné z:
http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/charakteristika_moravskoslezskeho_kraje [12] Národní plán zaměstnanosti ČR [online] [cit. 2014-03-01]. Dostupné z:
http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/narodni_akcni_plan/narodniplan1999/narod niplanzamest
2014 28 [13] Projekt fleximaternity [online] [cit. 2014-03-08]. Dostupné z:
http://www.gracent.cz/
[14] Evropský sociální fond [online] [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/
[15] Interní zdroje Úřadu práce v Ostravě
[16] Statistická data [online] [cit. 2014-03-24]. Dostupné z:
http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/statisticka-data
[17] Statistická data [online] [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat [18] Dotazník [online] [cit. 2014-03-24]. Dostupné z:
http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/36026
[19] Mapa Moravskoslezského kraje [online] [cit. 2014-03-24]. Dostupné z:
http://regionycr.cz/
[20] Důchodový věk [online] [cit. 2014-03-24]. Dostupné z:
http://www.nastarakolena.cz/odchod-do-duchodu-kdy-mate-narok-1080/
2014 29
SEZNAM OBRÁZKŮ
Obrázek č. 1 Míra nezaměstnanosti v ČR, [17] ... 7 Obrázek č. 2 Mapa Moravskoslezského kraje, [19] ... 9 Obrázek č. 3 Vývoj počtu uchazečů vybraných věkových skupin v celé ČR, [17] ... 14 Obrázek č. 4 Graf důchodového věku pro jednotlivé ročníky, Zdroj: vlastní zpracování ... 23 Obrázek č. 5 Graf výsledků otázky č. 3 z dotazníku, [18] ... 25 Obrázek č. 6 Graf výsledků otázky č. 6 z dotazníku, [18] ... 25
2014 30
SEZNAM TABULEK
Tabulka č. 1 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v
MSK v letech 2009-2012, [17] ... 11
Tabulka č. 2 Věková struktura uchazečů o zaměstnání v MSK v letech 2009-2012, [17] ... 12
Tabulka č. 3 Struktura evidovaných fyzických osob starších 50 let věku podle stupně vzdělání, [15] ... 12
Tabulka č. 4 Počet evidovaných fyzických osob starších 50 let věku podle délky evidence, [15] ... 13
Tabulka č. 5 Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Ostrava, MSK a v ČR, [17] ... 14
Tabulka č. 6 Struktura fyzických osob evidovaných déle než 5 měsíců podle délky evidence, [15] ... 19
Tabulka č. 7 Věková struktura fyzických osob evidovaných déle než 5 měsíců, [15] ... 19
Tabulka č. 8 Počet uchazečů nezaměstnaných déle než 12 měsíců, [16] ... 19
Tabulka č. 9 Počet uchazečů o zaměstnání v rekvalifikaci v letech 2009-2011, [16] ... 22
2014 31
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. 1 Dotazník nezaměstnaných osob nad 50 let včetně výsledků ... 32
2014 32
PŘÍLOHY
Příloha č. 1 Dotazník nezaměstnaných osob nad 50 let včetně výsledků
Vážená paní, vážený pane, obracím se na Vás s žádostí o vyplnění dotazníku, který bude zdrojem informací pro vypracování mé bakalářské práce na téma Analýza trhu práce ve vybraném regionu. Předem děkuji za Vaši ochotu a čas věnovaný tomuto dotazníku.
Aneta Juněcová, studentka VŠB-TU Ostrava Prosím zakroužkujte vyhovující odpověď.
1. Myslíte si, že nezaměstnanost je jeden z největších ekonomických problémů?
- ano 87,32 %
- ne 12,68 %
2. Jakého nejvyššího vzdělání jste dosáhl(a)?
- základní 8,45 %
- střední s maturitou, vyučen 56,34 %
- vyšší odborné 7,04 %
- vysokoškolské 28,17 %
3. Přijali byste práci, která neodpovídá Vašemu vzdělání?
- ano 90,14 %
- ne 9,86 %
4. Příčinou Vaší nezaměstnaností je?
- nedostatečné vzdělání 8,45 %
- propuštění 49,3 %
- osobní nespokojenost 9,86 %
- jiný důvod 32,39 %
5. Jal dlouho jste nezaměstnán(á)?
- méně než 1 rok 56,34 %
- 1-5 let 26,76 %
- více než 5 let 16,9 %
6. Máte problémy pracovat s počítačem?
- ano 16,68 %
- částečně 29,58 %
- vůbec 57,75 %
2014 33 7. Který z uvedených způsobů Vám nejvíce vyhovuje při výběru nového zaměstnání?
- internet 45,07 %
- osobní kontakt 53,52 %
- jiný způsob 1,41 %
8. Jste ochoten(a) dojíždět do nového zaměstnání?
- ano 81,69 %
- ne 18,31 %
9. Využili jste (byste) nabídku rekvalifikačních kurzů?
- ano 78,87 %
- ne 21,13 %
10. Pomáhá Vám Úřad práce s aktivním vyhledáváním zaměstnání?
- ano 19,72 %
- ne 52,11 %
- nejsem veden na ÚP 28,17 %
11. Vystřídali jste v průběhu svého života více druhů zaměstnání?
- pouze 1 15,49 %
- 1-5 71,83 %
- více než 5 12,68 %
12. Které své nedostatky považujete za největší problém při hledání zaměstnání?
- neznalost práce s PC 4,23 %
- nevlastním ŘP 7,04 %
- nedostatečná znalost světových jazyků 47,89 %
- praxe v oboru 23,94 %
- zdravotní stav 16,9 %
Děkuji za spolupráci při vyplňování dotazníku.
ZDROJE RESPONDENTŮ
Níže uvedený seznam obsahuje odkazy na nejvýznamnější stránky, ze kterých přišli respondenti (dle refereru):
nezjištěno (67,4 %)
facebook.com (10,5 %)
google.cz (9,1 %)
search.seznam.cz (5,1 %)
vyplnto.cz (4 %)
google.com (2,2 %)
