VOLNÝ ^ AS

MAPOVÁNÍ ZM ^ N: ŠKOLA, RODINA, VOLNÝ ^ AS A HODNOTY

Miroslav Rendl — Alena Škaloudová

OBSAH

Kdo jsou a z jakých rodin pocházejí (základní charakteristiky souboru) Volný ^as

Obliba^tení

Kulturní aktivity a elektronická média Sport

Ostatní koní^ky a ^innosti ve volném ^ase Aktivity s rodi^i

Co považují v život^za d^ležité Hodnotové deklarace P^ání

Jak se chovají rodi^e ve vztahu ke škole Postoj d^tí ke škole jako místu u^ení

Oblíbenost p^edm^t^

Oblíbené p^edm^ty

„Neutrální " p^edm^ty Neoblíbené p^edm^ty

Postoj d^tí ke škole jako místu sociálních kontakt^

Prosp^ch jako parametr školní kariéry V^em se liší dob^í a špatní žáci Agregované znaky —pokus o shrnutí

Faktorová analýza Chlapci Dívky

Zm^ny v determinaci školní úsp^šnosti a další vzd^lávací dráhy Záv^r

V r. 1991 jsme zadali na t^ech pražských školách tehdejším žák^m šesti sedmých t^íd (celkem šlo o 160 d^tí) dotazník mapující n^které fenomény jejich života ve škole, doma a ve volném ^ase. Vedle dotazníkových dat jsme pak m^li k dispozici ješt^ prosp^ch d^tí na konci sedmé t^ídy. Šlo nám tehdy o jakousi p^edb^žnou p^edstavu rámcových charakteristik d^tí v terénu, ve kterém jsme se cht^li pohybovat. 1

Krom^ elementárního shrnutí skute^ností a názor^ d^tí jsme data využili ke zkoumání souvislostí školní kariéry a další plánované vzd^lávací dráhy. Kombinovali jsme k tomuto ú^elu primární odpov^di do agregovaných znak^ ^i parametr^ se snahou postihnout základní charakteristiky rodinného zázemí, zp^sob výchovného p^sobení v rodin^, postoje žáka ke škole, vzd^lávací ambice jeho i rodi^^, aktivitu ve volném ^ase a hodnotovou orientaci. 2

1 Šlo o t^i školy v oblasti Prahy, která už nepat^í do historického centra, ale zdaleka také není sídlištní periferií.

Je tvo^ena p^evážn^povále^nou^inžovní zástavbou, lze ji považovat za sociáln^stabilizovanou. Za výrazn^jší odlišnost od b^žného standardu lze snad považovat existenci sportovních t^íd v jedné z nich. V obou šet^eních byla jedna sportovní t^ída zahrnuta.

2Viz Rendl, 1992. P^vodními autory dotazníku jsou Zdena^ermáková a Dalibor Holda.

V r. 2002 dosp^la do obdobné fáze své školní kariéry v^ková kohorta d^tí, v jejímž rámci jsme od r. 1994 provád^li podrobný longitudinální výzkum, sledující d^ti od po^átku až do konce jejich školní docházky. To pro nás bylo podn^tem, abychom se pokusili zachytit zm^ny uplynulých jedenácti let také prost^ednictvím odpov^dí na tytéž otázky, jaké jsme kladli v r. 1991. Zn^ní dotazníku jsme v maximální mí^e zachovali, administrovali jsme jej na stejných t^ech školách a v analogických t^ídách. Vzhledem k prodloužení ZS jsme jako analogické zvolili poslední ^tvrtletí osmé t^ídy — tedy op^t období p^ed volbou pokra^ování další školní dráhy. Op^t jsme zadali dotazník všem osmým t^ídám v daných školách — šlo o 7 t^íd a celkem o 130 žák^, p^ibližn^o rok starších než tornu bylo v r. 91.

V naší kapitole se snažíme jednak podat jakousi mozaiku zm^n, jak se projevily v díl^ích aspektech postihovaných jednotlivými položkami dotazníku, jednak nastínit obec- n^jší tendence vývojových posun^, uvažujeme o zm^nách determinace školní úsp^šnosti a další vzd^lávací dráhy.

V n^kterých ohledech srovnáváme svá zjišt^ní s výsledky Petra Saka. Pokud bychom m^li ambici diskutovat naše výsledky v kontextu sociologických výzkum ^ d^tí a mládeže v

^ R,

Sak, Saková, 2004) však byly pro nás v danou chvíli nejdostupn^jší.

KDO JSOU A Z JAKÝCH RODIN POCHÁZEJÍ

V obou šet^eních jsou rovnom^rn^zastoupeni chlapci a dívky.

Z hlediska vzd^lání rodi^^ m^žeme soubor popsat velmi podobn^ jako ten z r. 91. 3 Celkov^ lze pozorovat mírné posuny sm^rem k ^ast^jšímu zastoupení vyššího vzd^lání. Ze 116 d^tí, u nichž jsou údaje dostupné, má alespo^jednoho rodi^e vysokoškoláka 41 % d^tí (v r. 91 to bylo 34 %), alespo^ jednoho rodi^e s maturitou má asi 40 % d^tí (stejn^ jako v r. 91), jen vyu^ené rodi^e má 19 % d^tí (v r. 91 to bylo p^es 25 %).4

Asi ^tvrtina otc^je vyu^ena, st^edoškolské vzd^lání s maturitou má t^etina a vysoko- školské vzd^lání další t^etina. (Zbytek tvo^í chyb^jící údaje.) U matek tvo^í nejvýrazn^jší skupinu matky s maturitou (skoro polovina souboru), která je dopin^na p^tinou matek s výu^ním listem a ^tvrtinou vysokoškola^ek. Podíl rodi^^, kte^í dosáhli pouze základního vzd^lání, je v souboru zanedbatelný — jde o 1 otce a 1 matku.

Z hlediska profese je zhruba po jedné p^tin^ otc^ zam^stnáno v kategoriích „fyzická práce ve službách”, , ;jakýkoli druh soukromé ^innosti" a jako „vysokoškolští specialisté”.

Oproti r. 91 zaznamenáváme pokles „fyzické práce ve službách” a naopak nár^st „VŠ specia- list^”. Zbylé kategorie „fyzická práce v pr^myslu” a „ú^edník” tvo^í stejn^ jako v r. 91 10-

15 % otc^.

Oproti r. 91 pon^kud vzrostl podíl matek, které nepracují (ze 7 % na 12 %), nejde však o zm^nu signifikantní. Výrazn^jší zm^nou v povolání matek je oproti r. 91 pokles podílu

Dotazník, který v^etn^elementárních výsledk^uvádíme v p^íloze, obsahuje 120 položek zahrnutých v 73 otázkách. V^tšina položek byla uzav^ených, 12 položek polootev^ených a 11 otev^ených. Tematicky^lenili auto^i dotazníku položky do ^ty^okruh^: typ rodinné výchovy, vztah rodi^^ke školní p^íprav^(kontrola a podíl na této p^íprav^), vztah žáka ke škole a žák jako subjekt (^innosti ve volném^ase, hodnoty a cíle,

sebehodnocení). P^i zpracování dat jsme ovšem využívali i jiné tématické konfigurace položek, umož^ující nap^.

detailn^jší rozlišení r^zných aspekt^, než toto p^vodní^len^ní.

s Celkem 10 respondent^se odpov^dí na vzd^lání a povolání otce a matky zdrželo. N^kte^í další nev^d^li, jakého vzd^lání rodi^e dosáhli — jejich po^et oproti r. 91 pon^kud klesl. V obou šet^eních platí, že vzd^lání svých rodi^^neznali p^edevším žáci s podpr^m^rným prosp^chem. Jednou z charakteristik t^chto žák^z^ejm^je, že škola, v^etn^vzpomínek rodi^^na jejich školní dráhu, není ^astým p^edm^tem rodinného diskursu.

4Celkov^ovšem složení souboru z hlediska vzd^lání rodi^^nevykazuje ve srovnání s r. 91 statisticky významné zm^ny.

kategorie „ú^edník” (ze 49 % na 34 %), doprovázený mírným r^stem v kategorii „VŠ specialista”.

V^tšina respondent^ pochází z rodin s více d^tmi, po^et jediná^k^ oproti r. 91 dokonce poklesl o 5 % na necelých 18 %. Stále daleko nej^etn^jší je p^ípad rodiny se dv^ma d^tmi (62 %), jen mírn^ ^ast^ji než v r. 91 jsou zastoupeny rodiny se t^emi d^tmi. Asi t^etina respondent^je ze sourozenc^v rodin^nejstarší.

Pokud stejn^jako v r. 91 budeme z odpov^di na otázku, zda s nimi doma bydlí otec, odhadovat po^et rozvedených rodin, pak tento po^et pon^kud klesl (p^ibližn^ z 21 % na

13 %), nejde však o zm^nu signifikantní.

VOLNÝ ^ AS

Obliba ^tení

Pokud jde o knihy, v r. 91 byla na otázku „Baví t^ ^íst knížky?” v^tšinová odpov^d' (61 %) „ano, baví, ^tu rád(a) ", dnes se k ní p^iklání 45 % d^tí. Naopak d^íve výjime^nou odpov^d' (2 %) „ nebaví, ^tu jen to, co musím znát do školy” volí dnes nezanedbatelných 17 % d^tí.

Zárove^ se zvýšily rozdíly mezi chlapci a dívkami, konstatované už v r. 91. U dívek spo^ívá zm^na jen v tom, že se objevilo necelých 8 % d^v^at, které ^íst knížky nebaví (v r. 91 nebyla mezi dívkami taková žádná), a zhruba o tento podíl klesl po^et „náruživých” ^tená^ek.

U chlapc^ klesl podíl t^ch, kte^í ^tou rádi, na polovinu (z 53,7 % na 27,3 %). T^ch, které to

„nebaví a ^tou jen to, co musí znát do školy”, je dnes mnohem více než d^íve (25,8 % oproti 3,7 % v r. 91).

Knihy jako dárky k r^zným p^íležitostem jsou mén^ ^asté než d^íve. Pravideln^je sice dostává stejn^jako d^íve tém^^ t^etina d^tí, zvýšil se však po^et d^tí, které knihy nedostávají v^bec, a to z 6 % na 18 %. (Zm^ny jsou statisticky významné.)

U chlapc^jsou p^ípady, že knihy nedostávají, více než t^ikrát ^ast^jší než u d^v^at (27,8 % oproti 7,8 %). Naopak mezi d^tmi, které dostávají knihy pravideln^, je dvojnásobn^

více dívek (39,1 % oproti 19,7 % chlapc^). (Jde o statisticky vysoce významné rozdíly, které jsme v r. 91 nezaznamenali. Zdá se, že korespondují se zmín^nými rozdíly v oblib^ ^tení.)

Ve stejném sm^ru jde pokles zájmu rodi^^ o to, co dít^ ^te. ^etnost odpov^di, že se o to tém^^nezajímají, se zvýšila (ovšem statisticky nevýznamn^) z 24 % na 35 %.

Vlastní knihovna stále ješt^pat^í k typickým p^edm^t^m, které d^ti vlastní (samy nebo se sourozencem), i když podíl d^tí bez knihovny stoupl z 6 % na 11 %.

Objevil se tu však statisticky vysoce významný rozdíl, který v r. 91 ani v náznaku neexistoval. Knihovnu má pro sebe 65 % dívek, ale jen 41,5 % chlapc^, naopak ji nemá ani se sourozencem 21,5 % chlapc^, kdežto mezi dívkami takový p^ípad nenajdeme. Je to jeden z aspekt^zm^n^ného vztahu chlapeckého podsouboru ke knihám a ^tení. 5

5Podle Saka (2004) vlastnilo ve skupin^ 15 — 181etých v r. 94 knihovnu asi 33 %, v r. 2002 p^ibližn^ 18 % (údaje ode^ítáme z dosti schematického grafu (s. 188). Jsou to^ísla zcela odlišná od našich údaj^a nevíme, zda je p^i^íst specifice našeho souboru (nap^. tomu, že jde o pražské žáky?) nebo odlišné metodice.

Podobn^nevíme, jak rozum^t údaji, že knihovnu „má” 31% mladých (15 — 30 let) a „používá” ji dalších 46 %. Knihovna, kterou^lov^k má, tzn. jeho osobní, je termín sémanticky dosti odlišný od toho, co se m^že mít na mysli „používáním” knihovny — totiž knihovny ve^ejné. „Chodit do ve^ejné knihovny” a „nemít vlastní

V otázkách, které nejsou zam^^eny výslovn^ na ^tení, nýbrž na víkendové aktivity a na koní^ky, uvád^jí d^ti (v obou šet^eních a zárove^ v obou otázkách) ^tení s p^ibližn^

stejnou frekvencí (5 — 7 %).6

Velkou zm^nu vidíme v odb^ru denního tisku. Na úkor odb^ru periodických ^asopis^

výrazn^ stoupl po^et rodin, které odebírají p^edevším bulvární tisk, p^ípadn^ tisk nekupují v^bec. Zajímavé je, že se tu op^t statisticky významn^ liší chlapci a dívky. K uvedené zm^n^

p^ispívají ob^ pohlaví, ale nestejnou m^rou, chlapci mnohem více. Pravidelný odb^r nanejvýš bulvárního tisku uvád^jí v 64 %, kdežto dívky ve 43 %, standardního denního tisku (MFD, Právo, LN, HN) chlapci v 22 %, dívky ve 43 %. Mohou se v tom tak výrazn^ lišit rodi^e chlapc^ a dívek? Kloníme se spíše k názoru, že odpov^di jsou z^ejm^ také výrazem zájmu respondenta a tedy výrazem toho, že chlapci mnohem mén^reagují na standardní tisk. Mohlo by to být konzistentní s jejich mnohem horším vztahem ke ^tená^ství.7

Kulturní aktivity a elektronická média

Zajímalo nás mj., jak rozší^ené je sledování televize, považované tradi^n^ za pasivní konzumní postoj ke kultu^e. V^tšinovou odpov^dí d^tí z^stává, že se na televizi dívají

„denn^, ale jen na po^ady, které m^ zajímají”. Její frekvence však poklesla oproti r. 91 o 10 % (na 67,5 %). Naproti tornu se zvýšil o 13 % podíl t^ch, kte^í se dívají „prakticky denn^ i více hodin” (23 % respondent^).

Tento posun je zp^soben p^edevším chlapci, jejichž odpov^di se od dívek významn^ liší. „Denn^i více hodin” se dívá na televizi 36 % chlapc^, kdežto jen 9 % dívek. Chlapci jen ojedin^le odpovídají „jen málokdy” (3 %), u dívek je tato odpov^d' mnohem ^ast^jší (15,6 %). V r. 91 nebyly genderové rozdíly statisticky významné.8

knihovnu, ale používat knihovnu rodi^^" zjevn^nejsou ekvivalentní skute^nosti, ale autorovo schéma (jak ho prezentuje na s. 183) neumož^uje jejich odlišení.

Nicmén^i p^i t^chto nejasnostech nazna^ují Sakovy údaje podobný trend jako údaje naše.

6 Sak (2000, 2004) uvádí pro v^kovou skupinu mládeže 15 — 18 let tyto údaje o ^tená^ství:

Pr^m^rný index frekvence ^tení knih jako aktivity ve volném^ase klesl od r. 92 do r. 2001 z 3,52 na 3,32. (V kontextu použité škály dané hodnoty znamenají, že pr^m^rn^se respondenti dostávají k^etb^knih 1 - 3krát za m^síc.) Podle Sakových údaj^se však tento index v letech 96 — 01 prakticky nezm^nil. Naproti tomu p^edchozí pokles jako by byl sou^ástí trendu patrného už od po^átku jeho výzkum^, od r. 1982. Doba, v níž už byl tento trend zaznamenán, p^itom vylu^uje, že by m^l prvotní souvislost s computerizací.

Množství ne^tená^^(kte^í nep^e^tou za m^síc žádnou knihu) zde z^stal p^i srovnání 1992 a 2001 zhruba stejný (t^etina respondent^). Jednu knihu m^sí^n^p^e^etlo v r. 92 24 % mladých lidí, v roce 2001 to bylo tém^^

43 %. Zatímco tedy v r. 92 p^e^etlo dv^a více knih m^sí^n^p^ibližn^43 % 15-181etých, v r. 2001 to bylo jen 24 %. V jednotlivých v^kových skupinách mládeže (15 — 30 let) tvo^il v r. 92 podíl náruživých^tená^^, kte^í p^e^tou za m^síc 4 knihy a více, 8 — 17 %, kdežto v r. 01 pouze 0 — 2 %.

V^ková skupina 15 — 181etých v^nuje ^etb^knih v pr^m^ru 1 3/4hodiny týdn^. Sak ovšem upozor^uje, že tento údaj je ovlivn^n v^tším podílem student^v této v^kové skupin^.

Sami se též kloníme k tornu, že hodnoty pro skupinu 13—141etých by byly nižší, možná výrazn^.

Vývojový trend je ovšem týž.

Podle Sakových údaj^index frekvence^etby novin a^asopis^poklesl v letech 92 - 2001 ješt^o n^co výrazn^ji než u knih, ale obdobn^jako u nich se zastavil už v r. 96.

V r. 2000 v^novali 15 — 181etí^etb^novin v pr^m^ru 21 minut a^etb^ ^asopis^34 minut týdn^. (2004, s. 66 — 67.)

8Sakovy výsledky jsou odlišné. Podle nich se index frekvence sledování televize u skupiny 15 — 181etých v letech 1992 — 2001 nezm^nil (s nevelkým nár^stem v r. 96 a následným návratem na p^vodní úrove^) a m^l tak v r. 2001 hodnotu 4,75. Odpovídá to vícemén^každodennímu sledování televize. To je pro tuto skupinu mladých (a nejen pro ni) nejen nejfrekventovan^jší volno^asovou aktivitou, ale také výrazn^ ^asov^

nejrozsáhlejší — sledování televize zabírá v pr^m^ru 10,3 hodiny týdn^(údaj z r. 2000).

Zvýšil se také podíl d^tí, které „skoro denn^” sledují v televizi zpravodajské po^ady (Události, Televizní noviny, „21” apod.) — z 22 % na 39 %. I zde je ^etnost denního sledování vyšší u chlapc^, rozdíl je však už za hranicí statistické významnosti (p=0,07). Zde se naopak snížil rozdíl z r. 91, kdy chlapci sledovali zpravodajské po^ady významn^ ^ast^ji než dívky.

To by ovšem mohlo sv^d^it o tom, že tento nár^st je jiného druhu než p^edchozí.

Dá se uvažovat o tom, že p^inejmenším pro ^ást d^tí (pro dívky?) není sledování zpravodajských a publicistických po^ad^ typickým sledováním bez výb^ru. Lze si na druhé stran^ p^edstavit, že pro jiné d^ti naopak Televizní noviny na Nov^ už tvo^í sou^ást každodenní televizní show (v souladu se strategií této stanice). Zachycená zm^na pak m^že sdružovat efekty r^zných tendencí: nár^st výb^rového sledování práv^ zpravodajských po^ad^a oproti tomu i nár^st „konzumace bez výb^ru” u jiné skupiny respondent^. 9

(Oba posuny oproti r. 91 jsou statisticky významné.)

Fenomén televize se objevuje také v otázkách „co o sobotách a ned^lích nej^ast^ji d^láš” a na „v^c, kterou ty sám nebo se sourozenci vlastníš a která je pro tebe velmi d^ležitá ".

V prvé z nich mezi ob^ma šet^eními nejsou velké rozdíly. Sledování televize mezi víkendovými aktivitami uvádí 14,9 %, resp.13,8 % d^tí.

V druhé položce však rozdíly nacházíme. Televizi (resp. televizor) jako p^edm^t, který je pro doty^ného velmi d^ležitý, uvedlo v prvním šet^ení 4,6 %, kdežto v druhém šet^ení 15,4 %. respondent^. Porovnáváním odpov^dí v obou otázkách pak zjiš^ujeme, že nap^. ^ada respondent^ udává televizi jako subjektivn^ významný p^edm^t, ale p^itom nezmi^uje

sledování televize jako víkendovou aktivitu.

Jde tu z^ejm^o r^zné v^ci.

1. Nemáme jednozna^né vysv^tlení, pro^ se nár^st sledování televize neobjevuje i ve víkendových aktivitách. Je sledování televize fenoménem všedního dne, který sice o víken- dech nemizí, ale p^ekrývají ho atraktivn^jší aktivity, a proto není zmi^ován? Podporovaly by to následující údaje:

V naprosté v^tšin^ p^ípad^, kdy televize jako víkendová aktivita zmi^ována je, uvád^jí respondenti ješt^p^inejmenším dv^, v^tšinou však ješt^více dalších aktivit. Pro soubor z r. 02 to platí snad ješt^výrazn^ji. Televize tedy není ani v t^chto p^ípadech aktivitou, která výrazn^ charakterizuje práv^ víkend. Víkend je možná naopak spíše doba, kdy se d^ti dostanou z domova ven.

2. Otázka na vlastn^ní p^edm^t^, které jsou pro doty^ného významné, je jiného druhu.

Zde se z^ejm^ projevují dv^ tendence. Jednak spolu s množstvím spot^ební elektroniky v domácnostech roste po^et d^tí, které mají televizi samy pro sebe, v d^tském pokoji.

Krom^ toho se ovšem v^bec zvýšil po^et d^tí, které na volnou otázku o d^ležitých v^cech generovaly n^jakou odpov^d' (viz níže) — jako by pro n^ v^ci nabyly na význam- nosti? lo

Na jiném míst^(2004, s. 89 — 90) a z^ejm^s využitím ješt^dalších údaj^Sak uvádí, že sledování televize mládeží rostlo od po^átku 80. let, kulminovalo v r. 97 a následn^dosti prudce klesá, v r. 2002 dokonce pod úrove^nejen r. 92, ale dokonce i r 84 (viz graf na s. 90).

Takovému pr^b^hu naše výsledky neodpovídají.

9Ze Sakových údaj^jsou tu snad relevantní ty, které konstatují v rámci televizních po^ad^r^st oblíbenosti zpravodajství u mládeže jako celku (15 — 30 let) (2004, s. 102).

10M^že ovšem jít také o n^co jiného — totiž o to, že se t^žišt^významnosti r^zných p^edm^t^posunulo oproti r.

91 jinam. Pokud seznam, který jim dotazník nabízí v položkách 108 — 118, d^íve vyhovoval, postihoval toto t^žišt^, zatímco v r. 02 už tornu tak nebylo, mohlo by se to projevit práv^vyšším po^tem p^edm^t^uvád^ných jako odpov^d' na volnou otázku, která umož^uje seznam dopinit.

P^inejmenším^áste^n^tornu tak z^ejm^je pro p^edm^ty, které v r. 91 neexistovaly a dnes jsou pom^rn^

^asto uvád^ny jako d^ležité. K takovým p^edm^t^m by pat^il mobil a play station.

Jak se m^nily kulturní aktivity, které m^žeme naopak považovat za jakési aktivní provozování um^ní?

Z odpov^dí na p^ímou otázku „ U^íš se hrát na n^jaký hudební nástroj, zpívat, tan^it, hrát divadlo nebo malovat?” zjiš^ujeme, že tyto aktivity nepat^ily k v^tšinovým již v r. 91, kdy se jim v^novalo 40,5 % d^tí. Pokles v r. 02 není velký, v této oblasti se angažuje t^etina respondent^.

Stejn^ jako v r. 91 jsou tu výrazn^ ^ast^ji aktivní dívky. N^kterou z t^chto aktivit provozuje polovina dívek, ale jen 16 % chlapc^. Rozdíl pak je p^edevším tam, kde nejde o hru na hudební nástroj.

Z otázky na vlastn^ní hudebního nástroje m^žeme soudit na pokles popularity kytary.

V r. 91 m^lo kytaru 27,5 % d^tí ze souboru, jiný hudební nástroj pak tém^^24 % d^tí. V r. 02 má kytaru pouze necelých 9 % d^tí, jiný hudební nástroj však zhruba stejn^jako d^íve — tém^^

27 %.

Celkov^ se tedy zdá, že mén^ d^tí než d^íve se v^nuje zejména h^e na hudební nástroj, p^edevším pak hrají mén^na kytaru.

Z pohledu otázky „ V^nuješ se ty sám (sama) n^jakým koní^k^m?” však není tento úbytek patrný. Jako koní^ka deklarují hru na hudební nástroj mnohem nižší po^ty d^tí a veli- kost této vyhran^né malé skupiny se p^íliš nezm^nila. Totéž platí pro aktivní provozování ostatních oblastí um^ní, jako je zp^v, tanec, výtvarné um^ní, divadlo, fotografie a film.

V obou šet^eních je deklaruje jako koní^ka p^ibližn^ stejné procento d^tí (rozdíly^iní nejvýše 3 — 4 %), v jednotlivých oblastech jde p^itom jen o malé skupiny d^tí.

V celkovém souhrnu se pak po^et aktivních vyznava^^ um^ní spíše trochu vzrostl (z 21,4 % na 24,6 %).

Zdá se tedy, že se snižuje p^edevším ^etnost fenoménu jakési šedé zóny, kdy se d^ti zabývají um^leckou aktivitou, ale neberou ji nijak náruživ^, jako svého koní^ka. Pokud budeme p^edpokládat, že tuto „nenáruživou zájmovou ^innost” provozují d^ti p^edevším na p^ání rodi^^, pak by její pokles byl dalším indikátorem poklesu aktivity výchovného p^sobení a tlaku ze strany rodi^^.

Není jasné, zda nár^st „elektronického vybavení” dnešních domácnosti nebo d^tí osobn^ poukazuje na výrazn^jší roli reprodukované hudby a film^ v jejich život^.

Každopádn^ se však dá soudit na vyšší míru jejich dostupnosti a patrn^tedy i konzumace. "

Statisticky významné rozdíly se nap^. týkají vlastnictví walkmanu a magnetofonu.

U obou t^chto p^edm^t^ se situace zm^nila zejména v tom, že se v mnohem vyšší mí^e staly osobním p^edm^tem, klesl po^et p^ípad^, kdy je mají sourozenci dohromady. U walkmanu uvádí jeho osobní držení 90 % d^tí oproti d^ív^jším 60 %, u magnetofonu (nej^ast^ji jde

Avšak rozdíl v po^tu odpov^dí na otázku po d^ležitých p^edm^tech je sycen i dalšími p^edm^ty, které mohly d^ti uvád^t i d^íve. Sem pat^í vedle televize také oblast sportovních pom^cek a „ostatních” p^edm^t^. V t^chto kategoriích se neobjevuje výrazn^ ^ast^ji n^jaký „nový” p^edm^t, ale d^ti je prost^dnes zmi^ují jako významné^ast^ji než d^íve.

11V Sakových výzkumech se v letech 92 — 01 pro skupinu 15 — 181ety'ch zvýšil index frekvence „poslechu magnetofonu, gramofonu, CD” z 4,35 na 4,65, stal se po sledování televize druhou nejfrekventovan ^jší aktivitou ve volném^ase. Z hlediska ^asového rozsahu však je s televizí nesrovnatelný. „Poslech CD, magnetofonu”

p^edstavuje v r. 2000 jen hodinu týdn^, p^idáme-li k tomu i „poslech rozhlasu”, jde o dalších 22 minut.

Rozsahem je tedy tato aktivita daleko nejen za televizí, ale také za sportem, kterému se 15 — 18 letí v^nují v pr^m^ru dvojnásobn^déle — 2,67 hodiny týdn^.

Co se tý^e vybavenosti technickými prost^edky, Sakovy údaje vypovídají bohužel jen o jejich

disponibilit^pro celek mládeže (15 — 30 let) a také pon^kud pro jiné položky a jsou málo srovnatelné (srv. 2004, s. 185). Potvrzují ovšem r^st vybavenosti, kterému se vymyká magnetofon (to je v rozporu s našimi údaji) a gramofon.

patrn^ o p^enosný radiomagnetofon?) 64 % oproti 40 % v r. 91. Spolu s tím se pochopiteln^ snížil i po^et d^tí, které tyto dva p^edm^ty nevlastní ani se sourozencem: z 15 % na 5 % u walkmana, ze 16 % na 11 % u magnetofonu.

Podobn^vidíme statisticky významné zm^ny v odpov^di na otázku „ díváš se n^kdy na video?”. Doma se dívá 79 % (d^íve jen 37 %), zatímco d^íve se v^tšina d^tí mohla dívat na video „u známých, p^íbuzných nebo u kamarád^”. V^bec se nedívá necelých 9 % (d^íve

16 %).12

Význam elektroniky dokreslují odpov^di v další položce: „Pokud vlastníš ty sám (sama) nebo se sourozenci n^jakou další v^c, která je pro tebe velmi d^ležitá, uved; co to je.”

Jak jsme již zmínili, u této položky se liší sama ^etnost reakcí. V r. 91 reagovalo na otázku 56 d^tí, z toho však 6 odpov^dí bud' otázku negovalo („ nic d^ležitého") nebo nerespektovalo její rámec (odpovídaly „život, zdraví, láska k rodi^^m, mnoho v^cí” apod.).

Zadání otázky tu tedy vyhov^lo pouze 49 d^tí p^edstavujících 31 % souboru. V r. 02 na ni odpovídá mnohem více d^tí — 68 d^tí ze 130 p^edstavuje 52 % souboru.

Nejv^tší rozdíl tu spo^ívá v ^etnosti uvád^ní audio-video techniky, zejména televize, a dále pochopiteln^ mobilu. Audio-video techniku zmi^uje v prvním šet^ení 9 % d^tí, 4,6 % uvedlo p^itom televizi. Pro 6 % respondent^ je n^co z oblasti audio-video techniky jediná d^ležitá v^c, kterou zmínili.

Ve druhém šet^ení jsou analogická ^ísla z^eteln^ vyšší. Jako d^ležitou v^c uvádí n^co z audio-video techniky 20 % d^tí, televizi pak zmi^uje 15,4 % d^tí. Pro 11,5 % respondent^je n^co z AV techniky jediná d^ležitá v^c, kterou v odpov^di uvedli.

Sport

Pokud jde o sport jako nápl^ volného ^asu, vidíme n^kolik zm^n. Zatímco v r. 91 provozovala polovina d^tí n^který ze sport^ organizovan^ v n^jakém oddíle, v r. 02 bylo takových d^tí jen 24 %.13

Uvedeme sporty v po^adí od nejvíce k nejmén^provozovaným. (^ídíme se p^itom ^et- ností negativních odpov^dí „v^bec ne” na otázku, zda se danému sportu v^nují a jak ^asto.)

12Sakovy výsledky poskytují možnost srovnání frekvence sledování videa jen mezi r. 96 a 01. V této dob^u skupiny 15 — 181etých index frekvence jen mírn^stoupl (z 2,75 na 2,81) a odpovídá tak pr^m^rné frekvenci lx až 3x do m^síce. Reálné rozložení této aktivity je k dispozici jen pro v^kov^nediferencovanou skupinu mládeže (15 — 30 let). V té pak je p^ekvapiv^velká^ást respondent^(31,42 %), která video v^bec nesleduje. Zhruba stejn^velká^ást (30,24%) naopak sleduje video nejmén^ lx týdn^. Spolu s malou skupinou (3,72 %) náruživých konzument^, kte^í sledují video každý den, jde tedy o výraznou skupinu p^ívrženc^videa, nejspíše p^edevším film^. Zbylá zhruba t^etina mládeže se d^lí na p^ibližn^stejn^velké^ásti, které sledují video jen ob^as — mén^ než jednou týdn^ ^i dokonce mén^než jednou m^sí^n^.

Z hlediska^asového rozsahu, jak byl zkoumán v r. 2000, v^nují 15 — 181etí sledování videa v pr^m^ru t^i^tvrt^hodiny týdn^(je to p^itom ze všech v^kových skupin mládeže nejvíce). Vezme-li v úvahu, že to je ^as neodpovídající ani polovin^trvání filmu, nejde o nijak vysoký údaj.

Ve h^e je ovšem validita údaje. Berou-li respondenti otázku na video jako otázku na technický prost^edek, nemusí se zdaleka krýt s tím, jak ^asto sledují filmy. To bylo už v r. 2000 v ur^ité mí^e možné i prost^ednictvím po^íta^^a DVD p^ehráva^^.

Sakovy údaje op^t potvrzují rostoucí disponibilitu videa. Uvádí ovšem údaje jen pro celou skupinu mládeže. U té pak v r. 02 video vlastnilo 45 % a používalo dalších 38 % mladých lidí. Jejich sou^et dokonce p^ibližn^odpovídá našemu údaji o po^tu d^tí, které se dívají na video doma.

13Sak uvádí (2004, s. 71), že v t^lovýchovné organizaci tráví volný^as 37,25 % 15 — 18 letých. Vyšší údaj oproti našemu (budeme-li p^edpokládat, že postihuje p^ibližn^totéž) nejspíše není dán rozdílným v^kem souboru. Je známo, že p^i p^echodu ze žákovských do dorosteneckých kategorií naopak^ada mladých

organizovaného sportu zanechává. Kloníme se k názoru, že náš nižší údaj je do zna^né míry specifikou Prahy.

- Nejrozší^en^jším sportem je cyklistika, které se d^ti se v^nují ^ast^ji než d^íve. Po-

^et t^ch, kte^í ji v^bec neprovozují, klesl z 18,5 % na 7 %. Podíl d^tí, které nemají kolo, z^stal p^itom p^ibližn^ stejný — kolem 9 %.

Na vyšší popularitu cyklistiky ^áste^n^ poukazují i odpov^di na otázku po koní^cích.

Nezm^nil se sice po^et d^tí, které udávají cyklistiku jako vlastního koní^ka (n^co p^es 5 %), avšak více d^tí než d^íve uvádí cyklistiku jako koní^ka, jemuž se v^nují spole^n^ s rodi^i — p^es 9 % oproti d^ív^jším necelým 2 %.

Cyklistiku jako víkendovou aktivitu udává tém^^ ^tvrtina d^tí. (Dnešních 24,6 % nep^edstavuje oproti d^ív^jším 22,7 % velký rozdíl.) Cyklistika také p^estala být sportem typi^t^jším pro chlapce než pro dívky.

V jiných sportech, na n^ž se dotazník explicitn^ptal, se situace od r. 91 nezm^nila:

- V^tšina z nich je provozována v^tšinov^ alespo^ _„ob^as”, i když p^esn^ nevíme, co to znamená. Možná paradoxn^pak zjiš^ujeme vyšší míru odpov^di ,pravideln^" u lyžování než u fotbalu ^i cyklistiky. Ona pravidelnost tu ovšem nejspíše m^že znamenat „pravideln^

jeden týden v roce”. Lyžování pak takto vypadá jako po cyklistice nejrozší^en^jší sport — nikdy se k n^mu nedostane 21,5 % d^tí (tém^^p^esn^stejn^jako v r. 91).

- Jako pom^rn^ rozší^ené se jeví také odbíjená a košíková — nikdy se jim nev^nuje 22,5 % d^tí). Je to ovšem tím, že tyto sporty p^estaly být ve srovnání s šet^ením v r. 91 doménou dívek.

- Naproti tomu fotbalu se stále v^nuje významn^ více chlapc^ než dívek, takže celkov^ho, stejn^jako d^íve, v^bec neprovozuje tém^^t^etina d^tí. 1'

- Pokles zaznamenal tenis — v^bec ho nehraje 53,5 % d^tí oproti 36,5 % v r. 91.

Za^adil se tak ke sport^m, které provozuje menšina d^tí.

Výrazn^ menšinovými sporty jsou hokej (nikdy ho nehraje tém^^ 71 % d^tí — d^íve 73,5 %), a skupina sport^ box — judo — karate, které neprovozuje nikdy tém^^ 81 % d^tí.

Hokej z^stal stejn^ jako d^íve sportem typickým pro chlapce, zmín^ná skupina úpolových sport^však p^ekvapiv^ nikoli.

Z reakcí na možnost uvést ješt^ jiný sport, kterému se v^nují, je patrné, že paletu sport^dnešních d^tí dopl^uje dále:

- plavání: 20 % (v r. 91: 26 %) — sport s p^evahou dívek (20 z 26 d^tí uvád^jících plavání);

- gymnastika a tanec (aerobik, gymnastika, tanec, b^išní tance, balet) — uvádí ji 8,5 % respondent^(r. 91: 8,3 %), p^itom výhradn^ dívky;

- stolní tenis: 6,2 % (v r. 91 3,4 %) — sport s p^evahou chlapc^ (uvedla ho 1 dívka a 7 chlapc^);

- „mí^ové” sporty (které jsou zárove^ sporty kolektivními: florbal, volejbal, nohejbal, softbal, ragby, lakros, hokej na kole^kových bruslích): 11 %. — V r. 91 uvedlo tyto sporty 13,8 % d^tí. Je tedy patrné — podobn^jako u výše zmín^ných sport^ — že tu nelze uvažovat o posunu od kolektivních sport^k individuálním.

Z analýzy je patrné, že se snad trochu zm^nila paleta sport^ (nap^. mezi mí^ovými dnes nikdo neuvedl házenou, naproti tomu se objevil florbal), ale v^tšina sport^ se objevuje

14Jsme na rozpacích, co vlastn^znamená „atletika”, pokud není provozována v oddíle, tzn. s p^ístupem na sportovišt^s pot^ebnými parametry. (V našem souboru nutn^generuje pravidelné provozování atletiky sportovní t^ída zam^^ená práv^na ni. Ob^asné provozování pak možná znamená atletiku v rámci t^lesné výchovy na škole? Pak by ovšem nešlo o typicky volno^asovou aktivitu — opravdu máme pochybnosti, že jí m^že

„neinstitucionální atletika” v našich podmínkách být.)

„Atletiku” nikdy neprovozuje 41,8 % respondent^, pon^kud mén^než d^íve.^adila by se tedy za fotbal.

v obou šet^eních. Není tu však žádné výrazné rozší^ení n^jakého nového sportu. Není tomu tak ani u skateboardingu, který jsme v této roli o^ekávali: uvád^jí ho pouze 3 chlapci.

Podobný záv^r platí i tehdy, zkoumáme-li postavení sportu z hlediska jinak polože- ných otázek. Ani ve sportech uvád^ných v odpov^dích na otázku „v^nuješ se ty sám n^jakým koní^k^m?” nenajdeme sport, který by výrazn^ dominoval. Nej^ast^ji zmi^ované plavání uvedlo 9 d^tí z 53, které uvedly v r. 02 jako koní^ka n^jaký sport.

Celkov^ však po^et d^tí se sportovními koní^ky mírn^vzrostl — z 35 % na 41 %.

Naproti tornu frekvence uvád^ní sportu jako víkendové aktivity z^stává tatáž, sport zmi^uje 46 % d^tí (resp. 47 % v r. 91). V obou šet^eních vystupuje mezi sporty výrazn^již zmi^ovaná cyklistika, mnohem mén^ pak snad ješt^ plavání (chápané ovšem také jako koupání, pobyt u vody). Ostatní sporty op^t tvo^í pestrou paletu, z níž jednotlivým spor^m se v^nují malé skupinky d^tí^i jednotlivci. ls

O výrazn^jší zm^n^ role sportu m^žeme možná uvažovat ve vztahu k ^asu trávenému s rodi^i. Zatímco v r. 91 uvádí sport jako koní^ka spole^ného s rodi^i 16,2 % d^tí, v r. 02 je to 28,5 %. Vícemén^ to pokrývá celý nár^st kladných odpov^dí na otázku „ v^nuješ se s otcem ^i s matkou n^jakým spole^ným koní^k^m? ". Výrazn^ji se tu prosazují cyklistika, fotbal a tenis.

Pon^kud více d^tí také uvedlo v r. 02 n^jakou sportovní pom^cku jako odpov^d' na otázku, zda vlastní n^jakou v^c, která je pro n^d^ležitá. (9 % oproti 4 %).

V^tší po^et d^tí, které uvád^jí p^edm^ty zahrnuté do kategorií „sportovní pom^cky”

a „ostatní”, nemá jednozna^nou interpretaci. Snad by mohl p^edstavovat d^raz na v^ci spojené s individuální aktivitou ve volném ^ase, mnohem mén^ organizovanou než d^íve?

Nebo m^žeme uvažovat o tom, že identita dnešních žák^ se mnohem více než d^íve to^í kolem vlastn^ných v^cí?

Ostatní koní^ky a^innosti ve volném ^ase

Nejfrekventovan^jší odpov^d' na otázku „v^nuješ se ty sám (sama) n^jakým koní^- k^m?” p^edstavuje sport.

Krom^ sportu najdeme ješt^ ^ty^i další výrazn^jší oblasti, do nichž sm^^ovaly záliby d^tí jak v r. 91 tak i v r. 02.

Um^ní a kultura Zví^ata Poznání, v^domosti Ru^ní práce

1991 21,4 % 9,7 %

Tab. 1 Oblasti aktivit ve volném ^ase bez výrazných zm^n

%

7,8 % 7,1 %

2002 24,6 % 10 % 11,5 % 6,9

Oblast um^ní a kultury jsme probírali výše. V tabulce je sumární údaj, zahrnující jak aktivní formy provozování um^ní, tak všechny ostatní v^etn^ ^etby. I tento sumární údaj potvrzuje, že skupina d^tí, která deklaruje jako koní^ka n^kterou z aktivit této oblasti, z^stává p^ibližn^stejn^velká.

Platí to dokonce i p^esto, že jsme do t^chto aktivit zahrnuli film a video. Jako koní^ka je d^ti ozna^ují jen ojedin^le. To by sv^d^ilo pro to, že s „koní^kem” spojují d^ti aktivní

15Také podle Sakových údaj^index frekvence, s níž 15 — 18letí provozují aktivní sportování, ve srovnatelném období (1992 — 2001) vzrostl z 2,47 na 3,17. Rok 1992 p^itom znamenal nejnižší údaj v jeho dlouholetém sledování, index z r. 2001 naopak znamená tém^^návrat na úrove^r. 1982.

^asovým rozsahem p^edstavuje v Sakových výsledcích z r. 2000 sport druhou nejvýznamn^jší aktivitu 15 — 18 letých (po sledování televize), která má charakter zábavy. V^nují mu týdn^v pr^m^ru 2, 67 hodiny.

zájem a že tedy nap^. b^žné sledování film^ na videu, které je dnes pro d^ti mnohem dostupn^jší než d^íve, za koní^ka neozna^ují.

Zájem o zví^ata zahrnuje dnes stejn^ jako d^íve p^edevším psy, kon^, akvaristiku a rybolov.

Získávat v^domosti o n^jaké oblasti se stalo spíše o n^co ^ast^jším než d^íve. Nár^st však p^edstavují cizí jazyky, které v prvním šet^ení d^ti neuvád^ly, kdežto ve druhém tvo^í v této kategorii t^etinu odpov^dí. Ostatní odpov^di sm^^ují k nejr^zn^jším oblastem p^írod- ních v^d, historie, geografie, historie a techniky, žádná z nich není zastoupena výrazn^ji.

Také ru^ní práce a kutilství se ve svém obsahu nijak neprom^nily.

Jsou ovšem také oblasti aktivit, u nichž jsou patrné zm^ny frekvence jejich provozo- vání.

Tab. 2: Zm^ny aktivit ve volném ^ase

Sbírky ^I Modelá^ství ^I Turistika Po^íta^e

1991 20 ,8 % 11,7 % 6,5 % 3,2 %

2002 3,1 % 4,6 % 1,5 % 11,5 %

Pokles fenoménu sbírek je tak velký, že se dá mluvit tém^^o jeho mizení. Nešlo o ty- pickou chlapeckou záležitost, naopak po^et chlapc^ a dívek, udávajících jako koní^ka sbírání n^^eho, byl v r. 91 tém^^vyrovnaný (17 chlapc^, 15 dívek). Ve druhém šet^ení uvádí takové- ho koní^ka jediný chlapec a 3 dívky. 16

Naproti tomu modelá^ství je typicky chlapecká aktivita (možná analogická ru^ním pracím u dívek?). V r. 91 se mu v^novalo 16 chlapc^ a 2 dívky, v r. 02 jen 5 chlapc^.

Pokles turistiky není jednozna^ný. Mezi koní^ky sdílenými spole^n^ s rodi^i totiž naopak její podíl stoupl. P^ece jen však lze uvažovat o prom^n^ formy — mizí turistika s oddílem, skautem apod. Formy turistiky s rodi^i jsme blíže nezkoumali (u tak malé skupiny by to nejspíše ani nebylo produktivní), ale lze spekulovat o tom, že i kdyby se vn^jší formou blížily nap^. skautskému pobytu v p^írod^, je jejich psychologický obsah jiný. 17

Nár^st po^íta^^ jako p^edm^tu koní^ka není p^ekvapivý. K bližšímu pohledu na formy aktivit s po^íta^em nedávají odpov^di dostate^né podklady.

Otázka na víkendové aktivity („popiš, co o sobotách a ned^lích nej^ast^ji d^láš")

^lení volný ^i spíše mimoškolní ^as d^tí jinak než otázka na koní^ky. Koní^ek má povahu zacházení s n^jakým p^edm^tem nebo povahu hry, sportu. Oproti tornu zahrnují víkendy také

^innosti nep^edstavující záliby, nýbrž povinnosti. Z jiného hlediska pak oproti vý^tu koní^k^

vstupují do^len^ní víkendu výrazn^r^zné formy interakce s rodinou a kamarády.

Krom^ toho zájmová ^innost, provozovaná o víkendu, nemusí být p^ímo koní^kem a naopak to, co je koní^kem, nemusí být typickou víkendovou^inností.

Tabulka ukazuje, jaké jsou tedy nej^ast^j ší „p^edm^tné oblasti” t^ch víkendových aktivit, které nepat^í k povinnostem.

16Sakovy údaje vypovídají o tomtéž trendu. Frekvence provozování sb^ratelství u skupiny 15 — 181etých nep^etržit^klesá v každém dalším výzkumu již od r. 1982. P^itom tato v^ková skupiny vykazuje v celku mládeže ve sb^ratelství ješt^nejvyšší index (1,49). Z celkového souboru mládeže (15 — 30 let) se sb^ratelství v^bec nev^nuje 82,6 %, dalších 9,63 % se mu prý v^nuje „mén^než lx m^sí^n^”.

Výsledky Saka pro skupinu 15 — 18letých také neoprav^ují k záv^ru, že „turistiky, trampován, pobytu v prirod^” ubývá. Po mírném poklesu na po^átku 90. let se frekvence jejího provozování udržuje na p^ibližn^

stejné úrovni, spíše mírn^vzr^stá.

Tab. 3: Zálibu provozované o víkendech

Sport P^íroda, zví^ata Turistika Um^ní, kultura Televize, po^íta^, hry

1991 47,4 % 21,4 % 11,7 % 13,0 % 18,2 %

2002 46,,2 % 20,8 % 16,2 % 14,6 % 26,9 %

Z oblastí zálib provozovaných o víkendech je nejvýrazn^jší sport. (Zmi^ovali jsme už výše, že ho uvádí v obou šet^eních tém^^polovina d^tí.)

K dalším pat^í pobyt v p^írod^, ^asto spojený s pé^í o zví^ata — jít na procházku, do lesa (se psem), ^id^eji jízda na koních, pé^e o n^ apod. 18

Turistika se dnes z^ejm^ objevuje ^ast^ji jako turistika s rodi^i. (M^že ovšem jít o problém kategorizace. V prvním šet^ení se naopak ^ast^ji objevují sem nezahrnuté „pro- cházky s rodi^i”, které prakticky kompenzují rozdíl v oblasti „turistiky".)

P^ipome^me, že nár^st v posledním sloupci — televize, po^íta^, hry - není dán vyšší frekvencí víkendového sledování televize (uvedli jsme už výše, že je v obou šet^eních p^ibližn^ stejná). Rozdíl je zp^soben tém^^ 14 % d^tí, které se o víkendech v^nují hrám na po^íta^i nebo „play station”. (Protože n^které d^ti uvád^jí v této oblasti nap^. jak televizi, tak po^íta^ové hry, není souhrnný údaj v tabulce sou^tem, nýbrž „sjednocením” t^chto p^ekrý- vajících se skupin.) Jde p^itom o typickou aktivitu chlapc^ — uvedlo ji 16 chlapc^ a pouze 2 dívky.

Souvisí to pochopiteln^ s o^ekávanými zm^nami ve vybavenosti po^íta^i. Zatímco v r. 91 nem^lo po^íta^ pro sebe ani dohromady se sourozencem 78 % respondent^, v r. 02 pouze necelých 18 %. P^itom t^etina d^tí má dnes po^íta^ sama pro sebe. (Jediná^k^je p^itom v souboru mén^než 18 %).

Existuje tu signifikantní rozdíl (na hladin^ 0,04) ve prosp^ch chlapc^: jen pro sebe má po^íta^ 42,4 % chlapc^, ale jen 21,9 % dívek. Naopak ani se sourozencem ho nemá 21,9 % dívek, kdežto jen 13,6 % chlapc^. 19

18 Sakova kategorie „procházky, toulání se” je také v jeho výsledcích pom^rn^výrazná. (Mezi r. 96 a 01 z^stala její frekvence u 15 — 181etých p^ibližn^stejná.) Ve výzkumu z r. 2001 je její frekvence p^ibližn^stejná ve všech v^kových kategoriích mládeže. V^bec se této aktivit^nev^nuje jen 12,71 % mladých lidí, nejv^tší skupinu tvo^í odpov^di „alespo^ lx týdn^” (37,29 %), dalších tém^^10 % odpovídá dokonce „každý den”.

Frekven^ní indexu kategorie „chov zví^at” se v letech 96 a 01 (jiné srovnání u Saka nemáme) mírn^ zvýšil (jak u 15 — 181etých, tak u mládeže jako celku. Mládež jako celek se pak logicky ve vztahu k „chovu zví^at” rozpadá na dv^velké skupiny. Tém^^60 % neprovozuje tuto aktivitu nikdy, kolem 30 % naopak alespo^

l x týdn^, dv^t^etiny z nich (19 %) dokonce každý den.

Ve výzkumu o^asovém snímku z r. 2001 jsou kategorie ^len^ny pon^kud jinak a bohužel vzhledem k naší kategorizaci pon^kud disparátn^. „Procházky m^stem” zabírají 15 — 181etým v pr^m^ru 1,62 hodiny týdn^, „pobyt v p^írod^” 35 minut (není ovšem odlišen od turistiky a trampování a patrn^zahrnuje spíše tyto aktivity), „chov zví^at” 22 minut.

19Sakovy údaje o aktivitách mládeže v vztahu k po^íta^^m jsou mnohem rozsáhlejší. Náš výzkum d^sledn^

replikuje p^vodní zn^ní dotazníku z r. 92, které po^íta^ovou explozi a její formy p^edjímá jen velmi nedokonale.

Od r. 94 se podle Sakových údaj^zvýšil po^ty 15 — 181etých, kte^í vlastnili nebo mohli používat PC, takto: V r.

94 vlastnilo po^íta^19% respondent^, v r. 2002 33%, ovšem m^že ho používat (bez rozlišení zda doma ^i jinde) dalších 57% respondent^. Naše údaje z^ejm^indikují u pražských d^tí vybavenost spíše ješt^vyšší, protože zachycují po^íta^e „domácí”, vlastn^né rodinou nebo p^ímo respondentem.

Pokud jde o frekvenci aktivit s po^íta^em, vykazuje pochopiteln^od r. 92 až po nejnov^jší údaje z r.

2002 explozivní r^st.

Pokud jde o obsah t^chto aktivit, Sak je ^lení na „práci s po^íta^em” (dále ji nespecifikuje) a „hry (po^íta^ové, automaty)”. P^es diskutabilnost druhé kategorie, která z^ejm^slu^uje velmi r^znorodé fenomény (i v rámci „automat^” je n^co jiného — a to i z hlediska bezprost^edního obsahu hry samé — jde-li o hazardní hru nebo o simulátory r^zných^inností s pevným poplatkem, kde nejde o pen^žní výhru hrá^e), se ukazují odlišností mezi r^znými v^kovými skupinami mládeže. Skupina 15 — 18 letých se odlišuje od ostatních v^kových skupin mnohem výrazn^ji vyšší frekvencí her, i když i „práce s po^íta^em” je u ní o n^co frekventovan^jší. Ve vztahu k našemu souboru lze z jiných našich výzkum^usuzovat, že se její po^íta^ové aktivity budou vyzna^ovat ješt^

Nejpodstatn^jší zm^ny víkendových aktivit se ovšem odehrály v jiné rovin^. Nejv^tší zm^nou je pokles pomoci rodi^^m spojené ^asto s pobytem na chat^ a chalup^. Zatímco d^íve byla n^jaká forma práce ^i pomoci rodi^^m naprosto dominantní víkendovou ^inností (tedy z hlediska ^etnosti, s níž byla uvád^na, nikoli nutn^ svým ^asovým rozsahem), uvád^nou 59 % respondent^, dnes je sice stále výrazná, ale uvádí ji 33 % d^tí, tzn. o 26 % mén^!

P^i diferencovan^jším pohledu vidíme, že posun se odehrál ve dvou liniích. Jednak zjiš^ujeme nižší ^etnost pomoci rodi^^m,20 jednak se také snížil po^et d^tí, které udávají pobyt na chat^ (chalup^, zahradním domku) v rámci víkendových aktivit. Odpov^di indikující pobyt na chat^, chalup^v r. 91 uvádí 51,3 % respondent^, v r. 02 jen 29,2 % respondent^.

V r. 91 udává 53 respondent^ (tzn. 34,4 %) mezi víkendovými aktivitami pomoc rodi^^m, spole^nou práci s nimi. V r. 02 ji zmi^uje jen 20 respondent^(15,4 %).

Oba fenomény — víkendy na chat^ ^i chalup^ a pomoc rodi^^m p^i domácí práci — spolu patrn^ souvisí. Jak d^íve tak nyní totiž platí, že z t^ch, kte^í jezdí o víkendech na chatu, zmi^uje asi polovina d^tí n^jakou práci tam. Lze tedy z^ejm^ u^init záv^r, že pokles víkendo- vých pobyt^rodin na chat^ ^i chalup^vedl mimo jiné k poklesu spole^né práce ^i pomoci d^tí rodi^^m.

Je z^ejm^možné uvažovat také o souvislosti mezi poklesem chata^ení a r^stem jiných aktivit provozovaných spole^n^ s rodi^i, zejména sportovních a turistických. 21

P^ekvapiv^ vzrostla frekvence zmínek o u^ení b^hem víkendu (z 6,5 % na 13,1 %).

P^ipome^me, že snad všechny ostatní údaje ze srovnání obou dotazníkových šet^ení ukazují, že aktivita d^tí i rodi^^ve vztahu ke škole obecn^klesla.

U^ení zmi^uje jako víkendovou aktivitu 5 chlapc^ a 12 dívek, z hlediska prosp^chu p^itom nejde o nijak vyhran^nou skupinu. U naprosté v^tšiny t^chto d^tí ovšem zjiš^ujeme z relevantních položek dotazníku aktivní školní strategii rodi^^ nebo aktivní výkonový postoj d^tí samých ke škole.22

vyšším podílem her a nižším podílem práce. Skupiny 15 — 181etých a 19 — 231etých totiž zahrnují i st^edoškolské a vysokoškolské studenty, kte^í nutn^využívají po^íta^p^i studiu.

Srovnatelné údaje z r. 96 a 2001 ukazují ovšem i u skupiny 15 — 181etých nár^st frekven^ního indexu mnohem výrazn^jší u „práce s po^íta^em” než u „her”. Pro mládež jako celek našel Sak v r. 2001 tuto distribuci aktivit. Ve vztahu k „práci s po^íta^em” existuje 27,53% mladých, kte^í s ním nepracují, naproti tornu 52,6%

s ním pracuje alespo^ lx týdn^ ^i spíše každý den. Ve vztahu ke „hrám” je skupina, která se jim nev^nuje v^bec, výrazn^v^tší — 54,39 %. Naopak „alespo^ lx týdn^”^i dokonce „každý den” hraje hry asi 20% mladých.

Ve výzkumu z r. 2001 pracujícím s^asovými snímky zjistil Sak u 15 — 181etých, že v pr^m^ru v^nují po^íta^ovým hrám (zde už je tato kategorie konstruována bez sm^šování s hrami na automatech) 1,19 hodiny týdn^, „po^íta^ovým aktivitám” (z^ejm^tedy neherním) pak 1,04 hodiny týdn^. Reáln^ovšem pravidelní uživatelé tráví u po^íta^e^asu mnohem více. Vzniká-li nap^. údaj o pr^m^rném^asu v^novaném hrám p^edevším díky aktivit^20% mladých, pak týdenní ^as hrá^^ se bude blíží p^tinásobku pr^m^ru — tedy tém^^

šesti hodinám.

20Ta která není vázána na chatu, chalupu^i zahrádku, poklesla z p^ibližn^14,3 % na 6,2 %. (Srv. také analogický pokles v položce V24: na otázku „pomáháš rodi^^m p^i domácích povinnostech (nákupu, úklidu, umývání nádobí apod)?” se^etnost odpov^di „ano, pravideln^” snížila z 67,5 % v r. 91 na 49,2 % v r. 02.

21Sakovy údaje v relativn^srovnatelných položkách indikují p^ekvapiv^opa^né zm^ny. Jde ovšem o srovnání let 1996 a 2001. V té dob^u 15 — 181etých frekven^ní index takových aktivit, jako jsou „práce na zahrad^” a zejména „domácí práce” spíše roste, u „chalupa^ení” a „výstavby a údržby domu, bytu, chaty” z^stává zhruba týž.

V^asovém rozvrhu zabírají v r. 2001 15 — 181etým „úklid, domácí práce” v pr^m^ru týdn^2,19 hodiny, nespecifikovaná „práce” 1,31 hodiny, „nákupy” 0,96 hodiny, „opravy v domácnosti, údržba domu” 0,28 hodiny,

„stavba a údržba domu” 0,24 hodiny, „práce na zahrad^” 0,07 hodiny. To nám dává p^ehled o struktu^e a o celkovém^ase, který by snad u této v^kové kategorie mohl být zahrnut pod „pomoc rodi^^m” — ten^iní 5,05 hodiny. Bohužel však Sak neposkytuje žádné srovnatelné údaje z po^átku 90. let.

22Sak zaznamenává v letech 96 — 2001 u 15 — 181etých nár^st frekven^ního indexu u kategorie „studium a p^íprava na školu” z 3,95 na 4,44 („4" — alespo^jednou týdn^; „5” — každý den, jen výjime^n^ne). Podle našich

Podíváme-li se na víkendové aktivity z jiného hlediska, lze je ^lenit na ^as trávený s rodi^i a p^íbuznými a ^as s kamarády.

Ve vztahu k rodi^^m jsme již zmínili úbytek pobyt^na chat^ a také pomoci rodi^^m.

^etnost ostatních forem pobytu v rodin^ (být doma, povídat si s rodi^i, hrát hry) a návšt^v p^íbuzných se z^ejm^ p^íliš nezm^nila, v obou šet^eních je uvádí n^co p^es p^tinu d^tí.

Návšt^vy p^íbuzných zmi^uje v obou šet^eních kolem 10 % d^tí. (Jde tu ovšem jen o p^ibližné údaje, nep^esnosti tu vznikají diskutabilní kategorizací nejednozna^ných odpov^dí.)

Pobyt s kamarády (v^tšinou „být s kamarády (venku)”, , ujít ven s kamarády") zmi^uje v této položce v prvním šet^ení 35,7 %, ve druhém pak 43,1 % d^tí.

Podle našich zkušeností je nár^st komunikace s kamarády jako nápl^ volného ^asu spojen s tém^^ obligátním — alespo^ u pražských d^tí — vlastnictvím mobilního telefonu.

Byt' se to týká samotné víkendové aktivity „být s kamarády” jen nep^ímo ^i zprost^edkovan^, vytvá^í mobilní telefon nové formy komunikace a tedy i trávení volného ^asu. V odpov^dích na otázku, zda vlastní n^jakou v^c, která je pro n^ velmi d^ležitá, zmi^uje mobil 11 % d^tí.

(V prvním šet^ení v r. 91 nebyla pochopiteln^tato forma aktivity v^bec ve h^e).23

Aktivity s rodi ^ i

Kulturní aktivity s rodi^i zachycuje dotazník jen náznakov^ v n^kolika bodech. ^adí- me sem mj. otázky o mimoškolních návšt^vách kulturních a sportovních podnik^.

U návšt^v kin, divadel a výstav z^stává distribuce odpov^dí p^ibližn^ tatáž jako p^ed 11 lety. Zaznamenáváme však n^které statisticky významné rozdíly mezi chlapci a dívkami, které tu d^íve nebyly.

V kin^v^tšina d^tí (65 %) byla s rodi^i vícekrát, nikdy pak jen 7 %.

Pokud jde o návšt^vy divadla s rodi^i, je také nej^ast^jší odpov^d' „ano, vícekrát”, ale v mí^e mnohem menší než v p^ípad^ kina — 47 %. Tuto odpov^d' ovšem volilo 65 % dívek, ale jen 30 % chlapc^. Také t^ch, kte^í nikdy s rodi^i v divadle nebyli, je mezi chlapci tém^^ ^ty^ikrát více (18,2 %) než mezi dívkami (4,8 %). (Celkov^je to 12 % d^tí.)

Nejmén^ frekventované jsou návšt^vy výstav obraz^ ^i soch: nikdy na ní s rodi^i nebylo 38,5 % d^tí, op^t je mezi nimi dvojnásobn^více chlapc^(51,5 %) než dívek (25 %).

Ve všech t^ech položkách m^žeme zárove^vid^t mírné posuny oproti r. 91, které sice nejsou statisticky významné, ale jdou týmž sm^rem: frekvence t^chto aktivit s rodi^i ve srovnání s r. 91 klesá.

Statisticky významný je ovšem tento pokles u návšt^v muzeí: nikdy tam s rodi^i nebylo 7 % d^tí, zatímco v r. 91 to bylo p^l procenta; naopak vícekrát bylo v muzeu 59 % d^tí oproti 71 % v r. 91.

Naopak stoupla frekvence návšt^v sportovních sout^ží, 44 % d^tí (oproti d^ív^jším 28 %) je s rodi^i navštívila vícekrát.24

zkušeností je ovšem tlak na domácí p^ípravu na st^edních školách nesrovnateln^vyšší než na základní škole.

Také pr^m^rný týdenní^as v^novaný studiu, který^iní u 15 — 18letých asi 7 hodin, je z^ejm^mnohem vyšší než u d^tí na základní škole.

23Pro kategorii „povídání si s p^áteli, kamarády” má Sak k dispozici ^asovou^adu výzkum^již od r. 1982.

Frekven^ní index u ní vykazuje neustálý r^st, posouvá se také v po^adí volno^asových aktivit, takže v r. 2001 je t^etí nejfrekventovan^jší po „sledování televize” a „poslechu magnetofonu, gramofonu, CD”.

Disponování mobilním telefonem uvádí Sak v r. 2001 u 82,1 % skupiny 15 — 181etých respondent ^.

24Sakova zjišt^ní pro 15 — 18 leté vypovídají p^ibližn^stejn^, ovšem s drobnými rozdíly:

- „návšt^vy divadla”, „návšt^vy výstav, muzeí a galerií” a „návšt^vy sportovních utkání” zaznamenaly po p^edchozím poklesu od r. 92 mírný vzestup frekven^ního indexu (na sou^asnou hodnotu odpovídající p^ibližn^frekvenci „mén^ ^asto než jednou m^sí^n^");

Po^et d^tí odpovídajících „ ne” na otázku „ v^nuješ se s otcem ^i matkou n^jakým spo- le^ným koní^k^m?” poklesl oproti r. 91 o 10 % na 46,5 %. Ovšem statisticky významné genderové rozdíly ukazují, že se na nár^stu koní^k^ sdílených s rodi^i podílejí jen dívky. Ty udávají spole^ného koní^ka s rodi^i v 65 % (oproti 39,7 % v r. 91), zatímco chlapci naopak deklarují dnes spole^ného koní^ka s rodi^i o n^co mén^než d^íve (42,2 % oproti 47,6 %).

Pokud jde o skladbu koní^k^, lze zaznamenat v^tšinou jen mírné posuny.

Nejvýrazn^jší posun jsme již zmínili výše: vzrostla ^etnost sportování s rodi^i (17,2 % - 28,5 %) a turistiky (z 4,8 % na 8,5 %).

Vzrostl také po^et spole^ných aktivit v oblasti kultury a um^ní (z 5,5 % na 10 %). Na pozadí obecn^ spíše klesajících návšt^v kulturních za^ízení se tedy zdá, že zárove^pon^kud vzrostla pom^rn^vyhran^ná skupina rodi^^inklinujících k t^mto aktivitám.

Novou oblastí jsou po^íta^e (dnes 4,6 %, d^íve nebyly uvád^ny).

Naopak klesly spole^né zájmy týkající se zví^at (resp. skoro zmizely: z 5,5 na 0,8 %).

Ru^ní práce stabiln^ uvádí jako spole^ného koní^ka 5 - 6 % d^tí. Mírn^ poklesla

^etnost modelá^ství a sbírek, ješt^více dnes platí, že se vyskytují jen ojedin^le.

Spole^ných aktivit s rodi^i se týkají i otázky dotazující se na trávení víkend^ a dovo- lených.

Spole^né víkendy s rodi^i jsou po^ád p^evažujícím fenoménem, nicmén^ po^et d^tí, které odpovídají, že tak tráví v^tšinu víkend^, poklesl z 84 % na 69 %, naopak v^tšinou netrá- ví víkend s rodi^i tém^^ 8 % d^tí (d^íve jen mén^než 1,5 %).

Na t^chto zm^nách se podílejí více chlapci. Až na jednu výjimku jsou to oni, kdo tvo^í skupinu respondent^, kte^í v^tšinou víkend s rodi^i netráví. (O obsahu víkendových aktivit jsme se zmínili výše.)

Zde je ovšem t^eba znovu p^ipomenout, že druhého šet^ení se ú^astnil soubor d^tí o rok starších. ^ást posunu k nezávislosti na rodi^ích lze z^ejm^p^ipsat této skute^nosti.

Stejn^jako d^íve tráví v^tšina d^tí ^ást prázdnin spole^n^ s rodi^i. (Pokles z 96 % na 91 % je statisticky nevýznamný.)

Zm^nily se ovšem proporce r^zných destinací — ve svém souhrnu p^edstavují statisticky významný posun. Nejvýrazn^jší je tu pokles dovolených na chat^ ^i chalup^ (z 25 % na 11 %), dále nár^st po^tu zahrani^ních dovolených (z 25 % na 32,5 %) a kombinace dovolené v ^R s dovolenou v zahrani^í (v r. 91 se tato kategorie neobjevila, nyní tak odpov^d^lo 14 % d^tí).

Zm^nila se dále délka dovolené s rodi^i: v r. 91 trávilo s rodi^i alespo^ dva týdny prázdnin 90 % d^tí, kdežto nyní 79 % d^tí. (Zm^na je významná na hladin^ významnosti 0,05.)

Pon^kud se zm^nila podoba možností cestování, které naši respondenti m^li. Odhléd- neme-li od problém^, které mají dnešní d^ti s ur^ením, co je to „ n^jaká zem^na Západ^” (viz otázky 20 a 21 dotazníku), m^žeme konstatovat, že se oproti r. 91 nezm^nil po^et d^tí, které tyto možnosti m^ly. Nikdy nebyla „v n^jaké zemi na Západ^” 23 % d^tí, jednou ^i dvakrát tam byly necelé dv^p^tiny, stejný po^et d^tí pak navštívil tyto zem^ vícekrát. (Je to rozložení velmi blízké výsledk^m z r. 91.)

Zatímco však v r. 91 se u v^tšiny d^tí (57 %) tato zkušenost omezovala na N^mecko ^i Rakousko a jen p^tina d^tí byla v zemích vzdálen^jších, v r. 02 je tento pom^r opa^ný: 57 % d^tí udává (také) návšt^vu zem^ jiné, než jsou sousední státy. Nevíme ovšem, jakou ^ást z toho tvo^í levné dovolené v Itálii.

„návšt^vy kina” ovšem vykazují neustálý pokles frekven^ního indexu, takže v sou^asné dob^nejsou o mnoho frekventovan^jší než návšt^vy divadla; odhadujeme, že u pražské mládeže m^že být situace odlišná.

Obecn^jší zm^ny ve zp^sobech trávení volného ^asu jsme se pokusili zachytit agregovaným parametrem, který m^l postihovat míru aktivity ve volném ^ase. Tak jsme za aktivn^jší trávení volného ^asu považovali nižší míru sledování televize, naopak vyšší oblibu

^etby, ^ast^jší sportování, zejména pak pokud je vázáno na sportovní oddíl, dále to, že se dít ^ u^í „hrát na hudební nástroj, zpívat, tan^it, hrát divadlo nebo malovat”, že uvádí n^jaké koní^ky a že se u^í cizí jazyk i mimo rámec vyu^ování.25

Prost^ednictvím takto konstruovaného parametru zjiš^ujeme celkový pokles aktivity ve volném ^ase. Ten lze podrobn^ji popsat zejména jako pokles obliby ^etby, pokles sporto- vání organizovaného v oddíle a nár^st sledování televize a další zábavy zprost^edkované elektronickými médii. Ve všech t^chto oblastech však jde o komplexn^jší zm^ny.

Pro celkový r^st pasivity ve volném ^ase by sv^d^ila i n^která Sakova zjišt^ní. Tak frekven^ní index kategorie „odpo^inek, nicned^lání” vzrostl od r. 1992 do r. 2001 u skupiny 15 — 181etých z hodnoty 2,47 na hodnotu 4,02, index kategorie „návšt^va kaváren, restaurací”

z hodnoty 2,21 na 2,83, index kategorie „povídání s p^áteli a známými” z hodnoty 4,16 na 4,60.26

P^ed jednozna^ností záv^r^ o rostoucí pasivit^ a úpadku aktivních a kulturn^ hodnot- n^jších forem trávení volného ^asu ovšem varuje — krom^ opa^ného fenoménu, kterým je vzestup sportování — také ješt^ n^co jiného. Tyto zp^soby trávení volného ^asu totiž nemusí být pouhým nár^stem starých pasivních forem, nýbrž mohou skrývat nové formy aktivity.

Nap^. sledování filmu m^že p^echázet nejen v aktivní kulturní zájem (divácký), ale také k vlastní tvorb^, byt' t^eba nikoli ur^ené k masovému zve^ejn^ní. Podobn^ ^as strávený na po^íta^i nelze paušáln^ považovat za pasivní konzumaci. Existují tu formy, které mohou být p^echodem k novým formám aktivního trávení volného ^asu ^i dokonce novým formám kultury. Nebo: lze jednozna^n^ ^íci, že rostoucí množství ^asu tráveného povídáním s p^áteli je negativním jevem — v dnešní civilizaci, která je ohrožena odosobn^ním, odcizením, ztrátou bezprost^ednosti lidských styk^, nahrazením intimity instrumentálností atd.?

CO POVAŽUJÍ V ŽIVOT^ ZA D ^LEŽITÉ

Hodnotové deklarace

Výrazným okruhem otázek v dotazníku byly hodnotové deklarace. Respondenti p ^i^a- zovali nabídnutým formulacím jeden ze t^í stup^^ d^ležitosti „velmi d^ležité — mén^ d^ležité

— ned^ležité”.

Konstatujme nejprve významné posuny oproti r. 91.

Statisticky významný nár^st preferencí (uvedeme po^et respondent^, kte^í považují danou hodnotu za velmi d^ležitou) zaznamenaly formulace:

abych se um^l(a) prosadit, m^l(a) dobré nápady (57 % - 77,3 %);

abych žila(a) v blahobytu, m^l(a) hodn^pen^z (15,2 % - 35,2 %); za velmi d^ležité to považuje 48,4 % chlapc^, ale jen 21,9 % dívek, za ned^ležité op^t 21,9 % dívek, ale jen 4,7 % chlapc^.(rozdíl je vysoce signifikantní; v r. 91 nebyl žádný zaznamenán);

abych dob^e vypadal(a), m^l(a) p^kný osobní vzhled (26,4 % - 43 %); možná p^ekvapivý je smysl vysoce signifikantního rozdílu mezi chlapci a dívkami, nejvýrazn^jšího

25Viz kapitolu „Agregované znaky — pokus o shrnutí”.

26Sak 2000; Sak, Saková, 2004.

Škálové hodnoty mají tento význam: 2 — mén^ ^asto než jednou m^sí^n^; 3 — mén^ ^asto než jednou týdn^; 4 — alespo^jednou týdn^, 5 — každý den, jen výjime^n^ne.

v tom, že za ned^ležité to nepovažuje žádný z chlapc^, avšak 17,2 % dívek! (v r. 91 tu žádný genderový rozdíl nebyl);

abych byl(a) ve svém budoucím život^úsp^šný(á) (63,5 % - 78,1 %);

abych hodn^ cestoval(a), poznával(a) r^zné zem^ (22,6 % - 35,9 %; významné na hladin^ 0,05);

Naopak pokles preferencí je statisticky významný u následujících formulací:

abych žil(a) ve zdravém životním prost^edí (90,6 % - 64,1 %); na rozdíl od r. 91 se p^itom vysoce významn^ liší chlapci a dívky: za velmi d^ležité to považuje 75 % chlapc^, ale jen 53,1 % dívek;

abych se snažil(a) pomáhat všude, kde je pot^eba (71,3 % - 46,9 %); p^itom chlapci to považují za velmi d^ležité v 36 % p^ípad^, kdežto dívky v 58 % (rozdíl je statisticky významný na hladin^ 0,046; v r. 91 byl vyšší význam této hodnoty u dívek nanejvýš lehce nazna^en, rozdíl byl statisticky nevýznamný);

abych mohl(a) být hrdý(á) na zemi, kde jsem se narodil(a) (62,7 % - 41,4 %);

abych se nau^il(a) poctiv^pracovat, odevzdávat co nejlepší výkon (87,4 % - 68,2 %);

za velmi d^ležité to považuje 79,7 % dívek, ale jen 56,9 % chlapc^ (rozdíl významný na hladin^0,017, v r. 91 nebyl zaznamenán);

abych m^l(a) pocit, že jsem n^komu užite^ný(á) (65,4 % - 50,4 %); za velmi d^ležité to považuje 65,1 % dívek, ale jen 35,9 % chlapc^ (rozdíl je vysoce signifikantní; v r. 91 se neobjevil);

abych byl(a) tolerantní, žil(a) v dobrém vztahu s lidmi (88,1 % - 76 %; významné na hladin^ 0,05); za velmi d^ležité to považuje jen 63 % chlapc^, ale 89 % dívek (rozdíl je vysoce významný, v r. 91 p^itom neexistoval)

abych si našel (našla) dobrého životního partnera (91,2 % - 81,4 %; významné na hladin^ 0,05);

abych žil(a) ve shod^ se svou náboženskou vírou (zde není pokles významu patrný z p^i^azení ke stupni „velmi d^ležité” — tam z^stává p^ibližn^ stejn^ nízký: 13,4 % - 11,2 %;

avšak po^et t^ch, kte^í hodnotu považují za ned^ležitou, stoupl z 61,1 % na 74,4 %;

významné na hladin^ 0,05).

Pon^kud jiným zp^sobem vyjad^uje tytéž posuny tabulka, v níž jsou uvedeny pr^m^ry hodnot, které jednotlivým výrok^m respondenti p^i^adili: 1 — velmi d^ležité, 2 — mén^ d^ležité, 3 — ned^ležité.