Hlavní práce4050_xkrim34.pdf, 840 kB Stáhnout

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH Ů

Obor: Mezinárodní obchod

CzechTrade – rozvoj sítě zahraničních kanceláří a jejich činnost (bakalářská práce)

Autor: Markéta Kristlová

Vedoucí práce: prof. Ing. Božena Plchová, Csc.

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval/a samostatně a vyznačil/a všechny citace z pramenů.

V Praze dne ………… ………

podpis studenta

Poděkování:

Ráda bych poděkovala vedoucí bakalářské práce prof. Ing. Boženě Plchové, Csc. za konzultace a podnětné připomínky, které mi velmi pomohly tuto práci napsat. Dále bych ráda poděkovala Ing. Zdeňku Kočárkovi, panu Ivanu Vyroubalovi a Ing. Jiřímu Mašatovi za poskytnuté informace o CzechTrade a možnost účastnit se konzultačních dnů Ing. Mašaty s firmami v Praze.

ÚVOD ---1

1 CZECHTRADE ---3

1.1 CHARAKTERISTIKA---3

1.2 Č_INNOST CZECHTRADE---4

1.3 POSLÁNÍ A CÍLE---5

1.4 VIZE---6

1.5 DOTAČNÍ PROGRAMY---6

1.5.1 Aliance ---6

1.5.2 Marketing (OPPP) ---7

2 POSTAVENÍ CZECHTRADE V PROEXPORTNÍ POLITICE STÁTU ---8

2.1 PROEXPORTNÍ POLITIKA ČESKÉ REPUBLIKY---8

2.2 INSTITUCE VPROEXPORTNÍ POLITICE ČESKÉ REPUBLIKY---9

2.2.1 Orgány státní správy pověřené proexportní politikou ---9

2.2.2 Nabídka služeb státu pro exportéry--- 11

3 ZAHRANIČNÍ KANCELÁŘE CZECHTRADE --- 16

3.1 SÍŤ ZAHRANIČNÍCH KANCELÁŘÍ CZECHTRADE--- 16

3.1.1 Vliv exportní strategie (teritoriální priority České republiky) --- 17

3.1.2 Vliv požadavkůčeských firem --- 21

3.1.3 Vliv mapy exportních příležitostí --- 25

3.2 SLUŽBY ZAHRANIČNÍCH KANCELÁŘÍ CZECHTRADE--- 25

3.2.1 Služby pro české podniky --- 28

3.2.2 Služby pro zahraniční podniky --- 32

3.3 VYBRANÉ ZAHRANIČNÍ KANCELÁŘE CZECHTRADE--- 33

3.3.1 Německo a příklady úspěšné spolupráce--- 33

3.3.2 Turecko a příklady úspěšné spolupráce --- 34

3.3.3 Rusko a příklady úspěšné spolupráce--- 35

3.3.4 Čína a příklady úspěšné spolupráce --- 36

3.3.5 Egypt a příklady úspěšné spolupráce --- 38

3.3.6 USA a příklady úspěšné spolupráce --- 39

3.3.7 Mexiko a příklady úspěšné spolupráce --- 40

ZÁVĚR--- 42

SEZNAM LITERATURY--- 45

SEZNAM TABULEK --- 49

SEZNAM OBRÁZKŮ: --- 50

SEZNAM PŘÍLOH:--- 51

Úvod

Jako téma své bakalářské práce jsem si vybrala CzechTrade, protože jsem chtěla zjistit, jak tato proexportní organizace pomáhá českým firmám při vstupu na zahraniční trhy. Podle mého názoru je problematika proexportní politiky velmi důležitá, protože české firmy po dlouhá léta nebyly zvyklé vyvážet své výrobky a služby na náročné trhy vyspělých zemí nebo na tyto trhy pronikat v podobě přímých zahraničních investic. A také z důvodu, že příznivý vývoj exportu pozitivně ovlivňuje hospodářskou situaci v zemi, zvyšuje zaměstnanost i prosperitu firem.

K internacionalizaci českých firem by měl pomáhat i stát a státem zřízené organizace na podporu exportu, jako je i CzechTrade. Stát by měl zabezpečit firmám rovný přístup k exportním příležitostem, vytvářet exportu příznivé prostředí a bourat zbytečné bariéry mezinárodního obchodu. A organizace by jim svou činností měly jejich proniknutí na zahraniční trhy a následný úspěch v podobě nalezení poptávky po jejich produktech a službách podstatně ulehčit. Některé firmy, obzvláště malé a střední, nedisponují dostatečnými vlastními kapitálovými a lidskými zdroji, aby mohly vůbec s internacionalizací začít. Proto v ČR působí několik menších agentur, které nabízí státem dotované služby nebo možnost využít úvěry, které jsou poskytovány za výhodnějších podmínek než u komerčních subjektů.

Ve své práci bych se chtěla hlavně zaměřit na síť zahraničních kanceláří CzechTradu, protože právě ony poskytují exportérům nejvíce služeb. Jsou schopné jim poskytnout přímou asistenci při prosazování se na zahraničním trhu a jejich pracovníci disponují unikátními znalostmi o určitém trhu (v závislosti na místě působení zahraniční kanceláře), které získali i na základě předchozích zkušeností s pomocí jiným podnikům. Mohou exportérovi pomoci poskytnutím potřebných informací o trhu, kam chce vstoupit a provázet ho po celou dobu jeho působení v zahraničí.

Svou práci jsem rozčlenila do tří hlavních oddílů. V prvním oddílu bych se zabývala samotným CzechTradem, jeho charakteristikou, činností a také tím, o co usiluje a kam směřuje.

Druhý oddíl jsem nazvala postavení Czechtradu v proexportní politice státu a zde bych chtěla říci pár slov o této politice v ČR. Jaké v ní zaujímá postavení CzechTrade a také to, že v ní nepůsobí sám, ale spolupracuje s ostatními subjekty, které pomáhají svými specifickými službami úspěšnému působení českých firem na zahraničních trzích. Tyto služby bych zde ve stručnosti zmínila, abych ukázala, co všechno mohou firmy při své internacionalizaci využívat a na které instituce a organizace se mohou obrátit.

Celý třetí oddíl bych pak věnovala zahraničním kancelářím CzechTradu. V tomto oddíle bych se zabývala tím, jaká je v současnosti jejich síť, kolik zahraničních kanceláří ji tvoří a kde se nacházejí. Jaké vlivy ovlivňují rozmístění zahraničních kanceláří po světě a jakým směrem se bude tato síť v budoucnosti vyvíjet. Dále bych se zde zabývala službami, které zahraniční kanceláře nabízejí českým firmám a také skutečností, že své služby poskytují i zahraničním subjektům. V závěrečné části tohoto oddílu bych ukázala na několika zemích příklady úspěšné spolupráce mezi zahraničními kancelářemi CzechTradu a českými firmami, abych částečně demonstrovala jejich činnost v praxi.

Svou prací bych se chtěla propracovat ke zjištění, zda CzechTrade a jeho zahraniční kanceláře jsou schopné poskytnout firmám účinnou asistenci a služby v takovém složení, v jakém si je žádají české podniky. A zda se zahraniční kanceláře nacházejí v těch zemích, o které je mezi exportéry zájem a při svém vstupu na tyto trhy potřebují odbornou asistenci.

1 CzechTrade

1.1 Charakteristika

Česká agentura na podporu obchodu, všeobecně známá jako CzechTrade (CT), byla založena 1. května 1997 jako národní proexportní organizace Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky a nahradila do té doby existující Centrum vnějších ekonomických vztahů a zároveň na ni přešla i všechna práva a závazky tohoto Centra.

CT (CzechTrade) byl zřízen Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) jako státní příspěvková organizace, což znamená, že hospodaří s peněžními prostředky získanými hlavní činností a s peněžními prostředky přijatými ze státního rozpočtu prostřednictvím svého zřizovatele, Ministerstva průmyslu a obchodu. Podíl státního rozpočtu na financování činnosti CT činí kolem 95%. Zbývající náklady na provoz agentury jsou hrazeny z peněžních prostředků získaných hlavní činností, tj. za poskytované služby českým exportérům a z prostředků jeho rezervního fondu.¹ Statutárním orgánem CT je generální ředitel, který je jmenován a odvoláván MPO.

Od 15. března 2006 je jím pan Ing. Ivan Jukl.

CT úzce spolupracuje s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvem zahraničních věcí ČR, Ministerstvem zemědělství ČR a obchodně – ekonomickými úseky zastupitelských úřadů ČR.² Mnoho projektů realizuje ve spolupráci s krajskými úřady, Hospodářskou komorou ČR (např. vytvoření sítě regionálních exportních kanceláří s cílem zpřístupnit veškeré služby CT i v rámci regionů, rozložení regionálních zastoupení kopíruje jednotlivé kraje ČR), Svazem průmyslu a dopravy ČR a dalšími odbornými institucemi, jako jsou například Asociace Exportérů, Česká exportní banka, a.s. (ČEB) a Exportní a garanční pojišťovací společnost, a.s.

(EGAP).

CT je jako trade promotion organisation (TPO) v porovnání s jinými agenturami na podporu exportu poměrně mladá, ale její úspěšnost charakterizuje i skutečnost, že v roce 2002 získala certifikát systému kvality managementu jakosti ISO 9001 : 2000 jako třetí národní proexportní organizace v Evropě. Tento certifikát každý rok úspěšně obhájila a zaručuje tak svým klientům, že u ní vždy naleznou kvalitní služby, které se snaží stále zlepšovat.

Svými službami se chce CT postupně dostávat na takovou úroveň, kterou poskytují svým klientům obdobné agentury na podporu obchodu v západní Evropě. Svým způsobem fungování

1 citováno z http://www.czechtrade.cz/dokumenty/rocni-zprava/rocni-zprava-2005.pdf (9.11.2006)

a vzhledem k velikosti jejich domácího trhu jsou mu obzvláště blízké skandinávské agentury na podporu obchodu: dánská agentura Danish Trade Council, finská agentura Finland Trade Promotion Organization (FINPRO), švédská agentura EXPORTRADET Swedish Trade Council a irská agentura na podporu obchodu Enterprise Ireland. Všechny tyto agentury stejně jako CT nabízejí své služby především malým a středním podnikům a podporují jejich internacionalizaci.

Soustředí se na budování dlouhodobých vztahů se svými klienty, kdy jim pomáhají od stadia prvotní přípravy na export až po jejich mezinárodní expanzi. Irská agentura stejně jako CT má své služby rozdělené do několika oblastí podle toho, v jakém stádiu se klient, který chce proniknout na zahraniční trh, nachází. Finpro má na rozdíl od CT zastoupení ve více zemích (40) i více zahraničních kanceláří (50), je to způsobeno jeho delší existencí, ale i CT plánuje zakládat další kanceláře v nových zemích i zvyšovat počet kanceláří v těch zemích, o které je mezi exportéry zájem a jsou prioritními zeměmi ČR. Více zahraničních kanceláří ve více zemích má i EXPORTRADET.

CT je oproti těmto TPOs velmi mladá organizace působící na trhu jen 9 let vůči jejich dlouhodobému působení – např. FINPRO má kořeny již v roce 1919 nebo EXPORTRADET podporuje obchod švédských firem 35 let. CT disponuje také mnohem menším počtem zaměstnanců, např. švédská agentura zaměstnává kolem 450 odborníků působících v jejích zahraničních kancelářích. I když CT má mnohem menší zaměstnaneckou základnu a působí na trhu kratší dobu, tak svým klientům nabízí srovnatelné služby, ale ne v tolika zemích a poskytuje je na základě stejného principu – konkrétní služby konkrétním klientům.

1.2 Č innost CzechTrade

Prvořadým úkolem CT je podpora exportu českých firem a jejich konkurenceschopnosti na mezinárodních trzích především prostřednictvím služeb zahraničních kanceláří, ale i posilovat reputaci ČR v zahraničí jako země, jejíž podnikatelé nabízejí kvalitní produkty a služby.

Pro splnění tohoto úkolu musí neustále monitorovat existující i perspektivní trhy a na základě zpětné vazby od firem zkvalitňovat služby zahraniční sítě.

CT chce být vnímán jako relativně samostatná menší flexibilní agentura, která je schopná pružně reagovat na měnící se situaci a vyměňovat si zkušenosti s jinými obdobnými agenturami zaměřenými na odlišné části podnikání, tedy využívat zkušeností agentur CzechInvest nebo CzechTourism.

Zajišťuje, aby firmy měly rovný přístup k exportním příležitostem, svou činností jim snižuje transakční náklady při vstupu na trhy, vytváří exportu příznivé prostředí a bourá zbytečné bariéry. Flexibilita spočívá i v tom, že umí rychle reagovat na měnící se podmínky

na zahraničních trzích, ale i na měnící se požadavky českých firem a jejich představy o tom, co od CT očekávají.

Hlavní činnost CT tvoří služby poskytované jeho klientům, vedle těchto služeb nabízí i řadu vzdělávacích programů jako např. jazykové semináře, tréninky měkkých dovedností nebo cyklus seminářů Zahraniční rozvojová spolupráce v EU, veřejné zakázky – obchodní šance pro tuzemské firmy. Provozuje také portály businessinfo.cz a euroservis.cz, které jsou určeny i pro exportéry a poskytují jim řadu užitečných informací. Na portálu businessinfo se podnikatel např. dozví informace o jednotlivých zemích zpracovávané teritoriálními manažery a portál euroservis pomáhá podnikatelům při obchodování v rámci EU.

Českým firmám pomáhá i Exportní klub CzechTrade, který zajišťuje komunikaci exportérů s představiteli státní sféry. Umožňuje také vzájemné vyměňování informací a exportních zkušeností jednotlivých firem. Klub firmy informuje o posledních vývozních trendech a o tom, jak se vyvíjí zahraniční trhy. Filozofie tohoto klubu vychází z maximálního přínosu pro jeho členy. Jednotliví partneři mohou nabízet členům klubu své zvýhodněné služby nebo produkty.³ Tento klub vytváří i příležitosti pro vznik strategických partnerství a aliancí a celkově přispívá k zlepšování proexportního prostředí.

1.3 Poslání a cíle

CT své poslání vyjadřuje jedinou větou : „Profesionálními službami přispívat k růstu exportu našich klientů.“⁴ A tato věta v podstatě vyjadřuje hlavní smysl existence CT, prostřednictvím jeho služeb (informačních, poradenských a asistenčních) mají české firmy snáze pronikat na zahraniční trhy a také na těchto trzích uspět. K tomuto poslání orientuje CT veškerou svou činnost a také to byl hlavní důvod jeho zřízení, protože prostřednictvím růstu exportu českých firem a jejich prosperity dochází i k všeobecnému zlepšování ekonomiky, roste HDP, zaměstnanost, životní úroveň obyvatel a to má vliv i na rostoucí spotřebu domácností.

CT se snaží prostřednictvím své činnosti zvyšovat konkurenceschopnost české ekonomiky a asistovat při růstu exportu a mezinárodního působení firem tím, že jim pomáhá překonávat bariéry při vstupu na cizí trhy. Za rok 2005 agentura realizovala 211 úspěšných případů, kdy české firmy uzavřely prostřednictvím služeb CT exportní zakázku na novém trhu nebo s novým zákazníkem. Toto číslo představuje 64% nárůst oproti roku 2004 a je vidět, že čeští podnikatelé při své expanzi do zahraničí využívají ve větší míře služeb CT.

3 citováno z http://exportniklub.czechtrade.cz/partnerstvi/ (9.11.2006)

1.4 Vize

„Být první volbou pro české firmy při jejich pronikání a rozvoji na mezinárodních trzích.“⁵ Z této vize vyplývá, že CT se snaží, aby značka CzechTrade posilovala a jeho poskytované služby byly pro české podniky atraktivnější a i ekonomicky přijatelnější, než jsou služby poskytované privátním sektorem. CT stojí o to, aby se jeho počet klientů neustále rozrůstal a toho chce docílit zajištěním špičkového servisu pro české exportéry, budováním dlouhodobých vztahů spolupráce s klienty prostřednictvím rozšiřování nabídky služeb a jejího zatraktivnění, profesionálního přístupu a individuálního řešení podle jejich přání. CT chce, aby čeští exportéři u něho našli takový špičkový servis, který svým klientům poskytují jiné země EU. Z této vize nepřímo i vyplývá, že hospodaření CT by stále méně mělo být financováno ze státního rozpočtu a měl by růst podíl samofinancování.

Hlavním výstupem CT je export jeho klientů, a proto by veškeré činnosti měly přispívat k jeho růstu a tím by se mu podařilo naplnit svou vizi, protože by stále více českých podniků před rozšířením svých aktivit na zahraniční trhy využívalo jeho nabídku služeb, které jsou tvořeny na míru každému klientovi dle jeho požadavků. Tato nabídka není určena jen firmám, které jsou již dobře připravené na export, ale jako rozvojová agentura pomáhá i tzv. non export ready firmám. CT těmto firmám nabízí programy exportního vzdělávání a pomáhá jim s budováním business plánů až po jejich expanzi v cizině, s firmou začíná pracovat ještě dříve, než se z ní exportér stane. Na tuto oblast se chce CT v budoucnosti více soustředit, aby byl vyhledáván pro své know-how a ne pro státem dotované služby.

1.5 Dota č ní programy

CT působí jako implementační agentura pro dva dotační programy Aliance a Marketing, které jsou určeny pro malé a střední podniky provozující obchodní aktivity na zahraničních trzích a poskytuje tak exportérům finanční pomoc.

1.5.1 Aliance

Program pro vytváření aliancí a jejich prezentace v zahraničí byl vyhlášen MPO v rámci programů podpory malého a středního podnikaní s platností od roku 2005 do konce roku 2006.

Cílem tohoto programu je zvýšit konkurenceschopnost malých a středních podniků na mezinárodních trzích tím, že se budou spojovat do aliancí, které tvoří minimálně 3 podniky s doplňujícím se výrobním programem nebo obchodním sortimentem. Prostřednictvím vzájemné

5 citováno z http://www.czechtrade.cz/Global?xml=/o_czechtrade/strategie (9.11.2006)

spolupráce se podniky podělí o náklady spojené se vstupem na zahraniční trhy a tyto trhy se tak pro ně stanou dostupnější. V ČR 500 největších firem realizuje asi 60% exportu a pro řadu malých a středních firem je obtížné se prosadit na zahraničním trhu vzhledem ke své velikosti.

Právě tuto nerovnováhu má pomoci narovnat vytváření aliancí, které mají větší šanci uspět v zahraničí při realizaci větších zakázek.

Tento program byl zastaven, protože EU se postavila proti dotování firem státem kvůli narušení volné hospodářské soutěže. Firmy přesto stále mohou těžit z výhod, které jim vytváření aliancí přináší, ale již nedostávají státní příspěvek a vše si musí financovat z vlastních zdrojů.

1.5.2 Marketing (OPPP)

Tento program se realizuje v rámci Operačního programu Průmysl a podnikání a má za cíl zvýšit konkurenceschopnost českých podnikatelů na zahraničních trzích a rozvíjet jejich zahraniční aktivity po vstupu do EU. Je financován z fondů EU a lze z něho čerpat dotaci až do výše jednoho milionu Kč. Českým firmám má pomoci získávat marketingové informace o zahraničních trzích, tvořit propagační materiály v cizích jazycích za účelem jejich prezentace v zahraničí a podpořit je v jejich účasti na výstavách nebo veletrzích v zahraničí.

2 Postavení CzechTrade v proexportní politice státu

2.1 Proexportní politika Č eské republiky

Český model státní proexportní politiky má charakter nepřímé podpory, zachovává klima volné hospodářské soutěže, je v souladu se všemi relevantními mezinárodními závazky, které ČR dobrovolně přijala a respektuje pravidlo rovného přístupu. Z hlediska institucionálního platí, že vykonavateli státní proexportní politiky jsou orgány státní správy a organizace, které stát za účelem podpory exportu zřídil. Řídící roli v rámci státní proexportní politiky zastává Ministerstvo průmyslu a obchodu.⁶

MPO zastává tuto roli ve smyslu organizačně koordinačním, což vychází z kompetenčního zákona a také, protože vykonává většinu proexportních aktivit. Je zřizovatelem nejen CT, ale provozuje i Zelenou linku pro export, která byla spuštěna 9. května 2006. Na této lince se podnikatelé mohou dozvědět všechny dostupné informace o nabídce služeb státu a organizací, které se zabývají podporou exportu a kontakty na jejich pracovníky. MPO poskytuje českým firmám finanční podporu na veletrzích a výstavách s oficiální účastí České republiky, zabezpečuje financování schválených projektů dlouhodobými vývozními úvěry vlády ČR a realizuje projekty rozvojové spolupráce – ODA (Official Development Assistance), které vycházejí z praxe a závazků vyplývajících z členství v EU.

Stát by měl vytvářet takové podmínky na mezinárodních trzích, které budou snižovat obchodní bariéry a snižovat náklady firem při vstupu na cizí trh. Podpora exportu musí být založena na rovném přístupu všech firem ke službám, které stát nabízí. Stát by měl hlavně zabezpečit, aby se k těmto službám dostaly malé a střední podniky, které pomoc státu nejvíce potřebují.

Proexportní politika ČR je založena na třech úrovních. Základním prvkem je proexportní nástroj či opatření. Vyšší úrovní je oblast proexportní politiky sdružující nástroje a opatření se stejným nebo podobným zaměřením svého účinku.

V českém modelu státní podpory exportu definujeme šest základních oblastí:

• Odstraňování tarifních a netarifních bariér vývozu, zahraničně obchodní strategie, koordinace státní proexportní politiky.

• Financování a pojišťování vývozu se státní podporou, adresná rozvojová pomoc.

6 citováno z http://www.businessinfo.cz/cz/clanky/zahranicni-obchod-cr-a-eu/proexportni-politika-ceske- republiky/1000883/7872/?fornewsid=7872 (10.11.2006)

• Informatika, poradenství, asistence a odborné vzdělávání.

• Propagace a prezentace českých subjektů v zahraničí.

• Podpora exportu malých a středních podniků.

• Doplňková či časově omezená proexportní opatření.⁷

Těchto šest oblastí společně vytváří třetí úroveň státní proexportní politiky, celistvý systém, jehož produkty mají komplementární účinek.

Po vstupu ČR do EU nedošlo k podstatné změně v rámci fungování proexportní politiky, protože systémy podpor vývozu do třetích zemí zůstávají v působnosti členských států a jsou harmonizovány jen v takové míře, aby nebyla narušována soutěž mezi podniky. Proexportní politika ČR jako členského státu EU respektuje ustanovení v podobě směrnic a rozhodnutí Rady EU, ale forma a rozsah pomoci českým exportérům, jejichž poskytování umožňují mezinárodní pravidla, závisí na možnostech a rozhodnutích české vlády.

ČR v rámci proexportní politiky připravuje větší dostupnost financí pro export, sjednocení informací pro podnikatele a spuštění exportního krizového centra. Sjednocení informací pro podnikatele již bylo dosaženo v podobě publikace Export v kostce vydané MPO v květnu 2006. Bude usilovat také o těsnější spolupráci mezi MPO a Obchodně ekonomickými úseky (OEÚ) pomocí obchodní agendy, která bude přímo spojena s potřebami českých firem a MPO bude pro ně fungovat jako kontaktní místo a o optimalizaci sítě OEÚ tak, aby působily tam, kde to českým firmám přináší nějaký efekt.

2.2 Instituce v proexportní politice Č eské republiky

2.2.1 Orgány státní správy pov ěř ené proexportní politikou

Proexportní politiku hlavně realizují MPO a Ministerstvo zahraničních věcí (MZV), v menší míře i Ministerstvo financí (MF). MPO a MZV spolupracují při jejím zabezpečování podle zásad stanovených Dohodou o spolupráci v otázkách spojených se zabezpečováním zahraničně obchodní politiky, zahraničního obchodu a podpory exportu v činnosti zahraniční služby České republiky, která byla uzavřena v říjnu 1998.

MZV má vytvářet příznivé podmínky pro rozvoj vnějších ekonomických vztahů ČR s jednotlivými zeměmi a pomáhat při prosazování exportních zájmů českých podnikatelských subjektů zajištěním technicko - organizačních předpokladů. Tento svůj úkol realizuje

7 citováno z http://www.businessinfo.cz/cz/clanky/zahranicni-obchod-cr-a-eu/proexportni-politika-ceske-

prostřednictvím zastupitelských úřadů v zahraničí (81 v 69 zemích), pro které připravuje pracovníky pro výkon zahraničních služeb a Českých center (21 v 17 zemích). Česká centra nabízejí firmám prezentaci v jejich vlastních prostorách a podávají informace o možnostech exportu do zahraničí. V případě, že firmy na ně mají dotazy náročnější, spolupracují se zastupitelskými úřady nebo s agenturou CT.

MPO realizuje zahraničněobchodní politiku ČR, koordinuje proexportní aktivity a napomáhá zahraničnímu obchodu. Při plnění těchto úkolů posuzuje i vhodnost rozmístění Obchodně ekonomických úseků Zastupitelských úřadů ČR a navrhuje MZV změny v jejich umístění v jednotlivých zemích a případně i zřizování nových OEÚ. V jeho působnosti je i CT, který je hlavním nástrojem proexportní politiky státu, protože svými poskytovanými službami pomáhá exportérům při jejich pronikání na zahraniční trhy.

MF se podílí na proexportní politice prostřednictvím České Exportní banky a.s. a Exportní garanční a pojišťovací společnosti a.s.. ČEB je specializovaná bankovní instituce pro státní podporu vývozu přímo a nepřímo vlastněná státem, která financuje vývoz se státní podporou.

EGAP je státní úvěrová pojišťovna, plně vlastněná státem, se zaměřením na pojišťování vývozních úvěrů proti teritoriálním a tržně nezajistitelným komerčním rizikům spojených s vývozem zboží a služeb z ČR.⁸

8 citováno z http://www.egap.cz/o_nas/profil_spolecnosti.php (10.11.2006)

2.2.2 Nabídka služeb státu pro exportéry

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/files/2005/060519_exportvkostce.pdf (10.11.2006)

Z tohoto obrázku je vidět, že služby pro exportéry poskytují: CzechTrade (CT), MPO, Zastupitelské úřady ČR v zahraničí (OEÚ ZÚ), EGAP a ČEB. Všechny tyto instituce mezi sebou vzájemně spolupracují tak, aby se jejich činnost neduplikovala, ale doplňovala.

Kontakty na tyto instituce a informace o službách státu pro exportéry získá podnik na Zelené lince pro export nebo na portále BusinessInfo.cz, který provozuje CT. Na tomto portále se také dozví informace o jednotlivých teritoriích (vnitropolitická charakteristika, zahraničně – politická orientace, ekonomická charakteristika země, investiční klima, místní podmínky podnikání a základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu), podnikatelské informace o EU, strukturálních fondech a programech pro podnikatele. Služby státu se dělí do tří základních oblastí – informační, poradenské a asistenční.

obrázek 1: Nabídka služeb státu pro exportéry

Tyto instituce nabízejí např. služby:

1. informační služby:

• CzechTrade:

- Databáze exportních příležitostí.

- Vyhledávání obchodních kontaktů z databází dle kritérií zadaných podnikem.

- Posílání aktuálních informací o veletrzích, seminářích a novinkách ze zahraničních trhů do e-mailové schránky.

- Informační služby zahraničních kanceláří (blíže v kapitole 3.2 Služby zahraničních kanceláří CzechTrade).

• MPO:

- Zelená linka pro export - Informace z teritorií

• OEÚ ZÚ:

- Poskytování kontaktních údajů na potencionální obchodní partnery.

- Doporučení služeb právních kanceláří a obchodních komor.

- Informace o veletrzích a výstavách, zakázkách, projektech a soutěžích v teritoriu.

• EGAP:

- Informace o bonitě firem

2. poradenské služby:

• CzechTrade:

- Exportní poradenství

- Exportní vzdělávání – např. semináře, dlouhodobé programy (International Trade Specialist, MBA in International Business).

- Exportní klub CT (blíže v kapitole 1.2 Činnost CzechTrade).

3. asistenční služby:

• CzechTrade: (blíže o asistenčních službách v kapitole 3.2 Služby zahraničních kanceláří CzechTrade)

- Oslovení vybraných firem a ověření zájmu o produkty a služby.

- Sjednání a příprava obchodních schůzek.

- Asistence při obchodním jednání.

- Udržování obchodních kontaktů.

- Asistence při zakládání zahraničního zastoupení.

- Marketingové a veletržní akce v zahraničí.

- Firemní a oborové prezentace.

- Dotační programy pro exportéry (blíže v kapitole 1.5 Dotační programy).

• MPO:

- Podpora tendrů, investičních záměrů a společných podniků v zahraničí.

- SOLVIT – asistuje při řešení problémů vzniklých nesprávnou aplikací předpisů EU v oblasti vnitřního trhu.

- Prezentace exportérů v rámci veletrhů a výstav s oficiální účastí ČR.

• OEÚ ZÚ:

- Podpora politicko – ekonomických příležitostí.

- Pomoc při vyhledávání kontaktů na obchodní partnery.

- Podpora při navazování kontaktů s představiteli institucí příslušné země.

- Zprostředkování komunikace mezi zahraniční firmou a exportérem, dojednání termínu schůzky a programu jednání.

• ČEB:

- Úvěr na financování výroby pro vývoz.

- Vývozní dodavatelské a odběratelské úvěry.

- Bankovní záruky

- Financování průzkumu trhu na základě zpracovaného prospekčního záměru schváleného

• EGAP:

- Pojištění dodavatelského a vývozního odběratelského úvěru.

- Pojištění potvrzeného akreditivu, investic českých právnických osob v zahraničí, úvěrů na předexportní financování výroby pro vývoz.

Z uvedeného výčtu služeb je vidět, že se tyto instituce při pomáhání českým exportérům vzájemně doplňují a relativně ani neposkytují stejné služby. Tyto služby jsou poskytovány firmám po celou dobu jejich internacionalizace, od přípravy na export při tvorbě strategických a marketingových plánů až po jejich expanzi na mezinárodních trzích. Exportér, který chce proniknout na zahraniční trh, kde nemá svou zahraniční kancelář CT, se může obrátit na OEÚ ZÚ, které se nacházejí ve více zemích světa a jsou mu také schopné asistovat při jeho zahraniční expanzi. Zahraniční kanceláře CT také spolupracují s OEÚ ZÚ a doplňují jejich ekonomické úkoly o praktickou asistenci podle individuálních potřeb českých firem. Hlavním smyslem ZÚ je totiž poskytovat základní informace o daném trhu a tak pomáhají firmám převážně v přípravné fázi na export. Pokud se firma rozhodne exportovat, obrátí se na CT, který je jí schopen poskytnout konkrétní asistenční služby řešící problémy spojené se vstupem na zahraniční trh.

Výsledkem jejich vzájemné spolupráce je i informační systém SINPRO, který soustřeďuje na jednom místě informace ze zahraničí i ústředí a umožňuje k nim přístup ekonomickým diplomatům, pracovníkům agentur CT a CzechInvest a teritoriálním odborníkům MPO a MZV.

Jeho zavedením došlo ke zjednodušení navazování činností jednotlivých pracovišť a mělo by dojít ke snížení rizik dublování činností a poskytování efektivnější pomoci firmám, která by vedla k jejich rostoucí konkurenceschopnosti. Jako základ pro tento systém byl použit existující informační systém, budovaný CT a fungující déle než rok.

MPO a MZV s cílem podpořit vzájemnou spolupráci zavedly nový systém řízení služeb státu v obchodně-ekonomické oblasti v zahraničí. V tomto systému se koordinuje činnost všech subjektů působících v určitém teritoriu – OEÚ ZÚ, zahraniční kanceláře CT, CzechInvest, Česká centra a CzechTourism. Nyní se tento systém nachází ve 33 zemích a mělo by dojít k jeho dalšímu rozšíření do všech zemí, kde jsou Zastupitelské úřady ČR.

Zároveň mohu konstatovat, že stát vytvořil pro české exportéry komplexní a ucelenou nabídku služeb, včetně služeb finančních, srovnatelnou s ostatními vyspělými zeměmi. Tato skutečnost by měla přispívat k prosazování českých firem (především malých a středních, kterým chybí potřebné finanční zdroje pro internacionalizaci) ve větší míře v zahraničí a tak vést k růstu exportu ČR a celkově zlepšovat ekonomickou situaci ČR.

Tento systém, kdy flexibilní menší agentury schopné spolupráce zabezpečují komplexní nabídku služeb státu podnikatelům, se osvědčil jako jeden z nejlepších i v ostatních vyspělých zemích světa. Cílem proexportní politiky ČR je zvýšení podílu malých a středních podniků na exportu na úroveň srovnatelnou se stejně velkými státy EU, kde tvoří kolem 50%.

Nejširší nabídku služeb poskytuje CT jako hlavní nástroj proexportní politiky státu, o který se celý systém podpory exportu opírá, především v oblasti asistenčních služeb, které vyžadují nejvyšší profesionalitu pracovníků. Blíže se jeho službami budu zabývat v kapitole 3 Zahraniční kanceláře CzechTrade.

3 Zahrani č ní kancelá ř e CzechTrade

3.1 Sí ť zahrani č ních kancelá ř í CzechTrade

V současné době tuto síť tvoří 32 zahraničních kanceláří, které jsou rozmístěné ve 29 zemích světa. Nejpočetněji jsou zastoupené v Rusku, kde se nachází tři zahraniční kanceláře CT a poté v Německu se dvěmi zahraničními kancelářemi. V ostatních zemích má CT vždy jedno zastoupení.

Nejširší síť je v Evropě s 25 kancelářemi, především v zemích EU, kde služby exportérům nabízí 16 zahraničních kanceláří. Toto číslo představuje více než dvě třetiny všech zahraničních kanceláří a je způsobeno převážně tím, že největší část našeho exportu směruje do zemí EU.

Dále má CT zastoupení v Egyptě, Číně, Indii, Brazílii, Mexiku, Kanadě a USA, což představuje jednu kancelář v Africe, dvě v Latinské a Jižní Americe, dvě v Severní Americe a dvě v Asii.

Přesné adresy zahraničních kanceláří a kontakty na ně naleznete v příloze č.1.

Struktura sítě by se měla postupem času měnit ve prospěch neevropských států, kde exportéři potřebují podporu státu ve větší míře než na evropských trzích, které již většinou dobře znají. CT by dle své exportní strategie měl otevřít další kanceláře v Číně, Vietnamu, Indii a Spojených arabských emirátech v roce 2006, v Saudské Arábii, Rusku a další dvě kanceláře v roce 2007 a dvě kanceláře v roce 2008. Otevření ZK, kromě kanceláře ve Spojených arabských emirátech, se pravděpodobně do konce roku 2006 nestihne. Zřízení ZK je dlouhodobý proces, kdy budoucí ředitel ZK jede do určité země nejprve jako business man, aby trh dobře poznal. Poté se vrací zpět do ČR, kde již přijímá konkrétní zakázky od firem a s nimi pak odjíždí do konkrétní země, kde na nich pracuje, i když ZK ještě není fakticky otevřená. Neexistence ZK tedy neznamená, že v daném teritoriu nikdo z CT ještě nepůsobí.

Plánované otevření dalších kanceláří je v souladu s vládou schválenými teritoriálními strategiemi. Z toho je patrná tendence k většímu zaměření na vzdálenější a zároveň velmi perspektivní trhy, které jsou pro české firmy méně dosažitelné a náročnější než trhy evropské.

S růstem zastoupení po světě by se CT měl pomalu přibližovat ostatním TPOs, za kterými nyní v počtu zahraničních kanceláří zaostává.

Na rozmístění zahraničních kanceláří působí dva hlavní vlivy – exportní strategie ČR a její teritoriální priority a požadavky českých firem. Síť zahraničních kanceláří v menší míře ovlivňuje i mapa exportních příležitostí, která odráží, jaké produkty českých firem jsou na cizích trzích konkurenceschopné a uplatnitelné. Každá zahraniční kancelář vzniká jako výslednice

působení těchto vlivů, jako určitý kompromis mezi zájmy státu a požadavky firem. Síť zahraničních kanceláří je tedy provázaná s exportní strategií a proexportní politikou.

3.1.1 Vliv exportní strategie (teritoriální priority Č eské republiky)

ČR má od ledna 2006 novou exportní strategii, která platí až do roku 2010 a navazuje na předcházející koncepci proexportní politiky pro období 2003 až 2006. Cílem exportní strategie je další růst českého exportu a dosažení vysokého tempa zvyšování hrubého domácího produktu. Zlepšování bilance zahraničního obchodu může i kompenzovat očekávaný pokles přílivu zahraničních investic směřující k nám převážně kvůli relativně levné a kvalifikované pracovní síle. Exportní strategie je koncipována vládou a konzultována a podporována podnikateli, jejich reprezentativními organizacemi jako jsou Svaz průmyslu a dopravy ČR, Hospodářská komora ČR, Asociace exportérů a další.

Tato strategie vychází ze systémů podpory vývozu v zemích EU, USA a požadavků samotných podniků, které byly zjišťovány prostřednictvím několika výzkumů. Hledá nové, dosud nevyužité příležitosti růstu konkurenceschopnosti ČR na mezinárodních trzích. Úspěšné modely zvyšování konkurenceschopnosti v zemích EU jsou založeny na přímé asistenci firmám přímo v zahraničí, v cílené propagaci země a oborů a v aktivní práci lidí vysílaných státem ve prospěch podniků. Ve svých důsledcích by měla přinést přínosy pro podnikatele i občany a zlepšit postavení ČR ve světové ekonomice. Firmy, které se prosadí na mezinárodních trzích, jsou konkurenceschopnější, nabízejí svým zaměstnancům vyšší mzdy a mají vyšší úroveň produktivity, inovací a tržeb v porovnání s firmami, které neexportují. Občanovi přináší exportní strategie nová pracovní místa, vyšší mzdy, růst kvalifikace a životní úrovně.

Stát definuje několik cílů, kterých má být dosaženo a jím korespondujících projektů jako prostředků k dosažení vytčených cílů. Chce, aby se vytvářelo více příležitostí pro podnikatele usnadňováním podmínek obchodu. Zde hraje významnou roli CT a jeho zahraniční kanceláře, které by měly působit na klíčových trzích a s ostatními subjekty proexportní politiky budovat kvalitní značku ČR ve světě. Usiluje také o to, aby exportérům byla poskytnuta účinná asistence při zahraniční expanzi a zároveň rostl export služeb, zvyšovaly se přímé investice a malé a střední podniky by ve větší míře pronikaly na cizí trhy ve formě vývozních aliancí. Zahraniční kanceláře (ZK) by měly exportérům poskytovat takové služby, které jim nejlépe pomohou prosadit se na cizím trhu a podporovat při internacionalizaci i firmy, které chtějí nabízet v určitém teritoriu své služby nebo přímo investovat, např. otevřít si závod v dané oblasti. Služby státu pro exportéry, tedy i ZK CT, by se měly rozšiřovat a zkvalitňovat, toto se týká i služeb finančních a vzdělávacích.

Exportní strategie by měla pozitivně ovlivnit konkurenceschopnost ekonomiky ČR, kterou odráží úspěch produktů a služeb podnikatelských subjektů. CT i další instituce působící v proexportní politice se podílí společně s podnikateli (jejich exportní připravenost, kvalitní produkt nebo služba, kvalifikovaný management a zaměstnanci) na zabezpečení tohoto úspěchu a tak zvyšují konkurenceschopnost české ekonomiky.

Zastoupení státu a tedy i CT by mělo být jen v těch zemích, ve kterých je možné dosáhnout ekonomické výsledky a měřitelné efekty, v tzv. klíčových, prioritních skupinách zemí. Strategie se soustředí na udržení dynamiky a pozice ČR na evropských trzích a na rozšíření exportu na nové rostoucí trhy.

Export ČR je úzce teritoriálně koncentrován na EU, v roce 2004 tam směřovalo 85,9% exportu a pochází odtud 71,8% našich dovozů, proto je zemím EU nadále přikládán velký význam.

Aby nedošlo ke ztrátě této pozice, personální a finanční zdroje na podporu služeb státu v zemích EU nebudou dále růst, ale budou flexibilně přesouvány v rámci EU na základě poptávky českých firem. Stát bude usilovat o maximalizaci příležitostí na trzích EU, kromě klasických vývozů, bude docházet ke zvyšování přítomnosti českých firem v tomto teritoriu jejich účastí na veřejných zakázkách, společným působením formou aliancí a jejich rolí jako subdodavatelů. Trh EU je také velmi významný pro firmy začínající s exportem, které se ještě neodváží na vzdálené a rizikovější neevropské trhy. Země EU jsou považovány za země zvláštního významu vzhledem k jejich dominantní pozici v českém vývozu.

Cílem strategie je také zvýšit export na nových trzích podpořením změn v teritoriální struktuře českého exportu, protože současná situace představuje velké riziko kvůli závislosti na ekonomickém vývoji zemí EU. Prioritními zeměmi bylo stanoveno 19 zemí tj. Argentina, Brazílie, Bulharsko, Čína, Egypt, Chile, Chorvatsko, Indie, Kanada, Mexiko, Rumunsko, Rusko, Saudská Arábie, Spojené arabské emiráty, Spojené státy americké, Srbsko, Turecko, Ukrajina a Vietnam. Jako kritéria byla vzata objem a struktura vzájemného obchodu, jeho tempo růstu, rizikovost země podle metodiky OECD, obchodní potenciál země a zohledněny byly i zájmy podnikatelů ohledně prioritních zemí. Systém teritoriálních priorit je flexibilní a na základě analýz obchodně politické situace v zemi a potřeb českých podnikatelů se teritoriální priority ročně aktualizují a doplňují.

Za prioritní země se považují ty země, kde existuje výrazný potenciál růstu obchodní spolupráce.

Za země zvláštního významu jsou považována teritoria, kde v současnosti již intenzivní

a rozsáhlá obchodně ekonomická spolupráce probíhá, ovšem potenciál pro její rozšíření již není tak vysoký jako u prioritních zemí.⁹

V zemích zvláštního významu (země EU) se strategie soustředí na udržení obchodní pozice a maximalizaci příležitostí. Pro EU jako celek je vypracována Strategie prosazování obchodně ekonomických zájmů ČR v EU. U prioritních zemí se strategie zaměřuje na rozvoj aktivit a využití potencionálu růstu. Na prioritních trzích by také mělo docházet k růstu proexportních akcí a do těchto teritorií se budou zaměřovat aktivity MPO a spolupracujících subjektů, tedy i CT. Na tyto země se aplikují teritoriální strategie, které obsahují jednotný plán aktivit a cílů teritoria.

Počet zaměstnanců zajišťující podporu v zahraničí a tedy i pracovníků ZK CT by se měl dle exportní strategie zvýšit, protože ve vyspělých evropských zemích, kde mají s podporou exportu více zkušeností, je síť zahraničních kanceláří kapacitně třikrát silnější a ukazuje se, že tato cesta je i efektivnější. V těchto zemích většinou více pracovníků působí přímo v zahraničí než na centrále a to až několikanásobně a zhruba polovina pracovníků v zahraničí jsou najaté místní síly. V ČR je to zcela naopak, na centrále pracuje mnohem více pracovníků, než působí přímo v zahraničí, ale dle exportní strategie by mělo dojít do roku 2010 k nárůstu časového fondu pro služby v zahraničí na 350.000 hodin ročně ze 70.000 hodin v roce 2005, ovšem za předpokladu, že se zvýší počet zaměstnanců v zahraničí na 400 ze 140 v roce 2005. Navýšení počtu zaměstnanců se uskuteční pouze zčásti zástupci CT vysílaných z ústředí, ale především prostřednictvím zvýšení počtu místních sil, jak je obvyklé u vyspělých zemí. K najímání místních sil bude docházet i při převisu poptávky českých firem nad možnostmi pracovníků zahraniční kanceláře na základěčasově omezeného kontraktu.

Z exportní strategie vyplývá, že dojde k optimalizaci sítě ZK CT s ohledem na prioritu teritoria, požadavky podnikatelů a na předpoklady uplatnění vývozu českého zboží, služeb a investic.

S exportní strategií koresponduje i strategie CT na období 2006 – 2010. Síť ZK se rozšíří hlavně mimo Evropu a to do roku 2008 celkem o 10 kanceláří, které budou zřízeny v prioritních teritoriích převážně na Blízkém a Dálném Východě. Tyto nové kanceláře budou částečně pokryty přesunem zdrojů ze zemí menšího významu. V teritoriích s rostoucím a velmi perspektivním trhem pro české exportéry se zvýší počet operujících ZK, jedná se např. o Čínu a Indii, kde prozatím v každé zemi fungovala pouze jedna kancelář a to je pro tak obrovský trh málo nebo o Rusko, kde nyní působí tři kanceláře. V Číně bude kancelář otevřena v dohledné době a to ve městě Chengdu v provincii Sichuan. Nové kanceláře budou otevřeny také

9 citováno z http://www.businessinfo.cz/cz/clanky/exportni-strategie-cr-2006-2010/pusobeni-na-klicovych-

ve Vietnamu, Spojených arabských emirátech a Saudské Arábii. Ve Spojených arabských emirátech bude kancelář otevřena v Dubaji 1.12.2006, své služby začne ale poskytovat až po Novém roce, a stane se tak vstupní branou do celého regionu Středního východu, kde dosud CT neměl své zastoupení.

CT má v současné době pouze 7 kanceláří mimo Evropu a to je oproti jiným TPOs ve vyspělých zemích EU poměrně málo. Postupně se chce CT dostat na jejich úroveň a v tom mu má pomoci rozšíření stávající sítě zahraničních kanceláří i počtu pracovníků působících v těchto kancelářích a tím dojde ke zvýšení disponibilního času, který bude moci být věnován klientům. Cílem CT je, aby dvě třetiny zahraničních kanceláří působily mimo Evropu, ale zároveň by nemělo dojít k omezení služeb nabízených v rámci Evropy. ZK na vzdálených trzích budou pomáhat v největší míře firmám, které jsou schopny vstoupit na tyto trhy a využít příležitosti v oblasti velkých investičních projektů (infrastruktura, energetika, ekologie, vodní hospodářství).

Celý systém zahraničních kanceláří by měl být v budoucnosti flexibilnější díky tzv. plovoucím kancelářím, které se budou přesouvat tam, kde se objeví nové příležitosti a stáhnou se z trhu, jehož potenciál se již vyčerpal. Kanceláře boudou přesouvány do zemí s velkým exportním potencionálem tak, aby docházelo k plnění potřeb podnikatelů. Pro CT v tomto systému nebude problém kancelář v neperspektivní oblasti zavřít nebo utlumit její činnost a přesunout do oblasti z hlediska českých firem atraktivnější, kde může už působit i jiná zahraniční kancelář CT, ale zájem klientů kapacitně nezvládá. Jádrem tohoto systému je maximální flexibilita. Tento model byl již úspěšně vyzkoušen např. ve Švédsku.

Systém plovoucích kanceláří je již částečně uplatňován. V Německu došlo k přesunu řízení aktivit z Hamburku na jih Německa do Kolína nad Rýnem, kde jedna zahraniční kancelář již působila a v Hamburku si kancelář ponechala jen adresu a kontaktní místo. Dá se říci, že ze dvou zahraničních kanceláří v Německu se stala jedna s dvěma adresami. Také byla posílena kancelář v Rumunsku a Bulharsku a k otevíraní nových kanceláří vždy dochází na trzích s exportním potencionálem, o které mají české firmy zájem a jsou i ekonomicky významné nebo prioritní z hlediska exportní strategie ČR.

Síť kanceláří CT musí být sítí jeho klientů, která je přibližuje úspěšnému využití příležitostí na zahraničních trzích. Síť se buduje tam, kde je třeba a rozvíjí se pro české exportéry. Základem sítě jsou profesionální zaměstnanci doma i v zahraničí.¹⁰

Tato strategie CT bude realizovatelná i díky plánovanému zvýšení výdajů státního rozpočtu na realizaci exportní strategie, jak dokládá následující tabulka.

10 citováno z http://www.czechtrade.cz/dokumenty/Strategie_CzechTrade_2006-2010.pdf (17.11.2006)

Tabulka 1: Výdaje státního rozpočtu na realizaci exportní strategie

Kvantifikace výdajů státního rozpočtu na realizaci exportní strategie na období 2006 – 2010 (mil. Kč)

2006 2007 2008 2009 2010

Dotace k posílení fondů EGAP neplánovány

Dotace ztrát ČEB 889 978 1000 1000 1000

Soft loans 300 500 800 1000 1000

CzechTrade 279 306 336 367 400

Výstavy a veletrhy 220 230 240 250 250

OEÚ ZÚ MPO MZV

110 340

160 400

210 410

240 410

260 420

Celkem 2138 2574 2996 3267 3330

% SR 0,22 0,23 0,24 0,24 0,22

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/files/2005/051207_exportstratpril5.doc (18.11.2006)

3.1.2 Vliv požadavk ů č eských firem

Požadavky českých firem odráží hlavně vývoj exportu ČR dle jednotlivých teritorií a zemí.

V předchozí části o vlivu exportní strategie jsem psala, že nejvíce našeho exportu směřuje do zemí EU, jak ilustruje následující graf, který jsem sestavila na základě údajů z ČSÚ.

Zdroj: data ČSÚ (viz příloha č.2)

obrázek 2: Export ČR dle skupin zemí v období 1.1. – 30.9.2006

podíl jednolivých skupin zemí na exportu ČR ( leden - září 2006 )

2%

3%

9%

85%

EU25

Ostatní evropské státy (stav k 31. 12. 2006) Severní Amerika Ostatní asijské země Země Blízkého a Středního východu Ostatní africké státy Jižní Amerika Severní Afrika Střední Amerika a Karibik

Austrálie a Nový Zéland

Z tohoto grafu je vidět, že 85% našeho exportu směřuje do zemí EU, 9% do ostatních evropských států, 3% do Severní Ameriky a 2% do ostatních asijských států. Na ostatní země světa připadá pouze 1%. Evropa zaujímá v našem exportu velmi dominantní pozici se svými 94%.

Stát se snaží ale podporovat i působení firem na neevropských trzích, aby snížil rizika přílišné závislosti exportu na jednom teritoriu. I firmy mají zájem působit na neevropských trzích, které jsou většinou rychleji rostoucí a pro ně tedy atraktivnější, ale zároveň pro ně představují mnohem větší rizika než známé trhy zemí EU. Tato rizika by jim měly pomoci eliminovat svými službami zahraniční kanceláře CT a tak se podílet na rostoucím exportu mimo země EU. Z toho důvodu rozšiřuje CT své zahraniční kanceláře mimo Evropu, aby podnikatelům poskytoval služby, které jim pomohou na tyto vzdálené trhy s velkým exportním potencionálem proniknout.

Tento model poskytování služeb především na vzdálenějších a náročnějších trzích je běžný u špičkových světových proexportních agentur. V tomto roce se plánuje otevření další kanceláře v Číně a Indii a nových kanceláří ve Vietnamu a Spojených arabských emirátech, v roce 2007 bude pak otevřena čtvrtá kancelář v Rusku a nová kancelář v Saudské Arábii.

Následující grafy znázorňují vývoj exportu ČR do těchto zemích dle čtvrtletí v období od ledna 2005 do září 2006. Jsou sestrojeny na základě tabulek v příloze č.3.

1. Spojené arabské emiráty

Zdroj: data ČSÚ

obrázek 3: Graf vývoje exportu ČR do SAE

export ČR do SAE v CZK (tis.)

28585253026255

28109623040391 2759905

25192172486754

0 500000 1000000 1500000 2000000 2500000 3000000 3500000

I.05 II.05 III.05 IV.05 I.06 II.06 III.06

2. Vietnam

Zdroj: data ČSÚ

3. Čína

Zdroj: data ČSÚ

4. Indie

Zdroj: data ČSÚ

obrázek 4: Graf vývoje exportu ČR do Vietnamu

obrázek 5: Graf vývoje exportu ČR do Číny

obrázek 6: Graf vývoje exportu do Indie

e x p o r t ČR d o V ie tn a m u v C Z K ( tis . )

7 9 6 1 9 1 1 9 5 3 5

9 7 2 3 3 1 4 4 0 0 9

1 0 4 8 9 6 1 2 8 4 4 1

2 2 0 6 5 5

0 5 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 1 5 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 2 5 0 0 0 0

I .0 5 II. 0 5 I II.0 5 I V . 0 5 I.0 6 II .0 6 III.0 6

export ČR do Číny v CZK (tis.)

1455141

1903090 1877619 1918590 1748358

2316944 2146880

0 500000 1000000 1500000 2000000 2500000

I.05 II.05 III.05 IV.05 I.06 II.06 III.06

e x p o rt ČR d o In d ie v C Z K (tis .)

1 2 5 3 1 9 0 1 7 9 1 9 1 4

1 4 2 3 8 8 9 1 8 1 7 3 1 3

2 0 6 2 2 2 02 2 7 2 8 9 72202660

0 5 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 1 5 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 2 5 0 0 0 0 0

I.0 5 II.0 5 III.0 5 IV .0 5 I.0 6 II.0 6 III.0 6

4. Rusko

Zdroj: data ČSÚ

6. Saudská Arábie

Zdroj: data ČSÚ

Z těchto grafů je vidět, že export do uvedených zemích roste nebo si udržuje stabilní pozici.

Nejrychlejší růst exportu probíhá do Vietnamu, kde zatím nepůsobí žádná zahraniční kancelář CT, ale je možné předpokládat, že české firmy budou mít o služby nově otevřené kanceláře zájem. Nejvyšších hodnot dosahuje export u Ruska, kde momentálně působí tři zahraniční kanceláře. Protože vývoz do této země dále roste a dá se předpokládat, že tento vývoj bude pokračovat, nebudou tyto kanceláře v budoucnosti kapacitně schopné vyhovět všem klientů, a proto se plánuje otevření další. Jediná země, u které je patrný mírný pokles exportu, je Saudská Arábie. Tento vývoj by měla napomoci zvrátit nová kancelář CT, protože se jedná o trh s obrovskými investičními možnostmi a dlouhodobou poptávkou po dodávkách v energetice, telekomunikacích, petrochemii, vodním hospodářství, strojírenství nebo bytové výstavbě. Do této země jsou perspektivní dodávky dopravních prostředků, elektrotechnických zařízení, potravin, chemikálií a železárenských výrobků.

obrázek 7: Graf vývoje exportu ČR do Ruska

obrázek 8: Graf vývoje exportu ČR do SA

export ČR do Ruska v CZK (tis.)

6568407

8610558 8635768

9831560

9157157 9106698

11090766

0 2000000 4000000 6000000 8000000 10000000 12000000

I.05 II.05 III.05 IV .05 I.06 II.06 III.06

export ČR do Saudské Arábie v CZK (tis.)

774331

464066 573103 637214 677947 586363

418413

0 200000 400000 600000 800000 1000000

I.05 II.05 III.05 IV.05 I.06 II.06 III.06

3.1.3 Vliv mapy exportních p ř íležitostí

Mapa exportních příležitostí slouží k základní orientaci firem. Firmy se z ní dozví, které výrobky mají šanci na trzích, kde působí ZK CT, uspět. Tato mapa je sestavena na základě informací poskytnutých ZK, vychází z jejich zkušeností a znalostí konkrétního trhu. Každá firma se pak může dle svého vyráběného produktu na základě této mapy rozhodnout, do jakých zemí bude svou zahraniční expanzi směřovat. Jejím hlavním účelem je usnadnit českým firmám rozhodování, zda nabízejí takové výrobky, které mají exportní potenciál v některé zemi nebo zemích, kde působí ZK CT a mohou tak využít při své internacionalizaci služeb těchto ZK. Celá mapa obchodních příležitostí je uvedena v příloze č.4.

3.2 Služby zahrani č ních kancelá ř í CzechTrade

Rozsah služeb CT je nyní srovnatelný s nabídkou vyspělých institucí na podporu exportu a je rozdělený, stejně jako u většiny vyspělých zahraničních agentur na podporu exportu, do čtyř základních oblastí podle fáze životního cyklu exportéra :

- Příprava na export - Zhodnocení a výběr trhu - Vstup na zahraniční trh - Rozvoj a růst na trhu

Pomocí tohoto modelu je CT schopen firmám nabídnout takové služby, které právě potřebují.

ZK poskytují služby převážně těm podnikům, které mají za sebou již fázi přípravy na export, kde jim různé vzdělávací programy nabízí centrála a jsou připravené vstoupit na cizí trh.

Při výběru vhodného trhu jim ZK poskytnou informační služby, při vstupu na tento trh asistenční služby zaměřené i na řešení technických a praktických problémů souvisejících se vstupem a při růstu na daném trhu jim zajistí rychlý přístup k novým příležitostem podle jejich potřeb.

Pro kvalitní uspokojení potřeb odlišných skupin klientů se provádí segmentace podle tří základních kritérií – zkušenost s exportem, velikost firmy a plánované exportní aktivity.

Toto rozdělení na tři hlavní segmenty umožňuje efektivní využití kapacit zahraničních kanceláří.

V prvním segmentu (A) jsou malé nebo střední firmy, které nemají žádnou nebo velmi malou zkušenost s exportem a chtějí vyvážet nebo se na vývoz připravit. V druhém segmentu (B) jsou malé nebo střední firmy, které již vyváží na jeden nebo dva trhy, podíl exportu na tržbách je minimální a chtějí své zahraniční aktivity rozšířit na vhodný trh. V třetím segmentu (C) jsou malé, střední i velké firmy, jejichž vývoz se významně podílí na jejich obratu a vybírají další

trhy nebo realizují rozvojové aktivity na existujícím trhu. Z následující tabulky je vidět, že zahraniční kanceláře poskytují své služby druhému a třetímu segmentu, tedy malým, středním, velkým, zkušeným i nezkušeným firmám.

Zdroj: http://www.czechtrade.cz/dokumenty/Strategie_CzechTrade_2006-2010.pdf (18.11.2006)

Největší část klientely s téměř 90% podílem tvoří malé a střední podniky. Tato situace vyplývá především z toho, že velké firmy mají dostatek zkušeností i vlastních zdrojů na svou zahraniční expanzi, které malým a středním podnikům chybí. Přestože se ZK CT snaží těmto podnikům pomáhat, tak jejich podíl na exportu ČR je v porovnání s ostatními vyspělými státy stále o hodně menší. K 31.12.2004 jejich podíl činil pouze 34,3%, což je hodnota asi 1,6 krát menší než činí průměr EU. Při své expanzi se tyto podniky potýkají především se složitějším získáváním informací o vzdálených trzích a zákaznících, s vyššími finančními nároky na plnění jakostních a technických standardů, nedostatkem vlastních finančních zdrojů a malým počtem vlastních kvalifikovaných sil. S řešením těchto problémů by jim měly být ZK nápomocné.

Služby ZK CT se rozvíjí podle potřeb zákazníků, kanceláře by měly znát potřeby svých klientů a podle nich orientovat a optimalizovat svou nabídku služeb a poskytovat svým zákazníkům praktické řešení jejich obtíží. Tyto služby jsou poskytovány profesionálními zaměstnanci, kteří jsou systematicky připravováni před svým vysláním do zahraniční kanceláře. Nejschopnější pracovníci v rámci rotačního systému budou moci vyjíždět do dalších teritorií nebo přijmout místo v centrále.

obrázek 9: Segmentace klientů

Služby poskytované ZK CT by měly napomáhat k růstu exportu českých firem, ale ne všechny služby ZK mají přímý vliv na export, avšak mohou klientům ušetřit čas a snížit náklady související se vstupem na zahraniční trh (např. informační služby). ZK by svou činností měly zlepšovat konkurenceschopnost českých firem tím, že jim poskytují pomoc pro lepší rozhodnutí ohledně jejich internacionalizace a firmy tak dosáhnou vyššího potencionálu uspět na zahraničních trzích. Uvedené služby by měly vést k pěti hlavním cílům, jak ukazuje následující obrázek a poskytovat kombinaci kvality, jednoduchého nákupu služeb a přijatelné ceny, kterou nedokáže nabídnout žádný komerční subjekt vzhledem ke kvalitní síti ZK budované dle požadavků podnikatelů .

Zdroj: http://www.czechtrade.cz/dokumenty/Strategie_CzechTrade_2006-2010.pdf (18.11.2006)

Podle exportní strategie ČR na období 2006 – 2010 by ZK měly napomáhat k růstu exportu služeb, tzn. poskytovat účinnou asistenci firmám, které chtějí svou nabídku služeb rozšířit do zahraničí. Podíl vývozu služeb na celkovém vývozu ČR je výrazně menší než v zemích EU a USA. ZK by měly vyhledávat poptávky a příležitosti v zahraničí pro služby převážně v oblasti lázeňství, turistiky, dopravy, logistiky, projektových služeb, designu, IT, telekomunikací a poradenství. Dále by měly poskytovat poradenství a asistenci při diverzifikaci výroby do zahraničí a investicích českých firem, protože exportní strategie má za cíl i zvýšení přímých investic a akvizic do zahraničí.

obrázek 10: Hlavní cíle ZK