Oponentura71569_xvasm26.pdf, 159.6 kB Stáhnout

1/2

V

P

P

Jméno studenta: Bc. Aneta Rulfová

Název práce: Faktory daňových úniků ve vybraných evropských zemích Vedoucí práce: Ing. Hana Zídková, Ph.D.

Další informace: Cíl práce: (1) Hlavním cílem diplomové práce je analyzovat závislost vybraných socioekonomických faktorů na toleranci daňových podvodů ve vybraných státech. Dílčím cílem diplomové práce je (2) "popsat různé typy daňových úniků a jejich opatření" a také (3) definovat pojmy šedá ekonomika a daňová morálka. (str. 8)

1. Náročnost tématu na:

- teoretické znalosti průměrné

- vstupní údaje a jejich zpracování průměrné

- použité metody průměrné

2. Kritéria hodnocení práce:

- stupeň splnění cíle práce velmi dobře

- samostatnost při zpracování (nehodnotí oponent) ---

- logická stavba práce vyhovující

- adekvátnost použitých metod výborně

- hloubka provedené analýzy ve vztahu k tématu velmi dobře

- stylistická úroveň vyhovující

- práce s literaturou včetně citací vyhovující - formální úprava práce (text, grafy, tabulky) velmi dobře 3. Využitelnost výsledků práce v praxi hodnotím jako průměrnou.

4. Připomínky k práci a komentáře:

Autorka se ve své diplomové práci zaměřila na problematiku daňových úniků. Pozitivně hodnotím zejména část, která se věnuje hlavnímu cíli práce, tj. analýza závislosti vybraných socioekonomických (dále též jen "SE") faktorů na toleranci daňových podvodů ve vybraných státech EU, který autorka splnila výborně.

Za ne příliš vhodné považuji dodatečné dílčí zaměření práce na popisy typů daňových úniků, opatření proti nim a snahu definovat pojmy "šedá ekonomika" a "daňová morálka". Tyto dílčí cíle se pravděpodobně v určitém rozsahu vztahují k SE faktorům na toleranci daňových podvodů (tj. předmětu hlavního cíle), nicméně tato provázanost není v diplomové práci dostatečně komentována. Dílčím cílům jsou věnovány kapitloy 1-4.

V první kapitole autorka shrnuje způsoby snižování daňové povinnosti na obecné rovině, tj.

uvádí definici některých základních termínů. V kapitole 1.4.1 vyjmenovává daňové trestní činy v ČR. Chybí ale samotný popis typů daňových úniků, které autorka uvedla jako jeden z dílčích cílů diplomové práce. Druhá kapitola je věnována opatřením proti daňovým únikům.

Autorka velmi krátce shrnula opatření na úrovni globální, EU i ČR. Autorka si v této kapitole

2/2

protiřečí: "a shrnu dosavadní zavedené nástroje v boji proti daňovým únikům ve světě a v České republice" (str. 16), přičemž ve své práci (kapitola 2.4) se věnuje pouze několika vybraným opatřením zavedeným v ČR. Třetí kapitola je věnována definici šedé ekonomiky (třetí dílčí cíl). V úvodu kapitoly, samotnou definici šedé ekonomiky autorka vytvořila sama dle svého vlastního názoru (tj. bez převzetí jiných zdrojů). Autorka je toho názoru, že hlavní příčinou existence šedé ekonomiky je snaha minimalizovat daňové náklady. V rámci kapitoly 3.2 autorka ilustruje velikost šedé ekonomiky ve státech, které jsou předmětem její analýzy závislosti vybraných SE faktorech na toleranci daňových podvodů (hlavní cíl práce) a lze jí tak již považovat za úvod k této oblasti. Čtvrtá kapitola je věnována daňové morálce. Autorka chtěla (v rámci čtvrtého dílčího cíle) definovat pojem "daňová morálka". Konstatuji, že se autorka nakonec rozhodla definici převzít od jiných autorů: "Luttmer a Singhal (2014) považují daňovou morálku za.." (str. 34).

Za velmi zdařilou považuji kapitolu 4.2, v rámci které autorka diplomové práce shrnula výsledky autorů jiných studií k problematice vlivu SE faktorů na toleranci daňových podvodů, které věnovala hlavní ("praktickou") část svého díla. V rámci této kapitoly bych ocenil hlubší a detailnější zhodnocení stavu současného poznání této oblasti, zejm. použité zdroje a metody citovaných autorů. Pátá kapitola diplomové práce se již zabývá analýzou závislosti vybraných SE faktorů na toleranci daňových podvodů ve vybraných státech (hlavní cíl práce), který hodnotím jako řádně splněný.

Dále připojuji svoje poznámky k některým částem textu:

- Kapitola 5.2 připomíná více výběr zajímavostí než přehledné srovnání zemí dle vybraných kritérií, např. "Často se jí přezdívá srdce Evropy. Hlavním městem je Praha a prezidentem je Miloš Zeman. Úředním jazykem je čeština." (str. 40), přičemž uvedení jiných států obsahuje jiné, i když zajímavé informace.

- Autorka ve své práci použila statistickou metodu chí-kvadrát testu nezávislosti v kontingenční tabulce (kapitola 5.3). Stejným způsobem postupovaly ve velmi podobném výzkumu Havrdová a Zídková (2020) v článku Faktory daňových úniků v zemích

Visegradské čtyřky (https://cfuc.vse.cz/artkey/cfu-202002-0002_faktory-danovych-uniku-v- zemich-visegradske-ctyrky.php). Není tak úplně jasné, zda autorka metodu převzala anebo postupovala stejným způsobem náhodou.

- Celkovou prezentaci výsledků a zejména jejich srovnání (r. 2008 vs. 2017) bych doporučil prezentovat v přehledných tabulkách, nikoliv pouze textovým popisem.

5. Při obhajobě práce navrhuji následující otázky k diskuzi:

1) Jaké významné změny a události nastaly v období 2008 - 2017 v daňové oblasti na úrovni OECD, EU a ČR a

2) jaký mají podle Vás vliv na toleranci daňových podvodů?

6. Souhlas vyplňuje pouze vedoucí práce, oponent se nevyjadřuje.

Nevyjadřuji se (oponent).

7. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji klasifikační stupeň dobře.

V Praze dne 29.5.2020 Miroslav Vaškovič

Katedra veřejných financí, VŠE v Praze