VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA NÁRODOHOSPODÁŘSKÁ
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2006 Kateřina Bílková
V y s o k á š k o l a e k o n o mi c k á v P r a z e F a k u l t a n á r o d o h o s p o d á ř s k á
Hlavní specializace: Regionalistika a ve ř ejná správa
Podpora ochrany životního prost ř edí z fond ů Evropské unie se zam ěř ením na NUTS 2
Severovýchod
diplomová práce
Autor: Kateřina Bílková
Vedoucí práce: RNDr. Josef POSTRÁNECKÝ
Rok: 2006
Prohlašuji na svou čest, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.
Na tomto místě bych ráda poděkovala RNDr. J. Postráneckému, za cenné připomínky a podněty při zpracování diplomové práce.
--- Kateřina Bílková
V Praze 2. 5. 2006
Anotace
V práci je charakterizováno, jak je podporována ochrana životního prostředí z fondů Evropské unie (především strukturálních) v rámci Regionu soudržnosti NUTS 2 Severovýchod.
Hlavním těžištěm je přitom zkoumání podpory v rámci Iniciativy INTERREG IIIA a Operačního programu Infrastruktura.
Annotation
In this essay there is discussed the support of protection of environment by EU funds (especially structural) in terms of Regional Cohesiveness NUTS 2 Northeast.
The main gravity centres of finding out the subsidies in terms of Initiative of INTERREG IIIA and Operational Programme – Infrastructure.
Obsah
ÚVOD... 1
1
.
REGIONÁLNÍ POLITIKA EVROPSKÉ UNIE ... 41.1 PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ 2000-2006 ... 4
1.1.1 Prioritní cíle regionální politiky... 6
1.2 ZÁKLADNÍ PRINCIPY REGIONÁLNÍ POLITIKY EU... 8
1.3 STRUKTURÁLNÍ FONDY... 10
1.4 OPERAČNÍ PROGRAMY, INICIATIVY A FOND SOUDRŽNOSTI... 12
1.4.1 Operační programy ... 12
1.4.2 Iniciativy Společenství... 13
1.4.3 Fond soudržnosti ... 15
1.5 STRUKTURÁLNÍ OPERACE V ČR ... 16
2. OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ... 18
2.1 ZÁSADY POLITIKY A PRÁVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ES ... 20
2.2 HORIZONTÁLNÍ PRIORITY V PROGRAMECH STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ... 23
3. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA NUTS II SEVEROVÝCHOD... 24
3.1 PARDUBICKÝ KRAJ... 26
3.2 KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ... 27
3.3 LIBERECKÝ KRAJ... 28
3.4 POROVNÁNÍ KRAJŮ TOHOTO REGIONU SOSTATNÍMI KRAJI ČR... 30
4. PODPORY EU V RÁMCI NUTS II SEVEROVÝCHOD ... 34
4.1 INTERREGIIIA ... 34
4.1.1 Česko-polský program... 35
4.1.1.1 Zlepšení protipovodňové ochrany města Turnova ... 35
4.1.1.2 Pořízení požární techniky Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje... 36
4.1.2 Česko-saský program ... 38
4.1.2.1 Projekt APIC – agrární poradenské a informační centrum... 38
4.1.2.2 Výchova ke zdravé výživě a zdravému životnímu stylu dětí a mládeže v Euroregionu Nisa. .. 40
4.2 OPINFRASTRUKTURA... 41
4.2.1 1. VÝZVA ... 43
4.2.2 2. VÝZVA ... 44
4.2.3 3. VÝZVA ... 46
4.2.4 Konkrétní případ čerpání z fondů EU ... 48
4.2.5 Získávání finančních prostředků z fondů EU ... 54
4.3 FOND SOUDRŽNOSTI... 56
ZÁVĚR... 58
PŘÍLOHY ... 61
LITERATURA ... 66
SEZNAM TABULEK A PŘÍLOH... 68
Úvod
Ve své práci se zaměřím na problémy v oblasti životního prostředí, které jsou na regionální a místní úrovni. Mezi ně se řadí především ty, které postihují „obnovitelné zdroje života“1.
V druhé polovině minulého století se Česká republika řadila k zemím s nejhorším životním prostředím. Přesto, že se situace po roce 1990 začala zlepšovat, lze za současné největší ekologické problémy v ČR považovat znečištění ovzduší a vod, eroze půdy, odpady a hluk. Naprosto nezbytná je proto ekologická výchova, která by měla být zařazena již na základních školách a lepší informovanost občanů.
Problematiku životního prostředí v České republice lze významně podpořit pomocí financování z fondů Evropské unie. Pro dané programovací období (2004 - 2006) je možné podporovat investice do oblasti životního prostředí částkou až „500 milionů EUR“2.
Cílem předkládané práce je přiblížit, jak je podporována ochrana životního prostředí z fondů Evropské unie. Konkrétně se zaměřím na Region soudržnosti NUTS 2 Severovýchod.
Hlavním těžištěm práce bude především zkoumání podpory v rámci Iniciativy INTERREG IIIA a OP Infrastruktura.
Tento region jsem si vybrala, protože v Orlických horách (část NUTS 2 Severovýchod) žiji od svého narození a mám tudíž k tomuto regionu vztah. Navíc mě problematika ochrany životního prostředí zajímá a z tohoto důvodu jsem si zvolila vedlejší specializaci zaměřenou na danou problematiku (konkrétně Ekonomika životního prostředí).
Při zpracovávání práce jsem využívala především odborných publikací vydaných Ministerstvem pro místní rozvoj ČR a různých internetových zdrojů o Evropské unii. Při charakteristice konkrétních schválených projektů vycházím z interní dokumentace jednotlivých subjektů, jejichž akce prováděné v rámci životního prostředí jsou v průběhu práce popisovány.
Úvodní kapitola seznamuje s regionální politikou obecně. Podrobněji se zabývám prioritními cíly a základními principy této politiky Evropské unie. Stručně zde informuji o Operačních programech, Iniciativách Společenství a o Fondu soudržnosti. V subkapitole také
1 Coufalová V. a kol.: Ekologie a životní prostředí, str. 116. Dle Slovníčku vybraných pojmů se jedná o přírodní zdroje, které mají schopnost se při postupném spotřebovávání částečně nebo úplně obnovovat, a to samy nebo za přispění člověka.
2 http://vytapeni.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=1528, ze dne 15. 4. 2006
přiblížím alokace strukturálních operací v ČR v rámci probíhajícího programovacího období 2004-2006.
Druhá kapitola nese název Ochrana životního prostředí. V této části práce obecně přiblížím zásady a práva životního prostředí ES. Také nastíním horizontální priority v programech strukturálních fondů, mezi které se řadí také životní prostředí. Tyto priority strukturálních fondů jsou vytvořené z důvodu vyváženého rozvoje regionů. Jejich přínosem je snižování rozdílů mezi jednotlivými oblastmi České republiky.
V následující kapitole přiblížím NUTS 2 Severovýchod. Charakterizuji zde stručně všechny příhraniční kraje, které do jeho území náleží. Součástí tohoto regionu je Královéhradecký, Liberecký a Pardubický kraj a značná část dané oblasti se nachází v příhraničí.
Dále na základě výpočtu abstraktní vzdálenosti porovnám tyto kraje v rámci úrovně ekonomického blahobytu. Následně se budu věnovat také rozdílné situaci krajů v České republice dle HDP na 1 obyvatele ve srovnání s Evropskou unií, přičemž zhodnotím vývoj tohoto ukazatele i v rozmezí let 2000-2004.
V závěrečné kapitole charakterizuji jednotlivé schválené projekty ve sledovaném regionu NUTS 2 Severovýchod. Zaměřím se především na Iniciativu INTERREG IIIA a OP Infrastruktura.
„Pohraniční oblasti nových demokracií včetně České republiky jsou ve vztahu k zemím EU charakterizovány ekonomickou nerovností, přetrvávajícím odlišným systémem hodnot, nestabilitou politického prostředí, rodícím se a nedotvořeným politickosprávním systémem, v němž svoje postavení teprve hledá mezinárodní spolupráce na regionální a lokální úrovni.“3 Iniciativa INTERREG IIIA má tedy značný význam, protože jejím účelem je zlepšit celkovou socioekonomickou úroveň příhraničních regionů. Mezi další přínosy lze zařadit odstranění jazykových bariér a celkové zlepšení vzájemných vztahů. Ve vymezeném regionu soudržnosti přiblížím schválené projekty, které jsou zaměřeny na problematiku životního prostředí a to v rámci příslušných dvou programů (ČR-Polsko a ČR-Sasko).
Také popíši čerpání z Operačního programu Infrastruktura, který má pro životní prostředí v rámci operačních programů největší význam. V proběhnutých výzvách tohoto OP bylo pro NUST 2 Severovýchod prozatím schváleno financování 38 projektů (dle SFŽP).
Přiblížím tedy objem finančních prostředků a také zaměření daných projektů dle jednotlivých opatření. Na konkrétním příkladě města Žamberk stručně charakterizuji situaci v oblasti odpadového hospodářství. Tomuto městu byla přiznána podpora z prostředků EU na
3 http://www.borderland.cz/resene.htm, ze dne 14. 3. 2006
výstavbu sběrného dvora. Uvedu přednosti této investice a zhodnotím také časový horizont získávání prostředků z Evropské unie.
Pro doplnění také uvedu stručnou charakteristiku projektu v rámci Fondu soudržnosti, který se dostal mezi schválené akce a je zaměřen na problematiku životního prostředí.
Konkrétně se jedná o projekt Lužická Nisa.
V závěru zhodnotím využití finanční podpory, která je zaměřena na životní prostředí v rámci NUTS 2 Severovýchod. Nastíním také často diskutované změny, které by měly nastat pro příští programovací období v průběhu let 2007-2013.
1 . Regionální politika Evropské unie
Snahou regionální politiky je pokles diferencí členských států a regionů v hospodářské a sociální úrovni.
„EU i jednotlivé členské státy se snaží snížit především rozdíly v životní úrovni mezi regiony, aktivně bojovat s vysokou nezaměstnaností, a to zejména podporou hospodářských i sociálních struktur v zaostávajících regionech či v regionech s nevyhovující strukturou průmyslu.“4
Strukturální fondy Evropské unie jsou považovány za hlavní nástroj této politiky.
Kromě těchto fondů je významný také Fond soudržnosti, protože slouží k podpoře hospodářsky slabších zemí EU.
Podíl výdajů z rozpočtu EU pro účely strukturálních opatření je značný. Získávají druhý nejdůležitější podíl z rozpočtu EU a znamenají položku „asi 28 % na rozpočtových výdajích“5.
1.1 Programovací období 2000-2006
Nynější programovací období, tedy období 2000-2006, lze přiblížit potřebou poklesu rozdílů v životní úrovni obyvatel v jednotlivých oblastech.
Pro regiony členských zemí jsou určené následující formy pomoci:
Národní iniciativy
Jedná se o iniciativy členských států vzniklých za účelem naplňování tří cílů Společenství (blíže viz subkapitola 1.1.1).
Opatření technické pomoci a inovační opatření
Opatření technické pomoci obsahují realizaci opatření (přípravných, monitorovacích, vyhodnocovacích a kontrolních), která jsou nutná pro implementaci (realizaci) nařízení, která souvisejí se strukturálními fondy.
Inovační akce přispívají k přínosu a to pomocí studií a pilotních projektů nové politiky, umožňují odhalování nových možností a zlepšují disponování s finančními prostředky.
4Wokoun R.: Regionální a strukturální politika Evropské unie, str. 3
5 http://www2.euroskop.cz/data/index.php?p=detail&c-id=47499&h_kat_id=5065&id=5525&kap_id=119291, ze dne 2. 2. 2006
Iniciativy Společenství
Tyto zvláštní programy slouží k řešení specifických problémů, které usnadňují nebo doplňují realizaci jiných programů Evropské unie. Tyto problémy se týkají celého území EU (blíže viz subkapitola 1.4.2).
Území Evropské unie se dělí na NUTS - územní statistické jednotky. Toto rozčlenění je zavedeno především z důvodů potřeby:
statistik (regionálních)
hodnocení ekonomických ukazatelů (analytické)
regionální politiky Evropské unie z důvodů realizace pomoci ze strukturálních fondů
Pro potřeby regionální politiky jsou důležité NUTS 2. V ČR odpovídají přibližně oblastem s 1 milionem obyvatel. Na území ČR se jich nachází 8, přičemž se jedná o sloučení vyšších územně samosprávných celků (NUTS 3 – 14 krajů v rámci České republiky) do rozsáhlejších oblastí. Rozdělení České republiky na jednotlivé NUTS 2 a NUTS 3 je zobrazeno na obrázku č. 3 ve 3. kapitole.
Dané územní jednotky NUTS 2 jsou nejdůležitější, protože je do těchto oblastí přiděleno nejvíce peněžních prostředků ze strukturálních fondů v rámci Cíle 1 (viz subkapitola 1.5).
Jen pro upřesnění jsou uvedeny další úrovně (v rámci ČR):
NUTS 1 - představuje území celého státu NUTS 4 - rozčlenění na okresy
NUTS 5 - jednotlivé obce
1.1.1 Prioritní cíle regionální politiky
Strukturální fondy slouží pro cíle, které jsou vytvořené regionální politikou Evropské unie. Vznikly 3 cíle, přičemž jsou dva první regionální a třetí je plošný - horizontální pro lidské zdroje.
„Plněním těchto cílů přispívá Společenství k harmonickému, vyváženému a udržitelnému rozvoji hospodářských činností, rozvoji zaměstnanosti a lidských zdrojů, ochraně a zlepšování životního prostředí a odstraňování nerovností a prosazování rovnosti mezi muži a ženami.“6
Jedná se konkrétně o tyto cíle, které byly definovány Evropskou komisí:
Cíl 1 - Podpora rozvoje zaostávajících regionů
Cíl je určený pro statistické jednotky NUTS 2. „Patří sem regiony, jejichž HPD na obyvatele je za poslední tři roky nižší než 75 % průměru Společenství.“7 Pro dané programovací období tedy mají možnost využít této podpory všechny regiony NUTS 2 až na hl. m. Prahu. Praha je totiž jednoznačně nejvyspělejší oblastí ČR a současně patří i mezi jeden z nejrozvinutějších regionů Evropské unie. (Blíže o velikosti HDP bude upřesněno v subkapitole 3.4.)
V ČR je vykonáván pomocí Rámce podpory Společenství ČR 2004-2006. Tento dokument vznikl pomocí rozhodnutí Evropské komise o financování operačních programů.
Cíl je naplňován prostřednictvím finančních prostředků z následujících fondů:
Evropského fondu regionálního rozvoje, Finančního nástroje pro orientaci rybolovu, Evropského sociálního fondu a Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu.
Jeho cílem je, aby tyto zaostávající regiony dosáhly úrovně ostatních regionů. Má tedy sloužit ke zlepšení konkurenceschopnosti regionů, rozvoji infrastruktury, podpoře podnikání (malého, středního) při očekávání růstu nezaměstnanosti a vzniku nových pracovních příležitostí. „Do těchto regionů se investuje 70 % dostupných prostředků.“8
6 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Fondy EU: Glosář základních pojmů, str. 10
7 Tamtéž, str. 8
8 Vilamová Š.: Čerpáme finanční zdroje Evropské unie, str. 14
Cíl 2 - Podpora oblasti potýkajících se s restrukturalizací
Tento cíl je k dispozici pro mikroregiony a statistické jednotky NUTS 3.
Cíl 2 lze využít pouze pro vybraná území Regionu soudržnosti Praha, přičemž se celkem jedná o devět správních obvodů.
V ČR je naplňování zabezpečeno Jednotným programovacím dokumentem pro Cíl 2.
Cíl je financován z prostředků Evropského sociálního fondu a Evropského fondu regionálního rozvoje.
Jeho zaměření je pro pomoc životnímu prostředí, zvýšení zpřístupnění nových technologií, pomoc ekonomické rozdílnosti v oblasti či podporování drobného a středního podnikání v regionu.
Cíl 3 - Modernizace systémů vzdělávání a podpora zaměstnanosti
Tento cíl lze také nazývat jako horizontální.
V ČR jsou pro něho určená vymezená území NUTS 2 Praha.
Z důvodů provádění Cíle 3 v ČR je vytvořen Jednotný programový dokument pro Cíl 3. „Na realizaci Cíle 3 se vynakládá 12,3 % celkových prostředků.“9 Cíl 3 je financován prostřednictvím finančních prostředků z Evropského sociálního fondu.
Daný cíl je určen např. pro podporu rovných příležitostí pro muže a ženy či zlepšení pracovních příležitostí pomocí vzdělávacích programů.
9 Vilamová Š.: Čerpáme finanční zdroje Evropské unie, str.. 14
1.2 Základní principy regionální politiky EU
Regionální politika patří mezi tzv. sdílené politiky. Přenesení působnosti členských států na orgány Unie je pouze částečné na rozdíl od společné politiky Evropské unie. Při přijímání legislativy se podílejí obě dvě strany, ale členské státy musí vycházet ze závazné legislativy, která byla přijata ES. V pravomoci členských státu Evropské unie je již dosažení samotného zadaného cíle.
Mezi sdílené politiky dále patří mimo jiné i politika ochrany životního prostředí.
Při financování projektů vychází regionální a strukturální politika z těchto principů:
1. princip koncentrace
Finanční prostředky mají sloužit jen k realizování těch projektů, které mají předem stanovené cíle. Dané prostředky mají být využity co nejúčelněji a nemají být rozmělňovány do méně významných akcí. Jejich zaměření je do oblastí s největšími problémy.
2. princip partnerství
Na základě tohoto principu je dosažena spolupráce mezi orgány členského státu na příslušné úrovni a Komisí. Tím je zabezpečena úzká součinnost a samotní příjemci se tak podílejí na konkrétním rozdělení prostředků. Jedná se především o zapojení partnerů na projektové úrovni.
3. princip programování
U přidělování finančních prostředků je důležitý co nejkomplexnější přístup k řešení problémového regionu. Prostředky fondů jsou vynakládány do více oborových programů a ne dle jednotlivých izolovaných projektů.
4. princip adicionality
Prostředky fondů mají doplňovat ostatní veřejné výdaje, tedy má docházet k spolufinancování schválených projektů a ne je nahrazovat. Je možná libovolná kombinace prostředků na straně příjemce.
5. princip monitorování
Důraz je kladen také na průběžné sledování vykonávání a také na následné zhodnocení skutečných přínosů projektů. Dochází ke kontrole věcného a finančního plnění, proto se význam daného principu neustále zvyšuje.
6. princip solidarity
Tento princip vychází ze zásady společné podpory vyspělejších zemí ve prospěch zvyšování životní úrovně a ekonomického rozvoje méně vyspělých zemí. Realizuje se prostřednictvím společného rozpočtu EU.
7. princip subsidiarity
Je důležité, aby se jednotlivé akce realizovali na nejnižší možné rozhodovací úrovni.
Tento princip se řadí mezi základní a na něm vystavěna celá evropská integrace.
Regionální politika je především založena na následujících pěti základních principech:
koncentrace, programování, adicionality, partnerství a monitorování.
Ostatní principy, mezi něž lze zařadit mimo i dříve jmenované princip koordinace, integrace, konvergence, kompatibility a proporcionality, patří mezi další doplňkové principy.
1.3 Strukturální fondy
„Strukturální fondy představují finanční nástroje Společenství, které přispívají k posilování hospodářské a sociální soudržnosti, snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů nebo ostrovů, včetně venkovských oblastí.“10
Tyto fondy jsou spravovány Evropskou komisí a jejich význam pro sociální a hospodářskou soudržnost je v Evropské unii velmi důležitý. Pomocí nich jsou finančně podporovány Cíle a Iniciativy regionální politiky.
Základním dokumentem za účelem čerpání finančních prostředků v rámci České republiky je NÁRODNÍ ROZVOJOVÝ PLÁN na léta 2004-2006.
Toto období je charakterizováno následujícím způsobem:11
„Snaha o snížení rozdílů v životní úrovni obyvatel jednotlivých regionů a zajištění relativně vyváženého ekonomického a sociálního vývoje tak, aby z něho měl prospěch co největší počet obyvatel EU.
Předcházení novým regionálním problémům, které mohou být způsobeny strukturálními změnami v evropském, případně světovém hospodaření.“
Strukturální fondy ale nejsou jednotným zdrojem financování v rozpočtu Unie. Přesto že má každý ze čtyř fondů své určení dle tématu, tak fungují ve vzájemné shodě.
Jedná se o Evropský fond regionálního rozvoje, Evropský zemědělský orientační a záruční fond, Evropský sociální fond a Finanční nástroj pro orientaci rybolovu. Jejich stručná charakteristika je následující:
1) Evropský fond regionálního rozvoje se zaměřuje na rozvoj podnikání, celoživotního vzdělávání, infrastruktury a výzkumu. Je realizován od roku 1975.
Finanční prostředky z něho jsou vymezeny především pro financování Cíle 1 a Cíle 2.
Dále je určen jako zdroj pro INTERREG III a URBAN II.
Pomocí něho se financuje především pomoc problémovým regionům, např. pomocí následujících aktivit:
Investování do infrastruktury, investování do vzdělávání,
10 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Fondy EU: Glosář základních pojmů, str. 51
11 Vilamová Š.: Čerpáme finanční zdroje Evropské unie, str. 13-14
investování do výroby určené ke vzniku nových/stávajících pracovních míst, zvýšení místního potenciálu,
investice zaměřené do oblasti životního prostředí, podpora Iniciativ Společenství INTERREG, výzkum a vývoj.
2) Evropský sociální fond je určen k financování neinvestičních projektů v oblastech podpory zaměstnanosti, sociální integrace, podpory rovných příležitostí na trhu práce a také posílení systému vzdělávání.
Funguje od roku 1960. Lze ho použít pro financování všech tří Cílů politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Dále je možné jeho využití u financování Iniciativy EQUAL.
Možné využití je např.:
Začlenění mladých lidí pro pracovního procesu, podpoření rovných příležitostí na pracovním trhu, zvýšení a stabilizování zaměstnanosti,
posílení výzkumu, vědy z hlediska lidského potenciálu zvýšení další kvalifikace.
3) Evropský zemědělský, orientační a záruční fond podporuje rozvoje venkovských oblastí a podporuje změny v lesnictví a zemědělství. Fond byl založený v roce 1962.
Slouží dle Cíle 1 a 2 k podpoře rozvoje venkova. Dále je určen jako zdroj Iniciativy LEADER+.
Z tohoto fondu mohou být financovány např. následující činnosti:
Podpora zahájení činnosti mladých zemědělců,
investování do zemědělských podnikůči zemědělského majetku, zlepšení uvádění a zpracovávání zemědělských produktů na trh, podporování lesnictví – využití a rozvoj lesů,
prevence přírodních pohrom, ochrana prostředí a krajiny.
4) Finanční nástroj pro usměrňování rybolovu se zaměřuje na podporování rybářských oborů. Přestože se neřadí mezi klasické fondy, tak patří mezi strukturální fondy. Byl založený v roce 1993.
Prostředky z něho se mohou vynaložit na Cíl 1 a 2. Je vymezený pro podporování rybářského sektoru. Mimo jiné může být využit pro ochranu některých přímořských oblastí.
1.4 Opera č ní programy, iniciativy a Fond soudržnosti
V následujících subkapitolách budou přiblíženy některé aspekty podpory strukturálních operací.
1.4.1 Operační programy
Na období 2004 až 2006 je vypracován Národní rozvojový plán, aby mohla Česká republika využívat finanční pomoc ze strukturálních fondů (viz kapitola 1.3).
Operační program lze charakterizovat jako dokument, který obsahuje komplex souhrnu priorit.
Z národního rozvojového plánu dále vychází následující operační programy:
Společný regionální operační program (SROP) Operační program Průmysl a podnikání
Operační program Rozvoj lidských zdrojů Operační program Infrastruktura
Operační program Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství
První SROP je zaměřený regionálně, ostatní čtyři operační programy jsou zaměřeny sektorově.
Pro životní prostředí má význam především Operační program Infrastruktura, který slouží pro zkvalitňování dopravní infrastruktury, likvidaci odpadu, starých ekologických zátěží či zlepšování ochrany vod a ovzduší. Ministerstvo životního prostředí vystupuje v této oblasti jako řídící orgán v České republice. Státní fond životního prostředí (SFŽP) lze pro daný sektor životního prostředí charakterizovat jako zprostředkující subjekt.
Ze Státní politiky životního prostředí vyplývají priority programu pro oblast životního prostředí. Toto zaměření programu pro oblast životního prostředí respektuje cíle ochrany životního prostředí, které jsou definované v Národním rozvojovém plánu. Z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) je finančně podporován sektor životního prostředí.
„Hlavním cílem ERDF je podpora hospodářské a sociální soudržnosti snižováním regionálních rozdílů a podílením se na obnově a rozvoji regionů.“12
12 http://www.sfzp.cz/cs/op-infrastruktura/obecne-informace/ , ze dne 2. 2. 2006
Velké sdružené projekty a investiční projekty, které dosahují celostátního významu, přičemž jejich náklady převyšují určitou hranici (nad 10 mil. €13), budou ale realizovány v rámci Fondu soudržnosti. Za pomoci tohoto fondu jsou financovány především problémy, které se týkají kvality ovzduší, nakládání s odpady, odstraňování starých zátěží a zabezpečení jakosti a množství vod.
Z tohoto fondu jsou podporovány velké investiční projekty v rámci členských států Evropské unie, které jsou zaměřeny na oblast problematiky dopravy a životního prostředí.
V rámci operačního programu Rozvoj lidských zdrojů dochází k řešení problémů v oblasti vzdělávání a ekologické výchovy.
Ze Společného regionálního operačního programu jsou finančně zajišťovány projekty regionálního či místního významu. Mimo jiné je zde také priorita, která přispívá k docílení zlepšení životního prostředí v daných regionech a obcích.
Také v OP Průmysl a podnikání je začleněno opatření, které se dotýká dané problematiky. Opatření je zaměřeno na zlepšení úspory energie a také zvýšení energetické účinnosti.
1.4.2 Iniciativy Společenství
Zvláštním nástrojem k řešení specifických problémů v rámci strukturální politiky jsou Iniciativy Společenství. Ty slouží k realizaci akcí prováděných v rámci příslušných priorit operačních programů. Pro dané programovací období jsou možné 4 iniciativy.
Mezi tyto iniciativy se řadí:
INTERREG III – soustřeďuje se na meziregionální, přeshraniční a nadnárodní spolupráci.
EQUAL - je vymezena pro zrušení diskriminace na trhu práce a nerovných podmínek
LEADER+ - slouží k podporování spolupráce ve venkovských oblastech URBAN II - účelem je revitalizace měst (ekonomická a sociální)
Nyní přiblížím Iniciativu INTERREG IIIA, která přispívá k regionálnímu rozvoji v příhraničních regionech a je nejrozsáhlejší Iniciativou Společenství dle tabulky č. 1.
13 http://www.strukturalni-fondy.cz/index.php?show=000008000001, ze dne 15. 11. 2005
Je v ní přímo zahrnuta podpora životního prostředí (ochrana přírody a životního prostředí, podpora obnovitelných zdrojů energie) ve vymezených opatřeních. Tato Iniciativa existuje pro 5 příhraničních regionů: ČR - Sasko, ČR - Bavorsko, ČR - Rakousko, ČR - Polsko a ČR - Slovensko.
„Základním cílem všech pěti programů Iniciativy Společenství INTERREG IIIA je pozvednout celkovou socioekonomickou úroveň příhraničních regionů s ohledem na obchodní, hospodářské, turistické, společenské a kulturní vztahy mezi sousedními regiony.“14
Česká republika je oprávněna v letech 2004-2006 čerpat „68,7 mil. €“15 z Evropského fondu regionálního rozvoje na Iniciativu INTERREG III, přičemž 80 % z celkového objemu, tedy „55 mil. €“16 plyne na INTERREG IIIA.
Na obrázku č. 1 je zachyceno vymezení finančních prostředků v rámci této iniciativy pro Českou republiku v rozmezí let 2004 - 2006 dle jednotlivých regionů.
Obrázek č. 1 Podíl finančních prostředků dle regionu pro Iniciativu INTERREG IIIA (2004-2006)
Podíl finančních prostředků dle regionu pro Iniciativu INTERREG IIIA (v %)
18
15,64
20 30
16,36 ČR - Sasko
ČR - Bavorsko ČR - Rakousko ČR - Polsko ČR - Slovensko
Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Iniciativy Společenství INTERREG III
Jak je z jeho vyobrazení patrné největší finanční pomoc plyne do regionu ČR - Polsko (částečně lze zařadit do NUTS 2 Severovýchod) a to 30 % z podílu finančních prostředků.
Konkrétně do tento regionu (dle stejného zdroje) přísluší 16,5 mil. EUR.
Region ČR - Rakousko dosahuje druhé nejvyšší hodnoty v rámci rozdělení finančních prostředků s 20 %.
14 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Iniciativy Společenství INTERREG IIIA, str. 13
15 http://www.strukturalni-fondy.cz/index.php?show=000008, ze dne 15. 11. 2006
16 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Iniciativy Společenství INTERREG IIIA, str. 13
Nejmenší podíl naopak připadá na region ČR – Bavorsko, kde tato hodnota činí pouze 15,64 %, což je ve finančním vyjádření (taktéž ze stejného zdroje) 8,6 mil. EUR.
1.4.3 Fond soudržnosti
Zdroj financování, který stojí mimo strukturální fondy se nazývá Fond soudržnosti.
Nyní ho stručně přiblížím, protože pomoc z toho fondu je komplementární k pomoci, kterou regionům poskytují strukturální fondy.
Dle ratifikace Maastrichtské smlouvy existuje od roku 1993.
Financuje projekty v oblasti životního prostředí a celoevropských dopravních sítí.
Dále může finančně podporovat studie a také opatření technické pomoci při realizaci projektů dříve jmenovaných. „Možnost čerpat z tohoto fondu mají státy, jejichž HDP je nižší než 90 % průměru EU.“17 Fond soudržnosti se ale nezaměřuje pouze na regionální politiku.
Řídícím orgánem je Ministerstvo pro místní rozvoj. To řídí dva zprostředkující subjekty, jenž mají odpovědnost za provádění projektů (kompletní). V oblasti problematiky životního prostředí se jedná o Ministerstvo životního prostředí. Realizačním orgánem, který nese odpovědnost za předkládání projektů, je pro danou oblast životního prostředí Státní fond ŽP (SFŽP). SFŽP je označovaný za nejnižší úroveň dané struktury.
Rozhodnutí o přidělení dotace ustanovují společně Evropská komise se členským stát na projekty, které jsou předem jasně definované.
Fond soudržnosti je odlišný, protože je určen pro členské státy jako celek. Z toho vyplývá, že není jeho čerpání určeno pro jednotlivé regiony. Dále má stanoveny minimální náklady na projekt (které činí 10 mil. EUR). Další důležitou charakteristikou je jeho úzké zaměření přímo na podporu zlepšování dvou oblastí: kvality životního prostředí a podporu dopravní infrastruktury, jak už bylo uvedeno v úvodu této subkapitoly.
Často je z důvodu podílu financování z těchto strukturálních fondů Fond soudržnosti ale pouze doplňující pomocí. Proto, aby se zamezilo současnému financování z tohoto fondu a strukturálních fondů, je důležité provádění kontroly. Na kontrolu je přitom kladen značný důraz.. Tomuto nástroji je přidělena skoro 1/3 finančních prostředků (viz kapitola 1.5, tabulka č. 1), které jsou určené na politiku hospodářské a sociální soudržnosti. „Míra pomoci EU poskytovaná FS se pohybuje ve 80 – 85 % veřejných nebo ekvivalentních výdajů.“18
17 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Průvodce fondy Evropské unie, str. 15
18 Tamtéž, str. 15
1.5 Strukturální operace v Č R
Česká republika má možnost v období 2004 - 2006 vyčerpat přes 2,6 miliardy EUR.
Tyto finanční prostředky lze využít v programech Iniciativ Společenství, Strukturálních fondů a také Fondu soudržnosti.
Tabulka č. 1 Alokace strukturálních operací pro ČR podle oblastí podpory (v mil. EUR) v letech 2004 - 2006
Označení 2004-2006 2004 2005 2006
Fond soudržnosti 945,3 316,9 266,1 362,3
(*Průměr)
Strukturální fondy 1 584,4 381,5 528,9 674,0
Cíl 1 (13 krajů) 1 454,3 339 485,5 629,8
Cíl 2 (Praha) 71,3 23,3 23,8 24,2
Cíl 3 (Praha) 58,8 19,2 19,6 20,0
Iniciativy společenství 100,8 28,6 32,1 40,1
INTERREG 68,7 21,0 21,4 26,3
EQUAL 32,1 7,6 10,7 13,8
Strukturální operace celkem 2 630,5 727,0 827,1 1 076,3
* v případě Fondu soudržnosti byl pro každou zemi stanoven maximální a minimální limit v závislosti na absorbční kapacitě (Pramen: Evropská komise 2003)
Zdroj: http://www.vokac.cz/fondy.html, ze dne 16. 11. 2005
Jak vyplývá z tabulky č. 1 pro dané období plyne nejvíce finančních prostředků v rámci České republiky ze Strukturálních fondů a to 1 584,4 mil. EUR, přičemž nejvyšší díl připadá z tohoto objemu na Cíl 1 a to konkrétně 91,8 % z těchto fondů.
Obrázek č. 2 Alokace strukturálních operací pro ČR (2004-2006) Alokace strukturálních operací pro ČR (v %)
35,9
55,3 2,72,23,8
Fond soudržnosti Cíl 1 (13 krajů) Cíl 2 (Praha) Cíl 3 (Praha) Iniciativy
Zdroj: http://www.vokac.cz/fondy.html, ze dne 16. 11. 2005, vlastní propočet
Rozdělení finančních prostředků ze strukturálních operací je tedy pro toto období dle obrázku č. 2 následující: 35,9 % přísluší na Fond soudržnosti; 55,3 % na Cíl 1; 2,7 % na Cíl 2;
2,2 % na Cíl 3 a 3,8 % na Iniciativy společenství. Fond soudržnosti a Cíl 1 se významně podílejí na podpoře v dané oblasti.
V jednotlivých letech daného období dochází k nárůstu přidělených peněžních prostředků (dle tabulky č. 1). Jediná výjimka je u Fondu soudržnosti, kde došlo k poklesu v roce 2005 oproti předchozímu roku.
2. Ochrana životního prost ř edí
Jednotným evropským aktem došlo k zakotvení Politiky ochrany životního prostředí do primární legislativy v roce 1986. Zásadní význam má pro „udržitelný rozvoj“19 celé Evropské unie a jednotlivých členských států.
Jak již bylo uvedeno regionální politika se stejně jako politika ochrany ŽP řadí mezi sdílené politiky. Tyto politiky jsou tedy vykonávány nejen na úrovni Společenství, ale i na úrovni samotných členských států.
Činnost Společenství v oblasti životního prostředí přispívá k následujícímu:20 „udržování, ochrana a zlepšování kvality životního prostředí,
ochrana lidského zdraví,
podpora opatření na mezinárodní úrovni, čelících regionálním a celosvětovým problémům životního prostředí.“
Kromě těchto základních cílů v oblasti ochrany životního prostředí jsou důležité i další cíle, mezi něž se řadí:
udržení biologické rozmanitosti,
zabývat se o hrozbami globálního oteplování, zajímat se o globální problémy,
začlenění dalších problémů životního prostředí do ostatních politik EU.
Kromě dříve jmenovaných cílů existují i další důvody pro právní úpravu. Evropská unie může řešit problémy mnohem efektivněji než jednotlivé členské státy. Pomocí integrace opatření k ochraně životního prostředí se zabezpečuje toho, aby se zamezilo různým problémům např. k problémům volného pohybu zboží kvůli zavedení opatření jednotlivých států.
Nadnárodní podoba většiny problémů v oblasti životního prostředí způsobuje, že je nemůžou řešit jednotlivé státy. V Evropské unii lze tvořit předpoklady nejen pro vytvoření vnitrního trhu, ale také i pro fungující ochranu životního prostředí.
19 Dle zákona č. 17/1992 Sb. je chápán jako takový rozvoj, který současné společnosti i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.
20 Kočíková, P.: Evropská unie a životní prostředí, str. 37
Nejdůležitějšími nástroji, které se používají k financování při investování do ochrany životního prostředí je Fond soudržnosti a Evropská investiční banka (EIB). Zachování ohrožených živočišných a rostlinných druhů se dotýká také legislativní činnosti ES.
Politika ochrany životního prostředí je založena na třech principech. Konkrétně je lze stručně charakterizovat takto:
Etický princip vychází z myšlenky, že má příroda svou vlastní hodnotu a má být chráněna jako taková.
Obecné dobro vychází z ideji, že zhoršení stavu životního prostředí má vliv také na lidské zdraví. Dále je zohledněna nutnost řešení přeshraničního znečišťování na základě spolupráce regionů. Vyzdviženo je také respektování solidarity s Jihem a budoucími generacemi.
Ekonomický princip je vystavěn na společných environmentálních standardech.
Také je vytvořen z nutnosti vzniku nových pracovních míst a v důsledku hrozby zvyšování dalších nákladů.
V oblasti ŽP je politika EU orientována na vysokou úroveň ochrany. Upřednostňována je přitom rozdílná regionální situace. Je definována na zásadách prevence, náhrady škody znečišťovatelem a zásadě obezřetnosti.
Evropská agentura pro ochranu životního prostředí se zabývá hodnocením a sledováním opatření v oblasti ochrany životního prostředí v Evropské unie. Také poskytuje nezávislé a spolehlivé informace.
V České republice se podílí na vykonávání této politiky (ochrany životního prostředí) Ministerstvo životního prostředí.
2.1 Zásady politiky a práva životního prost ř edí ES
První dvě uvedené zásady se řadí mezi obecné, další mezi zvláštní zásady:
1. zásada subsidiarity
Pomocí této zásady se řeší vztah pravomocí mezi jednotlivými úrovněmi řízení. K dispozici je úroveň místní, státní či evropská. Má se především řešit na té úrovni pravomoci, která má nejblíže k občanům a danému problému.
V úvahu přichází centralizace pouze v případech, kdy nejsou místní orgány schopny problém vyřešit.
Pokud lze prostřednictvím opatření Evropské unie splnit cíle ES v oblasti ochrany životního prostředí efektivněji než na úrovni jednotlivých států, pak jsou tato opatření upřednostňována. Opatření, která jsou vydána jen členskými státy, by byly totiž méně účinná.
2. zásada proporcionality
Z této zásady vyplývá, že povinnosti, které jsou uložené vládám států či Evropskému společenství, musejí být přiměřené s ohledem k dosahovaným cílům. Dále je také nutné udržovat povinnosti na minimální úrovni.
Také z této zásady vychází přednost směrnice před nařízením.
Přijímají se nejčastěji směrnice, které určují minimální ekologické standardy pro členské státy. Tímto se stávají důležitým nástrojem pro dosahování nadefinovaných cílů.
Bezpochyby je ale na národní úrovní možná i přísnější úprava.
Směrnice je druh sekundární evropské právní normy. Zanechává státu možnost rozhodnutí o použití vnitrostátního prostředku, který povede k dosáhnutí cíle. Pomocí směrnice je stanovena lhůta, do kdy musí být provedena.
3. zásada prevence
V oblasti ochrany životního prostředí je nejdůležitější zásadou, protože je vždy efektivnější prevence než dodatečná náprava škod. Tato zásada vyžaduje vykonání potřebných opatření, která jsou včasná. Tímto se zabrání poškození nebo ohrožení poškození životního prostření.
4. zásada předběžné opatrnosti
Byla stanovena relativně nedávno. Je nutné učinit vše pro zamezení možných negativních důsledků určité činnosti, aby se předešlo negativním vlivům. O těchto vlivech se
předem přesně neví, zda mohou opravdu nastat. Tato zásada se také dotýká oblasti ochrany zdraví zvířat, rostlin a člověka.
5. zásada nápravy škody u zdroje
Škodu na životním prostředí je třeba řešit co nejblíže zdroji, u kterého byla způsobena a docílit zamezení jejímu rozšíření.
6. zásada znečišťovatel platí
Tato zásada je vyjádřením úsilí internalizace externalit. Ke škodám na životním prostředí dochází na základě spotřeby nebo výroby zboží. I v případě, že vznikla škoda jako důsledek činnosti s potřebným povolením, tak za způsobenou škodu ponese odpovědnost znečišťovatel.
Tato zásada patří mezi první v rámci zásad evropské politiky životního prostředí.
V současné době jsou stanoveny standardy, aby podniky investovaly do nových výrobních postupů či technologií.
7. vysoká úroveň ochrany
Zásada vyjadřuje cíl, ke kterému směřuje politika ochrany životního prostředí v ES.
Politika tohoto společenství je orientována na vysokou úroveň zlepšování a ochrany kvality životního prostředí.
8. zásada integrace
Z integrace vyplývá požadavek, aby se ochrana životního prostředí začlenila při formulování a realizaci ostatních politik ES. Tato zásada je jednou z nejmladších.
Přestože je zásada integrace velmi důležitá, velmi těžko se naplňuje. Požadavek, aby se u návrhů politik provádělo hodnocení vlivu na životní prostředí, je v souladu s touto zásadou.
9. ochranná doložka
Na základě ní je vytyčeno, že harmonizační opatření, které odpovídají požadavkům ochrany životního prostředí umožňují státům přijmout z mimoekonomických environmentálních důvodů opatření. Tato opatření podléhají kontrole ES.
U směrnic, které mají úzkou souvislost s fungováním jednotného trhu, bývá tato doložka. Např. je obsažena v předpisech upravujících nakládání s chemickými látkami.
10. udržitelný rozvoj
I když jsem tento pojem definovala dle zákona č. 17/1992 Sb. v kapitole č. 2, tak ho nyní stručně přiblížím, protože je tento výraz v dnešní době hodně frekventovaný.
O tomto rozvoji vyvstala diskuze poprvé na světové konferenci OSN o životním prostředí. Ta byla pořádána v Rio de Janeiru v roce 1992. „Tato konference také definovala udržitelný rozvoj jako takový, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by ohrozil uspokojení potřeb budoucích generací.“21
Jsou přímo stanoveny podmínky udržitelného rozvoje:22
„Intenzita využívání obnovitelných zdrojů ve společnosti nepřesahuje rychlost jejich regenerace.
Intenzita využívání neobnovitelných zdrojů ve společnosti nepřesahuje rychlost, s níž jsou zaváděny jejich trvale udržitelné obnovitelné náhrady.
Intenzita znečištění nepřesahuje asimilační (vstřebávací) kapacitu prostředí.“
Tento rozvoj může být účelný k zamezení zhoršování životního prostředí a zabránění drancování přírodních zdrojů. V současné době lze ale podmínky tohoto rozvoje těžko zabezpečit.
21 Coufalová V. a kol.: Ekologie a životní prostředí, str. 110
22 Tamtéž, str. 110
2.2 Horizontální priority v programech strukturálních fond ů
Aby docházelo ke snižování rozdílů mezi regiony v ČR, slouží tyto horizontální priority strukturálních fondů k vyváženému rozvoji regionů.
Jednou z těchto priorit je i životní prostředí. K další horizontálním prioritám strukturálních fondů se řadí rovné příležitosti a informační společnost. Tyto oblasti jsou do projektu začleněny vždy a to bez ohledu na věcné zaměření projektu a na daný operační program.
„Horizontální témata nemají žádné vlastní finanční alokace, neboť jsou naplňována prostřednictvím rozličných programových opatření.“23
Žadatel se rozhoduje ze 3 možností, přičemž toto musí být přímo uvedeno v předkládané projektové žádosti:
Projekt je neutrální k dané prioritě. To vyjadřuje fakt, že projekt v dané zásadně nenapomáhá k naplnění priority. V žádném případě ale daný projekt nepůsobí přímo negativně.
Projekt může být přímo určen (zaměřen) pro danou prioritu.
Projekt je pozitivní k prioritě. Tato priorita v tomto případě ale není hlavním účelem předkládaného projektu. Ten ale svými aktivitami přispívá ke zlepšení.
Příklad pozitivního vlivu projektu na ŽP:
Vzdělávací kurzy zvyšující povědomí a celkovou informovanost o ŽP.
Za pomocí realizace obchvatu je možné docílit snížení hlučnosti pro obyvatele, kteří žijící v dané oblasti.
„Ochrana životního prostředí je velmi důležitá pro kvalitu života současných i budoucích generací a je velkou výzvou zkombinovat ji s trvalým ekonomickým růstem způsobem, který by zaručil trvale udržitelný rozvoj. Environmentální politika Evropské unie je založena na přesvědčení, že přísné normy v oblasti životního prostředí stimulují inovaci a příležitosti k podnikání.“24
23Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Horizontální priority v programech strukturálních fondů, str. 6
24 http://www.europa.eu.int/pol/env/index_cs.htm, ze dne 1. 2. 2006
3. Základní charakteristika NUTS II Severovýchod
Tento region má rozlohu 12 440 km2. Na jeho území žije 1 480 144 obyvatel, jak je uvedeno v příloze č. 1. Z tabulky č. 7 v této příloze vyplývá, že se v rámci NUTS 2 s tímto počtem obyvatel řadí na druhé místo mezi regiony v rámci ČR.
Jak jsem uvedla v kapitole 1.1.1 je pro tento Region soudržnosti určen Cíl 1 regionální politiky, protože jeho HDP je pod stanovenou hranicí EU. Proto zde mohou být čerpány finanční prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie, které jsou stanoveny jako pomoc pro zaostávající regiony. Možnosti jejich čerpání přiblížím ve 4. části své práce. Zaměřím se zde především na Iniciativu INTERREG IIIA a OP Infrastruktura.
V České republice platí dělení území na vyšší územní samosprávné celky, tedy kraje, které jsou vytvořeny tak, aby bylo respektováno zázemí důležitých měst a je brána v potaz také daná sídelní struktura.
Region soudržnosti NUTS 2 Severovýchod tedy tvoří Královéhradecký, Pardubický a Liberecký kraj a je jako jediný v ČR vytvořen ze 3 krajů. Všechny tyto příhraniční kraje sousedí s Polskem a Liberecký kraj navíc i se SRN.
Pro přehlednost je na obrázku č. 3 zobrazeno rozčlenění území České republiky na NUTS 2 a NUTS 3. Popisovaný region je vymezen červenou barvou.
Obrázek č. 3 Regiony NUTS 2 a NUTS 3 v ČR
Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz/regionalni-politika-eu-2004-2006/nuts
Nyní dané regiony NUTS 2, které jsou zvýrazněny na mapě ČR (obrázek č. 3) porovnám na základě HDP na jednoho obyvatele v paritě kupní síly. Toto porovnání bude v rámci EU 25 a i ČR. Budu vycházet z údajů uvedených ve Statistické ročence České republiky 2005.
Obrázek č. 4 HDP na 1 obyvatele* dle NUTS 2 ve srovnání s ČR a EU (2004)
HDP na jednoho obyvatele (v %)
203,1 94,9
91,5 82,5
86,9 91,5 80,3 78,7
139,9 65,4
63 56,9 59,9
63 55,3 54,2
0 50 100 150 200 250
Praha Střední Čechy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Střední Morava Moravsko-slez.
NUTS 2
%
EU = 25 ČR = 100
Zdroj: ČSÚ /http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/kapitola/10n1-05-_2005-2700/, ze dne 31. 3. 2006
* v paritě kupní síly (má stejnou kupní sílu doma i v zahraničí)
Jak je z daného vyobrazení patrné, řadí se NUTS 2 Severovýchod v rámci České republiky na 5. místo s HDP na jednoho obyvatele s hodnotou 86,9 %. V porovnání s Evropskou unií pak HDP na jednoho obyvatele umístil tento NUTS 2 na téže místě v rámci ČR (5. místo) s hodnotou tohoto ukazatele 59,9 %.
V následujících subkapitolách stručně přiblížím jednotlivé příhraniční kraje tohoto regionu. Přičemž následně provedu výpočet modifikované hodnoty ekonomického blahobytu a také porovnám kraje v rámci HDP na 1 obyvatele ve srovnání s EU a ČR.
3.1 Pardubický kraj
Při základní charakteristice tohoto kraje budu vycházet z přílohy č. 1 (tabulka č. 7 a tabulka č. 8). Tento kraj je 5. nejmenším krajem v České republice a zaujímá pouze 5,7 %
území. Žije zde přes 0,5 milionu obyvatel, což pro daný kraj znamená 3. nejnižší počet v rámci ČR. Je zde nižší než průměrná hustota zalidnění (112 km2) v rámci ČR. Počet obcí v Pardubickém kraji je 452, což je 7,2 % v rámci celkového počtu obcí v ČR.
V kraji je cekem 32 měst, přičemž 8 z nich má více než 10 tisíc obyvatel.
Jeho území se skládá z následujících okresů: Pardubice, Chrudim, Ústí nad Orlicí a Svitavy.
Patří do něho 3 chráněné krajinné oblasti (CHKO Orlické hory, CHKO Žďárské vrchy a CHKO Železné Hory). „Cílem vyhlašování chráněných území je v dnešní době zachování celých ekosystémů, protože ochrana jednotlivých druhů bez zachování jejich prostředí není možná.“25 Orlické hory i s Podorlickem jsou velmi důležitou oblastí pro cestovní ruch. Dále je navštěvován také Králický Sněžník a Železné hory.
Pardubický kraj je významný z hlediska akumulace povrchových i podzemních vod.
Tento kraj se také řadí mezi významné rybníkářské oblasti.
Charakter kraje je zemědělsko-průmyslový.
Nejvíce zastoupeným odvětvím je zde strojírenství. Důležitý význam má i elektronika a chemický průmysl. Svou tradici zde má ale i potravinářský průmysl a to především v úrodném Polabí. V Podorlicku se dále nachází mnoho textilních továren. „Z ostatních odvětví největší podíl na vytvořené přidané hodnotě v kraji mají zpracovatelský průmysl (33,3 %), obchod (11,8 %) a doprava a spoje (10,6 %).“26
Není zde k dispozici mnoho nerostných surovin. Provádí se zde pouze těžba žuly a stavebních surovin.
V Polabí, kde je koncentrováno zemědělství, se pěstuje cukrovka a náročnější obiloviny. Ve vyšší nadmořské výšce se chovají prasata, drůbež a skot a produkce zemědělských plodin se omezuje na méně náročné. Pěstují se tu např. pícniny, brambory či řepka olejka. „Kraj vyniká osevními plochami léčivých rostlin (46,3 % osevních ploch v ČR) a lnu setého přadného (21,3 % ploch v ČR).“27
25 Coufalová V. a kol.: Ekologie a životní prostředí, str. 96
26 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Česká republika – Portréty krajů, str. 101
27 Tamtéž, str. 101
Pardubice, tedy krajské město, které je významným centrem společenského života a především průmyslu, a proto i jeho okolí znečištěno chemickým průmyslem.
Euroregion Glacensis zasahuje do okresu Ústí nad Orlicí. Jak již bylo řečeno, jeho Orlické hory patří k atraktivním turistickým centrům. Je zde ale stále nedostatečná infrastruktura.
Nachází se zde hlavní mezinárodní železniční koridor (z Německa na Slovensko a do Rakouska), ale chybí tu komunikace dálničního typu.
3.2 Královéhradecký kraj
Královéhradecký kraj je o 239 km2 větří než Pardubický a je tedy 6. nejmenším krajem v České republice, jak vyplývá z přílohy č. 1 (tab. č. 8). Dále je z této přílohy patrné, že zde žije téměř 0,55 milionu obyvatel. Počet obcí v daném kraji je 448. Hustota zalidnění, je zde ale mírně podprůměrná. Jak z této charakteristiky vyplývá je svým vymezením hodně podobný Pardubickému kraji.
„Královéhradecký kraj patří mezi kraje, ve kterých se v posledních letech (od roku 1994) pravidelně snižuje počet obyvatel.“28 Vzdělaností struktura obyvatelstva je u toho kraje vyšší.
Je složen z následujících pěti okresů: Jičín, Hradec Králové, Trutnov, Rychnov nad Kněžnou a Náchod.
Patří sem několik velkoplošných chráněných území. Mezi ně se řadí národní parky a chráněné krajinné oblasti. Konkrétně se jedná o CHKO Český ráj, CHKO Broumovsko a CHKO Orlické hory a svůj mimořádný význam má především Krkonošský národní park, který má spolu s Podkrkonoším postavení důležitého centra cestovního ruchu. Tento kraj je charakteristický značnou vertikální členitostí. „Z pohledu počtu a významu přírodních a kulturních hodnot patří Královéhradecký kraj mezi nejbohatší v České republice.“29
V rámci programu UNESCO Člověk a biosféra se Krkonoše spolu s dalšími pěti oblastmi v ČR řadí mezi biosférické rezervace. „Světová síť biosférických rezervací je rozprostřena tak, aby zahrnovala všechny základní biomy30 Země a postihovala
28 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Česká republika – Portréty krajů, str. 94
29 Tamtéž, str. 97
30 Coufalová V. a kol.: Ekologie a životní prostředí, str. 116. Dle Slovníčku vybraných pojmů se jedná o ekosystém pokrývající rozsáhlé území, které je pod vlivem obdobného podnebí, též šířkové zeměpisné pásmo, vegetační pásmo (tropický les, savana, jehličnatý les apod.)
různorodost jejich civilizačního zatížení.“31 Důležitý význam mají tyto rezervace především k ochraně biologické diverzity (rozmanitost živých forem) a pro ochranu živočišných a rostlinných druhů.
Příhraniční obce kraje se zahrnují do Euroregionu Glacensis. Tento euroregion slouží k podpoře péče o kulturní dědictví a to jak na straně ČR, tak i Polska. Důležitý je pro podporu regionálního rozvoje.
Tento kraj má v oblasti hospodářství zemědělsko-průmyslový charakter. V oblastech s významným cestovním ruchem je relativně více zastoupen obslužný sektor.
Svůj význam v oblasti hospodářství má strojírenství a textilní průmysl. Potravinářský a dřevozpracující průmysl zde působí ale pouze doplňkově.
Není zde k dispozici velké nerostné bohatství. Nachází se zde pouze slévárenské a sklářské písky, pískovec a stavební suroviny.
Podobně jako v Pardubickém kraji se zemědělství soustřeďuje do úrodného Polabí.
V této oblasti se pěstuje řepka olejka, cukrovka a také náročnější obiloviny. Ve vyšších polohách se pěstuje např. ovoce a zelenina, brambory, žito či ječmen. V produkci cukrovky se tento kraj řadí mezi významné producenty. Je zde výrazně zastoupena živočišná výroba, především chov prasat a skotu.
Královéhradecký kraj má především problém s nevyhovující a zastaralou silniční sítí.
3.3 Liberecký kraj
Tento kraj patří k nejmenším krajům ČR dle počtu obyvatel i rozlohou, jak je patrné z přílohy č. 1. Liberecký kraj má tedy rozlohu o velikosti 3163 km2, což je 4 % podíl v rámci ČR. Dále je z této přílohy patrné, že zde žije pouze 4,3 % obyvatel z celkového počtu ČR (tedy 0,43 mil. obyvatel). Počet obcí v daném kraji je oproti ostatním krajům v rámci sledovaného regionu menší a to 216 obcí, což je 3,5 % z celkového počtu v rámci České republiky. V Libereckém kraji je průměrná hustota zalidnění. Nejvíce jsou zde obyvatelé koncentrování v rámci liberecko-jablonecké aglomerace.
Řadí se do něho následující okresy: Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily.
Do kraje náleží větší počet velkoplošných chráněných území. Mezi ně se řadí Lužické hory, České středohoří, Český ráj, Kokořínsko, CHKO Jizerské hory a stejně jako v Královéhradeckém kraji má svůj důležitý význam Krkonošský národní park (západní částí)
31 Coufalová V. a kol.: Ekologie a životní prostředí, str. 94
a to v cestovním ruchu. Dále jsou často navštěvované: Český ráj, Máchovo jezero a Jizerské hory. Z hlediska cestovního ruchu je tento kraj významný především v zimní sezóně. „Téměř 60 % celkové rozlohy kraje zaujímají chráněné oblasti přirozené akumulace vod Jizerské hory, Krkonoše a Severočeská křída“32 Tím vzniká ve vztahu k hospodářskému rozvoji regionu důraz na ochranu vod.
Liberecký kraj má charakter průmyslového regionu. Přetrvává zde významné postavení výroby bižuterie a sklářský průmysl. Nový Bor, Železný Brod a Kamenický Šenov jsou důležitá sklářská střediska. Dále začíná být významný také automobilový průmysl.
Slévárenské a sklářské písky, štěrkopísky a stavební a dekorační kámen jsou zde využívány z nerostného bohatství. Především sklářské a slévárenské písky tvoří důležitý přírodní potenciál kraje. Na Českolipsku byla již těžba uranu zakázána z důvodů nízké výnosnosti a ekologickým škodám.
Minimální význam zde má zemědělství. Je zde nejvyšší podíl lesní půdy (přes 40 %
33), ale i naopak nejmenší podíl zemědělské a orné půdy. Lesy jsou narušeny exhalacemi ze zdrojů znečištění (Česká republika, Polsko a Německo).
Problémem jsou v tomto kraji ekologické zátěže. Pokračuje obnova zničených lesů Jizerských hor a západních Krkonoš. „Na Českolipsku probíhá náročná rekultivace území po těžbě uranu, která potrvá několik desetiletí.“34 Ralsko, což je bývalý vojenský výcvikový prostor, má zvláštní postavení. Toto území skrývá významný rozvojový potenciál (přírodní hodnoty).
Území Euroregionu Nisa je téměř totožné s územím daného kraje. Jeho přínosem je zabezpečení vzájemné spolupráce a snížení nevýhody příhraničního území.
32 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Česká republika – Portréty krajů, str. 87
33 Červinka, P. a kol.: Zeměpis České republiky, str. 76
34 Tamtéž, str. 76
