Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta národohospodá ř ská
Hlavní specializace: Regionalistika a ve ř ejná správa
FINAN Č NÍ A MAJETKOVÁ ANALÝZA M Ě STA BEROUNA
diplomová práce
Autor: Lucie Trune č ková
Vedoucí práce: Ing. Petr Toth, Ph.D.
Rok: 2006
Prohlašuji na svou č est, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatn ě a s použitím uvedené literatury.
Lucie Trune č ková
V Praze, dne 2. 5. 2006
Pod ě kování
Tímto si dovoluji pod ě kovat vedoucímu diplomové práce Ing. Petru Tothovi za p ř ipomínky, nám ě ty a č as, který mi v pr ů b ě hu zpracování diplomové práce v ě noval.
Dále velké pod ě kování pat ř í Ing. Petru Halouzkovi za poskytnutou pomoc a konzultace týkající se zpracovávaného tématu.
V neposlední ř ad ě pat ř í pod ě kování Ing. Ji ř ímu Chalupeckému,
tajemníkovi M ě stského ú ř adu v Beroun ě , a dalším pracovník ů m ú ř adu,
jmenovit ě Ing. Maršíkové, za zprost ř edkování a poskytnutí požadovaných
informací nutných ke zpracování diplomové práce.
Zadávací list
ANOTACE
Předmětem diplomové práce je „Finanční a majetková analýza města Berouna“.
Metoda finanční a majetkové analýzy retrospektivně a prospektivně analyzuje a následně optimalizuje finanční prostředky municipalit v závislosti na jejich majetku, na jeho množství, ceně a očekávaném způsobu využití. Metoda má za úkol zaplnit mezeru, která byla zjištěna při výzkumech.
Diplomová práce se skládá ze dvou částí. První část je věnována teoretickým oblastem souvisejícím s metodou FAMA, volbě základních ukazatelů a vhodných metod prognózování.
Druhá část se zaměřuje na praktickou část aplikace metody FAMA na příkladu města Berouna.
ANNOTATION
The topic of the diploma thesis is „Financial and asset analysis of the city Beroun“.
The method of the financial and asset analysis is retrospectively and prospectively analyses and then optimilizes the financial instruments of municipalities in dependence on their assets, its quantity, price and expected way of improvement. The method fills up the clear space, which was discovered during the research work.
The diploma thesis is divided into two parts. The first part is specialized on the theoretic section connected with the method of the financial and asset analysis, with choosing the absolute and relative indicators and the optimum method of predicting. The second part is focused on the application of the method of the financial and asset analysis on the example of the city Beroun.
OBSAH
ANOTACE ... 5
ANNOTATION ... 6
ÚVOD ... 8
1. FINANČNÍ A MAJETKOVÁ ANALÝZA MĚSTA ... 11
1.1. Metoda finanční a majetkové analýzy... 11
1.2. Časový rozměr metody finanční a majetkové analýzy... 11
1.3. Zdroje informací metody FAMA ... 13
2. ROZPOČTOVÁ SKLADBA ... 20
2.1. Historie rozpočtové skladby... 20
2.2. Rozpočtová skladba v roce 2005... 21
2.3. Druhové třídění rozpočtové skladby ... 24
3. ROZPOČTOVÉ UKAZATELE FAMA ... 49
3.1. Základní ukazatele... 49
3.2. Podílové ukazatele... 50
4. METODY PROGNÓZOVÁNÍ ROZPOČTU... 57
4.1. Metoda regresní analýzy – výběr vhodného modelu trendu ... 58
4.2. Růstové koeficienty... 65
4.3. Odhad na základě současné znalosti budoucího vývoje... 68
4.4. Srovnání metod prognózování... 69
5. FINANČNÍ A MAJETKOVÁ ANALÝZA MĚSTA BEROUNA ... 72
5.1. Charakteristika města Berouna... 72
5.2. Vývoj počtu obyvatel ... 75
5.3. Majetek ... 77
5.4. Rozpočet... 81
5.5. Investice... 92
5.6. Privatizace ... 100
5.7. Úvěry ... 102
5.8 Prognóza... 106
ZÁVĚR ... 113
PŘEHLED LITERATURY A POUŽITÝCH ZDROJŮ... 119
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ... 121
SUMMARY... 124
KEYWORDS:... 124
ÚVOD
Spolupráce na grantu „Financování obcí“, který byl přidělen Grantovou agenturou ČR pod číslem 402/03/1235 na léta 2003 – 2005 Katedře veřejné správy a regionálního rozvoje VŠE v Praze, mě přivedla na myšlenku věnovat svou diplomovou práci tomuto tématu a teoretické poznatky z průběhu řešení přenést na konkrétní příklad města Berouna. Za předmět své diplomové práce jsem tedy zvolila téma „Finanční a majetková analýza města Berouna“.
Metoda finanční a majetkové analýzy (dále FAMA) má za úkol zaplnit mezeru, která byla zjištěna při výzkumech předcházejících tvorbě rozvojových programů municipalit. Tato metoda retrospektivně i prospektivně analyzuje a následně optimalizuje finanční prostředky obcí a měst v závislosti na jejich majetku, na jeho množství, ceně a očekávaném způsobu využití. V diplomové práci se zaměřím na město Beroun a na jeho příkladě se pokusím aplikovat metodu FAMA.
Metoda finanční a majetkové analýzy může být využívána samostatně, i pro potřeby operativního řízení, neboť se do budoucna předpokládá, že analýza bude již provedena a pracovník bude jen modelovat možné trajektorie budoucího vývoje v závislosti na změnách, které bude přinášet realizace jednotlivých aktivit Programu rozvoje obce.
Za hlavní cíl diplomové práce jsem zvolila vlastní zpracování finanční a majetkové analýzy města Berouna. Mezi zprostředkující a dílčí cíle diplomové práce bych zahrnula následující:
• Aktualizace rozpočtové skladby dle platných právních předpisů
• Výběr vhodných základních a podílových ukazatelů pro metodu FAMA a jejich vymezení dle druhového třídění rozpočtové skladby
• Porovnání zvolených metod prognózování a zvolení vhodné metody pro prognózu metody FAMA
• Aplikace metody FAMA na konkrétním příkladu města Berouna
Diplomová práce se skládá ze dvou hlavních částí. První část je věnována teoretickým oblastem souvisejícím s metodou FAMA a volbě základních ukazatelů a vhodných metod prognózování. Druhá část se věnuje praktické části aplikace metody FAMA na příkladu města Berouna. Je hodnocena nejen celková situace hospodaření města a vývoje jeho rozpočtu za uplynulé pětileté období, ale i zhodnocení postavení města vzhledem k ostatním sledovaným městům stejné velikostní kategorie. Zároveň je kladen důraz i na majetek města a v neposlední řadě i na prognózu municipálního rozpočtu na následujících pět let.
V první kapitole se seznámíme s metodou FAMA, její definicí, zaměříme se na její cíle a jednotlivé části. Metodou FAMA se zabývá na Katedře veřejné správy a regionálního rozvoje Ing. Petr Toth, proto většina teoretických poznatků bude vycházet z jeho podkladů a rešerší, které vznikaly v průběhu prací na grantu.
V navazující druhé kapitole bude obecně popsána rozpočtová skladba, její stručná historie a především se podrobněji zaměříme na druhové členění rozpočtové skladby, které bude výchozí pro kapitolu třetí. Právě ve třetí kapitole vydefinujeme základní ukazatele dle druhového třídění rozpočtové skladby a z nich poté odvodíme podílové ukazatele, které poslouží pro vzájemnou porovnatelnost obcí v dané velikostní kategorii. Budou zkonstruovány tak, aby nemusely být s každou nepatrnou změnou rozpočtové skladby radikálně měněny a byla tak zajištěna kontinuita sledovaných údajů jednotlivých obcí. Čtvrtá kapitola porovná vybrané způsoby prognózování rozpočtových ukazatelů a jejím úkolem bude vybrat tu nejvhodnější metodu pro odhad vývoje rozpočtu do budoucích let nebo alespoň stanovit vhodnou kombinaci jednotlivých metod pro prognózování konkrétních základních rozpočtových ukazatelů.
Poslední, pátá kapitola, bude již věnována finanční a majetkové analýze města Berouna.
Členění této kapitoly bude vycházet z teoretického podkladu v první kapitole. Snahou bude zejména přiblížit finanční a majetkovou analýzu jejímu praktickému využití municipálních ekonomik a naznačit další možnosti a varianty využití této metody a pokusit se o její optimální využití. V rámci grantu vznikala databáze FAMA 2005, která shrnuje získaná data za předem určený vzorek obcí jednotlivých velikostních kategorií a v jejímž rámci je možné vytvářet dílčí analýzy a výpočty. Město Beroun budeme porovnávat s městy: Domažlice, Humpolec, Klatovy, Kolín, Kutná Hora, Moravská Třebová, Nové město na Moravě, Pelhřimov, Rakovník, Tachov, Žďár nad Sázavou, které se řadí do stejné velikostní kategorie.
Databáze FAMA2005 se po vložení získaných dat za město Beroun stala důležitým zdrojem
výsledných analýz. Na problematiku databáze FAMA 2005, její zaměření, obsah a výsledné analýzy se zaměřuje diplomová práce kolegy Davida Baštaře s názvem „Finanční a majetková analýza měst a obcí“ z roku 2006, která vznikala souběžně s touto diplomovou prací.
V závěru si shrneme celou problematiku metody FAMA, důraz bude kladen zejména na zhodnocení finanční a majetkové situace města Berouna s odkazem na závěry vyplývající z předchozích kapitol. V neposlední řadě bude obsaženo i vyjádření autora diplomové práce ke splnění zadaných cílů z úvodu.
1. FINAN Č NÍ A MAJETKOVÁ ANALÝZA M Ě STA
Finanční a majetková analýza (FAMA) je jedna z osvědčených součástí analytických postupů programu rozvoje měst a obcí. Sleduje stav majetku a jeho očekávaný vývoj, očekávané příjmy a výdaje, plánování investic, stav a další vývoj zadlužení a další činnosti a ukazatele týkající se financování municipality jako jednoho z nejdůležitějších předpokladů její samotné existence a fungování. Množství využitelných finančních prostředků, skutečný a požadovaný stav majetku a odhad vývoje budoucích příjmů jsou další výrazně omezující faktory plánování rozvoje municipalit a stanovení jejich cílů a vizí. [9.][10.]
1.1. Metoda finanční a majetkové analýzy
„Finanční a majetková analýza si svou vypovídací schopností klade za cíl postihnout širší a komplexnější pojetí sociálně-ekonomického rozvoje města než klasická finanční analýza, která se převážně věnuje rozpočtové stránce územního celku, často s důrazem na úvěrovou politiku.“ 1
Hlavním smyslem finanční a majetkové analýzy je zjistit úroveň hospodaření s obecním majetkem, tendence jeho vývoje a předpoklady, které jsou k tomu vytvářeny v obecních rozpočtech. Praktickým výsledkem analýzy je plán investičních akcí, návrhy na úvěrování investic, rozvaha o nárocích na reprodukci majetku, silné a slabé stránky pro SWOT analýzu.
Finanční a majetková analýza by se měla stát nedílnou součástí specializovaných analýz a koncepcí stejně jako komplexních rozvojových projektů veřejného sektoru měst a obcí.
Využití metody FAMA nelze hledat jen v samotném vytváření programů rozvoje a jeho částí, ale i v hodnocení jiných programů, především ex-ante, ale i ex-post. [9.][10.]
1.2. Časový rozměr metody finanční a majetkové analýzy
Stanovení obecné tendence ve vývoji sledovaných ukazatelů je podmíněno získáním delší časové řady údajů. Proto se provádí jak retrospektivní analýza sledovaných ukazatelů, tak i analýza prospektivní. Při odhadu vývoje jednotlivých ukazatelů se musí brát zřetel na takové jevy, mezi které patří míra inflace, míra meziročního vývoje daňových i ostatních příjmů,
1 Petr Toth a kolektiv: Financování obcí – sociálně ekonomický rozvoj systému, výstup z projektu GAČR 402/03/1235, Praha 2005, Oeconomica, ISBN 80-245-0957-1
výše přebytků ročních rozpočtů, ale také odhad vývoje hodnoty obecního majetku v dalších letech, odhad vývoje počtu obyvatel ve sledované obci apod. [9.][10.]
1.2.1. Retrospektivní analýza
Prvním krokem k provedení finanční analýzy rozpočtu je vždy vypracování retrospektivní analýzy, nebo-li analýzy vývoje rozpočtu v minulosti. „Vycházíme ze skutečných údajů finančního hospodaření za uplynulé roky, přičemž sledujeme hodnoty požadovaných skupin příjmů a výdajů, včetně údajů týkajících se zadluženosti obce. Zatímco některé metody finanční analýzy sledují dosavadní vývoj hospodaření obecního rozpočtu za delší časové období, jiné analýzy vycházejí z údajů za posledních 5 let. V podmínkách České republiky platí, že jakoukoliv retrospektivní analýzu obecních financí lze provést teprve až počínaje rokem 1993, kdy byl zaveden zcela nový systém daní a výrazné změny proběhly i v dotační politice státu.“ 2
Přímo úměrně s délkou časového období, za které sledujeme vývoj municipálního rozpočtu v minulosti, roste i možnost stanovení přesnějšího vývoje obecního rozpočtu do budoucna.
Podstata retrospektivní analýzy spočívá v určení tendencí příjmových a výdajových ukazatelů, souhrnně nazvaných ukazatelů základních (viz dále).
Dosavadní průběh vývoje ukazatelů obecního rozpočtu může být však ovlivněn a výrazně redukován určitými faktory, které působí jednorázově a neopakovatelně. Z pohledu obce může jít o faktory vnitřní nebo vnější, ale vždy znatelně naruší plynulost a kontinuitu vývojových tendencí. V neustále se měnících podmínkách a v prostředí, které se neočekávaně a dynamicky mění, můžeme výsledky prospektivní analýzy použít jen velice omezeně a s přihlédnutím k možným rizikům ovlivňujícím spolehlivost předpovědi. [10.]
1.2.2. Prospektivní analýza
Po provedení retrospektivní analýzy příjmové a výdajové stránky rozpočtu obce, vývoje majetku obce a sledování zadluženosti v minulých letech, můžeme přistoupit k provedení prospektivní analýzy. Údaje o budoucím vývoji rozpočtových ukazatelů potřebných pro tuto analýzu získáme na základě dvou možných přístupů. Za prvé lze vycházet z vývoje rozpočtu
2 Petr Toth a kolektiv: Financování obcí – sociálně ekonomický rozvoj systému, výstup z projektu GAČR 402/03/1235, Praha 2005, Oeconomica, ISBN 80-245-0957-1
v uplynulých letech tj. s využitím výsledků retrospektivní analýzy a nebo v druhém případě je možno odhadovat podobu rozpočtu na základě současné znalosti předpokladů budoucího vývoje. Tyto předpoklady mohou mít vnitřní povahu (z pohledu obce) a znamená to, že využijeme údaje ze schváleného rozpočtu. Takto lze použít údaje o předpokládaném čerpání dotací, o prodejích majetku a nebo meziročním vývoji apod. Uvedené předpoklady však mohou mít i podobu vnějších faktorů ovlivňujících rozpočet, například v podobě vývoje míry inflace, která je obecně očekávána. „Použití tohoto přístupu může však narážet na nemožnost určit tyto předpoklady pro všechny sledované kategorie obecního rozpočtu. Navíc je problém i jejich určení v jednotlivých letech až k horizontu našeho sledování.“3
Na obou přístupech lze nalézt výhody i nevýhody. Ve skutečnosti se nepoužívá v čisté formě ani jeden z uvedených přístupů, ale v rámci zvolené metodiky se používá vhodná kombinace obou přístupů. U obou přístupů platí obecná zákonitost , že s delším projektovaným obdobím do budoucna klesá i přesnost odhadů. [10.]
1.3. Zdroje informací metody FAMA
Vstupní zdroje informací (viz schéma č. 1.1.) rozdělujeme do šesti základních okruhů:
• Vývoj počtu obyvatel obce
• Majetek - výkaz aktiv a pasiv obcí
• Vývoj rozpočtu obce
• Investiční program municipality
• Privatizační program
• Dluhová služba – splátkový kalendář
3 Petr Toth a kolektiv: Financování obcí – sociálně ekonomický rozvoj systému, výstup z projektu GAČR 402/03/1235, Praha 2005, Oeconomica, ISBN 80-245-0957-1
Schéma č. 1.1. – Zdroje informací
Zdroj: Vlastní schéma autora DP
1.3.1. Vývoj počtu obyvatel
Tento ukazatel nám dává představu o velikosti obce a je prvním ukazatelem, který hodnotíme v případě volby podobných obcí pro komparační analýzu. Zároveň je důležitou součástí při vytváření relativních ukazatelů finanční a majetkové analýzy.
V rámci retrospektivní a prospektivní analýzy je vytvořena první a nejjednodušší tabulka s údaji o počtu obyvatel. Vycházíme ze zvoleného časového záběru retrospektivní analýzy, kdy podle délky sledovaného období zjistíme v jednotlivých letech i počet obyvatel. Poté pomocí prognózy, v nejlepším případě ve spolupráci s příslušnými odborníky z oboru demografie, určíme předpokládaný vývoj počtu obyvatel v časovém horizontu prospektivní finanční a majetkové analýzy. [10.] [12.]
1.3.2. Majetek
Každá obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Prostřednictvím majetku zabezpečuje obec své potřeby a podporuje podnikání. Bez svého vlastního majetku by nemohla obec řádně zabezpečovat veřejné statky a služby.
Řádná evidence a ocenění majetku, zpracované plány na využívání majetku a odhady finanční náročnosti prosté reprodukce majetku a jeho rozvoje jsou základními předpoklady pro efektivní činnost obce v oblasti majetku.
ROZPOČET
POČET OBYVATEL
PRIVATIZACE
ÚVĚRY INVESTIČNÍ
PROGRAM MAJETEK
OBEC
Mezi soupisem majetku a rozpočtu existuje vzájemná souvislost s investičními záměry města.
V rozpočtu musí být vymezeny prostředky mimo jiné na údržbu majetku a investiční záměry by se měly opírat o skutečný stav disponibilního majetku a o možnosti jeho využití.
Základem evidence majetku je jeho soupis a na něj bezprostředně navazující ocenění. U velké části majetku není známa jejich skutečná hodnota, neboť obce nemusely a stále ještě nemusejí odepisovat majetek. V evidenci se z tohoto důvodu využívají původní pořizovací ceny, které ani zdaleka neodpovídají skutečné hodnotě majetku.
Nakonec je třeba provést zhodnocení stavu majetku z hlediska požadavků na modernizaci a kapacitu. Všechny výše uvedené informace o majetku lze shrnout do passportu majetku. Ve skutečnosti obce však passport majetku obvykle nevytvářejí a proto je nutné jako zdroj informací využít rozvahu. Pro kvalifikované analytické práce je nutné zjistit další informace šetřením přímo v municipalitě, především privatizační záměry obce, které jsou nezbytnou podmínkou pro prognózování dalšího rozvoje.
Majetek je možné sledovat prostřednictvím předem navržených ukazatelů, které pro potřeby analýzy plně postačují. Strukturu jednotlivých ukazatelů ukazuje následující tabulka č. 1.1.
Tab. č. 1.1.
Ukazatele majetku
Ukazatel majetku Poznámka Číslo řádku výkazu 60M
Stavby ř. 18
Dlouhodobý hmotný majetek ř. 26
Stálá aktiva ř. č. 9 + 15 + 26 + 33 + 40
Majetek celkem Aktiva stálá a oběžná ř. č. 121
Zdroj: Dle Podkladová studie Poznámky k „majetku obcí“, Ing. P. Halouzka
Pro zhodnocení stavu majetku obce a pro srovnávání s ostatními obcemi stejné velikostní kategorie se používají nejrůznější ukazatelé. Nejběžněji hodnota majetku v absolutním vyjádření a hodnota majetku připadající na 1 obyvatele v tis. Kč. [10.]
1.3.3. Vývoj rozpočtu obce
V hospodaření obcí neexistuje jednotnost a shoda, protože každá obec je zcela jedinečný subjekt. Z tohoto pohledu je postup finanční a majetkové analýzy nutno chápat jako model, který se bude prakticky realizovat na základě místních podmínek. Jednotlivé ukazatele potom lze ubírat, upravovat či přidávat. Z výše uvedených důvodů je vhodné dodržovat platnou rozpočtovou skladbu a využívat pro naplňování jednotlivých základních ukazatelů jejího druhového třídění.
Odhad základních ukazatelů příjmů a výdajů se provede metodou extrapolace dosavadního vývoje. Aby bylo možné stanovit obecné tendence ve vývoji rozpočtu, je nutné vytvořit delší časovou řadu jejich hodnot. Provedeme opět jak retrospektivní, tak i prospektivní analýzu rozpočtu.
Některé prognózy jsou neodhadnutelné, protože nelze na místní, regionální, ani státní úrovni jejich vývoj predikovat (např. mimořádné účelové dotace, které jsou ovlivněny aktivitou zastupitelstva, vyhlášenými dotačními tituly vyšších veřejnosprávních úrovní včetně fondů EU).
Nestabilní poměry v ekonomice, časté změny zákonů, jiné nepředvídatelné skutečnosti mohou být překážkou pro použití modelu finanční a majetkové analýzy, především potom části zabývající se prognózou do budoucna. Neznamená to však, že tuto metodu nelze použít vůbec. Této situaci lze předejít vypracováním více variant možného vývoje rozpočtu.
V případě využití výpočetní techniky a příslušných programů není variantní vypracování časově náročné.
Základní ukazatele příjmů a výdajů doplňují relativní rozpočtové ukazatele, které mají velice důležitou informační roli. Nejčastěji se s nimi setkáváme v podobě poměru nebo procenta získaného vydělením jednoho základního rozpočtového ukazatele jiným. Některé ukazatele mohou být sestrojeny v přepočtu na jednoho obyvatele. Význam relativních ukazatelů je v několika směrech. Jednak představují důležitý nástroj, který přináší analytikovi dílčí informaci o struktuře a stavu obecního rozpočtu za daný rok v jednoduché podobě. Dále prostřednictvím relativních ukazatelů můžeme sledovat hlavní trendy v hospodaření municipality jak v rámci retrospektivní, tak prospektivní analýzy.
Základním rozpočtovým ukazatelům, stejně tak i podílovým je věnována třetí kapitola, která tuto problematiku rozebírá více podrobněji. [10.][12.]
1.3.4. Dluhová služba
„Sledování rozsahu úvěrů, jejich splácení, výše a úhrada úroků z úvěrů je důležité zejména pro budoucí vývoj financí obce. Při sestavování rozpočtu je třeba tyto položky brát v úvahu a při rozhodování o přijetí úvěru a jeho výši se musí dbát na to, aby jeho splácení v budoucích letech nepředstavovalo příliš velkou zátěž pro municipalitu, tj. aby podíl splátek jistiny a úroku nepředstavoval příliš velký podíl na celkových výdajích obce, což by mohlo ovlivnit její další činnost.“ 4[10.]
Pro správné plánování splátek úvěru a pro přehled stavu zadlužení municipality je třeba mít zpracovaný splátkový kalendář. Splátkový kalendář může být evidován v následující struktuře, kterou nastiňuje tabulka č. 1.2.
Tab. č. 1.2.
Splátkový kalendář úvěru NÁZEV ÚVĚRU
ROK Rok x+1 Rok x+2 Rok x+3 Rok x+4 CELKEM v tis. Kč
Splátka jistiny
Splátka úroku
CELKEM v tis. Kč
Zdroj: Návrh autora DP
Nejčastěji obce využívají bankovní úvěry se splatností kolem 10 – 20 let s úrokovou mírou přesahující 10 %. Úvěry však mohou mít i podobu vydaných obligací, leasingu, úvěrů od různých fondů nebo z programů.
4 Petr Toth a kolektiv: Financování obcí – sociálně ekonomický rozvoj systému, výstup z projektu GAČR 402/03/1235, Praha 2005, Oeconomica, ISBN 80-245-0957-1
Banky prověřují úvěruschopnost svých klientů, aby snížily nebezpečí nežádoucího zadlužení až předlužení municipality. Pro hodnocení schopnosti obce dostát svých závazků se využívají propočtové ukazatele v závislosti na předem stanovené optimální výši nebo zvolených limitách. [10.]
1.3.5. Investiční program
Při sestavování rozpočtu na následující rozpočtové období je třeba brát v úvahu pořizování investic. Obec se rozhoduje, zda bude rozšiřovat svůj majetek a poskytované služby a zjišťuje, zda na to bude mít dostatek zdrojů v rozpočtu. Při úvaze o nové investici se rozhoduje především o tom, zda pořídit zcela nový statek, nebo zda vynaložit prostředky na opravu či přeměnu stávajícího majetku.
První fází je stanovení priorit tzn. že se seřadí plánované investice podle naléhavosti, důležitosti a finanční náročnosti. Stanovení priorit musí vycházet z dlouhodobé strategie municipality. Vychází se především z objektivních potřeb obce. Nejdříve se obecně realizují investice do infrastruktury, po té teprve přichází na řadu investice ostatní.
Pro zpracování prospektivní analýzy je třeba investiční program přehledně zanést do tabulky, kde v řádcích jsou plánované investiční akce, ve sloupcích pak roky realizace jednotlivých aktivit. V průsečíku řádků a sloupců potom najdeme sumy částek v tis. Kč, které jsou v daném roce pro uvažovanou akci plánovány. Viz tabulka č. 1.3.
Tab. č. 1.3.
Investiční program
Název investiční akce Rok x+1 Rok x+2 Rok x+3 Rok x+4 CELKEM v tis. Kč
Investice A
Investice B
CELKEM v tis. Kč
Zdroj: Dle Ing. Petr Toth: Finanční a majetková analýza hospodaření obcí, Disertační práce, VŠE, 2001
Toto zobrazení slouží jako jednoduchá a účinná prezentace veřejnosti, ale také jako podklad pro sestavování rozpočtu a pro případnou žádost o úvěr. Pro srovnání obcí se používají opět nejrůznější ukazatele: hodnota majetku na obyv., hodnota investic na obyv., hodnota investic na 1 mil.Kč majetku atd. (viz ukazatele hodnocení majetku a investic).
Tabulka shrnující plánované investiční záměry je vstupem finanční a majetkové analýzy.
V případě, že municipalita nemá podobný program zpracován, je jejím výstupem. [10.][12.]
2. ROZPO Č TOVÁ SKLADBA
2.1. Historie rozpočtové skladby
Rozpočtová skladba v dnešní podobě má za sebou přibližně osmiletou dobu trvání. „Starou“
rozpočtovou skladbu vydalo ještě Federální ministerstvo v roce 1986. Tato rozpočtová skladba a její principy byly opuštěny na konci roku 1996 a počátkem roku 1997 nabyla účinnosti nová rozpočtová skladba.
Poznatky z praktického fungování nové klasifikace si vynutily například doplnit některé položky a paragrafy a naopak jiné zrušit jako nepotřebné. Výchozí předpis o rozpočtové skladbě, vydaný jako Opatření MF ČR o rozpočtové skladbě č.j. 111/27947/1996, byl proto počínaje rokem 1998 nahrazen novým předpisem, vydaným jako Opatření MF ČR o rozpočtové skladběč.j. 111/4200/1997.
Rozpočtová skladba byla znovu významně novelizována s účinností od roku 2001, Opatřením MF č.j. 114/117849/2000. Nová úprava předpisu zohledňovala zejména nové územně správní uspořádání České republiky a to konkrétně vznik krajů, novou úpravu rozpočtových pravidel republiky a mimo jiné také vznik Národního fondu přijímajícího prostředky pomoci České republice od Evropské unie.
Poslední významná změna rozpočtové skladby proběhla v roce 2003. Nové znění předpisu odráží především ukončení existence okresních úřadů a posílení funkcí krajských samospráv.
Jednak také doplňuje a upřesňuje řadu položek a paragrafů a v některých případech zasahuje i do struktury seskupení a podseskupení.
Významným krokem z hlediska legislativy je nahrazení předchozí formy Opatření Ministerstva financí formou vyhlášky tohoto úřadu, která se publikuje v plném znění ve Sbírce zákonů. Rozdíl od ostatních novelizací je také v tom, že tento předpis již nic nemění na základních principech a logice používání rozpočtové skladby, jak bylo zvykem v letech minulých. [4.]
2.2. Rozpočtová skladba v roce 2005
V současné době je podrobné členění rozpočtů územních samospráv v České republice upraveno rozpočtovou skladbou. Rozpočtovou skladbu upravuje Vyhláška č. 323 Ministerstva financí ČR ze dne 2. července 2002 o rozpočtové skladbě ve znění vyhlášky č. 568/2002 Sb. a vyhlášky č. 484/2003 Sb. Ministerstvo upravilo tuto problematiku dle §2 odst.
4 zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), a dle §12 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. [3.]
Vyhláškou č. 323/2002 Sb. o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů, je stanovena rozpočtová skladba jakožto jednotné třídění příjmů a výdajů, které se uplatňuje v rozpočtech organizačních složek státu, při sledování plnění státního rozpočtu, při sledování čerpání rezervního fondu organizačních složek státu, v rozpočtech státních fondů, při pohybech na účtech státních finančních aktiv, při peněžních operacích spojených s řízením likvidity státního rozpočtu a při plánovaných a skutečných operacích rozpočtů a ostatních peněžních fondů obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí s výjimkou fondu cizích prostředků, fondu sdružených prostředků a fondu podnikatelské činnosti, jak je ustanoveno v prvním odstavci paragrafu číslo jedna. Samotná rozpočtová skladba je uvedena v příloze vyhlášky. [3.][26.][27.][28.]
Druhý paragraf vyhlášky o rozpočtové skladbě se věnuje hlediskům třídění příjmů a výdajů. Dle této vyhlášky jsou rozlišovány čtyři hlediska třídění příjmů a výdajů. Hledisko odpovědnostní, druhové, odvětvové a konsolidační.
Z hlediska odpovědnostního se třídí příjmy a výdaje státního rozpočtu a to podle správců jednotlivých kapitol. Jednotkou třídění je kapitola státního rozpočtu (dále jen „kapitola“) 5 Svou vlastní kapitolu mají jednotlivá ministerstva, např.
Kapitola 312 Ministerstvo financí
Kapitola 317 Ministerstvo pro místní rozvoj
5§3 písm. g) a §10 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Ale nejenom jednotlivá ministerstva, ale i např. Kancelář prezidenta republiky, Poslanecká sněmovna Parlamentu, Senát Parlamentu, Český statistický úřad, Nejvyšší kontrolní úřad, Státní dluh nebo Rada pro rozhlasové a televizní vysílaní mají svou vlastní kapitolu.
Kompletní třídění dle kapitol je uvedeno v příloze A - Vyhlášky o rozpočtové skladbě, včetně číselného označení.
Hledisko druhového členění je stěžejní pro potřeby finanční a majetkové analýzy v této práci. Z tohoto členění budeme vycházet i nadále, zejména při stanovení základních ukazatelů finanční a majetkové analýzy a potom i na konkrétním příkladě města Berouna. Z tohoto hlediska se třídí všechny příjmy a výdaje podle příjmových a výdajových druhů. Jednotkami třídění jsou rozpočtové třídy, které jsou zároveň nejvyšší jednotkou tohoto třídění. Rozpadají se na seskupení rozpočtových položek, dále na podseskupení rozpočtových položek a rozpočtové položky, které jsou naopak nejnižší jednotkou. Druhovému členění bude věnována celá následující podkapitola 2.3., která bude vycházet především z přílohy B - Vyhlášky o rozpočtové skladbě. [3.]
Schéma č. 1 – Druhové hledisko třídění příjmů a výdajů
Zdroj: Vyhláška č. 323/2002 Sb. o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů, schéma autora diplomové práce
1 5 1 1
Třída 1
Daňové příjmy
Seskupení 15
Majetkové daně
Položka 1511 Daň z nemovitosti
Podseskupení položek 151
Daně z majetku
Dalším hlediskem je hledisko odvětvové. Podle něho se třídí příjmy a výdaje na odvětví.
Odvětvím se rozumí typ činnosti, ze které příjmy plynou nebo na kterou činnost se výdaje vynakládají. Jednotkami třídění jsou rozpočtové skupiny, které se dále rozpadají na oddíly a pododdíly a ty na jednotlivé paragrafy. 6 Toto hledisko využívají mnohdy obce při tvorbě výdajové části municipálního rozpočtu. Kompletnímu přehledu náleží příloha C - Vyhlášky o rozpočtové skladbě. [3.]
Schéma č. 2 – Odvětvové hledisko třídění příjmů a výdajů
Zdroj: Vyhláška č. 323/2002 Sb. o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů, schéma autora diplomové práce
Poslední hlediskem třídění je hledisko konsolidační, kdy se příjmy a výdaje třídí na záznamové jednotky. „Konsolidace je jednou z hlavních podmínek možnosti aplikace rozpočtové skladby postavené na peněžním principu a vztažené univerzálně na veškeré operace účtů charakteru veřejných rozpočtů. Jejím smyslem je očistit údaje o rozpočtu nebo skutečnosti peněžních operací o interní přesuny peněžních prostředků uvnitř jednotky, za kterou se operace sledují.“ 7 [4.]
Z tohoto hlediska se třídí výdaje vynakládané uvnitř soustavy veřejných rozpočtů a ostatních veřejných peněžních fondů a příjmy vznikající uvnitř této soustavy, a to v případě, že
6 §2 odst. 4 a §3 odst. 4 Vyhlášky č. 323/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů
7 J. Kinšt: Rozpočtová skladba po novele v roce 2003 a praktické příklady: publikace pro pracovníky orgánů státní správy, obcí, krajů a jejich organizačních složek, Praha 2002, Pragoeduca, ISBN 80-7310-006-1
5 5 1 2
Skupina 5
Bezpečnost státu a právní
ochrana Oddíl 55
Požární ochrana a integr.
záchranný systém
Paragraf 5512 Požární ochrana
– dobrovolná část
Pododdíl 551
Požární ochrana
skutečnost, že jde o tyto příjmy a výdaje, není vyjádřena již v druhovém třídění. Tyto příjmy a výdaje se třídí podle stupňů konsolidace.
Stupněm konsolidace se pro účely této vyhlášky rozumí okruh veřejných rozpočtů a ostatních veřejných peněžních fondů, mezi nimiž peněžní převody, představující na jedné straně výdaje těchto rozpočtů a fondů a na druhé straně jejich příjmy, probíhají, určený podle toho, jak se údaje o těchto příjmech a výdajích sumarizují. 8 Záznamové jednotky s číselným i slovním označení jsou uvedeny v příloze D - Vyhlášky o rozpočtové skladbě. [26.][27.][28.]
Pro příklad uvádím tyto záznamové jednotky:
023 Převody uvnitř peněžního fondu Převody především uvnitř státního rozpočtu. Použije se také zároveň s přeúčtováním investice z neinvestičních do investičních výdajů.
028 Dotace přijaté z území jiného kraje Dotace přijaté obcí nebo krajem od obce v jiném kraji nebo od jiného kraje.
036 Půjčené prostředky poskytnuté na území jiného kraje Návratná finanční výpomoc, půjčka nebo úvěr poskytnuté obcí nebo krajem obci v jiném kraji nebo jinému kraji.
2.3. Druhové třídění rozpočtové skladby
Jak již bylo zmíněno v předchozí podkapitole, právě druhové členění bude výchozí pro potřebu finanční a majetkové analýzy, neboť jako jediné hledisko umožňuje pohled, jak na příjmy, tak i na výdaje municipality a umožňuje nám prostřednictvím rozpočtové skladby stanovit základní ukazatele, které budou jednotné pro každou obec a tudíž vzájemně srovnatelné. Druhové členění bylo zvoleno také vzhledem ke skutečnosti, že všechny obce České republiky jsou povinny v tomto členění vést evidenci svých rozpočtových položek a to usnadňuje práci především pro sběr a hodnocení získaných údajů přímo od pracovníků obecních úřadůči z informačního systému Ministerstva Financí ARIS.
V rámci druhového třídění rozpočtové skladby rozlišujeme tři základní okruhy peněžních operací. Každou peněžní operaci lze zařadit do některého ze tří okruhů, kterými jsou příjmy, výdaje a financování. Nyní se postupně zaměříme na každý okruh zvlášť a podrobněji
8 §2 odst. 5 Vyhlášky č. 323/2002 Sb. o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů
rozebereme. V následujícím textu je navázáno na část diplomové práce Ing. Karla Vostrého pojednávající o druhovém členění rozpočtové skladby. Dle aktuální rozpočtové skladby9 jsou vybrány pro nás nejdůležitější položky druhového členění, aby mohly být posléze zaktualizovány i základní ukazatele v navazující kapitole. Jako první se zaměříme na příjmy, poté na výdaje a v neposlední řadě také na financování. V jednotlivých třídách není uváděn úplný výpis jednotlivých položek rozpočtové skladby, neboť některé položky se vztahují pouze na kraje a některé jsou obcemi využívány jen velice zřídka. Zaměřili jsme se proto pouze na položky, které jsou důležité na sestavení základních ukazatelů pro finanční a majetkovou analýzu. [4.][9.]
2.3.1. Příjmy
„Příjmy rozumíme veškeré nenávratně inkasované prostředky, opětované i neopětované, z domácí ekonomiky i ze zahraničí, včetně přijatých darů a dotací a přijaté splátky půjček, poskytnutých za účelem rozpočtové politiky.“ 10 [4.]
Příjmy jsou obsahem 1. – 4. třídy druhového třídění rozpočtové skladby, viz schéma č. 3 – Příjmy – třídění dle druhové rozpočtové skladby. Dále dělíme příjmy na vlastní příjmy a přijaté dotace. Vlastní příjmy reprezentuje 1. – 3. třída druhového třídění rozpočtové skladby, přijaté dotace jsou obsahem třídy 4.
Schéma č. 3 – Příjmy – třídění dle druhové rozpočtové skladby
Zdroj: Schéma autora DP dle vyhlášky č. 323/2002 Sb. o rozpočtové skladbě
9 Vyhláška č. 323/2002 Sb. o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů
10 J. Kinšt: Rozpočtová skladba po novele v roce 2003 a praktické příklady: publikace pro pracovníky orgánů státní správy, obcí, krajů a jejich organizačních složek, Praha 2002, Pragoeduca, ISBN 80-7310-006-1
PŘÍJMY
DAŇOVÉ PŘÍJMY NEDAŇOVÉ PŘÍJMY KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY
PŘIJATÉ DOTACE
Vlastní příjmy
Vlastní příjmy, které jsou v rozpočtové skladbě tvořeny 1. – 3. třídou dále dělíme na příjmy kapitálové a běžné. Kapitálové příjmy zahrnují především příjmy z prodeje aktiv města, tedy zejména z prodejů dlouhodobého majetku. Jejich základním rysem je jejich neopakovatelnost.
Z toho plyne pravidlo, že by tyto příjmy neměly být využívány na financování běžných výdajů. Optimální využití těchto příjmů by mělo směřovat na pořízení dalších investic. Tedy objem kapitálových příjmů by se měl rovnat objemu kapitálových výdajů včetně přijatých úvěrů.
Naopak běžné příjmy, které jsou obsahem 1. a 2. třídy druhového třídění rozpočtové skladby, jsou určené především na zabezpečení běžného chodu obecního či městského úřadu, na provoz komunálních bytů, zajištění požárního záchranného sboru atd. Jako běžné příjmy považujeme jednak povinné neopětované příjmy tj. daňové příjmy a také veškeré opětované příjmy tj. nedaňové. Pro naše účely nebudeme však běžné příjmy v tomto smyslu používat.
Daňové příjmy tvoří páteř městských rozpočtů. Jejich velikost nemohou města ovlivnit, neboť jsou mezi obce rozdělovány na základě zákona o rozpočtovém určení daní.11 V rozpočtové skladbě jsou daňové příjmy obsahem 1. třídy.
TŘÍDA 1 – DAŇOVÉ PŘÍJMY
Daňové příjmy jsou povinné neopětované příjmy plynoucí z daní. Patří mezi běžně se opakující příjmy obcí.
11 – Daně z příjmů, zisku a kapitálových výnosů
111 – Daně z příjmů fyzických osob (DPFO)
Tyto daně jsou universálním typem individuálních důchodových daní. Jedná se o sdílené daně a zároveň i o daně výlučné. U sdílených daní plyne do rozpočtu obce předem stanovené pevné procento z celkového výnosu této daně, u daní výlučných spadá část daně přímo do rozpočtu obce.
11 Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů
V základních ukazatelích následující kapitoly sledujeme ukazatel DPFO ze závislé činnosti tj.
položku 1111 a DPFO z vlastní činnosti tj. položky 1112 – 1119.
1111 – Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků 1112 – Daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti 1113 – Daň z příjmů fyzických osob z kapitálových výnosů
1119 – Zrušené daně, jejichž předmětem je příjem fyzických osob
112 – Daně z příjmů právnických osob
Jedná se o daně sdílené. Zdaňován je zisk a ostatní příjmy právnických osob. Zvlášť sledujeme ve FAMA skutečnost je-li poplatníkem daně obec, DPPO za obce tj. položka 1122.
Položka 1121 nám naplňuje ukazatel DPPO bez obcí.
1121 – Daň z příjmů právnických osob
1122 – Daň z příjmů právnických osob za obce
12 – Daně ze zboží a služeb v tuzemsku
Do tohoto seskupení položek patří například daň z přidané hodnoty tj. DPH, která ve FAMA tvoří samostatný ukazatel DPH.
121 – Obecné daně ze zboží a služeb v tuzemsku
1211 – Daň z přidané hodnoty
13 – Daně a poplatky z vybraných činností a služeb
132 – Daně a poplatky z provozu motorových vozidel
133 – Poplatky a odvody v oblasti životního prostředí
Položky podseskupení 132 a 133 nemají samostatný základní ukazatel, ale jsou zahrnuty v celkovém ukazateli daňových příjmů. Jednotlivé položky těchto podseskupení viz příloha.12
134 – Místní poplatky z vybíraných činností a služeb
Pro potřeby finanční a majetkové analýzy shrnujeme do základního ukazatele pouze položky podseskupení 134 – Místní poplatky z vybíraných činností a služeb a to pod názvem místní poplatky. Dle platné právní úpravy13 je místních poplatků devět. Obec tyto místní poplatky zavádí na základě své obecně závazné vyhlášky pro svůj územní obvod.[30.][39.]
Místní poplatky jsou ukládané za účelem zdanění určité aktivity či vyjadřují místní specifikum a nemají charakter platby za službu vykonanou vybírající institucí. Jednotlivé položky jsou:
1341 - Poplatek ze psů
1342 – Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt 1343 - Poplatek za užívání veřejného prostranství 1344 - Poplatek ze vstupného
1345 - Poplatek z ubytovací kapacity
1346 - Poplatek za povolení vjezdu do vybraných míst 1347 - Poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj 1348 - Poplatek za zhodnocení stavebního pozemku 1349 - Zrušené místní poplatky (jejich doplatky)
135 – Ostatní odvody z vybraných činností a služeb
1351 – Odvod výtěžku z provozování loterií 1352 – Odvod za státní dozor
136 – Správní poplatky
12 Příloha B - Vyhláška č. 323 ministerstva financí ze dne 2. července 2002 o rozpočtové skladbě, ve znění vyhlášky č. 568/2002 Sb. a vyhlášky č. 484/2003 Sb.
13 Zákon č. 229/2003 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Zahrnuje poplatky stanovené zákonem o správních poplatcích14 za správní úkony a správní řízení, jehož výsledkem jsou vydaná povolení, rozhodnutí apod.
1361 – Správní poplatky
15 – Majetkové daně
Z historického hlediska jsou nejdéle využívaným typem daně. Patří mezi daně přímé. Nejsou významným příjmem municipálních rozpočtů, ale jejich výnos je dlouhodobě stabilní a lehce odhadnutelný. Z tohoto důvodu narůstá její důležitost zejména na místní úrovni.
151 – Daně z majetku
1511 – Daň z nemovitostí
V současné době je to jediná oficiální daň, u které má obec možnost alespoňčástečně ovlivnit velikost jejího výnosu. Daň z nemovitosti se dle zákona 15 týká nemovitého majetku ve vlastnictví, tj. pozemků a staveb. Daňovou základnu i daňové sazby určuje vláda, v pravomoci obce je stanovit výslednou výši sazby daně přidělením určitého korekčního koeficientu.
Stejně jako položka 1511 – daň z nemovitosti se nazývá jeden ze základních ukazatelů FAMA. [32.]
17 – Ostatní daňové příjmy
170 – Ostatní daňové příjmy
1701 – Nerozúčtované a neidenfikované daňové příjmy
Do této položky se řadí veškeré daňové příjmy nerozúčtované, neidentifikované nebo nezařaditelné do jiných položek.
14 Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
15 Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů
Daňové příjmy se jako celek odráží ve finanční a majetkové analýze jako ukazatel daňových příjmů celkem. Rozsah tohoto ukazatele je dán položkami 1111 – 1705.
TŘÍDA 2 – NEDAŇOVÉ PŘÍJMY
Nedaňové příjmy, které tvoří celou 2. třídu, jsou především příjmy z pronájmu městských nemovitostí a dalšího majetku, příjmy za poskytování komunálních služeb, z prodeje neinvestičního majetku, přijaté vratky transferů apod.
21 - Příjmy z vlastní činnosti a odvody přebytků organizací s přímým vztahem
Ve finanční analýze jsou seskupení 21 ukazatelem příjmů z vlastní činnosti. Tyto příjmy jsou celkem pravidelné, jejich výše není pro municipální rozpočet zanedbatelná a je vhodné jim věnovat v základních ukazatelích finanční analýzy pozornost.
211 - Příjmy z vlastní činnosti
Příjmy z vlastní činnosti zahrnují veškeré příjmy spojené s poskytováním veřejných služeb a výrobků, za které je inkasován určitý poplatek, zejména položka 2111. Ale i příjmy z prodeje zboží zakoupeného za účelem dalšího prodeje a jednorázové nákupy zboží, které obec hromadně nakoupí a dále prodává občanům (např. popelnice). Ty zařazujeme k položce 2112.
2111 - Příjmy z poskytování služeb a výrobků 2112 - Příjmy z prodeje zboží
2113 - Příjmy ze školného
2119 - Ostatní příjmy z vlastní činnosti
212 - Odvody přebytků organizací s přímým vlivem
2122 - Odvody příspěvkových organizací
Tato položka zahrnuje příjmy odvodů z provozu nebo z odpisů příspěvkových organizací, nikoliv např. vratky dříve poskytnutých příspěvků.
2123 - Ostatní odvody příspěvkových organizací
Do této položky se započítávají i jiné příjmy odvodů příspěvkových organizací, např. odvody příjmů z prodeje nemovitého majetku ve správě.
213 - Příjmy z pronájmu majetku
Jedná se o příjmy získané pronájmem obecního majetku. V případě pronájmu majetku si obec zajišťuje dlouhodobý příjem do rozpočtu.
2131 - Příjmy z pronájmu pozemků
2132 - Příjmy z pronájmu ostatních nemovitostí a jejích částí 2133 - Příjmy z pronájmu movitých věcí
2139 - Ostatní příjmy z pronájmu majetku
214 - Příjmy z úroků a realizace finančního majetku
Tato položka zahrnuje zejména přijaté úroky z bankovních účtů (vkladů) a z poskytnutých půjček, ale také úroky ve formě diskontu inkasovaného při nákupu cizího dluhopisu.
2141 - Příjmy z úroků
2142 - Příjmy z podílu na zisku a dividend 2143 - Realizované kurzové zisky
215 – Soudní poplatky
Zahrnuje poplatky za řízení a za úkon podle zákona o soudních poplatcích16.
2151 – Soudní poplatky
16 Zákon č. 368/1992 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Příjmy z vlastní činnosti obce představují velkou skupinu zdrojů pro příjmovou stránku rozpočtu obce. Jejich výše závisí na aktivitě zastupitelstva a orgánů obce, ale i na majetkovém bohatství a lidském potenciálu. Zahrnují především příjmy z pronájmu obecního majetku a dále také příjmy z příspěvkových organizací apod. Nová zákonná úprava17 ruší rozpočtové organizace a nahrazuje je tzv. organizačními složkami. „Ziskové příjmy z vlastní činnosti nelze nadměrně intenzifikovat, neboť tato činnost není hlavní náplní veřejného sektoru. S tím souvisí možné omezení v poskytování veřejných statků, které je nežádoucí.“18 Ukazatel příjmů z vlastní činnosti je tvořen součtem položek 2111 až 2151.
22 - Přijaté sankční platby a vratky transferů
23 - Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaňové příjmy 24 - Přijaté splátky půjčených prostředků
Jednotlivé položky v rámci výše uvedených seskupení 22 - 24 jsou převážně objemově nestabilní a nepravidelně se opakující. Často jsou příjmem doplňkového charakteru, i když ne vždy příjmem zanedbatelným. Obsahují především splátky, finanční vypořádání, dary, sankční platby od různých subjektů apod. Ve finanční analýze se tyto položky objevují s souhrnném základním ukazateli ostatní příjmy v rozsahu položek 2210 – 2482.
TŘÍDA 3 – KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY
Třetí třídu druhového členění rozpočtové skladby tvoří kapitálové příjmy. V případě těchto příjmů se často jedná o velké objemy finančních prostředků, které jsou součástí příjmové stránky rozpočtu municipality, ale v podstatě jde o zdroje značně nestabilní a nepravidelné.
Konkrétně kapitálové příjmy zahrnují příjmy z prodeje investičního majetku (pozemků, nemovitostí, atd.), příjmy z finančního investování a ostatní investiční příjmy jako např. dary.
Charakteristika těchto příjmů předurčuje využívat tento zdroj municipálního rozpočtu především na reprodukci města. Obecně by se kapitálové příjmy měly využívat k financování dlouhodobých potřeb a k pořizování investic. Doposud však neexistuje pevná vazba mezi kapitálovými příjmy a kapitálovými výdaji. Tato skutečnost může mnohdy vést ke zneužívání situace v tom smyslu, že z kapitálových příjmů jsou financovány výdaje běžné a po té
17 Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla),ve znění pozdějších předpisů
nezbývá dostatek finančních prostředků k financování nákladných a dlouhodobých investičních akcí.
Finančním investováním lze zhodnotit volné finanční prostředky obcí, ale tento zdroj není ještě zcela běžný. S rozvojem finančního trhu se tak obcím nabízí nová možnost, jak získat finanční prostředky, ale většina obcí se potýká zatím spíše s nedostatkem volných prostředků, a tak tento způsob není ještě plně využit.
Třetí třídu druhového členění, tj. kapitálové příjmy, sledujeme v analýze jako ukazatel nazvaný kapitálové příjmy v rozsahu položek 3111 – 3202. Zvláštní pozornost věnujeme příjmům z prodeje dlouhodobého majetku, které jsou určeny položkami 3111 – 3119. [9.]
31 - Příjmy z prodeje dlouhodobého majetku a ostatní kapitálové příjmy
311 - Příjmy z prodeje dlouhodobého majetku (kromě drobného)
3111 - Příjmy z prodeje pozemků
3112 - Příjmy z prodeje ostatních nemovitostí a jejich částí
3113 - Příjmy z prodeje ostatního hmotného dlouhodobého majetku 3114 - Příjmy z prodeje nehmotného dlouhodobého majetku 3119 - Ostatní příjmy z prodeje dlouhodobého majetku
312 - Ostatní kapitálové příjmy
3121 - Přijaté dary na pořízení dlouhodobého majetku 3122 - Přijaté příspěvky na pořízení dlouhodobého majetku 3129 - Ostatní investiční příjmy jinde nezařazené
32 - Příjmy z prodeje akcií a majetkových podílů
Jde o příjmy z prodeje akcií a majetkových podílů, jde-li však o akt rozpočtové politiky.
18 Karel Vostrý: Programová podpora finanční a majetkové analýzy, diplomová práce, VŠE Praha 2003
320 - Příjmy z prodeje akcií a majetkových podílů
3201 - Příjmy z prodeje akcií
3202 - Příjmy z prodeje majetkových podílů
TŘÍDA 4 – PŘIJATÉ DOTACE
Tato třída je rozdělena do dvou základních seskupení položek, které odlišují charakter přijatých dotací. Přijaté dotace mohou mít investiční nebo neinvestiční povahu. Položkové členění je pak uspořádáno podle subjektu, který dotaci do municipálního rozpočtu poskytl.
Pro potřeby finanční a majetkové analýzy je nejdůležitější rozdělení na úrovni seskupení položek tj. na neinvestiční a investiční dotace. [9.]
41 – Neinvestiční přijaté dotace
V případě neinvestičních dotací se jedná o nenávratné finanční prostředky poskytované na financování běžných, pravidelně se opakujících potřeb. „Poskytují se formou účelových a neúčelových dotací, dle časového hlediska jsou vztaženy k jednomu rozpočtovému období.
Neinvestiční účelové dotace souvisejí se zajišťováním potřeb plynoucích z přenesené působnosti obcí, za zabezpečení požadovaného rozsahu a kvality veřejného statku a potřeb s nutným zajištěním standardní úrovně veřejných statků“. 19[9.]
411 - Neinvestiční přijaté dotace od veřejných rozpočtů ústřední úrovně
4111 - Neinvestiční přijaté dotace z všeobecné pokladní správy státního rozpočtu
4112 - Neinvestiční přijaté dotace ze státního rozpočtu v rámci souhrnného dotačního vztahu
19 Karel Vostrý: Programová podpora finanční a majetkové analýzy, diplomová práce, VŠE Praha 2003
4113 - Neinvestiční přijaté dotace ze státních fondů
4114 - Neinvestiční přijaté dotace ze zvláštních fondů ústřední úrovně 4116 - Ostatní neinvestiční přijaté dotace ze státního rozpočtu
4117 - Neinvestiční přijaté dotace od okresních úřadů 4118 - Neinvestiční převody z Národního fondu
4119 - Ostatní neinvestiční dotace přijaté od rozpočtů ústřední úrovně
412 - Neinvestiční přijaté dotace od veřejných rozpočtů územní úrovně
4121 - Neinvestiční přijaté dotace od obcí 4122 - Neinvestiční přijaté dotace od krajů
4129 - Ostatní neinvestiční přijaté dotace od rozpočtů územní úrovně
413 - Převody z vlastních fondů
Toto podseskupení položek zahrnuje přijaté převody z jiných fondů organizace nebo rozpočtu, za které se sestavuje vlastní výkaz. Nerozlišuje se, zda tyty přijaté zdroje budou mít investiční nebo neinvestiční charakter. V hospodaření na municipální úrovni se nejčastěji objevuje fond rezerv a rozvoje, který obce tvoří především z přebytku běžného rozpočtu a dalších příjmů.[9.]
4131 - Převody z vlastních fondů hospodářské činnosti 4132 - Převody z ostatních vlastních fondů
4133 - Převody z vlastních rezervních fondů (jiných než organizačních složek státu)
4134 - Převody z rozpočtových účtů
4135 - Převody z fondů organizačních složek státu 4139 - Ostatní převody z vlastních fondů
415 - Neinvestiční přijaté dotace ze zahraničí
4151 - Neinvestiční přijaté dotace od cizích států
4152 - Neinvestiční přijaté dotace od mezinárodních institucí 4153 - Neinvestiční dotace přijaté od EU
4154 - Přijaté kompenzační platby z rozpočtu EU 4159 - Ostatní neinvestiční přijaté dotace ze zahraničí
416 – Neinvestiční přijaté dotace ze státních finančních aktiv
4160 - Neinvestiční přijaté dotace ze státních finančních aktiv
Neinvestiční dotace jsou zahrnuty v ukazateli neinvestiční dotace, který je dán souhrnem položek 4111 až 4160. Neinvestiční dotace se ve finanční majetkové analýze objevují i jako součást ukazatele běžně se opakujících příjmů.
42 - Investiční přijaté dotace
Investiční dotace jsou dodatečné nenávratné finanční prostředky na financování investic municipality. Poskytují se na financování jednorázových a pravidelně se neopakujících dlouhodobých investičních akcí. Nejprve musí být splněny podmínky stanovené pro získání dotace a po té může být tato finanční podpora poskytnuta žadateli. V případě, že municipalita nesplní stanovené podmínky nebo nevyužije poskytnutou dotaci, musí tuto dotaci vrátit poskytovateli. V základních ukazatelích se tyto dotace objevují v ukazateli kapitálové dotace na investice, který je dán rozsahem položek 4211 - 4240.[9.]
421 - Investiční přijaté dotace od veřejných rozpočtů ústřední úrovně
4211 - Investiční přijaté dotace z všeobecné pokladní správy státního rozpočtu
4212 - Investiční přijaté dotace ze státního rozpočtu v rámci souhrnného dotačního vztahu
4213 - Investiční přijaté dotace ze státních fondů
4214 - Investiční přijaté dotace ze zvláštních fondů ústřední úrovně 4216 - Ostatní investiční přijaté dotace ze státního rozpočtu
4218 - Investiční převody z Národního fondu,
4219 - Ostatní investiční přijaté dotace od veřejných rozpočtů ústřední úrovně
422 - Investiční přijaté dotace od veřejných rozpočtů územní úrovně
4221 - Investiční přijaté dotace od obcí 4222 - Investiční přijaté dotace od krajů
4229 - Ostatní investiční přijaté dotace od rozpočtů územní úrovně
423 - Investiční přijaté dotace ze zahraničí
4231 - Investiční přijaté dotace od cizích států
4232 - Investiční přijaté dotace od mezinárodních institucí 4233 – Investiční dotace přijaté od EU
424 - Investiční přijaté dotace ze státních finančních aktiv
4240 - Investiční přijaté dotace ze státních finančních aktiv
2.3.2. Výdaje
„Výdaje jsou veškeré nenávratné platby na běžné i kapitálové účely, opětované i neopětované, a poskytované návratné platby (půjčky) za účelem rozpočtové politiky“ 20
20 J. Kinšt: Rozpočtová skladba po novele v roce 2003 a praktické příklady: publikace pro pracovníky orgánů státní správy, obcí, krajů a jejich organizačních složek, Praha 2002, Pragoeduca, ISBN 80-7310-006-1
