VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ – TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA EKONOMICKÁ FAKULTA
KATEDRA PRÁVA
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci a její analýza u vybraného zaměstnavatele Occupational Health and Safety and its Analysis at Chosen Company
Student: Tereza Janýšková
Vedoucí bakalářská práce: JUDr. Jana Martiníková, Ph.D.
Ostrava 2021
Prohlašuji, že jsem celou bakalářskou práci, včetně všech příloh, vypracovala samostatně.
Přílohy č. 1, 2, 3, 4, dané mi k dispozici, jsem samostatně doplnila.
V Ostravě dne 7. května 2021
...
Tereza Janýšková
Poděkování
Zde bych ráda poděkovala paní JUDr. Janě Martiníkové, Ph.D., za vedení mé bakalářské práce, za poskytování důležitých rad, upozornění a připomínek v této nelehké situaci. Ráda bych jí také poděkovala za její trpělivost a rychlou zpětnou reakci na mé dotazování, z důvodu nemožnosti osobní konzultace.
Dále pak bych chtěla poděkovat mé tetě, která mi pomáhala zpracovat informace a byla mi oporou při psaní bakalářské práce.
Největší dík však patří mým rodičům, kteří mi i nadále umožňují studovat, poskytují mi patřičné zázemí pro studium a jsou mi velkou oporou během nepříznivé situace ve světě.
Obsah
1 Úvod ... 5
2 Právní úprava bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ... 7
2.1.1 BOZP ... 7
2.2 Pojem BOZP ... 7
2.2.1 Cíl BOZP ... 8
2.3 Historie BOZP ... 8
2.4 BOZP v EU ... 9
2.5 Právní úprava BOZP v České republice... 11
2.5.1 Zákoník práce ... 12
2.5.2 Další právní předpisy ... 12
2.6 Povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance ... 13
2.6.1 Povinnosti zaměstnavatele ... 13
2.6.2 Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech ... 14
2.6.3 Dokumentace BOZP ... 16
2.6.4 Povinnosti zaměstnance ... 17
2.6.5 Školení zaměstnanců v oblasti BOZP ... 19
2.6.6 Odborná způsobilost v hodnocení a prevenci rizik BOZP ... 20
2.7 Metody hodnocení rizik BOZP ... 21
2.8 Požadavky na pracovní prostředí ... 22
2.8.1 Osobní ochranné pracovní prostředky ... 23
2.8.2 Bezpečnostní značky, barvy a signály ... 24
2.9 Pracovní úrazy a nemoci z povolání ... 25
2.10 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci s dětmi a mládeží ... 26
2.11 Kontrolní orgány BOZP ... 27
2.11.1 Pokuty za porušení BOZP... 29
3 Analýza bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u vybraného zaměstnavatele ... 31
3.1 Představení společnosti ... 31
3.1.1 Ekonomické aspekty BOZP ve společnosti XYZ ... 31
3.2 Zaměstnanci a brigádníci společnosti ... 33
3.2.1 Ochranné pracovní oděvy a prostředky pro zaměstnance ... 35
3.2.2 Školení zaměstnanců a brigádníků včetně vstupní lékařské prohlídky .... 37
3.2.3 Jak vnímají BOZP zaměstnanci a brigádníci společnosti XYZ ... 39
3.2.4 Zvukové signály a značky využívané ve společnosti XYZ ... 41
3.3 Požární bezpečnost ... 44
3.4 Analýza úrazovosti a vzniklých nemocí ve společnosti ... 44
3.5 Kontrola ve společnosti ... 50
3.6 Povinnosti zaměstnavatele z hlediska BOZP ... 52
3.7 Povinnosti zaměstnanců a brigádníků z hlediska BOZP ... 53
3.7.1 Směrnice jednatele BOZP ... 53
4 Zhodnocení ... 57
5 Závěr ... 61
Seznam použité literatury ... 62
Seznam zkratek ... 66
Seznam grafů, obrázků a tabulek ... 67
Seznam příloh ... 69
1 Úvod
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je velice důležitá pro všechny zaměstnance, ale především zaměstnavatele, jehož povinností je dostatečnou bezpečnost na pracovišti zajistit. Jde přeci o zdraví všech pracujících, a proto by se tato oblast neměla nijak zvlášť podceňovat. Samotní zaměstnanci problematiku BOZP nijak neřeší většinou do té doby, než se na pracovišti vyskytne úraz nebo možnost smrtelného zranění. Avšak v obecné míře ji berou jako důležitou a podstatnou oblast při výkonu zaměstnání.
Cílem této práce bude zanalyzovat BOZP na pracovišti u vybraného zaměstnavatele se snahou zjistit, zda BOZP plní správně a s co nejmenšími nedostatky.
Na základě provedené analýzy bude vyhotoveno zhodnocení a v případě výskytu větších nedostatků nebo nesrozumitelností bude vyhotoven návrh na vylepšení těchto nedostatků, popřípadě bude vytvořeno doporučení ke zkvalitnění BOZP.
V této práci autorka představí vybranou společnost a zaměří se na jednotlivé podkategorie bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a na jejich problematiku v podobě právní úpravy, která bude doplněna o historii BOZP. Poukáže na povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance, které budou obohaceny o informace z hlediska školení a dokumentace BOZP. Také se zaměří na bezpečností značky a OOPP potřebné k plnohodnotné funkci BOZP. Tato práce bude poukazovat i na kontrolní orgány, které mohou odhalit nedostatky ve stanovené společnosti.
V praktické části bude představena společnost, kterou bude autorka analyzovat v oblasti BOZP, poukáže na zaměstnanecký kolektiv ve společnosti a na to, jak problematiku BOZP vnímají. Nedílnou součástí práce bude analýza úrazů a nemocí vzniklých ve společnosti, díky kterým se autorka bude snažit zaměřit na to, jak jim předejít. Autorka také bude zkoumat, zda jsou správně využívány a poskytovány možné OOPP a zda souvisí jejich nedostatek či kvalita se vznikem úrazů. Dále bude poukazovat na kontroly, které ve společnosti proběhly a jaký měly vliv na úroveň BOZP ve společnosti. Bude se také snažit zaměřit na školení zaměstnanců, jejich vstupní lékařskou prohlídku a problematiku značení využívané ve společnosti. Ve finální fázi bude vyhotoveno hodnocení společnosti se sepsanými doporučeními a vlastními návrhy autorky.
Při zpracování bakalářské práce budou používány tyto typy vybraných metodik.
V teoretické části bude využita metoda studia potřebných materiálů, k získání základního náhledu o BOZP. V celé praktické části pak bude pracováno s metodou dotazování, která se stane nápomocnou k odhalování nedokonalostí i kladů společnosti, ale především pomůže k upřesnění základních informací potřebných k vypracování této práce. Současně bude metoda využita k získávání informací o základním pohledu na BOZP od vybraných pracovníků společnosti. V některých částech bude aplikována metoda komparace, která bude sloužit k získávání tabulkových hodnot a k následnému porovnání. Celková praktická část bude následně zanalyzována a zhodnocena.
2 Právní úprava bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
Právní úprava BOZP je významným prvkem, kterým se určují pravidla a aspekty, jež mají vliv jak na zaměstnance, tak na zaměstnavatele firmy. Tato kapitola bude zaměřena na hlavní náležitosti právní úpravy BOZP, doplněna o metody využívané ve firmách v oblasti BOZP a také zde bude poukázáno na krátký historický vývoj BOZP.
2.1.1 BOZP
BOZP se svým přístupem zaměřuje jak na zařízení a stroje, se kterými zaměstnanci manipulují, tak na pohodu, bezpečí a ochranu zdraví. Nad BOZP v podniku, se zamýšlí především sám zaměstnavatel a je to právě on, kdo hodnotu BOZP v zaměstnání určuje. Je důležité zmínit, že BOZP nezajišťuje jen ochranu zaměstnanců před vznikem úrazů nebo výskytu nemoci z povolání. Jeho hlavní prioritou je tvorba funkčního systému, jehož úkolem je ochrana života před vznikem negativních vjemů v pracovním procesu, a to nejen zaměstnance, ale hlavně zaměstnavatele, na nějž má BOZP podstatný vliv. (Neugebauer, 2010)
2.2 Pojem BOZP
Pojem BOZP je brán jako obecný název pro legislativu, stanovující soubor pravidel nebo opatření, jejíž hlavní náplní je předejít ohrožení lidského zdraví nebo ztrátě jedince při konání dané pracovní činnosti. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci se vztahuje v první řadě na všechny fyzické osoby, které podnikají. Za zajištění trvalé bezpečnosti a ochrany zdraví je zejména zodpovědný zaměstnavatel, dále pak také zaměstnanci, kteří jsou chápáni jako vedoucí hlavních úseků a mají pod sebou daný počet pracovních míst. (BOZP.CZ, online 2015) Jakákoliv nemoc nebo úraz vzniklý zaměstnanci během pracovní náplně má velký vliv na celkovou společnost. (Armstrong, 2015)
Samotným označením bezpečnost práce rozumíme jako mezivědní obor, zabývající se technologiemi, technickými nebo výchovnými opatřeními, jejichž hlavní náplní je vytvoření vhodného pracoviště či pracovního prostředí, kde nebude docházet ke vzniku pracovních úrazů. Hlavním úkolem bezpečnosti práce je dodržování veškerých požadavků na pracovišti, včetně volby vhodných technologií, organizací
práce nebo požadavků na zdravotní a odbornou způsobilost zaměstnanců. Takovéto požadavky upravuje vláda a ministerstva, která vydávají určitá ustanovení v zákoníku práce a v zákoně o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
(Janáková, 2018) 2.2.1 Cíl BOZP
Hlavním a podstatným cílem BOZP je snaha o možné opatření ze strany zaměstnavatele tak, aby v co největší míře zamezil vzniku ohrožení či poškození zdraví pracovníka, nebo dokonce vzniku ztráty na životech zaměstnanců. K tomu, aby zaměstnavatel mohl tuto činnost správně provádět, využívá pomoci osoby, která je odborně způsobilá k zamezení nebo vzniku rizik v okruhu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. ( BOZP.CZ, online, 2015)
Tato osoba bývá nazývána jako bezpečnostní technik, někdy je však využíváno označení těchto pracovníků pod zkratkou OZO. V současné době mnoho těchto osob pracuje v kolektivu nebo vykonává činnost pro stanovenou organizaci. Ustanovení o bezpečnostních technicích je stanoveno v zákoně č.309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Mimo jiné na zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyšel zákon č. 179/2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, který se zabývá například kvalifikací technika BOZP nebo manažera BOZP. (Janáková, 2018)
2.3 Historie BOZP
Samotný počátek BOZP spadá do oblasti Babylonu ke králi Chamurapimu, žijícího v letech 1800 př. n. l., který ve svých zákonech, jako podstatnou součást, uvedl také informace a právní aspekty pohybující se v oblasti bezpečnosti při práci. (Vala, online, 2018)
V průlomu 19. století se začala více uplatňovat bezpečnost práce i v zákonech České země. Hlavním pilířem, k zajímání se o bezpečnost zaměstnanců, bylo vynalezení parního stroje a větší využívání lidské pracovní síly na místo technologické.
Docházelo tak ke zvyšování úrazů. (Vala, online, 2018)
V roce 1811 byla proto uložena povinnost v zákoníku č. 946 říšského zákona, aby zaměstnavatel začal pečovat o zdraví a život svých zaměstnanců. O několik let později začala platit státní regulace hygienických podmínek práce všech dělníků.
Příkladem bylo zřízení zdravotních zařízení na náklady zaměstnavatelů. Tato skutková informace spadá pod zákoník č. 22/1885 Sb. (Vala, online, 2018)
Důležitým prvkem z období vzniku Československa, který měl vliv na zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, byla úprava pracovní doby na osmihodinovou.
(Vala, online, 2018)
Rokem 1931 bylo přijato vládní nařízení č. 53/1931, o ochraně zdraví a života dělníků při živnostenském provádění staveb. Mezi tyto činnosti spadaly například: práce se žebříkem, rampou, lešením. Dále práce v oblasti šacht, vykopávek, kanálů, nebo práce ve výškách. (Vala, online, 2018)
Roku 1938 bylo vydáno vládní nařízení č.41/1938 Sb. kde spadají předpisy na ochranu života a zdraví pomocných dělníků. V roce 1951 byl vydán historicky první zákon č. 67/1951 Sb., o bezpečnosti při práci. V tomto zákoně jsou mimo jiné obsaženy ustanovení o bezpečnostních technicích. (Vala, online, 2018)
O deset let později byl vydán druhý zákon č. 65/1961 Sb, o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Roku 1965 byl vydán Zákoník práce č. 65/1965 obsahující informace z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a tím nahradil předchozí dva samostatně vydané zákony. Tento zákon v roce 2000 ovlivnila platnost Euronovely a zasáhla tak i oblast BOZP. Tato novela byla provedena zákonem č 155/2000 Sb.
Stěžejním důvodem pro přijetí novely a změnu a úpravu zákona, bylo stanovení podmínky pro vstup České republiky do Evropských společenství. (Vala, online, 2018)
Rokem 2006 byl vydán nový zákon, nahrazující první zákoník práce č.65/1965 Sb., a to zákoníkem práce č. 262/2006 Sb., který vešel v účinnost 1. ledna roku 2007.
Tento zákon však nepřevzal samotnou právní úpravu BOZP, a proto byl roku 2006 vydán samostatný zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví v mimopracovních vztazích. (Vala, online, 2018)
2.4 BOZP v EU
Zdraví a bezpečnost při práci je jednou z hlavních oblastí, na které má EU největší dopad. Snaží se upravit minimálním počtem předpisů maximální počet rizik.
Celkem je stanoveno 10 evropských zásad sociálních práv, díky nimž mají pracovníci nárok na vysokou úroveň ochrany jejich zdraví a bezpečnosti při práci a právo na
pracovní prostředí, které je přizpůsobené dle potřeb zaměstnanců. (Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, online)
Základem právní úpravy BOZP pro EU se stala směrnice 89/391- rámcová směrnice o BOZP společně s dalšími směrnicemi BOZP. Každá členská země může v zájmu ochrany pracovníků v zaměstnání přijmout přísnější pravidla a opatření. Z toho důvodu se legislativní požadavky v rámci každé země mohou lišit. (Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, online)
Rámcová směrnice pro BOZP byla přijata rokem 1989 a stala se tak podstatným prvkem pro stanovení bezpečnosti včetně ochrany zdraví při práci jednotlivých zaměstnanců. Rámcová směrnice není komplexním seskupením ustanovení, jedná se pouze o minimální požadavky na BOZP, kde si každá země může zvolit, zda si ponechá nebo příjme přísnější opatření. V případě, že si země ustanoví přísnější opatření BOZP, jsou brány především v potaz zásady Rámcové směrnice. Jednotlivé směrnice tak
• přizpůsobují zásady rámcové směrnice příslušným pracovním úkonům
• přizpůsobují zásady rámcové směrnice konkrétním rizikům, které mohou vzniknout během pracovní náplně
• přizpůsobují zásady směrnice stanoveným pracovištím včetně vybraných odvětví
• přizpůsobují zásady směrnice určitým skupinám pracovníků, kdy může jít například o těhotné ženy nebo mladistvé
• uzpůsobují zásady rámcové směrnice vybraným pracovním aspektům (Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, online)
K zjištění, zda právní ustanovení EU mají smysl a jsou účinné, bylo vyhotoveno hodnocení legislativy BOZP, které se provádí každých pět let. Výsledkem prvního hodnocení z let 2002-2006 bylo přizpůsobení se změnám v práci a ve společnosti. Další hodnocení, které se týkalo rámcové směrnice a 23 dalších směrnic proběhlo v letech 2007-2012, kde bylo výsledkem, že opatření a právní předpisy jsou účinné, ale je zapotřebí zvýšit kvalitu a produktivitu práce. Za rok 2014-2020 bylo výsledkem identifikace klíčové výzvy a strategických cílů BOZP, kde součástí výsledku byly
stanoveny opatření a nástroje k jejich řešení. Všechna tyto hodnocení byla prováděna Komisí „Bezpečnější a zdravější práce pro všechny“. (European Commission, online)
Další směrnice, které se týkají úpravy BOZP v EU jsou následující:
• Směrnice 89/654- o minimálních bezpečnostních a zdravotních požadavcích na pracoviště
• Směrnice 69/656- o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při používání osobních ochranných prostředků zaměstnanci při práci
• Směrnice 92/85- o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň
• Směrnice 94/33- o ochraně mladistvých pracovníků
• Směrnice 91/383- doplňují se jí opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnanců v pracovním poměru na dobu určitou nebo v dočasném pracovním poměru (Hloušková et al., s. 225, 2021)
2.5 Právní úprava BOZP v České republice
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je definovaná zejména v zákoníku práce a dalších právních předpisech. Úprava BOZP spadají do pravomocí ministeria zdravotnictví, sociálních věcí a do jisté míry taky do působnosti Českého báňského úřadu, který dohlíží nad dodržováním předpisů BOZP u hornických prací a prací, kde se nakládá s výbušninami a dále pak Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Dalšími orgány, které mají vliv na právní úpravu BOZP v ČR je Státní úřad inspekce práce, který společně s příslušnými inspektoráty prosazuje dodržování určených předpisů z hlediska BOZP. Poradcem vlády v oblasti BOZP je Rada vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, která se zabývá také koordinací činností státních orgánů a sociálních partnerů v oblasti BOZP. (Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, online)
2.5.1 Zákoník práce
Jak vyhodnotit situaci, kdy dojde k úrazu, nemoci z povolání či jak jim předejít, včetně povinností zaměstnavatelů a zaměstnanců, je upraveno v širokém spektrum zákonů, vládních nařízeních a vyhlášek. Hlavním pilířem, kde hledat celkovou problematiku BOZP, je zákoník práce č. 262/2006 Sb., který bývá pravidelně novelizován a upravován v tom směru, aby jisté části zákona mohly vyjít v platnost nebo mohlo dojít ke zrušení částí zákona, která již nejsou pro podnikající či další osoby tolik podstatná. V samotném zákoníku je vymezena pro oblast BOZP část pátá, která se zabývá právní úpravou tohoto okruhu. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je důležitým prvkem během vykonávání pracovní činnosti, a proto musí projít řádnou právní úpravou, kde nedochází k odchylkám ve smlouvách nebo předpisech ze strany zaměstnavatele. Tyto podrobnosti jsou doloženy v povinnostech zaměstnavatele, upravující výše zmiňovaný zákoník práce. (Roučková, et al., 2020)
2.5.2 Další právní předpisy
Jak již bylo zmíněno, zákoník práce není jediným zákonem, který upravuje problematiku BOZP. Existuje i spousta dalších zákonů, nařízení a vyhlášek, které nám dělají významnou oporu pro vhodné stanovení podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví v pracovním prostředí. Jedním z nich je zákon č. 309/2006 Sb., který upravuje další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a dále požadavky, zajišťující bezpečnost a ochranu zdraví při činnostech nebo poskytovaných službách mimo pracovněprávní vztahy. (ÚZ 13663 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, 2020)
Součástí právní úpravy BOZP je i zákon č. 258/200 Sb. který se zabývá ochranou veřejného zdraví. Tento zákon pojednává kupříkladu o vhodné péči o životní a pracovní podmínky zaměstnanců a další práva a povinnosti k výkonu státní správy v ochraně veřejného zdraví. (Zákon č. 258/2000, online, 2000), (ÚZ BOZP, 2020)
Dovolím si také zmínit zákon č.174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce (ÚZ 13663 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, 2020) a dále také zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, který je důležitý z hlediska kontrolního, pro stanovení kontrolních práv a povinností. Zároveň pojednává nejen o působnosti a příslušností inspektorů, ale také o přestupcích a dalších ustanoveních. (Zákon č.
251/2005, online, 2005)
Taktéž důležitými prvky k vhodnému vyhodnocení problematiky BOZP, nám pomáhá řada vládních nařízení. Jde tedy o Nařízení vlády č.495/2001, stanovující rozsah a podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků, Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úraze, Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na stanovištích, Nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti, Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., stanovující podmínky ochrany zdraví při práci, Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., stanovující bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, Nařízení vlády č. 375/2017 Sb., o vzhledu a umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a zavedení signálů a další. (Roučková, et al., 2020)
2.6 Povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance
Tato kapitola bude zaměřena na povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance v oblasti BOZP, které by měli striktně dodržovat při výkonu pracovní činnosti.
2.6.1 Povinnosti zaměstnavatele
Základní povinnost zaměstnavatele ohledně BOZP se vztahuje na ty osoby, které jsou po dobu vzniku úrazu nebo nemoci na pracovišti, a to včetně těch osob, které na pracovišti nepracují, ale jsou zde se souhlasem zaměstnavatele společnosti. (Roučková et al., s. 63, 2020)
Součástí zákoníku práce je i úprava povinností BOZP v případech, že je na pracovišti více zaměstnavatelů. Hlavním pravidlem, kterým by se zaměstnavatelé měli řídit je informovanost, a to především v kategorii rizik jak nově vznikajících, tak těch, které by mohly nastat a zároveň určit jejich opatření. Taková to informovanost ohledně rizik by měla být vždy doložena mezi zaměstnavateli v písemné podobě. Tito zaměstnavatelé si řídí vlastní úsek zaměstnanců a jsou povinni jim organizovat práci, přičemž musí brát ohled i na zaměstnance dalších zaměstnavatelů (Roučková, s. 63, 2020), (Bezpečnost práce.info, online, 2013)
Nezbytnou součástí povinností zaměstnavatelů je seznámení nově příchozích zaměstnanců či brigádníků do zaměstnání s právními předpisy, které musí dodržovat.
Jde například o právní řád, právní předpisy a pracovní smlouvu. (Bezpečnost práce.info, online, 2013)
Ve všech úrovních řízení je zcela nezbytné pro zaměstnavatele, vytvářet vhodné pracovní podmínky, jejichž součástí je především bezpečnost a ochrana zdraví.
Takovéto podmínky se dají zlepšovat správnou organizací práce a také systémem opatření k prevenci rizik. (Roučková, s. 63, 2020)
Mezi povinnosti zaměstnavatele spadá i povinnost podle zákoníku práce (Roučková, s. 59, 2020) „Zaměstnavatel je povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala schopnostem a zdravotní způsobilosti.“ Mezi takovéto zaměstnance patří jak ženy čekající dítě, dále tak lidé ve starší věkové kategorii, nebo zaměstnávání mladistvých.
Součástí povinností zaměstnavatele, na které je nutno brát zřetel, je zajistit zaměstnancům vhodné vybavení OOPP, zajistit zaměstnancům i brigádníkům školení v oblasti BOZP. Dále pak vybavit pracoviště potřebnými předměty pro ochranu zdraví a života při práci, jde například o instalaci bezpečnostních signálů, značek a označení a také vybavení místností požárními zařízeními. Zaměstnavatel by měl taktéž vést příslušnou dokumentaci, jak z hlediska BOZP a PO, tak pracovních úrazů, jejichž součástí by měla být také prevence, aby ke vzniku úrazu nemuselo dojít. V neposlední řadě by měl zaměstnavatel zajistit pracovně-lékařské služby a provést prověrku BOZP.
(BOZP.CZ, online) Další podrobnosti ohledně povinností zaměstnanců z hlediska BOZP jsou popsány v zákoně 262/2006 Sb. Zákoník práce.
2.6.2 Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech
Jak již bylo zmíněno výše, každý zaměstnavatel vede jistou odpovědnost za své zaměstnance. V první řadě se zaměstnavatel snaží o bezpečnost zaměstnanců z hlediska předcházení vzniku úrazů a nemocí. Pokud však k úrazu nebo nemoci z povolání dojde, musí to zaměstnavatel náležitě řešit a v první řadě si objasnit, zda úraz či nemoc vážně vznikla během výkonu pracovní činnosti a jakým způsobem, aneb dle zákoníku práce (Roučková, s. 61, 2020), který říká že, „ Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu. O pracovním úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele je zaměstnavatel podle věty první povinen bez zbytečného odkladu uvědomit
zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, umožnit mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámit ho s výsledky tohoto objasnění.“
Vzniklé pracovní úrazy lze dělit do čtyř kategorií podle závažnosti zranění, a to na smrtelné, kde spadají všechny úrazy, kdy zaměstnanec zemře okamžitě při poranění nebo v důsledku zranění. Druhou skupinou jsou těžké pracovní úrazy. Zde patří veškeré pracovní úrazy, při jejichž následcích přijde zaměstnanec o orgán, část těla (např. ruku, nohu, oko, ucho), může také přijít o sluch, může mu být způsoben potrat nebo mít otřes mozku, díky kterému může upadnout do bezvědomí. Třetí skupinou jsou hromadné pracovní úrazy. Hromadnými pracovními úrazy se myslí úrazy, při nichž byly zraněny nejméně tři osoby, kdy jedna byla zraněna těžce, nebo dokonce smrtelně, anebo bylo zraněno během jedné události více jak deset osob. Poslední skupinou jsou ostatní pracovní úrazy, kde patří všechny pracovní úrazy, které nemůžeme zařadit do výše zmíněných. (Svazpp.cz, online) Existuje však více typů členění úrazů do skupin, a proto bych zmínila ještě jednu kategorizaci úrazů, a to na smrtelné úrazy, závažné s hospitalizací delší než pět dnů, ostatní úrazy s pracovní neschopností delší než tři dny a ostatní úrazy, kde je pracovní neschopnost do tří dnů. Toto členění bývá známější a častěji používáno. (BOZP.CZ-dokumentace, online, 2017)
V případě vzniku úrazu je zaměstnavatel povinen vést knihu úrazů. V případě, že je zaměstnanec v pracovní neschopnosti déle jak tři dny nebo zemřel, musí zaměstnavatel vytvořit záznam o pracovním úraze, který bývá vyhotoven ve dvou kopiích. Jedna tato kopie zůstává zaměstnavateli a druhá se předává zaměstnanci, v případě smrti zaměstnance pak jeho příbuzným. Zaměstnavatel také musí vyhotovit protokol o vzniku úrazu. Poté co budou známy příčiny vzniku úrazu, je zaměstnavatel povinen vytvořené dokumenty zaslat příslušným orgánům nejpozději do pěti kalendářních dnů. V případě spáchání trestného činu se pak spolupracuje s policií ČR.
(BOZP.CZ- dokumentace, online, 2017) Pokud je zaměstnanec zraněn smrtelně, musí to tak zaměstnavatel oznámit na Policii ČR, odborové organizaci, oblastnímu inspektorátu práce, zástupci pro ochranu BOZP, dále pak příslušnému báňskému úřadu, a to v případě, že pracoviště podléhá dozoru podle jiného právního předpisu. Dále pak příslušné zdravotní pojišťovně a také zaměstnavateli, který zaměstnanci práci přidělil.
Veškeré protokoly a záznamy lze zasílat v listinné nebo v elektronické podobě. Další povinnosti jsou upraveny v zákoně č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce a v Nařízení vlády č. 494/2001 Sb. (Decroix, online, 2018)
2.6.3 Dokumentace BOZP
Dokumentace BOZP představuje veškerý souhrn směrnic, vnitřních předpisů a nařízení firmy, která bývá sestavována na míru každé společnosti v oblasti BOZP.
Taková to dokumentace se odvíjí především dle výskytu rizik ve firmě. (BOZP.CZ, online) Žádný zákon nám neurčuje rozsah dokumentace BOZP, a proto je zcela na společnosti, jak si dokumentaci vytvoří.( GUARD7- BOZP A PO PO CELÉ ČR, online) Někteří zaměstnavatelé se mohou zdráhat ohledně vedení dokumentace BOZP, jelikož jim přijde zbytečná. Avšak dokumentace BOZP je pro zaměstnavatele velice podstatná, protože díky ní mají důkaz při vzniku úrazu nebo nemoci, že zaměstnavatel svého zaměstnance řádně seznámil s riziky, které mohou během výkonu pracovní činnosti nastat. Proto by měla být dokumentace vždy v písemné podobě. (Šimek, online, 2015)
Po vyhotovení dokumentace, která nebude příliš dlouhá a zároveň bude srozumitelná pro všechny čtenáře, by měl zaměstnavatel seznámit všechny své zaměstnance s konečnou fází dokumentace, a to nejlépe ve formě školení, díky němu bude mít zaměstnavatel písemné potvrzení, že se zaměstnanec školení zúčastnil.
Takovéto školení může proběhnout i online, ale zaměstnanec zde musí písemně i elektronicky potvrdit, že byl s dokumentací seznámen. (Šimek, online, 2015)
Jelikož si obsah dokumentace sestavuje každá firma podle vlastních potřeb, jsou zde uvedeny ty nejčastější části dokumentace, které sepisují většiny firem. Základním příkladem jsou dokumenty o vyhledávání a snížení rizik. Jedná se o dokument, který popisuje metodu stanovenou k vyhledávání a eliminaci rizik na pracovišti z hlediska zdravotního i bezpečnostního. Součástí této dokumentace je analýza rizik, která je k vyhotovení značně nezbytná.(Šimek, online, 2015) V případě, že se na pracovišti riziko vyskytne, je zaměstnavatel nucen riziko přijmout a vyhodnotit opatření k minimalizaci rizika a ochraně zdraví zaměstnanců. (Hrubá, online, 2019)
Dalším dokumentem je kategorizace prácí, kde musí zaměstnavatel své zaměstnance rozdělit do čtyř kategorií, podle náročnosti výkonu práce. (Šimek, online, 2015) Pokud dojde k zařazení zaměstnanců do druhé, třetí nebo čtvrté kategorie, předkládá zaměstnavatel protokoly o měření nebo vyšetření faktorů pracovních podmínek. (Hrubá, online 2019)
Mezi další dokumenty spadá také pracovně-lékařská péče, kde zaměstnavatel stanoví svým zaměstnancům, u kterého lékaře, s nimiž zaměstnavatel uzavřel smlouvu,
jim budou poskytovány lékařské služby včetně lékařských prohlídek a očkování.
Zaměstnavatel tak musí své zaměstnance poučit ohledně těchto náležitostí. Součástí dokumentace je i pravidelné kontrola pracoviště. (Šimek, online, 2015)
Dokumentace a evidence vzniklých pracovních úrazů a nemocí z povolání je zcela potřebná pro zaměstnavatele. Zaměstnavatel tak vzniklé úrazy, u kterých se prokáže, že vznikly během výkonu pracovní činnosti, zapisuje do knihy úrazů. Sepisuje se záznam o vzniklém úrazu a je třeba to hlásit příslušné instituci. (Šimek, online, 2015)
Nezbytnou součástí dokumentace bývá také traumatologický plán a plán první pomoci ve formě opatření v podobě mimořádných událostí. Jde například o havárie, požáry, povodně nebo výbuchy. Součástí takovéto dokumentace jsou různé kontaktní údaje včetně telefonních čísel a dále také například umístění lékárničky pro případ první pomoci. (Šimek, online, 2015)
Zaměstnavatel je povinen zajistit svým zaměstnancům vhodné OOPP a k tomu vést příslušnou dokumentaci o poskytnutí OOPP. Jaké osobní ochranné pracovní prostředky zaměstnavatel svým zaměstnancům poskytne, si určí on sám dle míry rizika.
(Šimek, online, 2015)
Nutností ohledně dokumentace jsou pravidelné revize strojů a zařízení, aj., včetně provozní dokumentace. Zde se dokumentuje aktuální stav zařízení, strojů, ale také regálů, skříní nebo elektrických spotřebičů. Provozní dokumentace by měla být u všech strojů. Součástí také bývají návody a minimální lhůty na servis. (Šimek, online, 2015)
Součástí každé dokumentace musí být potvrzení o školení zaměstnanců.
Zaměstnanec by měl být proškolen při nástupu do zaměstnání. Je seznámen s právními předpisy ohledně BOZP, s pracovním řádem a dále také se stroji a zařízením, se kterým bude pracovat včetně rizik, které mohou nastat. Z celkového školení se pak vyhotoví dokumentace. (Šimek, online, 2015), (Hrubá, online, 2019)
2.6.4 Povinnosti zaměstnance
Jaké práva a povinnosti má zaměstnanec, se zmiňuje zákon 262/2006 Sb.
Zákoník práce, a to v §106. Zaměstnanec jako osoba pracující pro daného zaměstnavatele, má právo na získávání informací ohledně rizik jeho práce a informací, které mají vliv na ochranu před jejich působením, dále pak má právo na zajištění BOZP.
Takovéto informace poskytované zaměstnavatelem nebo jinou oprávněnou osobou,
musí být pro zaměstnance vždy srozumitelné. (Neugebauer, 2010) Podle zákona 262/2006 Sb. Zákoníku práce (Roučková et.al, s. 61, 2020) „ Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob, takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance.“ Tudíž zaměstnanec nemusí vykonávat práci, které mu přijde nebezpečná jak pro něj, tak pro jeho kolegy. Dalším právním úkonem zaměstnance a zároveň povinností je vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího prostředí, a to prostřednictvím uplatňování stanovených opatření schválených zaměstnavatelem a zároveň účasti zaměstnanců na řešení otázek BOZP. (Neugebauer, 2010)
Zaměstnanci mají podle zákoníku práce také stanovené povinnosti, které je potřeba dodržovat. Základní povinností zaměstnance je dbát o svou vlastní bezpečnost a zdraví, do té míry, jak je to možné a o bezpečnost a zdraví osob, kterých se jednoznačně dotýká jeho jednání na pracovišti. (Neugebauer, 2010) Další povinností zaměstnance je účast na pravidelných školení BOZP, které financuje jeho zaměstnavatel a zúčastní se prověrek, které ověří jeho znalosti BOZP. Zaměstnanec se také podrobí lékařským prohlídkám včetně očkování, vyšetření, diagnostických zkoušek, které stanovují zvláštní právní předpisy. Takovéto předpisy a další právní pokyny, včetně výkonů práce stanovené zaměstnavatelem, které se zaměřují na BOZP, musí zaměstnanec dodržovat. Zaměstnanec nesmí na pracovišti i mimo pracoviště v pracovní době užívat návykové látky, alkoholické nápoje a nesmí kouřit na pracovišti, kde pracují nekuřáci. Zákaz pití alkoholu se nevztahuje na zaměstnance, jejichž práce je vykonávána v horkých provozech a mohou užívat pivo se sníženým obsahem alkoholu, a také zaměstnanci, jejichž součástí pracovní náplně je pití alkoholu. Zaměstnanec je povinen se podrobit zkoušce, díky které se zjistí, zda není zaměstnanec pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky. V případě, že se na pracovišti objeví nedostatky nebo závady, které mohou ohrozit zdraví a život zaměstnanců, je zaměstnanec povinen takovéto informace hlásit svému zaměstnavateli. (Bezpečnostpráce.info, online, 2014)
Každý zaměstnanec prokazuje znalost svých práv a povinnosti z hlediska BOZP provedením testu k zajištění znalostí BOZP. V případě, že test zaměstnanec nezvládne, nemá pak minimální kvalifikaci pro výkon funkce. (Neugebauer, 2010)
2.6.5 Školení zaměstnanců v oblasti BOZP
Zaměstnavatel má podle zákoníku práce (profesní doplňky k obecnému školení BOZP, §103 odst. 2) povinnost zajistit školeni v oblasti BOZP, a to z hlediska právního a bezpečnosti. Nově získané informace pro zaměstnance by měly sloužit především jako doplněk znalostí a předpokladů zaměstnance, jehož práce se to týká a měly by sloužit jako ochranná opatření, kterými se sníží rizika, s nimiž se může zaměstnanec setkat během pracovního nasazení. (Civop.cz, online) Zákon také stanoví, v jaké době by měli mít zaměstnanci školení, jejichž účast je povinná. V žádném zákoně však není uvedeno, kolikrát do roka by školení mělo probíhat. Avšak jde čistě o uvážení zaměstnavatele, zda zaměstnanci vykonávají práci ve více rizikovém prostředí a zda jim poskytnout jedno nebo více školení v oblasti BOZP za rok. Veškeré náklady na školení hradí zaměstnavatel a samotné školení by mělo proběhnout během pracovní doby. Nejčastěji však školení probíhá 1x za 2 až 3 roky, kdy samotný zaměstnavatel má povinnost určit také obsah školení, jestli mají zaměstnanci dostatečné znalosti a nakonec musí také uvést dokumentaci o dosavadních provedených školení. (BOZP.CZ, online) Zaměstnavatel má však povinnost zajistit školení i několikrát během roku pro daného zaměstnance z důvodů jako jsou: Vstupní školení BOZP při příchodu nového zaměstnance do zaměstnání bez ohledu na to, zda je zaměstnanec ve zkušební době, nebo v případě, že dojde ke změně pracovního zařízení či technologie, ke změně výrobních nebo technologických postupů. Dalším případem je změna typu práce anebo jiné okolnosti, které mohou ohrozit bezpečnost práce zaměstnance. (Janáková, 2018)
Součástí BOZP bývá také školení zvláštní odborné způsobilosti. Zaměstnanec je školen z hlediska odborné způsobilosti v případě, kdy obsluhuje technická zařízení, které jej mohou ohrozit na zdraví a životě. Školení odborné způsobilosti většinou probíhá 1x za tři roky. (BOZP.CZ, online) Rozlišujeme školení v oblasti BOZP z hlediska časového a dle vykonávaných činností. Školení může být prováděno na pracovišti podniku, kde zaměstnanci pracují a to i online podobou ve formě e-learningu.
(BOZP.CZ, online, 2015) Dále je možné provádět obecné školení, které se týká všech zaměstnanců a vychází ze zákoníku práce 262/2006 Sb., §103 a §106, a dále pak specifické školení, které je určené pro jednotlivé zaměstnance dle předmětu podnikání, provádění činností nebo podle rizikových faktorů na pracovišti. Specifická část vychází především ze zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a také ze zákona o ochraně veřejného zdraví. (Janáková, 2018)
2.6.6 Odborná způsobilost v hodnocení a prevenci rizik BOZP
Osoby odborné způsobilosti jsou osoby, známé také pod zkratkou OZO, které jsou oprávněny zajišťovat za zaměstnavatele úkoly v hodnocení a prevenci rizik. Tato osoba by měla předcházet rizikům a snažit se je co nejvíce minimalizovat a omezit.
V případě, že má zaměstnavatel méně než 26 zaměstnanců a má znalosti k odborné způsobilosti, může vykonávat práci prostřednictvím osoby odborné způsobilosti sám.
Avšak většina zaměstnavatelů se snaží zajistit pro svou firmu osobu, které zkoušky od odborné způsobilosti má, avšak je to zcela na zaměstnavateli, kterou variantu si zvolí.
V případě, že zaměstnavatel zaměstnává 26-500 zaměstnancům, může úkoly zajišťovat sám, ale má povinnost být odborně způsobilý. Pokud zaměstnavatel zaměstnává více jak 500 zaměstnanců, nebo není odborně způsobilý, najde si tak odborně způsobilou osobu k plnění úkolů v prevenci rizik.(Neugebauer, 2010)
Zaměstnavatel musí splňovat kvalifikační požadavky na odbornou způsobilost k plnění úkolů zajišťující prevenci rizik. Jde například o střední vzdělání s maturitou, tříletá praxe v oboru BOZP, nebo v oboru, kde bude zvyšovat prevenci rizik, anebo praxe v době jednoho roku v případě, že dokončí vysokoškolské vzdělání BOZP. Poté musí osoba, která se chce stát osobou odborné způsobilosti vykonat zkoušky z odborné způsobilosti. Takováto zkouška má písemnou a ústní část a skládá se z několika okruhů ověřujících znalosti z oblasti BOZP a pomocí ní se tato osoba prověřuje každých 5 let.
(Neugebauer, 2010)
V případě, že zaměstnavatel zvolí variantu, kde sám nebude osobou odborně způsobilou, ale bude takovouto osobu sám potřebovat pro výkon činnosti, musí poskytnout OZO v prevenci rizik potřebné podklady, prostředky a dobu potřebnou k výkonu této práce. (BOZP.CZ, online, 2019)
Rozdíl je u zvláštní odborné způsobilosti, u které se jedná o podmínky nebo požadavky na montáž, obsluhu, kontroly, údržbu nebo také opravy technických zařízení, které mohou způsobit zvýšenou ohroženost zaměstnanců během pracovní činnosti. Právě takovéto stroje mohou obsluhovat jen osoby, které získají zvláštní odbornou způsobilost. Uchazeči o zvláštní odbornou způsobilost musí splňovat stanovené podmínky. Podrobnější údaje ohledně odborné způsobilosti a zvláštní odborné způsobilosti je možné dohledat v zákoně č. 309/2006 Sb., Zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. (BOZP.CZ, online, 2019)
2.7 Metody hodnocení rizik BOZP
Snaha dosáhnout co největšího bezpečí zaměstnanců na pracovišti spočívá v hledání a nacházení rizik v oblasti BOZP. Samotné hodnocení rizik se zabývá podle Armstronga, (2015) identifikací nebezpečí a s tím související analýzou rizik.
Nebezpečím můžeme označit vše, co může nějak zranit nebo někomu ublížit. Za to riziko je chápáno jako pravděpodobnost malého nebo velkého rozsahu, která souvisí s nebezpečím. (Armstrong, 2015) Při hodnocení rizik rozlišujeme 2 typy, a to kvalitativní a kvantitativní. Kvalitativní hodnocení rizik v podobě zvolených metod jsou vyjadřovány v podobě závažnosti dopadu a na pravděpodobnosti, že riziková událost nastane a vzniklé hodnocení je možné přijmout v případě, kdy je malé nebo žádné množství údajů. Za to kvantitativní hodnocení rizik vychází z informací o riziku a jsou založeny na matematických výpočtech a jsou brány v potaz především ty výsledky, kde jsou získány údaje. (Armstrong, 2015), (Smejkal, et al., 2013)
K zjištění a odhalení rizik je nejdříve nutné sestavit pilíř BOZP, díky kterému dochází ke kvalitní ochraně všech zaměstnanců a právníků, včetně těch, co se zrovna na pracovišti nevyskytují. Základní schéma se sestavuje z pěti podbodů, kde nejprve dochází k vyhledávání rizik, jejich součástí je analýza, identifikace a hodnocení rizik.
Poté dojde k příjímání nově vzniklých opatření, které se vedou do dokumentace, provede se informování o vzniklých rizicích. Ve finální verzi se sleduje jeho omezení a vývoj a dochází k časté kontrole. (BOZP.CZ dokumentace, online, 2018)
K úspěšnému snížení rizik se využívají nejrůznější metody, kdy si samy firmy zvolí tu pro ně vhodnou. Jednou z nejvíc známých a používaných metodou ve formě brainstormingu je metoda What if? V překladu Co když?, která podle Smejkala a Raise (2013) zkoumá očekávané události, které mohou nastat, a dále také definuje nebezpečná místa vzniklé v systému. Je jedním z hlavních prvků, které identifikují podměty pro metody FMEA (Failure Modes and Effects Analysis v překladu analýza způsobu poškození a účinků prověřuje a zkoumá všechny vzniklé příčiny mířící k selhání prvků v zařízení) a FTA ( Faul Tree Analysis v překladu analýza stromu poruch je metodou, která je hojně používána v průmyslu, kdy je často používána pro neopravované systémy). Metoda What if? bývá prováděná prostřednictvím kvalifikovaných dělníků a je taktéž využívána k prověřování technologických postupů, bezpečnosti budov nebo skladů. (Smejkal et al., 2013)
Další metodou využívanou k odhalení rizik je metoda HRA, v celém znění Human Reliability Analysis, která se zabývá lidskou spolehlivostí a zkoumá jak velký má člověk vliv na vznik a výskyt rizik. V potaz se bere především lidská chyba a to ve vztahu člověk a stroj, člověk a technologie. (BOZP.CZ dokumentace, online, 2018)
Kombinací metod FTA a ETA vzniká metoda Causes and Consequences Analysis nebo-li CCA, která představuje analýzu příčin a dopadů. K tomu, aby došlo k hodnocení úrovně bezpečnosti strojů, se využívá metoda BOMECH. Díky této metodě může společnost snadno nalézt rizika, vybere k nim vhodná opatření a zaměřit se na postupné odstraňování vzniklých rizik. U metody BOMECH se využívá bodový systém, se kterým na základě posuzování kritérií pracují nejméně tři kvalifikovaní pracovníci.
Kritéria jsou vyjadřována v pomocí písmenek N, O, P, E, R, Z, K, I, V, D, přičemž každé písmenky představuje danou funkci či vlastnost. Existuje celé spektrum těchto metod, kdy stojí jen na zvážení společnosti, která metoda odhalující vznik rizik je pro něj vhodná a kterou si ve finální fázi zvolí. (BOZP.CZ dokumentace, online, 2018)
2.8 Požadavky na pracovní prostředí
Pracovní prostředí má velký vliv na BOZP pracujících zaměstnanců a proto je ovlivňováno požadavky, které jsou upravovány následujícími vládními ustanoveními.
(Neugebauer, 2010)
Zákonem č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci požaduje po zaměstnavateli zajištění prostorového pracoviště, které bude dobře konstrukčně uspořádáno. Další podmínkou je dostatečně vybavení pracoviště tak, aby podmínky, ve kterých zaměstnanci pracují, odpovídali z hlediska BOZP všem bezpečnostním a hygienickým požadavkům na pracovní prostředí. Snaží se také zajistit, aby další místnosti, kde zaměstnanci pracují, odpovídali stanoveným rozměrům včetně povrchu, po kterém se zaměstnanci pohybují a dále dostatečné vybavení těchto prostor. Dle zákona musí být prostory kvalitně osvětleny, jsou stanoveny mikroklimatické podmínky v podobě teploty vzduchu nebo větrání. Nedílnou součástí vybavení prostor jsou prostředky pro poskytování první pomoci, kdy je zásadní především lékárnička a umyvadlo nebo sprchový kout na výplach očí. Podstatné jsou také nouzové východy a dopravní komunikace, které musí být vždy volné pro případ nouzového opuštění budovy nebo příjezd záchranných služeb. (Neugebauer, 2010)
Důležitým ustanovením je i zákon 262/2006 Sb., zákoník práce. Z hlediska BOZP a požadavků na pracoviště má stěžejní význam především pro zaměstnané těhotné a kojící ženy, kterým by měl zaměstnavatel vyhradit prostory určené k jejich odpočinku. A dále pak pro zaměstnance se zdravotním postižením. Těm má zaměstnavatel na své náklady zajistit organizační a technické opatření, úpravu pracovních podmínek, kde může jít také o přizpůsobení pracoviště, dílen nebo zaškolení. Zaměstnavatel je taky podle zákoníku práce povinnen udržovat zařízení pro zaměstnance v dobrém stavu. (Neugebauer, 2010)
Nařízením vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí stanovuje, že zaměstnavatel vychází z hodnocení rizik, které vychází ze zdrojů, které mohou ovlivnit bezpečnost, zdraví a život zaměstnanců. Během doby provozu je zaměstnavatel povinen obstarat lhůty, rozsah kontrol, revize, zkoušky, termíny oprav, údržby prostředků a zařízení aj., které musí dodržovat. Zaměstnavatel si určí osobu, která se bude zabývat vyhotovením těchto požadavků a dále pak osobu, která se bude snažit o dodržení bezpečného provozu na pracovišti, včetně úklidu, údržby a opravy prostředků na pracovišti. Podle nařízení musí zaměstnavatel vyhotovit podmínky a opatření pro vznik mimořádné situace. Součástí nařízení je také příloha, která pojednává o konkrétních požadavcích na stabilitu a mechanickou odolnost staveb a příslušenství k nim určeným, jako například: stěny, stropy, elektrické instalace, dveře aj. Posledním nařízením, které se zabývá oblastí BOZP v rámci pracovištěm nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterými se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.
(Neugebauer, 2010)
2.8.1 Osobní ochranné pracovní prostředky
Mezi neodmyslitelné pomůcky pro ochranu zdraví při pracovní činnosti spadají jednoznačně osobní ochranné prostředky známé pod označením OOPP. Tyto pomůcky zásadně nesmí ohrožovat zaměstnance během výkonu jejich práce a současně také musejí splňovat podmínky stanovené zvláštním právním předpisem nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 2016/425 o osobních ochranných prostředcích.
V pracovní sféře rozlišujeme, které prostředky spadají mezi ochranné osobní prostředky a které ne. Nepatří zde například běžný pracovní oděv nebo obuv, vybavení včetně výstroje určené pro záchranné sbory a služby, které vykonávají činnost dle zvláštních právních předpisů. Dále pak speciální ochranné prostředky užívané v armádě, sportovní
vybavení, vybavení a výstroj využívaná při provozu pozemních komunikací a ochranné prostředky k sebeobraně. (Janáková, 2018)
Osobní ochranné pracovní prostředky rozlišujeme podle místa, která chrání danou část lidského těla. Patří zde ochrana hlavy, kdy jde o helmy, síťky, čepice, dále ochrana očí a obličeje a dýchacích orgánů, kde spadají štíty, roušky, ochranné brýle, svářečské masky, filtry proti částicím anebo filtry proti radioaktivnímu prachu.
V hlučných prostorách firmy jsou využívány prostředky na ochranu sluchu v podobě mušlových, zátkových chráničů sluchu nebo protihlukových přileb. Na ochranu rukou a paží jsou využívány pomůcky jako rukavice na ochranu strojním zařízením, na ochranu před chemickými látkami, na ochranu před elektřinou nebo žárem. Při práci v náročnějším terénu se využívají prostředky na ochranu nohou ve formě kotníkových bot, ochranných vysokých bot, bot s tvrdou špičkou v případě spadnutí těžkého materiálu na nohu, bot proti požáru, zateplené boty nebo kamaše. Ve velmi náročném pracovním prostředí jsou pak využívány prostředky na ochranu celého těla. Jde například o celkové pracovní oděvy na ochranu před nebezpečnou látkou, oděvy odolné proti žáru a oděvy splňující určité funkce, jako voděodolnost, plynotěsnost nebo prachotěsnou. (Janáková, 2018) Takovéto obleky však nejsou využívány ve společnosti, na základě které bude vyhotovena tato bakalářská práce.
Dle zákoníku práce je zaměstnavatel povinný poskytnout svým zaměstnancům mycí, čistící a dezinfekční prostředky na ochranu kůže a oděvů a zároveň musí zaměstnavatel tyto prostředky kontrolovat, zda jsou v použivatelném stavu. Dále je musí zaměstnanci poskytnout bezplatně podle vlastního seznamu sestaveného podle vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Veškeré osobní ochranné pracovní prostředky nesmí zaměstnavatel nahrazovat ve formě finančního plnění (zsbozp, online) 2.8.2 Bezpečnostní značky, barvy a signály
Nedílnou součástí vybavení společností na zvýšení bezpečnosti v podniku bývají také bezpečnostní značky a označení, barvy a signály. Bezpečnostní značky nám znázorňují určitý význam předmětu činnosti nebo situace. Značky mají stanovenou barvu podle významu a důležitosti. K nim se může přiřadit konkrétní barva k zdůraznění přechodných nebo trvalých rizikových míst. Typické značky využívané ve společnostech jsou například značka zákazu, která omezuje špatné chování ohrožující život a zdraví dalších zaměstnanců. Značka zákazu je ve tvaru kruhu a zobrazována
pomocí červené barvy. Značka příkazu specifikuje dané chování. Stejně tak, jako značka příkazu má kruhový tvar, ale zbarvení se liší, jelikož značky příkazu jsou značeny modrou barvou. Značka výstrahy má varovat před nebezpečím, je ve tvaru trojúhelníku a má více barevných rozlišení v podobě žluté, oranžové nebo zelenožluté barvy. Můžeme se také setkat se značkou informace, která je čtvercovém nebo obdélníkovém tvaru, a dále se značkou nouzového východu, první pomoci nebo bezpečí, kterou bývají často označovány cesty, dveře nebo východy, je znázorněna pomocí zelené barvy. (Janáková, 2018)
Dalším, často využívaným prvkem z hlediska bezpečnosti, jsou zvukové signály.
Tyto signály jsou hojně využívány v případech, kde může dojít k poškození zdraví.
Rozlišují se signály zvukové, hlasové, světelné a signály dávané rukou neboli verbální.
Zvukové signály musí být dobře slyšitelné a dobře rozeznatelné od okolních zvuků.
Společně se světelným signálem, který je vysílán pomocí světla ve stanovené barvě, je opakovaně využíván k zahájení a ukončení příslušné činnosti. Hlasové signály se užívají v podobě krátkých slov, vět nebo textů, které jsou dostatečně hlasité a stanovené v příslušném jazyce. Posledním využívaným signálem je signál dávaný rukou. Signály dávané rukou musí být jednoduché, srozumitelné, ale především přesné tak, aby byly rozlišitelné od ostatních signálů. Přesnější vyjádření k umístění a vzhledu značek a signálů je stanoveno v nařízení vlády č. 375/2017. (Janáková, 2018)
2.9 Pracovní úrazy a nemoci z povolání
Dle zákoníku práce je pracovní úraz chápán jako poškození zdraví nebo dokonce smrt zaměstnance, v tom případě, že k nim došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů, a to prostřednictvím plnění pracovního úkolu nebo v přímé souvislosti vzniklých s plněním zadaného úkolu. Jednotlivé výše náhrady výdělku se u zaměstnanců liší, a to podle výkonu pracovní činnosti, nebo dle toho, zda zaměstnanec je poživatelem starobního či invalidního důchodu. (Roučková et al., 2020, s. 123). Podle zákoníku práce (Roučková et al., 2020, s. 124) „ Při zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné období pro zaměstnance výhodnější.“
V průběhu pracovní činnosti a nepříznivých jevů se v něm vyskytujících, může zaměstnanci být způsobena nemoc z vykonávaného povolání. Tyto nemoci dle nařízení
vlády č. 290/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů nařízení vlády č. 114/2011Sb., a č.
168/2014 Sb., jsou považovány jako nemoci vznikající působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů především v případě, že vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Celkem je známo šest skupin nemocí z povolání: (Janáková, 2018)
a) Kapitola I nemoci způsobené chemickými látkami
b) Kapitola II nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory
c) Kapitola III nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice
d) Kapitola IV nemoci z povolání kožní
e) Kapitola V nemoci z povolání přenosné a parazitní
f) Kapitola VI nemoci z povolání způsobené ostatními faktory a jinými činiteli.
Podrobnější a detailnější informace ohledně nemocí z povolání a rozebrané jednotlivé nemoci dle tipu nemoci včetně podmínek vzniku nemoci z povolání jsou stanovené v nařízení vlády č. 290/1995 Sb. (Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., online, 1995)
2.10 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci s dětmi a mládeží
V této bakalářské práci je priorita především bezpečnost a ochrana zdraví při práci s dětmi a mládeží. Z důvodu zvýšení bezpečnosti by mělo být provedeno školení nejen zaměstnanců, ale také dětí a mládeže v mimoškolních zařízeních včetně táborů. Takové školení by mělo být vypracováno do podoby písemného zápisu. U menších a mladších dětí by školení mělo proběhnout především formou her doplňovaných o názorné příklady a ukázky. (BOZP.CZ, online, 2015) Avšak žádný zákon nestanovuje přesně dané podmínky na zvýšení bezpečnosti dětí na táboře, měl by si je proto provozovatel události stanovit sám. (BOZPinfo.cz, online, 2018) Základní hlediska týkající se pravidel táborů a bezpečnosti dětí na táborech lze nalézt například ve vyhlášce ministerstva zdravotnictví ČR č. 185/90 Sb., která je doplněná a pozměněná vyhláškou ministerstva zdravotnictví ČR 445/95 Sb., kde jsou stanoveny podmínky na výběr vhodného tábořiště a také zásady na pořádání táborů. Dále se organizátoři táborů řídí zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. (Bezpečnost práce s kolektivy dětí a mládeže, online, 1993) Zde
jde například stanovení stavu pitné vody používané na táboře, nebo o stavu vody používanou na koupalištích, které tábory navštěvují. Dále také stanoví hlediska na opatření nebo naopak léčení infekčních nemocích, které jsou při výskytu většího množství lidi zcela běžné. V případě zjištění nějaké infekční nemoci je zcela zásadní to tak oznámit místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Stanoví se ochranné opatření a orgán na ochranu veřejného zdraví si v případě nezbytných situacích smí pozvat také policii České Republiky. Osoby nakažené pak musí dodržovat izolaci, je u nich provedena dezinsekce a deratizace a je pro ně nutností omezit činnost, která by nákazu mohla šířit dál. (Zákon č. 258/2000 Sb., online, 2000) Jednotně se pak zaměstnavatel táboru řídí vyhláškou č. 106/2001 Sb. o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti.
Společnost, která pracuje s dětmi má stanovené povinnosti, které je třeba dodržovat. Mezi ně patří například: povinnost odpovídat za vhodné vytvoření podmínek pro bezpečnou akci, povinnost proškolení všech členů a zúčastněných akcí z oblasti BOZP, mají zodpovědnost za proškolení vedoucích pracovníků při výkonu nebezpečné činnosti, povinnost vést knihu úrazů, kde musí být sepsán každý úraz dítěte. Další povinností zaměstnavatele je zodpovídat za to, že s dětmi pracují pouze pověřené osoby zdravotně způsobilé a způsobilé ke stanoveným činnostem, které nejsou pro děti nebezpečné. Zaměstnavatel je povinen mít zajištěné nebezpečné látky a předměty mimo dosah dětí a také musí mít řádně zabezpečené zařízení, objekty a prostory tak, aby byly v souladu s předpisy BOZP a s předpisy o bezpečnosti technických zařízení.
V neposlední řadě má zaměstnavatel povinnost zajistit hygienické podmínky a instruktáže všech osob činných na akci s výjimkou zdravotníků. (BOZP, online, 2007)
2.11 Kontrolní orgány BOZP
Správné dodržování podmínek a nařízení BOZP bývá hlídáno kontrolními orgány BOZP. Ty se zaměřují na to, zda zaměstnavatel plní své pracovní povinnosti a povinnosti z oblasti BOZP. Kontroly si může provádět i sám zaměstnavatel nebo jeho podřízený, který se snaží odhalit nedostatky, chyby strojů, systémů, zařízení a dále se zaměřuje na odhalení rizik, které mohou ohrozit zdraví a život zaměstnanců.
(Armstrong et al., 2015) Z hlediska větší kontroly, kdy se o BOZP zabývá státní správa se BOZP hlídá prostřednictvím několikátí institucí.
Jde tedy kupříkladu o Oblastní inspektorát práce, také známý pod zkratkou OIP.
Ten se zabývá nejen kontrolou BOZP, ale také prověřuje případy, kdy jsou porušeny povinnosti vyplývající z uzavřeného pracovního poměru. Oblastní inspektoráty práce mohou zaměstnavateli při přestupcích udělit pokutu, v mírnějším provedení pak mohou udělat opatření zaměstnavateli k tomu, aby nedostatky či chyby ohrožující zdraví a život zaměstnanců odstranil. Tyto inspektoráty spadají pod Státní úřad inspekce práce, které kromě toho, že stejně jako OIP uděluje pokuty a opatření, tak také poskytuje zaměstnavatelům informace a poradenství z hlediska ochrany pracovních vztahů a podmínek. (Neugebauer, 2010) OIP se zaměřuje především na zaměstnavatele a jejich zaměstnance, dále pak na právnické osoby a fyzické osoby, u nichž jsou vykonávány veřejné funkce. Zaměřuje se také na FO a PO, které podnikají podle zvláštních právních předpisů a na FO, které jsou zaměstnavateli a samy též pracují. (Doleček, online, 2017)
Při provádění kontrol OIP se zaměřují na dodržování povinností a oprávnění, které vyplývají z předpisů vyplývajících ze zákona č. 251/2005 Sb. Jde o tyto následující právní předpisy:
„a) z nichž vznikají zaměstnancům, odborovému orgánu, radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích včetně právních předpisů o odměňování zaměstnanců, náhradě mzdy nebo platu a náhradě výdajů zaměstnancům,
b) stanovujících pracovní dobu a dobu odpočinku,
c) k zajištění bezpečnosti práce,
d) k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení,
e) o zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců, zaměstnanců pečujících o děti a zaměstnanců pečujících o fyzickou osobu ve druhém, třetím či čtvrtém stupni závislosti podle zvláštních právních předpisů,
f) upravujících výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi,
g) stanovujících povinnost uskutečnit veřejnou výzvu nebo výběrové řízení na obsazení místa úředníka nebo vedoucího úředníka územního samosprávného celku,
h) upravujícího péči o dítě v dětské skupině.“ (Doleček, online, 2017)
K tomu, aby byla kontrola zahájena, musí být IOP poskytnut daný podmět k prověření firmy. Podmět k prověření většinou poskytuje FO nebo PO v případě, že mají podezření na nedodržování zásadních povinností zaměstnavatele. Podnět podají buď elektronicky, anebo prostřednictvím formuláře, který lze nalézt na webových stránkách Státního úřadu inspekce práce. (Doleček, online, 2017)
Dalšími institucemi, které se zabývají kontrolou BOZP jsou krajské hygienické stanice, a to podle zákona 258/2000 Sb., Zákon o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. Při kontrole krajskými hygienickými stanicemi musí být přítomná kontrolovaná osoba anebo nějaký jeho zaměstnanec vykonávající činnost, která je předmětem činnosti výše zmiňované kontrolované osoby. Osoby pracující pod orgány ochrany veřejného zdraví mohou během kontroly pořizovat obrázkovou dokumentaci, nahlížet do spisů, dokladů nebo můžou požádat o ústní vysvětlení v případě porušení povinností. Výsledkem takovýchto událostí bývá uložení pokuty zaměstnavateli. (Neugebauer, 2010)
2.11.1 Pokuty za porušení BOZP
Dodržování zásad BOZP zaměstnavatele je podstatnou náležitostí, díky nimž se zaměstnavatel odvrací od sankcí, které mu můžou být uděleny převážně ve formě pokut v případě, že stanovené zásady a podmínky dodržovat nebude. Jestli jsou správně dodržovány pracovněprávní předpisy, prověřuje inspektorát práce, který se zaměřuje také na kontroly předpisů a BOZP a vychází především ze zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. (Hloušková et al., 2021) Jak již bylo zmíněno výše, typickým výsledkem kontroly, kde se zjistí porušení zásad BOZP, bývají pokuty. Ty jsou často udělovány ve čtyřech možných částkách. Jde tedy o:
• Pokuta do výše 300 000 Kč
Tato pokutu vychází ze zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce a zde se obrací mimo jiné také na zákoník práce, a to konkrétně §108, §136 a §322. Dále vychází z §10 a §18 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
(Hloušková et al., 2021). Kupříkladu zaměstnavatel může dosáhnout této pokuty v situacích, že neumožní zaměstnancům, aby se zúčastnili řešení otázek z hlediska BOZP nebo nezajistí dodržování zákazu konzumace alkoholu nebo návykových látek na pracovišti. (TECHNING, online)
