Magnetické pole
Antonín Procházka
Co nás dneska čeká?
Stacionární magnetické pole
Elektromagnetická indukce.
Látky v magnetickém poli, magnetické pole
cívky, částice s nábojem v magnetickém poli
Magnetismus
Jev, při kterém pozorujeme, že některé objekty přitahují železné předměty, sebe navzájem a také působí na nabitou hmotu.
Magnetické účinky pozorujeme i na dálku, tzn. že existují:
Magnetické pole
Magnetická síla
Magnetický moment
Pozn.: pole mají svoji příčinu v primárních vlastnostech látky (u gravitačního pole je tato vlastnost hmotnost, u el. pole je to
náboj. U magnetického pole je touto vlastností magnetický moment)
Kde se opravdu bere magnetismus?
Magnetismus je dán pohybem nabitých částic v atomu
Může reagovat jádro (lichý
počet nukleonů) – jaderný spin
Elektrony orbitální a magnetický moment
elektronu
hmota je v pohybu
Obecně platí
Přenos náboje je vždy doprovázen magnetickým polem
Elektřina a magnetismus jsou neoddělitelné
Proto souhrnně mluvíme o elektro-magnetické síle
Zdroje magnetismu
1. Permanentní Magnet – látky, které:
Nepotřebují k vytváření magnetického pole vnější vlivy
Vyskytují se přirozeně v některých horninách, ale lze je také vyrobit
Feromagnetické látky
2. Elektromagnet
vodič s protékajícím proudem
Elektromagnet - cívka
Zesiluje se tzv. jádrem, což je feromagnetický předmět, který se umisťuje doprostřed cívky
Čím má látka tvořící jádro větší relativní
permeabilitu, tím více zesiluje magnetické pole
Mag. pole vzniká v okolí každého vodiče, kterým protéká proud – cívka má však větší indukci, tzn. tvoří silnější mag.
pole
Cívka vykazuje magnetické vlastnosti pouze při
průchodu elektrického proudu
Permeabilita μ
Schopnost hmoty vytvářet vnitřní magnetické pole
Látky s vysokou permeabilitou zesilují magnetické pole
Permeabilita μ
μ … absolutní permeabilita materiálu
μ 0 … absolutní permeabilita vakua μr … relativní permeabilita materiálu
Látky s vysokou permeabilitou zesilují magnetické pole
μ0 = 4π . 10−7 N A−2 = 1,6 . 10-6 N A−2
0 r
„Síla“ magnetického pole
Dvě veličiny
Intenzita mag. pole H
Mag. indukce B
B = μ . H
Permeabilita μ je konstanta prostředí – tzn. vyjadřuje jaký vliv má prostředí na magnetické pole
Magnetická indukce B tedy zohledňuje vliv látky prostředí jímž se pole šíří
Typy magnetických látek
Feromagnetické - μ
r= 10
2– 10
5 Železo, kobalt, nikl, gadolinium
Curieova teplota – teplota, při které se z feromagnetické látky stává látka paramagnetická. Můžu tímto způsobem „zrušit“ permanentní magnet.
Např. pro železo to je 770°C
Paramagnetické - μ
rje nepatrně větší než 1
Draslík, sodík, hliník, modrá skalice
Diamagnetické – μ
r< 1
Inertní plyny, zlato, voda, měď, supravodivé látky
Magnetické domény
Součet seřazených m. momentů v části látky nazýváme magnetické domény
V silném mag. poli se mag. domény seřazují do stejného směru
Mag. domény feromagnetických látek se mohou řadit spontánně a po seřazení zůstávají
Magnetická rezonance
T2 vážený obraz
B
I
Fm
Magnetická síla - směr
Flemingovo pravidlo levé ruky:
„Položíme-li otevřenou levou ruku k přímému vodiči tak, aby prsty ukazovaly směr proudu a indukční čáry vstupovaly do dlaně, ukazuje odtažený palec směr síly, kterou působí
magnetické pole na vodič s proudem.“
F
m= B I l sin α ⋅ ⋅ ⋅
Samostatná částice v magnetickém poli
Vykonává kruhový pohyb
Výpočet magnetické síly působící na částice/částici
… vztah platný pro jednu částici
… tvar s vektorovým součinem
Q N q N q v
I t t l
sin
B I l F
mm
sin
F B q v
´
sin
sin
l B N q v
l
v q B N
F
mJak moc se bude částice stáčet?
Magnetická síla způsobuje pohyb nabité částice po kružnici – působí tedy jako
dostředivá síla
Platí pro částici, co vlétla kolmo, sin 90° = 1
2
m d
F F
B q v m v
r r m v
B q
Hmotnostní spektroskopie
Urychlovače částic - Cyklotron
Využití v medicíně:
- k výrobě radiofarmak – například 18FDG pro PET vyšetření
- k radioterapii v onkologické léčbě – ozařování urychlenými protony, či jinými částicemi
Positron emission tomography (PET)
Příklady
Příklady
Cívka
Elektrotechnická součástka používaná v obvodech k vytvoření:
Elektromagnetu
K indukci elektrického proudu a elektromotorického napětí proměnným magnetickým polem – cívka slouží jako tzv.
induktor
Grafická značka v obvodech:
Značí se L
Intenzita magnetického pole H vytvářeného cívkou je:
H = z . I z… počet závitů na jednotku délky (př. 3 závity na mm)
I… proud protékající cívkou
Indukce elektromagnetického napětí
Zákonem elektromagnetické indukce (1831 Michael Faraday)
Popisuje vznik elektrického napětí v uzavřeném elektrickém obvodu, který je způsoben změnou magnetického pole v okolí cívky
Pole, které se mění se nazývá nestacionární pole
Využití mag. indukce
Magnetický indukční tok
Značka Φ (řecké fí)
Jednotkou je Weber, značka Wb
Říká nám, jak se magnetická indukce B promítá do určité plochy
Např. do plochy jednoho závitu cívky
B … magnetická indukce S … plocha, na kterou magnetické pole působí
α – úhel, který svírá normála plochy
cos
B S
Změna magnetického indukčního toku
Faradayův zákon
Indukované napětí se rovná časové změně indukčního toku
Směr indukovaného elektromotorického napětí a případně indukovaného proudu je vždy proti
změně indukčního toku, která ho vyvolala.
U
it
Celkové indukované napětí
Cívka
více závitů ⇒ větší indukované napětí
Pouze vodič v měnícím se mag. poli:
Uc … celkové indukované napětí na cívce
Ui … ind. napětí na jednom závitu ~ Ui
v l B
U
i
N U
U
c
i t U
iN
Moment dvojice sil působící na závit cívky
α – úhel, který svírá normála plochy
sin
B I S
M
Indukčnost (cívky)
Fyzikální veličina, která vyjadřuje
schopnost dané elektrické konfigurace (části obvodu) vytvářet ve svém okolí
magnetické pole
Značí se L
Jednotkou je Henry, značka H
Indukčnost jednoho závitu:
� = Φ
�
Energie magnetického pole cívky
Značí se E
m
Jednotku má jako každá jiná energie Joule
Vztah je podobný vztahu kinetické energie
Kde L je indukčnost cívky,
I je proud protékající cívkou
Uvedený vztah platí pouze pro cívku bez jádra
2
2
1 L I
E
m
Příklady
Příklady
Reference
1. KRYNICKÝ, Martin. Elektronické učebnice
matematiky a fyziky. [online]. 2013-01-28 [cit.
2013-01-29]. Dostupné z:
http://www.realisticky.cz/ucebnice.php?id=3
2. REICHL, Jaroslav, VŠETIČKA
Martin. Encyklopedie fyziky [online]. [cit.
2013-01-29]. Dostupné z:
http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/21 9-elektrina-a-magnetismus