Oponentský posudek na diplomovou práci Martina Havelky
„Boj proti terorismu v Evropské unii“
Vedoucí diplomové práce: Ing. Mgr. Radka Druláková, Ph.D.
Ve své diplomové práci si Martin Havelka stanovil za cíl „zhodnocení protiteroristických opatření a legislativy v EU a členských státech. Na základě jejich posouzení a identifikace případných nedostatků dále podat doporučení pro oblasti protiteroristických aktivit Unie a členských států.“ Obecně lze řící, že tohoto cíle se textu daří dosáhnout. Autora lze pochválit za volbu opravdu aktuálního tématu, oblast boje proti terorismu v Evropské unii dobře vymezil, objemem i náročností se jedná o téma vhodné pro diplomovou práci.
Studie je přehledně organizovaná, od pojmového vymezení terorismu a jeho zakotvení v legislativě EU se autor dostává k historické a následně současné analýze boje s terorismem ve dvou státech EU, které s tímto fenoménem mají největší zkušenost. Práci ukončují autorova doporučení pro EU a členské státy v jejich boji proti terorismu. Zvolenou metodu komparace zkušeností a přístupů těchto dvou států považuji za šťastné řešení, přinášející zajímavé poznatky.
Vzhledem k tomu, že zpracované téma (zejména případové studie teroristických útoků ve Španělsku a Velké Británii) je velmi současné, autor se musel vyrovnávat s dostupností materiálů na toto téma. V této oblasti bych viděl jeden z velkých kladů této studie, autorovi se podařilo shromáždit dostatečný objem zdrojů pro práci tohoto rozsahu a prokazuje odpovídající schopnost kombinovat primární (např. dokumenty) a sekundární zdroje do logicky působícího celku. Zvláštní pochvalu si zaslouží využití možností internetu, odkud autor načerpal značnou část svých informací. K úrovni zpracování poznámkového aparátu nemám též žádné výhrady.
Co se týče použitých metod práce, autor v úvodu uvádí na prvním místě explanaci a
„dále používám metodu komparace, analýzy a syntézy.“ Tyto metody jsou v práci opravdu použity a jejich volba se jeví jako vhodná pro zpracování daného tématu v rozsahu diplomové práce.
Co se týče praktické/teoretické využitelnosti práce, autorovy analýzy a praktické rady by mohly sloužit přinejmenším jakožto fundovaný příspěvek do diskuze o protiteroristických opatřeních v rámci Evropské unie, čili i z tohoto pohledu hodnotím volbu tématu, jeho zpracování a tudíž i celou práci kladně.
Analýza a autorova doporučení působí přesvědčivě, nicméně co se týče jejich platnosti, tu zřejmě opravdu prověří až čas. Nepochybně bude velmi zajímavé sledovat, jak se v následujících letech bude EU a jejím členským státům dařit v boji proti terorismu. Ač si jistě všichni přejeme opak, pokud dojde k dalším teroristickým činům, způsob jejich provedení a jejich případné odhalení či naopak vyšetření příčin selhání policie a dalších protiteroristických orgánů budou tím momentem, kdy autorovy analýzy a doporučení projdou opravdovým testem.
Stylistická a jazyková úroveň textu v zásadě splňuje požadavky na diplomovou práci, ač v oblasti jazyka si určitou kritiku nemohu odpustit – např. občasné chyby (častý problém českých médií) v množném čísle středního rodu – „letadlech, které by odlétaly“ (str.
63) nebo „zařízení …nejsou natolik technicky vybavené“ (str. 64) nebo občasné nečesky působící převody z angličtiny – zejména víckrát použité slovo „evidence“ ve významu
„důkazy“ či „důkazní materiál“ – viz např. „jedna poskytla evidenci, která vedla k následnému zatýkání.“ (str. 52).
Při obhajobě bych doporučil dvě oblasti k diskuzi: 1) Ač autor obecně zvolil spíše kritický pohled na Evropskou unií přijímaná protiteroristická opatření, nebylo možné a žádoucí kritiku více směřovat i do popisnějších částí textu? Někdy na mě totiž jazyk textu působil až příliš diplomaticky, nebylo by vhodné – i v popisnějších částech - zvolit poněkud skeptičtější, akademicky kritičtější přístup? Čistě ilustrační příklad – na str. 64 autor uvádí, že
„…po schůzce ministrů vnitra Velké Británie, Francie, Německa a Finska společně s komisařem pro vnitřní záležitosti EU Francem Frattinim rozhodly státy o finanční podpoře pro výzkum detekce tekutých výbušnin ve výši 235 000$.“ Vzhledem k závažnosti problému mi tato částka připadá absurdně nízká (autor nechává bez komentáře), tudíž toto a další podobná místa by si podle mého názoru „zasloužila“ poněkud kritičtější přístup.
2) Na rozdíl od Iráku a Afghánistánu v celé práci snad ani jednou není zmíněná otázka Izraele a Palestiny jakožto možné záminky pro teroristické činy – je palestinská otázka opravdu zcela mimo pozornost teroristů působících v zemích EU?
Vzhledem k úrovni zpracování tématu doporučuji přijmout diplomovou práci Martina Havelky k obhajobě a klasifikovat ji stupněm výborný.
V Praze 17. května 2007
Vypracoval Mgr. Jakub Lepš, M.A.
