Pedagogická diagnostika 97

(1)

Zprávy

XV. vědecké kolokvium o řízení osvojovacího procesu

Kolokvium proběhlo dne 22. května 1997 na Vysoké vojenské škole po

zemního vojska ve Vyškově za účasti asi 50 účastníků z českých zemí i ze Slovenska, většinou z vysokých škol, ale i z jiných škol a výzkumných ústavů.

Zaměření letošního kolokvia na soudobé problémy výchovy a vědy odpo

vídalo tradičnímu duchu kolokvií. Scházejí se na nich učitelé a vědci různých profesí, různého zaměření — pedagogové, matematici, filozofové, psycholo

gové, fyzikové a jiní — a společně se hledá cesta k nápravě výchovy, školy a vědy. Kolokvia svou syntetickou povahou se tak liší od běžných monoté

matických vědeckých konferencí.

Na pořádání kolokvií participuje více škol. Vysoká vojenská škola po

zemního vojska ve Vyškově má po léta výbornou spolupráci s Pedagogickou fakultou Masarykovy univerzity v Brně, z níž přicházejí dobré programové náměty, aktivní účastníci a vědečtí garanti. O participaci na spolupořádání kolokvií letos požádala i brněnská pobočka České pedagogické společnosti, jejíž pracovníci se s uznáním vyjádřili k trvání tradice vyškovských kolokvií.

S radostí jsme nabídku přijali a předběžně se domluvili, že významné pří

spěvky a důležité myšlenky z kolokvia se dostanou na pořad jednání brněn

skou pobočkou CPdS pořádaných seminářů, aby mohly rychleji zrát.

Jednání XV. kolokvia otevřel plk. doc. ing. Jiří Herynk, CSc., prorektor pro studijní a pedagogickou činnost VVŠ PV, když přítomné přivítal a pod

pořil konání vyškovských kolokvií. Ocenil obsahovou rozmanitost programu při společném jednání o soudobých problémech vzdělávání a vědy a hledání cesty jejich řešení.

Prvním přednášejícím byl prof. RNDr. Jan Chvalina, DrSc., z PdF MU v Brně, který uchvátil účastníky jak uměním spojit poznatky algebry a ma

tematické analýzy, tak i pověrami a šprýmy o čísle 7 s jeho matematickou povahou.

Oběma bratrům Zlatníkovým ležel na srdci obsah vzdělávání. Doc.

RNDr. Čeněk Zlatník, CSc., z ČVUT z Prahy vyjádřil oprávněné obavy o vzdělávání budoucí generace, když celostátně schválená učebnice propa

guje nadpřirozené jevy a okultismus. A ptal se: platí v pedagogice ještě

(2)

1 0 2 Zprávy — Pedagogická orientace č. 3, 1997

princip vědeckosti? Mladší bratr PaedDr. Jan Zlatník, CSc., z VVŠ PV ve Vyškově upozornil na pradávný rozpor mezi protikladnou povahou světa a neprotikladným způsobem jeho poznávání ve vzdělávacích soustavách za

ložených na teoretickém způsobu organizování poznatků, který se z vědy přenáší do obsahu vzdělávání. Pedagogika se sice snaží rozpor řešit for

mulováním požadavků na spojování vzdělávání a výchovy, teorie a praxe, blízkých a vzdálených cílů, slova a představy, rozumu a citu apod., ale to se nedaří v praxi vcelku realizovat, neboť druhé stránky takových poža

davků nejsou jištěny obsahem. Proto navrhoval uplatněním principu pro

tikladné dvoustrannosti a přijetím nového pojetí obsahu vytvořit ve vzdě

lávacím obsahu souvislostní poznatkovou protistrukturu a jí odpovídající

„levé stránky“ učebnic, aby rozvoj mezipředmětových vztahů byl obsahově jištěn souvislostními idejemi a nebyl závislý jen na individuálních zkušeností jednotlivého učitele. Protože nové pojetí obsahu vzdělávání a vytváření sou

vislostní poznatkové protistruktury učebnic umožňuje prakticky realizovat množství požadavků pedagogiky, je tím otevřena nová cesta ke zhodnoco

vání výsledků pedagogiky a vědy.

Letošní kolokvium více příspěvky podpořilo požadavky na rozvoj proti

kladného či paradoxálního myšlení: fyzik prof. RNDr. Jan Novotný, CSc., z PF MU v Brně, matematik RNDr. Jan Houska, CSc., z VÚP v Praze aj., zcela v duchu názorů soudobých filozofů vědy na rozvoj vědeckého myšlení, k němuž je zapotřebí nejen vzdělávacích teorií, ale i střetů rozmanitých myš

lenek. Zajímavé vystoupení měl doc. ing. Bohuslav Bušov, CSc., z FEI VUT v Brně o řešení problémů pomocí expertních systémů směrovaných k tvorbě inovačních zadání. Za výborný považoval zdroj problému vzniklý z technic

kých rozporů: „Dej věci do rozporu, dostaneš se do jádra problému.“ Mgr.

Jana Kučerová z PdF UK v Praze seznámila účastníky s pokusem o diagnos

tiku myšlení žáků, v níž vytypovala dvojí myšlení: horizontální a vertikální.

Podobné příspěvky mohou mít stejný závěr: věda 20. století prokázala dvě stránky myšlení, obě je potřeba ve vzdělávacím procesu rozvíjet.

Významnou tématikou kolokvia byla počítačová podpora výuky. Disku

tovaly se zkušenosti s využíváním různých počítačových programů, zejména ve vyučování matematice. Dobře připraven byl ing. Bezděk ze střediska in

formačních technologií VVŠ PV (pracoviště RNDr. Františka Herodka podí

lejícího se na organizaci kolokvia), který ochotně vypomáhal při prezentaci výsledků práce autorů.

Do obsahového rámce probíraných témat dobře zapadaly filozoficky la

děné příspěvky, například o potřebě dvou logik při rozvoji myšlení ve škol

ském vzdělávání v příspěvku RNDr. Blaženy Švandové, CSc., z PdF MU v Brně.

(3)

Inspirativně působily příspěvky se zkušenostmi učitelů z rozvoje samo

statné práce žáků dokládající radost učitelů z práce evidentně vykonávané nad rámcem svých povinností. Ostatně, z celého kolokvia vyzařovala pří

tomnost učitelů tohoto typu.

Příspěvek ing. Josefa Vojáčka o možnostech využití počítačové sítě Inter

net všem účastníkům připomněl, že je na světě připraven technický prostře

dek komunikace ke spojení pokrokových sil k systémovému řešení problémů výchovy, vzdělávání a vědy.

Zajímavou osobností letošního kolokvia byl npor. Michael Šebestík, mladý učitel z Vojenské střední školy ve Vyškově připravující se na za

hraniční doktorandské studium, který podněcoval diskusi a projevoval mi

mořádný zájem o probírané otázky.

Osvědčená dvojice vědeckých garantů kolokvia, prof. ing. Josef Šeda, DrSc., z VVŠ PV ve Vyškově a prof. RNDr. Jan Chvalina, DrSc., z PdF MU v Brně, si počínala při řízení kolokvia vskutku profesionálně. Patří jim dík za to, s jakým mistrovstvím dokázali různorodou tématiku spojit v jednotný celek. Není bez zajímavosti, že na přípravě a uskutečnění kolokvia se podílelo 13 nových nebo starších členů katedry matematiky Vysoké vojenské školy pozemního vojska ve Vyškově.

Na kolokvium bylo přihlášeno 55 příspěvků, ale někteří autoři nepři

jeli. Při přípravě i samotném průběhu kolokvia se kladly tradiční otázky:

zda vzhledem k bohatému obsahu jednání utvořit sekce nebo zda příští kolokvium udělat dvoudenní. Snažíme se odmítnout oba návrhy. Hájíme přesvědčení, že ve vědě je stejně důležité poznatky jak teoriemi rozvinovat, zpřesňovat, ale zároveň rozdělovat, tak idejemi orientačně zkracovat a spojo

vat. Teoretických monotématických konferencí je dost. Ale málo příležitostí bývá ke spojování myšlenek vědců různých profesí. A kolokvia jsou právě na takový způsob jednání historicky připravena. Proto bychom rádi hájili syntetickou povahu kolokvií a zásadu: dát příležitost každému, kdo chce vy

stoupit. Ale s ohledem na čas jen takovou, aby sdělil třeba jen podstatu své myšlenky. A vytvářet tak i vědecké prostředí syntetické povahy, kde se usnadní komunikace mezi vědci různých profesí ke spojení sil k zásadnímu řešení soudobých problémů výchovy, vzdělávání, vědy a širšího využívání jejich výsledků. Kdoví, zda právě problém vzájemné komunikace mezi vědci není v pozadí zvyku, že společnost řídí politici, a ne vědci. Nemělo by tomu být jinak?

Jan Zlatník

(4)

Pedagogická diagnostika 97

Ve dnech 17.-18. září 1997 uspořádala Pedagogická fakulta Ostrav

ské univerzity ve spolupráci s pobočkou České pedagogické společnosti a Vědecká společnost kinantropologie, Moravskoslezská pobočka, v Ost

ravě 3. mezinárodní konferenci Pedagogická diagnostika 97. Cílem konfe

rence bylo jednak navázat na aktuální otázky předchozí konference Pedago

gická diagnostika 95, rovněž uspořádané výše uvedenými subjekty v Os

travě, a dále prezentovat další výsledky bádání v oblasti pedagogicko- -psychologické diagnostiky a terapie.

Zahajovací projev plenárního zasedání, které moderovala Miluše Císa

řová, pronesl rektor Ostravské univerzity Prof. RNDr. Jiří Močkoř, DrSc., a dále úvodní slovo patřilo děkanovi Pedagogické fakulty prof. Rudolfu Ber- natíkovi. Pak účastníci konference vyslechli šest referátů, z toho čtyři za

hraniční zahraničních účastníků (Anglie, Polsko, Slovensko).

V první den odpoledne druhý den konference pracovali účastníci v pěti sekcích. V sekci Diagnostika v práci učitele, vychovatele a ředitele školy (mo

derovala Milena Kurelová) bylo přihlášeno 17 referátů (z toho 6 zahranič

ních), v sekci Poradenská a speciálně pedagogická diagnostika a diagnostika specifických poruch učení a chování (moderovala Jana Swierkoszová) bylo přihlášeno 12 referátů (z toho 4 zahraniční), v sekci Diagnostické problémy primární školy (moderovala Miluše Císařová) bylo přihlášeno 5 referátů (z toho 2 zahraniční), v sekci Moto diagnostika (moderátor Vojtěch Gajda), bylo přihlášeno 8 referátů (z toho 2 zahraniční), v sekci Vysokoškolská dia

gnostika (moderovala Erika Mechlová) bylo přihlášeno 14 referátů (z toho 4 zahraniční), v sekci Diagnostika uměleckých činností a schopností (mode

rátorka Hana Kantorková) bylo přihlášeno 7 referátů (žádný ze zahraničí).

Všechny přihlášené referáty budou otištěny ve sborníku konference.

Autor tohoto sdělení by pokládal za účelné konferenci uzavřít krátkým plenárním zasedáním, ve kterém by moderátoři jednotlivých sekcí stručně shrnuli výsledky jednání v sekcích seznámili účastníky konference se závěry ze sekcí.

Pořadatelům, zejména katedře pedagogicky Pedagogické fakulty Ostrav

ské univerzity, patří dík za uspořádání konference, která byla dobře zajištěna po stránce obsahové i organizační. Nesporná byla i úroveň společenská, které dominoval pěkný společenský večer.

Rudolf Grepl

(5)

Tvořivostí učitele k tvořivosti žáka

Katedra pedagogiky Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně uspořádala 16. září 1997 jednodenní pracovní seminář „Tvořivostí učitele k tvořivosti žáka“. Téma semináře je výzkumně řešeno v rámci grantu GA CR č. 406/96/1102 „Rozvíjení aktivity, samostatnosti a tvořivosti žáků“

(nositel J. Maňák z PeclF MU a spolunositel V. Smékal z FF MU v Brně).

Tento seminář měl mimo jiné za úkol prezentovat dosažené vědecké výsledky celé pracovní skupiny. Zároveň poskytl platformu pro diskusi o této proble

matice pro všechny zájemce jak z oblasti pedagogické a psychologické teorie, tak ze školní praxe. Všichni účastníci ocenili skutečně pracovní charakter semináře, který problémy řešil v diskusích nebo dílnách.

Stěžejní otázkou, kterou si organizátoři a účastníci semináře položili, bylo, jak připravovat budoucí učitele, aby byli skutečně tvořiví, ale hlavně, aby byli schopni rozvíjet tvořivost jako nejvyšší vzdělávací hodnotu také u svých žáků. V úvodním sdělení prof. J. Maňák jako odborný garant semi

náře uvedl účastníky do problematiky a při její analýze představil aktivitu, samostatnost a tvořivost člověka jako procesy, které se ve výchově realizují paralelně a spočívají v cílevědomém, avšak postupném rozvíjení individuál

ních dispozic vychovávaného jedince. Nutným předpokladem jejich rozvoje je optimální míra aktivace vychovávané osobnosti. Všechny tři procesy ve výchově kvalitativně gradují a procházejí několika stupni, jak ukazuje ná

sledující schéma:

▲ Tvořivost

Výchova

Aktivace

Psychologické aspekty rozvoje tvořivé osobnosti ve světle některých psy

chologických teorií osobnosti zajímavě osvětlil prof. V. Smékal z Ústavu psy

chologie FF MU v Brně. Zaměřil se především na zvláštnosti vývoje tvoři

vosti v ontogenezi a na její úzké vazby s aktivitou individua, která v procesu výchovy dostává smysl s rozvojem volní regulace chování. Spontánní hravá dětská tvořivost jistě facilituje odvahu dětí zacházet s materiálem i slovy a přináší dětem cenné zážitky a zkušenosti. Ve školním vyučování by proto měla, zvláště v elementárním vzdělávání, dostat prostor — nikoli v podobě

Aktivita

a n g a ž o v a n á sa m o sta tn á n a v o z e n á v y n u c e n á

Samostatnost

p řetv á řecí p ro d u k čn í rep ro d u k čn í n a p o d o b u jíc í

e m e r g e tiv n í in o v a č n í

in v e n č n í Prostředí

e x p r e s ív n i <---

Dispozice

(6)

extrémně uvolněných aktivit a snížení nároků na intelektuální výkony dětí, ale především v jiné struktuře vzdělávacích obsahů a v podpoře dětí při aktivním a samostatném získávání informací a konstruování poznatkových struktur.

Prof. Š. Švec z FF UK v Bratislavě prezentoval celou škálu teoretic

kých přístupů k vymezení pojmu tvořivosti, ke specifikaci tvořivého procesu a podmínek pro jeho řízení v podmínkách výchovy a vzdělávání osobnosti.

Další diskuse byla vedena k otázce míry vlivu pedagogů — rodičů i uči

telů — na rozvoj tvořivosti dětí a následně k přípravě budoucích učitelů, kteří by byli kompetentní tvořivé schopnosti dětí rozvíjet. Z tohoto hlediska se ukázala závažná také okolnost, jací učitelé vlastně příští učitele na uči

telských fakultách připravují a nakolik jejich přístup k výuce předurčuje profesionální schopnosti a dovednosti studentů učitelství v oblasti rozvíjení tvořivosti u žáků. Doc. V. Švec, Dr. D. Knotová a Mgr. J. Havel z PdF MU prezentovali výsledky výzkumného šetření úrovně tvořivosti na fakultě, jak je hodnocena studenty brněnské Pedagogické fakulty.

Odpolední jednání proběhlo ve znamení seznamování účastníků s netra

dičními postupy a novými technologiemi tvůrčí práce. Doc. Jurčová z Ústavu experimentální psychologie v Bratislavě zorganizovala brainstorming na ak

tuální téma: „Jak bych změnil(a) vyučování, aby bylo pro žáky zajíma

vější a atraktivnější?“ (jako výcvik v postupu použitelném ve vysokoškol

ské výuce). Doc. B. Bušov z VUT Brno seznámil posluchače s metodikou TRIZ (tvorba a řešení inovačních zadání) a expertním systémem IM (Inven- tion Machine) jako vysoce efektivními nástroji při realizaci tvůrčí technické práce, které zároveň mohou sloužit jako nástroje k pěstování tvořivosti ve školách. Seminář uzavřela dílna pod organizačním vedením doc. V. Švece, ve které měly být formulovány konkrétní závěry k tématu celého semináře, vyplývající z otázky: „Jak nově koncipovat učitelské vzdělávání, aby sku

tečně připravilo studenty na rozvíjení aktivity, samostatnosti a tvořivosti žáků?“ . Účastníci se pokusili stanovit:

• jakými kompetencemi vybavit studenta učitelství, aby byl schopen pod

něcovat aktivitu, samostatnost a tvořivost u svých žáků,

• v čem a jak změnit vzdělávací kurikulum budoucích učitelů,

• jak změnit metodický arzenál užívaný na učitelských fakultách, aby to vedlo k rozvoji tvořivosti studentů,

• jak měnit sám(a) sebe v roli učitele (průsečíková kompetence, založená na sebereflexi a profesionální autodiagnostice).

Seminář lze hodnotit jako jednu ze zdařilých akcí, které se věnovaly otáz

kám pedagogické teorie a praxe. Díky téměř komornímu složení účastníků (cca 40) byl jeho součástí pokus o týmové řešení problémů a praktické vy-

(7)

užití některých aktivizujících výukových postupů. Bylo také ohlášeno téma příštího vědeckého semináře, který se bude konat na PdF MU v Brně v pro

sinci 1997 a kterým bude „Mikrovyučování a sebereflexe v přípravě učitelů“.

Hana Filová

Mravní nemoci mládeže a jejich prevence

Dne 9. října 1997 proběhla na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně konference České pedagogické společnosti k sociální problematice s názvem „Mravní nemoci mládeže a jejich prevence“. Konference byla roz

dělena do tří bloků:

1. Obecná problematika prevence sociálně negativních jevů. Hlavní referát přednesla dr. Marie Procházková z Pedagogické fakulty MU, Brno na téma Etopedie a současné problémy mravní výchovy, koreferáty Mgr. Lu

bomír Pelech z Magistrátu města Brna (Primární prevence sociálně nega

tivních jevů ve městě Brně), dr. Soňa Cpinová z Dětského diagnostického ústavu, Brno (Otázky reedukace problémové mládeže) a dr. Lenka Ská

celová z Kontaktního a poradenského centra pro drogové a jiné závislosti při PPP Brno (Koncepce Centra v oblasti primární prevence zneužívání návykových látek na školách).

2. Kriminalita a drogové závislosti u mládeže. Hlavní referát a koreferáty přednesli pracovníci Policejní akademie ČR, Praha: doc. Jiří Semrád (Výchovy a kriminalita mládeže), dr. Petr Sak (Kulturní aspekty dro

gové vlny u české mládeže) a doc. Renata Štablová (Trendy drogové kriminality mládeže v ČR po r. 1993).

3. Tento blok byl věnován romské otázce a multikulturní výchově vů

bec. S hlavním referátem vystoupil doc. Pavel Říčan z Psychologického ústavu AV, Praha (Romská otázka — učitelská odpověď) a dr. Eva Šo- tolová z Pedagogické fakulty UK, Praha (Podmínky integrace Romů do společnosti). S koreferáty o praktických zkušenostech se vzděláváním romských dětí vystoupily Mgr. Helena Balabánováze Soukromé základní školy Přemysla Pittra, Ostrava a ing. Irena Meisnerová ze Základní školy Havlíčkovo nám., Praha.

Můžeme konstatovat, že se tato konference setkala s velkým zájmem a s převážně pozitivní odezvou. Z konference se připravuje sborník, který vyjde na počátku roku 1998.

Zdenka Veselá

(8)

Hodnotová orientace mládeže

Česká pedagogická společnost ve spolupráci s Pedagogickou fakultou UK pořádala dne 20. listopadu 1997 seminář „Hodnotová orientace mlá

deže v dobách sociální změny“. Hlavním bodem semináře byla přednáška prof. dr. Hanse Merkense z Freie Universität Berlin na výše uvedené téma.

Vedení Goethe-Institutu nabídlo pro seminář přednáškový sál a tlumočnice.

Návštěva semináře byla až překvapivě vysoká a zúčastnili se ho i přední odborníci z pedagogické fakulty i jiných pracovišť, která se věnují výchově a vzdělávání. Pozoruhodný byl zcela objektivní výklad a pro nás neobvyklá samozřejmost, s jakou byly prezentovány ty jevy např. z bývalé NDR, které byly z hlediska výchovy a hodnotové orientace považovány za pozitivní.

Zvlášť zajímavě byl pojednán „postoj k práci“ a rozdílné, resp. výrazně zúžené, chápání fenoménu práce na Západě. Po přednášce následovala kva

lifikovaná diskuse a výměna zkušeností i z obdobných výzkumů u nás. Na

vázání několika odborných kontaktů během návštěvy profesora Merkense je příslibem zajímavé spolupráce jedné z nej významnějších fakult Svobodné univerzity v Berlíně — Fachbereich Erziehungs und Unterrichts Wissenschaf

ten — s naší odbornou pedagogickou obcí.

Jana Kohnová

r

J. A. Komenský by měl ra d o st...

Původně jsem chtěla psát o maturitách na bilingvní sekci gymnázia Ma

tyáše Lercha v Brně, kde jsem letos byla předsedkyní maturitní komise ve třídě 4. AF. Ale mé nadšení z nově postavené budovy gymnázia na Žiž

kove ulici v Brně, kterou jsem znala jen zvenčí, je tak velké, že překonalo i příjemný pocit z velmi dobrých výsledků, kterých žáci u maturitní zkoušky dosáhli. Maturita na bilingvním gymnáziu probíhá ve dvou etapách — v prv

ním roce z jazyka českého a jazyka francouzského a ve druhém roce z vy

braných odborných předmětů v jazyce českém a francouzském.

Z 27 žáků, kteří letos ve třídě třídní profesorky Dagmar Přidalové ma

turovali, jich 24 dosáhlo známky výborně, 24 chvalitebně a jen 6 známky dobře. Jiných stupňů známkování nebylo nutno použít. Znalosti žáků jak v jazyce českém, tak v jazyce francouzském, který zkoušel profesor Henri Noubel, byly velmi dobré. V jazyce českém probíhá maturita klasickým způ

sobem, na který jsme zvyklí, v jazyce francouzském pak jde spíše o práci s textem, který nutí žáky k vlastním interpretacím a úvahám. Samotná

(9)

znalost jazyka a vyjadřovací schopnosti žáků ve francouzštině jsou velmi dobré.

Bílá třípodlažní budova školy, která byla otevřena ve školním roce 1996/97, září na úpatí Kraví hory, hned za jezdeckým oddílem TJ Mo

ravan. Již samotný vstup do proskleného atria s fontánou vás příjemně na

ladí, dodá chuť do práce. A stejný pocit vás neopustí ani při prohlídce školy a 24 prostorných a světlých učeben, kabinetů a sborovny, laboratoří a tech

nického zázemí, rozsáhlé otevřené knihovny, studovny atcl. Škola má i svou pěknou jídelnu, a dokonce i posilovnu a bufet (skoro mám chuť říci bis- trot, bar nebo caffetteria), místo klasických drátěných šaten pak jednotlivé skříňky pro žáky. Krásný výhled je ze zatravněné střechy budovy, která je celá zasazena do zeleně. Škola působí nesmírně příjemným dojmem a její žáci i učitelé jsou na ni zjevně a právem pyšni. Učit i učit se v takové škole musí být opravdu radost. I já se těším, že se tam za rok vrátím — těším se na „své“ maturanty a neméně se těším na příjemné prostředí, ve kterém bu

dou maturitní zkoušky probíhat. Vlastně bych přála každému, aby ta jeho maturita probíhala v podobném prostředí.

Naděžda Bruzlová