• Nebyly nalezeny žádné výsledky

Svoboda

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Podíl "Svoboda"

Copied!
11
0
0

Načítání.... (zobrazit plný text nyní)

Fulltext

(1)

LUDVÍK SVOBOD

A

SEDMÝ ČESKOSLOVENSKÝ PREZIDENT

ELIŠKA PROCHÁZKOVÁ

(2)

Základní údaje:

narozen 25. 11. 1895 v Hroznatíně

zemřel 20. 9. 1979 v Praze

studoval na vyšší zemědělské škole

generál, politik

je nositelem mnoha vyznamenání (Hrdina Československé socialistické republiky,

Řád Bílého lva, Řád Vítězného února…)

nazýván prezidentem generálem

(3)

Rodina

roku 1923 se oženil s Irenou Stratilovou

společně měli dvě děti – syna Miroslava a dceru Zoe

během války se Irena s dětmi zapojila do odbojové činnosti

Mirek byl vyzrazen a zemřel v koncentračním táboře Mauthausen

matka s dcerou se do konce války skrývaly, ale přežily

(4)

1.Světová válka

• byl odveden do rakousko-uherské armády a později byl zajat na ruské frontě

• po vzniku československých legií v nich zastával důstojnický post a prošel několika pozicemi - mimo jiné i zástupcem velitele praporu na Podkarpatské Rusi

• účastnil se i několika známých bitev také celé sibiřské anabáze československých legií kdy čs.legie úspěšně bojovala proti bolševikům a kontrolovala celou sibiřskou magistrálu

• po válce se vrátil na rodný statek, ale vojenskou kariéru na hřebík nepověsil

• mimo jiné působil i jako učitel maďarštiny na vojenské škole

(5)

2.Světová válka

těsně před okupací Československa v roce 1938 zastával Ludvík Svoboda funkci velitele pěšího pluku

po okupaci působil chvíli v odbojové organizaci Obrana národa

v červnu 1939 emigroval do Polska - tam velel vznikající československé jednotce v Krakově

v září 1939 se i se svými vojáky dostal do sovětského zajetí

Ruská NKVD jej považovala za špióna a odsoudila ho na smrt

život Svobodovi zachránilo to, že už před válkou spolupracoval se sovětskou rozvědkou (až přímý pokyn z Kremlu zachránil Svobodu před popravou)

(6)

po vstupu SSSR do se Ludvík Svoboda stal velitelem 1.československého samostatného praporu v SSSR (od roku 1943 se tento prapor účastnil bojů na frontě)

v Moskvě se Svoboda seznámil také s Gottwaldem, který vedl komunisty v emigraci v SSSR a připravoval se na návrat komunistů do Československa a pozdější převzetí moci. Gottwald měl v Moskvě nemalý vliv a díky jeho podpoře Svoboda rychle postupoval ve velitelských funkcích až na pozici armádního generála

Svoboda prošel několika významnými bitvami, ve kterých se proslavil (u Sokolova a u Dukly) - to mu pomohlo také k tomu, že se po válce stal ministrem národní obrany

(7)

nejprve byl nestraník, ale sympatizoval s komunisty

po únoru 1948 se stal členem komunistické strany a sám dopomohl komunistům k moci tím, že jako velitel vojsk zabránil případnému nasazení armády proti SNB a jiným jednotkám, které byly

kontrolovány komunisty

v padesátých letech kdy vrcholil v komunistické straně boj o moc a konaly se velké politické procesy byl Svoboda pomalu odklizován na vedlejší kolej (nejprve byl nahrazen A. Čepičkou na postu ministra obrany a stal se náměstkem předsedy vlády a předsedou Československého státního výboru pro tělesnou výchovu a sport, v roce 1951 byl sesazen i z těchto míst a v roce 1952 byl dokonce krátce vězněn. Po propuštění se stejně jako po první světové válce vrátil do rodného Hroznětína a pracoval v místním JZD.)

(8)

po smrti Gottwalda a Stalina, v roce 1945, se Svoboda díky svým kontaktům v Moskvě vrátil do politiky

- nejprve jako člen předsednictva Národního shromáždění - dlouhá léta místopředseda Svazu protifašistických bojovníků

-v armádě získal velitelské funkce - 1955-58 náčelník Vojenské akademie K.Gottwalda -poté náčelník Vojenského historického ústavu v Praze - v této době sepsal,

za pomoci zaměstnanců ústavu, své paměti, jejichž 1.vydání vyšlo pod názvem

"Z Buzuluku do Prahy" roku 1960

(9)

v období pražského jara v roce 1968 po abdikaci Antonína Novotného byl Ludvík Svoboda zvolen (30. března 1968) na místo prezidenta republiky - v této pozici podporoval snahy reformátoru o uvolnění poměrů

Po sovětské okupaci v srpnu 1968 nejprve odmítl vytvoření kolaborantské dělnicko-rolnické vlády a zachránil životy reformních vůdců (členů dosavadní vlády pod vedením Dubčeka) unesených do SSSR - tyto politiky ale pak přiměl k podepsání tzv. „moskevského protokolu“ který legalizoval vstup a pobyt cizích vojsk na území ČSSR

Svoboda také varoval před následky, které by mohly vzniknout pokud

by se národ postavil proti okupantům a plně podpořil to, že čs. armáda nezasáhla

po této krizi Svoboda pomohl odstranit Alexandra Dubčeka z pozice předsedy vlády

a na místo prvního tajemníka ÚV KS prosadil Gustáva Husáka

(10)

• od dubna 1974 se Svobodův zdravotní stav zhoršil a znemožňoval mu vykonávat prezidentskou funkci

• odmítl ale úřad opustit a proto poslanci přijali zvláštní zákon, podle kterého mohl být prezidentské funkce zbaven

• prezidentem republiky se pak v roce 1975 stal Gustáv Husák

(11)

Ludvík Svoboda zemřel 20. září roku 1979 v Praze

celkem třikrát byl oceněn vyznamenáním Hrdina Československa a také Hrdina Sovětského svazu

Odkazy

Související dokumenty

Praha : Nakladatelství

■ SVOBODA, Emanuel. Přehled středoškolské fyziky.

1968 byl Moskevský protokol přijat, okupací Československa v podstatě skončilo Pražské

• např.: - právo na život, svoboda pohybu, zákaz mučení, osobní svoboda a bezpečnost. • Svoboda: - stav bytosti jednající pouze ze své

Korsická melodie Dumenicu

Starosta zastával svůj úřad až do následujícího roku, kdy z neznámých příčin řídila Sirou obecní správní komise ve složení Václav Svoboda, Jan Kratochvíl, Jan

STŘEDA, Jindřich [= SCHWARZENBERG, Karel].. SVOBODA, Václav [=

Fischer se ovšem nespokojil s popisem negativních stránek soudobé společnosti, jako úkol si stanovil zformulovat vlastní sociopolitický řád, který by odstranil