LUDVÍK SVOBOD
A
SEDMÝ ČESKOSLOVENSKÝ PREZIDENT
ELIŠKA PROCHÁZKOVÁ
Základní údaje:
• narozen 25. 11. 1895 v Hroznatíně
• zemřel 20. 9. 1979 v Praze
• studoval na vyšší zemědělské škole
• generál, politik
• je nositelem mnoha vyznamenání (Hrdina Československé socialistické republiky,
Řád Bílého lva, Řád Vítězného února…)
• nazýván prezidentem generálem
Rodina
• roku 1923 se oženil s Irenou Stratilovou
• společně měli dvě děti – syna Miroslava a dceru Zoe
• během války se Irena s dětmi zapojila do odbojové činnosti
• Mirek byl vyzrazen a zemřel v koncentračním táboře Mauthausen
• matka s dcerou se do konce války skrývaly, ale přežily
1.Světová válka
• byl odveden do rakousko-uherské armády a později byl zajat na ruské frontě
• po vzniku československých legií v nich zastával důstojnický post a prošel několika pozicemi - mimo jiné i zástupcem velitele praporu na Podkarpatské Rusi
• účastnil se i několika známých bitev také celé sibiřské anabáze československých legií kdy čs.legie úspěšně bojovala proti bolševikům a kontrolovala celou sibiřskou magistrálu
• po válce se vrátil na rodný statek, ale vojenskou kariéru na hřebík nepověsil
• mimo jiné působil i jako učitel maďarštiny na vojenské škole
2.Světová válka
• těsně před okupací Československa v roce 1938 zastával Ludvík Svoboda funkci velitele pěšího pluku
• po okupaci působil chvíli v odbojové organizaci Obrana národa
• v červnu 1939 emigroval do Polska - tam velel vznikající československé jednotce v Krakově
• v září 1939 se i se svými vojáky dostal do sovětského zajetí
• Ruská NKVD jej považovala za špióna a odsoudila ho na smrt
• život Svobodovi zachránilo to, že už před válkou spolupracoval se sovětskou rozvědkou (až přímý pokyn z Kremlu zachránil Svobodu před popravou)
• po vstupu SSSR do se Ludvík Svoboda stal velitelem 1.československého samostatného praporu v SSSR (od roku 1943 se tento prapor účastnil bojů na frontě)
• v Moskvě se Svoboda seznámil také s Gottwaldem, který vedl komunisty v emigraci v SSSR a připravoval se na návrat komunistů do Československa a pozdější převzetí moci. Gottwald měl v Moskvě nemalý vliv a díky jeho podpoře Svoboda rychle postupoval ve velitelských funkcích až na pozici armádního generála
• Svoboda prošel několika významnými bitvami, ve kterých se proslavil (u Sokolova a u Dukly) - to mu pomohlo také k tomu, že se po válce stal ministrem národní obrany
• nejprve byl nestraník, ale sympatizoval s komunisty
• po únoru 1948 se stal členem komunistické strany a sám dopomohl komunistům k moci tím, že jako velitel vojsk zabránil případnému nasazení armády proti SNB a jiným jednotkám, které byly
kontrolovány komunisty
• v padesátých letech kdy vrcholil v komunistické straně boj o moc a konaly se velké politické procesy byl Svoboda pomalu odklizován na vedlejší kolej (nejprve byl nahrazen A. Čepičkou na postu ministra obrany a stal se náměstkem předsedy vlády a předsedou Československého státního výboru pro tělesnou výchovu a sport, v roce 1951 byl sesazen i z těchto míst a v roce 1952 byl dokonce krátce vězněn. Po propuštění se stejně jako po první světové válce vrátil do rodného Hroznětína a pracoval v místním JZD.)
• po smrti Gottwalda a Stalina, v roce 1945, se Svoboda díky svým kontaktům v Moskvě vrátil do politiky
- nejprve jako člen předsednictva Národního shromáždění - dlouhá léta místopředseda Svazu protifašistických bojovníků
-v armádě získal velitelské funkce - 1955-58 náčelník Vojenské akademie K.Gottwalda -poté náčelník Vojenského historického ústavu v Praze - v této době sepsal,
za pomoci zaměstnanců ústavu, své paměti, jejichž 1.vydání vyšlo pod názvem
"Z Buzuluku do Prahy" roku 1960
• v období pražského jara v roce 1968 po abdikaci Antonína Novotného byl Ludvík Svoboda zvolen (30. března 1968) na místo prezidenta republiky - v této pozici podporoval snahy reformátoru o uvolnění poměrů
• Po sovětské okupaci v srpnu 1968 nejprve odmítl vytvoření kolaborantské dělnicko-rolnické vlády a zachránil životy reformních vůdců (členů dosavadní vlády pod vedením Dubčeka) unesených do SSSR - tyto politiky ale pak přiměl k podepsání tzv. „moskevského protokolu“ který legalizoval vstup a pobyt cizích vojsk na území ČSSR
• Svoboda také varoval před následky, které by mohly vzniknout pokud
by se národ postavil proti okupantům a plně podpořil to, že čs. armáda nezasáhla
• po této krizi Svoboda pomohl odstranit Alexandra Dubčeka z pozice předsedy vlády
• a na místo prvního tajemníka ÚV KS prosadil Gustáva Husáka
• od dubna 1974 se Svobodův zdravotní stav zhoršil a znemožňoval mu vykonávat prezidentskou funkci
• odmítl ale úřad opustit a proto poslanci přijali zvláštní zákon, podle kterého mohl být prezidentské funkce zbaven
• prezidentem republiky se pak v roce 1975 stal Gustáv Husák
• Ludvík Svoboda zemřel 20. září roku 1979 v Praze
• celkem třikrát byl oceněn vyznamenáním Hrdina Československa a také Hrdina Sovětského svazu