Dědické právo

(1)

DĚDICKÉ PRÁVO

(2)

DĚDICKÉ PRÁVO

■ Právní odvětví

■ vzniká smrtí zůstavitele a tvoří to, celé jmění, kromě nevymahatelných osobních práv a povinností

■ existuje institut společného jmění manželů – v rámci dědického řízení musí se provést jeho vypořádání

■ Součástí pozůstalosti jsou i dluh

■ Zůstavitelem může být pouze fyzická osoba, jejíž majetek má být v okamžiku její smrti předmětem dědického řízení

(3)

DĚDIC

■ Za dědice je považována osoba, na kterou přešla práva a závazky zůstavitele nebo jejich část

■ Dědicem může být jenom ten, co přežil zůstavitele

■ Podle právního důvodu dědění se dědici rozdělují na dědice ze zákona a na dědice ze závěti

■ Dědicky nezpůsobilý – ten, co se dopustil trestnému činu vůči zůstaviteli

(4)

ZŘEKNUTÍ SE DĚDICKÉHO PRÁVA

■ Dnešní právní úprava možnost zřeknutí se dědického práva nepřipouští

■ Dědic se nemůže předem zříct svého dědického práva a musí po zůstavitelově smrti dědictví přijmout nebo odmítnout

■ Pro smlouvu o zřeknutí se dědického práva se vyžaduje forma veřejné listiny

■ Zřeknutí se dědictví bude praktické v případě, kdy zůstavitel zvýhodňuje některého z případných dědiců

(5)

ZÁVĚŤ

■ Závět je jednostranné právní jednání, ve kterém budoucí zůstavitel povolá jednu nebo více osob, které budou po jeho smrti jeho dědicem a přejdou na ně jeho práva a závazky

■ Jestliže je závěť platná, nedojde k dědění ze zákona -> pokud je závěť neplatná dochází k dědění ze zákona

■ Většinou dochází k dědění ze zákona, protože lidé nepíšou své závěti

(6)

VYDĚDĚNÍ

■ Potomka lze vydědit v tzv. listině o vydědění, která odejme právo domáhat se i přes závěť svého zákonného dědického podílu či jeho části

■ Platným vyděděním ztrácí vyděděný postavení nepominutelného dědice

■ Listina obsahující právní úkon vydědění se označuje jako prohlášení o vydědění a vyžaduje splnění stejných formálních náležitostí jako závěť

(7)

DĚDICKÁ SMLOUVA

■ Dědickou smlouvu, která je co do právní síly nejsilnějším dědickým titulem, naše právo znalo do roku 1950, kdy byla z občanského

zákoníku vyloučena

■ Dědickou smlouvou lze povolat jak dědice, tak odkazovníka

■ Dědickou smlouvu nelze zrušit, takže případní dědici mají větší šanci, že budou dědit

(8)

Zdroje:

■ NOVOTNÝ, Petr a Monika NOVOTNÁ. Nový občanský zákoník. 2., aktualizované vydání.

Praha: Grada Publishing, 2017. Právo pro každého (Grada). ISBN 978-80-271-0432-1.

■ Občanský zákoník.:[online]. [cit. 2019-01-06]. Dostupné z:

http://obcanskyzakonik.justice.cz/index.php/dedicke-pravo/obecne

■ Zákony.Centrum.:[online]. [cit. 2019-01-06]. Dostupné z:http ://zakony.centrum.cz/obcansky-zakonik-novy/cast-3-hlava-3

■ Peníze.cz.:[online]. [cit. 2019-01-06]. Dostupné z:

https://www.penize.cz/spotrebitel/42946-jak-napsat-zavet-aneb-konec-tahanic-o-majetek

■ Nkcr.cz.:[online]. [cit. 2019-01-06]. Dostupné z: https://www.nkcr.cz/sluzby/dedicke-pravo

■ Přispěvatelé Wikipedie, Dědické právo [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2018, Datum poslední revize 4. 04. 2018, 13:04 UTC, ], [cit. 2019-01-06] Dostupné z:

https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bdick%C3%A9_pr%C3%A1vo