Environmentální migrace ve světě

Environmentální migrace ve světě

Fakulta sociálních studií Fakulta sociálních studií Univerzita Karlova v Praze Univerzita Karlova v Praze

Robert Stojanov

Centrum výzkumu globální změny Centrum výzkumu globální změny

Akademie věd České republiky Akademie věd České republiky

Obsah prezentace

 vymezení a definice základních pojmů

 krátká charakteristika a rozsah fenoménu

 případové studie:

 Bangladéš a Indie – environmentální změny a procesy migrace

 Čína – rozvoj a vysídlení – přehrada Tři soutěsky

 Bělorusko – Černobylská katastrofa

 sz. Keňa – změna klimatu a bezpečnost

Environmentální migrace

 Environmentální změny mohou vyvolat:

- snížit dostupnost přírodních zdrojů (voda, půda), - soupeření o přírodní zdroje,

- migraci obyvatel (opustit své domovy a hledat živobytí jinde).

 Výsledné masové přesídlení může narušit

rovnováhu v cílových oblastech a vyvolat konflikt.

 Lidé kteří jsou donuceni opustit své domovy před environmentálními změnami – environmentální migranti.

 historiský fenomén (starov. Egypt, Stěhování národů, etc.)

Definice

Environmentální migranti jsou lidé, kteří

byli donuceni dočasně nebo trvale opustit svoje původní bydliště v důsledku

1. významného zhoršení stavu životního prostředí, které jim už nadále nemůže zajistit bezpečné

živobytí (např. ztráta/nedostatek životně důležitých přírodních zdrojů), nebo/a

2. environmentálních procesů, které ohrožuje jejich

existenci anebo vážně ovlivňuje kvalitu jejich života (např. náhlé přírodní katastrofy typu zemětřesení,

povodně či hurikány).

Hlavní příčiny

• Přírodní katastrofy

• Postupná změna ŽP, včetně změny klimatu

• Rozvojové projekty

• Průmyslové katastrofy

• Konflikty

• Nejasná přímá souvislost - diskurz

TYPOLOGIE

 důvody pro typologii

1. Environmentálně motivovaní migranti

- opouštějí místo svého bydliště relativně dobrovolně, preventivně, kvůli vážné environmentální hrozbě (př. znečištění ŽP).

- Migrace - strategie zvládání kritické situace (coping strategy).

- př. 2. vlna migrace kvůli Černobylu

TYPOLOGIE

2. Environmentální přesídlenci

- jsou nuceni opustit své bydliště kvůli ohrožení svých životů, živobytí, ocitli se ve vážném nebezpečí z důvodu negativního

působení envir. procesů nebo přírodních katastrof, případně i lidské činnosti.

a) Váhaví environmentální přesídlenci - mají „výhodu“ relativně delšího časového období a lepší možnost výběru cílové destinace pro nalezení nového domova a živobytí

- př. oblasti častého výskytu přír. či průmysl. katastrof

b) Okamžití environmentální přesídlenci - nuceni se přestěhovat z místa svého stálého pobytu téměř okamžitě před blížící se přírodní katastrofou nebo ihned po ní.

- jejich bydliště, úroda a způsoby obživy jsou zničeny, - př. hurikán, tsunami, zemětřesení, etc.

TYPOLOGIE

3. Plánovaní přesídlenci

- nuceně opouští své bydliště v důsledku plánovaného využití území, na kterém žijí nebo kde vykonávají hospodářskou činnost.

- Jejich území je tak plánovaně využito pro nějakou rozvojovou činnost.

- Paradox – rozvoj přináší utrpení a envi

degradaci (Keller - “barbarství modernizace”, Beck – rizika společnosti)

- jasná odpovědnost - kompenzace!!!

Postavení a odhady počtu EM

 Pojem environmentální uprchlík neodpovídá mezinár. konvencím a vzhledem ke složitosti problému neexistují ani statistiky, které by dokumentovaly jeho skutečný rozsah.

 Odhady počtu tohoto typu migrantů se

pohybují mezi 10 mil. (poč. 90.let) až 25 mil.

(2010), 200 mil. (2050)

 oficiální počet uznaných uprchlíků (10-15 miliónů v 90.letech a zač. 20.stol.).

 Např. IPCC (2007) varuje, že nejvážnějším důsledkem klimatických změn mohou být právě rozsáhlé migrace obyvatel.

Predikce

 Také UNHCR označilo již v roce 1993 označilo

zhoršování životního prostředí za jednu z klíčových příčin vzniku uprchlictví a jako jeden z faktorů,

který může ohrozit lidskou bezpečnost.

 Někteří autoři předpokládají nárůst počtu migrantů v důsledku možné změny klimatu až na 150-200 miliónů v roce 2050.

 Již nyní se environmentální problémy i jejich

sociální, hospodářské a politické důsledky dotýkají všech oblastí světa, i když se mnohem vážněji

projevují v chudých, rozvojových zemích.

Bangladéš

• hl. příčiny migrace:

- ekonomické důvody a

-environmentální změny, vč. změny klimatu

- demografické příčiny,

- vnitřní a etnické konflikty.

Základní socio-ekonomické údaje

Rozloha 144,000 km² - z toho země 133,910 km²

 obdělávatelná půda – 55,4%

 Tropické monzunové klima:

 - zimní monzun (říjen - březen);

 - letní monzun (duben - září);

 Populace - 153,5 mil. (July 2008 est.)

 popul. hustota-1066 obyv/ km² (~130 v ČR)

 míra porodnosti–3,1 porodů/ženu (~1,23 v ČR)

Sidr

 16.11.2007

 Rychlost: 240 km/h

 Kategorie 4 (Kathrine v USA 3)

 10 mil. lidí zasažených

 1,5 mil. lidí ztratilo obydlí

 3500 mrtvých

Rozvojoví přesídlenci

• říční přehrada Tři soutěsky

• socio-ekonomické a environmentální dopady

Základní geografická charakteristika horního toku řeky Chang Jiang (Yangtze)

• povodí – 1 056 000 km2 (~ 58,9% povodí celé řeky);

• krajina: 50%-pohoří, 30%-roviny;

• obdělávaná půda – 40 700 km2 (46% svahy)

• 180 mil. obyvatel (14 % Číny, r.2002)

• Chongqing - město (4 mil.) a provincie (ekonom. zóna)

 zvyšující se populace

 nadměrná pastva a kultivace

 odlesnění

 půdní eroze (hl. vodní; 350 000 km

ohroženo, ročně 1,568 mld. tun~3,870km

do hloubky 30cm)

 dezertifikace (semiaridních oblastí)

 sesuvy půdy

 snižování biodiverzity

 znečištění vody

→ záplavy na dolním toku, změny klimatu,

snižování úrody

Three Gorges Dam

• střední (západní) Čína

(provincie Chongqing, Hubei)

• výstavba 1992–2009

• délka – 600 km

• plocha – 1084 km²

• Max. výkon – 18 200 MW (odhad; nejv. na světě)

• Množství vyrob. energie – 8,6 x 10¹⁰ kWh/rok (2.nejv.; 1/10 čín. spotřeby -???)

• celkové zvýšení hladina o 175–

180m (dnes o 140m)

• náklady – přes 22 mld. Euro

VÝSTAVBY PŘEHRADY

 zvýšení znečištění řeky (komunální a industriální odpad zatopených oblastí)

 zvýšená sedimentace (zatopená území + zvýšení eroze)

 ohrožení několika vzácných živočišných druhů

 vystěhováno přibližně 1,9 mil. obyvatel, přes 1500 obcí a měst x oficiální údaje vlády – 1,2 mil. (cca 1/2 z měst)

 ztráta obdělávatelné půdy pro farmáře

 ztráta zaměstnání pro obyvatele měst

 ztráta obydlí pro všechny

 zvýšený tlak na půdu a prostředí (zvýšení hustoty obyv)

 zvýšení čínského tlaku na Tibet + zvýšení tlaku na místní křehké ekosystémy

→ zvýšení chudoby obyvatel oblasti

• Fengdu

• Shibao Tower

• Wushan

• Zigui

Oblasti výzkumu

Bělorusko – Environmentální přesídlenci – Černobyl

• sobota 26.dubna 1986

• radiokativní kontaminace 80,000 km², zasaženo 4 mil. obyvatel

• ekonomické, sociální zdravotní a environmentální dopady katastrofy

Přesídlení

• celkem 350,400 lidí,

• postaveno 130,307 nových bytů a domů,

• Přesídlení bylo:

• – převážně vnitrostátní,

• – organizováno vládou,

• Ne všichni obyvatelé byli ochotni migrovat (KAVANOVÁ 2007)

Přesídlení (pokr.)

• 135,000 lidí bylo přemístěno okamžitě (1986)

• • cca. 1.5 mil. lidí stále žije v silně kontaminovaných oblastech,

• vláda podporuje (znovu)osídlení a podává zkreslující či lživé informace o výše a

nebezpečí radioaktivity, důsledcích na

zdraví, etc.

Keňa a environmentální bezpečnost

• severozápadní Keňa

• dopady změny klimatu

• 4 státy s vnitřními konflikty

• širšé nomádská oblast neuznávající státní hranice

Severo-západní Keňa

• bezpečnostní problematika – nezávislé kmeny Turkana (nomádi, cca 0,5 mil. populace)

• změna klimatu (slabé nebo pohyby období dešťů) během poslední dekády,

• nedostatek srážek → ztráty dobytka (celkem ½ v 2005),

• nadměrná pastva, degradace půdy, vysoká míra odlesnění,

• nomádství,

• zvýšený tlak na ŽP,

• velký uprchlický tábor (80.000 v únoru 2007).

ZÁVĚR

• problematika vztahů mezi environmentální změnou a migračními procesy je relativně nová odobrná

disciplína:

•- potřeba více empirického výzkumu,

•- sjednoicení metodologie,

• konsekvence nejsou vždy jasné, př. klima změny,

• není stále jasné, kdo je environmentální migrant / uprchlík (politicky citlivé téma) – role typologie,

• změna klimatu– role strategií přizpůsobení a adaptací.

Zdroje

STOJANOV, R.; KAVANOVÁ, K. (2009): Migrace v kontextu

environmentálních změn. Geografické rozhledy, 18 (5): 28-29.

STOJANOV, R.; NOVOSÁK, J. (2008): Migration, Development and Environment: Migration Processes from the Perspective of

Environmental Change and Development Approach at the Beginning of the 21st Century. Newcastle upon Tyne:

Cambridge Scholars Publishing.

STOJANOV, R. et al. (2008): Development, Environment and

Migration. Analysis of Linkages and Consequences. Olomouc:

Palacký University.

NOVOSÁK, J.; STOJANOV, R. (2008): Shaping the Development of Developing Countries. Focused on China and India. Ostrava:

University of Ostrava.

Děkuji pěkně za pozornost !!!

Robert Stojanov

www.czechglobe.cz www.stojanov.org stojanov@centrum.cz