Občanské právo

Občanské právo

Pojem:

právnickými osobami a státem a dále i vztahy vyplívající z práva na ochranu osob.

Prameny:

 Každý člověk má právo na ochranu svého života a

zdraví, jakož i svobody, cti, důstojnosti a soukromí svého jména, projevů osobní povahy.

 Právnické osoby mají způsobilost mít práva a povinnosti a také právo na ochranu svého názvu a dobré pověsti.

 Daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny.

 Vlastnické právo je chráněno zákonem a jen zákon může stanovit, jak vlastnické právo vzniká a zaniká.

•Občanský zákoník

•Občanský soudní řád

• Ústava

•Listina základních práv a svobod

Hlavní zásady občanského práva:

5 základních část :

1) Práva věcná – vlastnické právo, spoluvlastnické právo, věcná práva k cizím věcem

2) Práva závazková – závazky ze smluv, závazky z porušení práva, zejména odpovědnost za škodu.

3) Právo dědické

4) Právo osobnost – právo na ochranu osobnosti.

5) Práva osobně majetková – autorské právo a právo k vynálezům.

Občanskoprávní vztahy dělíme:

A) Vztahy k věcem (věcná práva)

B) Vztahy k osobám (závazková, obligační)

Např. dlužník / věřitel

Právní úkon = jednání -

 Vůli lze projevit

V právních vztazích je možné nechat za sebe jednat zástupce ( právo vzniká ze zákona nebo na základě tzv. plné moci).

1) Ústně

2) Písemně- např. sepsáním závěti 3) Jednáním-např. spálením závěti

Druhy právních úkonů:

1) Podle počtu stran: a) jednostranné– např. závěť, odstoupení od smlouvy b)dvoustranné- projev vůle dvou stran a musí mezi nimi panovat shoda např. smlouva

c) vícestranné- např. smlouva o sdružení

2) Podle majetkového naplnění^:

a) úplatné (onerózní) - Za plnění jedním účastníkem je poskytnuta protihodnota druhým účastníkem (peníze, či jiná protihodnota)

b) bezplatné (lukrativní) - Protihodnota není smluvena (např. darování).

3) Podle úpravy v občanském zákoníku:

a) právní úkony pojmenované (typické) –např. kupní smlouva b) Právní úkony nepojmenované (atypické)

4) Podle vzniku následků ve vztahu k jednajícímu :

a) úkony mezi živými (inter vivos)

b) úkony pro případ smrti (mortis causa) - např. závěť

5) Podle působení účinků právního úkonu:

a) adresné - Musí být učiněny vůči určitým subjektům a zároveň se dostaly do sféry jejich dispozice.

b) neadresné - Nesměřují vůči určitým subjektům (např. veřejná soutěž, opuštění věci, závěť atd.).

Občanskoprávní vztahy vznikají z právních úkonů nebo jiných právní skutečnost.

Rozumíme protiprávní úkony ( neoprávněné chování), rozhodnut státních orgánů či jiné objektivní skutečnosti ( smrt, narození……).

Smlouva: -

-uzavření smlouvy předchází návrh na uzavření smlouvy

-je uzavřena okamžikem, kdy přijetí návrhu na uzavření smlouvy nabývá účinnosti

-Občanský zákoník přesně stanový, kdy účastník může od smlouvy odstoupit

Vlastnické právo:

 Zaručuje vlastníkovi oprávnění předmět svého vlastnictví držet, užívat, používat a nakládat s ním dle vlastní vůle (prodat, darovat,zničit).

 Vlastník má právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně

zasahuje (např. neprávem zadržuje jeho vlastnictví). Sousedská práva:

- Nesmí být ohrožena sousedova stavba, nelze obtěžovat sousedy hlukem, prachem, kouřem, zápachem, odpady, světlem či stíněním, nesmí se nechat chovaná zvířata vnikat na sousední pozemek apod.

Rozhrada je cokoli, co rozděluje dva pozemky. Může to tedy být plot, zeď, brázda, mez, potok, stromová alej apod.

 Vlastnictví věci lze nabýt kupní, darovací nebo jinou

smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu (např.

exekuce).

 V případě nálezu, je nálezce povinen ztracenou věc

navrátit vlastníkovi nebo odevzdat obci. Pokud se vlastník nepřihlásí o ztracenou věc do 6 měsíců připadne obci a nálezce má právo na nálezné ve výši 10% ceny nálezu.

Týká se to i věcí nalezených (vykopávky, historické věci), patří státu, pokud neprokážeme právo vlastnictví.

 V případě, že zatajíme → porušení → tj. zatajení cizí věci.

Podílové spoluvlastnictví

Věc vlastní více lidí, kteří se podílejí na právech a povinnostech, které vyplívají ze spoluvlastnictví věci.

Při hospodaření se společnou věcí se spoluvlastníci

zpravidla dohodnou, jak se který z nich bude podílet na využívání, údržbě a opravách společné věci, pokud se nedohodnou, platí princip → MAJORIZACE = to

znamená,že rozhodující je většina spoluvlastnických hlasů, dojde-li k rovnosti, nebo nedosáhne-li se většiny, rozhodne k žalobě některého ze spoluvlastníků soud.

Pokud spoluvlastník hodlá svůj podíl prodat. Přiznává zákon ostatním spoluvlastníkům privilegium na koupi.

Jakmile ho nabídne, ostatní jsou povinni reagovat tak, že movitou věc zaplatí do 8 dnů a u nemovitostí je to do 2 měsíců. Toto předkupní právo nemusí respektovat tehdy, že svůj podíl hodlá převést na osobu blízkou

(děti, rodiče,sourozenci)

Zánik podílového spoluvlastnictví:

1) Dohodou – písemná forma pouze, když se týká nemovitostí.

2) Rozhodnutím soudu

-Věc reálně rozdělit (pozemek).

-Přikáže věc do výlučného vlastnictví z bývalých vlastníků za náhradu.

-Věc prodá a výtěžek rozdělí mezi bývalé spoluvlastníky podle výše jejich podílů.

-Může v odůvodněných případech žalobu zamítnout.

Společné jmění manželů

= majetek, který nabyli manželé za trvání manželství.

 Do sjm. nepatří věci získané darem, dědictvím a věci osobní potřeby.

 Upravit rozsah společného jmění mohou manželé

smlouvou, před uzavřením manželství i v jeho průběhu.

Nakládání s majetkem manželů:

a) V případě o rozhodnutí běžných záležitostech má právo rozhodnout každý z manželů samostatně.

b) Jedná se o rozhodování v závažných věcech (např.

prodej bytu), je nutná dohoda.

KONSENZUS = dohoda, shoda, souhlas obou manželů.

 Začne-li jeden z manželů podnikat, potřebuje k užití společného majetku souhlas druhého z manželů .

 Při majetkovém vyrovnání po rozvodu se vychází z toho, že podíl obou manželů je stejný.

Zánik společného jmění manželů:

a) Uložením trestu, propadnutím majetku.

b) Prohlášením konkurzu.

c) Zánikem manželství – rozvodem.

d) Smrtí ( prohlášením za mrtvého).

Zaniklé SJM lze vypořádat:

1) Písemnou dohodou bývalých manželů.

2) Rozhodnutím soudu – v případě, že se nedohodnou.

 Soud není vázán návrhy bývalých manželů

 Přihlíží k zájmu nezletilých dětí a také k tomu, jak se který z manželů přičinil o nabytí a údržbu společného majetku.

3) V případě, že se manželé nedohodnou a nerozhodne ani soud – do 3let do nabytí rozvodu platí právní

domněnka, ze které vyplívá, že manželé se stávají podílovými vlastníky jejich společného majetku.

Držba – stav, kdy někdo nakládá s věcí jako s vlastní. Oprávněný držitel má stejná práva

jako vlastník

.

držitelem movité věci po dobu 3 let, nemovité po dobu 10 let, stává se jejím vlastníkem = vydržení.

Věcné břemeno:

 Vlastnictví nemovité věci ( např. budovy, pozemku) může být omezeno věcným břemenem – vlastník je povinen něco trpět, něčeho se zdržet nebo něco

konat (např. umožnit průchod přes svůj pozemek).

Duševní vlastnictví:

-nehmotný majetek, který je výsledkem tvůrčí

činnosti a myšlení člověka (např. vynálezy, umělecká díla)

- dělíme je do 3 kategorií:

1) Průmyslové vlastnictví: vynálezy (patenty),

obchodní značky, průmyslové vzory, nové odrůdy rostlin….

2) Umělecká díla chráněná autorským právem:

původní literární a výtvarná díla, hudba, televizní vysílání, software, databáze, architektonické

projekty, reklama a multimédia

3) Obchodní strategie: obchodní tajemství, know- how

Jak lze chránit své duševní vlastnictví? – Práva na duševní vlastnictví stanovuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO).

Forma ochrany:

a) patenty – znemožňují třetím stranám vyrábět, používat nebo prodávat váš vynález, a to po určitou dobu, v závislosti na druhu vynálezu

b) obchodní značky – chrání název vašeho výrobku tak, že znemožňují ostatním podnikům prodávat produkty pro týmž názvem

c) autorská práva – informují ostatní strany, že vy coby autor hodláte kontrolovat produkci, distribuci, vystavování či

provedení (zpracování) vašeho uměleckého díla. Autorské právo vzniká automaticky a není potřeba jej formálně

registrovat. Symbol autorského práva tak můžete začít používat bezprostředně po vzniku díla.

 Podnikáte-li ve více než jednom státě EU,

získáte v rámci jednotné registrace ochranu ve 28 členských státech EU prostřednictvím ochranné známky Evropské unie a

zapsaného (průmyslového) vzoru

Společenství . Svou ochrannou známku nebo vzor můžete zaregistrovat v jakémkoli z 23

jazyků EU, stačí, když podáte jednu žádost na Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).

Padělání = nezákonné napodobování značkového zboží.

Pirátství = nedovolené kopírování produktu chráněného právem duševního vlastnictví.

Dědické právo:

 Řeší přechod majetku zemřelé osoby

(zůstavitele) na pozůstalé osoby (dědice).

 Pozůstalost tvoří veškeré jmění zůstavitele

k okamžiku jeho smrti, které je způsobilé přejít na právní nástupce. (pozůstalost se ve vztahu k dědicům nazývá dědictvím).

 Zůstavitelem může být pouze fyzická osoba, ale dědicem může být i osoba právnická,

vznikla-li do jednoho roku od smrti zůstavitele.

Způsoby dědění:

1) Ze závěti – prvotní dokument pro dědické nástupnictví.

Formy závěti:

a) Závěť napsaná vlastní rukou zůstavitele . b) Ve formě notářského zápisu.

c) Závěť ústní před třemi svědky (omezená platnost závěti na dva týdny).

d) Závěť zaznamenaná starostou obce, na jejímž území se zůstavitel nalézá (omezená platnost závěti na tři měsíce).

e) Závěť pořízená na palubě námořního plavidla, letadla, ve válce před velitelem vojenské jednotky ČR (omezená platnost závěti na tři měsíce).

• Závětí se ustanoví dědici, jejich podíly, věci a práva, které jim mají připadnout.

• Nezletilí potomci musí zdědit aspoň tolik, kolik jim přiznává zákon, zletilí aspoň polovinu

dědického podílu ze zákona.

• V každé závěti musí být uveden den, měsíc a rok, kdy byla podepsána, jinak je neplatná.

 Pokud vznikne nová platná závěť.

Odvoláním nebo zničením listiny na níž byla závěť sepsána.

Zrušení závěti:

• Zůstavitel musí být v okamžiku sepisování závěti plně způsobilý k právním úkonům.

2) Ze zákona - pokud neexistuje závěť

Dědicové ze zákona jsou rozděleni do čtyř skupin:

1. Rovným dílem manžel zůstavitele a jeho děti.

2. Pokud nemá potomky, dědí manžel nebo

partner (polovinu majetku), rodiče zemřelého a ti, kteří s ním žili alespoň rok před smrtí ve

společné domácnosti.

3. Dědí sourozenci zemřelého a ti, kteří s ním žili ve společné domácnosti.

4. Prarodič zůstavitele, popř. jejich děti.

Odúmrť = dědictví, které nenáleží žádnému dědici a připadá státu.

Dědic odpovídá za náklady spojené s pohřbem a za zůstavitelovi dluhy a to do výše ceny

nabytého dědictví.

Vydědění:

• Potomka lze vydědit v tzv. listině o vydědění, která způsobuje vyloučení vyděděného z dědění

po zůstaviteli.

Kdy lze vydědit potomka?

 Potomek v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc

v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech.

 O zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl.

 Byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho

roku.

 Trvale vede nezřízený život.

Vzdání se dědictví:

Dědic, který dědictví neodmítl, se jej může před soudem v řízení o dědictví vzdát ve prospěch

druhého dědice. Odmítnout dědictví nelze ve prospěch jiné konkrétní osoby.

Závazkové právo:

 Vzniká z právních úkonů především ze smluv.

 Z platného zákona je dlužník povinen něco dát, konat, něčeho se zdržet nebo něco trpět a věřitel je oprávněn to od něj požadovat.

Základní zásady smluvních vztahů:

1) Zásada smluvní rovnosti – spočívá v tom, že všechny strany jsou si rovny (mají stejná

práva a povinnosti).

2) Zásada smluvní volnosti – každý účastník může uzavřít smlouvu, s kým chce a za jakých podmínek chce.

Výjimky smluvní volnosti:

 Zákon nařizuje uzavřít smlouvu, stanovila povinnost uzavřít např. pojistnou smlouvu.

 Zákon zakazuje uzavření smluv, které by porušovaly hospodářskou soutěž = fúze.

3) Zásada=PAKTA SUNT SERVANDA=smlouvy bedetež plněny – stanoví povinnost dodržovat závazky a v případě, že někdo ten závazek

nedodrží, má právo se ten druhý obrátit na soud.

4) Zásada ochrany dobré víry – spočívá v tom, že zákon chrání každého, kdo jednal v dobré víře, že zákon dodržuje, pokud někdo tvrdí opak, musí to dokázat.

Vznik závazků v rámci způsobení škody:

 Vzniká závazkový vztah mezi škůdcem a poškozeným na základě, kterého má

poškozený právo požadovat náhradu škody a škůdce má povinnost škodu uhradit.

Odpovědnost za vady:

 Ten kdo přenechá jinému věc za úplatu, odpovídá za to, že věc je nezávadná a lze ji použít dle

ujednání ve smlouvě. Jestliže vadu nelze odstranit je možné smlouvu zrušit.Závazky zanikají:

1. Řádným splněním závazku.

2. Uplynutím doby, po kterou závazek platil.

3. Dohodou obou stran o zrušení závazku.

4. Pokud je znemožněno jeho plnění.

5. Smrtí dlužníka nebo věřitele, pokud byl omezen pouze na jeho osobu.

Majetek

Definice: je to, co člověk nebo instituce má čili vlastní. Majetek je souhrn veškerých statků, se kterými daný vlastník (fyzická nebo právnická osoba) může volně nakládat a kterými také

ručí za své případné závazky. Majetek tvoří fyzické (hmotné) nebo duševní (nehmotné) statky.

• Jde tedy o souhrn aktiv.

• Kdyby se k němu připočetly i dluhy dané osoby, šlo by už o jmění.

Dělení majetku:

 Dlouhodobý majetek:

1. Hmotný majetek:

a) Nemovitý - svázaný s půdou, jako pozemky, budovy a vlastněné prostory.

b) Movitý - kam patří fyzické předměty, jako jsou výrobní stroje, automobily, zařízení nebo materiál.

2. Nehmotný majetek:

a) Patentované technologické postupy (tzv.

know-how)

b) Duševní vlastnictví chráněné autorským zákonem.

3. Finanční majetek:

- peníze, cenné papíry, aktiva

Majetek je možné získat:

- koupí

– dědictvím – darem

– činností (u nehmotného) – převodem majetku

– rozhodnutím státního orgánu ( vysouzení majetku, restituce,..)

– výhrou

– majetek nelze získat nálezem ani krádeží

Majetku (vlastnictví) se dá zbavit:

– prodejem – darováním

– převodem majetku

– rozhodnutím státního orgánu.

– majetku se nelze zbavit ztrátou

Ochrana osobnosti:

– zajišťuje OP, ochrana osobnosti, jména, cti, zdraví…

– nikdo vás nesmí bez vašeho souhlasu fotit,

nahrávat…- bez souhlasu fyzické osoby nesmějí být zveřejňovány

osobní fotografie, zvukové záznamy…

– dojde-li k porušení – PRÁVO NA PŘIMĚŘENÉ ZADOSTIUČINĚNÍ = omluva + finanční

odškodnění.

Děkuji vám za pozornost.

Kateřina Maternová

Zdroje:

http://

obcanska-nauka.studentske.cz/2008/03/majetek-vlastnictv-je-mon- zskat.html

http://www.vysokeskoly.cz/maturitniotazky/zaklady-spolecenskych- ved/zavazkove-pravo

http://

obcanskyzakonik.justice.cz/index.php/dedicke-pravo/konkretni-zme ny/vzdani-se-dedictvi

http://

europa.eu/youreurope/business/start-grow/intellectual-property-ri ghts/index_cs.htm

DVOŘÁK, Jan. Odmaturuj! ze společenských věd. Brno: Didaktis, c2008. Odmaturuj!. ISBN 978-80-7358-122-0.