VZNIK a HISTORIE OSN
• Po definitivním neúspěchu Společnosti národů.
• V důsledku společného postupu proti Německu došlo ke sblížení mezi USA a SSSR. Americký
prezident Franklin Delano Roosevelt objasnil během řeči v kongresu již 6. ledna 1941 svůj koncept „Čtyř svobod“, v které označil Hitlerovo počínání proti mezinárodní demokracii jako „tyranii“, již se musí důsledně čelit. Německý útok na Sovětský svaz 22.
června 1941 poté připravil cestu k protiněmecké koalici, již se účastnila i Velká Británie.
• Atlantická charta ze 14. srpna 1941 se stala základem pro pozdější Deklaraci Spojených národů (Declaration by
United Nations) vydanou 1. ledna 1942. Protože při jejich přípravách nebyl přítomen SSSR, došlo ještě k dalšímu
přípravnému setkání i s účastí Čínské republiky v Moskvě.
• Na této konferenci se ministři zahraničí budoucích vítězných mocností vyslovili pro zřízení „mezinárodní organizace k zajištění míru.“
• Tento cíl byl potvrzen i 1. prosince 1943 na konferenci v Teheránu.
• Na konferenci v americkém Bretton Woods v červnu 1944 byly položeny základy nového měnového a hospodářského systému a
založen Mezinárodní měnový fond a Světová banka.
• Zástupci spojenců se sešli dojednat strukturu budoucí mezinárodní organizace ve
washingtonském zámečku Dumbarton Oaks v
srpnu 1944.
Konečný Vznik
• Název Spojené národy navrhl americký prezident Franklin D. Roosevelt a poprvé byl použit za druhé světové války v Deklaraci Spojených národů z 1. ledna 1942, v níž se
zástupci 26 států jménem svých vlád zavázali pokračovat ve společném boji proti mocnostem Osy.
• Organizace spojených národů oficiálně vznikla 24. října 1945, kdy byla Charta ratifikována Čínou, Francií,
Sovětským svazem, USA, Velkou Británií a většinou
ostatních signatářských zemí OSN. Každoročně se proto 24. říjen slaví jako Den Spojených národů.
OSN
• 10. ledna 1946 se v Londýně konalo první Valné shromáždění OSN. Hlavou celé OSN je generální tajemník, který je pověřen řízením základního orgánu, kterým je Sekretariát OSN.
• Prvním úřadujícím tajemníkem byl sir Gladwyn Jebb, který byl pověřen dočasným vedením sekretariátu, dokud neproběhne legitimní volba, která určí prvního generálního tajemníka OSN. Ještě téhož roku
byl zvolen první generální tajemník OSN – stal se jím Nor Trygve Lie.
• Gladwyn Jebb (úřadující 1946) Trygve Lie (1946 – 1953)
Dag Hammarskjöld (1954 – 1961) U Thant (1962 – 1971)
Kurt Waldheim (1972 – 1981)
Javier Pérez de Cuéllar (1982 – 1991) Butrus Butrus-Ghálí (1992 – 1996)
Kofi Annan (1997 – 2006)
Pan Ki-mun (od 2007)
Rada Bezpečnosti
• Kromě Valného shromáždění je důležitým orgánem v
OSN Rada bezpečnosti, která se skládá ze členů stálých a nestálých. Stálými členy jsou: Spojené státy, Spojené
království, Francie, Čína a Sovětský svaz (dnešní Ruská federace).
• Další členové nejsou stálí a jsou voleni Valným shromážděním.
• Stálí členové mají tzv. právo veta – mohou tedy vetovat jakékoliv rozhodnutí Rady. K neschválení rozhodnutí Rady
stačí, byť je vzneseno jediné veto. Hlavním úkolem RB OSN je udržení světového míru, popřípadě preventivně zakročit, proti nově vzniklým hrozbám.
• Vytvořen byl též Mezinárodní soudní dvůr sídlící v nizozemském Haagu, složený z patnácti soudců z různých zemí a řešící spory mezinárodního
charakteru v případech vymezených Chartou OSN.
Nejčastěji se soud zabývá válečnými zločiny.
• V současnosti má OSN 193 členů. Posledním přijatým státem byl 14. července 2011 Jižní Súdán.
Mezinárodní soudní dvůr
Ekonomická a sociální rada
• Ekonomická a sociální rada OSN se skládá z 54 členských států.
• Zabývá se otázkami týkajícími se hospodářství, kultury, výchovy, zdravotnictví a podobně.
• Svá usnesení doporučuje na Valném shromáždění jednotlivým státům nebo jiným organizacím spadajícím pod OSN.
• Hospodářská a sociální rada koordinuje činnosti těchto organizací, které vznikly například mezinárodními dohodami.
• Této radě je podřízeno pět regionálních komisí, kterými jsou Hospodářské komise pro Evropu, Afriku, Latinskou Ameriku a karibskou oblast, Asii a Tichomoří a pro západní Asii.
• Hospodářská a sociální rada se také zabývá ochranou lidských práv a svobod.
Poručenská rada
• Poručenská rada OSN se zabývala správou některých nesamostatných území.
• Měla za úkol sledovat takzvanou poručenskou soustavu vytvořenou podle Charty OSN. Účelem této soustavy bylo podporovat povznesení obyvatel těchto území k samosprávě a nezávislosti.
• Mezi tato území patřily kolonie Japonska a Itálie.
Těchto území bylo celkem 11, a všechny se postupně osamostatnila nebo připojila k jinému státu.
• Poručenská rada zastavila svou činnost v roce 1994.
Mezinárodní soudní dvůr
• Mezinárodní soudní dvůr sídlí v nizozemském Haagu.
• Řeší mezinárodní spory, které mu předloží státy.
• Dvůr se skládá z patnácti nezávislých soudců, kteří jsou znalci mezinárodního práva různých zemí.
Všichni soudci jsou voleni Valným shromážděním a Radou bezpečnosti na devět let.
• Pokud se země neřídí rozsudkem, je možno se
obrátit na Radu bezpečnosti, která může rozhodnout o potřebných opatřeních, aby byl rozsudek vykonán.
