Finanční analýza vybraného zpracovatelského podniku

Finanční analýza vybraného zpracovatelského podniku

Valérie Cmarová

Bakalářská práce

2019

Prohlašuji, že

 beru na vědomí, že odevzdáním diplomové/bakalářské práce souhlasím se zveřejněním své práce podle zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších právních předpisů, bez ohledu na výsledek obhajoby;

 beru na vědomí, že diplomová/bakalářská práce bude uložena v elektronické podobě v univerzitním informačním systému dostupná k prezenčnímu nahlédnutí, že jeden výtisk diplomové/bakalářské práce bude uložen na elektronickém nosiči v příruční knihovně Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně;

 byl/a jsem seznámen/a s tím, že na moji diplomovou/bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisů, zejm. § 35 odst. 3;

 beru na vědomí, že podle § 60 odst. 1 autorského zákona má UTB ve Zlíně právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla v rozsahu § 12 odst. 4 autorského zákona;

 beru na vědomí, že podle § 60 odst. 2 a 3 autorského zákona mohu užít své dílo – diplomovou/bakalářskou práci nebo poskytnout licenci k jejímu využití jen připouští-li tak licenční smlouva uzavřená mezi mnou a Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně s tím, že vyrovnání případného přiměřeného příspěvku na úhradu nákladů, které byly Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně na vytvoření díla vynaloženy (až do jejich skutečné výše) bude rovněž předmětem této licenční smlouvy;

 beru na vědomí, že pokud bylo k vypracování diplomové/bakalářské práce využito softwaru poskytnutého Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně nebo jinými subjekty pouze ke studijním a výzkumným účelům (tedy pouze k nekomerčnímu využití), nelze výsledky diplomové/bakalářské práce využít ke komerčním účelům;

 beru na vědomí, že pokud je výstupem diplomové/bakalářské práce jakýkoliv softwarový produkt, považují se za součást práce rovněž i zdrojové kódy, popř.

soubory, ze kterých se projekt skládá. Neodevzdání této součásti může být důvodem k neobhájení práce.

Prohlašuji,

1. že jsem na diplomové/bakalářské práci pracoval samostatně a použitou literaturu jsem citoval. V případě publikace výsledků budu uveden jako spoluautor.

2. že odevzdaná verze diplomové/bakalářské práce a verze elektronická nahraná do IS/STAG jsou totožné.

Ve Zlíně

Jméno a příjmení: ……….

……….

podpis diplomanta

Bakalářská práce se zabývá finanční analýzou vybraného zpracovatelského podniku. Cílem práce je zhodnocení finanční situace a navržení doporučení. V teoretické části byla stručně popsána finanční analýza a její využití. Větší část byla věnována charakteristice zvolených ukazatelů.

V praktické části byly nejdříve uvedeny informace o vybraném podniku a odvětví, do kte- rého spadá. Následně byla provedena finanční analýza za pomoci zvolených ukazatelů. Na základě provedených analýz bylo zhodnoceno, jak vybraný podnik ve sledovaném období hospodařil, načež byla navrhnuta opatření vedoucí ke zlepšení této situace.

Klíčová slova: finanční analýza, účetní výkazy, rentabilita, likvidita, aktivita, zadluženost.

ABSTRACT

The bachelor thesis deals with the financial analysis of the selected manufacturing compa- ny. The aim of the thesis is to evaluate the financial situation and to suggest the recom- mendations. The financial analysis and its use is briefly described in the theoretical part.

The major part is devoted to the characteristics of selected indicators.

In the beginning of the practical part, the information about the selected company and the sector, which it belongs to, are introduced. Subsequently, the financial analysis is carried out using selected indicators. Based on the analyzes carried out, it is evaluated how the selected company managed in the reporting period and suitable measures are suggested to improve the situation.

Keywords: Financial Analysis, Financial Statements, Profitability, Liquidity, Indebtedness, Absolute Indicators.

opravě a psaní připomínek k bakalářské práci.

Také bych ráda poděkovala vybranému podniku za poskytnutí informací nezbytných pro zpracování bakalářské práce a jejich vstřícnost.

Rovněž bych chtěla poděkovat rodině za podporu v průběhu mého studia.

ÚVOD ... 9

CÍLE A METODY ZPRACOVÁNÍ PRÁCE ... 10

I TEORETICKÁ ČÁST ... 11

1 ÚVOD DO FINANČNÍ ANALÝZY ... 12

1.1 PODSTATA FINANČNÍ ANALÝZY ... 12

1.2 VYBRANÉ ZDROJE INFORMACÍ PRO FINANČNÍ ANALÝZU ... 13

1.2.1 Rozvaha ... 13

1.2.2 Výkaz zisku a ztráty ... 14

1.2.3 Přehled o peněžních tocích ... 15

1.2.4 Přehled o změnách vlastního kapitálu ... 16

1.2.5 Příloha k účetní závěrce ... 16

1.2.6 Vzájemná provázanost účetních výkazů ... 16

1.3 UŽIVATELÉ FINANČNÍ ANALÝZY ... 17

1.4 POSTUPY A METODY FINANČNÍ ANALÝZY ... 18

2 UKAZATELE FINANČNÍ ANALÝZY ... 20

2.1 ABSOLUTNÍ UKAZATELE FINANČNÍ ANALÝZY ... 20

2.1.1 Horizontální analýza ... 20

2.1.2 Vertikální analýza ... 21

2.2 ROZDÍLOVÉ UKAZATELE FINANČNÍ ANALÝZY ... 21

2.3 POMĚROVÉ UKAZATELE FINANČNÍ ANALÝZY ... 22

2.3.1 Ukazatele rentability ... 22

2.3.2 Ukazatele likvidity ... 23

2.3.3 Ukazatele aktivity ... 24

2.3.4 Ukazatele zadluženosti ... 26

3 VYBRANÉ ZPŮSOBY VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ FINANČNÍ ANALÝZY ... 28

3.1 PYRAMIDOVÝ ROZKLAD ... 28

3.2 SPIDER ANALÝZA ... 28

3.3 Z-SKÓRE ... 29

3.4 INDEX IN ... 30

3.5 EKONOMICKÁ PŘIDANÁ HODNOTA (EVA) ... 31

II PRAKTICKÁ ČÁST ... 32

4 CHARAKTERISTIKA VYBRANÉHO PODNIKU ... 33

4.1 PŘEDMĚT PODNIKÁNÍ ... 33

4.2 STRATEGIE ... 33

4.3 CHARAKTERISTIKA ODVĚTVÍ ... 33

5 FINANČNÍ ANALÝZA VYBRANÉHO PODNIKU ... 34

5.1.2 Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty vybraného podniku a odvětví ... 40

5.1.3 Horizontální analýza rozvahy vybraného podniku a odvětví ... 42

5.1.4 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty vybraného podniku a odvětví ... 46

5.2 ANALÝZA ROZDÍLOVÝCH UKAZATELŮ ... 49

5.3 ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ ... 49

5.3.1 Ukazatele rentability ... 49

5.3.2 Ukazatele likvidity ... 51

5.3.3 Ukazatele aktivity ... 53

5.3.4 Ukazatele zadluženosti ... 54

6 SOUHRNNÉ UKAZATELE FINANČNÍ ANALÝZY ... 57

6.1 PYRAMIDOVÝ ROZKLAD ... 57

6.2 SPIDER ANALÝZA ... 58

6.3 Z– SKÓRE ... 59

6.4 INDEX IN05 ... 60

6.5 EKONOMICKÁ PŘIDANÁ HODNOTA (EVA) ... 61

7 ZHODNOCENÍ, DOPORUČENÍ A NÁVRHY ŘEŠENÍ... 63

ZÁVĚR ... 66

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ... 67

SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ... 69

SEZNAM OBRÁZKŮ ... 71

SEZNAM TABULEK ... 72

SEZNAM PŘÍLOH ... 74

ÚVOD

Hlavním cílem každého podniku je dosažení co nejvyššího zisku a následné zvýšení hod- noty podniku. Jestliže má být této skutečnosti dosaženo, je zapotřebí, aby se podnik těšil z dobrého finančního zdraví. V dnešní uspěchané době a zvyšujícímu se množství konkuren- ce není snadné si tento cíl udržet. Pro zajištění finanční stability podniku je zapotřebí fi- nanční analýzy, která zjistí výkonnost daného podniku a také poukáže na jeho silné a slabé stánky.

Účelem této bakalářské práce je komplexní zhodnocení finanční situace vybraného zpraco- vatelského podniku v letech 2013 až 2017 za pomoci finanční analýzy. Po vyhodnocení vybraných ukazatelů uplatněných při analýze, jsou výsledky porovnány jak s doporučenými hodnotami, získanými z teoretických poznatků, tak s odvětvím, do kterého vybraný podnik spadá. Následně jsou veškeré poznatky zhodnoceny a na jejich základě navrhnuty potřebná opatření pro zlepšení finanční situace vybraného podniku.

Tato práce se dělí na dvě části – na teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá charakteristikou finanční analýzy a její podstatou. Jsou zde popsány zdroje informací pro tuto analýzu a její uživatelé. Většina teoretické části je pak věnována podrobnému popisu vybraných absolutních, rozdílových, poměrových a také souhrnných ukazatelů.

V praktické části je na úvod představen vybraný zpracovatelský podnik. Zde je popsán předmět podnikání, strategie a také charakteristika odvětví, do kterého podnik spadá. Poté následuje samotná finanční analýza vybraného podniku na základě popsaných ukazatelů v teoretické části. Jako první jsou analyzovány účetní výkazy vybraného podniku za sledo- vané období od roku 2013 po rok 2017 formou horizontální a vertikální analýzy aktiv, pa- siv, nákladů a výnosů. Následně jsou provedeny výpočty jednotlivých ukazatelů rentabili- ty, likvidity, aktivity a zadluženosti. Na základě dalších pěti souhrnných ukazatelů jsou v závěru hromadně vyhodnoceny výsledky, jejichž vývoj je ve sledovaném období demon- strován jak v tabulkách, tak i grafech. Praktická část je zakončena definovanými návrhy a doporučeními, které by měl podnik uskutečnit, aby tak dosáhl lepší finanční situace, posta- vení na trhu a celkově lepšího finančního řízení.

CÍLE A METODY ZPRACOVÁNÍ PRÁCE

Finanční analýza se postupem času stala nedílnou součástí řízení podniku. Lze ji chápat jako soubor činností, jimiž analytik zjistí a vyhodnotí celkovou finanční situaci podniku.

Finanční analýza se primárně zabývá výnosností podniku, jeho platební schopností (krát- kodobá likvidita) a dále také hospodářskou a finanční stabilitou podniku.

Cílem bakalářské práce je zhodnotit vývoj finanční situace vybraného zpracovatelského podniku na základě provedené finanční analýzy. Následně jsou ze získaných informací navržena doporučení pro zlepšení výkonnosti podniku a jeho celkového finančního zdraví.

V teoretické části bakalářské práce je proveden průzkum dostupných literárních pramenů a následně jsou tyto teoretické poznatky, týkající se finanční analýzy, zpracovány. Jsou zde uvedeny vybrané metody a postupy, které jsou následně použity při vypracování praktické části.

V rámci finanční analýzy existuje mnoho metodických nástrojů, které lze použít. Avšak je potřeba si uvědomit, pro koho tato analýza bude sloužit, aby byl splněn její účel a zároveň byl zohledněn faktor nákladovosti. Analýza musí být dostatečně spolehlivá a k tomu je zapotřebí využití kvalitních dat. První fází této práce je shromáždění potřebných informací a mezi ty nejpodstatnější zdroje budou patřit účetní výkazy. Převážně se bude jednat o roz- vahu a výkaz zisku a ztráty.

Nastává část praktická, ve které z pohledu využitých metod, bude nejprve provedena hori- zontální a vertikální analýza jednotlivých položek výnosů, nákladů a majetkové a finanční struktury jak vybraného podniku, tak odvětví, v letech 2013 až 2017. Jako další bude z rozdílových ukazatelů analyzován vývoj ukazatele čistého pracovního kapitálu. Dále budou vyhodnoceny poměrové ukazatele a to vybrané ukazatele rentability, likvidity, akti- vity a zadluženosti. Veškeré zmíněné vypočtené ukazatele pro vybraný podnik budou po- rovnány s odvětvím. V neposlední řadě, pro snadnější celkové vyhodnocení finanční situa- ce podniku bude využito bankovních a bonitních modelů tzv. souhrnných ukazatelů. Na závěr za využití syntézy poznatků z jednotlivých analýz a poznatků z literární rešerše bude provedeno celkové zhodnocení finanční situace podniku a následně navržena doporučení pro zlepšení hospodaření organizace.

I. TEORETICKÁ ČÁST

1 ÚVOD DO FINANČNÍ ANALÝZY

Počátky finanční analýzy jsou z historického hlediska spjaty s počátky samotných peněz.

Jediné co se postupem času mění, jsou metody a techniky. Finanční analýza byla nejvíce rozvinuta ve Spojených státech amerických, ale zpočátku se jednalo pouze o teoretické práce. Finanční analýza se odvíjela od doby, ve které byla využívána. Až v době, kdy za- počala éra prvních počítačů, se systém analýz podstatným způsobem změnil. (Růčková, 2015, s. 9)

Podle Knápkové, Pavelkové, Remeše a Štekera (2017, s. 17) je finanční analýza využívána k celkovému zhodnocení finanční situace podniku. Díky ní lze zjistit, zda je podnik dosta- tečně ziskový, jestli má vhodně zvolenou kapitálovou strukturu, záleží také na tom, jestli je podnik schopen včas platit své závazky a mnoho dalšího.

Brealey, Myers a Allen (2017, s. 732) uvádí, že dobří finanční manažeři plánují budouc- nost. Dohlíží na to, aby měl podnik dostatek finančních prostředků k úhradě závazků a výplatě dividend. Hodnotí stav investic, zda bude potřeba investovat, popřípadě kolik fi- nančních prostředků bude potřeba vynaložit. Také kontrolují, jestli mají dostatečnou rezer- vu na neočekávané zvýšení nákladů materiálu nebo poklesu poptávky. Dále uvádí, že fi- nanční analýza nenahrazuje křišťálovou kouli, pouze podává velké množství informací, dík kterým lze výkonnost daného podniku snadno porovnat s výkonností ostatních podniků.

1.1 Podstata finanční analýzy

Mezi základní cíle finančního řízení podniku řadí Růčková (2015, s. 10) převážně schop- nost podniku vytvářet zisk, neustále obnovovat a zvyšovat množství majetku a k tomu také využívat veškerý vložený kapitál. Nejdůležitější z výše uvedených je právě zhodnocování vlastního kapitálu, díky němuž se může podnik rozšiřovat a růst. Dalším kritériem je zajiš- tění platební schopnosti podniku. Tento cíl není považován za prioritní, ale je důležité brát na vědomí, že pokud nebudou dříve nebo později závazky zaplaceny, bude podnikání ukončeno.

Pro správné finanční řízení podniku považují Knápková, Pavelková, Remeš a Šteker (2017, s. 17) za důležité, nejen posuzování finanční situace na základně dat z minulosti, ale také předvídat a pracovat s prognózou do budoucnosti. Získané výsledky z analýz pak využívá nejen podnik sám o sobě, ale také externí uživatelé, kteří jsou určitým způsobem spjati s daným podnikem. Uvnitř podniku je finanční analýza využívána nejvíce manažery, pro

které je důležitá z krátkodobého a hlavně pak z dlouhodobého hlediska řízení podniku.

Výsledky finanční analýzy přináší užitek rovněž investorům, obchodním partnerům, stát- ním institucím, zahraničním institucím, zaměstnancům, auditorům, konkurenci, burzovním makléřům a v neposlední řadě i odborné veřejnosti.

1.2 Vybrané zdroje informací pro finanční analýzu

Kalouda (2017, s. 58) uvádí, že nelze přesně říct, jaké veškeré zdroje pro finanční analýzu existují. Mezi základní okruhy zdrojů informací řadí finanční účetnictví, naturální ukazate- le, vstupy z fundamentální analýzy a údaje z finančního trhu nebo z kapitálového trhu. Ta- ké dodává, že zkušení finanční analytici považují za cennou informaci v podstatě veškeré informace i ty, které mají jen z doslechu (pomluvy, fámy atd.).

Aby mohla být finanční analýza provedena a dosáhla tak relevantních výsledků, je potřeba mít nashromážděny kvalitní a komplexní informace. Za primární zdroje informací jsou považovány účetní výkazy podniku. Jimiž jsou rozvaha, výkaz zisku a ztráty, přehled o peněžních tocích, přehled o změnách vlastního kapitálu a příloha účetní závěrky. Dále lze získat mnoho užitečných informací i ze samotné výroční zprávy. (Knápková, Pavelková, Remeš a Šteker, 2017, s. 18)

Růčková (2015, s. 21) dělí účetní výkazy na finanční a vnitropodnikové. Finanční účetní výkazy mají závaznou úpravu a jsou povinně zveřejňovány minimálně jedenkrát za rok.

Pro externí uživatele jsou veřejně dostupné, a proto jsou považovány za základ všech pod- statných informací pro zpracování finanční analýzy. Tyto výkazy nabízí přehled o zdrojích krytí, stavu a struktuře majetku, o využívání výsledku hospodaření a o peněžních tocích.

Naopak vnitropodnikové účetní výkazy jsou zpracovávány na základě potřeb jednotlivých podniků. Právě využitím vnitropodnikových zdrojů získá podnik přesnější výsledky fi- nanční analýzy a neodchylují se díky tomu tak moc od skutečnosti.

1.2.1 Rozvaha

Rozvaha, zvaná také jako bilance podniku poskytuje přehled o majetkové struktuře na straně aktiv a finanční struktuře na straně pasiv k určitému datu či okamžiku. (Líbal, 2018, s. 35, 37)

Šteker a Otrusinová (2016, s. 240) dodávají, že musí být vždy dodržen bilanční princip, tzn. součet celkových aktiv se rovná součtu celkových pasiv. Značení jednotlivých položek se provádí za pomoci názvu a kombinace písmen, římských číslic a arabských číslic.

Hlavní položky aktiv a pasiv v rozvaze představují – na straně aktiv (Příloha č. 1 k vyhláš- ce č. 500/2002 Sb.):

A. pohledávky za upsaný základní kapitál, B. stálá aktiva,

C. oběžná aktiva,

D. časové rozlišení aktiv, na straně pasiv:

A. vlastní kapitál, B. cizí zdroje,

C. časové rozlišení pasiv.

Aktiva jsou dělena v rozvaze do čtyř sloupců: brutto – položky neupravené o oprávky, korekce – opravné položky a oprávky, netto běžné období – hodnota aktiv po odpočtu opravných položek a oprávek a netto minulé období – hodnota aktiv po odpočtu opravných položek a oprávek z předešlého období. Naopak na straně pasiv se rozvaha dělí pouze do dvou sloupců, a to na běžné a minulé účetní období. (Sládková, 2018, s. 43)

1.2.2 Výkaz zisku a ztráty

Jak uvádí Máče (2018, s. 550), výkaz zisku a ztráty, zvaný také jako výsledovka, vysvětlu- je jak efektivní účetní jednotka je. Slouží jako formulář plný doplňujících informací k rozvaze, konkrétně k položce „výsledek hospodaření“. Dále Šteker a Otrusinová (2016, s.

240) uvádí, že tento výkaz podává přehled o nákladech a výnosech, nikoli o příjmech a výdajích. Výkaz zisku a ztráty nejdříve podrobně rozebírá výsledek hospodaření provozní a poté ten finanční. Konečným výsledkem tohoto výkazu je výsledek hospodaření za účetní období, což je součet provozního a finančního výsledku hospodaření po odpočtu daní.

Výsledovku mají možnost účetní jednotky vykazovat v druhovém nebo účelovém členění.

V případě druhového členění jsou náklady a výnosy členěné podle druhů nákladů a výno- sů. V účelovém členění, zejména v provozní části, jsou primárně náklady členěny podle účelu, na které byly vynaloženy, aniž by byly brány v potaz druhy nákladů. (Sládková, 2016, s. 59)

Williams (2018, s. 199) dodává, že výkaz zisku a ztráty má rovněž své nedostatky. Napří- klad odpisy neodpovídají skutečnému opotřebení budov či zařízení podniku. Dále zahrnuje pouze události, které byly doloženy skutečnými obchodními transakcemi, a proto není do- statečně objektivní.

1.2.3 Přehled o peněžních tocích

Jak uvádí Sedláček (2017, s. 186 – 187), další významné informace lze získat z přehledu o peněžních tocích, který je známý také pod názvem výkaz cash flow. Přesněji jde o přehled příjmů a výdajů podniku. Hlavní veličinu tohoto výkazu představuje peněžní tok, který nám podává věrohodný obraz o finanční situaci podniku a jeho platební schopnosti. Pod pojmem peněžní tok si lze představit rozdíl mezi přírůstkem a úbytkem peněžních pro- středků a může nabývat jak kladných, tak záporných hodnot.

Podklady pro sestavení výkazu cash flow získává podnik převážně z účetnictví, ale také z externích zdrojů. Je zapotřebí znát:

 počáteční a konečný stav peněžních prostředků,

 kolik peněžních prostředků podnik vytvořil a kolik použil za dané účetní období,

 kdo tyto prostředky vytvořil a jak je podnik využil. (Sedláček, 2017, s. 187)

Přehled o peněžních tocích je rozdělen na tři části a to na činnost provozní, investiční a finanční. Výkaz cash flow je možné sestavit metodou přímou nebo nepřímou (výběr meto- dy je na rozhodnutí účetní jednotky):

a) Přímá metoda vychází ze skutečného pohybu peněžních prostředků. Jestliže pod- nik nemá už v průběhu účetního období zavedený systém, který by mu usnadnil se- stavení přehledu o peněžních tocích, je nutné uskutečněné platby v účetnictví najít a roztřídit dle položek výkazu. (Šteker, Otrusinová, 2016, s. 241)

b) Nepřímá metoda je postavena na výsledku hospodaření, který se následně trans- formuje na tok peněz. K výsledku hospodaření je přičítán náklad, který není výdaj a příjem, který není výnosem. Naopak od výsledku hospodaření se odečítá výdaj, kte- rý není náklad a výnos, který není příjmem. (Knápková, Pavelková, Remeš a Šteker, 2017, s. 55)

1.2.4 Přehled o změnách vlastního kapitálu

Účelem přehledu o změnách vlastního kapitálu je podrobné rozčlenění vlastního kapitálu.

Zákon neudává přesnou strukturu výkazu, pouze účetní jednotce říká, že musí obsahovat data z minulého i běžného účetního období. (Sládková, 2018, s. 84)

Knápková, Pavelková, Remeš a Šteker (2017, s. 62) uvádí, že na základě událostí probíha- jících v účetním období dojde k snížení nebo zvýšení jmění podniku. Změna vlastního ka- pitálu vychází zejména z operací týkajících se vlastníků podniku (např. výplata dividend nebo vklad do vlastního kapitálu) a pak ostatních zásahů do vlastního kapitálu (např. pře- sun peněžních prostředků mezi jednotlivými fondy).

1.2.5 Příloha k účetní závěrce

Příloha k účetní závěrce je podle Kislingerové (2010, s. 76) sestavována za účelem vysvět- lení a doplnění informací k rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Díky těmto doplňujícím in- formacím je jednoduší srovnat výkonnost podniku v čase.

Dále Sedláček (2017, s.186) uvádí, že obsahuje rovněž informace o použitých účetních metodách, principech, zásadách, metodách odpisování a oceňování. Obsah přílohy je vy- mezen v §39 vyhlášky 500/2002 Sb. To, jak bude vypadat, je zcela v kompetenci účetní jednotky. Příloha musí být spolehlivá, přehledná a srozumitelná.

1.2.6 Vzájemná provázanost účetních výkazů

Výše jsou popsány účetní výkazy mezi nimiž existuje vzájemná provázanost. V obrázku 1.1 je zobrazena rozvaha jako základní výkaz, na který jsou navázány veškeré ostatní vý- kazy. Výkaz cash flow představuje podrobný přehled o příjmech a výdajích, který je for- mou konečného stavu peněžních prostředků zobrazen v rozvaze pod položkou peněžní pro- středky. Výsledek hospodaření za účetní období je převzat z výkazu zisku a ztráty a polož- ka vlastního kapitálu je podrobně rozebrána v přehledu o změnách vlastního kapitálu.

(Knápková, Pavelková, Remeš a Šteker, 2017, s. 62)

1.3 Uživatelé finanční analýzy

Kotulič, Király a Rajčániová (2018, s. 13) a stejně tak i mnoho jiných autorů (např. Knáp- ková, Pavelková, Remeš a Šteker či Růčková), člení uživatele finanční analýzy podle pro- středí, ve kterém se nachází, na dvě skupiny – externí a interní. Toto členění už bylo zmí- něno v kapitole 1.1 – „Podstata finanční analýzy“, ale zde je více rozvedeno.

Jak uvádí Kislingerová (2010, s. 48), manažeři i ostatní subjekty, které přichází do styku s účetní jednotkou, se zajímají o její finanční stav. K externím uživatelům finanční analýzy řadí:

 investory,

 banky a jiné věřitele,

 stát a jeho orgány,

 zákazníky a dodavatele,

 manažery, konkurenci apod., do interních uživatelů zahrnuje:

 manažery podniku,

 odboráře,

 zaměstnance.

Růčková (2019, s. 11) dodává, že pro uživatele je potřeba stanovit nejprve cíl a v návaznosti na to vhodně zvolit finanční analýzu (obrázek 1.2). Vybraná metoda pak musí odpovídat, jak z finančního, tak z časového hlediska náročnosti pro daného uživatele. Ma-

Obrázek 1.1 Provázanost účetních výkazů (Knápková, Pavelková, Remeš a Šteker, 2017, s. 62)

nagement kontroluje zejména platební schopnost podniku, strukturu zdrojů, finanční nezá- vislost podniku, ziskovost a likviditu. Vlastníci či investoři sledují, zda jsou vložené pro- středky náležitě využívány a zhodnocovány. Věřitelé, jako jsou banky, hodnotí likviditu a ziskovost z dlouhodobého hlediska. Naopak krátkodobé věřitele zajímá schopnost podniku platit své závazky, a také jeho skladba oběžných aktiv a krátkodobých závazků.

„S jistou mírou nadsázky lze říci, že výstupy z finanční analýzy (tj. informaci navíc) může efektivně využít každá zájmová skupina, která o to má zájem (a má pro to alespoň mini- mální kvalifikaci).“ (Kalouda, 2017, s. 58)

1.4 Postupy a metody finanční analýzy

Z teoretického hlediska určuje Kalouda (2017, s. 59) postup finanční analýzy následovně:

a) zjištění základních charakteristik (standardizovaných), b) určení odchylek od standardů,

c) případná podrobnější analýza ve vybraných oblastech, d) identifikace příčin nežádoucího stavu.

Obrázek 1.2 Uživatelé finanční analýzy a její zaměření (Růčková, 2019, s. 12)

Růčková (2019, s. 43) píše, že existuje mnoho metod pro hodnocení finančního stavu pod- niku, ale je potřeba zhodnotit určité faktory pro výběr správné metody. Těmito faktory má namysli účelnost, nákladnost a spolehlivost. Znamená to, že provedená finanční analýza splňuje účel, za jakým byla provedena. Bere v úvahu zatížení podniku náklady vynalože- nými na finančního analytika s ohledem na jejich návratnost, ve formě dobře zpracované finanční analýzy. Dále je zapotřebí využít co nejspolehlivější a kvalitní data.

Podle Knápkové, Pavelkové, Remeše a Štekera (2017, s. 65) patří k nejvíce využívaným základním metodám finanční analýzy:

 Analýza stavových (absolutních) ukazatelů – jde o analýzu majetkové a finanční struktury podniku; za pomoci srovnání jednotlivých položek v čase, tj. horizontální analýza a procentní rozbor dílčích položek rozvahy, tj. vertikální analýza.

 Analýza tokových ukazatelů – jedná se zejména o analýzy výnosů, nákladů, zisku a cash flow, za opětného využití horizontální a vertikální analýzy.

 Analýza rozdílových ukazatelů – čistý pracovní kapitál je řazen k nejvýznamnějším ukazatelům.

 Analýza poměrových ukazatelů – v první řadě se jedná o analýzu ukazatelů likvidi- ty, rentability, aktivity, zadluženosti a dalších.

 Analýza soustav ukazatelů – analyzují působení jednotlivých dílčích aspektů fi- nanční situace na souhrnný ukazatel hodnocení.

 Souhrnné ukazatele hospodaření – za pomoci bonitních a bankovních modelů pro celkové vyhodnocení finanční situace podniku.

2 UKAZATELE FINANČNÍ ANALÝZY

Pro sestavení kvalitní finanční analýzy je potřeba využívat metody a přístupy, které analy- tikovi usnadní sledovat samotné cíle finanční analýzy. Základním nástrojem finanční ana- lýzy jsou právě ukazatele. (Kotulič, Király, Rajčániová, 2018, s. 55) Při uskutečňování finanční analýzy je nutné brát ohled na časové hledisko. (Růčková, 2015, s. 41)

Knápková, Pavelková, Remeš a Šteker (2017, s. 71) popisují tři základní skupiny ukazate- lů:

1. Absolutní ukazatele, které lze získat přímo z výkazů rozvaha a výkaz zisku a ztrát.

2. Rozdílové ukazatele, kterých lze dosáhnout z rozdílu stavových ukazatelů. (Roz- vaha podává informace o stavu k určitému datu, tudíž se jedná o stavové ukazatele.

Naopak ve výkazu zisku a ztráty se jedná o tokové ukazatele, protože jsou zde uve- deny položky nákladů a výnosů za určité období.)

3. Poměrové ukazatele vycházející z toho, že se dávají do poměru dvě významné po- ložky.

2.1 Absolutní ukazatele finanční analýzy

Jak uvádí Knápková, Pavelková, Remeš a Šteker (2017, s. 71), analýza pomocí absolutních ukazatelů je využívána k srovnání jednotlivých položek v čase a k procentnímu rozložení těchto položek.

2.1.1 Horizontální analýza

Sedláček (2011, s. 13) nazývá tuto analýzu horizontální právě proto, že se postupuje hori- zontálně, po řádcích. Změny absolutních a relativních hodnot v časové posloupnosti se rozebírají retrospektivě až 10 let. Výpočet je následující:

(1)

(2)

2.1.2 Vertikální analýza

Kotulič, Király, Rajčániová (2018, s. 81) pod pojmem vertikální analýza definuje analýzu struktury určité veličiny. Cílem této analýzy je zjistit velikostní poměr jednotlivých veličin k celkové veličině, tzn. podíl části na celku.

Podle Sedláčka (2011, s. 17) je vertikální analýza označena tímto názvem právě proto, že při procentním rozboru jednotlivých komponent se postupuje ve sloupcích, ne v řádcích, jako tomu je u horizontální analýzy. K výpočtu procentního vyjádření položek je potřeba mít základ, který tvoří 100 %. Za tento základ je obvykle u rozvahy považována hodnota bilanční sumy a u výkazu zisku a ztráty jde o hodnotu celkových tržeb a celkových nákla- dů.

2.2 Rozdílové ukazatele finanční analýzy

Rozdílové ukazatele jsou dle Pavelkové, Knápkové (2012, s. 27) využívány k analýze a řízení finančního zdraví podniku s ohledem na likviditu. Naopak jako fondy finančních prostředků značí rozdílové ukazatele Sedláček (2011, s. 35), kdy je fond určitým shrnutím aktiv či pasiv podniku. Jde tedy o rozdíl určitých skupin krátkodobých aktiv a krátkodo- bých pasiv.

Za nejčastěji užívaný ukazatel, který má podstatný vliv na solventnost podniku, považuje Knápková, Pavelková, Remeš a Šteker (2017, s. 85) čistý pracovní kapitál, zvaný také jako provozní kapitál. Část oběžných aktiv (obrázek 2.1), která reprezentuje čistý pracovní kapi- tál, je financována dlouhodobými zdroji a vypočítá se:

(3)

Obrázek 2.1 Čistý pracovní kapitál (Pavelková, Knápková, 2012, s. 27)

Pokud by čistý pracovní kapitál vyšel v záporné hodnotě, tak je podle Sedláčka (2011, s. 87) označován pod názvem nekrytý dluh. Podle Pavelkové a Knápkové (2012, s. 27) je zapotřebí mít dostatek přebytku krátkodobého majetku nad krátkodobými zdroji, aby pod- nik splňoval podmínku likvidnosti.

2.3 Poměrové ukazatele finanční analýzy

Kotulič, Király, Rajčániová (2018, s. 56) považují poměrové ukazatele za nejvíce využíva- né nástroje finanční analýzy na světě. Jde o číselný vztah finančních a účetních informací, který podává nenákladný, rychlý obraz o hlavních finančních charakteristikách podniku.

Knápková, Pavelková, Remeš a Šteker (2017, s. 87) vymezují základní princip poměro- vých ukazatelů, jako pokládání do poměru odlišné položky převážně rozvahy a výkazu zisku a ztráty, ale občas i přehledu o peněžních tocích. Tímto způsobem lze získat nepře- berné množství ukazatelů, kde z dlouholeté zkušenosti jsou vymezeny zejména skupiny ukazatelů:

 rentability,

 likvidity,

 aktivity,

 zadluženosti,

 kapitálového trhu.

2.3.1 Ukazatele rentability

Rentabilita, známá také pod názvem výnosnost vlastního kapitálu, měří podle Růčkové (2019, s. 60) schopnost podniku tvořit další zdroje a zisk prostřednictvím investice kapitá- lu. Informace jsou čerpány převážně z výkazu zisku a ztráty právě proto, že jsou tyto uka- zatele zaměřeny na ziskovost podniku.

Jak uvádí Pavelková a Knápková (2012, s. 28), zlomek obsahuje v čitateli jakoukoli formu zisku a ve jmenovateli může být například vlastní kapitál, tržby, celková aktiva atd.

Rentabilita tržeb

Kislingerová (2010, s. 99 – 100) popisuje tento ukazatel také jako ziskovou marži podniku.

Aby byly podniky mezi sebou co nejlépe srovnatelné, dosazuje se do čitatele zisk před

úroky a zdaněním (EBIT). Jestliže je ve zlomku použit čistý zisk, neboli zisk po zdanění (EAT), mluví se o tzv. ziskové marži.

Jak píše Růčková (2019, s. 65), rentabilita tržeb přesně říká, kolik korun zisku připadá na jednu korunu tržeb.

(4)

Rentabilita vlastního kapitálu

Pavelková a Knápková (2012, s. 24) uvádí, že výpočtem tohoto ukazatele je zjištěna vý- nosnost vloženého kapitálu společníky. K výpočtu je tedy použit EAT a vlastní kapitál, který zahrnuje základní kapitál, kapitálové fondy, fondy ze zisku a další složky. Jak uvádí Kislingerová (2010, s. 99), ukazatel určuje, kolik peněz čistého zisku přináší jedna koruna vloženého kapitálu investorem.

(5)

Rentabilita celkového kapitálu

Ukazatel podle Kotuliče, Királyho a Rajčániové (2018, s. 67) měří výnosnost celkových aktiv vložených do podnikání ve sledovaném období. Sedláček (2011, s. 57) považuje za vhodné, dosadit EBIT do čitatele, díky čemuž je podnik lehce srovnatelný s podniky, které mají rozdílné daňové podmínky a odlišné podíly dluhu ve finančních zdrojích. Do poměru se ziskem je dán celkový majetek podniku, aniž by byl brán ohled na jeho zdroje krytí.

(6)

2.3.2 Ukazatele likvidity

Na začátek definice pojmu „likvidita“. Růčková (2019, s. 57) likviditou dané složky, ozna- čovanou také jako likvidnost, značí schopnost přeměnit poměrně rychle a bez přílišné ztrá- ty hodnoty na peníze, buď to určité složky majetku, či celého podniku. Likvidita podniku je vyjádřením schopnosti podniku uhradit včas své platební závazky.

Knápková, Pavelková, Remeš a Šteker (2017, s. 94 – 95) dělí ukazatele likvidity na tři zá- kladní:

Běžná likvidita (likvidita III. stupně)

„Ukazatel běžné likvidity udává, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky pod- niku.“ Při výpočtu je potřeba brát ohled zejména na strukturu zásob a jejich reálné ocenění kvůli jejich prodejnosti. Zásoby, které nelze prodat by neměly být do výpočtu započítány.

Stejně tak by měly být odečteny pohledávky po lhůtě splatnosti či nedobytné pohledávky.

Výsledek ukazatele má nabývat hodnoty v rozmezí 1,5 – 2,5. Pokud by nastala situace, kdy by čitatel i jmenovatel nabýval stejných hodnot a ukazatel běžné likvidity by vyšel 1, hrozí, že podniku bude svůj dlouhodobý majetek hradit krátkodobými závazky. Naopak může u tohoto ukazatele vyjít příliš velká hodnota, což by nasvědčovalo o vysoké hodnotě čistého pracovního kapitálu, a také drahém financování.

(7)

Pohotová likvidita (likvidita II. stupně)

Tento ukazatel má doporučené hodnoty stanovené v rozmezí 1 – 1,5. Při situaci, kdy hod- nota vyjde nižší než je stanovená hranice, musí podnik počítat s případným prodejem zá- sob.

(8)

Hotovostní likvidita (likvidita I. stupně)

Ukazatel zvaný také jako okamžitá likvidita má hranice, ve kterých by se měl výsledek pohybovat, nastaveny v rozmezí 0,2 – 0,5. Příliš vysoká hodnota tohoto ukazatele vypoví- dá o špatném hospodaření s finančními prostředky podniku.

(9)

2.3.3 Ukazatele aktivity

Podle Sedláčka (2011, s. 60) vypovídají ukazatele aktivity o schopnosti podniku efektivně využívat svůj majetek. Princip spočívá v určení správného množství majetku. Podnik nemá mít přebytek majetku, aby nevznikaly zbytečné náklady za majetek, který nevyužívá a zá-

roveň nemá mít nedostatek majetku, kvůli kterému by mohl přijít o potencionální příleži- tosti, a tudíž i o výnosy.

Tyto ukazatele dle Růčkové (2019, s. 70) hodnotí využití finančních prostředků vložených do podnikání a zároveň propojení různých složek kapitálu s různými částmi aktiv a pasiv.

Ukazatele lze využít k vyjádření:

a) počtu obrátek zdrojů nebo aktiv – kolikrát se daná položka obrátí za rok, b) doba obratu zásob – za kolik dnů se daná položka obrátí.

Pavelková a Knápková (2012, s. 33 - 34) poskytují základní vzorce pro výpočet:

Obrat aktiv

Doporučuje se, aby měl ukazatel alespoň hodnotu 1, tzn. čím vyšší tím lepší. Pokud je menší, naznačuje tím nadbytek majetku v podniku či jeho špatné využití. Avšak může také jít o situaci, kdy podnik investuje do budoucnosti, ale investice mu prozatím nepřináší vý- sledky.

(10)

Doba obratu zásob

Značí celkový počet dnů, od nákupu zásob až po jejich prodej. Obecně by se dalo říct, že čím kratší tato doba je, tím lépe. Je ale potřeba ukazatele posoudit v závislosti na výsled- cích ostatních ukazatelů aktivity.

(11)

Doba obratu pohledávek

Lze ji také nazvat dobou splatnosti pohledávek a jde o dobu začínající prodejem zboží či služby do okamžiku zaplacení odběratelem. Pro podnik bude výhodné mít tuto dobu co nejkratší, aby nevznikla potřeba se více zadlužovat formou úvěru.

(12)

Doba obratu závazků

Výsledkem je počet dnů od vzniku závazku k dodavatelům do dne splacení těchto závazků.

Tato doba by měla být minimálně rovna době obratu pohledávek, nejlépe však o něco vět-

ší. Nerovnost mezi těmito ukazateli souvisí přímo s likviditou podniku a je tak potřeba, najít zlatou střední cestu mezi hodnotou aktivity a likvidity.

(13)

2.3.4 Ukazatele zadluženosti

Jak uvádí Kotulič, Király a Rajčániová (2018, s. 64), ukazatele zadluženosti mají za úkol kontrolovat množství použitých cizích a vlastních zdrojů podniku. Využitím více zdrojů vlastních přinese podniku vysokou finanční stabilitu a nízké riziko, vyplývající ze změny na trhu. Naopak s jejich nízkým podílem bude podnik vysoce finančně nestabilní a i riziko spojené se změnami na trhu a znejistěním věřitelů, se mnohonásobně zvýší.

Kislingerová (2010, s. 110) definuje pojem zadluženost, jako využití cizího kapitálu k financování vlastního majetku podniku. V dnešní době je v podstatě nepředstavitelné, aby velký podnik financoval veškerý svůj majetek buď jen vlastními nebo jen cizími zdro- ji. Dále Růčková (2019, s. 67) podotýká, že financování pouze vlastním kapitálem sníží celkovou rentabilitu vloženého kapitálu. V opačném případě, využití pouze cizího kapitálu je vyloučeno, už jen proto, že by tak zadluženému podniku nikdo nejspíše nepůjčil. Navíc zákon nařizuje mít určitou výši vlastního kapitálu.

Knápková, Pavelková, Remeš a Šteker (2017, s. 88 – 90) řadí mezi ukazatele zadluženosti například tyto:

Celková zadluženost

Při posouzení tohoto ukazatele je potřeba brát ohled na odvětví, do kterého daný podnik spadá a také schopnost podniku splácet úroky plynoucí z dluhů. Výsledek by se měl pohy- bovat v rozmezí od 30 % do 60 % a řadí se mezi hlavní ukazatele zadluženosti.

(14)

Míra zadluženosti

Pro posouzení tohoto ukazatele je důležité, jestli časem podíl cizích zdrojů roste či klesá.

Díky tomu věřitelé vědí jaké riziko, z hlediska splacení dluhu dlužníkem, podstupují. Uka- zatel míry zadluženosti je významný a často využívaný bankami k rozhodování, jestli da- nému podniku poskytnou či neposkytnou úvěr.

(15)

Úrokové krytí

Další ukazatel zadluženosti je ukazatel úrokového krytí, který se vypočítá jako poměr zis- ku před zdaněním a nákladových úroků. Zjednodušeně vypovídá o tom, kolikrát vytvořený zisk před zdaněním pokryje nákladové úroky. Je tedy potřeba hlídat vývoj zisku před zda- něním v případě jeho nerovnoměrného vývoje v čase. Jestli výsledkem tohoto ukazatele bude hodnota 1, znamená to, že podnik vytvořil zisk akorát na to, aby pokryl nákladové úroky. Z toho vyplývá, že na vlastníky podniku a tak i na stát v podobě daní nic nezůstalo.

Daný podnik se tedy bude snažit, aby tato hodnota byla co nejvyšší.

(16)

Krytí dlouhodobých aktiv vlastním kapitálem

Pokud po výpočtu ukazatele vyjde hodnota vyšší než 1, kryje podnik vlastním kapitálem i oběžná aktiva. Nasvědčuje to tomu, že podnik upřednostňuje finanční jistotu před výno- sem.

(17)

Krytí dlouhodobých aktiv dlouhodobými zdroji

Zde platí zlaté pravidlo financování – Dlouhodobý majetek by měl být krytý dlouhodobými zdroji. Vyjde-li hodnota menší než 1, znamená to, že podnik kryje část dlouhodobého ma- jetku krátkodobými zdroji a mohou nastat problémy s úhradou závazků.

(18)

3 VYBRANÉ ZPŮSOBY VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ FINANČNÍ ANALÝZY

Za základní princip finanční analýzy Růčková (2019, s. 78) považuje neustálé vyhodnoco- vání finančního zdraví podniku. Jde o snahu předpovědět, zda má podnik šanci udržet se na trhu, či nikoliv.

Nevýhodou Sedláček (2011, s. 81) shledává výpočet každého z ukazatelů zvlášť (poměro- vých a rozdílových), protože jednotlivě mají omezenou vypovídací schopnost. Výsledek jednoho daného ukazatele poskytuje pohled pouze na část podniku. Aby mohl být podnik posuzován jako celek, je zapotřebí vytvořit soustavy ukazatelů. Obvykle je lze nalézt také pod názvem analytické systémy či modely finanční analýzy. Čím více ukazatelů je do da- ného modelu zahrnuto, tím přesnější a podrobnější bude vyhodnocení finanční situace podniku.

3.1 Pyramidový rozklad

Knápková, Pavelková, Remeš a Šteker (2017, s. 129) specifikují pyramidovou soustavu ukazatelů, jako rozložení určitého ukazatele na dílčí ukazatele. Mezi těmito dílčími ukaza- teli, které tvoří pyramidu, jsou dané pevné matematicky definované vztahy. Pyramidový rozklad, který se poté stal nejvyužívanějším pyramidovým rozkladem, jako první aplikova- la chemická společnost Du Pont de Nomeurs. (Růčková, 2019, s. 79)

Kotulič, Király a Rajčániová (2018, s. 94) popisují Du Pont rozklad jako rozklad rentabili- ty, protože ta sama o sobě poskytuje přehled o výkonnosti podniku, ale už nevypovídá o příčině výkonnosti. Pyramidový rozklad lze provést jako rozklad rentability aktiv nebo rentability vlastního kapitálu.

3.2 Spider analýza

Po výpočtu základních poměrových ukazatelů (rentability, likvidity, aktivity, zadluženosti) lze podle Knápkové, Pavelkové, Remeše a Štekera (2017, s. 121) jejich výsledky shrnout a porovnat s odvětvím v jednom grafu, který nazývají paprskovitý či spider graf. Kotulič, Király a Rajčániová (2018, s. 90) dodávají, že do grafu můžeme zahrnout libovolné ukaza- tele a taktéž i počet těchto ukazatelů. Před sestavením grafu je nezbytné vypočtené hodnoty jednotlivých ukazatelů přepočítat následujícím způsobem:

1. Stanoví se hodnoty veškerých ukazatelů, které budou do grafu zahrnuty. Můžou ji- mi být průměrné hodnoty odvětví nebo např. plánované hodnoty podniku (pokud porovnáváme pouze ukazatele podniku v čase). Od těchto vzorových hodnot, které v grafu představují 100 %, se budou odvíjet hodnoty daného podniku.

2. Je zapotřebí přepočíst hodnoty ukazatelů podniku na procenta. Musíme si ale uvě- domit, zda jde o ukazatele, u kterého je lepší vyšší hodnota nebo o ukazatele u kte- rého je lepší nižší hodnota.

Křivky v grafu lze podle Knápkové, Pavelkové, Remeše a Štekera (2017, s. 121) lehce okomentovat. Čím dále od středu grafu je křivka podniku položena, tím je na tom podnik lépe. Samozřejmě to nemusí být tak úplně pravda, protože např. příliš vysoká likvidita na- svědčuje o neefektivním využívání oběžného majetku podniku, dále také vysoký podíl vlastního kapitálu svědčí o menším využití finanční páky atd.

3.3 Z-skóre

Jak uvádí Růčková (2019, s. 81), Z-skóre neboli Altmanův model se řadí mezi bankrotní modely. Jde o zhodnocení finančního zdraví podniku. V České republice se jedná o velmi používaný model díky jeho jednoduchému výpočtu.

Dříve byl Altmanův index složen z více jak dvaceti poměrových ukazatelů, ale postupem času byl zredukován. Dnes je tedy daleko přesnější a spolehlivější. (Kislingerová, 2010, s. 780)

Knápková, Pavelková Remeš a Šteker (2017, s. 133) rozdělují výpočet Altmanova modelu pro společnosti, které:

a) jsou veřejně obchodovatelné na burze – vypočítá se:

(19) b) nejsou veřejně obchodovatelné na burze – vypočítá se:

(20) kde X1 = pracovní kapitál / aktiva;

X2 = nerozdělené zisky / aktiva;

X3 = EBIT / aktiva;

X4 = tržní hodnota vlastního kapitálu / cizí zdroje;

X5 = tržby / aktiva.

Pro oba tyto výpočty platí stejná kritéria pro vyhodnocení. Mohou nastat tři situace:

a) Z > 2,99  společnost má uspokojivou finanční situaci;

b) 1,81 ≤ Z ≤ 2,99  společnost má nevyhraněnou finanční situaci, tzv. šedá zóna;

c) Z < 1,81  společnost má velmi velké finanční problémy.

3.4 Index IN

Index IN zahrnuje podle Kotuliče, Királyho a Rajčániové (2018, s. 120) ukazatele z těch nejdůležitějších okruhů, jimiž jsou rentabilita, likvidita, aktivita a zadluženost. Má za cíl sestavit jednu hodnotu, která vyhodnotí celkovou finanční situaci podniku, stejně jako Altmanův model.

Sedláček (2011, s. 111) specifikuje čtyři indexy, které byly sestaveny Inkou a Ivanem Ne- umaierovými. Jsou jimi indexy:

 IN95 – bankrotní index, zvaný také jako index důvěryhodnosti;

 IN99 – bonitní index, který doplňuje index IN95;

 IN01 – spojení obou výše uvedených indexů;

 IN05 – dle testů z roku 2004 se jedná o aktualizaci indexu IN01.

Výhodou indexu IN05 je spojení pohledu jak věřitele, tak i vlastníka a vypočítá se násle- dovně:

(21) kde A = aktiva / cizí kapitál;

B = EBIT / nákladové úroky;

C = EBIT / celková aktiva;

D = celkové výnosy / celková aktiva;

E = oběžná aktiva / krátkodobé závazky a úvěry.

Celkovou finanční situaci podniku lze vyhodnotit následovně:

a) IN > 1,6  lze předvídat uspokojivou finanční situaci;

b) 0,9 < IN ≤ 1,6  nevyhraněná finanční situace, tzv. šedá zóna;

c) IN ≤ 0,9  vážné finanční problémy.

3.5 Ekonomická přidaná hodnota (EVA)

Brealey, Myers a Allen (2014, s. 838) tvrdí, že při sestavování výsledovky se od tržeb ode- čtou provozní a jiné náklady, ale nezahrnují se zde náklady kapitálu získaného od investo- rů. Aby bylo možné zjistit, zda podnik vytvořil hodnotu, je potřeba odečíst veškeré náklady včetně nákladů na kapitál.

Je důležité si uvědomit rozdíl mezi účetním a ekonomickým ziskem. Účetní zisk bude vždy vyšší, protože není ponížen o hodnotu nákladů na vlastní kapitál, na rozdíl od ekonomic- kého zisku. (Máče, 2013, s. 416)

Stewart (2013, s. 3) zavedl ekonomickou přidanou hodnotu do podnikatelské sféry a ve své publikaci uvádí mnoho způsobů výpočtů tohoto ukazatele. Pro úplně základní a jednodu- chý výpočet uvádí tento vzorec:

(22) kde NOPAT (Net Operating Profit After Taxes) = zisk z hlavní činnosti po zdanění.

Pavelková a Knápková (2012, s. 52) uvádí jako nejčastější vyjádření tohoto ukazatele:

(23)

kde WACC (Weighted Average Costs of Capital) = průměrné vážené náklady na kapi- tál;

C = kapitál vázaný v aktivech, která jsou využívána v hlavní činnosti.

II. PRAKTICKÁ ČÁST

4 CHARAKTERISTIKA VYBRANÉHO PODNIKU

Vybraný podnik se nachází v Olomouckém kraji a působí na českém trhu již více než 20 let. Základní kapitál vybraného podniku, který byl již plně splacen, činí 112 100 000 Kč.

Podnik zaměstnává v současné době celkem 100 zaměstnanců z toho 2 řídící pracovníky, tudíž se jedná o podnik střední velikosti.

4.1 Předmět podnikání

Vybraný podnik se převážně zabývá pilařskou výrobou a zpracováním dřeva. Jeho hlavním produktem je paletový přířez, jehož zpracováním vznikají vedlejší sypané materiály určeny k dalšímu užití v papírenském průmyslu nebo v zahradnictví.

Dlouhodobá snaha o technologickou vyspělost a nezávislost přivedla vybraný podnik ke kombinaci dřevařské a strojírenské výroby. Téměř veškerá technologie zpracování dřeva ve vybraném podniku byla zkonstruována a vyrobena v jejich středisku kovovýroby.

4.2 Strategie

Cílem vybraného podniku je provádět pilařskou výrobu a kovovýrobu takovým způsobem, aby byly při efektivním využití sil a prostředků optimálně uspokojeny požadavky a očeká- vání stávajících i budoucích zákazníků na kvalitu produktů, s minimálním dopadem výroby na životní prostředí a při zachování bezpečných pracovních postupů.

Pro splnění svých cílů chce maximálně využít zkušeností a znalostí svých pracovníků, podnětů zákazníků, dodavatelů i poznatků vědy a techniky.

4.3 Charakteristika odvětví

Činnost vybraného podniku spadá převážně do zpracovatelského průmyslu, ale z části také do velkoobchodu a maloobchodu. Dle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE se podnik řadí do oblasti 16 (zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku), konkrétně do 16.1 (výroba pilařská a impregnace dřeva).

Dále se vybraný podnik zabývá kovovýrobou, tudíž spadá také z části do oblasti 25 (výro- ba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení) a do oblasti 28 (výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely).

5 FINANČNÍ ANALÝZA VYBRANÉHO PODNIKU

Finanční analýza vybraného podniku je sestavena na základě údajů z roku 2013 až 2017.

Veškeré výkazy jsou uvedeny v přílohách s daty za sledované období. Výsledky této ana- lýzy jsou porovnány s odvětvím, do kterého vybraný podnik spadá. Následující tabulky 5.1 až 5.4 obsahují informace z rozvahy a výkazu zisku a ztrát, které jsou využity v navazujících analýzách.

Tabulka 5.1 Majetková struktura vybraného podniku (zdroj: účetní závěrka 2013 – 2017) (v tis. Kč) 2013 2014 2015 2016 2017

AKTIVA 151 959 168 265 176 315 178 042 193 324 Dlouhodobý majetek 74 201 75 404 82 675 73 188 74 150

DNM 321 924 702 300 133

DHM 73 880 74 480 81 973 72 888 74 017

DFM 0 0 0 0 0

Oběžná aktiva 74 787 90 673 92 778 104 205 118 833

Zásoby 31 192 50 367 53 921 44 535 43 929

Pohledávky 35 719 37 116 28 012 34 181 46 477

– dlouhodobé 0 0 0 0 0

– krátkodobé 35 719 37 116 28 012 34 181 46 477

KFM 0 0 0 0 0

Peněžní prostředky 7 876 3 190 10 845 25 489 28 427 Časové rozlišení aktiv 2 971 2 188 862 649 341

Tabulka 5.2 Finanční struktura vybraného podniku (zdroj: účetní závěrka 2013 – 2017)

(v tis. Kč) 2013 2014 2015 2016 2017

PASIVA 151 959 168 265 176 315 178 042 193 324 Vlastní kapitál 118 697 122 348 127 742 138 799 150 774 Základní kapitál 112 100 112 100 112 100 112 100 112 100

Ážio a kapitálové fondy 17 17 17 17 17

Fondy ze zisku 3 523 3 939 3 939 3 939 3 939

VH minulých let -5 254 2 641 6 292 11 686 22 743

VH běžného účetního období 8 311 3 651 5 394 11 057 11 975 Cizí zdroje 33 262 45 713 48 540 39 095 42 443

Rezervy 1 998 2 094 2 053 2 400 2 579

Závazky 31 264 43 619 46 487 36 695 39 864

– Dlouhodobé závazky 6 102 6 502 6 037 5 445 5 103

závazky k úvěrovým institucím 0 0 0 0 0

(v tis. Kč) 2013 2014 2015 2016 2017 odložený daňový závazek 6 102 6 502 6 037 5 445 5 103 – Krátkodobé závazky 25 162 37 117 40 450 31 250 34 761 závazky k úvěrovým institucím 0 13 000 18 108 0 0 krátkodobé přijaté zálohy 0 1 583 1 158 9 1 629 závazky z obchodních vztahů 12 460 10 393 8 495 15 338 17 290 závazky – ovládaná osoba 11 006 9 270 8 773 11 177 10 948

závazky ostatní 1 696 2 871 3 916 4 726 4 894

Časové rozlišení pasiv 0 204 33 148 107

Tabulka 5.3 Struktura výnosů vybraného podniku (zdroj: účetní závěrka 2013 – 2017)

(v tis. Kč) 2013 2014 2015 2016 2017

Tržby z prodeje výrobku a služeb 196 066 231 013 250 171 241 133 270 492 Tržby z prodeje zboží 9 142 10 654 7 350 4 785 4 823 Ostatní provozní výnosy 10 456 8 871 8 940 5 450 5 685

– tržby z prodaného DM 794 176 0 65 0

– tržby z prodaného materiálu 4 151 5 270 7 892 4 743 5 043

– jiné provozní výnosy 5 511 3 425 1 048 642 642

Výnosy z DFM – podíly 0 0 0 0 0

Výnosy z ostatního DFM 0 0 0 0 0

Výnosové úroky a podobné výnosy 59 2 1 1 0

Ostatní finanční výnosy 3 067 649 489 72 744

VÝNOSY 218 790 251 189 266 951 251 441 281 744

Tabulka 5.4 Struktura nákladů vybraného podniku (zdroj: účetní závěrka 2013 – 2017)

(v tis. Kč) 2013 2014 2015 2016 2017

Výkonová spotřeba 170 014 220 542 221 703 186 203 213 515 – náklady vynaložené na prodané

zboží

8 113 9 872 4 913 4 366 4 761 – spotřeba materiálu a energie 131 709 178 205 181 530 152 738 176 326

– služby 30 192 32 465 35 260 29 099 32 428

Změna stavu zásob vlastní činnosti (+/–)

-8 223 10 762 -6 391 3 215 -1 499

Aktivace (–) 546 283 -214 0 -139

Osobní náklady 21 514 24 788 31 002 33 801 41 311

Úpravy hodnot v provozní oblasti 7 203 7 326 8 942 10 083 10 041

– úpravy hodnot DM 7 203 7 326 8 942 10 876 10 041

– úpravy hodnot zásob 0 0 0 0 0

– úpravy hodnot pohledávek 0 0 0 -793 0

(v tis. Kč) 2013 2014 2015 2016 2017 Ostatní provozní náklady 1 373 4 157 3 765 4 127 1 700

– zůstatková cena prodaného DM 0 0 0 0 0

– zůstatková cena prodaného mate- riálu

0 0 2 248 122 89

– daně a poplatky 79 102 124 93 127

– rezervy v provozní oblasti -306 -388 -42 346 180

– jiné provozní náklady 1 600 4 443 1 435 3 566 1 304 Nákladové úroky a podobné nákla-

dy

155 105 167 176 108

Ostatní finanční náklady 956 547 1 247 299 1 882

Daň z příjmů 1 587 1 118 1 336 2 480 2 849

NÁKLADY 195 125 269 628 261 557 240 384 269 768

5.1 Analýza absolutních ukazatelů

V této části je provedena horizontální a vertikální analýza rozvahy a výkazu zisku a ztráty vybraného podniku v jednotlivých letech. Výsledky jsou porovnány s odvětvím.

5.1.1 Vertikální analýza rozvahy vybraného podniku a odvětví

Rozbor rozvahy spočívá v zjištění podílu jednotlivých položek majetkové a finanční struk- tury, kde aktiva a pasiva tvoří 100 % (tabulka 5.5 – 5.8).

Tabulka 5.5 Vertikální analýza majetkové struktury vybraného podniku (zdroj: účetní zá- věrka 2013 – 2017)

(v %) 2013 2014 2015 2016 2017 AKTIVA 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 Dlouhodobý majetek 48,83 44,81 46,89 41,11 38,36

DNM 0,21 0,55 0,40 0,17 0,07

DHM 48,62 44,26 46,49 40,94 38,29

DFM 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

Oběžná aktiva 49,22 53,89 52,62 58,53 61,47

Zásoby 20,53 29,93 30,58 25,01 22,72

Pohledávky 23,51 22,06 15,89 19,20 24,04

– dlouhodobé 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

– krátkodobé 23,51 22,06 15,89 19,20 24,04

KFM 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

Peněžní prostředky 5,18 1,90 6,15 14,32 14,70 Časové rozlišení aktiv 1,96 1,30 0,49 0,36 0,18

Z pohledu vertikální analýzy majetku tvoří oběžná aktiva největší část a to v průměru 55 % celkových aktiv za sledované období. Naopak nelze jednoznačně určit, která položka tvoří nejvýznamnější část oběžných aktiv. Zásoby lehce převažují nad krátkodobými pohledáv- kami, kromě roku 2013 a 2017, kdy tomu bylo naopak. Zásoby se pohybují v rozmezí od 31 mil. Kč do 53 mil. Kč a tvoří tak meziročně 26 % bilanční sumy. Pohledávky se pak pohybují v rozmezí od 28 mil. Kč do 46 mil. Kč a tvoří meziročně 27 % celkových aktiv.

Téměř celou zbylou část aktiv tvoří dlouhodobý majetek, který je složen z 99 % dlouhodo- bým hmotným majetkem. Když se podrobněji podíváme do výkazů, zjistíme, že je průře- zem let zastoupen z 37 % hmotnými movitými věcmi a z 63 % stavbami. Je důležité po- dotknout, že právě v posledním sledovaném roce jsou stavby z 56 % odepsány, a tak bude nejspíše potřeba některé části zrekonstruovat či úplně nahradit. Například podnik vlastní 35 let starou kotelnu, která je i s ohledem k životnímu prostředí dost zastaralá. Časové rozli- šení ve všech letech dosahuje maximálně 2 % bilanční sumy, což je zanedbatelné.

Tabulka 5.6 Vertikální analýza finanční struktury vybraného podniku (zdroj: účetní závěr- ka 2013 – 2017)

(v %) 2013 2014 2015 2016 2017

PASIVA 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00

Vlastní kapitál 78,11 72,71 72,45 77,96 77,99 Základní kapitál 73,77 66,62 63,58 62,96 57,99 Ážio a kapitálové fondy 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01

Fondy ze zisku 2,32 2,34 2,23 2,21 2,04

VH minulých let -3,46 1,57 3,57 6,56 11,76

VH běžného účetního období 5,47 2,17 3,06 6,21 6,19

Cizí zdroje 21,89 27,17 27,53 21,96 21,95

Rezervy 1,31 1,24 1,16 1,35 1,33

Závazky 20,57 25,92 26,37 20,61 20,62

– Dlouhodobé závazky 4,02 3,86 3,42 3,06 2,64 závazky k úvěrovým institucím 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 odložený daňový závazek 4,02 3,86 3,42 3,06 2,64 – Krátkodobé závazky 16,56 22,06 22,94 17,55 17,98 závazky k úvěrovým institucím 0,00 7,73 10,27 0,00 0,00 krátkodobé přijaté zálohy 0,00 0,94 0,66 0,01 0,84 závazky z obchodních vztahů 8,20 6,18 4,82 8,61 8,94 závazky – ovládaná osoba 7,24 5,51 4,98 6,28 5,66

závazky ostatní 1,12 1,71 2,22 2,65 2,53

(v %) 2013 2014 2015 2016 2017

Časové rozlišení pasiv 0,00 0,12 0,02 0,08 0,06

Z tabulky 5.6 je na první pohled viditelné, že vybraný podnik je finančně stabilní. Zastou- pení vlastního kapitálu se pohybuje v rozmezí od 72 % až 78 %. Výsledek hospodaření běžného období sice netvoří příliš velkou část vlastního kapitálu, ale jeho kladný vývoj nasvědčuje tomu, že se vybranému podniku daří. Skladbu vlastního kapitálu převažuje základní kapitál a to průměrně 65 %. Kapitálové fondy ani fondy ze zisku netvoří příliš velkou část celkových pasiv a tak jsou zanedbatelné.

Časové rozlišení ve všech sledovaných letech netvoří ani jedno celé procento, tudíž lze tvrdit, že zbytek pasiv je v podstatě tvořen jen cizími zdroji. Nejvýznamnější položkou cizích zdrojů jsou krátkodobé závazky. V letech 2014 a 2015 dosahují krátkodobé závazky téměř 23 % bilanční sumy, díky novým úvěrům vybraného podniku, které si vzal na pokry- tí nákladů provozu. Vybraný podnik nemá žádné dlouhodobé úvěry, a tak jsou dlouhodobé závazky zastoupeny pouze položkou odložený daňový závazek v průměru 3,4 % celkových pasiv.

Tabulka 5.7 Vertikální analýza majetkové struktury odvětví (zdroj: MPO, 2013 – 2017) (v %) 2013 2014 2015 2016 2017

AKTIVA 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 Dlouhodobý majetek 47,53 46,87 48,81 48,22 48,33

DNM 0,25 0,21 0,05 0,10 0,25

DHM 44,47 43,42 44,71 43,59 43,29

DFM 2,80 3,24 4,05 4,53 4,79

Oběžná aktiva 51,73 52,47 50,57 50,91 50,78

Zásoby 15,60 16,63 17,56 18,75 19,09

Pohledávky 30,55 29,61 27,35 25,64 25,21

– dlouhodobé 0,94 1,60 2,17 1,41 1,60

– krátkodobé 29,61 28,02 25,18 24,23 23,61 Finanční majetek 5,58 6,23 5,66 6,52 6,49 Časové rozlišení aktiv 0,74 0,65 0,62 0,87 0,88

Majetková struktura odvětví, zobrazena v tabulce 5.7, je obdobná jako struktura aktiv vy- braného podniku. Oběžná aktiva lehce převládají nad dlouhodobým majetkem. Každá z těchto položek tvoří jednotlivě cca 50 % celkové bilanční sumy. Časové rozlišení tak nedo- sahuje v jednotlivých letech ani 1 %.

Dlouhodobý hmotný majetek tvoří téměř 100 % stálého majetku právě proto, že v odvětví jsou zahrnuty výrobní podniky, které potřebují ke své činnosti převážně stroje a budovy.

Co se týče oběžných aktiv, tak ty se od vybraného podniku mírně liší. V odvětví převládají pohledávky nad zásobami, kdežto u vybraného podniku je tomu naopak. Brzy to může být jinak, protože pohledávky ve sledovaném období odvětví rok od roku klesají, ale zásoby pomalu rostou. Obě tyto položky se mění meziročně zhruba o 1 %. Samotné pohledávky jsou pak tvořeny hlavně krátkodobými pohledávkami jako u vybraného podniku.

Tabulka 5.8 Vertikální analýza finanční struktury odvětví (zdroj: MPO, 2013 – 2017)

(v %) 2013 2014 2015 2016 2017

PASIVA 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00

Vlastní kapitál 36,00 38,10 45,32 48,37 53,21

Základní kapitál 20,34 19,84 16,12 15,53 15,61

VH minulých let + fondy ze zisku 11,91 8,50 21,20 22,00 25,37 VH běžného účetního období 3,75 9,77 7,99 10,84 12,23

Cizí zdroje 63,77 63,38 56,17 52,03 47,19

Rezervy 0,91 1,53 0,93 0,85 0,72

Závazky 62,87 61,84 55,24 51,18 46,48

– Dlouhodobé závazky 13,18 16,90 17,23 15,11 14,00 dluhopisy + dlouhodobé směnky 0,00 2,15 1,92 0,81 0,81 závazky k úvěrovým institucím 5,57 5,73 7,59 6,71 5,80 ostatní dlouhodobé závazky 7,61 9,02 7,72 7,59 7,38 – Krátkodobé závazky 49,69 44,94 38,01 36,07 32,47 dluhopisy + krátkodobé směnky 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 závazky k úvěrovým institucím 10,55 10,81 7,33 4,08 3,75 ostatní krátkodobé závazky 39,13 34,13 30,62 32,00 28,72 Časové rozlišení pasiv 0,22 0,67 0,44 0,41 0,41

Jak vyplývá z tabulky 5.8 má odvětví finanční strukturu zvolenou opačně než vybraný podnik. Cizí zdroje nabývají v prvních dvou letech téměř 64 % a značně převládají nad vlastním kapitálem. V dalších letech došlo k jeho poklesu a v posledním roce dokonce pře- vládá vlastní kapitál s hodnotou 53,21 % z bilanční sumy.

Samotný vlastní kapitál je v roce 2013 a 2014 složen převážně ze základního kapitálu, v dalších letech už převládají spíše fondy ze zisku a v posledním roce dosahují hodnoty více jak 25 % pasiv. Zajímavé je, že v roce 2014 tvoří VH minulého období a fondy ze zisku pouze 8,5 % bilanční sumy.