2
Základní pojmy:
• podtřídy – jednotlivé kombinace úrovní obou faktorů,
• pokusy bez opakování / s opakováním – pro každou podtřídu bylo provedeno jediné / více pozorování,
• u pokusů s opakováním lze definovat pokusy se stejným / různým počtem pozorování v každé podtřídě,
• pokud se vlivy obou faktorů neskládají aditivně, říkáme, že existuje interakce mezi faktory.
Třídění dle dvou faktorů bez opakování Předpoklad - interakce mezi oběmi faktory neexistuje.
Uvažujme případ, kdy první faktor (A) je sledován na p úrovních a druhý faktor (B) na q úrovních. Označíme-li jednotlivá pozorování symbolem xij, kde i = 1,2,…, p a j = 1,2,…, q, pak N = pq značí celkový počet pozorování. Pro každé pozorování dále předpokládejme, že
ij j
i
xij = µ +ξ +η +ε ,
kde µ je celková střední hodnota, ξi vliv prvního faktoru na i-té úrovni, ηj vliv druhého faktoru na j-té úrovni a εij je náhodná chyba. Pro očekávanou hodnotu každého pozorování tedy platí vztah
[ ]
xij i jE = µ +ξ +η
ANOVA bez Opakování
H
0ξ: ξ
1= ξ
2= . . . = ξ
pH
0η: η
1= η
2= . . . = η
qH
Aξ: ¬H
0ξH
Aη: ¬H
0ηPředpoklady k ověření v R
•
rezidua z ANOVY mají mít normální rozdělení se středem v 0
•
rezidua nesmí být korelovaná
Třídění dle dvou faktorů s opakováním Předpokládejme, že interakce mezi oběma faktory existuje.
Jednotlivá pozorování tedy budeme značit symbolem xijk , k = 1,…., n.
Z předpokladu interakce řádkových a sloupcových vlivů pak plyne rovnost
ijk ij
j i
xijk =
µ
+ξ
+ +λ
+ε
,kde vlivy λij představují systematickou odchylku každého pozorování xij• od aditivního modelu střední hodnoty µ +ξi +ηj . Opět předpokládejme nekorelovanost pozorování a jejich normální rozdělení kolem středních hodnot s identickým rozptylem
σ2.
η
ANOVA s Opakováním
H
0ξ: ξ
1= ξ
2= . . . = ξ
pH
0η: η
1= η
2= . . . = η
qH
0λ: λ
1= λ
2= . . . = λ
q·pH
Aξ: ¬H
0ξH
Aη: ¬H
0ηH
Aλ: ¬H
0λPředpoklady k ověření v R
•
rezidua z ANOVY mají mít normální rozdělení se středem v 0
•