VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ – TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA EKONOMICKÁ FAKULTA
KATEDRA FINANCÍ
Analýza rentability a pyramidový rozklad vybraných ukazatelů podniku ve zdravotnictví Profitability and pyramid analysis of selected ratio sof the company in the healthcare sector
Student: Martin Matýsek
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petr Gurný
Ostrava 2011
Místopřísežně prohlašuji, že jsem celou bakalářskou práci vypracoval samostatně, kromě příloh č.1 a č.2, které mi byly dány k dispozici.
V Ostravě dne 11.5.2011 …..………
Martin Matýsek
OBSAH
1 ÚVOD ... 3
2 CHARAKTERISTIKA A POPIS METOD FINANČNÍ ANALÝZY ... 4
2.1. PŘEDMĚT A ÚČEL FINANČNÍ ANALÝZY ... 4
2.2. UŽIVATELÉ FINANČNÍ ANALÝZY ... 4
2.3. ZDROJE INFORMACÍ PRO FINANČNÍ ANALÝZU ... 6
2.4. SROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ FINANČNÍ ANALÝZY ... 7
2.5. METODY FINANČNÍ ANALÝZY ... 7
2.5.1. Vertikální analýza ... 8
2.5.2. Horizontální analýza ... 9
2.5.3. Poměrová analýza ... 9
2.5.3.1. Ukazatele rentability ... 9
2.5.3.2. Ukazatele aktivity ... 11
2.5.3.3. Ukazatele likvidity ... 12
2.5.3.4. Ukazatele finanční stability a zadluženosti ... 14
2.5.4. Pyramidový rozklad finančních ukazatelů ... 16
2.5.4.1. Aditivní vazba ... 17
2.5.4.2. Multiplikativní vazba ... 18
2.5.4.3. Srovnání metod pro multiplikativní vazbu ... 19
3 CHARAKTERISTIKA A POPIS PODNIKU ... 21
3.1. HISTORIE SPOLEČNOSTI ... 21
3.2. ZÁKLADNÍ INFORMACE NEMOCNICE OMEGA A.S. ... 22
3.3. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA ... 24
4 FINANČNÍ ANALÝZA PODNIKATELSKÉHO SUBJEKTU A ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ ... 25
4.1. HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA ... 25
4.1.1. Horizontální analýza rozvahy ... 25
4.1.1.1. Horizontální analýza aktiv ... 25
4.1.1.2. Horizontální analýza pasiv ... 27
4.2. VERTIKÁLNÍ ANALÝZA ... 29
4.2.1. Vertikální analýza rozvahy ... 30
4.2.1.1. Vertikální analýza aktiv ... 30
4.2.1.2. Vertikální analýza pasiv ... 32
4.3. ANALÝZA POMĚROVÝMI UKAZATELI ... 33
4.3.1. Analýza rentability ... 34
4.3.1.1. Rentabilita aktiv (ROA) ... 34
4.3.1.2. Rentabilita dlouhodobých zdrojů (ROCE) ... 35
4.3.1.3. Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) ... 36
4.3.1.4. Rentabilita tržeb (ROS) ... 37
4.3.2. Analýza aktivity ... 38
4.3.2.1. Doba obratu aktiv ... 38
4.3.2.2. Obrátka aktiv ... 39
4.3.2.3. Doba obratu zásob ... 39
4.3.2.4. Obrátka zásob ... 40
4.3.2.5. Doba obratu pohledávek ... 41
4.3.2.6. Obrátka pohledávek ... 41
4.3.2.7. Doba obratu závazků ... 42
4.3.2.8. Obrátka závazků ... 42
4.3.3. Analýza likvidity ... 43
4.3.3.1. Celková likvidita ... 43
4.3.3.2. Pohotová likvidita ... 43
4.3.3.3. Okamžitá likvidita ... 44
4.3.3.4. Čistý pracovní kapitál ... 44
4.3.4. Analýza odchylek... 45
4.3.4.1. Analýza odchylek pomocí metody postupných změn ... 45
4.3.4.2. Analýza odchylek pomocí metody rozkladu se zbytkem ... 48
4.4. ZHODNOCENÍ FINANČNÍ ANALÝZY ... 50
5 ZÁVĚR ... 52
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ... 53 SEZNAM ZKRATEK
PROHLÁŠENÍ O VYUŢITÍ VÝSLEDKŮ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE SEZNAM PŘÍLOH
3
1 Úvod
Finanční analýza, jakožto jedna z nejdůležitějších částí podnikového a finančního řízení, by měla patřit mezi nejzákladnější dovednosti finančního manažera. Je úzce propojena s účetnictvím podniku, které poskytuje data a informace pro finanční rozhodování prostřednictvím základních finančních výkazů, a to: rozvahy, výkazu zisku a ztrát a cash-flow (přehled o finančních tocích). Finanční analýza slouží k analýze trendů a vývoje příslušných oblastí analýzy, predikci budoucího vývoje, hodnocení a řízení finanční situace.
„V současné době je pro finanční rozhodování důležitá dobrá znalost finanční situace (výkonnosti a finanční pozice) podniku, tj. jeho rentability, likvidity a finanční stability a solventnosti.“1 Tyto oblasti výkonnosti podniku rozebírají jednotlivé oblasti výkazů a poskytují cíleně informace pro rozhodnutí manažerů. Některé důležité ukazatele lze tzv.
„pyramidově“ rozložit pomocí jiných ukazatelů, pomocí nichž lze vysledovat vlivy různých oblastí na vývoj ukazatele a poskytnout detailnější přehled o tom, která oblast má vliv na jaký ukazatel a jak silně jej ovlivňuje.
Cílem této práce bude zhodnotit finanční zdraví a situaci podniku Soukromá nemocnice Omega, a. s. a doporučit opatření, která by mohla případně vést ke zlepšení finanční situace podniku. K tomuto bude využito nástrojů finanční analýzy, se zaměřením na rentabilitu a pyramidový rozklad vybraného ukazatele rentability. Pyramidový rozklad bude dále zkoumán pomocí analýzy odchylek. Finanční výkazy budou analyzovány pomocí vertikální a horizontální analýzy a poměrových ukazatelů za období 1999-2009.
Práce se bude skládat ze tří na sebe navazujících kapitol. V první kapitole budou zpracována finanční analýza v teoretické rovině. Bude se věnovat vymezení základních pojmů, postupů a principů, které finanční analýza používá a bude tvořit jakýsi stručný návod na finanční zhodnocení firmy.
Následující kapitola bude zaměřena na popis společnosti nejen z pohledu organizačního, ale také z pohledu vývoje a předmětu podnikání společnosti.
V praktické části budou konkrétně aplikovány základní metody a postupy finanční analýzy na Soukromou nemocnici Omega, a.s., na jejichž základě bude zhodnocena finanční situace podniku za sledované období, tj. 1999-2009. V závěru bude provedeno krátké zhodnocení situace podniku na základě zjištěných skutečností.
1 Holečková (2008, str.7)
4
2 Charakteristika a popis metod finanční analýzy
Tato kapitola se bude zabývat teorie finanční analýzy. Bude popsán předmět a účel finanční analýzy, její uživatele a zdroje informací. Rovněž budou vysvětleny metody finanční analýzy. Tato kapitola vychází zejména z publikací Valach (1999), Grünwald, Holečková (2007), Kislingerová a Hnilica (2008), Brealey a Myers (2007), Dluhošová (2008), Růčková (2008).
2.1. Předmět a účel finanční analýzy
Finanční analýza hodnotí minulost a současnost a dává doporučení, která jsou vhodná pro předpokládaný vývoj podniku a s ním spojené finanční řízení. Cílem je zhodnotit finanční situaci a zdraví podniku, ohodnotit silné stránky a oblasti, které by mohly vést k případným komplikacím v budoucnosti. Analýza podniku nám tedy nejenom říká, jak se podnik vyvíjel do současnosti, ale dává nám také určité možnosti, jak „nahlédnout“ do nejbližší budoucnosti podniku a buď nám potvrdí, že vývoj se ubírá směrem, který osoby odpovědné za finanční řízení vyžadují a nebo je potřeba modifikace dosavadní finanční politiky.
Účelem analýzy je pokud možno komplexní zhodnocení finanční a majetkové situace podniku, což znamená podchycení veškerých složek, které mají vliv na finanční chod společnosti. Základním bodem, který by měla finanční analýza splňovat je komplexnost, což znamená souvztažné ohodnocení a zvážení veškerých okolností a složek, které mají vliv na hospodářský proces. Souvztažnost je velice důležitá. Veškeré oblasti hospodaření jsou do jisté míry propojené a tudíž zlepšení jedné oblasti může mít pozitivní vliv na jiné, ale mohou být zaznamenávány také protichůdné tendence. Proto je především na manažerovi, nebo jakémkoliv analytikovi, aby správně a z hlediska propojenosti ukazatelů finanční analýzy ohodnotil finanční situaci podniku.
2.2. Uţivatelé finanční analýzy
O informace o finanční situaci podniku má zájem, z nejrůznějších důvodů, mnoho subjektů, které přicházejí do kontaktu s daným podnikem. Tyto subjekty lze rozdělit do 2 skupin a to podle toho odkud pocházejí a to na:
- externí uživatele, - interní uživatele.
5
Externí uživatelé, jsou odběrateli tzv. externí finanční analýzy, která spočívá v hodnocení a interpretaci zveřejňovaných finančních výkazů. Pomocí externí finanční analýzy posuzují kredibilitu (čili důvěryhodnost po finanční stránce). Analýza finančních výkazů patří k základu pro provádění finanční analýzy. K externím uživatelům patří:
- Investoři (jsou zde řazeni i vlastníci či akcionáři) jsou zdrojem kapitálu společnosti. Zajímají se o finanční informace z důvodu rozhodování o budoucích investicích a zejména sledují míru rizika a výnosnosti jimi vloženého kapitálu. Pomocí finančních informací také uplatňují kontrolu vůči manažerům podniku.
- Banky a jiní věřitelé „žádají o co nejvíce informací o finančním stavu potencionálního dlužníka, aby se mohli správně rozhodnout, zda poskytnout úvěr, v jaké výši a za jakých podmínek.“2
- Odběratelé se zajímají o finanční situaci svého dodavatele při dlouhodobém obchodním vztahu a to zejména proto, aby sami neměli problém se zabezpečením výroby, při případných potížích dodavatele. Chtějí mít jistotu, aby podnik dostál svým pohledávkám.
- Dodavatelé mají především zájem o to, zda-li podnik bude schopen hradit své závazky, a při dlouhodobých obchodních vztazích jde dodavatelům především o dlouhodobou stabilitu svých odběratelů, aby zabezpečili odbyt svých výkonů.
- Stát sleduje finanční informace z nejrůznějších důvodů, například statistických, pro kontrolu daňových povinností, kontrola podniků se státní majetkovou účastí atd.
- Konkurenti sledují informace podobných podniků nebo celého odvětví, díky nimž mohou pak vychytávat mezery na trhu, hodnotit své silné a slabé stránky a tak podobně.
„Interní finanční analýza je prováděna podnikovými útvary a také i přizvanými nebo povolanými osobami jako např. auditory, ratingovými agenturami, oceňovateli atp.
2 Grünwald, Holečková (2007, str.28)
6
Podnikový management má k dispozici mnohem podrobnější spektrum finančních informací.3“ Mezi interní uživatele analýzy patří:
- Manažeři využívají především informace pro dlouhodobé operativní a strategické finanční řízení. Tyto informace poskytují zpětnou vazbu o následcích které měly rozhodnutí manažera.
- Zaměstnanci mají zájem na prosperitě podniku z důvodu udržení si zaměstnání a tím pádem i pravidelného příjmu.
- Odbory jsou organizace, jejichž prostřednictvím zaměstnanci uplatňují vliv na řízení podniku a sledují hospodářský výsledek.
2.3. Zdroje informací pro finanční analýzu
Zdroje pro finanční analýzu jsou především:
- Finanční výkazy mezi které se řadí výkazy finančního a vnitropodnikového účetnictví. Výkazy finančního účetnictví podávají přehled o stavu a struktuře majetku a zdrojích jeho krytí (rozvaha), o tvorbě a použití výsledku hospodaření (výkaz zisku a ztráty) a o pohybu peněžních toků (výkaz Cash Flow). Výkazy vnitropodnikového účetnictví si vytváří každý podnik podle svých potřeb. Mají interní charakter a nejsou ve většině případů veřejně přístupné.
- Finanční informace zahrnují účetní výkazy a výroční zprávy, vnitropodnikové informace, zprávy o vývoji měnových relací a úrokových měr.
- Kvantifikovatelné nefinanční informace obsahují firemní statistiky produkce, odbytu, zaměstnanosti, prospekty, normy spotřeby, interní směrnice.
- Nekvantifikovatelné informace představující zprávy vedoucích pracovníků jednotlivých útvarů firmy, komentáře manažerů, odborného tisku, nezávislá hodnocení, prognózy.
3 Holečková (2008, str. 13)
7
2.4. Srovnání výsledků finanční analýzy
Základem posouzení ekonomické situace podniku pomocí určité soustavy poměrových ukazatelů je srovnání. Srovnávání může být prováděno:
- vůči normě, - v prostoru, - v čase.
Podstatou srovnávání vůči normě je srovnávání jednotlivých ukazatelů s jejich žádoucími normovanými (plánovanými) hodnotami. Ty mohou být vyjádřeny jako průměrné, minimální, maximální hodnoty, kvantily nebo jako určité intervaly. V praxi není mnohdy vhodné porovnávat dosažené výsledky s tzv. doporučenými hodnotami, které jsou uváděny v některých odborných publikacích. Nemusí totiž zohledňovat prostředí, ve kterém podnik provozuje svou činnost, a specifika podniku.
Při srovnávání v prostoru jsou srovnávány ukazatele dané firmy se stejnými ukazateli jiných firem za určité období. Jde tedy o mezipodnikové srovnávání. Při tomto porovnávání je důležité, aby se daný podnik porovnával se srovnatelným podnikem Základní podmínky srovnatelnosti jsou časová, oborová a legislativní srovnatelnost. Časová srovnatelnost znamená, že finanční údaje podniků jsou srovnatelné pouze v případě pokud pocházejí ze stejného období. Důležitou podmínkou je oborová srovnatelnost, protože téměř všechny finanční parametry jsou určeny technickoekonomickým typem podniku. Porovnávat lze podniky, u kterých jsou srovnatelné metodologické postupy. Odlišné zákonné úpravy účetních postupů v různých zemích znesnadňují mezinárodní srovnávání, tudíž nesplňují podmínku legislativní srovnatelnosti.
Srovnávání v čase je hodnocení časových řad jednotlivých ukazatelů, tzn. dynamické posuzování vývoje ukazatelů.
2.5. Metody finanční analýzy
Metody finanční analýzy jsou v různé odborné literatuře děleny různě, ale ve většině případů se shodují na základním členění, které zachycuje obr. 2.1.
8
Matematicko-statistické metody se používají pro delší časové období a hodnotí faktory vývoje a vzájemné vazby. Pomocí těchto metod je sledován dlouhodobý vývoj zjištěných hodnot manažery.
Deterministické metody jsou využívány manažery při běžném hodnocení finanční situace podniku za kratší časové období. Prostřednictvím deterministických metod se hodnotí odchylky od žádoucího stavu. Další kapitoly budou věnovány právě těmto metodám.
Obr. 2.1: Členění metod finanční analýzy
Zdroj: Dluhošová (2008)
2.5.1. Vertikální analýza
Vertikální analýza neboli analýza struktury se zabývá posuzováním významu jednotlivých položek účetních výkazů k určitému základu. Obecný vzorec pro výpočet lze zapsat jako:
i i
i X
P X
(2.1)kde Pi je podíl na celku v čase i, Xi je hodnota dílčího ukazatele a ΣXi je velikost absolutního ukazatele.
Metody finančních analýz Deterministické
metody
Analýza trendů (horizontální analýza)
Analýza struktury (vertikální analýza) Poměrová analýza
Analýza soustav ukazatelů Analýza citlivosti
Matematicko- statistické metody
Regresní analýza Diskriminační
analýza Analýza rozptylu
Testování statistických hypotéz (t-test, F-
test)
9
2.5.2. Horizontální analýza
Analýza trendů slouží k posuzování časových změn ukazatelů. Z časových řad mohou analytici zkoumat detailně průběh změn a odhalovat dlouhodobé trendy významných položek.
Bere do úvahy jak změny absolutní, tak relativní. Dají se vypočítat podle vztahů:
1 i i
abs. X X
ΔX (2.2)
kde ΔXabs.je absolutní změna ukazatele, Xi je hodnota dílčího ukazatele v roce i, Xi-1je hodnota dílčího ukazatele v předešlém roce.
1 i
1 i i
rel. X
X ΔX X
(2.3)
kde ΔXrel. je relativní změna ukazatele, Xi je hodnota dílčího ukazatele v roce i, Xi-1je hodnota dílčího ukazatele v předešlém roce.
2.5.3. Poměrová analýza
Analýza poměrovými ukazateli je nejčastěji používaná metoda finanční analýzy.
Vychází z finančních výkazů jako je rozvaha, výkaz zisku a ztráty a přehled o finančních tocích (výkaz cash-flow). Tyto výkazy jsou veřejně dostupné, tudíž je analýza poměrovými využívána i externími uživateli. Poměrová analýza umožňuje rychlou představu o finanční situaci podniku. V praxi se z celé škály ukazatelů využívaných analýzou vyčlenilo několik ukazatelů, které jsou s největší oblibou využívány. Ukazatele se dají roztřídit do skupin podle oblastí hodnocení hospodaření a finančního zdraví podniku. Jsou to především skupiny ukazatelů rentability, aktivity, likvidity, zadluženosti, kapitálového trhu apod.
2.5.3.1. Ukazatele rentability
Ukazatele rentability posuzují výnosnost podniku. Výnosnost vloženého kapitálu je určitým měřítkem ziskovosti a také se zúčastňuje různých rozhodovacích procesů, které jsou převážně dlouhodobého charakteru. Týkají se například rozhodování o investovaní, jehož důsledky se dostaví za delší časový úsek. Při rozhodovaní o investicích je potřeba brát v potaz faktory, které jej ovlivňují, jako je riziko, likvidita a výnosnost. U těchto faktorů často platí, že zlepšení v jedné oblasti způsobuje zhoršení v druhé. Dosažení ideálních hodnot u všech tří
10
faktorů najednou není možné, a proto záleží na úsudku osob odpovědných za řízení těchto ukazatelů jakého kompromisu bude dosaženo.
Základním kritériem rentability je rentabilita vloženého kapitálu. Podle toho o jaký typ kapitálu se jedná jsou rozlišovány ukazatele rentability aktiv, rentability vlastního kapitálu, rentability dlouhodobě vložených zdrojů a rentability tržeb.
Rentabilita aktiv (ROA) je považován za klíčový ukazatel rentability. Dává do poměru zisk s celkovými aktivy, které byly do podnikání vloženy bez zřetele na to, z jakých zdrojů jsou financovány. Je žádoucí, aby tento ukazatel v čase rostl. Vztah pro výpočet rentability aktiv je následující:
0 A 10
ROAEBIT (2.4)
kde EBIT je zisk před odečtením úroků a daní, A jsou celková aktiva.
Nebo
A 100
t) (1 úroky
ROA EAT (2.5)
kde EAT je zisk po zdanění, t je úroková sazba.
Rentabilita vlastního kapitálu vyjadřuje výnosnost vlastních zdrojů, tedy zdrojů, které byly do podnikání vloženy vlastníky nebo akcionáři. Pomocí tohoto ukazatele vlastníci a akcionáři mohou zjistit, zda-li je jejich kapitál dostatečně zhodnocován podle jejich představ a v návaznosti na riziko, které musí podstupovat. Je třeba, aby ukazatel v čase rostl. Vztah pro výpočet je:
VK 100
ROE EAT (2.6)
kde VK je vlastní kapitál společnosti.
Rentabilita dlouhodobě vloţených zdrojů hodnotí výnosnost dlouhodobého investování bez ohledu na to, z jakých zdrojů investovaný dlouhodobý kapitál pochází. Je
11
žádoucí aby hodnota tohoto ukazatele dlouhodobě rostla, což znamená efektivní využívání a zhodnocování investovaného kapitálu. Vztah pro výpočet je:
CK 100 VK ROCE EBIT
dld.
(2.7)
kde CKdld. je cizí kapitál dlouhodobý.
Rentabilita trţeb je užívána pro mezipodnikové srovnání a srovnávání v čase. Udává kolik korun zisku připadá na jednu korunu tržeb. Zjistí se podle vzorce:
T 100
ROS EBIT (2.8)
nebo
T 100
ROS EAT (2.9)
kde T jsou celkové tržby.
2.5.3.2. Ukazatele aktivity
Ukazatelé aktivity vyjadřují schopnost podniku využívat svůj majetek. „Ukazatelé aktivity jsou souhrnně nazývány ukazatele relativní vázanosti kapitálu v různých formách aktiv, jak krátkodobých tak dlouhodobých.4“ Jsou měřeny pomocí doby obratu a pomocí obrátky. Doba obratu je vyjadřována ve dnech a udává, jak dlouho trvá jedna obrátka. Obrátka vyjadřuje, kolikrát do roka se nám daná položka, se kterou je počítáno, přemění na peněžní prostředky. Mezi ukazatele aktivity patří doba obratu aktiv, zásob, pohledávek, závazků, obrátka aktiv, zásob, pohledávek a závazků.
Doba obratu aktiv vyjadřuje ve dnech, za jak dlouho se veškerá aktiva přemění na tržby. Čím je tento ukazatel menší, tím lépe podnik využívá svá aktiva. Ukazatel by měl v čase klesat a vypočte se:
T 360 aktiv A obratu
doba (2.9)
4 Dluhošová (2008, str.83)
12
Doba obratu zásob udává, jak dlouho (ve dnech) jsou peněžní prostředky vázány ve formě zásob. Čím nižší je hodnota tohoto ukazatele, tím lépe je se zásobami hospodařeno.
T 360 zásob Z obratu
doba (2.10)
kde Z jsou zásoby.
Doba obratu pohledávek říká, jakou dobu (ve dnech) jsou aktiva vázána ve formě pohledávek, čili za jak dlouho jsou průměrně pohledávky splaceny odběrateli, tudíž vypovídá o platební morálce odběratelů.
T 360 pohledávky pohledávek
obratu
doba (2.11)
Doba obratu závazků udává, za jak dlouho jsou průměrně placeny závazky podnikem a také dáva informaci o tom, jakou má podnik platební morálku.
T 360 závazky závazků
obratu
oba
d (2.12)
Dalšími ukazateli aktivity jsou obrátka aktiv, obrátka zásob, obrátka pohledávek a obrátka závazků. Obrátka aktiv vyjadřuje, kolikrát v roce se daná položka přemění na jinou, v našem případě na peněžní prostředky. Čím vyšší tento ukazatel je tím lépe. Tendence tohoto ukazatele by měla být klesající. Obecný výpočet obrátky je:
X X T
obrátka (2.13)
kde X je poměřovaná položka.
2.5.3.3. Ukazatele likvidity
Likvidita, trvalá platební schopnost, je jednou ze základních podmínek úspěšné dlouhodobé existence podniku. Podnik, který má vysokou likviditu, je schopen dostát svým závazkům. S platební schopností souvisí také solventnost podniku, která charakterizuje schopnost podniku získat potřebné zdroje na splacení svých závazků.
Celková likvidita je základním ukazatelem likvidity. Poměřuje objem oběžných aktiv a závazky splatné v blízké budoucnosti a vypovídá o tom, kolika Kč oběžných aktiv je kryta
13
1Kč krátkodobých závazků. Za přiměřenou výši ukazatele se považuje rozmezí od 1,5 až 2,5, tedy že na 1Kč celkových závazků připadá 1,5 až 2,5 Kč oběžných aktiv.
závazkykrd.
likvidita OA
celková (2.14)
kde OA jsou oběžná aktiva, závazkykrd. jsou krátkodobé závazky.
Pohotová likvidita. Při výpočtu tohoto ukazatele se z oběžných aktiv berou pouze v úvahu pohotové prostředky, tedy pohotovost v pokladně, na bankovních účtech, pohledávky. Udává kolika Kč pohotových prostředků je kryta 1Kč krátkodobých závazků.
Doporučená hodnota tohoto ukazatel se nachází v rozmezí 1,0 až 1,5.
.
Z - likvidita OA
pohotová
závazkykrd
(2.15)
Okamţitá likvidita. Základní složku tohoto ukazatele tvoří nejlikvidnější prostředky, tj. pohotové peněžní prostředky, které se skládají z peněz v hotovosti, peněz na účtech a šeky.
Tento ukazatel je dost nestabilní a proto se využívá více méně jako doplňkový ukazatel.
závazkykrd.
likvidita PPP
okamžitá (2.16)
kde PPP jsou pohotové platební prostředky.
Růst ukazatele podílu pohledávek na oběţných aktivech „je pozitivní v případě pravidelného splácení pohledávek od odběratelů. Jestliže je však větší množství pohledávek nedobytných, nebo s velmi dlouhou dobou po lhůtě splatnosti, je lépe, když se ukazatel snižuje.5“
OA pohledávky OA
na pohledávek
podíl (2.17)
Podíl zásob na oběţném majetku poměřuje jednu z nejméně likvidních položek oběžných aktiv, a to zásoby s celkovými oběžnými aktivy. Hodnota ukazatele závisí na individuálních potřebách podniku. Je žádoucí, aby vývoj tohoto ukazatele byl v čase stabilní.
5 Dluhošová (2008, str. 80)
14 OA OA Z na zísob
podíl (2.18)
Čistý pracovní kapitál představuje část oběžného majetku, která po splacení krátkodobých závazků může být použita k podnikovým záměrům. Představuje část oběžných aktiv, která je kryta dlouhodobými zdroji.
závazkykrd.
- OA
ČPK (2.19)
nebo
SA - DZ
ČPK (2.20)
kde DZ jsou dlouhodobé zdroje, SA jsou stálá aktiva.
2.5.3.4. Ukazatele finanční stability a zadluženosti
Tyto ukazatele se zabývají způsoby financování podniku a finanční strukturou. Podnik používá k financování svých aktiv nejen vlastní zdroje, ale také cizí kapitál, neboli dluh. Není prakticky možné financovat veškerá aktiva pouze z vlastních zdrojů anebo jen z cizích zdrojů.
Při teoretickém využívání pouze vlastního kapitálu, by docházelo ke snižování rentability podniku.
Mezi nejdůležitější ukazatele, které umožňují hodnotit různé stránky finanční stability, patří ukazatel podílu vlastního kapitálu na aktivech. Tento ukazatel charakterizuje dlouhodobou finanční stabilitu a udává, jak moc je podnik finančně samostatný, čili do jaké míry je schopen krýt svůj majetek z vlastních zdrojů. Zvyšování ukazatele znamená zvyšování samostatnosti podniku, a tudíž upevňování finanční stability. Ovšem příliš vysoká hodnota tohoto ukazatele může snižovat rentabilitu vložených zdrojů.
A A VK na VK
podíl (2.21)
kde VK je vlastní kapitál.
Dalším ukazatelem finanční stability je stupeň krytí stálých aktiv, který udává, kolik stálých aktiv je kryto dlouhodobým kapitálem. Zlaté pravidlo financování říká, že dlouhodobý
15
majetek by měl být krytý dlouhodobými zdroji. Tudíž hodnota tohoto ukazatele by měla být alespoň 100 %, tzn. že veškerá stálá aktiva by měla být kryta dlouhodobými zdroji.
stupeň krytí stálých aktiv SA
DZ (2.22)
Finanční páka neboli majetkový koeficient nám udává, kolik Kč celkových aktiv připadá na 1Kč vlastního kapitálu. „Důležitým cílem finančního řízení je dosažení optimálního poměru vlastních a cizích zdrojů financování, jinými slovy dosažení optimální zadluženosti. Krytí potřeb převážně vlastními zdroji, které jsou obvykle dražším způsobem financování, by mohlo vést k finančnímu ztěžování podniku.6“
finanční páka VK
A (2.23)
Ukazatel celkové zadluţenosti poměřuje celkové závazky (dluhy) k celkovým aktivům a měří tak podíl věřitelů na celkovém kapitálu, z něhož je majetek firmy financován.
Ukazatel má význam především pro dlouhodobé věřitele jako jsou např. komerční banky.
Zadluženost není sama o sobě vždy negativní jev, který se v podniku vyskytuje, protože není nezbytné, aby podnik používal k financování svých potřeb pouze kapitál vlastní.
celková zadluženost A
CZ (2.24)
kde CZ jsou cizí zdroje.
Ukazatel úrokového krytí bedlivě sledují věřitelé a vlastníci. Na základě hodnot, kterých dosáhne tento ukazatel, lze soudit efektivní vývoj hospodaření podniku. Pokud je hodnota tohoto ukazatele rovna 100 %, tak to znamená, že podnik vydělá pouze na úroky a tudíž docílený zisk je nulový. Pokud je nižší než 100 %, pak si podnik nevydělá ani na úroky.
úroky krytí EBIT
úrokové (2.25)
Úrokové zatíţení vyjadřuje, kolik vytvořeného zisku odčerpávají úroky. Tento ukazatel závisí především na rentabilitě a na podílu zdrojů na financování, které podnik získal emisí dluhopisů, z bankovních úvěrů atd.
6 Dluhošová (2008, str. 74)
16 EBIT úroky zatížení
úrokové (2.26)
2.5.4. Pyramidový rozklad finančních ukazatelů
Jedním z důležitých úkolů pro finanční analytiky je provádět rozbor vývoje a odchylek syntetických ukazatelů a hledání a vyčíslování faktorů, které tyto odchylky způsobují nebo k těmto odchylkám přispívají. Na základě tohoto rozboru je možné pak navrhnout a přijmout opatření, které povedou ke zlepšení zjištěného stavu.
„V zásadě existují dva přístupy k analýze syntetických ukazatelů pomocí soustav ukazatelů. Jedná se o paralelní soustavu ukazatelů charakterizující vybrané ukazatele firmy bez matematické přesnosti a o pyramidovou soustavu ukazatelů, která je přesně matematicky stanovena tak, že rozbor vrcholového syntetického ukazatele lze vyjádřit matematickou rovnicí.“7
Základním principem pyramidové soustavy je rozklad vrcholového ukazatele na ukazatele dílčí, které slouží k posouzení vlivu na vrcholový ukazatel.
Obr. 2.2: Pyramidový rozklad ROE
zdroj: Dluhošová (2008, str. 89)
7 Dluhošová (2008, str. 88)
ROE=EAT/VK
EAT/T
EAT/EBT
(T/EBT)
1
EBT/EBIT EBIT/T
T/A
360 A/T*360
(SA/T)*360
(OA/T)*360
A/VK
1 1-(CZ/A)
CZdld/A
CZkrd/A
CZost/A
17
Obrázek 2.2. zobrazuje pyramidový rozklad ukazatele ROE, který bude využit v této práci. U analýzy metodou postupných změn a metodou rozkladu se zbytkem bude využito 1. a 2. úrovně rozkladu. První úroveň zahrnuje rozklad na rentabilitu tržeb, obrat aktiv a finanční páku. Druhá úroveň se bude týkat pouze rentability tržeb, která bude rozložena na daňovou a úrokovou redukci a provozní rentabilitu tržeb.
Změnu vrcholového ukazatele můžeme tedy postihnout jako součet vlivů změn dílčích ukazatelů
i a
x Δx i
Δy (2.27)
kde x je analyzovaný ukazatel, Δyx je přírůstek vlivu analyzovaného ukazatele, ai dílčí ukazatel, Δxaije vliv dílčího ukazatele ai na analyzovaný ukazatel x. Zapotřebí je analyzovat jak absolutní odchylku,
xO
x x1 (2.28)
tak relativní odchylku,
0 0
1 )
x (x x
x
(2.29)
U pyramidových soustav lze vrcholový ukazatel rozložit na dílčí pomocí - aditivní vazby, pokud
n 3
2 1 i
i a a a ... a
a
x
(2.30)- multiplikativní vazby, pokud
i
n 3 2 1
i a a a ... a
a
x (2.31)
2.5.4.1. Aditivní vazba
Vyčíslení vlivů u aditivní vazby je obecně platné a celková změna je rozdělena podle poměru změny ukazatele na celkové změně ukazatelů,
18
x i
i i
a Δy
Δa Δx Δa
i
(2.32)2.5.4.2. Multiplikativní vazba
Podle způsobu řešení multiplikativní vazby je rozlišováno několik metod jako např.:
metoda rozkladu se zbytkem, metoda postupných změn, logaritmická metoda a funkcionální metoda. V této práci budou zpracovány pouze první tři jmenované.
U metody rozkladu se zbytkem a metody postupných změn se vychází z toho, že při změně jednoho ukazatele je zbytek ukazatelů neměnný. U logaritmické metoda je brána v úvahu současnost změny všech ukazatelů.
U metody rozkladu se zbytkem jsou vlivy vyčíslovány tak, že vzniká zbytek, který je výsledkem kombinace současných změn více ukazatelů. Celková odchylka je rozdělena mezi dílčí vlivy. Vlivy se vyčíslují následovně
n
i j
x j,0 i
a n
R x a y
a
x i (2.33)
v případě této práce, budou vlivy vyčíslovány pro součin tří dílčích ukazatelů, které se vypočtou následovně
3 R x a y
a a
xai 1 2,0 3,0 x
(2.34)
3 R x a y
a a
xa2 1,0 2 3,0 x
(2.35)
3 R x a y a a
xa 1,0 2,0 3 x
3
(2.36)
Metodou postupných změn je celková odchylka rozdělena mezi dílčí vlivy. Na výsledky této metody má vliv pořadí ukazatelů. Vlivy se vyčíslují následovně
i
j ji
x j,1 i
j,0
a x
a y a a
x i (2.37)
19
v případě součinu 3 ukazatelů, jako v případě této práce lze vlivy vyčíslit následovně
x a y
a a
xa 1 2,0 3,0 x
1
(2.38)
x a y
a a
xa2 1,1 2 3,0 x
(2.39)
x a y a a
xa1 1,1 2,1 3 x
(2.40)
Logaritmická metoda zohledňuje současnou změnu všech ukazatelů a nezáleží na pořadí ukazatelů, jako v případě metody postupných změn.
x x a
a y
I x i I i
ln
ln (2.41)
přitom,
0 1
x x
I x (2.42)
a
i,0 i,1
a a
I i a (2.43)
jsou indexy analyzovaného dílčích ukazatelů.
2.5.4.3. Srovnání metod pro multiplikativní vazbu
Je zřejmé, že pro provádění dekompozice odchylek lze využít několik možností.
Důležité ovšem je, jaké jsou výhody a nevýhody jednotlivých metod a v kterých situacích je výhodné je aplikovat.
Přednost metody postupných změn spočívá v jednoduchosti výpočtu a bezezbytkovém rozkladu. Nevýhodou této metody je, že velikost vlivů jednotlivých ukazatelů je závislá na pořadí ukazatelů ve výpočtu. Abychom byli schopni úspěšně tuto metodu aplikovat, je nutné, abychom neustále mysleli nedostatky metody a zejména zachovávali metodiku a tedy pořadí ukazatelů při různých analýzách.
20
U metody rozkladu se zbytkem je výhodou, že výsledky nejsou ovlivňovány pořadím ukazatelů ve výpočtu. Avšak oproti tomu vyvstává problém, který souvisí s existencí zbytku.
Tento zbytek není možné jednoznačně interpretovat a přiřadit jednotlivým vlivům. Metoda je použitelná pouze u případů, ve kterých se vyskytuje malý zbytek.
Výhoda logaritmické metody spočívá v reflektování současné změny všech analyzovaných ukazatelů. U této metody nevzniká problém, který souvisí s pořadím ukazatelů ve výpočtu, a se vznikem zbytků. Nevýhoda této metody je, že výpočty vycházejí z výpočtu logaritmů indexů, které při uplatnění metody musejí být kladné.
21
3 Charakteristika a popis podniku
Předmětem této kapitoly bude představení vybraného podniku. Jelikož si vedení podniku nepřeje uvádět název, bude dále tento podnik označen jako Soukromá nemocnice Omega, a.s.
3.1. Historie společnosti
Historie nemocnice sahá až do roku 1895, kdy arcivévodská komora, která spravovala hutě císaře Františka Josefa na Ostravsku, podala žádost o povolení na stavbu nemocnice.
Této žádosti bylo 21. srpna téhož roku vyhověno. Stavba začala takřka okamžitě a trvala zhruba dva roky. Z důvodu častých úrazů a popálenin, byla nemocnice umístěna nedaleko hutí, spravovaných výše jmenovanou komorou.
O pacienty celé nemocnice pečovaly 3 sestry řádu Karla Boromejského. Původní budova nemocnice byla jednopatrová s operačním sálem a 39 lůžky pro pacienty. V areálu nemocnice se ještě nacházela pitevna, prádelna, ubytovna pro sestry a hospodářská budova.
O 14 let později, tj. roku 1909, se nemocnice rozrostla o infekční pavilón se dvěma odděleními. Infekční onemocnění v té době patřily mezi nejčastější příčiny úmrtí.
V roce 1927 byl v nemocnici zprovozněn nový operační sál, se všemi tehdejšími vymoženostmi. Do tohoto roku se zranění museli do nemocnice přivážet na pouhém voze, který byl překrytý plachtou, než byl zakoupen sanitní vůz značky Škoda. Již před rokem 1927, měla nemocnice k dispozici místo pro 73 pacientů.
Za 2. světové války, byla nemocnice v rukou německých okupantů a z důvodu narůstajícího počtu zraněných, byla k původnímu objektu přistavěna nová, jednoduše vybavená budova, sloužící pro příjem interních případů. Do konce roku 1946 bylo v nemocnici 160 lůžek a 2 oddělení – interní (vzniklo z původního infekčního oddělení) a chirurgické. Nadále pak přibyla oddělení oční a ušní a na počátku 50. let ještě rehabilitační oddělení. V tomto období pak vznikla ambulance, pro ambulantní péči pro horníky.
Kvůli ztížení práce lékařů z důvodu, že se ordinace nacházely v 11 budovách jak uvnitř areálu nemocnice, tak v přilehlém okolí, navíc většinou ve starých budovách, které již nesplňovaly hygienické podmínky, vyvstala nutnost výstavby nové budovy nemocnice, která by vyhovovala jak hygienickým potřebám, tak by také slučovala veškeré ordinace pod jednu střechu. Projekt byl vypracován již v roce 1961, ale z důvodu, že výstavba nové nemocnice
22
nebyla zařazena mezi prioritní stavby, tak byly práce několikrát přerušeny. V roce 1975 byl projekt přepracován a v roce 1976 se konečně začalo stavět. Stavba byla rozdělena na 2 etapy.
Poliklinika byla dokončena a začala se používat v roce 1981. A lůžková část funguje od roku 1985. V tuto dobu již definitivně zanikla stará nemocnice uvnitř areálu. Tato nemocnice se tak stala vynikajícím zařízením, vybavené špičkový zařízením a technikou. Velkou zásluhu na tom nesou nedaleké železárny, které již od počátku nemocnice se staraly o materiální stránku, jako jsou nákupy zařízení, vybavení, dodávky vody, plynu, elektřiny atd.
Kvůli politickým změnám v roce 1989 se nemocnice rozdělila na 2 části a to Závodní polikliniku a Závodní nemocnici. Právě druhá jmenovaná byla zprivatizována v roce 1993, konkrétně 3.5.1993 a 1.7.1993 zahájila provoz jako Nemocnice Omega, spol. s r.o. Od roku 1993 se nemocnice snaží navázat na dlouholetou tradici, sahající až k vládě Františka Josefa a má za cíl vybudovat moderní pracoviště „s vysokou odbornou a společenskou prestiží provádějící specializované výkony v oblasti kardiologie, kardiochirurgie, miniinvazivní chirurgie, cévní chirurgie a endovaskulární terapie.8“ Jako společnost s ručením omezeným působila nemocnice až do roku 2005, kdy se pak z rozhodnutí valné hromady přeměnila na akciovou společnost.
3.2. Základní informace Nemocnice Omega a.s.
Datum vzniku: 4. květen 1993, 1.4.2005 změna právní formy ze společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost
Právní forma: akciová společnost Předmět podnikání:
- hostinská činnost,
- činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence,
- výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona Předmět činnosti:
- druh a rozsah zdravotní péče:
- ústavní, komplementární a ambulantní zdravotní péče:
8 výroční zpráva Nemocnice Omega
23
- lůžková péče v oborech: kardiologie, chirurgie, kardiochirurgie, anesteziologie a intenzivní medicína,
- komplementární a ambulantní péče v oborech: kardiologie, chirurgie, cévní chirurgie, všeobecné praktické lékařství, vnitřní lékařství, diabetologie, gastroenterologie, anesteziologie a intenzivní medicína, fyzioterapeut, rehabilitační a fyzikální medicína, hematologie a transfůzní lékařství, neurologie, urologie, pracovní lékařství, klinická biochemie, radiologie a zobrazovací metody, dopravní zdravotní služba.
Způsob jednání společnosti:
Jménem společnosti jedná představenstvo. Za představenstvo jednají navenek vždy dva členové představenstva.
Akcionáři: AGEL a.s., Prostějov, Mathonova 291/1, PSČ: 796 04,
Akcie: 34ks kmenových akcií na jméno v listinné podobě, jmenovitá hodnota akcie 1 000 000,- Kč
Základní kapitál: 34 000 000,- Kč
24
3.3. Organizační struktura
zdroj: výroční zpráva nemocnice z roku 2009
Obr. 3.1: Organizační struktura k 31.12.2009
25
4 Finanční analýza podnikatelského subjektu a zhodnocení výsledků
V této části bude zhodnocena finanční situace podniku. Byla použita horizontální a vertikální analýza, analýza poměrovými ukazateli, pyramidový rozklad ukazatele ROE pomocí metody postupných změn, rozkladu se zbytkem a logaritmické metody. Informace pro aplikaci zvolených metod byly čerpány z finančních výkazů za léta 1999-2009, a to z rozvahy a výkazu zisku a ztrát. Pro výpočet finanční analýzy se vycházelo ze vztahů a postupů, které jsou uvedeny a popsány v druhé kapitole této práce.
4.1. Horizontální analýza
V této části bude zpracována pouze horizontální analýza rozvahy v letech 1999-2009, protože se jedná pouze o demonstrativní ukázku metod finanční analýzy a tato práce se bude zabývat více poměrovými ukazateli. Horizontální analýza vyjadřuje změnu určité veličiny oproti minulému účetnímu období. Zachycuje změnu jak absolutní, tak i relativní. Absolutní rozdíly jsou vyjádřeny v tisících Kč a relativní změny v procentech. Horizontální analýza společnosti je vyčíslena pomocí vzorců (2.2) a (2.3).
4.1.1. Horizontální analýza rozvahy 4.1.1.1. Horizontální analýza aktiv
V této kapitole budou analyzovány celková aktiva podniku pomocí horizontální analýzy. Aktiva budou dále pak detailněji zkoumána z pohledu stálých a oběžných aktiv.
Obr. 4.1: Vývoj celkových aktiv v letech 1999-2009 (absolutní vyjádření)
zdroj: vlastní zpracování 0 100 000 200 000 300 000 400 000 500 000 600 000 700 000 800 000 900 000 1 000 000
Vývoj celkových aktiv (v tis. Kč)
Ostatní aktiva Oběžná aktiva Stálá aktiva
26
Z grafu je patrné, že vývoj stálých aktiv měl do roku 2006 rostoucí tendenci a po tomto roce zaznamenal významný pokles, z důvodu poklesu dlouhodobého majetku, a od roku 2007 opět začíná mírně růst.
Největší výkyvy ve vývoji zaznamenala stálá aktiva a to z důvodu obrovských výkyvů dlouhodobého finančního majetku, což je zřejmé z grafu 4.2.
Obr. 4.2: Vývoj dlouhodobého majetku v letech 1999-2009 (absolutní vyjádření)
zdroj: vlastní zpracování
V případě této nemocnice je dlouhodobý finanční majetek složen převážně z podílů v ovládaných a řízených osobách. Nárůst DFM v roce 2004 zapříčinil nákup zbytku podílu ve společnosti Martek Medical, a.s., došlo ke zvýšení ocenění podílu ve společnosti Euromednet, a.s. V dalších dvou letech docházelo k nakupování podílů v různých jiných společnostech, jako např. Vítkovická nemocnice, a.s, Nemocnice Český Těšín, a.s., Radioterapie, a.s., Transfůzní služba, a.s. a dalších. Prudký propad DFM v roce 2007 je převedení veškerých podílů v ovládaných a řízených osobách na jediného akcionáře Nemocnice Omega, a.s., Agel a.s.
V dalších letech dlouhodobý hmotný majetek je v období 1999-2001 nízký a pak dochází k nárůstu z důvodu obnovy vybavení nemocnice, a až do roku 2009 se drží na podobně vysoké úrovni. V grafu je patrno také, že dlouhodobý nehmotný majetek je v zanedbatelné výši.
0 100 000 200 000 300 000 400 000 500 000 600 000 700 000 800 000
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Vývoj dlouhodobého majetku (v tis. Kč)
DFM DNM DHM
27
Obr. 4.3: Vývoj oběţného majetku v letech 1999-2009 (absolutní vyjádření)
zdroj: vlastní zpracování
Oběžný majetek vykazuje stabilní vývoj až do roku 2008, ve kterém klesl krátkodobý finanční majetek a výrazně narostly krátkodobé pohledávky, což lze vyčíst z grafu 4.3. Pokles krátkodobého finančního majetku a nárůst krátkodobých pohledávek z roku 2007 na rok 2008 je způsoben přechodem nemocnice na cash-pooling ekonomicky propojené skupiny Agel, což má vliv na bankovní účty. Dále pak na nárůst krátkodobých pohledávek má vliv nárůst položky dohadné účty aktivní, která obsahuje očekávané doplatky zdravotních pojišťoven z titulu nevyfakturované poskytnuté zdravotní péče.
4.1.1.2. Horizontální analýza pasiv
V této kapitole budou analyzovány celková pasiva podniku pomocí horizontální analýzy. Pasiva budou dále pak detailněji zkoumána z pohledu vlastního kapitálu a cizích zdrojů.
Obr. 4.4: Vývoj celkových pasiv v letech 1999-2009 (absolutní vyjádření)
zdroj: vlastní zpracování 0 50 000 100 000 150 000 200 000 250 000 300 000 350 000 400 000 450 000
Vývoj oběžného majetku (v tis. Kč)
Krátkodobý fin. majetek Krátkodobé pohledávky Dlouhodobé pohledávky Zásoby
0 200 000 400 000 600 000 800 000 1 000 000
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Vývoj celkových pasiv (v tis. Kč)
Ostatní pasiva Cizí zdroje Vlastní kapitál
28
Vývoj celkových pasiv jak vidíme v obrázku 4.4 je zapříčiněn především změnami ve vlastním kapitálu společnosti a od roku 2005 i cizích zdrojů.
Obr. 4.5: Vývoj vlastního kapitálu v letech 1999-2009 (absolutní vyjádření)
zdroj: vlastní zpracování
Vlastní kapitál první čtyři roky zkoumaného období rostl díky zvyšujícímu se výsledku hospodaření běžného účetního období. V roce 2002 došlo na schůzi valné hromady ke změně společenské smlouvy, při čemž bylo také rozhodnuto o navýšení základního kapitálu, který se až do roku 2009 už nezměnil. V roce 2003 se na zvýšení vlastního kapitálu podílí také výsledek hospodaření minulých let, který do té doby byl buď mizivý, nebo dokonce i záporný, jako např. v roce 1999. V roce 2004 výrazně narostly kapitálové fondy z důvodu oceňovacích rozdílů k přecenění majetku. Tyto oceňovací rozdíly ovlivňovaly vývoj kapitálových fondů i v dalších letech. Vysoký výsledek hospodaření běžného účetního období v letech 2005 a 2006, byl způsoben zejména výnosy z podílu v ovládaných a řízených osobách a téměř neměnnými náklady. Propad vlastního kapitálu v roce 2007 je způsoben především snížením kapitálových fondů, z důvodu popsaných výše, a snížením výsledku hospodaření běžného účetního období, z důvodu převedení podílů v ovládaných osobách na akcionáře nemocnice a tím pádem došlo k odlivu výnosů z podílů v těchto osobách.
Cizí zdroje se do roku 2002 vyvíjely konstantně a byly tvořeny dlouhodobými závazky, tvořenými zejména finančním leasingem na obnovu zařízení a vozového parku, a hlavně krátkodobými závazky. Tyto závazky obsahovaly zejména závazky z obchodních vztahů do splatnosti a také po splatnosti do 90 dnů. Od roku 2004 rostou nemocnici krátkodobé závazky z důvodu nakupování podílů v různých společnostech. Do krátkodobých závazků jsou pak účtovány i ty závazky, které přešly na Nemocnici Omega z ovládnutým
-10 000 90 000 190 000 290 000 390 000 490 000 590 000
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Vývoj vlastního kapitálu (v tis. Kč)
VH běžného účetního období
VH minulých let
Rezervní fondy
Kapitálové fondy
Základní kapitál
29
osob. Převodem ovládnutých osob a účetních jednotek pod podstatným vlivem na Agel, a.s.
v roce 2007 poklesly krátkodobé závazky z důvodu nezahrnování závazků těchto osob a účetních jednotek do účetnictví nemocnice. V roce 2008 krátkodobé závazky opět vzrostly, ale tentokrát kvůli přijaté záloze od Hutnické zaměstnanecké pojišťovny a krátkodobým závazkům vůči členům skupiny Agel. Krátkodobé závazky se na stejné úrovní drží kvůli těmto závazkům vůči členům skupiny Agel i v roce 2009.
V roce 2003 byl nemocnici poskytnut dlouhodobý bankovní úvěr, ze kterého byl financován odkup podílů ve společnosti Martek Medical, a.s. V roce 2005 byl poskytnut nemocnici opět dlouhodobý bankovní úvěr, ze kterého byl krytý nákup podílů v dalších společnostech, jako Vítkovická nemocnice, a.s., Transfůzní služba, a.s. atd. S převodem ovládnutých osob na akcionáře Agel, a.s., byla převedena i část bankovních úvěrů na tohoto akcionáře. V roce 2008 byl přijat krátkodobý úvěr, ze kterého byl financován nákup zdravotnické techniky jako např. Analyzátor močového sedimentu, Fiber-Uretero-Renoskop a další.
Obr. 4.6: Vývoj cizích zdrojů v letech 1999-2009 (absolutní vyjádření)
zdroj: vlastní zpracování
4.2. Vertikální analýza
Vertikální analýza rozvahy byla provedena v letech 2005–2009. Uvedené výsledky jsou vyjádřeny v procentech dle vztahu (2.1). Pomocí vertikální analýzy se zkoumá procentní podíl dané položky ke zvolenému základu. U rozvahy je za tento základ stanovena suma aktiv (resp. pasiv).
0 100 000 200 000 300 000 400 000 500 000 600 000
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Vývoj cizích zdrojů (v tis. Kč)
Bankovní úvěry a výpomoci
Krátkodobé závazky
Dlouhodobé závazky
Rezervy
30
4.2.1. Vertikální analýza rozvahy
Vertikální analýza rozvahy zachycuje strukturu aktiv a pasiv.
4.2.1.1. Vertikální analýza aktiv
V této kapitole budou analyzovány celková aktiva podniku pomocí vertikální analýzy.
Aktiva budou dále pak detailněji zkoumána z pohledu stálých a oběžných aktiv.
Obr. 4.7: Struktura celkových aktiv v letech 1999-2009 (relativní vyjádření)
zdroj: vlastní zpracování
Největší podíl na struktuře celkových aktiv měla až do roku 2001 oběžná aktiva, představující zásoby léků a zdravotnického materiálu, daňové pohledávky a poskytnuté zálohy. V roce 1999 oběžná aktiva zaujímala více než 45 % z celkových aktiv a o zbylých 55
% se skoro stejně velkým dílem dělily ostatní a stálá aktiva. V roce 2000 a 2001 došlo k poklesu podílu stálých aktiv kvůli odpisům dlouhodobého majetku, a tím pádem nárůstu podílu oběžných aktiv. V roce 2002 byl však zaznamenán nárůst stálých aktiv z důvodu obnovy starého nemocničního vybavení a zařízení. V dalších letech nárůst stálých aktiv pokračoval díky přechodu majetku společností, které zanikly kvůli sloučení s Nemocnicí Omega, a.s. V roce 2007 byly společnosti, které ovládla Nemocnice Omega, a.s., převedeny na akcionáře této nemocnice, a to Agel, a.s., a tudíž došlo i k převodu stálých aktiv. Podíl oběžných aktiv na celkových aktivech je způsobem zejména vzrůstem pohledávek ovládající a řídící osoby, čili akcionáře Agel, a.s.
V grafu 4.8 je vidět rozkolísanost struktury dlouhodobého majetku.V tomto grafu je patrné kdy došlo k obnově nemocničního zařízení, a to u první výrazné změny podílu dlouhodobého hmotného a finančního majetku. V dalších letech se podíl ve struktuře dlouhodobého majetku zlepšoval ve prospěch dlouhodobého finančního majetku, díky nákupu
0%
20%
40%
60%
80%
100%
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Struktura celkových aktiv
Ostatní aktiva Oběžná aktiva Stálá aktiva
31
podílů v různých společnostech. Vymizení dlouhodobého finančního majetku ze struktury dlouhodobého majetku je způsoben převedením těchto podílů na akcionáře Agel, a.s. Nárůst dlouhodobých nehmotného majetku je zapříčiněn snížením podílu dlouhodobého finančního majetku a tím pádem se zvýšil podíl dlouhodobého nehmotného majetku, jako oprávky a zůstatková hodnota majetku.
Obr. 4.8: Struktura dlouhodobého majetku v letech 1999-2009 (relativní vyjádření)
zdroj: vlastní zpracování
Obr. 4.9: Struktura oběţného majetku v letech 1999-2009 (relativní vyjádření)
zdroj: vlastní zpracování
Tento graf struktury oběžného majetku zobrazuje relativně dlouhodobě stálou strukturu oběžného majetku, na které se nejvíce podílí krátkodobé pohledávky a krátkodobý finanční majetek. Krátkodobé pohledávky se převážně skládají z pohledávek do splatnosti za poskytnutou zdravotní péči, z důvodu nevyfakturování služeb pojišťovnám a z pohledávek ke členům skupiny Agel.
Krátkodobý finanční majetek se skládá především z bankovních účtů, na které chodí především platby za poskytnutou zdravotní péči, kterou hradí pojišťovny. Krátkodobý
0%
20%
40%
60%
80%
100%
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Struktura dlouhodobého majetku
DFM DNM DHM
0%
20%
40%
60%
80%
100%
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Struktura oběžného majetku
Krátkodobý fin. majetek Krátkodobé pohledávky Dlouhodobé pohledávky Zásoby
32
finanční majetek zmizel ze struktury oběžného majetku v roce 2008 z důvodu zapojení nemocnice do cash-poolingu ekonomicky propojené skupiny Agel.
4.2.1.2. Vertikální analýza pasiv
V této kapitole budou analyzovány celková pasiva podniku pomocí vertikální analýzy.
Pasiva budou dále pak detailněji zkoumána z pohledu vlastního a cizího kapitálu.
Obr. 4.10: Struktura celkových pasiv v letech 1999-2009 (relativní vyjádření)
zdroj: vlastní zpracování
Z grafu je patrné, že na struktuře pasiv se v podstatě podílejí pouze cizí zdroje a vlastní kapitál a ostatní zdroje jsou zanedbatelné.
Obr. 4.11: Struktura vlastního kapitálu v letech 1999-2009 (relativní vyjádření)
zdroj: vlastní zpracování 0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Struktura celkových pasiv
Ostatní pasiva Cizí zdroje Vlastní kapitál
-20%
0%
20%
40%
60%
80%
100%
Struktura vlastního kapitálu
VH běžného účetního období
VH minulých let
Rezervní fondy
Kapitálové fondy
Základní kapitál
33
Na struktuře vlastního kapitálu, kterou zachycuje obrázek 4.11., se nejvíce podílí výsledek hospodaření běžného účetního období, který se v průběhu zvyšuje z důvodu klesajících provozních nákladů. V roce 2003 má významný podíl na vlastním kapitálu výsledek hospodaření minulých z důvodu nerozdělení výsledku hospodaření předchozího účetního období z důvodu očekávané obměny nemocničního vybavení, který byl částečně kryt z tohoto výsledku. Další významnou změna ve struktuře vlastního kapitálu proběhla v roce 2004, kdy narostly kapitálové fondy o 50 % a to z důvodu oceňovacích rozdílů k přecenění majetku.
Obr 4.12: Struktura cizích zdrojů v letech 1999-2009 (relativní vyjádření)
zdroj: vlastní zpracování
U cizích zdrojů je vidět, že se nejvíce skládají z krátkodobých závazků, což je běžné u této nemocnice, jelikož často přijímá zálohy od pojišťoven na zdravotní péči a závazků z obchodních vztahů do splatnosti, kterých ovšem v průběhu let ubývá díky splácení jednotlivých krátkodobých úvěrů. Méně pak z dlouhodobých závazků, které ovšem postupně klesaly, zejména díky splácení finančního leasingu, a bankovních úvěrů jejichž podíl se výrazně nezměnil.
4.3. Analýza poměrovými ukazateli
V následující kapitole bude zpracována analýza rentability, aktivity, likvidity, finanční stability a analýza zadluženosti. Tato analýza poměrovými ukazateli bude vypracována pro roky 1999-2009 pomocí vybraných poměrových ukazatelů.
0%
20%
40%
60%
80%
100%
Struktura cizích zdrojů
Bankovní úvěry a výpomoci
Krátkodobé závazky
Dlouhodobé závazky
Rezervy
