SLOVA Ž IV O T A
V Ě C N Á
K O N K O R D A N C E T E X T Ů P Í S M A S V A T É H O
S p o s l u c h a č i
n o v o z á k o n n í h o s e m i n á ř e
C y r i l o m e t o d ě j s k é b o h o s l o v e c k é f a k u l t y k t i s k u p ř i p r a v i l
T h D r J A N M E R E L L
1 9 6 0
Č E S K Á K A T O L I C K Á C H A R I T A
S L OV A Ž I V O T A
O rdinarius Pragensis.
N ihil obstat.
Can. D r. Carolus Kadlec censor.
Im prim atur.
Pragae die I . iulii 1960 Praei. Antonius Stehlík vicarius capitularis
N . : 3998/60
V Ě N O V Á N O p a m á t c e
M
s g r eF
r a n t i š k aB . V
a ň k aa u t o r a „ S t u d n i c e B o ž í m o u d r o s t i “ ( 1 8 7 2 – 1 9 4 3 )
m u č e d n í k a k o n c e n t r a č n í h o t á b o r a v D a c h a u
P Ř E D M L U V A
Od apoštolských dob bylo Písmo sv. studnicí ne
jenom náboženského poznání, ale i mravního a du
chovního života. Sv. Pavel klade důrazné na srdce svému žáku a spolupracovníku Timotheovi: „Ale ty trvej v tom, čemu ses naučil a o čem ses pře
svědčil; víš přece, od koho ses naučil, a protože znáš od dětství svatá Písma, která tě mohou naučiti moudrosti ke spáse skrze víru v Krista Ježíše.
Veškeré písmo je Bohem vdechnuté a je užitečné k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti, aby Boží člověk byl hotový, způso
bilý ke každému dobrému dílu“ (2 Tim 3,14—17).
Veliký vykladač bible sv. Jeroným neváhá pro
hlásiti, že „neznalost Písma je neznalostí samot
ného Krista“. A bl. Tomáš Kempenský nadpisuje jedenáctou kapitolu čtvrté knihy Následování Kris
ta: „Tělo Kristovo a Písmo sv., dvojí nebeský chléb, nutný pro věřící duši.“ V této kapitole pak píše:
„Vždy pociťuji, že mi je v tomto životě potřebí nade všechno obzvláště dvojího, bez čeho by mi byl ten
to život nesnesitelný: Pokrmu totiž a světla. A tu jsi tedy mně slabému dal svaté Tělo své k posile duše i těla a svítilnu k nohám m ým postavil jsi Slovo své (žalm 118,105). Bez tohoto dvojího bych ani nemohl žíti, neboť slovo Boží je světlem pro mou duši a tvá svátost je mi chlebem života" (Jan 6,35). V duchu napomínání svatých Otců a teologů vybízí nesčíslněkráte Církev svatá kněze i věřící k časté četbě a rozjímání Písma sv., aby se nám slova bible stala opravdovým slovem života, prů
vodcem, posilou a světlem na pozemské pouti.
Pro věřícího je bible knihou života, knihou ná
boženského světla, síly a útěchy. Bible je knihou náboženského světla, protože nám podává zjevení Boží. V bibli jest Bůh „všecko ve všem“ (1 Kor 15,28). Náboženské pravdy bible náležejí sice zčásti řádu přirozenému; člověk i přirozeným rozumem by mohl poznat mnohou z těchto pravd, ale bible obsahuje i takové Klubové pravdy, které by člověk přirozenou cestou nikdy nepoznal, pravdy, jež nám zjevují Boha v plnosti jeho krásy, pravdy, jejichž poznání je nutné k časné i věčné blaženosti: „Stud
nice moudrosti jest slovo Boha na výsostech“
(Sir 1,15).
Bible jest knihou síly. Je známý zákon přírody, že sluneční světlo se mění v sílu a teplo. Podobně i světlo Boží plynoucí z bible. Věřící žádá od ná
boženství nejenom světlo, označení cesty, po které nutno kráčet k cíli, ale i síly, aby po životní pouti ke svému věčnému cíli dospěl. Písmo svaté, které je světlem a zjevením Božím, mu tuto žádost splňuje.
Světlo bible je mu světlem pravdy. Pravda je mocí a silou. Slova velikých mužů Starého i Nového zá
kona vlévala vždy do duší netoliko nové světlo, nýbrž i zapalovala a naplňovala srdce věřících ži
votní silou. Bible ukazuje Boha, věčný cil člověka, odpovídá na otázky, odkud je člověk a kam jde, ukazuje Vykupitele, cestu k Bohu a věčnému živo
tu a tím dodává věřícímu pravé životní síly. Tuto nadpřirozenou sílu bible pozná každý křesťan, kte
rý sáhne s upřímným srdcem po Písmu. Kolik du
chovně nemocných bylo biblí probuzeno a načer
palo novou životní sílu!
Nejenom světlo a síla pramení ze slunce na zem, ale i teplo. A jako lidské tělo potřebuje tohoto tro
jího daru slunce, podobně i duše vedle světla a síly
8
potřebuje i tepla. I toto pramení z hlubin Božích
ze stránek Písma svatého. Je to teplo, které se vlévá do lidského srdce: „Neboť já, Hospodin, jsem tvým lékařem“ (Ex 15,26). „Úplné útěchy tedy ani dokonalé radosti nedojdeš, duše má, leč v Bohu, jenž chudé těší a pokorným je přízniv. I kdybys měla všechno stvořené dobro, přece bys nenalezla štěstí a blaženost, poněvadž jenom v Bohu, jenž všechno stvořil, záleží všecko dobro a štěstí tvé“
(Následování Krista 111,16). Když i lidské slovo útěchy vlévá klid do srdce, jak teprve utěšuje slovo věčného Dobrotivého a Milosrdného, který k nám mluví z Písma svatého. Bible učí odevzdanosti do vůle Boží, důvěře v Boží Prozřetelnost, učí a uka
zuje pravou cestu křesťanského optimismu a ra
dosti.
To je veliký význam slov Písma pro život věřícího člověka. Je Slovem Božím, pramenem světla, síly a útěchy ve všech životních okolnostech. Po Slovu vtěleném a eucharistickém je toto slovo největším darem nebeského Otce jeho dětem. Ne každý však má po ruce celé Písmo svaté. Nejednou hledá odpo
věď na tu či onu otázku. Zvláště kazatel často hledá vhodný biblický citát k doložení svých slov. K to
muto cíli slouží encyklopedie biblických výroků a příkladů, tzv. věčná biblická konkordance. Naše katolická literatura je na podobné konkordance velmi chudá. První českou biblickou encyklopedii vydal více než před sto léty (Praha 1855) učitel ná
boženství na akademickém gymnasiu v Praze
dr. Innocenc Antonín Frencl. Byla záhy rozebrána
a po celá desetiletí bylo voláno po konkordanci
nové, s novými překladovými texty. Tomuto volání
bylo částečně vyhověno v r. 1939—1940, kdy v pěti
sešitech vydal Msgre Fr. B. Vaněk „Studnici Boží
moudrosti“, encyklopedii výroků Písma svatého a
svatých Otců. Autor měl na mysli hlavně kněze ka-
9zatele a katechety, jimž tento záhy po vydání encyk
lopedie v koncentračním táboře Dachau umučený vlastenecký kněz chtěl usnadniti kazatelský úřad.
I tato poměrně stručná konkordance byla záhy ro
zebrána a mezera na tomto úseku katolické litera
tury vznikla znovu.
Tuto mezeru chce nyní vyplnit tato nová věcná biblická konkordance, která je dlouholetou kolek
tivní prací ředitele novozákonního semináře při Cyrilo-metodějské bohoslovecké fakultě v Praze- Litoměřicích s posluchači. Sledovali jsme hlavně cíl praktický, dáti do rukou kněžím i věřícím pří
ručku, v níž by nalezli pro kázání, katechesi i pro svůj duchovní život doklady a odpovědi na věro
učné i mravoučné otázky. Tato konkordance nechce býti vyčerpávající studnicí biblických textů. Vedle uváděných textů bylo by možno uváděti ještě další texty z Písma svatého, ale tím by rozsah knihy, která chce být příručkou a nikoliv dílem vědeckým, příliš vzrostl. Na rozdíl od podobných cizojazyč
ných konkordancí jsou navíc u jednotlivých hesel uváděny stručné definice vztahující se k jednotli
vým heslům, čímž se konkordance stává i malou teologickou encyklopedií.
Vcitacích bylo použito nejnovějších českých biblických překladů. Pro Sta
rý zákon bylo použito překladu Hejčlova, někdy Hegerova. Tohoto druhého bylo použito jen ne
patrně, protože v době, kdy konkordance vznikala, nebyl ještě překlad vydán. Pro Nový zákon bylo použito hlavně překladu Škrabalova, který vychází z původního textu řeckého.
Některé texty jsou překladem novým.
Kéž tato konkordance, po řadu let s nadšením a láskou připravovaná, přispěje k poznání a zamilo
vání si Knihy knih a stane se všem, kteří z ní budou
10 čerpati, studnicí Boží moudrosti.
S E Z N A M Z K R A T E K
G n G enesis Nah N ahum
Ex E xodus H ab H abakuk
Lv L ev itik u s Sof Sofoniáš
Nm N um eri Ag A ggeus
Dt D euteronom ium Zach Z ach ariáš
Sdc Soudců Mai M alachiáš
Rt R ut 1, 2 Mak dvě k n ih y
1, 2, 3, 4 čtyři knihy M akabejské
K rál K rálovské Mt evangelium
1,2 P a r dvě knihy M atoušovo
P aralip o m en o n Mk evangelium
Esd E sdrášova M arkovo
Neh N ehem iášova Lk evangelium
Tob Tobiáš Lukášovo
J d t Ju d it J a n evangelium Janovo
E st E ster S kt (ap) S kutky apoštolů
Job Job Rírn list Ř ím anům
Ž Ž altář 1, 2 K or dva listy
P řís P řísloví K o rin tan ú m
K az K azatel G al list G alata n ů m
V elp V elepíseň Ef list E fesanům
M oudr M oudrosti Fil list F ilip p an ů m
Sir Sirachovcova Kol list K olossanům
Iz Izaiáš 1, 2 Thes dva listy
J e r Jerem iá š T hessaloničanům
P láč Žalozpěv 1, 2 Tim dva listy
Jere m iá šů v T im othejovi
B ar B aruch Filem list T itovi
Ez Ezechiel T it list F ilem onovi
Dan D aniel Žid list Židům
Os Oseáš J a k list Ja k u b ů v
Joel Joel 1, 2, 3 Ja n tř i listy Jan o v y
Am Amos 1, 2 P e tr dva listy P etro v y
Abd Abdiáš Ju d list Ju d ů v
Jon Jo n áš Z jev Z jev en í sv. J a n a
Mich M icheáš
Po K at P o d lah ů v V elký katechism us katol. n áboženství To K at T om áškův katechism us
SBS S k rab alů v biblický slovník
11
A
A L M U Ž N A
Almužna je skutek, jímž se dává něco potřebné-
Almužna jsou všecky skutky tělesného i duchov-
P
ů jčíš-li peněz někom u z m ého lidu, chuďasovi, k te rý s tebou bydlí, nebudeš n a něho n a stu p o v a ti jak o vydřiduch, aniž ho vym áh án ím ú ro k ů budeš u tiskovati. V ezm eš-li od bližšího do zástavy (svrchní) roucho, v rá tíš m u je před západem slunce. Jeť ono jed in ý m rouchem , k te rý m p řik rý v á své tělo, n e m a je jiného, v čem by spal; b u d e-li ke m ě volati, vyslyším ho, poněvadž jse m soucitný. E x 22,25 n
Sedm ého v šak ro k u necháš ji (půdu) leže ti lad em a od- počinouti si, aby ji užívali chudí tvého lidu; a cokoli zbude, ať strá v í polní z v ířata; ta k té ž učiníš se svou v in icí i oli-
vovnou. E x 23,11
K dyž budeš žíti obilí své půdy, n esežneš ho až k sam é zem i a nesebereš klasů, k te ré (na zemi) zů stáv ají. L v 19,9 n
K dyž p a k b u d ete žíti obilí ve své zem i, n eb u d ete je sici u sam é zem ě a zbylých k lasů n eb u d ete sb írati, nýbrž p o necháte je chudým a cizincům . L v 23,22 Z chudne-li b ra tr tv ů j, že se m u bude třá s ti ru k a, ujm i se ho; jak o cizinec a n á je m n ík m ěj výživu v ed le tebe.
N eber od něho úroků, n ic více než jsi p ů jčil; boj se Boha svého, ať m ůže b ý ti živ b ra tr tv ů j u tebe. P en ěz svých nebudeš m u p ů jčo v ati n a ú ro k y a z (půjčeného) obilí ne
budeš žád ati poplatku. L v 25,35 n 13
mu ze soucitu pro Boha.
Sv. T om áš 2. II. 32, 1ního milosrdenství.
P o K at 2091. P O V I N N O S T
j^ Zchudne-11 někdo z tvých b ra tří, sídlících v e b ran ách m ěsta tvého, v zem i, k tero u ti dá H ospodin, Bůh tv ů j:
n ezatv rzu j srdce svého a nekrč ruky své, ale otev ři i chu
dém u a půjč, čeho vidíš, že p o třeb u je. D t 24,19 n K dyž budeš žíti obilí n a poli svém a zapom eneš snopek, n ev racej se, abys je j vzal, ale necháš je j cizinci, sirotkovi nebo vdově, aby ti žehnal H ospodin, B ůh tv ů j, v každé p ráci rukou tvých. Když budeš srážeti olivy, nebudeš se v raceti seb rat, co n a strom ech zůstalo, ale necháš to cizinci, siro tk u a vdově. P ři v inobraní n esb írej pab ěrk ů , ale a t se jich dostane cizinci, siro tk u a vdově. D t 24,19 n
Ze svého m a je tk u dávej alm užnu a neodvracej své tv á ře od žádného chuďasa, neboť pak n eo d v rátí se též od tebe tv á ř Hospodinova. J a k je n budeš moci, buď m ilosrdný. Bu
deš-li m íti m noho, dávej m noho; budeš-li m íti m álo, hleď i z m ála rád udělovati. Vysvobozuj et alm užna od všelikého h řích u i od sm rti a nedopouští, by duše p řišla do tem not.
Tob 4,1 n . . . p řik a ž te ta k é svým synům , by činili sk u tk y sp rav ed livé, dáv ali alm užnu, pam atovali n a B oha a u stav ičn ě u p řím n ě a z celé své síly ho chválili. Tob 14,11
Duši hladovou nezarm ucuj, a nepopouzej chudého v nouzi jeho. S rdce roztrpčeného nedráždi, a nepro d lév ej d áti nuz
ném u. Prosby souženého n ezam ítej, (a neodvracej tv á ře
své od nuzného). S ir 4,2 n
L ám ej chléb svůj tom u, k te rý lační, nuzné a pocestné uv ád ěj do svého dom u; uvidíš-li nahého, přioděj ho, a tvůj bližní n eu jd iž tvé pozornosti! Tehdy vyrazí ja k zora tvé světlo, svého zdraví velm i brzy dojdeš, před tebou p ů jd e tv o je spravedlnost, a Boží sláva za tebou bude tě provázet.
Iz 59,7 n E jhle, to byla vina Sodomy, tv é sestry : pýcha, n ad b y tek jíd la ; dostalo še jí i dcerám jejím blahobytu a pohovu, ale ru k y n uzném u a chudém u n e p o d á v a ly ;. . . Ez 16,49
Kdo tě prosí, tom u d e j; a kdo si od teb e chce v y p ů jčit,
od toho se neodvracej. M t 5,42
Neboť jsem m ěl hlad, a dali js te m n ě jísti. M ěl jsem žízeň, a d ali js te m i píti. Cizincem jse m byl, a u ja li js te se
14 m ne. M t 25,35
I odpovídal m i ta k to : kdo m á dvě sukně, dej tom u, kdo nem á; a kdo m á pokrm y, ať je d n á podobně. L k 3,11
A le když stro jíš hostinu, pozvi chudé, zm rzačené, chrom é
a slepé. L k 14,13
. . . o potřeby se sd íle jte se svatým i, p o h o stinnost rád i p ě s t u jt e . . . Ale lační-li tv ů j n ep řítel, n a k rm ho; Žízní-li, napoj ho. Neboť budeš-li to činiti, sh rn eš m u žhavé uhlí
n a hlavu. R im 12,13,20
Kdo k rad l, ať už n ek rad e, ale ra d ě ji ať p ra c u je a vydě
láv á si v lastn ím a ru k am a m ajetek , aby m ěl z čeho udělo
v a ti tom u, kdo m á nouzi. Ef4,28
N ezapom ínejte v šak na dobrosrdečnost a štěd ro st, neboť takovým i oběťmi se získává záliba Boží. Z id 13,16
Jso u -li b ra tr nebo se s tra nazí a m ají-li n ed o sta te k den
ního živobytí a někdo z vás jim řek n e: J d ě te v pokoji, za
h ře jte se a n ajez te, a n ed á-li jim , co p o tře b u jí pro tělo, co
to p ro sp ěje? J a k 2,15
K do však m á pozem ský m a je te k a pozoruje, že jeh o b ra tr je v nouzi, a uzav ře své srdce p řed ním , ja k v n ěm zůstává
Boží láska? 1 Ja n 3,17
2. P O V A H A A Z P Ů S O B a) k o m u ?
Č iníš-li dobré, věz, kom u činíš, a dostane se m noho v děku tvým dobrodiním . Ciň dobře spravedlivci, i dojdeš odplaty velk é; n e-li od něho, jis tě od P án a. S ir 12,1 n
b) k d y ?
N eb raň být dobročinným tom u, kdo m ů že; m ůžeš-li i sám , čiň dobrodiní. N eříkej bližním u: J d i a v ra t se zase, zítra dám ti, m ůžeš-li d áti hned. Přís 3,27n P ře d sm rtí čiň dobře p říte li svém u, a podle m ožnosti
podávej a dávej chudém u. S ir 14,13 15
c) r a d o s t n ě a z b o ž n é
A le dej m u, a nečiň nic lstivého, když budeš ulevovati jeh o bídě, aby ti žehnal H ospodin B ůh tv ů j, (vždycky a) ve všem , nač sáhneš. V zemi, v níž budeš sídliti, n eb u d e se n ed o stáv ati chudých; proto já ti p řik azu ji, abys otevíral ru k u p o třeb n ém u b ra tru svém u a chudém u, k te rý s tebou
v zem i přebývá. D t 15,10 n
Synu, k dobrodiní n ep řid áv ej výtky, a k žádném u d aru (nepřidávej) zarm ucujícího slova (zlého). Zdaliž rosa ne- ochlazuje ved ra? T ak i (dobré) slovo lepší je s t než dar.
S ir 18,15 n K dyž však dáváš alm užnu ty, a t n ev í tv á levice, co činí pravice, aby tv á alm užna zů stala skryta, a tv ů j Otec, k te rý
vidí ve sk ry tu , ti odplatí. M t 6,3—4
K do p řijím á p ro ro k a proto, že je prorok, dostane odm ěnu proroka. A kdo p řijím á spravedlivého proto, že je to sp ra vedlivý, dostane odm ěnu spravedlivého. A kdo n a p o jí je d noho z těchto m aličkých je n číší stu d en é vody, protože je to učedník, v p rav d ě v ám p ravím , že n e p řijd e o svou od
m ěnu. M t 10,41 n
. . . kdo m á d ar povzbuzování, ať povzbuzuje; kdo roz
dává, čiň to s p rostností; kdo je p řed stav en ý , s horlivostí;
kdo p ro k azu je m ilosrdenství, s radostností. Ř ím 12,8 A kdybych rozdal všechen svůj m a je te k a p okrm y chu
dým a v y d al své tělo k spálení, ale nem ěl lásky, n en í to
k ničem u. 1 K or 13,3
K aždý (dej) podle toho, ja k si u m ín il v srdci, ne z n e ch u ti nebo donucení; neboť B ůh m ilu je dárce veselého.
B ůh p a k je m ocen zah rn o u ti vás všelikou m ilostí, abyste m ěli vždycky ve všem d o statek a víc než dost, k e každém u dobrém u skutku, ja k je psáno: Rozsypal, d al chudým ; jeho sp rav ed ln o st zů stáv á n a věky. 2 K or 9,7 n
16
3. O D Μ Ε Ν Α
A
M odlitba s postem a s alm užnou je s t lepší, nežli schová- v a ti poklady zlata; neboť alm užna vysvobozuje od sm rti;
čistí hřích y a působí, že docházím e m ilo srd en stv í a věčného
života. Tob 12,8 n
Šťasten, kdo si vším á n u zák a a chuď asa; v čas n eštěstí P án je j vysvobodí. P án ho b u d e ch rán it, život m u zachová, n a zem i je j bude oblažovat, nev y d á ho zvůli jeh o n ep řátel.
P án m u pom ůže, až bude na lůžku v chorobě, celé lože m u
p řesteleš v nem oci jeho. 2 40,2 n
D obře činí sám sobě m ilosrdný, u k ru tn ý p ak do svého
m asa řeže. Přís 11,Ti
Je d n i d á v a jí ze svého a přece bohatnou, jin í berou z ci
zího a m a jí bíd u vždy. Přís 11,24
K do své ucho zacpává ke k řik u chuďasově, sám ta k é bude k řič e t a nedojde vyslyšení. Přís 21,13
K do m á rád m ilosrdenství, požehnán bude; neboť z chle
ba dává chudým . Přís 22,9
K do d ává chudém u, n ebude m ít nouzi; ale kdo p ohrdá
prosícím , b u d e strá d a t. Přís 28,27
O heň hořící u h a šu je voda, a alm užna zah la zu je hříchy.
S ir 3,30 Proto, k ráli, ať líbí se ti ra d a m o je; h řích y své alm už
n am i vyku p u j a n ep rav o sti své so u strastí s chudým i; snad
odpustí B ůh h řích ů m tvým . Dan 4,24
Ježíš m u řek l: C hceš-li být dokonalý, jd i, p ro d ej, co máš, a dej chudým , a budeš m ít pok lad v nebi. P a k přijď a n á
sleduj m ne! M at 19,21
A k rá l jim odpoví: V p ravdě p rav ím vám : Co js te učinili jednom u z n ejm en ších těchto m ých b ra tří, m ně js te učinili.
M t 25,40
17
A A N D Ě L
Slovo „anděl“ znamená posel. Bůh posílá anděly, aby nám pomáhali k spáse: „Andělům svým o tobě přikázal, aby tě ochránili na všech cestách tvých.“
Z
90,11Andělé jsou pouzí duchové, kteří mají rozum a svobodnou vůli, ale tělo nemají.
T oK at1. B Ý T I A P O D S T A T A a) z j e v e n i a n d ě l ů
K dyž p ak ji (Agar) nalezl an d ěl H ospodinův n a poušti u p ram en e vody, k te rý je s t na cestě do S u ru (na poušti), p rav il k n í: Agaro, otroky ně S a ra jin a , odkud přicházíš a kam jd eš? . . . a pokračoval: V elice rozm nožím tv é po
tom stvo, takže nebude moci bý ti pro m nožství spočítáno.
G n 16,7 n Dva (oni) andělé p řišli do Sodomy podvečer, p ráv ě když Lot seděl v b rán ě m ěsta. U zřev je v stal, šel iim vstříc,
poklonil se hluboce k zem i. G n 19,1
T u hle, anděl H ospodinův volal s nebe, řk a : A b ra
ham e, A braham e! A on odpověděl: T u jsem . G n 22,11 Tu viděl (Jakub) ve snách žebřík sto jící n a zem i, jehož vrch se dotý k al nebes; an d ělé Boži vystupovali a sestupo
v ali po něm . G n 28,12
T aké Ja k o b u b íra l se cestou, k te ro u byl nastoupil. Tu se s ním p o tk ali an d ělé Boží. G n 32,1 A nděl H ospodinův p řišel z G algaly n a h o ru do m ísta plačících a ře k l: V yvedl jsem vás z E gypta a u v ed l do zem ě, k te ro u jsem přísežně slíbil otcům vašim ; a p řipo- věděl jsem , že n ezruším sm louvy své na věčné časy, . . .
Sdc 2,1
18
. . . zjevil se m u (Gedeonovi) an d ěl H ospodinův a p rav il:
H ospodin s tebou, velesilný m uži. Sdc 6,12 K dyž v šak v ztáh l anděl H ospodinův ru k u svou na Jeru zalém , aby je j hubil, slitoval se an d ěl n ad soužením a řek l an d ělu b ijícím u lid: D osti; zadrž teď (už) ru k u svou! Byl p ak anděl H ospodinův u h u m n a A reu n y J e -
buského. 2 K rál 24,16
I položil se (Eliáš) a u sn u l ve stín u jalovce. T u hle, an d ěl H ospodinův dotekl se ho a ře k l m u: V staň a pojez!
3 K rál 19,5 A nděl H ospodinův p ra v il však E liáši T esbanu: V staň, jdi v stříc poslům k rá le S am ařského a rci jim : Z da n en í Boha v Izraeli, že jd e te dotazovati se B elzebuba, Boha
ak k aro n sk éh o ? 4 K rál 1,3
I poslán je s t anděl H ospodinův sv atý R afael, aby vy
léčil oba, jichžto m odlitby současně byly p řed tv á ří H os
podinovou přednešeny. Tob 3,25 n
S erafové vznášeli se n ad ním ; šest k říd e l m ěl každý;
dvěm a z a stíra l si tv á ř, dvěm a za stíra l si nohy, a dvěm a
létal. lz 6,2
. . . u p ro stře d toho bylo v id ěti čtvero jak ý ch si živo
čichů; a podoba je jic h : m ěli p o stav u lidskou. Č tvero tv á ří m ěl každý a čtvero k říd e l každý. Ez 1,5 n
B ůh m ůj poslal an d ěla svého a zav řel ú sta lvů, že m ně neuškodili; nebot před ním byl jsem sh led án sp rav ed liv ý ; ale ani p řed tebou, k ráli, n ep ro v in il jse m se. Dan 6,22
Když jsem je š tě m lu v il n a m odlitbě: aj m už G abriel, je jž jsem byl viděl v předchozím vidění, ry ch le p řiletěv dotekl se m n e v dobu v ečern í oběti, . . . Dan 9,21
Měl jsem v id ěn í v noci: Aj — m už seděl n a ryšavém koni, a ten stál mezi m yrtovím , je ž bylo v domě, a za ním (byli) koně ryšaví, stra k a tí a bílí. I ře k l jse m : Co znam e
n a jí tito, P an e m ů j? I řek l mi anděl, k te rý se m nou m luvil:
J á ukáži tobě, co zn am e n ají ty to věci. Zach 1,8 n Když bitva nabyla prudkosti, ukázalo se nepřátelům 19
s n ebe p ě t m užů n a koních, ozdobených zlatým i uzdam i;
ti postavili se Židům v čelo. 5 M a k 10,29 Ale když o to m uvažoval, hle, zjevil se m u ve snu anděl P á n ě a řek l m u : Josefe, synu D avidův, neboj se vzít k sobě M arii, svou m anželku, neboť co v n í bylo po
čato, je z D ucha sv. M t 1,20 n
K dyž odešli, hle, anděl P án ě se u k ázal Josefovi ve snu a p rav il: V staň, vezm i d ítě i s jeh o m atkou, u tec do E gypta a ta m buď, až ti řeknu. H erodes totiž bude p á tra t
po d ítěti, aby je zahubil. M t 2,13
K dyž je j Z achariáš sp atřil, le k l se a p a d la n a něj b á zeň. A nděl m u však řek l: N eboj se, Z achariáši, neboť tv á prosba b y la vyslyšena; tv o je žena A lžběta ti porodí syna
a dáš m u jm én o Ja n . L k 1,12 n
V šestém m ěsíci byl od B oha poslán anděl G ab riel do g alilejsk éh o m ěsta, k te ré se jm e n u je N azaret, k p anně zasnoubené m uži, jm én em Josef, z dom u D avidova, a jm éno
p an n y M aría. L k 1,26
T u anděl P á n ě sta n u l u nich a ja sn o st Boží je ozářila;
i báli se velice. A anděl jim řek l: N ebojte se, neboť hle, zv ěstu ji v ám rad o st velikou, k te rá bude pro v šechen lid:
D nes se vám n aro d il S pasitel, to je K ristu s P án, v m ěstě
D avidově. L k 2,9
T u se m u zjev il anděl z nebe a posiloval ho. I u p ad l do sm rteln ý ch úzkostí a vroucně se m odlil. L k 22,43 A zatím co byly n ad tím b ezradné, hle, dv a m uži v oslnivém rouchu stan u li vedle nich. L k 24,4
K dyž hled ěli u p řen ě do nebe, ja k odchází, hle, stan u li vedle n ich dv a m uži v bílém šatě a ti ře k li: G alilejští, proč sto jíte a h led íte do nebe? T ento Ježíš, k te rý byl od vás v zat do nebe, p řijd e tak , ja k js te ho viděli u b íra t se
do nebe. S k t 1,10 n
A le an d ěl P á n ě o tev řel v noci d v eře žaláře, vyv ed l je a ře k l: Jd ě te , p o stav te se a m luvte v chrám ě lidu v šechna
20 slova tohoto života. S k t 5,19
A nděl P á n ě pak ta k to p rom luvil k F ilipovi: V staň a jdi k jih u n a cestu, k te ro u se se stu p u je z Je ru z a lé m a do
G ázy; je to p u stá cesta. S k t 8,26
T en sp a třil ja s n ě ve v idění kolem d ev áté h odiny Bo
žího anděla, ja k k něm u vstoupil a ře k l m u: K ornelie!
S k t 10,3 Z jev en í Ježíše K rista, k te ré m u dal B ůh, aby u kázal svým služebníkům , co se v b rzk u m u sí stá ti; poslal svého an d ěla a oznám il (je) skrze něho svém u služebníku Jan o v i a te n dosvědčí, že je slovo Boží a sv ěd ectv í Ježíše K rista
všechno (to), co viděl. Z je v 1,1 n
2. Ú L O H A a) s l u ž b a B o h u :
V yhnal ted y A dam a, a p o stav il p ře d rozkošným rá je m cheruby, jakož i p lam enný a blýskný meč, by hlídali
cestu ke strom u života. G n 3,24
C hvalte je j všichni an d ělé Jeho, ch v alte ho všecka
v o jsk a Jeh o . Z 148,2
D obrořečte, an d ělé P áně, P ánu, chvalte a n a d e všecko
Ho v y v y šu jte n a věky. Dan 3,58
A všichni andělé stáli okolo trů n u , starců a čty ř živo
čichů, p ad li n a tv á ř p řed trů n em , k lan ěli se B ohu a řík a li;
A m en! D obrořečení, sláva, m oudrost, díky, čest, m oc a síla našem u B ohu na věky věků! A m en. Z je v 7,11 n
I viděl jsem sedm an d ělů stá ti p řed Bohem , a bylo jim
dáno sedm polnic. Z je v 8,2 n
b) s l u ž b a č l o v ě k u :
Hle, já pošlu an d ěla svého, k te rý bude k rá č e ti před tebou, stře ž iti tě n a cestě, a u vede tě n a m ísto, k te ré jsem
ti p řip rav il. E x 23,20 n
K dyž jsi s pláčem m odlíval se a pochovával m rtv é, když js i nech áv al svého jíd la, u k rý v al ve dn e m rtv é ve 21
j^ svém dóm ě a v noci je pochovával, já jse m před n ášel
m odlitby tv é Hospodinu. Tob. 12,12 n
J a k o je živ H ospodin! O stříh á m ne an d ěl Jeho, i když jsem šla odsud, i když jsem byla tam , i když jse m zase šla sem , a ned o p u stil H ospodin, m ů j Bůh, abych posk v r
n ě n a byla já , služebnice jeho, ale bez poskvrny h řích u n a v rá til vám m ne, k te rá se ra d u ji, on že zvítězil, já že jsem u n ik la a vy že js te vysvobozeni. J d t 13.20
A nděl H ospodinův táb o ří kolem těch, k te ří se ho bojí,
a v y trh n e je. Z 33,8
Neboť m ů j an d ěl s vám i je s t a sám bu d u c h rá n iti životy
vaše. Bar 6,6
Sestoupil to tiž s A zariášem a s d ru h y (jeho) anděl P á n ě do peci, a vyrazil plam en ohně z peci, a učinil, že byl p ro stře d e k peci, jak o když v a n e v ítr z rosy: oheň n aprosto se jich nedotekl, neučinil jim bolesti, aniž je
obtěžoval. Dan 3,49 n
T ehdy ho ď ábel opustil, a hle, p řišli an d ělé a slou
žili m u. M t 4,11
Potom žeb rák zem řel a an d ělé ho donesli do lů n a A bra
hám ova. Z em řel však i boháč a byl pohřben. L k 16,22 T u se m u zjevil anděl s nebe a posiloval ho. I upadl do sm rteln ý ch úzkostí a vro u cn ěji se m odlil. L k 22,43
A hle, anděl P án ě stál tu a světlo zazářilo v m ístnosti.
I u d eřil P e tra do boku, vzbudil ho a ře k l: R ychle vstaň!
T u m u spadly okovy z rukou. S k t 12,7 n Což nejso u všichni služební duchové posláni k službě těm , kdo se stan o u dědici spásy? Z id 1,14
A P O Š T O L É
Jméno apoštol pochází z řeckého „apóstolos“, tj.
vyslaný. Apoštolé byli vyvoleni z ostatních učed-
22niku Kristových, aby pod vedením sv. Petra hlásali
víru Kristovu všem lidem, vykonávali kněžský úřad udělováním sv. svátostí a obětí mše sv. a vedli lidi v organizované společnosti (Církev) zachová
váním Božích příkazů k věčné spáse.
Srv. M t 28,19 1. V Y V O L E N I
Potom v y sto u p í n a h o ru a zavolá k sobě ty, k te ré sám chtěl; i p řišli k něm u. U stanovil p a k dvanáct, aby byli s ním a aby je posílal kázati s m ocí uzd rav o v ati nem oci
a v y m ítati zlé duchy. M k 3,13 n
K dyž se rozednilo, povolal své u čedníky a vyvolil z nich dvanáct, k te ré tak é n azv al apoštoly: Sim ona, k te ré h o po
jm en o v al P e tr, a O ndřeje, je h o b r a t r a . . . L k 6,13 n 2. p o s l a n í a Ok o l
Je d e n á c t u čedníků p ak odešlo do G alileje n a horu, kam jim Ježíš u l o ž i l . . . Ježíš pak p řisto u p il a p r o m lu v ilk n im :
„Byla mi d ána v ešk erá m oc n a nebi i n a zem i. J d ě te tedy, učte všechny n árody a k řtě te je ve jm é n u Otce i Syna i D ucha svatého. Učte je zachovávati všechno, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vám i po všechny dny až
do skonání sv ěta.“ M t 28,16 n
T u P av el a B arnabáš neohroženě ře k li: V ám se m usilo n e jp rv e h lá sa ti Boží slovo. A le protože je od m ítáte a po
k lá d á te se za nehodné věčného života, hle, obracím e se
k pohanům . S k t 13,46 n
„Vy js te sůl zem ě. Z kazí-li se v šak sůl, čím b u d e oso
lena? K ničem u se již nehodí, než aby se vyh o d ila ven a lidé ji p o šlapali.“
„Vy js te světlo světa. N em ůže se sk rý ti m ěsto položené na hoře. A když rozsvěcují lam pu, n e sta v ě jí ji pod kbelík, nýbrž na svícen, aby sv ítila všem v dom ě. T ak ať svítí vaše světlo před lidm i, aby viděli v aše sk u tk y dobré
a velebili vašeho Otce v nebesích.“ M t 5,13—16 V ečer toho dne p rv n íh o v týdnu, když byly pro strach p řed Židy d v eře zav řen y tam , k d e byli učedníci, p řišel 23
Ježíš, stan u l m ezi nim i a ře k n e jim : „Pokoj v ám !“ A když to řekl, u k ázal jim ruce i bok. I zaradovali se učedníci, když sp a třili P án a. Ježíš jim ted y znovu ře k l: „Pokoj vám . J a k o m n e poslal Otec, i já posílám v ás.“ A když to pověděl, dechl n a ně a ře k l jim : „ P řijm ě te D ucha sva
téh o ; kom u o dpustíte hříchy, odpouštějí se jim ; a k terý m
zadržíte, jsou zadrženy.“ Jan 20,19—23
24
B
B Á Z E Ň B O Z I — B O H A B O J N O S T
Bázeň Boží
—bohabojnost je spravedlnost v šir
ším slova smyslu, souhrn všech ctností. V tomto smyslu rozumí spravedlností Písmo svaté a mnohé katechismy, např. náš Velký -katechismus, it. 754:
„Člověk spravedlivý jest tolik jako člověk boha
bojný, ctnostný.
A. V řeštěl, K atol. m rav o u k a X I, 11. P O H N U T K Y a) P ř i k á z á n í B o ž í
H luchém u nebudeš zlořečiti a slepém u nepoložíš n ija kého úrazu, ale b á ti se budeš H ospodina, Boha svého, já t
jsem H ospodin. L v 19,14
V yučovati tebe, Izraeli, aby ses b á l H ospodina Boha svého a o stříh al všech jeh o u stan o v en í a p řik ázán í, k te rá já u k lád ám tobě, tv ý m synům a vnukům , po celý život tv ů j by dlouho trv a ly tvé dny. Dt 6,2
A nyní, Izraeli, co jin éh o žádá od teb e H ospodin B ůh tv ů j, než abys bál se H ospodina B oha svého, chodil po cestách jeho, m iloval ho, sloužil H ospodinu B ohu svém u, celým srdcem svým a vší duší svou, a o stříh al p řik ázán í H ospodinových a je h o ustanovení, k te rá já ti dnes u k lá
dám , aby ti dobře bylo? Hle, H ospodin, B ůh tv ů j, je P ánem nebes i n ebe nebes, zem ě i všech věcí, k te ré n a n í jsou;
a přece k otcům tvým H ospodin p řiln u l, m iloval je a vy
volil potom stvo jejich , to je s t vás, ze všech n árodů, ja k
je dnes p atrn o . Dt 10,12 n
A ostříh ej p řik ázán í H ospodina svého Boha, abys chodil po cestách jeh o a b á l se ho. D t 8,6 25
Nyni ted y b o jte se H ospodina, slu žte m u srdcem celým a dokonale upřím ným a odvržte bohy, k terý m sloužili otcové vaši v M esopotam ii a v Egyptě, služte Hospodinu!
Jos 24,14 B ojte se te d y H ospodina a služte jem u u p řím n ě celým srdcem svým , neboť viděli js te v elik é věci, k te ré vám
učinil. 1 K rál 12,24
B udiž bázeň H ospodinova p ři vás a s pečlivostí všechno čiňte, neboť n en í u H ospodina B oha našeho n esp rav ed l
nosti, an i stran ictv í, ani žádosti d arů . A p řik ázal jim :
„Tak čiňte v bázni H ospodinově, v ě rn ě a srdcem u p řím
ným .“ 2 Par 19 7,9
S lužte H ospodinu s bázní, já s e jte m u s uctivým chvě
ním . 2 2,11
N em ysli si, že jsi m oudrý, boj se B oha a v a ru j se zlého; neboť to ti p ů jd e k duhu, to b u d e údy tv é osvě
žovat. Přís 3,7 n
N erozhorluj se srdce tv é pro h říšn ík y , ale p ro bázeň
P án ě každodenně. Přís 23,17
K onec rozpravy všichni slyšm e: B oha se boj a p řík azů jeh o šetři, neboť to p a tří k u p řirozenosti lidské. K az 12,13 Z celé duše své boj se P án a a jeh o kněze m ěj za osoby
posvátné. S ir 7,31
ftékl jsem : „Však se m ne budeš báti, p řijm eš kázeň;
i n estih n e zánik p říb y tk ů tvých pro všechny tresty , k te rým i n av štív il jse m tebe, ale od časného rá n a kazili
všecka sm ýšlení svá. S o f 3,7
B Á Z E Ň B O Ž I b) B o ž í m a j e s t á t
H ospodina Boha svého se boj, je m u jed in ém u služ, jeho se drž a ve jm éno jeh o p řísah ej. Dt 10,20 26 Za H ospodinem Bohem svým ch o d te, jeh o se bojte,
jeho p řík azů o stříh e jte a jeh o h las sly šte; je m u slu žte g
a k něm u lněte. D t 13,4
Boj se P á n a všecka zem ě, chvěj se p ře d ním každý,
kdo na světě. 2 32,8
P ro tk n i tělo m é bázní p řed Tebou, neboť soudů Tvých
se bojím . 2 118,120
Poznal jsem , že vše, co B ůh činí, tr v á n a v ěk y ; n e m ožno nám nic k tom u p řid a ti, an i co u b ra ti a B ůh ta k
činí, bychom se ho báli. K a z 3,14
H ospodin zástupů, toho za svatého m ě jte , on buď vaší
bázní, on buď v aším strachem . Iz 8,13
Slyš, lide pošetilý, k te rý rozum u nem áš, k te ř í m ajíce oči, nevidíte, m ajíce uši, neslyšíte, což se n eb u d ete b áti m ne, dí H ospodin, p řed tv á ří m ou se chvíti? J á t jsem po
ložil m oři písek za h ran ici zákonem věčným , jehož ne
p řesto u p í. B o u řiti budou vlny jeho, ale nezm ohou ho, dm outi se budou, ale n ep ře jd o u ho. J e r 5,21 n
c) P ř e d n o s t b á z n ě
L épe m ít m álo a b á ti se H ospodina než m noho pokladů
a nespokojenosti. Přís 15,16
N eví, že všechno vid í oko Jeh o , že v y h án í od sebe bázeň Boží takovou bázní lidskou, k te rá lidských očí se
bojí. Sít 23,27
N ení nad toho, je n ž bo jí se P ána! B ázeň Boží p řev y šu je všecko; šťastný člověk, jem už dáno je s t m íti bázeň Boží; kom u lze přip o d o b n iti toho, kdo m á ji? B ázeň Boží
je s t počátek lásky k něm u. Sít 25,13
B ohatství a m oc p ozdvihují srdce, ale n ad obé je s t bázeň Páně. N ení n e d o sta tk u v bázni P án ě, a v n í n e tře b a h led ati pom oci. B ázeň P á n ě je ja k o rá j požehnaný a Bůh jí z a h rn u je slávou nevídanou. S ir 40,26 n
I budou m ým lidem a já budu je jic h zákonem . Dám jim srdce jed n o a cestu jed n u , aby se m n e b áli po všecky dny a dobře aby bylo jim i synům je jic h po nich. U činím 27
g s nim i sm louvu věčnou, že n e p ře s ta n u jim dobře činiti, a bázeň svou vložím do srdce jejich , aby neodstoupili ode m ne. B ude m ou radostí, když jim bu d u dobře činiti, a štíp iti je bu d u v zem i této v ěrn ě celým srdcem svým
a celou duší svou. J e r 32,38n
„A n eb o jte se těch, k te ří za b íje jí tělo; duši zab iti n e m ohou. Spíše se v šak b o jte toho, k te rý m ůže zah u b iti
i duši i tělo v p ek le.“ M t 10,28
Ale že v každém náro d ě je m u m ilý ten, kdo se ho bo jí
a k o n á spravedlnost. S k t 10,35
Proto, m oji drazí, ja k js te vždycky poslechli, p ra c u jte s bázní a s chvěním o své spáse n e je n jak o v m é p říto m nosti, nýbrž m nohem více nyní, v m é n epřítom nosti.
Fil 2,12 P ro to p ro je v u jm e vděčnost za to, že se n ám dostává n eo třesiteln éh o k rálovství, a tím ko n ejm e službu Bohu libou s bázní a ponížeností. Neboť náš B ůh je s t oheň sžíra
jící. Ž id 12,38 n
2. U Ž I T E K
a) N e n á v i s t v ů č i h ř í c h u
O m ů j synu, p řijm eš-li m é řeči a m é p řík azy u sebe-li schováš ta k , že b u d e slýchat m oudrost tv é ucho a srdce k lo n it se k n ab y tí rozum nosti, ano, je stliž e m oudrost vzý
v a ti budeš, o p atrn o sti se dovolávat, bu d eš-li h le d a t jako stříb ra a jak o poklady ji vyk o p áv at: teh d y zvíš, co je b áti se H ospodina, a dojdeš u m ěn í n a m ysli m ít Boha.
Přís 2,1 n N em ysli si, že jsi m oudrý. Boj se B oha a v a ru j se zlého, neboť to ti p ů jd e k duhu, to bude údy tv é osvě
žovat. Přís 3,7 n
B áti se P á n a je v n en áv isti zlé m ít: h rdost, pýchu, cestu n ep rav o sti a ú sta obojaká m ám v ošklivosti.
Přís 8,13 L áskou a v ěrn o stí n ep rav o st se sm ývá; a bázní P án ě
28 se v zd alu je člověk zlého. Přís 16,6
Kdo se b o jí Boha, činí to dobré; a kdo se d rží zákona, g dosáhne jí (m oudrosti). V šelikou ohavnost a blu d m á v ohavnosti P á n a n en í to m ilé těm , k te ř í se ho bojí.
S ir 15, 1,13 b) S p l n ě n í v ů l e B o ž í
V yučovat tebe, Izraeli, aby ses bál H ospodina, Boha svého, a o stříh al všech jeh o u stan o v en í a p řik ázán í, k te rá já u k lád ám tobě, tvým synům i v n u k ů m po celý život tvůj, by dlouho trv a ly tv é dny. Dí 6,2
A o stříh ej p řik ázán í H ospodina, svého B oha, bys chodil
po cestách jeh o a b ál se ho. Dt 8,6
A nyní, Izraeli, co jin éh o žádá od te b e H ospodin, Bůh tvůj, než abys b ál se H ospodina, B oha svého, chodil po cestách jeho, m iloval ho, sloužil H ospodinu, B ohu svém u, celým srdcem svým a vší duší svou. Dt 10,12 B laze tom u, kdo se b o jí H ospodina, a v jeh o přík azech
velikou zálibu m á. Z 111,1
K do chodí přím o u stezkou, bo jí se Boha, ale kdo však jd e cestou nečestnou, p o h rd á jím . Přís 14,2
Běda chabém u srdci, že n edoufá v Boha, a p ro to n e dojde o chrany jeho. B ěda těm , k te ř í z tra tili trp ě liv o st a k te ří opustivše cesty přím é, zašli n a cesty zlé. Neboť co budou činiti, až dohlížet počne P án ? K te ří se bojí P ána, n ebudou neposlušní slova jeho, a k te ř í m ilu jí ho, zachovají cestu jeho. K te ří se b o jí P án a, v y h le d a jí zálibu jeho, a k te ří m ilu jí ho, budou p ln í zákona jeho. K teří se bo jí P án a, p řip ra v í svá srdce a před je h o tv á ř í se ponižují:
k te ří se b o jí P ána, še tří p řík azů jeh o a trp ě liv o st m ít
budou, až n a ně shlédne. S ir 2,15 n
Kdo se bo jí Boha, činí to dobré, a kdo se drží zákona,
dosáhne jí (m oudrosti). S ir 15,1
29
B
3. Ú Č I N K Ya) D o s a ž e n í m o u d r o s t i
K člověkovi p rom luvil p ak ta k to : „Ejhle, B oha se báti, toE je s t m oudrost, vzdalovat se zlého — rozum nost!“
Job 28,28 B áti se H ospodina počátek m oudrosti je s t; m oudrostí
a k ázn i blázni poh rd ají. P řís 1,7
O m ů j synu, p řijm eš-li m é řeči a m é p řík azy u sebe-li schováš, tak že bude slýchat m oudrost tv é ucho a srdce k lo n it se k n ab y tí rozum ností, ano, je stliž e m oudrost uží
v a ti budeš, o p atrn o sti se dovolávat, budeš-li j í h le d a t ja k o s tříb ra a jak o poklady jí vyk o p áv at: teh d y zvíš, co je b áti se H ospodina, a dojdeš u m ění n a m ysli m ít B oha;
H ospodin u d ě lu je to tiž m oudrost, z ú s t jeh o p řich ází po
znání a rozum . Přís 2,1 n
P očátek m oudrosti je b á ti se H ospodina a m ít n a zře
teli svatého je s t um ění. Přís 9,10
B ázeň P án ě je k ázeň m oudrosti, a slávu před ch ází po
nížení. Přís 15,33
B ojícím u se P án a dobře bude, v den svého sk onu do
jd e požehnání. P lnost m oudrosti je b á ti se P án a, dosyta n a p á jí lidi svým i plody. V šecek dům svůj p ln í svým i skvosty a sýpky svým i plodinam i. K o ru n a m oudrosti je bázeň P áně, p řin áší úplný pokoj a zdraví. B ázeň P án ě zapuzuje h řích ; neboť kdo je s t bez bázně, n ezd rží se h ří
chu, ježto vášnivost jeh o bude m u zkázou.
Sít 1,18 n; 27 n K te ří se b o jíte P án a, čekejte, až se sm iluje, a n euchy
lu jte se od něho, abyste nepadli, k te ří se b o jíte Pána, d ů v ě řu jte jem u, a nevezm e za své odm ěna vaše. K te ří se b o jíte P án a, d o u fejte v lepší časy. V ra d o st věčnou a m ilo
srdenství, k te ří se b o jíte P án a, m ilu jte ho, i budou osví
cena srdce vaše. S ir 2,7 n
b) P ř í z e ň B o ž í
P řítelem je s t P á n těm , kdož se ho bojí, o znam uje jim
30 svá zaslíbení. Z 24,14
J a k velké m nožství tv é slasti je , H ospodine, k te ro u β schováváš těm , již bojí se tě, a k te ro u chystáš doufajícím v tebe p ře d očim a veškerého světa. 2 30,20
S kutečně blíží se těm , již ho čtl, pom oc jeho, aby zas
sídlila sláva v n aší zemi. 2 84,10
M ilost v šak P á n ě je od v ěk ů s bohab o jn ý m i a jeho sp rav ed ln o st je se syny synů. 2 102,17 K do se tě bojí, h led í n a m n e s rad o stí, že slovu tv ém u
pevně d ů v ěřu ji. 2 118,74
V ůli svých bohabojných činí, slyší, když volají, po
m áh á jim . 2 144,19
L íbí se P á n u ti, kdo se ho bojí, a ti, kdo d o u fají v m ilo
srd en stv í jeho. 2146,11
K do se bo jí P ána, m á silnou n a d ě ji a jeh o d ě ti m ají k am utéci se. B ázeň P án ě p ra m e n života je s t, odvracujeť
sm rtonosnou zkázu. Přís 14,26 n
V ícekrát byl jse m až v nebezpečí sm rti p ro ty to věci a vysvobozen jsem byl m ilostí Boží. D uch bojících se Boha bude ch rán ěn , a ježto dojde u něho povšim nutí, bude požehnán. Neboť n a d ě je je jic h se op írá o toho, k te rý je vysvobozuje, a Boží oči hledí na ty, kdož m ilu jí ho. K do se bojí P ána, tom u n e tře b a se strach o v ati, a n i děsiti se, neboť on je s t n a d ě je jeho. D uše toho, kdo se b o jí P ána, je proto blahoslavena. Na koho u p írá oči a kdo je s t opora jeho? Oči P án ě hledí n a ty, k te ří se ho b ojí; o b ran a m ocná, opora silná, z á štita p ro ti v ě tru a stínidlo proti poledním u žáru. O chrana p řed ú razem a pom oc p ro ti pádu je ten, k terý povznáší duše, osvěcuje oči, d áv á zdraví
a život a požehnání. S ir 34,13 n
c) B l a h o b y t p o z e m s k ý
A le H ospodina, Boha svého, se bojte, neboť on v y trh - nouti vás m ůže z ru k y všech n e p řá te l vašich.
4 K rál 17,39 B ojte se P á n a všichni je h o svatí, nem áť n ed o statk ů ,
kdo se ho bojí. 2 33,10 31
β N em ysli si, že jsi m oudrý, boj se B oha a v a ru j se zlého; neboť to ti p ů jd e k duhu, to bude úd y tv é osvě
žovat. Přís 3,7 n
B ázeň H ospodinova p řid á v á života, lé ta však bezbož
ných b ý v ají k rá tk á . Přís 10,27
B ázeň H ospodina vede člověka k životu; b u d e m ít b la
hobyt, aniž ho n eštěstí potká. Přís. 19,23
O dm ěna ponížené bázně je s t b o h atstv í a sláv a a život.
Přís 22,4 Z hlazen b u d e s h říšn ík em hřích. N ebudeš-li se pilně d ržeti bázně Páně, brzy bude p odvrácen tv ů j dům.
S ir 27,3 n d) V n i t ř n í š t ě s t í
J a k velké m nožství slasti je, H ospodine, k te ro u schová
váš těm , již bo jí se tě, a k tero u chystáš doufajícím v tebe a p ře d očim a vešk eréh o světa. 2 30,20 K do se bojí P ána, m á silnou n a d ě ji a jeh o d ěti m ají k am utéci se. B ázeň P án ě je s t p ram en em života, odvra
cuje sm rtonosnou zkázu. Přís 14,26 n
B ázeň P á n ě je sláva a chlouba a veselí a věnec plesání.
B ázeň P á n ě obveseluje srdce a d áv á veselí a rad o st a dlouhověkost. B ojícím u se P á n a je s t dobře, n a konec v den svého skonu dojde požehnání. S ir 1,11 n
K te ří se b o jíte P ána, čekejte, až se sm iluje, a neuchy
lu jte se od něho, abyste nepadli. K te ří se b o jíte P án a, d ů v ě řu jte jem u a nevezm e za své odm ěna vaše. K te ří se b o jíte Pána, d o u fejte v lepší časy, v ra d o st věčnou a m ilo
srdenství, k te ří se b o jíte P án a, m ilu jte ho, i budou osví
cena srdce vaše. S ir 2,7 n
Toho, kdo se b o jí P ána, n ep o tk á n e ště stí a v pokušení zachová ho B ůh a zbaví ho zlého. S ir 33,1
V ícekrát byl jsem až v nebezpečí sm rti pro ty to věci a vysvobozen jsem byl m ilostí Boží. D uch bojících se B oha bude chráněn, a ježto dojde u n ěh o povšim nutí, 32 bude požehnán. Neboť n a d ě je je jic h se o p írá o toho, k te rý
Je vysvobozuje, a Boží oči h led í n a ty, kdož ho m ilují, g K do se b o jí P ána, tom u n e tře b a se strach o v ati, ani děsiti se, nebof on je s t n a d ě je jeho. D uše toho, kdo se bo jí Pána,
je proto blahoslavena. S ir 34,13 n
e) C e s t
P ra v il jsem jim ted y : „N ení to dobře, co děláte! Proč nechodíte v bázni Boha našeho, by p ře s ta li nás h a n ě ti
pohané, n e p řá te lé n aši? N eh 5,9
K lam avá, p rch av á k rá s a je s t; k te rá se b o jí P án a, té
ženě p říslu ší chvála! Přís 31,30
B ázeň P á n ě je sláv a a chlouba a v eselí a věn ec ple
sání. S ir 1,11
Z em ě n á ro d ů vyv rací P á n a n ičí je až do zák lad ů země.
P a m á tk u pyšných v y h lazu je B ůh a zachovává p a m á tk u
pokorně sm ýšlejících. S ir 10,19—21
Šťastný, je n ž bydlí se ženou rozum nou a kdo neoře jak o býk s oslem , ten, kdo jazy k em svým n ek lesá a kdo
neslouží nehodným sebe. S ir 25,11
4. P Ř Í K L A D Y
N oe byl m už sp rav ed liv ý a bezúhonný m ezi svým i
v rstev n ík y . Chodil s Bohem . G en 6,9
I řek l m u an d ěl (A braham ovi): „N evztahuj své ru k y n a chlapce a nic m u nečiň, neboť ny n í poznávám , že se Boha bojíš, poněvadž js i k v ů li m n ě n e še třil ani je d n o
rozeného syna svého. G en 22,12
Pom ocnice se však bály Boha a nečinily podle rozkazu k rá le egyptského, n ý b rž n echávaly chlapce (M ojžíše) na
živu. E x 1,17
I povolal A chab A bdiáše, v lad aře dom u svého. — A bdiáš ctil velm i H ospodina; neboť když zab íjela Jez a b e l pro
roky Hospodinovy, vzal on sto pro ro k ů a sk ry l je po p a d e sáti v jesk y n ích a živil je chlebem a vodou. 3 K rál IS,3 n 33
β Oziáš vy h led áv al H ospodina, pokud žil Z achariáš, bystrý videc Boží; a ježto h led al H ospodina, dával m u zd a r ve
všem . 2 Par 26,5
Ale Tobiáš, více se boje Boha než k rále, b ra l kradm o tě la zabitých, u k rý v al je ve svém dom ě a v polonoci je
pohřbíval. Tob 2,9
J u d ith byla ode všech velm i vážena, ježto b ála se velm i H ospodina; nikdo n eřek l o n í zlého slova. J d t 8,8 Byl m už v zem i Hus, jm én em Job. M už te n byl u p řím ný a poctivý, b ál se Boha a v y stříh a l se zlého. Job 1,1 On pak (Eleazar) ran am i dobíjen jsa, vzdechl a řek l:
„H ospodine, k te rý m áš svatou znalost všeho, ty víš jistě, že já, k te rý jsem m ohl sm rti u jiti, tu h é bolesti n a tě le sná
ším , ale že to v duši z úcty k tobě trp ím rá d .“ 2 M ak 6,30 A hle, v Jeru zalém ě byl člověk jm én em Sim eon a byl to člověk spravedlivý a bohabojný, k te rý očekával po
tě še n í Izraele, a D uch svatý byl v něm . L k 2,25 Zbožní m uži p ak pochovali Š těp án a a velm i n ad ním
n a řík a li. S k t 8,2
Byl zbožný a bohabojný (K ornelius) s celým svým do
m em , dával lidu m noho alm užen a v y trv ale se m odlil k Bohu. T en sp a třil jasn ě ve v id ěn í okolo d ev áté hodiny Božího anděla, ja k k něm u vstoupil a řek l m u: „K orneliel“
On na n ěj u p řen ě pohlédl a s bázní se zep tal: „Co je, P a n e ? “ fiek l m u : „Tvé m odlitby a alm užny vystoupily p řed Boha a je s t jich pam ětliv. Nuže, pošli do Jo p p e m uže a p řivolej si jistéh o Sim ona, řečeného P etr. T en je po- h o stin n u u jak éh o si koželuha Sim ona, k te rý m á dům u m oře.“ Ja k m ile se vzdálil anděl, k te rý k n ěm u m luvil, zavolal dva dom ácí lidi a bohabojného v o ják a, jednoho z těch, k te ř í m u byli přiděleni, všechno jim v y pravoval
a poslal je do Joppe. S k t 10,2—7
Po celém Ju d sk u , G alileji a S am arii m ěla ted y církev pokoj, vzdělávala se, žila v bázni P á n ě a m nožila se
u těšením D ucha sv. S k t 9,31
P oslouchala i je d n a žena, jm én em Lydie, p ro d av ačk a 34 nachu z m ěsta T hystiry, ctitelk a jed n o h o Boha, a P á n jí
o tev řel srdce, aby pozorně naslouchala tom u, co P a v e l g
m luvil. S k t 16,14
B Á Z E Ň S P R A V E D L I V É H O
Spravedlivý nepodléhá bázni, protože jeho život je založen na důvěře v.Boží lásku a Boží milosrden
ství. Proto se v Novém zákoně připomíná, že věřící nemají podléhati nemístné bázni: „Bůh nám zajisté nedal ducha bázlivosti, nýbrž moci a lásky a roz
vahy.“
2 T im 1,7N ebojím se tisíců lidu, k te rý se vůkol m ne utábořil.
P ovstaň, P ane, pom oz mi, Bože m ů j! 2 3,7 I když m i p ro jít je s t údolím stín u sm rti, n eb o jím se zlého. Neboť ty jsi se m nou; kyj tv ů j a h ů l tvá, ty jsou
potěchou mou. Z 22,4
H ospodin je světlo m é a spása m á, koho bych se m ěl b áti? H ospodin je s t ochránce m ého života, koho bych se lekal? Byť i táb o r v o jsk a p ro ti m ne povstal, n e le k á se m é srdce, kdyby se zdvihla p ro ti m ě i válk a, já přece je n
doufám . Z 26,1,3
Bůh je s t n aše útočiště a síla, pom ocník v ú tra p á c h velm i osvědčený. P roto se nebojím e, byť se zem ě třá sla , byť
i h o ry se řítily do m oře.
Z
45,1 nP roč bych m ěl se b á ti za zlých dob, sv írán js a zlobou
úskočníků. 2 48,6
O Boha o přen jsa velebím sliby m i dané. V B oha d ů v ěru m a je nebojím se. Co by m i m ohli u čin iti lidé? 2 55,5
H ospodin je p ři m ně, nebojím se; co by m i m ohl u čin it člověk? H ospodin se m nou je s t m ým pom ocníkem a já — hledím v ítězn ě n a své n ep řátele. 2 117,6 n
S p át když pů jd eš, nebudeš se b áti, odpočívati, sladce budeš sn íti; neb u d e le k a t se ti n á h lé h růzy, a n i když p ři- 35
g kvačí b o u ře n a bezbožné; neboť H ospodin bude po tvém boku, u ch rán í nohy tvé, abys nebyl lapen. P řís 3,24 n
E jhle, B ůh je S pasitel m ůj! D oufat m ohu bez obavy.
Ano, m á síla a sláva je s t H ospodin, neboť on sta l se m ou
spásou. Is 12,2
N eboj se, neboť já jsem s tebou, n ev ik lej se, neboť já jsem B ůh tv ů j, posiluji tebe a p om áhám tobě, drží tě p ra vice m á vítězná. Neboť já H ospodin jsem , B ůh tv ů j, který tě drží za ru k u a řík á tobě. N estrach u j se, jáť pom áhám
tobě! Is 41,10.13
„A však n y n í“ — ta k to m lu v í H ospodin stv o řitel tv ů j, Jakobe, tv ů rce tv ů j, Israeli — „neboj se, neboť vykoupil jsem tebe; nazval jsem tě tvým jm én em : m ů j Jsi ty.“
K dyž p ů jd eš vodam i, b u d u s tebou, nebo řek am i, n e p ři
k ry jí tě ; když budeš choditi v ohni, nespálíš se, plam en
neb u d e h o ře ti na tobě. Is 43,1 n
N estrach u j se před nám i, neboť já jse m s tebou, abych
tě v y trh l, dí Hospodin. J e r 1,8
N edopouštěj, abych m ysli pozbyl, ty m á n a d ě je za dob
u trp en í! J er 17,17
V ám však svým p řátelů m p rav ím : N ebojte se těch, kdo z a b íje jí tělo, a potom n em ají, co by je š tě udělali. Ale u k áži vám , koho se m áte b áti: B ojte se toho, kdo u sm rtí a m á je š tě m oc u v rhnout! do pekla. Ano, p ra v ím vám ,
toho se bojte! L k 12,4—5
A kdy by vám m ohl uškodit!. B u d ete-li h o rliv í k dobru.
K dybyste v šak trp ě li p ro spravedlnost, js te blažení. Ne
b o jte se je jic h hrozeb, an i se n e le k e jte ; ale sv a tě se cho
v e jte v P án u , v K ristu ve svém srdci buď te vždy hotovi k obhajobě p ře d každým , kdo se v ás p tá po důvodech
v aši n ad ěje . 1 P etr 3,13-15
Co ted y k to m u ře k n e te ? J e - li B ůh s nám i, kdo proti
nám ? M m 8,31
36
B D Ě L O S T B Bdělost je starostlivá pozornost k něčemu.
B dělost
je především ctnost křesťanů.
SBS 44Člověk m o u d rý p ři všem je staro stliv ý , a za d nů h řích ů p iln ě se v a ru je lhostejnosti. S ir 18,27
Blaze člověku, k te rý poslouchá m ne, k te rý u d v e ří m ých každý den bdí, pozor dává u v e ře jí b ra n m ých. Přís 8,34
B děte tedy, nebot n evíte, v k te ro u h o d in u v áš P án p řijd e. Ale to vězte, že kdyby h o spodář věděl, v k te ro u noční h líd k u p řijd e zloděj, jistě by bděl, a nen ech al by si p ro k o p ati dům . T edy i vy b u d te p řip rav en i, poněvadž nevíte, v k te ro u hodinu p řijd e Syn člověka. M t 24,42 n
T ehdy bude podobno k rálo v stv í neb esk é deseti pannám , k te ré si vzaly lam py a vyšly v stříc ženichovi. P ě t z nich bylo pošetilých a p ě t rozum ných. P ě t pošetilých to tiž vzalo lam py, ale nevzaly s sebou olej. R ozum né si však vzaly s lam p am i do n ádobek o l e j . . . M t 25,1—13
B děte a m o d lete se, ab y ste n ep řišli do pokušení. Duch je zajisté ochotný, ale tělo slabé. M t 26,41
D ejte pozor, bděte, nebot nevíte, k dy je te n čas. Jak o člověk, k te rý odcestoval, zanechal svůj dům a dal svým služebníkům moc, podle práce každého, v rá tn é m u p a k p ři
kázal, aby bděl. B děte tedy, neboť n evíte, kdy p án dom u p řijd e , zda večer, či o půlnoci, či za k u ro p ěn í, či rán o , aby vás, až se z n en ad án í v rá tí, n en ale zl spící. A co v ám p ra vím , všem p rav ím : B děte! M k 13,33 n M ějte b e d ra p ře p á sá n a a hořící lam py, a b u d te podobni lidem , k te ří oček áv ají svého pána, až se v rá tí ze svatby, aby m u h n ed otevřeli, ja k m ile p řijd e a zatluče. B laze těm služebníkům , k te ré P á n po svém p říchodu nalezne vzhůru.
L k 12,35 n P roto b d ěte a m odlete se v každé době, ab y ste byli uznáni za hodny u n ik n o u tti to m u všem u, co se m á stát, a sta n o u ti p ře d Synem člověka. L k 21,36 37
15 P roto, kdo se dom nívá, že stojí, hleď, ať nepadne!
1 K or 10,12 B děte, s tů jte ve víře, je d n e jte m užně a buď te silni.
1 K or 16,13 Nuže, nespěm e jak o ostatní, ale bd ěm e a buďm e
střízliví! 1 T hes 5,6
Buďte ted y poctiví a střízliv í k m odlitbám . 1 P etr 4,7 B uď te střízliví, bděte! Neboť váš p ro tiv n ík , ďábel, obchází jak o řvoucí lev a hledá, koho by pohltil. 1 P etr 5,8 Probuď se a utvrď zbytky, k te ré byly n a u m ře n í; neboť jsem neshledal, že tvé sk utky jsou dovršeny p ře d m ým
Bohem . Z je v 3,2
Hle, přicházím jak o zloděj. B lažen, kdo bdí a o p a tru je si šaty, aby nechodil n ah ý a nebylo v id ět jeh o hanbu.
Z je v 16,15
B E Z B O Ž N O S T
Bezbožnost je hřích proti nábožnosti. Upírá Bo
hu povinnou čest, nebo ji vzdává způsobem nená
ležitým. Ve Starém zákoně se kryje často pojem bezbožnosti s pojmem „hříšník“.
Viz H řích
B I Ř M O V Á N I
Biřmování je svátost, ve které pokřtěný člověk vkládáním biskupovy ruky, mazáním sv. křižmem a slovy biskupovými bývá posilněn od Ducha Sv., aby svou víru statečně vyznával a podle ní byl živ.
P o K at 144 K dyž apoštolé v Jeru zalém ě uslyšeli, že S am aria p řija la Boží slovo, poslali k nim P e tra a Ja n a . Ti ta m p řišli a 38 m odlili se n ad nim i, aby p řija li D ucha svatého. D oposud
