K v ý v o ji cílu a obsahu středníh o č lá n k u česk o slo ven sk é v ý ch o v n é v z d ě lá v a c í so u sta v y
XV. sjezd KSČ a poslední jednání vrcholných orgánů KSČ, jež se zabý
valy otázkami výchovy a vzdělávání, vytyčily pedagogické teorii i praxi závažný strategický úkol —■ prohloubit demokratizaci výchovy a vzdělá
vání, a to zejména tím, že se vytvorí podmínky pro poskytování úplného středního vzdělání většině mládeže a posléze veškeré mládeži.
Realizace tohoto požadavku dovrší proces započatý téměř před třiceti lety po vítězství pracujícího lidu v Československu vytvořením jednotné základní školy v roce 1948. Je zákonitým důsledkem změn, které v socia
listické společnosti vyvolává rozvoj výroby, ekonomiky, vědy a techniky, politické i kulturní sféry našeho života.
Naše socialistická společnost si klade jako jeden ze základních úkolů demokratizovat výchovu a vzdělávání. Činí ták z hlubokého přesvědčení o významu výchovy a vzdělávání pro rozvoj osobnosti každého jednotlivce a celé společnosti. Výchova a vzdělávání patří k základním právům obča
na socialistické společnosti, neboť jsou prostředkem jeho přípravy jak pro to, aby se tvořivě uplatnil v životě a v práci, ták pro to, aby uměl prospěš
ně využívat možností, které mu tato společnost nabízí a poskytuje. Je současně předpokladem dalšího společenského pokroku. Prohlubující se dělba práce, změny v obsahu i v povaze pracovních činností, utvářející se socialistický způsob života se promítají do nových nároků na člověka: jen člověk vysoce vzdělaný, schopný přizpůsobovat se měnícím se podmínkám a připravený pohotově reagovat na nové podněty, může zabezpečit uplat
nění výsledků vědy a techniky ve výrobě, může prosadit kvalitativní změ
ny v charakteru společenské práce a může realizovat socialistický způsob života.
Výchova a vzdělávání, jež vedou k rozvoji osobnosti člověka, se tak stávají faktorem, který výraznou měrou ovlivňuje další vývoj celé společ
nosti. Nejenže zvyšují její ekonomický potenciál, ale podněcují takové změny v její struktuře, které vedou k ž á d o u c í h o m o g e n i t ě v o b l a s t i e k o n o m i c k é , s o c i á l n í i d u c h o v n í .
Z uvedených sociálních funkcí výchovy a vzdělávání je patrné, že je může úspěšně plnit pouze výchova a vzdělání, které jsou záměrně s ohle
dem na tyto funkce koncipovány. Nové pojetí výchovy a vzdělávání, jak vyplývá ze stranických dokumentů z června 1976, proto zdůrazňuje vše
obecně vzdělávací polytechnický obsah vzdělávání, který poskytuje vý
razné Normativní možnosti a je východiskem pro odborné vzdělání i pro vzdělávání celoživotní. Podtrhuje nutnost vytvoření kontinuálního výchov
ně vzdělávacího celku s vnitřně logicky řazenými postupnými výchovně vzdělávacími cíli, obsahem i Normami, rozvrženého do dvanáctiletého vý
chovně vzdělávacího cyklu. Ze sociální Nunkce výchovy a vzdělávání dále vyplývá, že se takto koncipovaného úplného středního vzdělání má dostat pokud možno všem. Program středního vzdělávání realizovaný ve dvoule
tých a tříletých učebních oborech středních odborných učilišt z tohoto hlediska představuje minimální požadavek, jehož účelem je vytvořit před
poklady k tomu, aby i absolventi těchto učebních oborů mohli prostřed
nictvím dělených cyklů vzdělávání získat dalším studiem úplné střední vzdělání.
Program úplného středního vzdělání, koncipovaný v souladu se součas
nými sociálními funkcemi výchovy a vzdělání, v souladu s tendencemi ve výchově a vzdělávání v SSSR a ostatních bratrských socialistických stá
tech, představuje výrazný krok v procesu integrace cílů a obsahu česko
slovenské střední školy. Tento proces byl zahájen před třiceti lety vytvo
řením jednotné školy. Integrace cílů a obsahu se tehdy realizovala v rámci škol zajištujících povinnou školní docházku mládeže. Záhy však byly v závislosti na rozvoji socialistické společnosti vyvolány v život integrační tendence i v ostatních složkách školské soustavy. Projevovaly se sbližováním cílů a obsahu jednotlivých typů škol II. cyklu i sjednoco
váním obsahu vzdělávání v rámci jednotlivých typů škol. Tyto procesy jsou natolik významné, že bude podle našeho názoru užitečné věnovat zvláštní pozornost jejich jevové stránce .i podstatě.
V ý v o j i n t e g r a č n í c h t e n d e n c í v e f o r m u l a c í c h c í l ů a v e v y m e z e n í o b s a h u v ý c h o v y a v z d ě l á v á n í
Integrace výchovy a vzdělávání v rámci povinné školní docházky byla vyřešena vytvořením jednotné základní školy v roce 1948. Zákonem o zá
kladní úpravě jednotného školství byl učiněn významný krok k demokra
tizaci vzdělání, jež by zabezpečovala zvýšení úrovně vzdělanosti dbyvatel, a k odstranění intelektuální jednostrannosti vzdělávání. Zařazení tříletých učňovských škol, koncipovaných jako prostředek vzdělávání veškeré mlá
deže, která nestudovala na gymnáziích nebo na odborných školách, mezi tzv. školy třetího stupně bylo významným předpokladem k vytvoření reál
ného jednotného školského systému i k postupnému funkčnímu a obsa
hovému sbližování všech středních škol.
Proces sbližování cílů a obsahu středních škol byl podmiňován změnami společenských potřeb týkajících se přípravy člověka pro život ve společ
nosti. Tempo rozvoje socialistických výrobních vztahů, naší ekonomiky a ostatních oblastí společenského života udávalo také tempo tohoto pro
cesu.
Z hlediska sbližování jednotlivých typů středních škol se zpočátku nej
živější integrační tendence projevovaly v oblasti přípravy mládeže pro
dělnická povolání. Je pochopitelné, že tento nejmladší článek škol třetího stupně (později II. cykluj, který byl postaven před úkol pro něho zcela nový — zvyšovat úroveň všeobecného vzdělání dělnického dorostu — se v oblasti, v níž se jeho společenská funkce shodovala se společenskou funkcí ostatních škol, musel obsahově přibližovat těmto školám. Šlo tedy o jednosměrný proces sbližování, projevující se závažnými změnami v ob
sahu výchovy a vzdělávání učňů. Lze jej dokumentovat učebními plány, které svědčí o prudkém proniknutí všeobecně vzdělávací složky do obsahu přípravy mládeže pro dělnická povolání. Poprvé se do učebních plánů učňovských škol dostává všeobecně vzdělávací předmět naukové povahy
— čeština a slovenština — v roce 1946. Ten spolu s tělesnou výchovou a nově koncipovanou občanskou výchovou tvoří základ budoucí všeobec
ně vzdělávací složky přípravy pro dělnická povolání. V roce 1949 je do učebních plánů zařazena matematika, v roce 1950 ruština, v roce 1951 fyzika. Povahou přípravy pro dělnická povolání je dáno, že byla zpočátku neúměrně zdůrazňována průpravná funkce těchto předmětů, a tím dochá
zelo i k deformaci jejich obsahu. Zdůraznění průpravné funkce všeobecně vzdělávacích předmětů však na druhé straně přispělo k tomu, že se začaly hledat a zvýrazňoval vnitřní vazby mezi předměty všeobecně vzdělávacími a předměty odbornými. To vše přispělo ke krystálizaci polytechnického charakteru obsahu vzdělávání učňů, jak k ní dochází zvlášt výrazně v sou
časné době.
Důležitým mezníkem ve vývoji integračních tendencí projevujících se mezi jednotlivými typy středních škol se stalo usnesení ÚV KSČ z dubna 1959 o spojení školy se životem, které rozpracovalo závěry XI. sjezdu KSČ týkající se výchovy a vzdělávání. Toto usnesení reagovalo na situaci vzniklou ve školství po roce 1953, kdy došlo k prohloubení předělu mezi školami všeobecně vzdělávacími a školami odbornými. Znamenalo počá
tek kvalitativně nového integračního procesu v oblasti středních škol, charakterizovaného obousměrností sbližování všeobecného vzdělávání a přípravy k povolání.
V cílech škol připravujících mládež k povolání se nadále zdůrazňují požadavky, aby tyto školy poskytovaly žákům teoretické všeobecné vzdě
lání tak, jak to vyžaduje význam vědy pro všechny okruhy praxe. V cílech škol všeobecně vzdělávacích se naproti tomu nově akcentuje příprava žáků pro život a pro praktickou práci. Oba typy škol nadto stojí před úkolem zabezpečit pro převážnou většinu mládeže takové vzdělání, které by bylo možno považovat za úplné střední vzdělání.
Hlavním projevem a současně i nástrojem sbližování obsahu výchovy a vzdělávání na všech středních školách se stalo jednak záměrné, jednot
ně koncipované výchovné působení, jednak důsledná polytechnizace vzdě
lávání.
Jednotně koncipované a jednotně uskutečňované výchovné působení založené na marxismu-leninismu sjednocuje výchovně vzdělávací práci v rámci celé školské soustavy i mimo ni. Jím se realizuje jeden z hlavních úkolů školy při utváření nového člověka, společný všem druhům a typům škol. Proto mu věnovaly zvláštní pozornost i stranické orgány. Velký vý
znam pro formulaci jednotného pojetí komunistické výchovy mělo zase
dání ÚV KSČ v srpnu 1962 a na něm přijatý dokument ke zvýšení úrovně komunistické výchovy na školách.
Polytechnické pojetí vzdělání je pro socialistickou pedagogiku beze
sporu vždy základní požadavek vyplývající ze samé podstaty nově chá
pané sociální funkce výchovy a vzdělání. Samo pojetí polytechnizace vzdělání však procházelo dlouhým vývojem, který není ani dnes zcela ukončen.
V chápání polytechnizace vzdělávání se projevovaly a projevují dvě tendence. Jedna z nich zdůrazňuje polytechnizaci jako princip uplatňující se ve všech vyučovacích předmětech, druhá pojímá polytechnické vzdě
lání jako samostatný systém se specifickým výchovně vzdělávacím obsa
hem.
Obě pojetí mají své oprávnění, ale každé z nich obsahuje již samo v sobě zárodky nesnází, jež se objeví při pokusu o jejich realizaci. Ve zvlášt kontrastní podobě vyniknou nesnáze obojího řešení tehdy, srovnáme-li tu možnost aplikace v programu školy všeobecně vzdělávací a v programu škol zaměřených na přípravu pro povolání. Polytechnizace chápaná jako princip uplatňující se ve všech vyučovacích předmětech narážela ve vše
obecně vzdělávacích školách na nedostatek či absenci odborné složky obsahu vzdělávání, která by se stála reálným a přirozeným spojovacím článkem s praxí. Proto bylo nutné koncipovat samostatné vyučovací před
měty, které by byly zdrojem základního odborného obsahu vzdělání po
skytovaného v podobě uceleného systému. Naproti tomu polytechnizace chápaná jako zavádění nových obsahových struktur se v odborném škol
ství jeví jako prvek redundantní, který program výchovy a vzdělávání zbytečně zatěžuje. Těžiště řešení problému polytechnizace vzdělávání tkví zde ve vytváření jednotného, skloubeného a vnitřně propojeného systému vzdělávání adekvátního jak obecnému cíli výchovy a vzdělávání, tak cí
lům odborné přípravy.
Konkrétním projevem integračních tendencí projevujících se v oblasti středních škol v šedesátých letech a na začátku let sedmdesátých bylo zařazení laboratorních prací a cvičení, základů ekonomiky a organizace, základů administrativy, základů techniky, technického kreslení a dalších předmětů do učebních plánů gymnázií a postupné, třebaže v určité etapě přerušené posilování všeobecně vzdělávací složky v odborném školství, realizované např. zavedením druhého přírodovědného předmětu do učeb
ních plánů učebních oborů, zařazením dějepisu do učebních plánů čtyř
letých učebních oborů, zavedením náročnější varianty učebních osnov s posílením hodinové dotace všeobecně vzdělávacích předmětů, zavedením matematiky do posledních ročníků některých studijních oborů středních odborných škol apod.
Vedle sbližování obsahu výchovy a vzdělávání mezi jednotlivými typy středních škol, prováděného pomocí jeho polytechnizace, vznikají v dů
sledku změn společenské dělby práce výrazné integrační tendence i v rám
ci jednotlivých typů středních škol. Tyto tendence se projevují převážně v oblasti odborného školství. Mají však význam pro celý střední článek výchovně vzdělávací soustavy, nebol se jejich působením mění povaha odborné přípravy, zevšeobecňuje se a teoretizuje, a tím přibližuje přípravě v gymnáziích.
Rychle probíhající změny v povaze a obsahu práce ruší bezprostřední spojení mezi sférou přípravy k výkonu povolání a sférou vlastního výko
nu povolání. Příprava pro povolání je stále více pojímána jako obecná
príprava člověka pro uplatnění v určité profesní oblasti, která je dopl
ňována specializací pro výkon konkrétního povolání, a to nejednou opa
kovanou i několikrát v průběhu produktivního věku pracovníka. V důsled
ku takto pojímané přípravy pro povolání se mění i povaha mnohých učebních a studijních oborů. Vznikají obory širokého profilu, které in
tegrují několik tradičních oborů.
Mění se obsah přípravy pro povolání. Dochází k intelektualizaci přípra
vy pro povolání, k zdůraznění významu její teoretické složky. To dává předpoklady ke koncipování takového obsahu vzdělávání, v němž tvoří jednotu složka všeobecná a odborná, prvky materiální a formální, část teoretická a praktická.
Protože nároky na kvalitu přípravy člověka pro uplatnění v práci a v životě stoupají tak, že je ve většině případů může uspokojit vzdělání, jež dosahuje úrovně úplného středního vzdělání, integrují se v rámci přípravy mládeže pro dělnická povolání organizační formy přípra
vy tak, že vznikají kontinuální výchovně vzdělávací cykly poskytu
jící úplné střední vzdělání v podobě čtyřletých učebních oborů s maturi
tou a cykly dělené, které umožňují pracovníkům získat úplné střední vzdělání absolvováním studijního směru střední školy pro pracující buď bezprostředně po vyučení, nebo s určitým časovým odstupem.
Tendence sbližování, jež se již řadu let prosazují ve vývoji cílů a obsahu středních škol, odpovídají tendencím, jež se objektivně projevují ve vývoji celé společnosti. V období vědeckotechnického rozvoje dochází ke zrych
lování všech společenských procesů a v důsledku toho i k intenzívním změnám společenských potřeb. Takové změny postihují i oblast potřeby adekvátně připravených lidí, schopných zabezpečovat další rozvoj spo
lečnosti. Tyto změny se projevují i v tom, že výchova a vzdělávání získá
vají novou společenskou funkci. Jsou prostředkem obecné přípravy člo
věka pro plnění jeho společenských rolí. Musí ho nejen vyzbrojovat věděním, ale musí utvářet i jeho obecné schopnosti orientovat se v nové situaci, přizpůsobovat se měnícím se podmínkám, musí ho motivovat k dal
šímu soustavnému celoživotnímu vzdělávání. Tato společenská funkce je společná všem druhům vzdělání, všem typům středních škol. Je proto podnětem pro další obsahové a funkční sbližování všech středních škol.
I n t e g r a č n í t e n d e n c e u v n i t ř s y s t é m u v ý c h o v y m l á d e ž e p r o d ě l n i c k á p o v o l á n í
Koncipování a rozvíjení nového obsahu výchovy budoucích dělníků není tedy voluntaristickou činností osvíceného pedagoga-teoretika, ale je to vědecký proces správného odrážení objektivních požadavků vývoje mate
riální výroby a služeb i celé naší společnosti. Proto je třeba veškeré úvahy o žádoucí povaze obsahu výchovy a vzdělání budoucích dělníků vyvozovat z analýzy požadavků a potřeb socialistické společnosti.
Obsah současné výchovy mládeže pro dělnická povolání jeví výrazné integrační tendence. Původně velmi diferencovaná a specializovaná obsa
hová příprava budoucích dělníků se stále více sceluje, vnitřně sjednocuje, nabývá ucelenějšího a univerzálnějšího charakteru. Integrační tendence v obsahu výchovy mládeže pro dělnická povolání probíhají na různých
úrovních (makroúrovni i mikroúrovni), týkajících se téměř každého prvku celkového obsahu přípravy.
Tyto integrační tendence jsou zásadně podmiňovány, determinovány z oblasti dělnické práce i změnami života celé společnosti, i když obsah výchovy má do určité míry i svůj vlastní vnitřní pohyb.
Podmínky života socialistické společnosti a podmínky vědeckotechnické revoluce mění, jak víme, zásadním způsobem požadavky na výchovu kva
lifikovaných dělníků, na výchovu celé osobnosti člověka. Hlavním deter- minačním faktorem z ekonomické oblasti, z oblasti materiální výroby s důsledky na současný i budoucí obsah výchovy budoucích dělníků ( pře
devším na jeho odbornou složku) je zákonitost procesu postupného pře
nosu fyzických i nervových pracovních funkcí člověka na výrobní pro
středky. To vyžaduje jak novou koncepci celkové přípravy budoucích dělníků, tak novou koncepci všech jejích složek — složky všeobecně vzdělávací, odborně teoretické i odborně praktické a samozřejmě i poly
technické. A to s důrazem na jejich vnitřní propojenost, integrovanost.
Jak bylo již vzpomenuto, »polytechnizace chápaná jako zavádění no
vých obsahových struktur se v odborném školství zejména v systému výchovy mládeže pro dělnická povolání jeví jako složka redundantní«.
V systému výchovy mládeže pro dělnická povolání se zdá oprávněnější požadavek, který razí někteří sovětští pedagogové, a to požadavek reali
zace tzv. polytechnického principu. Cituji: »Základem realizace polytech
nické funkce dané soustavy a jejích elementů je polytechnický princip ve vyučování ve středních odborných učilištích. Tento princip má dva aspek
ty: obsahový a procesuálni. První předurčuje polytechnický obsah základ
ních pedagogických dokumentů a druhý způsob objevování tohoto obsahu učitelem nebo mistrem a jeho osvojování učni.«1)
Faktorem, který spíná a propojuje jak na makroúrovni, tak na mikro
úrovni složky a prvky systému výchovy mládeže pro dělnická povolání, je ledy polytechnický princip. Přitom podle vzoru sovětských vědců rozlišu
jeme jeho dvě základní funkce, funkci obecně polytechnickou a funkci specificky profesionálně polytechnickou. Funkci obecně polytechnickou plní v našich podmínkách zejména odborně teoretická složka přípravy mládeže pro dělnická povolání. Obsah této složky již dnes je a měl by být i nadále hlouběji zaměřen na »rozpracování a studium obecných principů, zákonitostí využívání a metod konstrukce a fungování technických systé
mů vzniklých na základě poznaných vlastností a zákonů přírody slouží
cích k uspokojování dozrálých společenských potřeb a ke zvyšování efek
tivnosti praktické činnosti lidí«.2)
Funkci specificky profesionálně polytechnickou plní v našich podmín
kách především systém praktického odborného vyučování — odborný vý
cvik.
Nelze zapomenout, že odborná složka výchovy mládeže pro dělnická povolání »má jak rysy obecné, tak specifické zvláštnosti podmíněné cha
*) Atutov, P. R.: P o l i t ě c h n i č e s k i f e o s n o v y p o d g o t o v k i k v a l i j i c i r o v a n n y c h r a b o č i c h v ś r e d n i c h P T U ( P o l y t e c h n i c k é z á k l a d y v p ř í p r a v ě k v a l i f i k o v a n ý c h d ě l n í k ů v e s t ř e d n í c h o d b o r n ý c h u č i l i š t í c h ) . Sov. pedagogika, 1977, č. 2, s. 57.
2) Komárov, V. D.: S p e c i f i č n o s t p r e d m e t a t ě c h n i č e s k i c h n a u k . ( S p e c i f i č n o s t p ř e d m ě t u t e c h n i c k ý c h v ě d ) . In: N a u č n o - t e c h n i č e s k a f a r e v o l j u c i j a i n ě k o t o r y j e p r o b l e m y t e c h n i - Č e s k i c h n a u k . Leningrad, VNIIPTO 1970, s. 43.
rakterem povolání, pro které mládež připravujeme (skupinami různých profesí). V této souvislosti musí být při rozpracování odborné složky vý
chovy zdůrazněn didaktický princip unifikace a diferenciace, v komplexu zahrnující jak požadavky na profesionální specializaci dělníka, tak na univerzalizaci jeho práce«.3)
Další rozvoj výchovy mládeže pro dělnická povolání, vytváření podmí
nek pro všestranný rozvoj osobnosti budoucích dělníků vidíme tedy mimo jiné ve správně koncipovaném polytechnickém vzdělávání, resp. ve správ
né aplikaci polytechnického principu a jiné aplikaci, k níž se přistupuje s plným respektováním obecných i specifických výchovně vzdělávacích cílů včetně kvality i kvantity objektivně daných podmínek jejich realizace na tom kterém typu střední školy a oboru.
Změny charakteru práce vyžadují, aby budoucí dělníci měli možnost širšího pracovního uplatnění při menší fyzické (někdy též psychické) námaze. Respektování tohoto požadavku vede k vyšší teoretické úrovni dělníků, ke zvýšení jejich pracovní mobility.
Současné pojetí odborné složky obsahu výchovy budoucích dělníků, re
prezentované především odbornými teoretickými předměty, jim umožňuje poznávat složitá elektromechanická zařízení, zařízení chemická, hydrau
lická apod. Vědomosti tohoto druhu mají obecně technický, univerzální charakter.
Obsah výchovy a vzdělání budoucích dělníků respektuje a musí i nadále respektovat jak současné, tak zejména budoucí požadavky ekonomické i požadavky života socialistické společnosti. Musí být zaměřen na studium koncepce i principů činnosti nových mechanismů a strojních zařízení, které jsou konstruovány na principu využívání nejnovějších výsledků přírodních i společenských věd. Od budoucího dělníka to vyžaduje hlubší znalosti z matematiky, fyziky, chemie, elektrotechniky, mechaniky atd.
Současný dělník začleněný v automatizované výrobě určitého stupně neopracovává již materiální pracovní předměty, ale proudy informací, které ho informují o průběhu často mnohorozměrných technologických procesů. Tyto podmínky vyžadují nové způsoby pracovních reakcí dělníka, předpokládají vypracování zcela nových vlastností osobnosti, jako jsou např. smělost a energičnost při rozhodování, schopnost rychlého a samo
statného řešení náhle vzniklých situací atd. Tyto nové vlastnosti osobnosti kvalifikovaného dělníka začínají vystupovat jako nové složky jeho profe
sionální kvalifikace, jako nezbytné požadavky výroby.
Výchova těchto nových vlastností vznáší nové požadavky na systém výchovy budoucích dělníků, na organickou jednotu složek všeobecně vzdělávací polytechnické, odborné teoretické a odborné praktické — od
borného výcviku. Vytváření jednoty, integrování těchto základních složek má velký sociálně ekonomický význam. Vede nejen ke zvládnutí konkrét
ních forem dělnické práce, dělnických povolání, ale současně vede i k teoretickému a praktickému pochopení smyslu obecných, vědeckých základů současné techniky a technologie. Proces integrace jako proces prorůstání, prolínání, vnitřního i vnějšího propojování všech složek i prv
3) B e lja je v a , A. P .— S ta k , N . G.: V z a i m n o j e o t n o š e n i f e p r o f e s s i o n a l n o j i o b š č e o b r a z o - v a t ě l n o j p o d g o t o v k i t r u d a š č i c h s j a v ś r e d n i c h p r o j t ě c h u č i l i š č a c h ( V z á j e m n ý v z t a h o d b o r n é a v š e o b e c n ě v z d ě l á v a c í p ř í p r a v y p r a c u j í c í c h v e s t ř e d n í c h o d b o r n ý c h u č i l i š t í c h }. S o v ě t s k á p e d a g o g ik a , 1 9 7 7 , č . 1, s. 48.
ků komplexu systému výchovy mládeže pro dělnická povolání do podoby jednotného vnitřně uceleného a současně diferencovaného systému vytvá
ří základní podmínky k všestrannému rozvoji osobnosti budoucího dělníka.
Uvážíme-li závislost obsahu výchovy mládeže pro dělnická povolání na vývoji techniky jako zpředmětněné vědy, pak lze vzhledem k perspektivě říci, že teprve za podmínek vysoce rozvinuté automatizace výroby a obec
né polytechnické vzdělanosti budoucích dělníků může se v životě realizo
vat Marxova teze o zániku podřízenosti člověka dělbě práce, o zániku protikladu mezi prací fyzickou a rozumovou a o nejdůležitější změně práce chápané dosud jako prostředku pro život v první a základní lidskou po
třebu.
Efektivnost společenské výroby je závislá na kvalitě a kvantitě v ní uplatňovaných vědeckých poznatků. Vědecké poznatky se prosazují do výrobních procesů dvojím způsobem: jednak prostřednictvím nové tech
niky, nových výrobních technologií — nových výrobních prostředků, jed- nak prostřednictvím vyzbrojenosti dělníků těmito novými poznatky.
Důsledně polytechnický pojatým obsahem přípravy mládeže pro děl
nická povolání jsou tedy podmíněny integrační procesy v tomto subsysté
mu výchovy a vzdělávání mládeže a středním článku vůbec. Podstata polytechnických poznatků odráží povahu vzájemně spojených, integrova
ných pojmů a zákonů věd, které odhalují obecné, vědeckotechnické, eko- nomickoorganizační stránky současné výroby. To zdůrazňuje funkcionální povahu těchto poznatků. Tím vzniká základ možnosti a realizace komplex
ní integrace v přípravě mládeže pro dělnická povolání.
Složky přípravy mládeže pro dělnická povolání plní svou polytechnic
kou funkci tehdy, jestliže zabezpečují pochopení obecných, perspektivních stránek současné techniky, vědecké základy výrobních technologií, smysl a funkci lidské práce vůbec. Polytechnická funkce odborného výcviku se např. plně realizuje pouze tehdy, jestliže mimo své vlastní pracovněvý- chovné zaměření integruje do sebe i cíle společenskopolitické a morálni.
Polytechnický princip se v obsahu práce budoucích dělníků realizuje např. tím, že žáci si ujasňují obecné, vědecké základy současné výroby, její organizační a ekonomické stránky tím, že se v určité míře seznamují, resp. i podílejí na řízení výroby.
Zvyšování úrovně polytechnické výchovy budoucích dělníků vyžaduje a předpokládá především obsahovou spojitost, integrovanost jak na mákroúrovni, ták na mikroůrovni. Toho může být dosaženo pouze tehdy, když bude polytechnický princip sledovat celá výchovně vzdělávací sou
stava.
P o j e t í p o ž a d a v k u s b l i ž o v á n í c í l ů a o b s a h u v d a l š í m r o z v í j e n í č e s k o s l o v e n s k é v z d ě l á v a c í s o u s t a v y
Mění-li se vlivem vědeckotechnického rozvoje struktura společenské dělby práce a povaha i obsah pracovních činností ták, že se v jednotli
vých povoláních stále více jako determinanty prosazují obecné technolo
gické, organizační a řídící principy, stírá-li se v mnoha případech rozdíl mezi dělnickými činnostmi a činnostmi tradičně chápanými jako součást technickohospodářských povolání, musí se měnit i obsah přípravy člověka
pro uplatnění v povolání. Posiluje se význam všeobecně vzdělávací obsa
hové složky, roste úloha osvojení základních, tj. odborných obecných po
znatků, zvyšuje se váha těch procesů, v nichž se utváří a upevňují kom
plexy schopností člověka.
Rozšiřuje-li se účast občanů na řízení společnosti, pronikají-li stále intenzivněji do praxe prvky nového způsobu života, přísluší výchově a vzdělávání úkol vybavovat člověka takovými dispozicemi, jež mu umožní plnit odpovídajícím způsobem i jeho mimoprofesní společenské funkce.
Takto připravit a vyzbrojit člověka může pouze takové vzdělávání, které není časově limitováno, ale přesto je koncipováno jako systém návazných etap a relativně ucelených cyklů. Základním cyklem je dvanáctiletý cyk
lus výchovy a vzdělávání, který poskytuje mladým lidem takové vzdělání, jež je možno charakterizovat jako úplné střední vzdělání.
Společenská funkce tohoto vzdělávání určuje, že musí jít o vzdělání v jádře obsahově integrované, jednotné pro všechny mladé lidi. Přetrvá- jící společenská dělba práce však vedle toho vyžaduje, aby byla příprava odborníků diferencována. Proto projekt dalšího rozvoje československé výchovně vzdělávací soustavy rozděluje střední článek školské soustavy do tří vzdělávacích proudů, jež představují střední odborná učiliště, střední odborné školy a gymnázia. V nich docházejí integrační tendence nového výrazu.
Školy tvořící střední článek výchovně vzdělávací soustavy se funkčně obsahově sbližují. Nejde pouze o to, že všechny tyto školy zabezpečují poslední dva ročníky povinné školní docházky veškeré mládeže, jejíž obsah si musí být co nejbližší. Jde i o setření strohých předělů mezi spe
ciálním zaměřením jednotlivých typů škol. Cílem výchovy a vzdělávání ve středním odborném učilišti je nejen příprava mládeže k výkonu dělnic
kých povolání, ale v učebních oborech poskytujících úplné střední vzdě
lání vedle toho i příprava pro některé technickohospodářské funkce pro
vozního charakteru a příprava pro další celoživotní vzdělávání, popřípadě i pro studium na vysoké škole. Střední odborné školy budou při zachování své základní orientace na přípravu mládeže k výkonu technických a hos
podářských funkcí poskytovat kvalifikaci pro výkon některých dělnických povolání a samozřejmě stejně jako střední odborná učiliště a gymnázia budou i ony utvářet předpoklady žáků pro další vzdělávání. Podobně i gymnázia si kladou za cíl připravit žáky nejen pro studium na vysoké škole, ale i pro přímé uplatnění v praxi, af již v oblasti dělnických čin
ností, nebo činnosti technickohospodářských.
S ohledem na tyto shodné prvky cílů středních škol existuje stále se zvětšující oblast obsahu výchovy a vzdělávání, která je v programech středních škol totožná.
Obsahové sbližování škol středního článku výchovně vzdělávací soustavy se projevuje velice konkrétně změnami v učebních plánech jednotlivých typů středních škol. Projekt dalšího rozvoje československé výchovně vzdělávací soustavy počítá s tím, že např. ve čtyřletých učebních oborech stoupne podíl všeobecně vzdělávacích předmětů až na 44 procent vyučo
vacího času. V učebních plánech studijních směrů zabírá doba vyhrazená všeobecně vzdělávacím předmětům až 64 procent vyučovacího času. Jde přitom o všeobecně vzdělávací předměty, v jejichž obsahu jsou zvýrazněny polytechnické prvky.
V učebních plánech středních odborných škol je všeobecně vzdělávacím předmětům vyhrazeno až 50 procent času. Je však samozřejmé, že podíl všeobecného polytechnického vzdělání Je v obsahu přípravy na středních odborných školách ještě vyšší, neboť mnohé základní odborné předměty obsahují řadu prvků všeobecně vzdělávacích. V obsahu vzdělávání na gym
náziích dochází rovněž k důsledné polytechnizaci, a to zvláště v přírodo
vědných předmětech. Nově se koncipuje složka poskytující základní od
borné vzdělání, zajišťovaná komplexním vyučovacím předmětem základy výroby a odborné přípravy, provozní praxí, účastí žáků na veřejně pro
spěšné činnosti a na činnosti zájmové.
Výsledky sbližování cílů a obsahu středního článku výchovně vzdělávací soustavy vytvářejí předpoklady k tomu, aby v souladu s trendy projevu
jícími se ve všech oblastech společenské praxe mohl perspektivně vznik
nout nový typ střední školy, která by byla jednotná a vnitřně diferenco
vaná, obsahově konzistentní v rámci celého dvanáctiletého cyklu, schopná splnit vytyčený úkol — poskytovat veškeré mládeži úplné střední vzdě
lání.
VÁCLAV C lSA Ř
