Hlavní práce8930_xkuts03.pdf, 1.9 MB Stáhnout

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE

FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2008

Silvie Kutálková

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahů

Obor: Mezinárodní obchod

Vzdělávací program Evropského sociálního fondu – aplikace na projekt „Event marketing

v cestovním ruchu“ pro ČR

Vypracovala: Silvie Kutálková

Vedoucí bakalářské práce: Doc. RNDr. Václav Kašpar, CSc.

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Vzdělávací program Evropského sociálního fondu – aplikace na projekt „Event marketing v cestovním ruchu“ pro ČR vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Praze dne 30. dubna 2008 …………...………..

Podpis

Poděkování:

Ráda bych poděkovala vedoucí práce Doc. RNDr. Václavu Kašparovi, CSc. za jeho odborné vedení při zpracování mé bakalářské práce, za jeho ochotu, vstřícnost a věnovaný čas.

OBSAH

Úvod ... 6

1 Strukturální fondy... 8

1.1 Význam strukturálních fondů pro členské státy EU... 8

1.2 Sociální politika EU ... 13

1.3 Rozpočet EU... 15

2 Evropský sociální fond ... 18

2.1 ESF – význam a využití... 18

2.2 Využití programu pro ČR 2004 – 2006 v OP Rozvoj lidských zdrojů... 21

2.3 Využití programu pro ČR 2007 – 2013 v OP Lidské zdroje a zaměstnanost... 23

3 Aplikace projektu „Event marketing v cestovním ruchu“ ... 25

3.1 Výběr projektu... 25

3.2 Analýza projektu ... 26

3.3 Vlastní realizace projektu ... 26

3.3.1 Analýza činnosti realizátora Guarant International, spol. s r.o. ... 26

3.3.2 Požadavky ESF EU na realizátora projektu ... 28

3.3.3 Koordinace projektu Ministerstvem pro místní rozvoj ČR ... 34

3.3.4 Návrh projektu realizátorem... 36

3.3.5 Realizace cyklu vzdělávacích workshopů... 43

4 Realizace workshopu v Ústí nad Labem ... 50

4.1 Návrhy řešení situace na zatraktivnění kraje pro cestovní ruch ... 55

4.2 Potenciál zatraktivnění Uherského Hradiště... 57

5 Hodnocení projektu... 60

5.1 Doporučení pro další organizátory ... 61

Závěr ... 63

Zdroje ... 65

Úvod

Česká republika vstoupila v květnu 2004 do Evropské Unie. Tímto vstupem se zavázala akceptovat a plnit celý soubor povinností a závazků shromážděných v unijních zákonech, předpisech, normách a dalších legislativních nařízeních. Z členství v EU však recipročně plynou i práva, nároky a mnohé výhody. České republice, jako novému členu, se naskytla možnost čerpat finanční prostředky z evropských strukturálních fondů, podobně jako všem ostatním členským zemím EU. Užití strukturálních fondů EU je podřízeno společným cílem postupného vyrovnávání životní úrovně ekonomicky slabších zemí se zeměmi silnějšími a vyspělejšími. Strukturální fondy jsou jádrem regionální a strukturální politiky, které jsou používány jako grantové nástroje pro spolufinancování projektů.

Téma financování vzdělávacích programů EU jsem si zvolila pro svoji bakalářskou práci, neboť se domnívám, že se jedná o aktuální, perspektivní a dynamicky se rozvíjející oblast, která mě osobně rovněž velmi zajímá. Lidský kapitál a potenciál je bohatství každé společnosti, národa či společenství , jenž by mělo být neustále podporováno, rozvíjeno, a na jehož základě může ekonomika stavět a dále se dynamicky rozvíjet.

Právě na zvyšování úrovně kvalifikace a rozvoje zaměstnatelnosti je zaměřena činnost Evropského strukturálního fondu.

Jako téma této práce jsem si konkrétně vybrala jeden ze vzdělávacích programů v ČR –

„Event marketing v cestovním ruchu“, spolufinancovaný Evropským sociálním fondem, který se zabývá zvyšováním kvalifikace odborníků v cestovním ruchu. Tento projekt, mohu posoudit jak z organizační stránky (spolupracuji s firmou, jenž tuto zakázku vyhrála), tak z pohledu účastníka, jenž se tohoto workshopu aktivně zúčastnil. Díky své pozici člena organizačního týmu a současně i účastníka workshopu, mohu nezávisle a objektivně posoudit klady a nedostatky workshopu ze stránky organizační i obsahové, což je mimo jiné jádrem a dalším úkolem bakalářské práce.

Hlavním cílem mé bakalářské práce je přiblížit čtenáři problematiku strukturálních fondů, možnosti čerpání a poskytování podpory k realizaci projektů financovaných jejich prostřednictvím, konkrétně pak využitím Evropského sociálního fondu, jenž je zaměřen na financování neinvestičních projektů.. V mé práci se pokouším o propojení části

teorietické s praktickým využitím finanční podpory fondu ESF, jež prezentuji na vzdělávacím projektu „Event marketing v cestovním ruchu“.

První část mé práce si klade za cíl přispět k lepší orientaci čtenáře v celkové problematice strukturálních fondů - obzvláště na Evropský sociální fond, rozpočet EU, sociální politiku EU a na využití operačního programu Rozvoj lidských zdrojů.

V praktické části představuji vzdělávací projekt „Event marketing v cestovním ruchu“, jenž se zaměřuje na zvyšování odborné kvalifikace pracovníků v oblasti cestovního ruchu.

Projekt spadá do programového období 2004 – 2006 v rámci OP Rozvoj lidských zdrojů, jenž je spolufinancován Evropským sociální fondem a státním rozpočtem ČR. V této části provádím analýzu projektu a seznamuji čtenáře práce s cíly a plány projektu, neboť při žádání o dotace ze strukturálních fondů je přesné a adresné vytyčení cílů a plán podstatnou, ne –li nejdůležitější a rozhodující částí.

Porovnávám zde taktéž požadavky ESF na realizátora projektu s jeho vlastním návrhem a konečnou realizací vzdělávacího projektu.

Zpracování projektu věnuji zvýšenou pozornost jak z hlediska organizační, tak ze stránky vzdělávací. V této kapitole se blíže zaměřuji na proces organizačního zajištění akce. Je zde podrobně popsán plán činností i s harmonogramem prací.

Významná část mé práce je věnována konečnému výstupu organizačních činností, a to prvnímu z cyklu pěti jednodenních workshopů v Ústí nad Labem.

Dalším cílem mé práce je zhodnocení přínosu projektu pro oblast cestovního ruchu, předložení několika návrhů na zatraktivnění kraje a regionu, ve kterém se workshop konal a předložit obdobné návrhy a doporučení pro město a region mého bydliště. V neposlední řadě vyjadřuji i několik připomínek týkajících se realizace projektu, a předkládám obecná doporučení pro přípravu projektu, která mohou sloužit dalším organizacím, které budou se svými projekty žádat o dotaci v rámci strukturálních fondů EU.

1 Strukturální fondy

Zkušenosti s čerpáním prostředků z Evropské unie mohla Česká republika získat již z fondů předvstupní pomoci. Tyto fondy jsou určeny pro kandidátské země, které mají problémy s plněním podmínek pro vstup do EU. ČR využívala předvstupní nástroje programu Phare, ISPA a SAPARD. Pro nové kandidátské státy je nově k dispozici program IPA.

Phare (Poland and Hungary: Assistance for Restructuring their Economies)

Z fondu Phare původně čerpalo jen Maďarsko a Polsko, poté další přistupující země a nyní i Bulharsko a Rumunsko. Z fondu byly čerpány prostředky na pomoc při transformaci zemí střední a východní Evropy, dále program financoval projekty určené na přípravu vstupu kandidátských států do EU. Phare mělo za úkol hospodářsky a politicky sblížit země bývalého východního bloku a západní Evropy.

SAPARD (Special Accession Programme for Agriculture and Rural Development) Program SAPARD byl speciálním předvstupním programem pro zemědělství a rozvoj venkova. Řešil úkoly při zaváděné práva acquis communitaire, které se vztahovalo k zemědělské politice a strukturálním změnám v zemědělství a na venkově. Po vstupu ČR do EU byl nahrazen OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství.

ISPA (Intrument for Structural Policies for Pre-Accession)

Program ISPA pomáhal kandidátským zemím splnit standardy EU v oblasti životního prostředí a zlepšit kvalitu infrastruktury důležitou pro další hospodářský rozvoj. Jeho používání bylo úspěšným krokem pro pozdější využití možností Kohezního fondu po vstupu ČR do EU.

1.1 Význam strukturálních fondů pro členské státy EU

Hlavním cílem strukturální politiky EU je snižování rozdílů životní úrovně, ekonomického a sociálního vývoje mezi členskými státy. K plnění tohoto cíle dochází pomocí čtyř strukturálních fondů a Kohezního fondu, které financují méně vyspělé státy ze společného

rozpočtu EU. Strukturálními fondy jsou převážně financovány projekty na regionální úrovni, které jsou nejdříve předloženy a poté schváleny koordinačními institucemi v členském státu podle předem schváleného Rámce podpory Společenství. Strukturální a regionální politikou EU byly stanoveny 3 cíle. Podmínky čerpání financí ze strukturálních fondů je dáno tím, do kterého cíle daný projekt patří.

Cíl 1 – Tento cíl se týká podpory rozvoje hospodářsky slabých regionů, tj. regiony s nižším HDP/ob. než je 75% průměru členských zemí, měřený paritou kupní síly, vypočtený dle údajů Společenství za poslední 3 roky. V rámci těchto regionů je investováno 70% volných prostředků.

Cíl 2 – Cíl podporuje regiony postižené strukturálními problémy. Dochází k velkým změnám v průmyslových odvětví a v sektoru služeb. V oblastech usilujících o tuto podporu se vyskytuje vysoká dlouhodobá nezaměstnanost, nárůst kriminality, špatná úroveň školství či zhoršené životní prostředí.

Cíl 3 – Záměrem tohoto cíle je boj s nezaměstnaností, podpora zaměstnanosti, přizpůsobení a modernizace systémů vzdělávání. V rámci tohoto cíle jsou financovány jen ty oblasti, na něž se nevztahuje cíl 1.

Strukturální fondy stanovují maximální výši příspěvků na jednotlivé projekty. V rámci cíle 1 je strukturálními fondy spolufinancováno až 75%¹ (ve zvláštních případech 80%) celkových uznatelných nákladů. V rámci cílů 2 a 3 spolufinancuje EU projekty do výše 50%² celkových uznatelných nákladů.

1 Dle Nařízení Rady č. 1260/1999

2 Dle Nařízení Rady č. 1260/1999

Obr.1 Oblasti způsobilé pro čerpání ze strukturálních fondů pro období 2007 – 2013.

Zdroj: http://www.euroskop.cz/42281/clanek/uvod-do-strukturalnich-fondu-v-ceske-republice/

Ve smyslu Nařízení Rady³ se strukturálními fondy rozumí:

Evropský fond regionálního rozvoje – ERDF (The European Regional Development Fund)

Hlavním cílem je podpora stabilního a udržitelného rozvoje. Udržitelným rozvojem myslíme takový rozvoj, při kterém mají zároveň prospěch lidé, ekonomika i životní prostředí. Je to rozvoj, který poskytuje možnost uspokojovat základní životní potřeby a neničí rozmanitost přírody, což se pozitivně promítá i do oblasti cestovního ruchu, protože krajina je jeden z mnoha aspektů, které jsou v CR „prodávány“. Bude-li krajina poškozena, přestane být ten region turistickým cílem.

Finanční podpora zaměřena zejména na:

- rozvoj malých a středních podniků - investice do výzkumu, zdraví, vzdělávání - investice zaměřené na životní prostředí

3Nařízení Rady ES č. 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech

- rozvoj místního potenciálu - investice do infrastruktury

- investice do výroby vytvářející nová pracovní místa

Všechny tyto cílené podpory mohutně podporují oblast CR - od vzdělání začínaje, investicemi do infrastruktury, přes podporu pro rozvoj a obnovu sportovních areálů využitelných pro cestovní ruch, rekonstrukce kulturních památek a investicemi do životního prostředí konče. Investicemi do CR podporujeme i tvorbu nových pracovním míst.

Můžeme tudíž říci, že ERDF má úzkou spojitost s cestovním ruchem.

Evropský sociální fond – ESF (The European Social Fund)

Hlavním cílem je zvyšování zaměstnanosti, vzdělání a kvalifikace, podpora rovných pracovních příležitostí, integrace nezaměstnaných, postižených a mladých lidí do pracovního procesu. ESF se snaží o snížení ekonomických a sociálních rozdílů mezi regiony.

Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond – EAGGF (Eurepean Agricultural Guidance and Guarantee Fund)

EAGGF má 2 časti – podpůrnou a záruční. Část záruční slouží k financování Společné zemědělské politice a tvoří ji asi 95%⁴ všech výdajů fondu. Podpůrná složka se podílí na financování:

- podpora malých farmářů

- podpora zemědělství v horských a podhorských oblastech

- investice do cestovního ruchu, obnova vesnic a venkovského kulturního dědictví

- rozvoj venkovské infrastruktury

- konverze, diverzifikace, reorientace a podpora kvality zemědělské produkce

Tento fond má pro oblast cestovního ruchu veliký význam. Prostřednictvím finančních prostředků je podporován rozvoj turismu, zejména agroturistiky.

4 Vilamová Š., Čerpáme finanční zdroje Evropské unie, 1. vyd. Praha, GRADA Publishing, a.s. 2005, ISBN 80-247-1194-X

Finanční nástroj pro podporu rybolovu – FIFG (The Financial Intrument for Fisheries Guidance)

Hlavním cílem je vyvážené čerpání zdrojů v oblasti rybolovu.

FIFG financuje:

- Rozvoj chovu ryb

- Ochrana některých přímořských oblastí

- Vybavení rybářských přístavů, modernizace lodí - Výroba a obchod s rybími výrobky

Kohezní fond (Fond soudržnosti)

Kohezní fond je fondem podporující slabší regiony s cílem zmenšování propastí mezi ekonomicky slabými a silnými státy. Byl založen Maastrichtskou smlouvou za účelem poskytování prostředků zemím EU, jejichž HDP/ob. měřené v paritě kupní síly nedosahuje 90% průměrné úrovně HDP/ob. členských zemí EU a pokud splňují program konvergence. Hlavní rozdíl mezi Kohezním fondem a strukturálními fondy spočívá ve způsobu financování. Kohezní fond je určen na přímé financování konkrétních velkých projektů s dlouhým obdobím návratnosti v oblasti:

- dopravní infrastruktury - ekologických opatření - energetické účinnosti

- obnovitelných zdrojů energie

Evropská komise je zodpovědná za výběr projektu a stanovuje výši jeho financování.

Implementaci projektu zajišťuje v oblasti životního prostředí Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Státního fondu životního prostředí a v oblasti dopravy Ministerstvo dopravy.

1.2 Sociální politika EU

Vstup členských zemí do EU přináší spoustu výhod, mimo jiné i více peněz na ochranu životního prostředí, vzdělání, více pracovních příležitostí, vyšší osobní příjmy obyvatel, osobní i veřejné příjmy, více prostředků na rozvoj infrastruktury, vědy, výzkumu a nových technologií. Tyto faktory stimulují ekonomický rozvoj zemí.

Konkrétně sociální oblast zahrnuje volný pohyb osob, sociální zabezpečení, zaměstnanost, ochrana osob v právu EU, trh rovné příležitosti bez ohledu na pohlaví, rasu, náboženské vyznání, věk, sexuální orientaci či zdravotní postižení.

Sociální politika z počátku nepatřila mezi hlavní zájmy evropského společenství, ale s růstem ekonomických problémů a s růstem sociální nerovnosti se začalo dávat sociální politice více pozornosti. Členské státy zahájily intenzivní spolupráci při vytváření sociálního klimatu a koordinaci sociálního zákonodárství.

Některá ustanovení o sociálních právech obsahovala už Římská smlouva z roku 1957, další se objevily v Jednotném evropském aktu v roce 1986. Obrat soc. politiky znamenalo přijetí Charty základních sociálních práv pracovníků 1989, zkráceně nazývána Sociální charta Společenství, která byla připojena k Maastrichtské smlouvě. Dokument Bílá kniha o soc. politice (1994) se zabývala sjednocením postupů v soc. politice, a to v konkrétních oblastech, kterým je potřeba se věnovat – zejména problematice na trhu práce, soc.

ochrana a soc. vyloučení, vzdělávání a rovné příležitosti. Dalším zlomem bylo přijetí Amsterodamské smlouvy, jenž čelila největšímu soc. problému 90. let, a to nezaměstnanosti a bojovala proti diskriminaci. Hovořila o tom, že EU může zasáhnout proti členskému státu např. žalobou u Evropského soudního dvoru. Na zasedání představitelů státu v Nice v prosinci roku 2000 byl přijat nový program sociální politiky Evropská sociální agenda. Jejím jádrem je vzájemné působení ekonomické, sociální politiky a politiky zaměstnanosti. Byla zde schválena také Charta základních práv Evropské unie, součást připravované Ústavy EU, obsahující hospodářská a sociální práva.

Nástroje sloužící pro právní rámec soc. politiky:

ESF, která realizuje investice do lidských zdrojů.

Sociální akční programy, jejichž pomocí se soustředí na řešení problémů v soc. oblasti.

Právní akty, jimiž se snaží sbližovat a doplňovat národní předpisy.

Sociální politika je výsledkem přerozdělování bohatství členské země. Vše se točí kolem soc. ochrany, soc. pojištění, zdravotnictví, soc. a vzdělávacího systému. Páteří evropského soc. modelu je koncepce solidarity. Dle principu solidarity vyspělejší země finančně podporují méně vyspělé země prostřednictvím společného rozpočtu EU. Existují značné rozdíly v pojetí soc. politiky v rámci člen. zemí: 4 modely – skandinávský, anglosaský, jiho- a středoevropský. Povinnosti a právo soc. politik udávají jednotlivé státy a instituce členských států. EU stanovuje minimální práva a standardy, která musí být uplatňována v členských zemích.

V Evropě je uskutečňována politika soudržnosti – koheze. Jde o způsob podpory členských zemí a regionů trpící problémy s cílem dovést je k celkové konvergenci. Právě k tomu slouží strukturální fondy. Jejich prostřednictvím je podporována infrastruktura a investice do lidských zdrojů.

Hlavním principem soc. politiky je nediskriminace osob. Diskriminace je zejména patrná u žen. Jelikož ve službách a obzvláště v cestovním ruchu podniká větší množství žen než mužů, musí čelit toto odvětví vyšší diskriminaci.

Každý členský stát má právo se rozhodnout, kdo má být dle jeho právních předpisů pojištěn, jaké dávky mu budou poskytovány, za jakých podmínek, dle jakého modelu bude stanovena jejich výše a taktéž výše odváděných příspěvků. EU pak definuje společná pravidla, která musí státy přijmout při uplatňování svých národních principů. Tím dochází ke snižování diskriminace.

Pravidla koordinace soc. zabezpečení se týkají:

- zdravotní péče, dávky v mateřství a nemoci - dávky při pracovních úrazech a nemocech - dávky v nezaměstnanosti

- dávky rodinné

- pohřební, starobní, invalidní a pozůstalostní důchody

V roce 1997 byl na Lucemburském summitu přijat soubor společných priorit v politice zaměstnanosti. Snažilo se rozvinout aktivní politiku trhu práce zaměřenou na prevenci nezaměstnanosti. Z toho vyplynuly 4 pilíře evropské strategie zaměstnanosti.

1. pilíř: Podpora zaměstnatelnosti uchazeče o práci – podpora na školení, rekvalifikace, poradenství na výběr zaměstnání, pomocí jehož získávají uchazeči své znalosti a dovednosti a tím zvyšují schopnost uspět na trhu práce.

2. pilíř: Podpora podnikání - zjednodušení podmínek pro zakládání nových firem, podporu samostatně výdělečných osob, rozvoj poradenských a informačních služeb pro začínající podnikatele, boj proti práci načerno.

3. pilíř: Podpora přizpůsobivosti podniků a zaměstnanců ekonomických a technologickým změnám.

4. pilíř: Podpora rovných příležitostí – rovnost mužů a žen; hledání možnosti skloubení rodinného života žen s prací – využívání práce na částečný úvazek, dostupnost zařízení na péči o děti.

Politika zaměstnanosti je v rukou jednotlivých států, EU situaci sleduje, vyhodnocuje a určuje společné priority EU; zároveň se podílí na částečném financování politiky zaměstnanosti. Program aktivní politiky zaměstnanosti je možné spolufinancovat prostředky z Evropského sociálního fondu.

1.3 Rozpočet EU

Rozpočet EU slouží k financování společných aktivit členských států. Rozpočet musí být vždy vyrovnaný, nesmí být deficitní. Je tvořen příjmy a výdaji, má přesně vymezené a limitované zdroje příjmu. Výdaje rozpočtu EU jsou vynakládány hlavně na Společnou zemědělskou politiku a strukturální operace.

Návrh rozpočtu následujícího období je předložen Evropskou komisí na jaře. O případných opravách se jedná na Radě ministrů EU a v Evropském parlamentě, než je

v prosinci 3/5 hlasů schválen. Rozpočet příslušného roku spadá do 7letého období, které se nazývá finanční rámec.

Rozpočet je financován vlastními zdroji na základě příspěvků členských států. Výše příspěvku je závislá na bohatství státu – na HDP; je zde uplatňován princip solidarity a platební schopnosti jednotlivých států. Další příjmy rozpočtu EU pochází z cel, dovozních a cukerných dávek a z daní z přidané hodnoty.

Druhou stranu rozpočtu tvoří výdaje. Největší část výdajů je určena na podporu zaměstnanosti a udržitelného růstu a na Společnou zemědělskou politiku. (viz graf 1)

Graf 1: Výdaje EU na období 2007 - 2013

Zdroj: Europa.eu - Rozpočet v kostce. Výdaje EU na období 2007 - 2013 http://europa.eu/abc/budget/future/index_cs.htm#build

Na řešení strukturálních problémů slouží strukturální fondy a Kohezní fond, který řeší problém propasti výše příjmů členských států.

Dle zprávy Ministerstva pro místní rozvoj: ⁵ „Česká republika vyčerpala do letošního června téměř polovinu všech prostředků z evropských fondů, které byly pro ČR alokovány na zkrácené programovací období 2004–2006. Žadatelé využili kolem 20,5 miliardy korun z celkových 52 miliard. Podle pravidla N+2 musí být všechny peníze ze strukturálních

5 Zdroj: Euractiv.cz. Stav čerpání z evropských fondů

http://www.euractiv.cz/strukturalni-politika/clanek/mmr-zverejnilo-udaje-o-stavu-cerpani-z-evropskych- fondu

fondů a Fondu soudržnosti vyčerpány do konce roku 2008. Čerpání prostředků z jednotlivých fondů se liší. U Evropského zemědělského garančního a podpůrného fondu (EAGGF) množství vyčerpaných peněz dosáhlo 63,9% všech prostředků určených pro období 2004–2006, u Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) se jedná o 52,4%, u Finančního nástroje na podporu rybolovu (FIFG) o 29,1% a Evropského sociálního fondu (ESF) o 20,5%. MMR zdůraznilo, že „objem prostředků krytých smlouvou se již u všech fondů blíží či přesahuje alokaci 2004–2006, pouze v rámci FIFG je objem prostředků krytých smlouvou mírně nižší“.

Pro období 2007 – 2013 může ČR čerpat ze strukturálních fondů⁶ do výše 26,69 mld.

EUR, přibližně 752,70 mld. Kč, což je asi 74% státního rozpočtu ČR pro rok 2007. Musí ale přidat navíc 132,83 mld. Kč⁷ z národních zdrojů, aby mohlo spolufinancovat projekty, jelikož EU financuje maximálně 85% nákladů projektu.

Z následující tabulky je možné porovnat výši celkových prostředků EU s vyčleněnými prostředky na fondy pro ČR.

Tab.1 Rozdělení prostředků fondů EU mezi cíle politiky HSS v období 2007–2013

Cíl Fondy pro EU27 Fondy pro ČR

Konvergence 251,16 mld. € (cca 7 082,80

mld. Kč) 81,54% 25,89 mld. € (cca 730,00

mld. Kč) 96,98%

Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost

49,13 mld. € (cca 1 385,40

mld. Kč) 15,95% 415,99 mil. € (cca 11,73 mld.

Kč) 1,56%

Evropská územní spolupráce 7,75 mld. € (cca 218,55 mld.

Kč) 2,52% 389,05 mil. Kč (cca 10,97

mld. Kč) 1,46%

Celkem 308,04 mld. € (cca 8 686,80

mld. Kč) 100% 26,69 mld. € (cca 752,70

mld. Kč) 100%

Zdroj: www.strukturalni-fondy.cz, http://www.europa.eu/pol/reg/index_cs.htm

6 Fondy Evropské Unie. Co jsou fondy evropské unie?

http://www.strukturalni-fondy.cz/

7 Euroskop.cz | Vše o Evropské Unii. Nové programovací období 2007 - 2013

http://www.euroskop.cz/42281/120803/clanek/uvod-do-strukturalnich-fondu-v-ceske-republice/nove- programovaci-obdobi-2007---2013/

2 Evropský sociální fond

2.1 ESF – význam a využití

Evropský sociální fond je jedním ze čtyř strukturálních fondů EU, které pomáhají překonat sociální a hospodářské rozdíly členských států EU. ESF byl založen 1957, aby bojoval proti nezaměstnanosti, zlepšení situace na trhu práce a propagoval školení a kurzy jako součást celoživotního vzdělávání. Za spolupráce s členskými státy EU usiluje tento fond o dosažení vysoké míry zaměstnanosti, rovnosti mezi muži a ženami, udržitelného rozvoje a ekonomicko-sociální soudržnosti.

ESF může podporovat následující aktivity:

- Celoživotní vzdělávání a odborné kurzy a školení, rozvoj kvalifikované a přizpůsobivé pracovní síly

- Spojení práce, vzdělání a výzkumu

- Zaměstnanost - iniciativa na vytváření nových pracovních příležitostí a podpora podnikání

- Sociální integrace, pomoc lidem ze znevýhodněných sociálních skupin - Boj proti jakékoli diskriminace a zlepšení postavení žen na trhu práce - Rovné příležitosti na trhu práce

- Inovace a adaptabilita při organizaci práce

ESF hlavním finančním nástrojem EU pro vykonávání Evropské strategie zaměstnanosti, proto musí veškeré čerpané finanční prostředky směrovat do oblasti rozvoje lidských zdrojů. Podpora je využívána pro rozvoj vzdělání s vazbou na potřeby trhu práce. Hlavním cílem strategie je zvýšení zaměstnatelnosti pracovní síly, tj. zvýšení adaptability a kvalifikace uchazečů o práci.

Evropská strategie zaměstnanosti (ESZ) byla uvedena Lucemburskou evropskou radou v listopadu 1997. Obsahovala 4 základní pilíře politiky zaměstnanosti:

• Zaměstnatelnost

• Podnikání

• Adaptabilita

• Rovné příležitosti mezi ženami a muži

Výsledkem následujícího hodnocení prvních pěti let působení ESZ bylo v červnu 2003 schválení dalekosáhlejší směrnice pro rok 2003 – 2006. V těchto směrnicích byl kladen důraz na dozor a partnerství, které by zajistilo efektivní realizaci. Byly stanoveny 3 překlenující cíle, které upravovaly dosavadní Evropskou strategii zaměstnanosti

• Plná zaměstnanost

• Kvalita a produktivita práce

• Sociální soudržnost ve vztahu k trhu práce

Posudek Evropského sociálního fondu poskytuje příležitost posílit spojení mezi opravenou ESZ a intervencemi ESF. To je základním kamenem pro návrh aktivit ESF. Jednou z principů ESZ je přeměna pasivní politiky trhu práce na aktivní, na což ESF poskytuje členským státům přibližně 8% svých výdajů. Společné úsilí členských zemí a Společenství znamená významnou investici do budoucnosti Evropy.

Řídícím orgánem pro ESF v ČR je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Dalšími partnery pro uskutečnění dotací jsou: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, CzechInvest, Nadace rozvoje občanské společnosti, Magistrát hlavního města Prahy, úřady práce, orgány místní a regionální samosprávy.

Každý členský stát, který má zájem o finanční podporu z tohoto fondu, musí zpracovat tzv. programové dokumenty, které zachycují současný stav problému a určují oblasti vhodné pro podporu z ESF. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR vypracovalo 3 následující programové dokumenty pro zkrácené období 2004 – 2006 a stalo se Řídícím orgánem pro tyto programy:

• Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ)

• Jednotný programový dokument pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hl. m. Praha (JPD 3)

• Programový dokument pro Iniciativu Společenství EQUAL.

Finanční podpora byla použita na financování projektů prostřednictvím těchto tří programových dokumentů a také z části prostřednictvím Společného regionálního operačního programu, které bylo vypracováno Ministerstvem pro místní rozvoj.

Tab.2 Finanční zdroje

Celkový objem finanční pomoci z ESF Podpora z EU v mil. EUR ESF celkem 457

OP RLZ 318,82 JPD3 58,8 IS EQUAL 32,1

SROP 47,28

Na financování se podílí 25-50% státní rozpočet ČR v závislosti na jednotlivých opatřeních.

Alokace prostředků z ESF v EUR

2004 2005 2006 Celkem OP RLZ 74 308 763 106 433 869 138 076 651 318 819 283 JPD Cíl 3 19 211 006 19 595 226 19 987 131 58 793 363 EQUAL 7 618 158 10 698 543 13 784 228 32 100 929 Celkem za programy 101 137 927 136 727 638 171 848 010 409 713 575

Alokace prostředků z národních zdrojů - státní rozpočet v EUR Státní rozpočet 2004 2005 2006 Celkem OP RLZ 24 148 941 34 588 992 44 872 299 103 610 232 JPD Cíl 3 16 641 008 16 973 827 17 313 305 50 928 140 EQUAL 2 817 677 3 956 996 5 098 278 11 872 951 Celkem za programy 43 607 626 55 519 815 67 283 882 166 411 323

Alokace prostředků z národních zdrojů - místní rozpočet * v EUR

Místní rozpočet 2004 2005 2006 Celkem

OP RLZ 0 0 0 0

JPD Cíl 3 - hl. m. Praha 2 569 998 2 621 399 2 673 826 7 865 223

EQUAL 0 0 0 0

Celkem za programy 2 569 998 2 621 399 2 673 826 7 865 223

* Místní rozpočet - pouze u JPD Cíl 3 z rozpočtu hlavního města Prahy

Zdroj: Evropský sociální fond v ČR. Co je ESF http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=8

2.2 Využití programu pro ČR 2004 – 2006 v OP Rozvoj lidských zdrojů

Operační program Rozvoj lidských zdrojů je programem čerpající finanční podporu z Evropského sociálního fondu v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR. Hlavním cílem tohoto programu je zvyšování zaměstnanosti, který je shodný s cílem Evropské strategie zaměstnanosti Evropské unie.

Globálním cílem OP Rozvoj lidských zdrojů je⁸:

„Vysoká a stabilní úroveň zaměstnanosti založená na kvalifikované a flexibilní pracovní síle, integrace sociálně vyloučených skupin obyvatelstva a konkurenceschopnost podniků při respektování principů udržitelného rozvoje“.

Tento globální cíl bude postupně realizován pomocí čtyř specifických cílů⁹:

• „Rozvoj pružného trhu práce, který přispívá ke snížení a prevenci nezaměstnanosti a zvýšení zaměstnatelnosti osob, jimž hrozí vyloučení z trhu práce“.

• „Snížení počtu a podílu osob ohrožených sociálním vyloučením prostřednictvím integrovaného přístupu a odstraňování bariér znesnadňujících účast na trhu práce včetně diskriminace podle pohlaví“.

• „Rozvoj celoživotního učení prostřednictvím zvyšování kvality nabídky vzdělávání z hlediska potřeb znalostí společnosti a prostřednictvím rozšiřování účasti všech subjektů v procesu vzdělávání“.

• „Rozvoj kvalifikované pracovní síly, konkurenceschopnosti podniků, rozšiřování nabídky pracovních příležitostí v rozvojových odvětvích a posílení enviromentálního přístupu“.

8 Zdroj: Odbor 72 Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, Operační program Rozvoj lidských zdrojů jako jedna z možností finanční podpory z Evropského sociálního fondu, 1. vyd. Praha, Ministerstvo práce a sociálních věcí 2004, ISBN 80-86552-84-5

9 Zdroj: Odbor 72 Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, Operační program Rozvoj lidských zdrojů jako jedna z možností finanční podpory z Evropského sociálního fondu, 1. vyd. Praha, Ministerstvo práce a sociálních věcí 2004, ISBN 80-86552-84-5

K propojení globálních cílů se specifickými napříč celým programem jsou používány 4 průřezové politiky, tzv. horizontální témata:

• Rovné příležitosti

• Udržitelný rozvoj

• Informační společnost

• Podpora místním iniciativám

OP Rozvoj lidských zdrojů obsahuje 4 hlavní priority (pátá priorita je technická pomoc při řízení a administraci programu) a 10 opatření týkající se aktivní politiky zaměstnanosti – začleňování nezaměstnaných na trh práce, sociální integrace a rovnosti příležitostí žen a mužů na trhu práce, rozvoje celoživotního učení a adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů na změnu ekonomické situace a technologických podmínek.

Tab. 3 Finanční prostředky v Operačním programu Rozvoj lidských zdrojů

2.3 Využití programu pro ČR 2007 – 2013 v OP Lidské zdroje a zaměstnanost

Prioritou operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost pro rok 2007 – 2013 je podpora Evropského sociálního fondu v oblasti rozvoje lidských zdrojů a zaměstnanosti.

Při tvorbě OP LZZ byly zohledněny relevantní dokumenty EU¹⁰ –

Sdělení komise „Politika soudržnosti pro podporu růstu a zaměstnanosti, Strategické obecné zásady Společenství 2007-2013“ COM (2005) 299, Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu – „Integrované směry pro růst a zaměstnanost, Lisabonský program Společenství“, COM (2005) 330 a návrh Nařízení o Evropském sociálním fondu.

OP LZZ byl vypracován zejména ve vazbě na Národní strategický referenční rámec České republiky, který vymezuje priority České republiky pro podporu ze

strukturálních fondů a Kohezního fondu v období 2007-2013, na Národní program reforem 2005-2008, Strategii hospodářského růstu a další klíčové strategické dokumenty.

Globálním cílem tohoto programu je dostat se na úroveň průměru 15 nejlepších zemí EU v oblasti zaměstnanosti a zaměstnatelnosti lidí v ČR.

10 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. Operační program lidské zdroje a zaměstnanost 2007 – 2013, OP_LZZ_FINAL.pdf

Operační program vymezuje dohromady 8 věcných priorit:

• Prioritní osa 1 - předcházení nezaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů prostřednictvím investic do vzdělání, rozvíjení kvalifikací, zvyšování nabídky dalšího vzdělání s ohledem na potřeby trhu práce.

• Prioritní osy 2a a 2b - kladen důraz na zlepšení přístupu k zaměstnání, zlepšení poradenských, vzdělávacích a zaměstnaneckých služeb. Priorita je dále zaměřena na pomoc při začleňování osob hledajících zaměstnání – dlouhodobě nezaměstnaných a nezvýhodněných osob na trhu práce.

• Prioritní osa 3 - přímá podpora osob ohrožených sociálním vyloučením či sociálně vyloučených osob a zvyšování dostupnosti sociálních služeb, které zvyšují zaměstnatelnost těchto osob. Prioritou tohoto bodu je prosazování rovnosti příležitostí na trhu práce, zejména zaměřena na integraci rómských příslušníků a migrantům.

• Prioritní osy 4a a 4b - zvyšování institucionální kapacity, kvality, efektivnosti a transparentnosti veřejné správy a veřejných služeb prostřednictvím modernizace orgánů ústřední státní správy a územní veřejné správy. Modernizace veřejné správy se bude týkat převážně informačních a komunikačních technologií (ICT) směřujících k vytváření a realizaci projektů eGovernmentu.

• Prioritní osy 5a a 5b - podpora mezinárodní spolupráce v oblasti podpory rozvoje lidských zdrojů mezi projekty v různých členských zemích EU a mezi národními organizacemi.

Pro období 2007 – 2013 se počítá s nárůstem finančních prostředků a tím pádem i realizovaných projektů v OP LZZ. Proto je nutné zajistit kvalitní vzdělávání pracovníků implementačních struktur, zavedení plánování a řízení lidských zdrojů. Budou prováděny analýzy personálních kapacit, bude kladen důraz na zjednodušení implementační struktury a dbát na vyhlašování optimálního počtu grantových schémat jako ponaučení z minulého programovacího období, kdy byl počet schémat nepřiměřený. To způsobilo vysoké nároky na řízení programu, metodické vedení a komunikaci v rámci implementační struktury.

Řídícím orgánem OP LZZ¹¹ Ministerstvo práce a sociálních věcí. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost obsahuje 7 kapitol včetně úvodu:

• Kapitola 2: Popis ekonomické a sociální situace v ČR a SWOT analýza v oblasti rozvoje lidských zdrojů.

• Kapitola 3: Popis globálního, specifických cílů a priorit OP LZZ a vazba OP LZZ na strategické dokumenty.

• Kapitola 4: Podrobný popis prioritních os OP LZZ včetně monitorovacích ukazatelů

• Kapitola 5: Finanční rámec.

• Kapitola 6: Popis implementačního uspořádání, řízení a způsobu monitorování a hodnocení programu, finančního řízení a kontroly a v neposlední řadě publicity.

3 Aplikace projektu „Event marketing v cestovním ruchu“

3.1 Výběr projektu

Pro vypracování praktické části bakalářské práce jsem si zvolila workshop „Event marketing v cestovním ruchu“ z oblasti vzdělávacích programů v cestovním ruchu.

K výběru tohoto projektu mě vede zájem o oblast event marketingu, organizaci eventů a zájem o cestovní ruch.

Měla jsem možnosti na vlastní oči vidět, jak se tento projekt tvoří, jelikož pracuji ve firmě, která tento projekt zpracovává. Na tomto projektu jsem se konkrétně podílela na oslovování potencionálních účastníků ve formě zasílání pozvánek v elektronické podobě a telefonickou konverzací s klienty. Zájemci o tento workshop mnou byly zaregistrováni a byly jim poskytnuty materiály k případnému nastudování problematiky a rovněž ostatní materiály upřesňující informace o konání akce. Dále jsem se zabývala následným zhotovováním a závěrečnou kompletací studijních materiálů. Díky své působnosti ve firmě, jenž tento projekt realizovala, a vlastnímu podílu na vytváření tohoto projektu, jsem schopna workshop zhodnotit jak z organizační stránky, tak ze strany zúčastníka, jenž se daného workshopu aktivně účastnil. Velikou výhodou a výbornou zkušeností bylo pro mě

11 dle usnesení vlády č. 175/2006 ze dne 22. února 2006

možnost vidět konečné výstupy a reakce účastníků jako zpětná vazba a možnost posouzení úspěšnosti projektu.

3.2 Analýza projektu

Workshop Event marketing v cestovním ruchu byl realizován v rámci projektu Event marketing v cestovním ruchu. Tento projekt je s dalšími čtyřmi projekty součástí systémových projektů Specifického vzdělání v oblasti cestovního ruchu, jejichž konečným příjemcem je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism zajišťuje částečně administrativně a organizačně tyto projekty.

Realizátorem je společnost zabývající se organizací kongresů a konferencí Guarant International, spol. s r.o.

Projekty jsou prostřednictvím Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů spolufinancovány z Evropského sociálního fondu (75%) a státního rozpočtu ČR (25%).

Řídícím orgánem pro ESF je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Projekty spadají do programového období 2004 – 2006 a v rámci OP RLZ do priority 3.4 (Adaptabilita a podnikání), Opatření 3.4.2. (Specifické vzdělávání, oblast zásahu Odborné školení).

Jedná se o cyklus jednodenních workshopů vzdělávacího projektu v oblasti cestovního ruchu, konající se v různých regionech ČR. Workshop se skládá z teoretické části a z části praktické, což účastníkům umožňuje lepší orientaci v problému a skloubení teorie s praxí.

Část teoretická je ve formě přednášek, prezentací a konkrétních příkladů z praxe a zodpovězení dotazů. Část praktická obsahuje dvě konkrétní případové studie a následnou diskusi na toto téma. Blíže v dalších kapitolách.(Realizace vzdělávacího projektu).

3.3 Vlastní realizace projektu

3.3.1 Analýza činnosti realizátora Guarant International, spol.

s r.o.

GUARANT International spol. s r.o. založena v roce 1991 pod jménem GUARANT Ltd. s.r.o., patří mezi hlavní organizátory kongresové a konferenční turistiky v České

republice. Zabývá se přípravou a organizací malých i velkých, národních i mezinárodních konferencí. Každoročně pořádá více než 100 akcí.

Přední postavení firmy v celosvětovém měřítku potvrdil žebříček Top 10 PCO otištěný britským odborným časopisem C+MW v srpnu 2006, kde v konkurenci s předními světovými organizátory se GUARANT International umístil na třetím místě v počtu účastníků kongresů za posledních šest let s 12 velkými akcemi s celkovým počtem účastníků 67 283.

Tab.4 Pořadí PCO ve světě pro velké akce v letech 2000 - 2006 dle ICCA:

Společnost Počet akcí Počet účastníků

1. Congrex 39 219 095

2. MCI 17 73 650

3. GUARANT International 12 67 283

Zdroj: Guarant Internationa spol. s r.o. Profil http://www.guarant.cz/Text/profil?MenuItemId=3

GUARANT International spol. s r.o. expanduje na zahraniční trhy - na přelomu září a října 2005 byla otevřena kancelář nové společnosti GUARANT CTO International, působící na rozvíjejícím se ruském trhu jako profesionální organizátor kongresů. V říjnu 2006 byla založena joint venture se společností MCI Group pod názvem MCI Prague s cílem organizace kongresové a incentivní turistiky ve střední a východní Evropě. Společnost mimo jiné podporuje kandidaturu Prahy na pořádání Olympijských her a poskytuje šesti českým odborným společnostem služby Association Management.

Guarant Interantional, spol. s r.o. byl spolu s Kongresovým centrem Praha vybrán jako koordinátor k zajištění ubytovacích kapacit během předsednictví ČR v Radě EU v roce 2009.

Akce organizované firmou Guarant International, spol. s r.o.:

• Výroční zasedání výkonného výboru Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) 2000 – nejprestižnější, nejrozsáhlejší a nejvýznamnější mezinárodní akce

• UEGW 2004 - 12th United European Gastroenterology Week - historicky největší lékařský kongres v České republice – 10 000 účastníků

• WORLD CONGRESS WSAVA 2006 - 31st World Small Animal Veterinary Congress

• WPA 2008 - XIV World Congress of Psychiatry

• World Congress AIRMED 2008 – World Congress of Aeromedical Services

• World Seed Congress ISF 2008

• Xth Symposium of the International Organization of Plant Biosystematists (IOPB) 2008

• 1. Středoevropský obezitologický kongres : od výživy k metabolickému syndromu

GUARANT International, spol. s r.o je mimo jiné členem:

CCA – INTERNATIONAL CONGRESS & CONVENTION ASSOCIATION, což je mezinárodní asociace sdružující specialisty v oblasti pořadí mezinárodních akcí.

PAKT – PRAŽSKÁ ASOCIACE KONGRESOVÉ TURISTIKY, jejímž cílem je prezentace Prahy jako významné kongresové destinace v celosvětovém měřítku.

HKP - HOSPODÁŘSKÁ KOMORA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY, jež podporuje spolupráci orgánů státní správy, samosprávy, Magistrátu hlavního města Prahy a dalších významných organizací v oblasti rozvoje podnikatelských aktivit. Komora prezentuje pražské podnikatele v ČR i v zahraničí a podporuje mezinárodní obchod a spolupráci ČR v EU.

3.3.2 Požadavky ESF EU na realizátora projektu

Pro sjednocení zásadních metodických postupů a pro řádné a úplné monitorování a dokumentaci realizace projektu byla realizátorovi vzdělávacího projektu zhotovena příručka: „Metodické pokyny pro organizaci vzdělávacích programů v rámci projektu Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu“.

Tato příručka formuluje požadavky na realizátora, aby konečný příjemce projektu MMR ČR prostřednictvím CzechTourism mohl kontrolovat realizaci zakázek zadaných v rámci projektu ze strany dodavatelů, průběžně kontrolovat výstupy projektu, dokumentovat realizaci projektu včetně jeho publicity, připravit závěrečnou zprávu pro hodnocení přínosu projektu v cílových skupinách a formulovat doporučení pro jeho další udržitelnost nebo využití jeho poznatků pro další vzdělávací aktivity podporované z národních i evropských fondů v oblasti projektu nebo v oblastech souvisejících.

Sestavení kurikula vzdělávacího programu

V této fázi je nutné sestavit celkový učební plán a sled předmětů, specifické obsahy látek, souhrn zkušeností, které získávají účastníci vzdělávacího programu, vyučovací metody, prostředky a pomůcky a adekvátní příprava lektorů.

Forma vzdělávacího programu

Realizátorovi (dodavateli) projektu je ponechána volba formy vzdělávacího programu:

1) prezenční ve formě kurzu max. po 16 účastnících či konference s maximálně 150 účastníky

2) distanční ve formě e-learningového vzdělávacího programu, elektronické publikace či tištěné publikace.

Realizátor je přitom zodpovědný za zvolenou formu, rozsah, metodiku vzdělávacího programu, kvalitu a počet přizvaných lektorů a evidenční výkaznictví zakázky.

Certifikace úspěšných absolventů vzdělávacího programu

Dodavatel projektu je povinen stanovit podmínky pro úspěšné absolvování prezenčního vzdělávacího programu účastníkem. Na základě splnění těchto podmínek má účastník právo na obdržení certifikátu, který vystavuje a předává realizátor, jež rovněž dbá na grafické a obsahové prvky certifikátu. Zhotovený certifikát musí být autorizovaný Ministerstvem pro místní rozvoj ČR.

Realizátor specifikuje při tvorbě vzdělávacího programu nároky na:

• Účast na sezeních vzdělávacího programu

• Nároky na průběžné studium povinné literatury

• Znalost odpřednášených a diskutovaných témat a její prověřování.

• Úspěšné absolvování závěrečného testu nebo jiné zkoušky (není podmínkou)

Obr.2 Ukázka certifikátu

Zdroj: Vlastní

Evidence účastníků vzdělávacího programu

Účastníky a jejich účast na vzdělávacím programu je zhotovitel povinen dokumentovat vyplněním formuláře a prezenčními listinami. Prezenční listiny vzdělávacího programu jsou základní a nezbytnou dokumentací úspěšné realizace zakázky.

Organizační zajištění

V tomto bodu je potřeba zajistit prostory realizace vzdělávacího programu se zajištěním adekvátních lektorů pro tento projekt. Pro lektory a účastníky jsou připraveny a zhotoveny pomůcky ve formě skript, manuálů či studijních materiálů.

Hodnocení vzdělávacího programu účastníkem

Realizátor je povinen zajistit řádné vyplnění formuláře „Hodnocení vzdělávacího programu účastníkem“ a předat objednateli vyplněné formuláře všech účastníků v rámci závěrečné dokumentace průběhu zakázky.

Po skončení vzdělávacího programu provádí každý účastník vyhodnocení úrovně vzdělávacího programu a jeho spokojenosti s programem na základě vyplnění výše zmíněného dotazníku.

Dokumentace realizace vzdělávacího programu

Dodavatel je povinen zajistit řádnou a úplnou dokumentaci realizace zakázky a objednateli předat soubor dokumentů nazvaný „Dokumentace realizace vzdělávacího programu“

obsahující nejméně následující materiály:

• Vyplněný „Evidenční list prezenčního vzdělávacího programu“.

• Vyplněné „Evidenční listy účastníka prezenčního vzdělávacího programu“ (všech účastníků).

• Vyplněné formuláře „Hodnocení vzdělávacího programu účastníkem“ (všech účastníků).

• „Prezenční listiny“ dokumentující realizaci vzdělávacího programu včetně jeho dílčích částí (např. jednotlivá sezení, přednášky, workshopy apod.).

• Fotodokumentace každého jednotlivého sezení vzdělávacího programu.

• Kompletní dokumentace publicity vzdělávacího programu.

• Ukázka certifikátu pro úspěšného absolventa vzdělávacího programu.

• Doporučení lektorů pro další realizaci vzdělávání v oblasti, které se věnoval vzdělávací program včetně reakce lektorů na výkon účastníků vzdělávacího programu.

Základní pravidla pro publicitu v rámci realizace vzdělávacího programu

Na veškerých tiskovinách (učebních textech, skriptech, sylabech, prezenčních listinách i formulářích) musí být zřetelně prezentovány následující prvky:

• logo Evropského sociálního fondu

• vlajka Evropské unie

• logo Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky

• logo Ministerstva pro místní rozvoj České republiky

• textová formulace:

„Tento vzdělávací program je financován Evropských sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky v rámci projektu destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu“.

Grafická podoba jakékoli prezentace podléhá schválení zadavatelem.

Prezentace ESF, EU, MPSV ČR a MMR ČR a formulace o financování vzdělávacího programu musí být součástí místa fyzické realizace vzdělávacího programu, a to na informačním panelu o velikosti nejméně šíře 100 cm a výše nejméně 50 cm.

Ukázky veškerých přístupů, na kterých je prezentován vzdělávací program, musí zhotovitel zahrnout do dokumentace realizace zakázky a předat ji v rámci závěrečné zprávy o realizaci zakázky objednateli.

Kdykoli je to možné, měl by být použit popis ESF:

„ESF napomáhá rozvoji zaměstnanosti podporou zaměstnatelnosti, podnikatelského ducha, rovných příležitostí a investicemi do lidských zdrojů“.

Realizátor je povinen řídit se Manuálem vizuální identity ESF v ČR schváleným Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. Tento manuál stanovuje závaznou podobu loga ESF i další pravidla jeho používání. Logo ESF v ČR¹² vychází z barev EU a spojitost s ní je vyjádřena využitím motivu „evropských hvězd“. Logo ESF v ČR je nutno používat v souladu s Manuálem na všech informačních a propagačních materiálech týkajících se ESF v ČR a na všech typech materiálů financovaných z prostředků tohoto fondu. Jedná se zejména o:

• titulní strany sylabů přednášek, seminářů

• osvědčeních o absolvování kurzů

• pozvánky na semináře, školení atd.

• písemnou korespondenci spojenou s projektem

• prezenční listiny

• vlastní webové stránky nebo podstránky vzdělávacího programu

• využití log a informační tabulky v místnostech pořádaných seminářů, školení, konzultací, konferencí atd.

12 Evropský sociální fond. Loga ke stažení http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=137

Obr.2 Ukázka log

Spolu s logem ESF v ČR a vlajkou EU se pro publicitu v rámci projektu používá vždy logo MPSV ČR a MMR ČR, jak lze názorně vidět:

Zdroj: Billing R., Metodologické pokyny pro organizaci vzdělávacích programů v rámci projektu Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu, Verze 1.1

Náklady se zajištěním publicity vzdělávacího programu jsou součástí rozpočtu zhotovitele a nemohou být objednateli účtovány nad rámec zakázky.

Finanční spoluúčast EU, resp. ESF musí být zdůrazněna během realizaci projektu, při jeho zahájení i při prezentaci projektu ve všech médiích a výročních zprávách o realizaci projektu a během seminářů.

K propagaci vzdělávacího programu se doporučuje použít zejména následující prostředky:

• internet

• tiskové zprávy

• tiskové konference

• články a tématické přílohy v tisku, inzerce v tisku

• publikace, školící a informační materiály vydávané za účelem informování o vzdělávacím programu nebo jako součást realizace pro účastníky

• letáky, plakáty

3.3.3 Koordinace projektu Ministerstvem pro místní rozvoj ČR

Činnost MMR v oblasti cestovního ruchu

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR definuje cíle státní politiky v oblasti cestovního ruchu a přispívá k jejich úspěšné realizaci. V oblasti cestovního ruchu ministerstvo vychází z Koncepce státní politiky cestovního ruchu na období 2002–2007. Součástí koncepce je komplex opatření vedoucích k realizaci základních cílů v oblasti cestovního ruchu, jimiž jsou¹³: „Zvýšení konkurenceschopnosti a ekonomického přínosu odvětví cestovního ruchu v ČR, snížení nezaměstnanosti, rozvoj regionů, malého a středního podnikání a ochrana životního prostředí“.

Součástí opatření dle MMR je: „Realizace Státního programu podpory cestovního ruchu, zabezpečení finanční podpory ze strukturálních fondů EU, dále vytvoření jednotného informačního systému cestovního ruchu, podpora tvorby a realizace turistických produktů zaměřených především na kulturně poznávací turistiku, lázeňství, kongresovou a incentivní turistiku, venkovskou turistiku, včetně agroturistiky a ekoturistiky, cykloturistiku, pěší turistiku apod. Prioritním opatřením je zvýšení účinnosti zahraniční prezentace České republiky jako významné turistické destinace na světovém trhu cestovního ruchu, podpora tvorby a realizace regionálních produktů cestovního ruchu a zajištění účinnějšího marketingu cestovního ruchu.“

Koordinace zakázky Ministerstvem pro místní rozvoj

1.9.2006 vyhlásilo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR¹⁴ veřejnou soutěž na zpracování souboru odborných studií a komplexní zajištění jejich následné prezentace na regionálních

13 zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj. Cestovní ruch http://www.mmr.cz/cestovni-ruch

14 Zdroj: Evropský sociální fond v ČR. Zadávací dokumentace projektu „Event marketing v cestovním ruchu“ zadavatelem MMR ČR

http://www.esfcr.cz/files/clanky/3708/dokumentace.pdf

workshopech v rámci projektu „Event marketing v cestovním ruchu“. Délka trvání zakázky byla vymezena od září 2006 do března 2008, přičemž lhůta pro podání zakázky byla stanovena do 22. září, 2006, 12:00 hod. Předpokládaná cena zakázky byla stanovena pro 2 základní části:

Část A (zpracování souboru odborných studií): 630 200,- Kč (bez 19% DPH), 749 938,- Kč (včetně 19% DPH)

Část B (komplexní zajištění jejich následné prezentace na regionálních workshopech):

924 500,- Kč (bez 19% DPH), 1 100 155,- Kč (včetně 19% DPH).

Celkem: 1 554 700,- Kč (bez 19% DPH), 1 850 093,- Kč (včetně 19% DPH).

Uchazeč se musí stručně představit, doložit ověřenou kopii výpisu z obchodního rejstříku a ověřenou kopií oprávnění k podnikání, tj. živnostenských listů. Musí učinit a předložit čestné prohlášení, že není v likvidaci, a že v uplynulých 3 letech nebyl na majetek uchazeče vyhlášen konkurz ani nebyl konkurz zrušen pro nedostatek majetku a dále doložit sjednané pojištění profesní odpovědnosti pro krytí případné pojistné události.

Uchazeč musí předem specifikovat části činností, které zajistí prostřednictvím třetích subjektů.

MMR specifikovalo požadavky na kvalitu nabízených služeb:

Uchazeč je povinen připravit nabídku dle zadávacích podmínek. Zkušenosti dodavatele s realizací obdobných projektů za poslední 3 roky musí být doloženo minimálně 2 listy potvrzení zákazníka o úspěšné realizaci zakázky v relevantní oblasti doložené kontakty a seznamem referenčních zakázek.

Uchazeč doloží autorská práva návrhem licenční smlouvy či čestným prohlášením uchazeče, že je majitelem autorských práv k předmětu zakázky nebo je oprávněn k jejich poskytnutí v rozsahu požadovaném v zadávací dokumentaci.

Uchazeč poskytne stručné profesní životopisy zapojených členů realizačního týmu a jejich zkušenosti s obdobnými akcemi, dokazující jejich kvalitu a zkušenosti.

Požadavky na vyhotovení nabídky jsou totožné s požadavky ESF na realizátora (viz kapitola 3.3.2).

Obsah nabídky je hodnocen z hlediska:

Kvality nabídky (max 40 bodů)

• Kvalita navrhovaného řešení (max 20 bodů)

• Zkušenosti uchazeče s realizací obdobných projektů (max 10 bodů)

• Způsob ošetření autorských práv (max 10 bodů)

Kvality realizačního týmu (max 40 bodů)

• Odborné zázemí a schopnost spolupráce na tvorbě a realizaci projektu (max 20 bodů)

• Zkušenosti jednotlivých členů realizačního týmu s realizací obdobných projektů (max 20 bodů)

Cenové nabídky a platebních podmínek (max 20 bodů)

• Nabídnutá cena (max 5 bodů)

• Způsob výpočtu ceny (max 5 bodů)

• Platební podmínky (max 10 bodů)

Je možné dosáhnout max 100 bodů. S uchazečem, který získá nejvíce bodů, bude uzavřena smlouva. Musí být však hodnocen min 65 body. Zadavatel však nemusí uzavřít smlouvu o dílo s žádným uchazečem. Zadávací řízení může být bez udání důvodu zrušeno, hlavně, když žádný uchazeč nedosáhne požadované hranice 65 bodů. Předpokládané datum vyhlášení vybraného dodavatele bylo stanoveno na 3.10.2006.

3.3.4 Návrh projektu realizátorem

Zpracování souboru odborných studií na vybraná témata v oblasti event marketingu v cestovním ruchu – základní obsahová struktura k jednotlivým tématům

1) Základní předpoklady pro MICE turistiku z hlediska ČR jako turistické destinace a jednotlivých regionů ČR

Výchozím stavem pro realizátora je nedostatečná známost MICE turistiky jako segmentu u cílové skupině školených. Vzhledem k nedostatku znalostí se s tímto zajímavým

segmentem dosud příliš adekvátně nepracuje. Cílem proto je naučit účastníky terminologii a členění MICE akcí, seznámit je s předpoklady ČR a regionů a získat je k podpoře MICE akcí. Nástroji k dosažení cíle budou studie, podklady k dalšímu samostudiu a workshop.

K vyhodnocení míry splnění cíle budou použity testy a zpětné vazby účastníků při zakončení semináře. Budou požity vnitřní interní materiály, zdroje ICCA, zpracované podklady a profesionální tisk.

2) Vyhodnocení potenciálu jednotlivých regionů ČR z hlediska rozvoje MICE turistiky

Potenciál jednotlivých regionů není systematicky zmapován a tyto informace nejsou všeobecně dostupné. Cílem je, aby účastníci pochopili regionální specifika a byli schopni je využít pro marketing MICE akcí, proto budou na sezení diskutována následující témata:

• Regionální specifika a předpoklady pro akce

• Studie využití lokálních atrakcí

• Jak proměnit nevýhodu v přednost

• Historie jako kulturní prvek

• Turisticky zajímavá specifika

• Profesionální specifika

K dosažení cílového stavu budou použity odborné studie, případové studie v rámci workshopu a test znalostí na závěr.

3) Vývojové trendy v oblasti MICE turistiky na světových trzích a jejich dopady na budoucí vývoj cestovního ruchu v ČR

MICE turistika je významným segmentem a ovlivňuje i jiné segmenty turistického průmyslu.

Žádoucím cílem je účastníkova znalost trendů v MICE segmentu a jeho schopnost aplikovat získané informace ve svém regionu či oboru.

V rámci tohoto podbodu semináře budou probírány následující témata:

• Typy akcí

• Faktory ovlivňující vývoj MICE akcí

• Faktory ovlivňující přesah úspěšnosti mimo segment

• Spolupracující činitelé (lokální úřady, firmy, asociace, společnosti) – jak ovlivňují MICE trendy ve vývoji akcí.

4) Vybrané strategie při získávání mezinárodních MICE akcí a úspěšné příklady jejich strategie

Bohužel, povědomí účastníků o úspěšných strategiích bývá nízké nebo neucelené. Chceme docílit stavu, se účastník plně orientoval v základních strategiích a byl schopen vybrat optimální cestu. K tomu by měly přispět práce s případovou studií a následující příspěvky:

• Příkladové studie získání nebo vytvoření úspěšných akcí – kulturní, sportovní akce, konference, seminář, festival, poutě, atd.

• Jak zvýšit veřejný dopad akce

• Mezinárodní a nadregionální spolupráce při pořádání akcí

• Kde hledat partnery

• Pomoc od státní/lokální reprezentace

• Sponzoři nejenom z regionu

• Kdo může hledat partnery

• Kdo jsem a jaká může být moje strategie – klasifikace

5) Cílové skupiny pro MICE turistiku, nástroje pro jejich efektivní oslovení, práce s cílovou skupinou

Předpokladem je znalost základních pojmů, jež si účastníci osvojili na semináři nebo samostudiem materiálů z předchozích seminářů.

Jsou zde probírány následující problémy na základě případových studií a workshopu:

• Firemní akce a region

¾ Specifika firemních akcí

¾ Předpoklady pro získání

¾ Marketing vůči firemní klientele

¾ Možnosti podpory FA

• Akce asociací

¾ Trh asociačních konferencí

¾ Předpoklady pro získání akce

¾ Marketing vůči asociacím

¾ Možnosti podpory AA

• Ostatní akce

• Nástroje pro oslovení

• Marketing MICE služeb v regionu, prezentace regionu

Forma studií

Součástí zakázky je rovněž elektronická interaktivní verze každé studie pro e-knihovnu projektu dodaná na CD-ROM připravené k vytisknutí

- dodávka 10 autorských výtisků pro potřeby zadavatele

- v rámci přípravy a pozvánek na jednotlivé workshopy jsou zpřístupněny elektronickou formou materiály z předchozích témat k přípravě a samostudiu před seminářem

Následná prezentace jednotlivých studií v rámci workshopů ve vybraných regionech 1) Témata workshopů:

• Úvod problematiky MICE turistiky – základní předpoklady pro rozvoj MICE turistiky v regionech ČR

• Praktické využití MICE akcí pro rozvoj cestovního ruchu v regionech – vyhodnocení potenciálu jednotlivých regionů ČR z hlediska rozvoje MICE turistiky

• Vývojové trendy v oblasti MICE turistiky na světových trzích a jejich dopady na budoucí vývoj cestovního ruchu v ČR

• Praktické využití MICE akcí pro rozvoj cestovního ruchu v regionech – strategie a praktické postupy, úspěšné příklady z praxe

• Od nápadu k business plánu – případové studie (proces přípravy MICE akce)

2) Komplexní zajištění jednotlivých workshopů:

Workshopy se budou konat v hotelích, konferenčních prostorách nebo školících střediscích s dobrou dopravní dostupností účastníkům.

Minimální počet účastníků každého workshopu je 20 osob z následujících cílových skupin:

• Státní správa na úrovni obcí a vyšších územních celků, regionů a krajů

• Subjekty podnikající v cestovním ruchu

• Nevládní organizace

Budou zajištěny odpovídající prostory pro workshopy vybavené potřebnou technikou (plátno, projektor, ozvučení dle potřeby, flipchart, laserové ukazovátko aj.).

Dle náplně jednotlivých workshopů budou zajištěni lektoři k daným tématům, které budou řídit jednotliví projektoví manažeři. Supervizor akce ze strany managementu bude informován o přípravách a průběhu workshopů. Potřebný personál na místě bude zajištěn k registraci účastníků na místě k distribuci studijních materiálů atd.

Bude zajištěna veškerá dokumentace dle požadavků zadavatele a podmínek programu OP RLZ. Průběžně bude podávána zpráva o přípravách a vlastní realizaci a posléze závěrečná zpráva s vyhodnocením. Navíc bude zpřístupněn materiál elektronickou formou ještě před předáním k dalšímu využití MMR. Tato možnost je otevřena všem přihlášeným do kurzů a je podmíněna zpětnou vazbou odevzdání vyhodnocujícího formuláře před zpřístupněním následujícího dokumentu). Data zpětné vazby budou zahrnuta do finálních materiálů pro MMR.

Autorská práva budou ošetřena následujícím způsobem:

Smluvní vypořádání autorských práv k textům a materiálům vytvořeným v rámci realizace zakázky, a to jako udělení výhradní licence, která zadavateli umožní:

• časově neomezené nakládání s předmětem zakázky na území ČR

• distribuovat neomezený počet publikací v tištěné a v elektronické podobě

• doplňovat, rozšiřovat nebo zkracovat a jinak upravovat obsahu publikace

• poskytnout podlicenci jinému subjektu ve stejném rozsahu, a to za podmínky, že udělená výhradní licence nebude využita ke komerčním účelům