Smrt – její definice
Smrt je ireversibilní zástava všech funkcí organismu.
Posmrtné změny
Smrt
Smrt nastává zřídka v jednom okamžiku – je to proces. Různé tkáně mají různou potřebu a jsou různě citlivé k nedostatku kyslíku.
Smrt
Zástava srdeční činnosti
Zástava dechové činnosti
Zástava mozkové činnosti
Smrt
Klinická smrt
Biologická smrt
Známky smrti
Bezvědomí a ztráta reflexů, žádná odpověď na bolestivé podněty
Ochabnutí svalstva vznikne okamžitě po
vymizení mozkových a mozečkových funkcí.
Všechen svalový tonus je ztracen, ale svalová vlákna si zachovávají schopnost kontrakce po několik hodin. Ztráta svalového tonusu po
zástavě činnosti CNS
Ztráta korneálního a pupilárních reflexů
Ztráta korneálního a pupilárního reflexu
Tonelliho příznak
Známky smrti
Žádné známky elektrické činnost srdce
Žádné známky elektrické činnosti mozku
Žádné známky dechové činnosti
Zástava perfuse mozku, prokázaná arteriografií
"vita minima" – (koma,intoxikace)
Posmrtné změny
Posmrtné změny Časné Pozdní
Fyzikální
Bledost Mumifikace
Posmrtné skvrny Vychladnut
Difuze tekutin a plynů
Zasychání
Chemické
Autolýza Hniloba
Posmrtná ztuhlost Adipocire
Fyzikální procesy
Posmrtná bledost : je projevem zástavy krevního oběhu a přemístěním krve do níže uložených částí těla.
Bývá výraznější u osob, které zemřely vykrvácením
Fyzikální procesy
Chladnutí těla: je proces, způsobený zástavou metabolismu po smrti, kdy dochází k vyrovnání tělesné teploty s okolním prostředím.
Zpravidla je to pokles teploty, který závisí na
Teplotě okolního prostředí
Tělesné konstituci (obezita×kachexie; normální výživa)
Oblečení
Proudění vzduchu
Příčině smrti
Orientačně chladne tělo o 1°C/hodinu, k úplnému vychladnutí dojde asi za 8 hodin
Výjimečně dojde ke zvýšení teploty, když je tělo uloženo v prostředí, kde je teplota vyšší.
Fyzikální procesy
Posmrtné skvrny: jsou změny barevnosti kůže, které vznikají ssedáním krve vlivem gravitace do níže položených částí těla.
U těla ležícího na zádech je nalezneme na zadní straně těla, u těla ležícího na břiše na přední straně těla.
Začínají se objevovat za 2 – 3 hodiny, nejprve jsou ostrůvkovité, později splývají. Plně jsou vyvinuté asi za 6 hodin.
Nevytvářejí se na místech, kde tělo naléhá na podložku
Poté, co jsou plně vyvinuty se nepřemisťují
Zpravidla jsou modrofialové, ale barva záleží i na některých příčinách smrti (intoxikace CO, HCN, opioidy, nitrosloučeniny)
Posmrtné změny
vibices
v místech kde naléhá těsně spodní prádlo se
posmrtné skvrny nevytvoří
otisk od naléhající kovové mřížky
Fyzikální procesy
Hypostáza: souvisí s posmrtným ssedáním krve, ale tento termín se používá k označení tohoto jevu ve vnitřních orgánech.
Fyzikální procesy
Zasychání:
z přirozeně vlhkých ploch
(rty, spojivky) se odpařuje voda a tato místa
zasychají. Bývají hnědavá.
Fyzikální procesy
Difuze tekutin : po smrti dochází vlivem autolýzy ke zvýšení propustnosti membrán a stěn cév. To má za následek únik krevní tekutiny do
mezibuněčného prostoru a v pozdější fází k zabarvení krevním barvivem.
Difuze plynů: po smrti se pomnožují bakterie, které produkují velké množství plynů (CO2
NH3,CH4), některé H2S, který mění barvu
hemoglobinu na špinavě zelenou. Prjevem je vzedmutí břicha, nafouknutí šourku, později hnilobný emfyzém
Posmrtné změny pozdní
Chemické:
Hniloba
anaerobní bakterie
Nastává již za 3 5 dnů a vede k zkapalnění a úplnému rozkladu tkání
Tlení
aerobní bakterie
Nastává po utlumení hniloby v účinkem bakterií, plísní a kvasinek. U těla uloženého v zemi bývají za 1-2 roky orgány rozpadlé,
Ještě za 10 let mohou být zachovány části orgánů
Adipocire
Fyzikální
Mumifikace
Posmrtné změny pozdní
Hniloba je proces, při kterém je spotřebovávána organická hmota mrtvého těla bakteriemi,
plísněmi a nižšími živočichy.
První projevy již za 4 -5 dnů
Nástup hniloby závisí:
Na teplotě zevního prostředí (zastavuje se při teplotě pod 10°C a nad 40°C.
Vlhkosti
Náletu hmyzu
Posmrtné změny pozdní
Postup a projevy hniloby:
zevně
4 – 5 dnů: zelené zbarvení kůže podbřišku
7 -10 dnů: zeleno šedé mramorování kůže , tvorba hnilobných puchýřů
14 dnů: odlučování vlasů, uvolňování nehtů
Vnitřní orgány:
4-5 dnů: setření struktury
Týden
Posmrtné změny
Účinkem sirouhlíku, tvořeného
anaerobními mikroorganismy vzniká verdohemoglobin, podmiňující zelené zabarvení kůže a cév, které jsou
zviditělněn-tomu se říká hnilobné mramorování
Larvy hmyzu a jejich kukly mohou být vodítkem při určení doby od smrti
Tvorba plísní
Posmrtné změny
Středně pokročilá hniloba s tvorbou hnilobného mramorování a hnilobnými puchýři
Posmrtné změny
Hnilobné puchýře jsou vyplněny nejprve serózní tekutinou, do které později prosakuji hemoglobin z rozpadlých erytrocytrů
Posmrtné změny
Když puchýř praskne, kůže pod ním žlutavě pergamenovitě
zasychá, žlutá barevnost je důležitý znak, který odlišuje posmrtně vzniklé poranění od poranění zaživa, kdy oděrka je vždy tmavě hnědočervená.
Mumifikace je odpaření vody ze tkání, kůže je tmavě hnědá, pevně přischlá ke svalům a kostem´- často mumifikují akrální části končetin, jen zřídka se setkáme s úplnou mumifikací celého těla, jak je tomu vidět na dalších dvou obrázcích
Mumifikace celého těla
Posmrtné změny
Mumifikace celého těla
Posmrtné změny
Posmrtné změny pozdní
Adipocire – je zvláštní forma posmrtného rozkladu tkání, při které dochází účinkem enzymů anaerobních bakterií k hydrolýze neutrálních tuků na volné mastné kyseliny, jejichž hydrogenací vznikají nasycené mastné kyseliny a za přítomnosti vápenatých a hořečnatých iontů vzniká ve vlhkém prostředí za příznivého pH a omezeného přístupu vzduchu zvláštní voskovitá hmota - adipocere.
Adipocere
Posmrtné změny – ohlodání zvířaty
Chemické procesy
Autolýza
Posmrtná ztuhlost
Chemické procesy
Autolýza znamená samovolný rozklad a rozpad, nejprve jednotlivých buněk, posléze pak struktury tkání. V důsledku zástavy intracelulárního (nitrobuněčného) metabolismu jsou z lysozomů uvolňovány hydrolázy a nastává samonatrávení buňky a její stěny. Uvolněné enzymy pak narušují buněčné membrány sousedních buněk, až k ztrátě původní skladby.
Chemické procesy
Posmrtná ztuhlost značí ztuhnutí svalů jak
příčně pruhovaných, tak hladkých. V okamžiku smrti všechny svaly ztratí své přirozené napětí.
To je však za nedlouhou dobu nahrazeno tuhnutím svaloviny. Základním dějem je
vymizení zásob ATP a únik vápenatých kationtů ze sarkoplasmatického retikula. Posmrtná
ztuhlost se obyčejně začíná tvořit asi 2 hodiny po smrti, někdy i dříve. Zpravidla je vytvořena kompletní asi za 6 - 8 hodin a trvá dva dny, kdy začíná pomíjet.
Chemické procesy
Posmrtná ztuhlost
Posmrtná ztuhlost závisí na:
tělesné stavbě – rozvoji svalstva
teplotě zevního prostředí
příčině smrti
Význam posmrtných změn
Přibližné určení doby smrti
Jestliže je tělo TEPLÉ a OCHABLÉ, smrt nastala méně než před třemi hodinami
Jestliže je tělo TEPLÉ a ZTUHLÉ, smrt nastala před 3-8 až hodinami
Jestliže je tělo STUDENÉ a ZTUHLÉ, smrt nastala před 8-36 hodinami.
Jestliže je tělo CHLADNÉ a OCHABLÉ, smrt nastala před více než 36 hodinami
Určování doby smrti.
Určování doby smrti.
Supravitální reakce
Časné posmrtné změny
Pozdní posmrtné změny
Pitevní nález
Laboratorní vyšetření
Další okolnosti na místě nálezu těla
Forensní entomologie
Určování doby smrti.
Supravitální reakce
Mechanická dráždivost kosterních svalů
Elektrická dráždivost
Pupilární reakce
Transpirace potu
Test vitality spermatozoí
Test vitality leukocytů
Určování doby smrti.
Časné posmrtné změny
Posmrtné skvrny
Vznik
Splývání
Vymizení tlakem prstu či předmětu
Přemístění úplné/částečné
Určování doby smrti.
Časné posmrtné změny
Posmrtná ztuhlost
Nástup
Obnovení
Úplná ztuhlost
Trvání
Úplné rozrušení
určení doby smrti je vždy jen odhad
když je tělo TEPLÉ a OCHABLÉ, od smrti uplynuly méně než 3 hodiny
pokud je tělo TEPLÉ a je ZTUHLÉ, od smrti uplynulo 3 až 8 hodin
pokud je tělo VYCHLADLÉ a je ZTUHLÉ,uplynulo o d smrti 8 – 36 hodin
pokud je tělo VYCHLADLÉ a OCHABLÉ,uplynulo od smrti více než 36 hodin
Význam posmrtných změn
Určování doby smrti.
Časné posmrtné změny
Chladnutí těla
Přibližně o 1°C za hodinu
Určování doby smrti.
Pozdní posmrtné změny
Hnilobné změny a tlení – silně závislé na podmínkách zevního prostředí, pro odhad doby od smrti jen málo významné.
