Hlavní práce4619_xbilj07.pdf, 489 kB Stáhnout

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA FINANCÍ A Ú Č ETNICTVÍ

BAKALÁ Ř SKÁ PRÁCE

2007 JAROSLAVA BÍLKOVÁ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA FINANCÍ A Ú Č ETNICTVÍ

Katedra bankovnictví a pojišťovnictví Obor: Pojišťovnictví

Analýza trhu penzijního p ř ipojišt ě ní

Autor bakalá ř ské práce: Jaroslava Bílková Vedoucí bakalá ř ské práce: Ing. Radim Dohnal

2007

Č e s t n é p r o h l á š e n í :

Prohlašuji, že bakalá ř skou práci na téma „Analýza trhu penzijního p ř ipojišt ě ní“

jsem vypracovala samostatn ě a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem ř ádn ě ozna č ila a uvedla v p ř iloženém seznamu.

V ...dne ...

podpis

Up ř ímn ě bych cht ě la pod ě kovat vedoucímu mé bakalá ř ské práce Ing. Radimu

Dohnalovi z katedry bankovnictví a pojiš ť ovnictví Vysoké školy ekonomické

v Praze za rady, konzultace a cenné p ř ipomínky, které mi pomohly dovést

zadanou práci do záv ě re č né podoby.

ÚVOD ... 2

1. OBECNÁCHARAKTERISTIKAPENZIJNÍHOPŘIPOJIŠTĚNÍ...4

1.1. LEGISLATIVNÍÚPRAVAPENZIJNÍHOPŘIPOJIŠTĚNÍ ... 5

1.1.1. VZNIKAZÁNIKPENZIJNÍHOPŘIPOJIŠTĚNÍ... 5

1.1.2. DRUHYVYPLÁCENÝCHPENZÍ ... 7

1.1.3. PENZIJNÍFONDY ... 8

1.1.4. HOSPODAŘENÍPENZIJNÍCHFONDŮ... 9

1.1.5. STATUTAPENZIJNÍPLÁN ... 11

2. STÁTAPENZIJNÍPŘIPOJIŠTĚNÍ ...14

2.1. STÁTNÍPŘÍSPĚVKYNAPENZIJNÍPŘIPOJIŠTĚNÍ... 14

2.2. DAŇOVÉVÝHODYPENZIJNÍHOPŘIPOJIŠTĚNÍ ... 15

2.2.1. VÝHODYPROZAMĚSTNANCE... 15

2.2.2. VÝHODYPROZAMĚSTNAVATELE ... 16

2.3. DOHLEDVPENZIJNÍMPŘIPOJIŠTĚNÍ... 16

3. ANALÝZATRHUPENZIJNÍHOPŘIPOJIŠTĚNÍ...19

3.1. VÝVOJPENZIJNÍCHFONDŮ... 19

3.2. ÚČASTNÍCIPENZIJNÍHOPŘIPOJIŠTĚNÍ ... 20

3.2.1. VÝVOJPOČTUÚČASTNÍKŮ... 21

3.2.2. PŘÍSPĚVKYÚČASTNÍKŮASTÁTNÍPŘÍSPĚVEK... 25

3.3. HOSPODAŘENÍPENZIJNÍCHFONDŮ... 28

3.3.1. AKTIVAPENZIJNÍCHFONDŮ... 28

3.3.2. STRUKTURAPORTFOLIAPENZIJNÍCHFONDŮ... 30

3.3.3. ZHODNOCENÍPROSTŘEDKŮÚČASTNÍKŮPENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ ... 31

3.3.4. VÝVOJHOSPODÁŘSKÉHOVÝSLEDKUPENZIJNÍCHFONDŮ... 35

ZÁVĚR ... 37

SEZNAMPOUŽITÉLITERATURY... 40 PŘÍLOHA

ÚVOD

Pro vypracování bakalářské práce jsem si vybrala téma Analýza trhu penzijního připojištění v České republice. V současné době je velmi aktuální a často diskutované téma nutnosti důchodové reformy, se kterým velmi blízce souvisí penzijní připojištění, neboť právě penzijní připojištění představuje v České republice jednu ze složek doplňkového pilíře penzijního systému. Právě proto, jsem si vybrala tohle téma, protože dřív nebo později bude muset každý z nás řešit otázku jak si zajistit dodatečné finanční prostředky na staří a právě penzijní připojištění je produkt přímo určen ke spoření na důchod.

Současný důchodový systém nabízí relativně vysoké důchody, na které však dlouhodobě nemá dostatek finančních zdrojů. Propočty provedené ve vztahu k budoucím příjmům seniorů v horizontu deseti – dvaceti let naznačují, že bude velmi obtížné zabránit poklesu podílu průměrného starobního důchodu k průměrné mzdě zaměstnanců, který se v současné době pohybuje na úrovni 42 %, zatímco v roce 1998 byla tato úroveň 46 %. Důvodem je nepříznivý vývoj demografického složení, který způsobuje růst míry závislosti tj. početní poměr mezi důchodci, jejich podíl stále narůstá a plátci pojistného, jejichž podíl se naopak snižuje.

Až do roku 1994 v České republice existoval pouze povinný systém důchodového pojištění a penzijní systém se skládal pouze z I. pilíře. Vedle I. pilíře, jako systému svázaným s výdělkem, bývá v úplných penzijních systémech přítomen i pilíř II. (zaměstnanecký), a III.

(doplňkový) popřípadě jsou přítomny další pilíře (obvykle kombinované). U nás se stal penzijní systém dvoupilířový v roce 1994, kdy I. pilíř byl doplněn III. pilířem, doplňkovým, tvořeným penzijním připojištěním a životním pojištěním.

Bakalářská práce je rozdělena na tři části. První dvěčásti tvoří teorie penzijního připojištění, prostřednictvím které je blíže přiblížen produkt penzijního připojištění se státním příspěvkem se zaměřením na obecnou charakteristiku penzijního připojištění a jeho legislativní úpravu.

Druhá část pojednává o přístupu státu k penzijnímu připojištění, jeho formách podpory tj.

státní příspěvky, daňové úlevy pro účastníky penzijního připojištění a zaměstnavatele. Část je také věnována státnímu dozoru nad činností penzijních fondů a depozitáře.

Třetí část tvoří samotná analýza penzijního připojištění, která je zaměřena na vývoj trhu penzijního připojištění a následný rozbor jednotlivých penzijních fondů z hlediska jejich

hospodaření, vývoji počtu účastníků a příspěvků penzijního připojištění.

Cílem práce je zanalyzovat trh penzijního připojištění s hlavním zaměřením na srovnání jednotlivých penzijních fondů z hlediska jejich hospodaření a počtu účastníků, čímž práce může sloužit jako pomůcka při výběru vhodného penzijního fondu.

1. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA PENZIJNÍHO P Ř IPOJIŠT Ě NÍ

Cílem penzijního připojištění je dát každému občanovi možnost zabezpečit si s předstihem na důchod takovou výši doplňkových příjmů, jakou si sám zvolí. V důchodu pak není nutné se spoléhat výhradně na státní systém důchodového zabezpečení, který bude již v blízké budoucnosti čelit závažným problémům.

Penzijní připojištění je charakterizováno těmito zásadami:

a) Dobrovolnost

• účast každého občana na penzijním připojištění je dobrovolná a zakládá se smluvně. Účastník může kdykoliv penzijní připojištění vypovědět, aniž by musel udávat výpovědní důvody.

b) Občanský princip

• penzijní připojištění je dáno vztahem občan – penzijní fond

• neuplatňuje se tedy tzv. zaměstnanecký princip, který je založený na vztahu zaměstnanec – zaměstnavatel. Tím se ovšem nemyslí, že se zaměstnavatel nesmí zapojit do penzijního připojištění svých zaměstnanců

c) Státní podpora

• stát podporuje penzijní připojištění formou státních příspěvků a daňových úlev, které jsou státem poskytovány ve prospěch účastníků penzijního připojištění

• podle zákona o penzijním připojištění stát poskytuje příspěvky jednotlivým penzijním fondům, které mají povinnost je poukázat ve prospěch účastníků

d) Státní dozor

• Dozor nad penzijním připojištěním je od 1. dubna 2006 v kompetenci ČNB (dříve Ministerstvo financí)

e) Dlouhodobost a bezpečnost

• penzijní připojištění se vyznačuje dlouhodobým investováním prostředků účastníků penzijního připojištění, a proto je nutné k zajištění tohoto dlouhotrvajícího efektu penzijního připojištění zaručit bezpečnost vložených prostředků.

• k zaručení bezpečného investování slouží institut povolovacího řízení při vniku

penzijního fondu, průběžný dozor nad činností penzijních fondů a zákonné vymezení způsobu a rozsahu investování prostředků penzijního fondu, aby bylo co možná nejvíce vyloučeno rizikové investování

1.1. LEGISLATIVNÍ ÚPRAVA PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ

Samotné penzijní připojištění je zákonem definováno jako shromažďování peněžních prostředků od účastníků penzijního připojištění a státu poskytnutých ve prospěch účastníků, nakládání s těmito prostředky a vyplácení dávek penzijního připojištění.

Penzijní připojištění je upraveno zákonem č. 42/1994 Sb., v platném znění, který schválil Parlament ČR dne 16. února 1994, a který nabyl účinnosti dnem 21. března 1994.

Za uplynulé období prošlo penzijní připojištění několika změnami zákonné úpravy.

Nejvýznamnější legislativní úpravou bylo přijetí novely č. 170/1999 Sb., která mimo jiné zpřísnila podmínky pro přiznání dávky z penzijního připojištění, zvýšila maximální výši státního příspěvku a nově uložila penzijním fondům samostatně evidovat příspěvek zaměstnavatele. Navíc došlo i k úpravě daňových zákonů a produkt penzijního připojištění byl zvýhodněn jak pro samotného účastníka, tak i pro zaměstnavatele. Poslední novelou, zákona č. 36/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem platná k 1. lednu 2004, přinesla další změny k lepšímu, týkající se možnosti investovat do zahraničních cenných papírů ze zemí OECD. Penzijní fondy tedy dostaly možnost investovat do nových finančních nástrojů, kterými jsou zahraniční dluhopisy a akcie, a díky tomu diverzifikovat riziko v portfoliu.

Díky legislativním úpravám se na trhu penzijního připojištění objevují dva druhy účastníků, a to: účastníci řídící se penzijním plánem podle zákona č. 42/1994 Sb., kteří si mohou zvolit i počet měsíců, po které budou penzi čerpat a účastníci řídící se penzijním plánem podle zákona č. 170/1999 Sb., kteří budou dávky starobní penze vypláceny automaticky doživotně.

1.1.1. VZNIK A ZÁNIK PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ

Penzijní připojištění vzniká na základě smlouvy mezi fyzickou osobou a penzijním fondem.

Pro vznik penzijního připojištění určitého účastníka je nutné splnění dvou podmínek:

• fyzická osoba musí splňovat podmínky pro to, aby mohla být účastníkem;

• fyzická osoba musí uzavřít smlouvu buď s vybraným penzijním fondem, nebo s osobou oprávněnou ke zprostředkování smluv o penzijním připojištění. Před uzavřením smlouvy však musí být účastník seznámen se statutem a penzijním plánem vybraného penzijního fondu.

Podepsáním smlouvy se penzijní fond zavazuje účastníkovi prostředky investovat (zhodnocovat), žádat o státní příspěvky a následně poskytovat dávky penzijního připojištění a účastník se zavazuje platit penzijnímu fondu příspěvky. Součástí smlouvy je penzijní plán, na který se smlouva odvolává, a který je k ní připojen.

Účastník penzijního připojištění může kdykoliv písemně smlouvu vypovědět. Penzijní plán přitom může stanovit výpovědní dobu, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce po doručení výpovědi. Výpovědní doba stanovená fondem nesmí být delší než dva kalendářní měsíce. Penzijní fond je potom povinen nejpozději do 30 dnů ode dne doručení výpovědi písemně potvrdit přijetí výpovědi a sdělit klientovi datum zániku penzijního připojištění.

Penzijní fond má právo vypovědět účastníkovi smlouvu o penzijním připojištění jen v zákoně stanovených případech:

• účastník po dobu alespoň šesti kalendářních měsíců neplatil příspěvky a PF účastníka na tuto možnost písemně upozornil,

• nesplnil-li účastník povinnosti vyplývající z penzijního plánu, s níž tento plán spojuje možnost výpovědi,

• při uzavírání smlouvy uvedl účastník nepravdivé údaje nebo zatajil rozhodné skutečnosti,

• pokud klient nesplňuje podmínky být účastníkem penzijního připojištění stanovené zákonem.

Penzijní pojištění zaniká dnem: ¹

• ukončení výplaty poslední penze,

• výplaty jednorázového vyrovnání místo poslední penze,

• na kterém se účastník a penzijní fond písemně dohodli,

1 Zákon č. 42/1994 Sb. §19, odst. 1

• ke kterému bylo účastníkovi penzijní připojištění vypovězeno,

• výplaty odbytného při zániku penzijního fondu,

• ukončení trvalého pobytu účastníka na území ČR,

• ztráty bydliště na území členského státu EU nebo ukončení účasti v důchodovém pojištění nebo ve veřejném zdravotním pojištění v ČR,

• úmrtí účastníka.

1.1.2. DRUHY VYPLÁCENÝCH PENZÍ

Penzijní fondy nabízejí několik druhů penzí, které mohou být účastníkovi vyplaceny při splnění daných podmínek. Pokud účastník nemá na penzi právo či ji odmítne, může využít odbytného resp. jednorázového vyrovnání.

Starobní penze

Je základní a povinnou dávkou z penzijního připojištění. Podmínkou pro její získání musí být splnění pojistné doby nejméně po dobu 60 měsíců a dosáhnout věku 60 let nebo získání starobního důchodu. Délka výplaty penze a její výše závisí na penzijním plánu. Obvykle je nabízena jako doživotní penze nebo doživotní penze se zaručenou dobou výplaty.

Výsluhová penze

Je dávka, která má umožnit účastníkovi vybrat si část prostředků fondu ještě před vznikem nároku na starobní penzi. Nárok na ni vznikne po patnácti letech spoření.

Invalidní penze

Vzniká účastníkovi, který spořil nejméně 3 roky a zároveň mu byl státem přiznán plný invalidní důchod. Způsob vyplácení invalidní penze je stanoven penzijním plánem.

Pozůstalostní penze

Nárok na ni vzniká v případě smrti účastníka. Podmínkou jejího přiznání je splnění minimální pojistné doby tří let. Pozůstalostní penze je vyplácena osobě nebo osobám určených ve smlouvě.

Jednorázové vyrovnání

Náleží účastníku za podmínek stanovených penzijním plánem místo penze (starobní,

výsluhové, invalidní). Výše jednorázového vyrovnání je stanovena ze všech prostředků (příspěvky účastníka, třetích osob a státu, podíly na výnosech hospodaření penzijního fondu) evidovaných ve prospěch účastníka a penze (starobní, výsluhové, invalidní), místo které se jednorázové vyrovnání vyplácí. Nárok na výplatu jednorázového vyrovnání vzniká v den doručení žádosti o výplatu jednorázového vyrovnání, nejdříve však v den nároku na penzi, místo které se má jednorázové vyrovnání vyplatit.

Odbytné

Náleží účastníkovi, který platil příspěvky alespoň 12 měsíců, nevznikl mu nárok na penzi a rozhodl se zcela ukončit penzijní připojištění. Nárok na odbytné mají dále oprávněné osoby (nebo dědici) určené ve smlouvě v případě, že účastník zemřel aniž by získal penzi a nevznikl mu nárok na pozůstalostní penzi. Součástí odbytného není státní příspěvek ani výnos ze státního příspěvku, které se vrací do státního rozpočtu, resp. se použije ve prospěch účastníků pobírající penzi.

1.1.3. PENZIJNÍ FONDY

Penzijní fond je právnickou osobou se sídlem na území České republiky a nabývá formy akciové společnosti, pro kterou platí ustanovení obchodního rejstříku, pokud se v zákoně nestanoví jinak.

Obchodní jméno penzijního fondu musí obsahovat označení „penzijní fond“ a nikdo jiný nesmí ve svém obchodním jménu nebo názvu toto označení používat.

Zakladatelem penzijního fondu může být nejen fyzická a právnická osoba, ale i tuzemská nebo zahraniční. Je-li zakladatel právnická osoba, smí být penzijní fond založen jedním zakladatelem, v ostatních případech dvěma nebo více zakladateli.

Ke vzniku a činnosti penzijního fondu je třeba povolení. O udělení povolení rozhoduje na základě písemné žádosti zakladatelů penzijního fondu Česká národní banka. Před vydáním rozhodnutí o žádosti o povolení požádá Česká národní banka o stanovisko Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Při zakládání penzijního fondu platí některé odchylky od ustanovení obchodního zákoníku upravující založení akciové společnosti:

• Hodnota základního jmění penzijního fondu musí činit alespoň 50 mil. Kč. Základní jmění penzijního fondu musí být tvořeno pouze peněžitými vklady, splatnými před podáním žádosti.

• Zvýšení základního kapitálu nelze provést nepeněžitými vklady a nové akcie nesmí být nabídnuty k upsání na základě veřejné nabídky k upisování akcií.

• Penzijní fond je založen dnem, ke kterému byl zapsán do obchodního rejstříku (tj. jako každá jiná a.s.), avšak ke vniku penzijního fondu je třeba povolení ČNB, která přitom postupuje v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí.

• Banka, která pro penzijní fond vykonává funkci depozitáře ani právnická osoba, v níž má depozitář přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu přesahující 10 %, nesmí nabývat akcie příslušného penzijního fondu.

• Zdravotní pojišťovna nesmí rovněž nabývat akcie penzijního fondu.

• Penzijní fond může vydávat pouze akcie stejné jmenovité hodnoty znějící na jméno a nesmí vydávat akcie za zvýhodněných podmínek pro zaměstnance a prioritní akcie.

• Akcie penzijního fondu, které představují podílovou účast akcionářů v penzijním fondu nemohou být použity k zajištění závazků.

• Představenstvo penzijního fondu musí mít nejméně pět členů. Dozorčí rada musí mít nejméně tři členy.

1.1.4. HOSPODAŘENÍ PENZIJNÍCH FONDŮ

Penzijní fond musí s majetkem hospodařit s odbornou péčí a s cílem zabezpečit spolehlivý výnos. Výkon kontroly dodržování pravidel investiční činnosti penzijních fondů provádí od 1. 4. 2006 Česká národní banka. Kromě obecných zásad (bezpečnost, kvalita, likvidita a rentabilita skladby finančního umístění jako celku) jsou vyjmenovány určité povolené nástroje finančního trhu:

• dluhopisy, jejichž emitentem je členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) nebo centrální banky států OECD, Evropská investiční banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj nebo jiná mezinárodní finanční instituce, jejíž je ČR členem,

• podílové listy otevřených podílových fondů

• cenné papíry, s nimiž se obchoduje na regulovaném trhu země OECD,

• movité věci představující záruku bezpečného uložení peněžních prostředků,

• nemovitosti sloužící zcela nebo převážně k podnikání nebo bydlení.

Peněžní prostředky shromážděné penzijním fondem mohou být uloženy i na vkladových účtech, vkladních knížkách a na vkladech potvrzených vkladovým certifikátem nebo vkladním listem, a to u banky nebo pobočky zahraniční banky na území ČR nebo u banky se sídlem na území OECD. Výše prostředků u jedné banky nesmí tvořit více než 10 % majetku penzijního fondu nebo 20 mil Kč, popřípadě ekvivalent této částky v cizí měně.

Dále je zákonem stanoveno, že:²

• celková hodnota movitých a nemovitých věcí nesmí tvořit více než 10 % majetku fondu,

• v majetku fondu nesmí být více než 20% z celkové jmenovité hodnoty cenných papírů vydaných jedním emitentem (opět kromě státních dluhopisů),

• nejméně 70 % majetku fondu musí být umístěno do aktiv znějících na měnu, ve které jsou vyjádřeny závazky fondu vůči účastníkům,

• penzijní fond nesmí nakupovat akcie jiného penzijního fondu a vydávat dluhopisy.

• 5 % majetku fondu může být umístěno jinak.

ROZDĚLENÍ ZISKU PENZIJNÍHO FONDU

Penzijní fond rozděluje zisk tak, že neméně 5 % připisuje do rezervního fondu a nejvíce 10 % se rozděluje podle rozhodnutí valné hromady. Zbylá část zisku se použije ve prospěch účastníků a osob, jejichž penzijní připojištění zaniklo v roce, za který se zisk rozděluje.

Skončí-li hospodaření penzijního fondu ztrátou, použije se ke krytí ztráty nerozdělený zisk z minulých let, rezervní fond a další fondy tvořené ze zisku. Pokud ani tyto zdroje nestačí, musí být ztráta kryta snížením základního jmění. Jeho hodnota však nesmí klesnout pod 50 milionů korun.

2 zákon č. 42/1994 Sb. §34

Nejpozději do 3 měsíců po skončení pololetí a kalendářního roku musí penzijní fond zveřejnit zprávy o hospodaření a přehled o umístění prostředků fondu. Tyto zprávy musí předložit i ČNB a depozitáři.

1.1.5. STATUT A PENZIJNÍ PLÁN

Penzijní fond musí mít statut a penzijní plán. Způsob přijímání statutu a penzijního plánu a jejich změny upravují stanovy penzijního fondu.

Statut i penzijní plán musí být každému přístupné.

Změny penzijního plánu i statutu musí být schváleny ČNB, jinak jsou neplatné. Pokud ČNB do 60 dnů ode dne doručení návrhu na změnu nesdělí, že ze změnou nesouhlasí, platí, že je schválena. Změny penzijního plánu a statutu schvaluje ČNB po dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí.

PENZIJNÍ PLÁN

Penzijní plán je dokument, který stanový nejvýznamnější část podmínek smlouvy mezi účastníkem a penzijním fondem.

Mezi povinné náležitosti penzijního plánu patří stanovení:³

• jednotlivých druhů penzí a ostatních dávek penzijního připojištění,

• podmínek nároku na dávky penzijního připojištění a jejich výplatu a způsob poskytování dávek,

• způsob výpočtu dávek poskytovaných z penzijního připojištění,

• důvody vypovězení penzijního připojištění penzijním fondem,

• výše příspěvků účastníků na penzijní připojištění,

• podmínek odkladu nebo přerušení placení příspěvků a změny výše příspěvků,

• pravidel a způsobu placení příspěvků a postup při neplacení a opožděném nebo nesprávném placení příspěvků,

3 zákon 42/1994 Sb. §11 odst. 1)

• podmínek převzetí peněžních prostředků z penzijního připojištění a u jiného penzijního fondu a úpravu nároku na základě tohoto převzetí,

• zásady, podle kterých se účastníci včetně příjemců penzí podílejí na výnosech hospodaření penzijního fondu.

DRUHY PENZIJNÍCH PLÁNŮ Příspěvkově definovaný penzijní plán

Výše penze závisí na úhrnu příspěvků zaplacených ve prospěch účastníka (nejnižší příspěvek činní 100 Kč), podílu účastníka na výnosech hospodaření penzijního fondu a věku, od kterého se poskytuje penze.

Dávkově definovaný penzijní plán

výše penze je stanovena předem, tj. nezávisí přímo na výši zaplacených příspěvků a výši výnosů penzijního fondu. Je pak na fondu, aby si na tuto cílovou částku propočetl nutnou výši měsíční platby a počet let, a také si vytvořil dostatečnou rezervu pro případ, že účastník zemře a peníze bude muset vyplatit pozůstalým osobám.

S penzijním plánem definovaným dávkově se setkáváme jen u invalidní penze. Zákon nechává na rozhodnutí penzijního fondu, aby mohl její výši stanovit. Penzijní fondy působící v ČR mají konstruovány penzijní plán jako příspěvkový.

STATUT

Jde o jeden z dokumentů penzijního fondu, který musí být všem přístupný.

Statut musí obsahovat:⁴

• rozsah činnosti penzijního fondu,

• zaměření a cíle investiční politiky penzijního fondu,

• zásady hospodaření penzijních fondu,

• způsob použití zisku,

• obchodní firmu a sídlo depozitáře,

4 zákon č. 42/1994 Sb. §10

• způsob zveřejňování zpráv o hospodaření s majetkem penzijního fondu a změnách statutu a informaci o tom, kde lze tyto zprávy obdržet.

2. STÁT A PENZIJNÍ P Ř IPOJIŠT Ě NÍ

Stát podporuje penzijní připojištění třemi základními formami: prostřednictvím státních příspěvků poskytovaných ze státního rozpočtu, státním dozorem nad činností penzijních fondů i depozitáře a daňovými úlevami.

2.1. STÁTNÍ PŘÍSPĚVKY NA PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ

Penzijní fond podává čtvrtletně žádost o poskytnutí státního příspěvku souhrnně za všechny účastníky, kterým náleží státní příspěvek. Žádost se podává ministerstvu v kalendářním měsíci následujícím po skončení kalendářního čtvrtletí. V případě neúplné žádosti nebo nesprávných údajů provede penzijní fond opravu žádosti. Oprava žádosti se podává zároveň se žádostí o státní příspěvek za kterékoliv následující kalendářní čtvrtletí.

Výše státního příspěvku je závislá na tom, zda-li jde o tzv. „starou“ smlouvu o penzijním připojištění (sjednaná podle penzijního plánu v souladu se zněním zákona před novelou 170/1999 Sb.) nebo „novou“ (penzijní plány v souladu s novelou zákona) a na výši příspěvků účastníka. Výše státního příspěvku u smluv platných do roku 2000 je uvedena v příloze v tabulce č. 12.

Rozdíl mezi těmito dvěma typy smluv není jen výše poskytovaného státního příspěvku, ale i v tom, že u starých smluv uzavřených do roku 1999 vzniká nárok na starobní penzi po dosažení věku 50 let, zatímco u nových smluv uzavřených po roce 1999 je nárok na starobní penzi podmíněn placením příspěvků nejméně po dobu 60 měsíců a zároveň dosažením věku 60 let nebo přiznáním starobního důchodu z důchodového pojištění.

tabulka 1 Výše státního příspěvku v závislosti na výši měsíčního příspěvku účastníka

Státní příspěvek k penzijnímu připojištění (po novele zákona č. 42/1994 Sb.) Příspěvek účastníka

(měsíčně, v Kč)

Výše státního příspěvku (měsíčně)

100 – 199 50 Kč + 40 % z částky nad 100 Kč 200 – 299 90 Kč + 30 % z částky nad 200 Kč 300 - 399 120 Kč + 20 % z částky nad 300 Kč 400 - 499 140 Kč + 10 % z částky nad 400 Kč

500 a více 150 Kč

Zdroj: zákon č. 42/1994 Sb. §29 odst. 2

Státní příspěvek k penzijnímu připojištění se pohybuje od 50 Kč do 150 Kč v závislosti na výši příspěvku účastníka a je konstruován degresivně tzn. jeho relativní podíl s růstem příspěvku klesá tzn. stát platí relativně více na příspěvky nižší a méně na příspěvky vyšší.

Nejnižší příspěvek činní podle zákona o pojišťovnictví 100 Kč měsíčně, při kterém získá státní příspěvek 50 Kč, což představuje výnos celých 50 %. Maximální příspěvek není zákonem stanoven. Přičemž maximální státní příspěvek 150 Kč (v relativním vyjádření 30 %) obdrží, když příspěvek činí 500 Kč měsíčně. Pokud účastník platí příspěvek za delší období než kalendářní měsíc, stanoví se výše státního příspěvku podle průměrné měsíční výše připadající na toto období.

Peníze, které na účet u penzijní fondu účastníci vloží, jsou fondem dále investovány. Pravidla investování určuje zákon a navíc podléhají státnímu dozoru. Peníze účastníka se tedy zhodnotí ještě o podíl na zisku penzijního fondu.

2.2. DAŇOVÉ VÝHODY PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ

Na základě novely zákona o daních z příjmů vznikla účastníkům penzijního připojištění možnost uplatnit některé daňové výhody v souvislosti s připojištěním.

Možnost daňových výhod vstoupila v platnost 1. 1. 2000 a vztahuje se na všechny smlouvy o penzijním připojištění bez ohledu na datum jejich uzavření a typ penzijního plánu. Cílem těchto úprav bylo zatraktivnit spoření částek nad 500 korun měsíčně a motivovat zaměstnavatele k příspěvku na penzijní připojištění zaměstnancům.

2.2.1. VÝHODY PRO ZAMĚSTNANCE

Pro zaměstnance je příspěvek na jeho penzijní připojištění od zaměstnavatele příjmem osvobozeným od daně z příjmu, a to až do výše 5 % vyměřovacího základu.

Výše měsíčního příspěvku účastníka pro využití všech výhod poskytovaných státem činí 1 500 Kč (na 500 Kč se vztahuje státní příspěvek, max. 1 000 Kč lze uplatnit při daňových výhodách).

Účastník penzijního připojištění má možnost snížit svůj základ daně o jím (nikoli zaměstnavatelem) zaplacené příspěvky na penzijní připojištění převyšující částku 6 000 Kč

ročně (na částku 6 000 Kč pobírá státní příspěvek). Maximálně je možno za jedno zdaňovací období odečíst 12 000 Kč. Pokud tedy účastník spoří ročně výši 18 000 Kč může získat úsporu na daních v závislosti na daňovém pásmu až 3 840 Kč.

2.2.2. VÝHODY PRO ZAMĚSTNAVATELE

Pro zaměstnavatele je příspěvek na penzijní připojištění zaměstnance uznán jako daňový náklad a to až do výše 3 % vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, tj. vlastně do 3 % hrubé mzdy zaměstnance. Limit 3 % se nevztahuje k celkovému objemu mezd, ale individuálně ke každému zaměstnanci, kterému je příspěvek vyplácen a počítá se odděleně ke mzdě za každý měsíc (nikoliv v ročním zúčtování).

Pro zaměstnavatele je tak výhodnější přispívat zaměstnanci na penzijní připojištění do 3 % jeho měsíční hrubé mzdy, než mu o stejnou částku zvýšit mzdu, neboť z příspěvků nemusí platit sociální pojištění za zaměstnance (35 %). Tento postup je výhodný i pro zaměstnance, neboť z příspěvků od zaměstnavatele nemusí odvádět daň ani sociální a zdravotní pojištění.

2.3. DOHLED V PENZIJNÍM PŘIPOJIŠTĚNÍ

V souvislosti s integrací dohledů nad finančním trhem do České národní banky (ČNB) ukončil ke dni 31. 3. 2006 Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění Ministerstva financí svou činnost. Dosavadní působnost Ministerstva financí ČR vyplývající ze zákonů a dalších právních předpisů, týkající se penzijních fondů, přechází 1. dubna 2006 na ČNB. To ale neplatí pro agendu kontroly státního příspěvku na penzijní připojištění, která i nadále zůstává v působnosti Ministerstva financí ČR (podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem.)

Při výkonu dohledu a státního dozoru si Česká národní banka a ministerstvo vzájemně poskytují všechny informace a zjištění, které mohou být významné pro výkon jejich působnosti. Na plnění vzájemné informační povinnosti se nevztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost.

Při výkonu dohledu může Česká národní banka požadovat od penzijního fondu informace o jeho činnosti, a to v rozsahu potřebném pro výkon dohledu.

Orgány, jejich členové a zaměstnanci penzijního fondu jsou povinni předložit České národní bance jí vyžádané doklady a písemnosti potřebné pro výkon dohledu nad penzijními fondy a poskytnout k tomu všechny potřebné informace v písemné nebo ústní formě.

Penzijní fond je povinen⁵

• předložit České národní bance každoročně, nejpozději do 31. ledna, seznam akcionářů

• informovat Českou národní banku o každé změně v seznamu akcionářů do 10 dnů po zápisu změny v seznamu akcionářů,

• předložit České národní bance usnesení rejstříkového soudu o zápisu změny nebo zániku zapisovaných skutečností bez zbytečného odkladu po provedení zápisu do obchodního rejstříku.

Činnost penzijního fondu a depozitáře podle tohoto zákona podléhá státnímu dozoru ministerstva v rozsahu povinností stanovených tímto zákonem penzijnímu fondu v souvislosti s poskytováním a vracením státního příspěvku.

Při výkonu státního dozoru ministerstvo dohlíží na dodržování tohoto zákona a penzijního plánu, dbá na ochranu účastníků a prověřuje seznamy účastníků všech penzijních fondů tak, aby státní příspěvek byl poskytnut za každého účastníka pouze jednou.

Kromě činnosti orgánů dozoru existují i jiné mechanismy garantující bezpečnost systému proti platebním neschopnostem jednotlivých subjektů z řad penzijních fondů. Zejména se jedná o:

• povinnost obezřetného konání penzijního fondu, které nesmí být v rozporu se zájmy účastníků,

• morální garance akcionářů penzijních fondů (zejména zahraničních společností), spočívající v předejití poškození dobrého jména společnosti v případě hospodářských problémů dceřinné společnosti (míněno penzijního fondu),

• přísná pravidla investování majetku penzijních fondů,

5 zákon č. 42/1994 Sb. §42 odst. 6)

• tvorbu povinného rezervního fondu ve výši min. 5 % dosaženého zisku.

3. ANALÝZA TRHU PENZIJNÍHO P Ř IPOJIŠT Ě NÍ

Podstatou této kapitoly je analýza současné situace na trhu penzijního připojištění se zaměřením na účastníky penzijního připojištění, jejich příspěvky a hospodaření penzijních fondů.

V analýze při různých výpočtech jsou zahrnuta data v letech 1997 – 2005. Záměrně do analýzy při různých výpočtech nezahrnuji první 2 roky existence penzijních fondů, protože v té době ještě neexistoval Allianz penzijní fond, který je součástí stále existujících penzijních fondu. Ten začal působnost na trhu penzijního připojištění až od r. 1997. Proto za výchozí rok považuji rok 1997.

V jednotlivých tabulkách jsou vždy pro lepší orientaci tučně vyznačeny nejvyšší dosahované hodnoty.

Vzhledem k tomu, že k 1. 1. 2006 došlo ke změně názvu CREDIT SUISSE LIFE &

PENSIONS PF opětovně na Winterthur penzijní fond, je v práci uváděn pouze nový název.

3.1. VÝVOJ PENZIJNÍCH FONDŮ

Od roku 1994, kdy vzniklo v ČR penzijní připojištění, získalo licenci Ministerstva financí 46 penzijních fondů z nichž svou činnost 2 penzijní fondy vůbec nezahájily. Jen během prvních dvou let existence vzniklo 44 penzijních fondu a v roce 1997 další 2. V současné době existuje v České republice pouze 10 penzijních fondu.

graf 1Vývoj počtu penzijních fondů

24

44 44 38

34 24

18

14 14

12 11 11

0 5 10 15 20 25 30 35 40 45

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

počet penzijních fondů

zdroj: Eva Ducháčková, Principy pojištění a pojišťovnictví, 2. aktualizované vydání, Praha;

rok 2005 doplněný z zdrojů MF ČR

Převážná část penzijních fondů zanikla formou fúzí menších fondů s těmi většími a silnějšími.

Toto snížení počtu penzijních fondů lze vnímat pozitivně. Zbývající penzijní fondy se tak staly většími a silnějšími, což posílilo důvěryhodnost a stabilitu celého trhu penzijního připojištění.

Ne všechny snížení počtu penzijních fondů však můžeme vnímat jako pozitivní. Několik penzijních fondů na konci devadesátých let 20. století zkrachovalo a tím připravilo své klienty o značnou část jejich úspor. Klienti penzijního fondu Vyšehrad získali zpět pouze 10 % svých vkladů, klienti PF Certum-Renta 40 % a PF Multi 60 %. Největší smůlu měli klienti penzijního fondu Garance – Vzájemný penzijní fond pro Čechy, Moravu a Slezsko a Penzijního fondu Viva, které byly vytunelovány a jím spravovaný majetek prakticky beze zbytku skončil někde v zahraničí.

Do konce roku 2001 se v likvidaci ocitlo celkem 12 penzijních fondů a to buď následkem rozhodnutí akcionářů, nebo na základě rozhodnutí státního dozoru.⁶

Během roku 2004 byla realizována jedna fůze. K 1. 10. 2004 se sloučily PF České pojišťovny a NOVÝ ČP PF v penzijní fond České pojišťovny. V 2005 na trhu penzijního připojištění neproběhla žádná fůze. K 31. 12. 2005 se stala 100 % akcionářem Hornického penzijního fondu Ostrava, a. s. Československá obchodní banka, čímž se počet penzijních fondů redukuje na 10. V současné době je trh penzijního připojištění se státním příspěvkem konsolidovaný.

Další vývoj počtu penzijních fondů není zdaleka jasný. Je sice pravděpodobné, že se ještě nějaké sloučí, zejména penzijní fondy, jejich podíl na trhu je menší než 1 %, nemusí k tomu ale vzhledem k rostoucímu zájmu o tento produkt nastat až tak brzy. Nelze ani vyloučit, že s růstem trhu se ozvou i noví zájemci o tento druh podnikání z řad ostatních finančních skupin.

Současně nelze ani vyloučit změnu vlastníka u některého z menších fondů. 3.2. ÚČASTNÍCI PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ

Účastníkem penzijního připojištění se může stát každá osoba starší 18 let s trvalým pobytem na území ČR. Dle ustanovení, které nabylo účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, tedy k 1. květnu 2004 smí účastníkem penzijního připojištění být také fyzická osoba starší 18 let s bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie, pokud je účastna důchodového pojištění nebo veřejného zdravotního pojištění

6 Zrušení fondu následkem rozhodnutí akcionářů je zpravidla doprovázeno vypořádáním klientů, popř. převedením jeho pohledávek na jiný penzijní fond.

v České republice.

3.2.1. VÝVOJ POČTU ÚČASTNÍKŮ

Penzijní připojištění se těšilo velkému zájmů účastníků již od samého počátku. Jen během prvních třech let dosáhl počet připojištěných počtu 1 564 250. V letech 1997 a 1998 dochází k mírnému útlumu a k dalšímu většímu nárůstu počtu účastníků dochází až v roce 1999 na základě zákona č. 170/1999 sb., který přinesl valorizaci státního příspěvku a daňové úlevy pro zaměstnance a zaměstnavatele, čímž se stalo penzijní připojištění mnohem atraktivnějším.

V letech 2002 a 2003 dochází opět k mírnému útlumu, který je vykompenzován růstem v letech 2004 a 2005, přičemž v roce 2005 došlo k přírůstku účastníků o 315 997, který znamenal druhý největší meziroční přírůstek od roku 1994. V procentním vyjádření se jednalo o nárůst 10,66 %, který patří v posledních několika letech mezi největší. V roce 2005 tak byla překonána magická hranice 3 miliónů účastníků. Za tento nárůst může pravděpodobně stále větší povědomí o nutnosti zabezpečení se na stáří. Vývoj účastníků v jednotlivých letech je znázorněn v grafu č. 2 a v příloze v tabulkách č. 13 a 14 jsou uvedeny absolutní a relativní meziroční přírůstky počtu účastníků.

graf 2 Vývoj počtu účastníků penzijního připojištění v letech 1994 - 2005

183 336 2 298 340 2 534 434 2 621 881 2 739 556 3 279 727

2 963 730

1 740 143 2 006 276

1 637 584

1 564 250

1 290 126

0 500 000 1 000 000 1 500 000 2 000 000 2 500 000 3 000 000 3 500 000

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Zdroj: Asociace penzijních fondůČR

Míra zapojení obyvatelstva v systému penzijního připojištění je velmi vysoká. Penzijní připojištění má sjednané téměř každý třetí občan, tedy 32 % z celkového počtu obyvatelstva, což svědčí o velkém zájmu obyvatelstva o tento produkt. Česká republika tak dosahuje úrovně srovnatelné se zeměmi jako je Německo nebo Nizozemsko.

Tabulka v příloze č. 15 znázorňuje vývoj počtu účastníků jednotlivých penzijních fondů.

Počet účastníků u jednotlivých penzijních fondů je převážně rostoucí. Od roku 1997 zaznamenaly stálý nárůst účastníků penzijní fond ČSOB Progres, PF České pojišťovny a PF České spořitelny. Ostatní penzijní fondy zaznamenaly alespoň v jednom roce úbytek počtu účastníků. Nejvyšší počet účastníků od roku 2004 náleží penzijnímu fondu České pojišťovny s počtem 867 593 účastníků. Nejnižší počet účastníků vykazuje od roku 2003 Zemský penzijní fond s počtem 14 429. Vysoký počet účastníků penzijního fondu Českého pojišťovny je převážně zásluhou fúze v roce 2004 s Novým ČP Penzijním fondem (dříve ABN AMRO PF).

Tabulka č. 16 a 17 v příloze znázorňuje absolutní a relativní změny počtu účastníků v letech 1997 – 2005 a tabulka č. 18 ukazuje průměrný meziroční přírůstek a tempo růstu účastníků. Od roku 2003 má největší meziroční přírůstky PF České pojišťovny, kdy největší byl vykázán v roce 2004, ve kterém činil přírůstek 306 692 účastníků. Tento výsledek byl ovlivněn již zmíněnou fůzí, které proběhla v roce 2004. Nejmenší meziroční přírůstky jsou u Hornického penzijního fondu Ostrava. Tento fond vykazoval až do roku 2004 naopak roční úbytky a až v posledních dvou letech vykazuje velmi mírný narůst účastníků. Výsledky relativních meziročních změn vychází podobně jako u absolutních meziročních změn.

Nejvyšší průměrný absolutní přírůstek v letech 1997 – 2005 patří s počtem 91 825 penzijnímu fondu České pojišťovny a nejnižší Hornickému penzijnímu fondu Ostrava, kterému se ročně průměrný počet účastníků snížil o 1 293, což v relativní vyjádření znamená roční pokles o 6,29 %. V relativní vyjádření má největší průměrné tempo růstu 53,67 % ČSOB PF Progres.

Tento výsledek je ale velmi ovlivněn hodnotou v roce 2005, ve kterém činil relativní nárůst účastníků 246,56 %.

Velikost penzijního fondu z hlediska počtu účastníků je důležitá hlavně kvůli případnému náhlému prudkému odlivu počtu účastníků. Graf č. 3 znázorňuje tržní podíl jednotlivých penzijních fondů podle počtu účastníků k 31. 12. 2005. Z hlediska počtu účastníků je trh penzijního připojištění ovládán 6 penzijními fondy, které dohromady tvoří 92, 31 %. Největší podíl 26,36 % patří PF České pojišťovny. Nejmenší podíl zaujímají Zemský PF, Hornický PF Ostrava a Generali PF. Ani jeden z nich nedosahuje podílu většího než 1 %.

graf 3 Tržní podíl jednotlivých penzijních fondů podle počtu účastníků k 31. 12. 2005

3,42%

2,46%

10,04%

12,00%

26,36%

14,57% 10,96%

18,38%

0,44%

0,58%0,78%

Allianz PF ČSOB PF Progres ČSOB PF Stabilita Generali PF Hornický PF Ostrava ING PF PF České pojišť. PF České spořit.

PF KB Winterthur PF Zemský PF

zdroj: vlastní

Věková struktura účastníků penzijního připojištění je relativně stálá a během posledních let se příliš nemění. Strukturu účastníků penzijního připojištění k 31. 12. 2005 znázorňuje následující graf.

graf 4 Věková struktura účastníků penzijního připojištění k 31. 12. 2005

11,63%

18,34%

21,50%

28,39%

20,14%

18 – 29 30 – 39 40 – 49 50 – 59 60 a více

zdroj: vlastní

V tabulce č. 2 vidíme, že největší skupinu 28,39 % tvoří účastníci ve věku 50 – 59 let a to i přesto, že každým rokem v posledních 5 letech dochází k mírnému poklesu podílu na celkovém počtu účastníků. Další nejpočetnější skupina jsou účastníci ve věku 40 – 49 let a 60 a více let, kdy každá z nich zaujímá přes 20 % z celkového počtu účastníků.Ve věkové skupině 40 – 49 let dochází od roku 2002 také k mírnému poklesu podílu na celkovém počtu účastníků. Opačným směrem se ale vyvíjí věková skupina 60 a více let, kde od roku 2001 je zaznamenán každým rokem mírný nárůst. Nejmenší podíl na celkovém počtů účastníků patří dlouhodobě účastníkům ve věku 18 – 29 let s podílem 11,63 %, který je od roku 2000 největší. Vývoj struktury účastníků v závislosti na věku v letech 2000 – 2005 je uveden v příloze v tabulce č. 19.

tabulka 2 Procentní podíl jednotlivých věkových skupin v letech 2000 - 2005

Věk 2000 2001 2002 2003 2004 2005

18 – 29 9,73 11,29 11,46 11,28 11,09 11,63

30 – 39 14,95 16,32 16,79 17,14 17,43 18,34

40 – 49 24,38 25,44 24,38 23,48 22,51 21,50

50 – 59 31,80 29,27 29,79 29,67 29,52 28,39

60 a více 19,14 17,40 17,58 18,42 19,46 20,14

Zdroj: vlastní výpočty

Podrobnější vývoj jednotlivých věkových skupin z hlediska absolutních a relativních meziročních změn počtů účastníků, průměrných ročních přírůstků a průměrného tempa růstu je uveden v příloze v tabulkách č. 20, 21 a 22. Až na mírný úbytek účastníků v roce 2001 ve věkové skupině 50-59 a 60 a více let a v roce 2002 ve věkové skupině 40-49 let, zaznamenávají jednotlivé věkové kategorie každoroční nárůst účastníků. Největší průměrný roční přírůstek (47 794) a průměrné tempo růstu (10,73 %) účastníků připadá na věkovou kategorii 30 – 39 let. Druhé nejvyšší průměrné tempo růstu účastníků (10,39 %) vykazuje nejnižší věková skupina 18 – 29 let a za ně se řadí nejstarší věková skupina 60 a více let. U nejnižší věkové kategorie lze růst přičítat díky vstupu do zaměstnání, kde zaměstnavatelé nabízí řadu zaměstnaneckých výhod mezi které patří i penzijní připojištění.

Naopak nejnižší meziroční přírůstek zaznamenává věková kategorie 40 – 49 let.

Pravděpodobných vysvětlením je nasycení trhu, kdy v této kategorii je pojištěno více než polovina populace v daném věku.⁷

Průměrný věk účastníků penzijního připojištění se pohybuje mezi 47 – 48, zatímco průměrný věk občana České republiky k 1. 1. 2006 je 40 let. Znamená to, že do penzijního systému vstupují lidé, kteří nemají daleko do důchodu (anebo v důchodu již jsou) a penzijní připojištění se stává místo dlouhodobého spoření převážně střednědobým produktem spoření a většina z účastníků si tedy nestačí uložit dost peněz na to, aby si vylepšili životní úroveň v penzi.

Rozdělení účastníků penzijního připojištění podle pohlaví je téměř rovnoměrné. Muži zaujímají 52,55 % podíl a ženy 47,45 %. Podle údajůČeského statického úřadů k 1. 1. 2006 tvoří muži 51,20 % a ženy 48,80 %. Podíl mužů a žen tedy odpovídá rozložení populace České republiky.

7 Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2005

Pokud se podíváme na rozložení účastníků podle jednotlivých krajích, pak nejpočetnější skupinu tvoří účastníci z Moravskoslezského kraje (12,55 %), následovaný skupinou z Jihomoravského kraje (11,70 %) a hlavního města Prahy (11,42). Naopak nejméně účastníků pochází z Karlovarského (2,73 %) a Libereckého kraje (3,92 %). Můžeme říci, že rozložení účastníků podle krajů je velmi nerovnoměrné a liší se kraj od kraje.⁸

Na základě novely č. 36/2004 Sb. mohou uzavírat smlouvu o penzijním připojištění i účastníci s bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie. Této možnosti k 31. 12. 2005 využilo 3 977 cizinců, což je o 2 946 více než ve v roce 2004. Největší počet připojištěných tvoří občané Slovenské republiky a to 2 705, což tvoří 68 % z celkového kmene cizinců. Mezi další skupiny cizinců, kteří využili možnost uzavřít smlouvu na území ČR patří účastníci z těchto států: Německo, Polsko, Maďarsko, Velká Británie, Francie, Belgie, Litva, Rakousko a Portugalsko.

3.2.2. PŘÍSPĚVKY ÚČASTNÍKŮ A STÁTNÍ PŘÍSPĚVEK

Celková výše individuálních účtů účastníků penzijního připojištění roste každým rokem relativně rovnoměrným tempem. Jejich vývoj můžeme vidět v následujícím grafu.

graf 5 Vývoj příspěvků účastníků a státního příspěvku v mil. Kč

4 500 11 400

18 900 23 900

29 60036 900 46 307

58 147 69 888

85 603 102 573

0 20 000 40 000 60 000 80 000 100 000 120 000

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

zdroj: Asociace penzijních fondůČR

Pokud dáme do poměru celkovou výši příspěvků účastníka se státním příspěvkem a celkový počet účastníků penzijního připojištění zjistíme, kolik má průměrný účastník penzijního připojištění uloženo na účtu u jednotlivých penzijních fondů. K 31.12. 2005 má účastník průměrně uloženo 31 275 Kč. Tato částka je velmi nízká a na zajištění důchodu to skutečně nestačí.

8 Údaje jsou k 31.12.2004

Když se podíváme na tabulku č.3 ve které je mimo jiné znázorněn vývoj příspěvků účastníků v jednotlivých letech, zjistíme, že na začátku vzniků penzijního připojištění v roce 1994 činila průměrná výše příspěvku 118 Kč. Nejvyšší nárůst průměrného příspěvku byl zaznamenán hned v následujícím roce, kdy příspěvek vzrostl o 122 % na částku 262 Kč. V následujících letech roste příspěvek velmi pomalým tempem a v posledních 5 letech se pohybuje kolem 4

%. K 31. 12. 2005 činní průměrný měsíční příspěvek účastníka 407 Kč.

Při tak nízkých úložkách, jako je průměrný příspěvek si účastník penzijního připojištění nestačí našetřit dostatečné množství finančních prostředků. I kdyby začal spořit hned ve 20 letech, tak při měsíční úložce 400 Kč bude činit jeho doživotní penze, při průměrném ročním zhodnocení 4 % 3 621 Kč u muže a u ženy to bude dokonce méně a to 3 292 Kč. Abychom pobírali doživotní penzi v takové výši, jako se pohybuje dnes průměrná starobní penze tj. cca 8 000 Kč, museli bychom ukládat od svých dvaceti let, při ročním průměrným zhodnocení 4 % alespoň 1 100 Kč.⁹

tabulka 3 Průměrná míra měsíčního příspěvku na penzijní připojištění k průměrné měsíční hrubé mzdě

Rok

průměrný měsíční příspěvek v Kč

roční % nárůst

Průměrné měsíční státní

příspěvky

Celkem příspěvky

průměrná měsíční hrubá

mzda v Kč

roční % nárůst

průměrná míra příspěvku účastníka k hrubé mzdě

1994 118 0 43 161 7 004 0 1,7

1995 262 122 93 355 8 307 18,6 3,2

1996 305 16,4 103 408 9 825 18,3 3,1

1997 333 9,2 97 430 10 802 9,9 3,1

1998 333 0 95 428 11 801 9,2 2,8

1999 324 -2,7 92 416 12 797 8,4 2,5

2000 337 4,0 93 430 13 614 6,4 2,5

2001 348 3,3 92 440 14 793 8,7 2,4

2002 354 1,7 90 444 15 866 7,3 2,2

2003 383 8,2 96 479 16 917 6,6 2,3

2004 397 3,7 98 495 17 881 6,9 2,2

2005 407 2,5 99 506 18 990 6,2 2,1

Zdroj: APF ČR

Výše průměrného příspěvku se liší i v jednotlivých krajích. Nejvyšší průměrnou výši příspěvku vykazuje hlavní město Praha, kde tato výše činní 579 Kč. Naopak nejméně, 347 Kč

9 k výpočtu je použit kalkulátor penzijního připojištění na www.apfcr.cz

měsíčně, spoří v Karlovarském a Olomouckém kraji. Rozdíl mezi hlavním městem Praha a zbytkem republiky je nejspíš dán vyššími příjmy dosahovanými v tomto regionu díky kterým si mohou dovolit ukládat větší částky.¹⁰

Mnohem větší průměrné příspěvky než účastníci s bydlištěm na území České Republiky mají účastníci s bydlištěm na území jiného členského státu EU. Např. nejpočetnější skupina, Slováci, ukládají průměrně měsíčně částku 658 Kč. Nejvíce ukládají Francouzi (4 000 Kč), Portugalci (2 700 Kč) a Britové (2 667 Kč). Vzhledem k nízkému zastoupení těchto skupin na celkovém počtu účastníků penzijního připojištění, je vliv na průměrnou výši příspěvku téměř zanedbatelný.¹¹

Přispívat na penzijní připojištění si nemusí jen sám účastník penzijního připojištění, ale přispívat na penzijní připojištění může i zaměstnavatel. V současné době čtvrtina českých zaměstnavatelů (26,4 %) poskytuje všem zaměstnancům příspěvek na penzijní připojištění a 17,5 % zaměstnavatelů poskytuje příspěvek na penzijní připojištění pouze některým zaměstnancům. Relativně častěji tento příspěvek poskytují organizace s 250 a více zaměstnanci.¹²

Příspěvek zaměstnavatele získalo k 31. 12. 2005 780 000 připojištěných, což je o 107 000 více než v roce 2004. Průměrná výše měsíčního příspěvku činila 465 Kč a příspěvky se blíží nastavené hranici daňové motivace.

Porovnáme-li roční růst příspěvku s ročním růstem mezd, který se v posledních letech pohybuje v průměru kolem 7 %, zjistíme, že roční růst příspěvku je menší než roční růst mezd a průměrná míra příspěvku účastníka k hrubé mzdě rok od roku klesá. Na konci roku 2005 činila tato míra pouhých 2,1 %.

Je vhodné se tedy podívat, jak velký podíl zaujímá penzijní připojištění na úsporách domácností. V polovině roku 2005 penzijní připojištění tvořilo podíl na celkových úsporách domácnosti 7,9 %. Ve srovnání s rokem 2001 to činní nárůst 2,5 %, což také není mnoho.

Lidé nejvíce ukládají své úspory na netermínované vklady (23,1 %), stavební spoření

10 Údaje jsou k 31.12.2004

11 Údaje jsou k 31.12.2004

12 SOFRES- FACTUM: Výzkum veřejného mínění o důchodovém systému, červen 2006

(20,8 %) a termínované vklady (19,1 %). Lze říci, že lidé více preferují krátkodobé a střednědobé produkty spoření před dlouhodobými (příloha graf č. 9).

Samotné státní příspěvky na penzijní připojištění se v posledních několika letech pohybují stále kolem 100 Kč, přičemž právě hranici 100 Kč se podařilo překonat pouze v roce 1996, kdy průměrný státní příspěvek činil 103 Kč. Lidé ve střední kategorii tedy plně nevyužívají maximálního státního příspěvku, který je v současné době nastaven na 150 Kč. (viz. tabulka č. 3)

Pokud dáme dohromady příspěvek účastníka a státní příspěvek, získáme celkový příspěvek.

K 31. 12. 2005 celkový příspěvek činí 507 Kč, což je stále velmi málo a lze říci, že daňová motivace ukládat více než 6 000 korun ročně v tomto případě selhala.

3.3. HOSPODAŘENÍ PENZIJNÍCH FONDŮ 3.3.1. AKTIVA PENZIJNÍCH FONDŮ

Aktiva penzijních fondů zaznamenala za dobu své existence velký nárůst. Z 6 342 mil. Kč v roce 1995 na 123 417 mil. Kč v roce 2005. Vývoj celkových aktiv penzijních fondů je patrný z následujícího grafu.

graf 6 Vývoj objemu celkových aktiv penzijních fondů v mil. Kč

6 342

23 268 21 401 29 609 37 050 44 091 54 956 68 927

82 066 102 104

123 417

0 20 000 40 000 60 000 80 000 100 000 120 000 140 000

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Zdroj: Asociace penzijních fondůČR

Nevyšší nárůst aktiv, s výjimkou roku 1997, kde byl zaznamenán pokles v celkových aktiv, je patrný až do roku 1998. V následujících letech dochází ke zpomalení tempa nárůstu aktiv, které vyplynulo zejména z pomalejšího nárůstu počtu nových účastníků vstupujících do systému penzijního připojištění. Průměrné roční tempo růstu aktiv v letech 1999 – 2005 je 22, 6 %.