Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické v Praze, nám. Winstona Churchilla 4, 130 67 Praha 3 tel.: +420 224 095 521, fax: +420 224 221 718, URL: http://nf.vse.cz
POSUDEK OPONENTA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Jméno studenta/studentky: Pavel Červinka ...
Název práce: Vliv stárnutí populace na zaměstnanost v ČR...
Jméno oponenta práce: Ing. Lukáš Augustin Máslo, Ph.D. ...
1 2 3 4
Hodnocení základních aspektů práce:
1 Struktura práce (logická výstavba, systematičnost) ☒ ☐ ☐ ☐
2 Cíl práce (jasnost formulace, přiměřenost) ☒ ☐ ☐ ☐
3 Kvalita teoretické části ☒ ☐ ☐ ☐
4 Kvalita aplikované / analytické / empirické části ☐ ☒ ☐ ☐
5 Soulad mezi cílem práce a jejími metodami ☐ ☒ ☐ ☐
6 Zdroje (aktuálnost, relevance, četnost) ☒ ☐ ☐ ☐
7 Kvalita závěrů, naplnění cíle práce ☒ ☐ ☐ ☐
8 Formální aspekty (formátování, stylistika, odkazy na literaturu) ☐ ☐ ☒ ☐
Slovní hodnocení (popište nejdůležitější silné a slabé stránky práce; zejména v případě nízkého hodnocení známkami 3-4 je třeba vyjádřit konkrétní výtky):
V teoretické části autor píše: V běžném životě ale nelze předpoklady trhu práce v dokonalých tržních podmínkách naplnit.
Skutečné trhy práce jsou tedy nedokonalé. Já se vždy domníval, že zatímco toto tvrzení dobře charakterizuje trhy finální produkce, trhy práce naopak lze velmi dobře aproximovat jako dokonale konkurenční. Jistě, práce není homogenní, v tomto ohledu souhlasím s autorem. Nicméně chce-li nějaká firma zvýšit zaměstnanost, musí skutečně zvýšit mzdu poslednímu najímanému zaměstnanci? Nenabízí firmy obvykle prostě tržní mzdy?
V úvodu praktické části autor píše: Praktická část této bakalářské práce proto bude zaměřena na cíl práce, což je sestavení a vyhodnocení ekonometrického modelu vysvětlujícího vliv stárnutí populace na zaměstnanost v ČR (…). Autorův model však vliv stárnutí populace na zaměstnanost pouze zjišťuje a následně konstatuje. Nevidím, jak tento vliv model vysvětluje. To ostatně snad ani nejde, ne? Vysvětlení náleží teorii, nikoli ekonometrii, ne?
Proč autor zvolil jako reprezentanta stáří populace proměnnou průměrný důchodový věk? Jeho zvyšování může totiž znamenat také třeba jen to, že lidé chodí v průměru do důchodu později, protože si nemohou dovolit přestat pracovat, ne?
Nedávalo by větší smysl vzít jako ukazatel stáří populace prostě obyčejný průměrný věk populace?
U grafu č. 4 autor na straně 11 tvrdí, že bod A je inflexním bodem. To není pravda. Inflexní bod se nachází mezi bodem A a B. Na str. č. 25 autor píše: Zásadním postavením v tomto boji bez vítěze figurují neústupné odbory a zaměstnavatelé, kteří tlačí minimální mzdu směrem nahoru. Netlačí ji spíše dolů?
Rozsah práce 37 stran včetně grafů. Dle zadání práce měl být rozsah 45 stran. Práce je tedy kratší, než je standard. V seznamu literatury je odkaz na ČSÚ uveden 15krát pro 15 různých hesel. Podobné zmnožování se opakuje u odkazů na stránky Evropské komise a MPSV. Seznam literatury je tím uměle „nafukován“. Články z žurnálů, které jsou vydávány v papírové i elektronické podobě není třeba uvádět mezi elektronickými zdroji. V seznamu literatury by měly být uvedeny pouze zdroje, na které je odkazováno v textu. Odkaz na Keynese (2020) či Holmana (2018) jsem například v textu nenašel. Kromě toho, bývá obvyklé uvádět dva roky – první značí první vydání (1936) a druhý značí aktuální vydání, z něhož čerpá autor (2020). Přivlastňovací přídavné jméno od Gauss-Markov není Gauss-Markův, nýbrž Gauss-Markovův (!). 2. pád od podstatného jména paradigma není paradigma, nýbrž paradigmatu (str. 8).
Celkové hodnocení (nutno uvést konstatování, jestli práce splňuje z hlediska kvality obsahu, rozsahu a formálních náležitostí požadavky z Metodických pokynů NF VŠE, zda je práce doporučena k obhajobě či nikoli; může být navržena i na zvláštní ocenění apod.):
Práce nemá požadovaný rozsah. Seznam literatury působí dojmem, že je delší, než ve skutečnosti je. Navzdory těmto a několika dalším formálním nedostatkům a několika obsahovým nedostatkům menšího významu je práce podle mého názoru kvalitním výstupem. Autor srozumitelně předkládá hypotézu, provádí její testování a interpretuje výsledky. Práce jako celek tedy podle mého názoru splňuje podmínky kladené na kvalifikační práce tohoto typu. Práci proto doporučuji k ústní obhajobě před komisí.
Otázky k obhajobě:
Mohl by se autor vyjádřit k námitce týkající se nedokonalých trhů práce?
Mohl by autor vysvětlit, proč zvolil jako reprezentanta stáří populace proměnnou průměrný důchodový věk?
Navržená známka: velmi dobře
Datum: 21. leden 2022 ...
Podpis oponenta práce
