V REGIONU BENCHMARKING VYUŽITÍ PODNIKATELSKÝCH ZÓN

(1)

VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKA –TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA HORNICKO - GEOLOGICKÁ FAKULTA

Institut ekonomiky a systémů řízení

BENCHMARKING VYUŽITÍ PODNIKATELSKÝCH ZÓN V REGIONU

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor: Kristýna Johnová

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Adam Pawliczek, Ph.D.

Ostrava 2016

(2)

(3)

(4)

(5)

Anotace

Cílem této bakalářské práce je srovnání dvou vybraných průmyslových zón nacházející se v Moravskoslezském kraji, Statutárního města Ostravy a aplikování metodiky benchmarkingu. Tato práce je rozdělena na 5 kapitol, kde první kapitola se obecně zabývá teoretickým úvodem do podnikání a jeho podpor. Týká se vymezení pojmů podnikání, a druhou podčástí je představena metodika benchmarkingu, definice benchmarkingu, vývoj a historie benchmarkingu, typy a využití a benchmarkingový cyklus. Třetí kapitola se zabývá metodikou práce, využitou pro tuto práci. Předposlední kapitolou je charakteristika zadaných průmyslových zón a konečné zpracování metodiky benchmarkingu pomocí vybraných parametrů. Poslední kapitola se bude týkat návrhů a doporučení pro vybrané průmyslové zóny.

Klíčová slova: benchmarking, průmyslové zóny, využití, benchmarkingový cyklus, typy benchmarkingu

Summary

The aim of this bachelor thesis is comparison of the two selected industrial zones situated in the Moravian – Silesian region, the statutou city of Ostrava and applying a metodology of benchmarking. This work is divided into 5 chapters, where the first charter generally deals with the theoretical introduction to the business and its aid. Relates to the definitiv of the concepts of business, and the other subsections are introduced benchmarking metodology, definitions of benchmarking, development and history, types, and the use of benchmarking and benchmarking cycle. The third charter deals with the metodology of work used for this work. The penultimate charter is characteristic of industrial zones and entered the final processing metodology benchmarking using the selected parameters. The last chapter will cover proposals and recommendations for selected industrial zone.

Keywords: benchmarking, industrial zones, utilization, benchmarking cycle, types of benchmarking

(6)

OBSAH

1. ÚVOD ... 1

2. TEORETICKÝ ÚVOD DO PODNIKÁNÍ A JEHO PODPORY ... 2

2.1 Vymezení základních pojmů podnikání ... 2

2.1.1 Podnikání ... 2

2.1.2 Podnikatel ... 3

2.1.3 Podnik... 3

2.1.4 Podnikatelské inkubátory ... 5

2.2 Benchmarking ... 11

2.3 Definice benchmarkingu ... 11

2.4 Vývoj a historie benchmarkingu ... 12

2.5 Typy benchmarkingu... 13

2.5.1 Procesní benchmarking ... 14

2.5.2 Výkonový benchmarking ... 15

2.6 Využití a smysl benchmarkingu ... 15

2.7 Etický kodex benchmarkingu ... 16

2.8 Benchmarkingový cyklus ... 17

3. METODY PRÁCE ... 22

4. VYUŽITÍ PRŮMYSLOVÝCH ZÓN STATUTÁRNÍHO MĚSTA OSTRAVA ... 23

4.1 Průmyslová zóna Ostrava – Mošnov ... 23

4.2 Průmyslová zóna Ostrava – Hrabová ... 25

4.3 Zpracování benchmarkingu ... 26

5. NÁVRHY A DOPORUČENÍ ... 43

6. ZÁVĚR... 45

(7)

Seznam použité literatury Seznam použitých zkratek Seznam obrázků

Seznam tabulek

(8)

1 2016

1. ÚVOD

Cílem bakalářské práce je podrobnější analýza využití vybraných průmyslových zón Statutárního města Ostrava a jejich srovnání. Pro naplnění cíle této práce byly vybrány dvě průmyslové zóny Moravskoslezského kraje, a to průmyslová zóna Ostrava – Hrabová a průmyslová zóna Ostrava – Mošnov. Hlavním podnětem pro výběr těchto průmyslových zón bylo zjištění využitelnosti těchto průmyslových zón ve Statutárním městě Ostrava a jeho okolí. V rámci kraje je totiž spojuje hlavně zaměření na automobilový a letecký průmysl.

Ve vybraných zónách se firmy také zabývají otázkami v souvislosti s řešením podobných majetkoprávních problémů a dále například nalezení řešení, jak využít poloprázdné areály. Pakliže jsou udržovány vztahy firem s vedením města, je tím rozhodnutí velmi usnadněno.

První kapitola je založena na odborné literatuře, která se vztahuje k teoretickému úvodu do podnikání. Popisují se zde podpory podnikání a jeho metody. Jednou z částí této kapitoly jsou podnikatelské inkubátory, fungující na území Moravskoslezského kraje.

Následně je popsána metodika benchmarkingu, definice, historie a typy benchmarkingu.

Třetí kapitolou je metodika práce, která byla využita pro tuto práci, na kterou pak navazuje část praktická. Čtvrtá kapitola je kapitolou praktickou, ve které jsou průmyslové zóny následně charakterizovány a srovnávány podle vybraných parametrů. Jde o sumarizaci dat a syntézu z nejrůznějších zdrojů, např. z výročních zpráv, internetových stránek apod. Následně jsou vypracovány tabulky s údaji, které vycházejí z výročních zpráv a poté jsou provedeny hodnotící závěry o pozicích těchto dvou průmyslových zón na základě výsledků.

V páté kapitole jsou provedeny návrhy a doporučení, které by mohly těmto průmyslovým zónám pomoct. Zahrnují se zde různé nápady na zlepšení chodu firem v průmyslových zónách a např. na jejich rychlejší výroby.

(9)

2016 2

2. TEORETICKÝ ÚVOD DO PODNIKÁNÍ A JEHO PODPORY

V této kapitole teoretického úvodu do podnikání a jeho podpor jsou použity dnes naprosto běžně používané pojmy, avšak ne úplně přesně a stejně jsou každým chápany.

Vzhledem k velkému množství vysvětlení několika autorů, zabývajících se těmito tématy, je nutné si tyto základní pojmy více a lépe vymezit.

2.1 Vymezení základních pojmů podnikání

Prvním bodem této kapitoly bude seznámení se základními pojmy z oblasti podnikání a také jaké jsou jeho podpory, jejich interpretace z pohledu různých autorů. Mezi hlavní základní pojmy týkající se podnikání patří:

 podnikání,

 podnikatel,

 podnik.

2.1.1 Podnikání

Definice podnikání z pohledu obchodního zákoníků a dále také v živnostenském zákoně je rozdělena do několika skupin definic. Každá z těchto definic vysvětluje pojem podnikání trochu jinak. Proto si teď tedy ukážeme, jak rozdílně je tento pojem definován.

V obchodním zákoníku je podnikání (§ 2) definováno jako:

 Soustavná činnost, která je prováděna samostatně podnikatelem, na vlastní odpovědnost a vlastním jménem za účelem dosažení zisku

Naopak v živnostenském zákoníku (§ 2) můžeme najít definici:

 Živností se rozumí soustavná činnost, která je provozována samostatně, na vlastní odpovědnost a vlastním jménem, za určitým účelem dosažení zisku a zákonem stanovených podmínek. [4]

(10)

2016 3 V těchto definicích můžeme najít několik dílčích pojmů, a pro správné pochopení pojmů a definic je třeba si doplnit vysvětlení. [4]

 Soustavnost – tento dílčí pojem v definicích znamená, že podnikatelská činnost musí být vykonávána pravidelně a opakovaně, ne však příležitostně

 Samostatnost – pakliže je podnikatelem fyzická osoba, jedná sama za sebe;

osoba právnická však musí jednat prostřednictvím statutárního orgánu

 Vlastní jméno – z pohledu podnikatele jako fyzické osoby si právní úkony činí právě ona svým jménem a příjmením; naopak právnická osoba jedná pod svým názvem (obchodní firmou)

 Vlastní odpovědnost – veškeré riziko za výsledky své prováděné činnosti si podnikatel (právnická i fyzická osoba) nese sama/sám

 Dosažení zisku – úmyslem podnikání je docílit zisku, nemusí být však dosažen [4]

2.1.2 Podnikatel

Při definování pojmu, co je to vlastně podnikatel, můžeme říct, že je to osoba fyzická i osoba právnická.

Podnikatelem může být osoba:

 podnikající na základě oprávnění (živnostenského) a je zapsaná v živnostenském rejstříku,

 dále osoba, která je zapsaná dobrovolně nebo ze zákona v obchodním rejstříku,

 pracuje a podniká na základě odlišného oprávnění (lékárník, soudní znalec, notář, daňový poradce či burzovní makléř),

 vedoucí zemědělskou výrobu (zapsán do evidence daného postupu). [4]

2.1.3 Podnik

Mezi nejobecnější a nejkratší definice podniku vyplývá, že je chápan jako subjekt, ve kterém neustále dochází k přeměně vstupů a výstupů.

Z pohledu obsáhlejšího definování tohoto pojmu je podnik vymezen jako právně a ekonomicky samostatná jednotka, která existuje za účelem podnikání.

(11)

2016 4 Ekonomickou samostatností se rozumí projev svobody v podnikání a souvisí s ní odpovědnost vlastníků za konkrétní výsledky podnikání. Právní samostatností rozumíme možnost podniku vstupovat do určitých právních vztahů s jinými tržními subjekty, uzavírat smlouvy, ze kterých vyplývají jak práva, tak povinnosti. [4]

Z právního hlediska je definován pojem podnik jako soubor osobních, nehmotných a hmotných složek daného podnikání. Ke každému podniku náleží práva, věci a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli vlastnící podnik a slouží k provozování podniku. [4]

Každý podnik můžeme poznat podle charakteristických znaků, které by měly být rozlišeny. Ve světové literatuře můžeme najít různé definice pro podnik, avšak podle E.

Gutenberga je charakteristika podstaty podniku dána třemi všeobecnými znaky, nezávislými na uplatňovaném hospodářském systému, a třemi specifickými znaky. [4]

Podle E. Gutenberga patří ke všeobecným znakům podniku hlavně:

 Kombinace výrobních faktorů – jednotka je podnikem, ve které se za určitým účelem kombinují faktory (např. práce, zařízení, stroje, zásoby a mnoho dalších) vzhledem k požadovanému výstupu podniku

 Princip hospodárnosti – tento princip můžeme vyjádřit jako snahu podniku pracovat co nejhospodárněji, kterým můžeme předcházet díky:

 minimalizaci vstupu,

 maximalizaci výstupu,

 optimalizaci vztahu mezi vstupy a výstupy.

 Princip finanční rovnováhy – projev tohoto principu finanční rovnováhy se projevuje ve schopnosti podniku plnit své platební povinnosti (v daných termínech a v dané výši) [4]

Z pohledu specifických znaků podniku řadíme:

 Princip skromného vlastnictví – výsledkem vlastnictví je vyjádření, kde převažuje vlastnická forma. Důsledkem tohoto principu je, že majitel nebo vlastník podniku si vyhrazuje právo přímo nebo nepřímo se zúčastňovat na řízení podniku

(12)

2016 5

 Princip anatomie – nezávislost a svoboda podnikatelské činnosti je vyjádření, které je řízeno tržními vztahy bez direktivních zásahů státu

 Princip ziskovosti – vyjadřuje o bezpodmínečnosti (nutnosti) zisku jako výsledku podnikatelské činnosti a zároveň o tendenci k maximalizaci zisku ve vztahu k vloženému kapitálu [4]

2.1.4 Podnikatelské inkubátory

Jednou z možností je inkubace firem, které podporují vznik a rozvoj inovačního podnikání. Mohou to být především malé a střední podniky. Důležitým faktorem pro vznik těchto podnikatelsko-inovačních sítí, které plní danou funkci mezi výzkumnými institucemi, samotnými podniky, ale také mezi vysokými školami. [9]

Pro udržení se na trhu je pro nové firmy prioritou dobrý nápad, který bude mít tržní potenciál. Podstatnými parametry dobré firmy je získat kvalitní prostory a zázemí pro své podnikání, určitou podporu v marketingu, poradenství, daní, účetnictví a jiných finančních prostředcích, které by měly podporovat dobrý nápad. Proto existuje podnikatelský inkubátor, který dané firmě poskytuje vše, co potřebuje. Hlavním zaměřením podnikatelských inkubátorů je podpora začínajících inovačních firem, jejichž cílem celého podnikání je vývoj nových výrobků, služeb a technologií a následné uvedení na trh. [9]

Novým a začínajícím firmám je díky podpoře poskytováno zvýhodnění a to např.

levnější nájem laboratorních, kancelářských, výrobních či jiných prostor pro rozvoj své práce. Z pohledu různých služeb jsou cenově zvýhodněny např. konzultantské služby, rekvalifikace, školení a další služby. Mezi další výhody podnikatelských inkubátorů patří různé možnosti pro společné sdílení prostorů, laboratoří a celkového zázemí, což je efektivnější pro vzájemnou komunikaci a spolupráci s ostatními firmami, které jsou uvnitř podnikatelských inkubátorů. Nejkritičtější jsou pro nově vznikající firmu první tři roky. Proto se obvykle nájemní smlouva uzavírá na dobu tří let a po uplynutí této doby odchází firma do vědeckotechnického parku nebo do vlastních prostor. [9]

(13)

2016 6 Z hlediska vysvětlení, co je to vlastně vědeckotechnický park, je definice tohoto pojmu používaná od roku 1990, kdy je brán jako souhrn všech druhů parků (center).

Ty se profilují do třech hlavních typů:

 Vědecký park

 Technologický park

 Podnikatelské a inovační centrum (European Business and Innovation Centre Network – BIC) [13]

Hlavními zakladateli vědeckotechnologického parku jsou povětšinou regionální a státní orgány, vývojové a výzkumné organizace, univerzity, hospodářské komory, průmyslové podniky, soukromé firmy, finanční instituce nebo také občanské sdružení a svazy. Tyto VTP vznikly v prostředí vědeckovýzkumných pracovišť, vysokých škol, a vycházející z iniciativy obchodních, výrobních a dalších subjektů, v zahraničních oblastech a soukromých osob. [13]

V celé České republice existuje několik podnikatelských inkubátorů.

Mezi podnikatelské inkubátory zaznamenány na území České republiky patří:

 Technologický inkubátor VUT,

 BIC Ostrava,

 Podnikatelský inkubátor Vědeckotechnického parku Univerzity Palackého v Olomouci,

 Technologické a inovační centrum Zlín,

 Třeboňské inovační centrum,

 Akademické a univerzitní centrum Nové Hrady,

 Vědeckotechnologický park Ostrava,

 Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání,

 TIC BIC Plzeň,

 Technologické inovační centrum ČKD Praha,

 Inovacentrum,

 Podnikatelské a inovační centrum Severní Čechy,

 Technologické inovační centrum Hradec Králové a mnoho dalších. [9]

(14)

2016 7 Pro tuto bakalářskou práci byly vybrány podnikatelské inkubátory a vědecko-technologické parky, které jsou využívány ve Statutárním městě Ostrava.

 Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava,

 Vědecko-technologický park Ostrava, a.s.,

 Centrum nanotechnologií,

 Technologické centrum Ostrava-centrum Václava Roubíčka. [10]

1. Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava

První inkubátor, který byl vybrán, je podnikatelský inkubátor VŠB-TU nacházející se v Ostravě. Tento inkubátor byl založen na půdě technické univerzity a jeho celková činnost byla zahájena dne 10. června roku 2008. Zároveň je brán jako tehdy největší svého druhu v celé České republice. Inkubátor je situován do nově budované vědecko-výzkumné infrastruktury vysoké školy a v rámci univerzity jej provozuje Centrum podpory inovací (CPI), útvar Komercionalizace výsledků vědy a výzkumu. [14]

Kromě moderního zázemí inkubátoru lze inkubovaným firmám nabídnout celou řadu služeb, které mohou být užitečné pro rozvoj a mohou pomoci začínajícím, ale i zkušeným podnikatelům, v jejich cestě za úspěchem. Začátečníkům je nabízena podpora konzultanta v administrativních záležitostech, diskutování a posouzení jejich záměru, sestavení plánu, apod. Zkušenějším firmám zase naopak inkubátor nabízí promyšlenější právní služby nebo pomoc v oblasti spolupráce s vysoce specializovanými pracovišti technické univerzity. [14]

Obrázek 1: Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava, Zdroj: [14]

(15)

2016 8 Hlavním cílem tohoto Podnikatelského inkubátoru VŠB-TU v Ostravě je vybudovat celkovou infrastrukturu pro podporu inovativního podnikání v Moravskoslezském kraji a stát se tak prvotním a prioritním poskytovatelem pro začínající inovativní firmy v České republice. Zejména nejvíce podporované jsou například spin-offy a start-upy v rámci regionu i České republiky. A proto je zde možnost práce pro téměř 300 zaměstnanců a více než 40 inovačních společností zde může najít místo pro své začátky v podnikání.

[14]

Výhodou pro zájemce je široká škála nabídek, např. pronájem kancelářských, konferenčních a poloprovozních prostor, včetně dalších služeb doplňujících současně poradenský servis. Nájemcem inkubátoru se může stát jen ten, kdo splní minimálně dva znaky pro inovativnost firmy či projektu. Zároveň však musí úspěšně absolvovat přijímací proces do podnikatelského inkubátoru. [14]

Za dobu fungování podnikatelského inkubátoru prošlo inkubátorem 60 úspěšných společností a každoročně se v inkubátoru nachází zhruba tři desítky společností, které se snaží vymyslet další a další výrobky. [14]

2. Vědecko-technologický park Ostrava, a.s.

Vědecko-technologický park Ostrava, a.s. je umístěn a situován na západním okraji města Ostrava a to v blízkosti VŠB-TUO. Z pohledu infrastruktury komunikačního napojení je tento park napojen na silnici I/11 směr Ostrava – Opava.

Obrázek 2: Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava, Zdroj: [14]

(16)

2016 9 V blízkosti vědecko-technologického parku lze najít také vlakové nádraží, které je vzdáleno jen 10 minut od objektu, a dále mezinárodní letiště Leoše Janáčka, které se nachází přibližně 20 minut od parku. Z historického hlediska představuje vědecko-technologický park účinný nástroj pro rozvoj podnikání a zaměstnanosti v oblasti vyspělých technologií. Jeho vznik byl inspirován několika desítkami úspěšných projektů v zahraničí. Aby tento park mohl fungovat, spojilo se několik společností, které tento objekt financovaly a založily. [10]

Mezi zakladatele společnosti Vědecko-technologického parku v Ostravě, a.s. lze zařadit:

 Agentura pro regionální rozvoj, a.s.,

 Ostravská univerzita v Ostravě,

 Statutární město Ostrava,

 Vysoká škola báňská – Technická univerzita v Ostravě,

 Slezská univerzita v Opavě.

Z pohledu obchodních podílů jednotlivých akcionářů činí:

 Statutární město Ostrava – 59,1 %

 Vysoká škola báňská – Technická univerzita v Ostravě – 13,6 %

 Agentura pro regionální rozvoj, a.s. – 9,1 %

 Slezská univerzita v Opavě – 9,1 %

 Ostravská univerzita v Ostravě – 9,1 %

Toto procentuální zobrazení vyobrazuje pohled na to, kolika procenty se podílí jednotlivé organizace při vybudování Vědecko-technologického parku v Ostravě. [10]

Obrázek 3: Vědecko-technologický park Ostrava, a.s., Zdroj: [10]

(17)

2016 10 Cílem projektu Vědecko-technologického parku je vybudovat v rámci regionu ve spolupráci s univerzitami a vědeckými institucemi co nejlepší pracoviště, které by sloužilo k řízení vědeckého nebo technologického výzkumu a přenos pokročilých technologií. [10]

3. Centrum nanotechnologií

Jako dalším z center bylo vybráno Centrum nanotechnologií, které vzniklo 1. února roku 2007. Centrum vzniklo z Vysokoškolského ústavu chemie materiálů (VÚCHEM) a je řazen mezi ústavy Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava a je také první vědecko-technologické centrum v celé republice, které ve svém názvu sdílí pojem nanotechnologie. [10]

Od akademického roku 2007/2008 má nanotechnologie na VŠB-TUO podstatnou část výuky v nových studijních programech. Jako nástupnická organizace Vysokoškolského ústavu chemie materiálu přebírá Centrum nanotechnologie závazky ve výuce a analytické činnosti. Centrum nanotechnologie intenzivně spolupracuje i s řadou významných tuzemských i zahraničních pracovišť na různých vědecko-výzkumných projektech. [10]

Obrázek 4: Centrum nanotechnologií v Ostravě, Zdroj: [10]

(18)

2016 11 4. Technologické centrum Ostrava-centrum Václava Roubíčka

Posledním centrem je Technologické centrum Ostrava-centrum Václava Roubíčka.

Tato výstavba Technologického centra v Ostravě se nachází v průmyslové části čtvrti Ostrava – Vítkovice a byla dokončena v říjnu roku 2010. Na pojmenování tohoto technologického centra se podílel z největší části duchovní otec, po němž je centrum pojmenováno, profesor Václav Roubíček. [12]

Technologické centrum je zaměřeno především na energetiku, díky které mohou vyvíjet různé zařízení na energetické využití odpadu. Výstavba celého centra stála bezmála 50 miliónů korun a její konečná výstavba skončila v roce 2012. [12]

2.2 Benchmarking

V dnešní době se můžeme setkat s pojmem jako je benchmarking v mnoha odvětvích, např. průmyslu, managementu nebo ve výpočetní technice. V různých slovnících, které jsou odborně zaměřené, najdeme několik překladů jako:

 standard,

 referenční bod,

 porovnávací ukazatel,

 komparativní bod.

V rámci multioborové disciplíny nebo také jinak „facility management“ je tento pojem nejlépe vystihován jako porovnávací ukazatel.

2.3 Definice benchmarkingu

Pro definici pojmu benchmarking najdeme v literatuře nespočet různých interpretací.

Hlavní definicí pro benchmarking je výchozí pojem „benchmark“. Tento pojem je ve slovnících vyjádřen jako nivelační znak, v kontextu jej však můžeme chápat jako ukazatele výkonnosti nebo měřítko, jehož úrovní se hodláme inspirovat. Ve slovnících bývá pojem „benchmarking“ definován jako analytický a plánovací nástroj pro srovnávání vlastní firmy s nejlepším okruhem v odvětví. Mohou to však být i podniky z jiných oborů.

(19)

2016 12 Prostřednictvím různých porovnávání vlastních metod, procesů či činností můžeme odhalit možnosti další racionalizace, zvyšování výkonnosti, kvality nebo produktivity. [2]

Benchmarking však není normovanou metodou, proto se lze v praxi můžeme setkat i s dalšími definicemi. Na světě však existují tři pravděpodobně nejrespektovanější definice pro pojem „benchmarking“. [1]

První definice říká: „Benchmarking je proces identifikování, poznání, převzetí a přizpůsobení vynikající praxe a procesů jakékoliv organizace na světě, jenž pomáhá zlepšovat vlastní výkonnost.“ [Jaroslav Nenadál, 2011, str. 14] [3]

Druhá definice je uvedena v oficiálním slovníku ASQ: „Benchmarking je technika, v jejímž rámci organizace měří svou výkonnost v porovnání s organizacemi, které představují světovou špičku, poznávají, jak tyto organizace světové výkonnosti dosáhly, a využívají získaných informací k zlepšování své vlastní výkonnosti“

[Jaroslav Nenadál, 2011, str. 14] [3]

Poslední definicí pro pojem benchmarking je uveden ve Slovníku controllingu a uvádí, že: „Benchmarking je analytický a plánovací nástroj pro srovnávání vlastní firmy s nejlepším konkurentem v odvětví, resp. i s podniky z jiných odvětví.“

[Jaroslav Nenadál, 2011, str. 14] [3]

Pojem benchmarking však nelze zaměňovat s tradiční formou srovnávání podniků, při kterém jsou porovnávány údaje ze standardních účetních výkazů (rozvaha, výsledovka) různých firem. [5]

2.4 Vývoj a historie benchmarkingu

U zrodu celého vývoje benchmarkingu a jeho prvotního působení ve světě byla americká společnost s názvem The Xerox Corporation, která se na trh uvedla v oblasti reprografie jako vynikající podnik. Díky svým dokonalým výsledkům se tato společnost stala významným dodavatelem kopírovacích strojů. Důležité je však zmínit, že vzhledem k úspěchům této společnosti se pak už jiná firemní jména ani nevyskytovala.

Tato monopolní situace však nemohla trvat věčně, a proto se postupem času trh začal zaplňovat jinými reprografickými stroji. Tím se trh nasycoval a Xerox začal pomalu pociťovat větší a rostoucí tržní rivalitu. [1]

(20)

2016 13 Polem, do kterého se přidává nejvíce novot a obohacuje jej, je průmyslový podnik.

Pro benchmarking byl však nejimpozantnější dosud nejlepší výkon Jacka Welche, který stál v čele General Electric. Ten však tento výraz benchmarking moc nepoužíval, a přesto vynesl podnik mezi průmyslové rivaly na první místo na světě.

Celou obrovskou společnost tak naučilo, že je pro ně nejlepší neustále porovnávat své výkony při zavedení stálého porovnávání se světem. Nejvyšším stupněm tak General Electric založilo zářivý postup. Stala se tak největší, nejvýkonnější a zároveň nejlepší na světě. Benchmarking se do historie zapsal hlavně větou, která vystihuje celou situaci:

„Jestli se někdo ve světě blíží vašim výkonům, nastražte uši, zní váš umíráček, je to znamení, že není daleko váš konec.“ [Jaroslav A. Jirásek, 2006, str. 10] [1,6]

Byl mnohokrát vyzkoušen a zkušenosti s ním především zvou k dalším aplikacím.

Metoda benchmarkingu se postupem času nadále rozšiřuje na další pole, kde dříve nebyla použita, jako je například obor nevýrobních organizací (školství, věda) a dále také samosprávy a správy (neziskové organizace, obce, spolky apod.). Dnes je znám na celém světě, čímž nutí podniky bojovat s konkurencí, která sílí, roste a je potřeba se v ní vyznat. Konkurence je pro podnik výbornou vlastností pro zlepšování svých výkonů, avšak pokud firma není schopna konkurovat, na trhu se neuchytí, neboť výchozí úvahou strategie podnikové politiky, každého podstatného záměru je konkurence podniku. [6]

2.5 Typy benchmarkingu

V této kapitole se podívejme na to, jaké typy benchmarkingových studií v praxi mohou existovat. Nejstarším typem je ten, který prvotně společnost Xerox Corporation začala používat a označovat jako „competitive benchmarking“ – v překladu benchmarking konkurenční. V moderním pojetí podobných aktivit jde o vzájemně vyváženou spolupráci s partnery a tento termín je svým způsobem překonaný.

(21)

2016 14 V závislosti na daném charakteru zvoleného objektu se benchmarkingovým zkoumáním rozlišuje:

 benchmarking procesní,

 benchmarking výkonový,

 benchmarking funkcionální.

Z pozice zkoumání benchmarkingu a jeho dílčího použití je nejpoužívanější benchmarking procesní a benchmarking výkonový.

2.5.1 Procesní benchmarking

První metodou je procesní benchmarking, který je často označovaný jako generický.

Procesní benchmarking je souborem aktivit, který měří konkrétní proces organizace a pozornost porovnávání. Tyto dva konkrétní parametry jsou obvykle orientovány na používané přístupy k vykonávání určitých typů prací, které mění hmotné nebo informační vstupy na výstupy a přitom spotřebovávají zdroje v regulovaných podmínkách. [3]

Porovnávaných procesů je hned několik, např.:

 rozsah a kvalita servisu,

 fakturace,

 interní auditování, tj. přístupy k odhalování slabých stránek,

 rezervace letenek,

 elektronická evidence záznamů,

 přístupy k navrhování produktů,

 služby v recepcích hotelů,

 přístupy k měření spokojenosti zainteresovaných stran apod. [3]

Typ procesně orientovaného benchmarkingu je veden přímo k identifikování přinejmenším lepších praktik. Z hlediska shromažďování dat je obvykle nejnáročnější, ale zároveň nejúčinnější formou učení. [3]

(22)

2016 15 2.5.2 Výkonový benchmarking

Významem výkonového benchmarkingu je orientování se na přímé porovnávání a měření různých výkonových parametrů. Mezi takové patří např. výkon pracovníka, výkon motoru, celková výkonnost organizace nebo také určení výkonu montážní linky.

Hlavním předmětem zájmu je určitý hmotný objekt. Můžeme zde často srovnávat i výkonnost přímých konkurentů na trhu. Uplatnění můžeme najít např. mezi výrobci stejných produktů/výrobků, poskytovatelé srovnatelných služeb, s cílem přímého porovnávání nabízených služeb a výrobků. [3]

Tento typ benchmarkingu je nejlepší pro organizaci, neboť díky němu mají možnost poznat svou relativní výkonnost. Pakliže je skutečně přímá konkurence benchmarkingovým partnerem, jedná se patrně o nejnáročnější druh benchmarkingu, který vyžaduje navíc i značnou důvěru všech organizací, které jsou do tohoto komparativního procesu zahrnuty. [3]

2.6 Využití a smysl benchmarkingu

Metoda benchmarkingu může mít na společnosti různý vliv. Na jednu stranu může benchmarking změnit zaběhlý chod ve společnosti, v opačném případě může pomoci společnostem udržovat se ve stavu určité připravenosti a poskytovat tak pomoc směřující k tomu, aby se stala vynikající společností ve svém oboru.

Stanovení cíle je důležitým záměrem benchmarkingu pro to, aby organizace porozuměla změnám, ale také aby mohla začít realistický proces pro zlepšování se.

Avšak existují určité důsledky benchmarkingu, ve kterých by se tato chyba mohla odrazit.

Patří zde oblasti:

 úspora nákladů,

 stanovení si náročnějších cílů ve společnosti,

 lepší rozhodování, založených na lepších informacích,

 urychlení procesu změny,

 zvýšenější spokojenost zákazníků.

Konečným důsledkem tedy zůstává zlepšení konkurenční pozice společnosti či konkurenceschopnost.

(23)

2016 16 Hlavním smyslem benchmarkingu je zjištění pozice podniku na trhu, její zlepšení, a to na základě srovnávání se společností stejné výroby (služeb) a s určitým důrazem na využití předností podniku a vyloučení nedostatků v podniku. Pro podnik je však nejlepší učení se od konkurenčních společností.

Hlavní otázkou pro benchmarking je zdokonalování svých schopností při řešení problémů v dané organizaci a využívání veškerých získaných informací k tomu, aby byla zvýšena efektivnost, která se skládá ze čtyř základních složek:

 objem výroby,

 náklady,

 cena,

 kvalita.[5]

2.7 Etický kodex benchmarkingu

Při aplikaci benchmarkingu je velmi důležité, aby jednotliví partneři našli shodu ve vzájemném přístupu v podobě tzv. etického kodexu. Etický kodex vymezuje základní pravidla vztahů, komunikace a poskytování informací. Hlavními zásadami etického kodexu benchmarkingu jsou zásady chování při provádění srovnávacích studií.

Pomocí šesti principů dochází k dodržování etického kodexu, a mělo by vést i k efektivnějšímu, účinnějšímu a etičtějšímu provádění srovnávacích analýz:

 Princip přípravy

 Princip kontaktu

 Princip výměny

 Princip důvěrnosti

 Princip zákonnosti

 Princip splnění [8]

Etický kodex není však brán jako právně závazný dokument. Na začátku každého projektu benchmarkingu by měli všichni účastníci velmi podrobně projednat uvedené zásady, případně je upravit podle podmínek projektu, a následně se zavázat k jejich dodržování a během projektu je dodržovat. [8]

(24)

2016 17

2.8 Benchmarkingový cyklus

Benchmarkingový cyklus můžeme označit za neustále opakující se proces. Cílem tohoto cyklu je určitý způsob řízení změn a konečná cesta k trvalému zlepšování podniku.

Benchmarkingový cyklus lze popsat v sedmi krocích.

1. výběr činnosti nebo oblastí pro benchmarking, 2. vypracování profilů služeb,

3. sběr a analýza dat o výkonu, 4. stanovení pásma výkonu, 5. identifikace nejlepších postupů,

6. vypracování strategie pro porovnávání, 7. vyhodnocení výsledků a procesů. [7]

Obrázek 4: Benchmarkingový cyklus, Zdroj: [8]

Všech sedm kroků znázorňuje metodiku benchmarkingu a ukazuje, jak jsou tyto kroky a činnosti nezbytné pro fungování podniku. Tyto kroky pak zahrnují a vytvářejí plynulý cyklus při výběru, analýzy, měření a k uskutečnění změn a kontroly, která vede k vysoké kvalitě a nejlepším službám. [7]

Výběr činnosti nebo oblastí pro

benchmarking

Vypracování profilů služeb

Sběr a analýza dat o výkonu

Stanovení pásma výkonu Identifikace

nejlepších postupů Vypracování

strategií pro porovnání

Vyhodnocení výsledků a

procesů

(25)

2016 18 1. Výběr činností nebo oblastí pro benchmarking

Obrázek 5: První krok metody benchmarkingu – Výběr činností/oblastí, Zdroj: [vlastní zpracování]

Prvním krokem pro porovnávání metodou benchmarking je výběr služby. Důležitým bodem je zvolit činnost nebo službu, kterou je možno měřit. Pro tento výběr může existovat mnoho faktorů, které jsou velmi důležité. Mohou to být např. vysoké náklady, velký počet stížností a reklamací nebo jiné problémy. [7]

2. Vypracování profilů a služeb

Obrázek 6: Druhý krok metody benchmarkingu - Vypracování profilů a služeb, Zdroj: [vlastní zpracování]

Druhým krokem je vypracování profilů služeb. Tento krok umožňuje službě (činnosti) lépe porozumět. Pakliže má být daná služba důkladně analyzována, je nejvýhodnější využít některý z nástrojů pro mapování procesů. Například kalkulace nákladů podle dané činnosti či logické modely. Tato možnost umožní navrhnout vhodné ukazatele výkonu.

Tito ukazatelé by měly pak mít možnost získat o službě podrobné informace. [8]

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

(26)

2016 19 3. Sběr a analýza dat o výkonu

Obrázek 7: Třetí krok metody benchmarkingu - Sběr a analýza dat o výkonu, Zdroj: [vlastní zpracování]

Tento krok je prováděn jako sběr dat o službě či programu vycházející z ukazatelů daných výkonů stanovených z předchozího kroku. Sběr a analýza dat o výkonu je však poměrně časově náročná v závislosti na tom, o jakou službu se jedná, a jak snadno se potřebná data získávají. Sesbíraná data se nadále analyzují. Analýza však může zahrnovat data, např. nejnižší a nejvyšší náklady nebo průzkum spokojenosti zákazníka apod. [8]

4. Stanovení pásma přijatelných/dobrých výkonů

Obrázek 8: Čtvrtý krok metody benchmarkingu - Stanovení pásma výkonů, Zdroj: [vlastní zpracování]

Pro dokončení analýzy dat je dalším krokem stanovení pásma přijatelných či dobrých výkonů. V první řadě je nejlepší si stanovit kritéria pro vymezení pásma a k nim pak přiřadit data v souřadnicovém systému. Výsledkem je pak zjištění, kdo patří do skupiny nejlepších nebo kdo má např. nejlepší výkon. [7]

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

(27)

2016 20 5. Identifikace nejlepších postupů

Obrázek 9: Pátý krok metody benchmarkingu – Identifikace nejlepších postupů, Zdroj: [vlastní zpracování]

Cílem tohoto kroku je zjištění nejlepšího postupu pro identifikaci nejlepších postupů.

Mezi nejvíce používané metody řadíme poskytování služeb neboli realizace činností založené na hodnotách spadající do výkonu pásma. Tyto postupy stanoví na základě nejlepší kombinace nákladů nebo kvality. [8]

6. Vypracování strategií pro porovnávání

Obrázek 10: Šestý krok metody benchmarkingu - Vypracování strategií, Zdroj: [vlastní zpracování]

Mezi předposlední kroky patří zpracování strategie sloužící k porovnání.

Dalším krokem, je proto velmi důležité podrobně prostudovat daný nejlepší postup.

Občas je však dobré zvážit jeho eventuální modifikaci, zkusit se přizpůsobit jeho potřebám a naskytnutým možnostem dané organizaci v rámci návrhu podrobného procesu. [7]

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

(28)

2016 21 7. Vyhodnocení výsledků a proces

Obrázek 11: Sedmý krok metody benchmarkingu - Vyhodnocení výsledků a proces, Zdroj: [vlastní zpracování]

Posledním krokem je tedy sledování nově zavedeného postupu po zjištění. Tento proces kontroluje, zda se tyto hodnoty výkonu služby nebo programu zlepšily či zhoršily.

Zpočátku hodnoty „nejlepšího postupu“ nemusí přesně odpovídat daným požadavkům.

Důvodem je ustálení se nově zavedeného postupu. [7]

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

(29)

2016 22

3. METODY PRÁCE

Jako první krok při tvorbě této bakalářské práce byly vybrány dvě průmyslové zóny.

Při tomto výběru bylo prioritní zaměření na průmyslové zóny, které jsou v Moravskoslezském kraji, především pak ve Statutárním městě Ostrava.

Druhým krokem bylo vymezení základních parametrů, podle kterých se bude tato bakalářská práce ubírat. První částí bylo vyhodnocení pomocí analýzy, která obsahovala srovnání jednotlivých aktiv a pasiv vybraných průmyslových zón a jejich podniků, využívající prostory. V tomto kroku byla použita metoda analýzy a sběr dat. Analýzou se v tomto případě rozumí určitý proces myšlenkového nebo reálného rozkladu vybraného zkoumaného objektu na určité dílčí části, které se poté stávají předmětem dalšího a dalšího zkoumání.

Pro sběr a analýzu dat byla použita data ve formě konečných výročních zpráv, které jsou volně dostupné z internetových stránek nebo ze stránek společností.

Získané údaje byly zpracovány do tabulek v programu Excel. Tabulky jsou rozděleny na dvě části. Část první - aktiva podniku a část druhá – pasiva podniku. Následně pak byly použity výpočty pro zjištění celkové výše aktiv a meziročního růstu ukazatele aktiv, který je uváděn v %. Z pohledu pasiv pak byl hlavní cíl vyhodnocení stejný jako u ukazatele aktiv.

Konečným krokem bylo nutné vyhodnocení na základě metody indukce. Výsledkem této metody bylo vyvození obecného závěru za pomocí získaných poznatků a výsledků jednotlivých průmyslových zón.

(30)

2016 23

4. VYUŽITÍ PRŮMYSLOVÝCH ZÓN STATUTÁRNÍHO MĚSTA OSTRAVA

Pro zpracování metody benchmarkingu byly zvoleny tyto průmyslové zóny:

 Průmyslová zóna Ostrava – Mošnov

 Průmyslová zóna Ostrava – Hrabová

Tyto průmyslové zóny zahrnují velké množství investorů, kteří využívají plochu strategické průmyslové zóny. Při rozboru těchto firem si můžeme povšimnout, že většina se jich zaměřuje především na automobilový průmysl. Týká se to ať už výroby chladičů a klimatizací či výroby litých kol. Další možností je také spolupráce jako exkluzivní dodavatel pro automobilky Hyundai Motor Manufacturing Czech.

4.1 Průmyslová zóna Ostrava – Mošnov

Strategická průmyslová zóna, která vznikla částečně na zázemí letiště a částečně na volném prostranství, je jedním z největších rozvojových areálů v České republice.

Rozvojový areál Ostrava – Mošnov se pyšní rozlohou o velikosti 200 ha. Naopak plocha určená k prodeji investorům v celé rozvojové lokalitě činí až 164 ha.

Díky dobré dopravní dostupnosti situované 25 km jižně od centra města, je tato průmyslová zóna jedinečnou investiční příležitostí pro investory mající zájem o to, těžit především z její možností napojení se na rychlostní komunikace a železniční trať, ale také pro její strategickou polohu v blízkosti mezinárodního letiště Leoše Janáčka v Ostravě. [15]

Kolejové napojení letiště Leoše Janáčka v Ostravě bylo otevřeno v prosinci roku 2014, kdy byl jako součást stavby přidán zastřešený terminál, který umožňoval propojení letištní odbavovací a kryté chodby. [15]

Mezi investory, kteří využívají plochu strategické průmyslové zóny v Ostravě – Mošnově patří:

 Plakor – výroba plastových dílů (automobilový průmysl, Jižní Korea)

 Mahle Behr – výroba klimatizací, chladičů (automobilový průmysl, Německo)

 Cromodora Wheels – výroba litých kol (automobilový průmysl, Itálie)

(31)

2016 24

 Free zone Ostrava – služby svobodného celního pásma (Česká republika)

 HB Reavis Group – developerská společnost (Slovensko)

 Hyundai Mobis – výrobce modulů a autosoučástek, exkluzivní dodavatel automobilky Hyundai Motor Manufacturing Czech (automobilový průmysl, Jižní Korea) [15]

Průmyslová zóna Ostrava – Mošnov má podle všeho předpoklady pro bezproblémové umístění domácích i zahraničních investic. Mezi první předpoklad můžeme zařadit vlastnictví pozemku, který vlastní Statutární město Ostrava, a dále také sousedství mezinárodního letiště, které lze zahrnout do kladných předpokladů pro umístění, s přístupem k pojezdové dráze s prvotřídními parametry. Délka pojezdové dráhy je 3,5 km.

Dalším předpokladem je přímé napojení na síť Českých drah, přípoj na dálnici D1 nebo rychlostní komunikaci R48. Ostravská a regionální doprava také zajistila hromadnou dopravu pro tuto průmyslovou zónu, čímž usnadnila dopravu mnoha zaměstnancům pracujícím právě v blízkosti letiště či ve firmách výše jmenovaných. Z hlediska celní služby a Free Zone jsou služby zajišťovány přímo na místě. Z pohledu kvalifikované pracovní síly je dostatek z blízkého okolí, a díky tomu je zajištěn volný pohyb výroby. [15]

Obrázek 12: Průmyslová zóna Ostrava – Mošnov Zdroj: [15]

(32)

2016 25

4.2 Průmyslová zóna Ostrava – Hrabová

Strategickou rozvojovou lokalitou společnosti CTP je průmyslová zóna Ostrava – Hrabová Tato průmyslová zóna je situována v oblasti s podstatným významem zaměstnanosti v Ostravě, čímž je větší ekonomickou atraktivitou města. Z pohledu celkové rozlohy činí vybavené území průmyslové zóny Ostrava – Hrabová přibližně 115 ha.

Průmyslová zóna je situována na jižním okraji města v blízkosti komunikace I. třídy směr Ostrava – Frýdek-Místek. Tento spoj je navazován na spojení směrem na Prahu, Brno, Polsko, Rakousko a Slovensko. Z pohledu technické infrastruktury je vybudována průmyslová zóna Ostrava – Hrabová tak, aby zajišťovala dostatečnou kapacitu plynu, tepla, vody a elektrické energie pro investory využívající prostory, i pro nově příchozí společnosti. [15]

Doprava zajišťuje rychlostní napojení na komunikaci I/56 ve směru na Ostrava- centrum, Frýdek-Místek a Příbor. Linkami autobusů MHD či regionální dopravy je průmyslová zóna plně obsluhována. Mezi investory využívající průmyslovou plochu se řadí firmy, např.:

 SungWoo Hitech, s.r.o. – výroba částí automobilových karosérií (automobilový průmysl, Jižní Korea)

 CTP Invest, s.r.o. – developerská společnost (Nizozemsko)

 Pegatron Czech, s.r.o. – výroba a montáž PC, výpočetní technika (Tchaj-wan) [15]

Obrázek 13: Průmyslová zóna Ostrava – Hrabová Zdroj: [15]

(33)

2016 26

4.3 Zpracování benchmarkingu

K vyhodnocení modelu benchmarkingu byly vybrány dvě průmyslové zóny.

Každá průmyslová zóna se skládá z několika dílčích podniků. Tyto podniky si pronajímají pozemky v průmyslových zónách Statutárního města Ostravy v Moravskoslezském kraji.

Důležitým bodem pro metodu benchmarkingu je získávání potřebných dat o podnicích, které budou porovnávány a vyhodnoceny. Tato bakalářská práce se zaměřuje především na porovnávání ekonomických ukazatelů a investorů ve vybraných průmyslových zónách.

Pro zpracování dat jsou v tomto případě zdroje, a to především konečné výroční zprávy, které jsou volně dostupné z internetových stránek obchodního rejstříku České republiky nebo ze stránek společností. Výroční zprávy obsahují především základní popis a údaje o společnosti a účetní závěrku, která je zpracována za jeden uplynulý kalendářní rok k 31.

prosinci.

Praktická část bakalářské práce je rozdělena na dvě části. První částí bude souhrn investorů za rok 2014 - 2015, 2015 – 2016. V tabulkách pak najdeme vybrané parametry pro porovnání a to např. jejich výše investice ze strany investora do firem a stav pracovních míst či plánovaná pracovní místa za uvedené roky. Ukážeme si, ve které PZ je investice největší, a ve které nejmenší. Druhá část je zaměřena na přehled aktiv a pasiv firem v průmyslových zónách. Přehled se nadále bude skládat ze všech aktiv a jeho dílčích částí jako např. oběžný majetek, dlouhodobý majetek či časové rozlišení. Z pohledu pasiv to budou dílčí části vlastního kapitálu, cizích zdrojů a časového rozlišení. Konečnými ukazateli budou ukazatelé celkových nákladů a výnosů, a nakonec hospodářský výsledek za běžné účetní období. Díky těmto ukazatelům lze vyvodit, která průmyslová zóna má ty nejlepší/nejhorší výsledky svého podnikání, a jak jsou na tom firmy z pohledu nákladů/výnosů.

(34)

2016 27 Průmyslová zóna Ostrava - Hrabová

Tabulka 1: Přehled investorů PZ Ostrava - Hrabová za rok 2014 – 2015, Zdroj: Faktografické listy [15]

Investoři PZ Ostrava - Hrabová

Výše investice ze strany investora (v mil. Kč)

Stav pracovních míst k 31. 12.

2014

Předpokládaný počet pracovních míst k 31. 12.

2015

PEGATRON Czech, s.r.o.

(nástupnická firma organizace ASUS Czech)

976 879 900

SUNGWOO HITECH, s.r.o.

6 163 1 479 1 450

CTP Invest, s.r.o. 5 750 4 640 5 000

Celkem 12 889 6 998 7 350

Tabulka 2: Přehled investorů PZ Ostrava - Hrabová za rok 2015 – 2016, Zdroj: Faktografické listy [15]

Ve výše uvedených tabulkách můžeme vidět hodnoty pro srovnávání. Tabulka č. 1 se týká průmyslové zóny Ostrava – Hrabová za rok 2014 – 2015. Průmyslová zóna ve svých prostorách pronajímá plochy pro tři společnosti, z nichž prvním je Pegatron Czech, s.r.o. Z pohledu výše investice ze strany investora můžeme vidět, že tato investice není příliš vysoká, taktéž stav pracovních míst k 31. 12. 2014 není příliš vysoký. Proto podnik pro rok 2015 předpokládá vyšší počet pracovních míst, aby zvýšil svou výrobu.

Investoři PZ Ostrava - Hrabová

2015

Předpokládaný počet pracovních míst k 31. 12.

2016

PEGATRON Czech, s.r.o.

(nástupnická firma organizace ASUS Czech)

1 071,1 627 1000

SUNGWOO HITECH, s.r.o.

7 921 1 510 1 545

CTP Invest, s.r.o. 5 760 4 750 5 200

Celkem 14 752,1 6 887 7 745

(35)

2016 28 Druhým podnikem této průmyslové zóny je SungWoo Hitech, s.r.o., ta naopak má investici daleko vyšší, a to z toho důvodu, že se jedná o větší podnik s větší výrobou. Právě díky tomu je investice vyšší než u předchozího podniku. Z pohledu pracovních míst je tato firma v porovnání s podnikem Pegatron Czech, s.r.o.

o polovinu lepší. Přepokládaným počtem pracovních míst bylo 1450, čímž splnili své očekávání o počtu míst. Naopak největší investicí pro tuto průmyslovou zónu je developerská společnost CTP Invest, s.r.o., která vlastní několik společností spadající pod CTPark. Výše investice ze strany investora je proto vysoká, čímž se zvedá i počet pracovníků v roce 2014.

Při porovnání tabulky č. 2 můžeme vidět, že všechny společnosti využívající PZ Ostrava – Hrabová se v následujících letech zlepšily. Z pohledu výše investice ze strany investora jsou hodnoty větší, naopak stav pracovních míst menší.

Průmyslová zóna Ostrava – Mošnov

Tabulka 3: Přehled investorů PZ Ostrava - Mošnov za rok 2014 – 2015, Zdroj: Faktografické listy [15]

Investoři PZ Ostrava - Mošnov

2014

Předpokládaný počet pracovních

míst k 31. 12.

2015

MAHLE Behr Ostrava, s.r.o. 784 955 913

PLAKOR Czech, s.r.o. 2 117 784 815

CROMODORA WHEELS, s.r.o. 1 457 295 308

Free Zone Ostrava, a.s. 13 16 15

Železniční cargo MOŠNOV, s.r.o. 0 0 0

Hyundai Mobis spol. s.r.o. 0 0 600 (rok 2018)

Celkem 4 371 2 050 2 051

(36)

2016 29

Tabulka 4: Přehled investorů PZ Ostrava - Mošnov za rok 2015 – 2016, Zdroj: Faktografické listy [15]

Tabulka č. 3 nám ukazuje, jak je na tom PZ Ostrava – Mošnov s investory a s pracovními místy. Tato průmyslová zóna má oproti zóně Ostrava – Hrabová daleko více společností, které využívají jejích prostorů. V první řadě zde můžeme vidět, že např. Železniční cargo MOŠNOV, s.r.o. výši investici ze strany investora vůbec nemá, stejně tak i společnost Hyundai Mobis spol. s.r.o., avšak i nadále firma Hyundai Mobis spol. s.r.o. přepokládá 600 pracovních míst a to v roce 2018. Nejvíce investovanou společností se tak podle tabulky stává PLAKOR Czech, s.r.o., která i přesto, že stav pracovních míst v roce 2014 nemá moc vysoký, zaujímá první pozici jako nejlépe investovanou společností v průmyslové zóně Ostrava – Mošnov.

Ve druhé tabulce, která se také týká PZ Ostrava – Mošnov, můžeme oproti předchozím rokům vidět zlepšení výše investice ze strany investora. Stávající první příčku v nejlépe investované společnosti má stále společnost PLAKOR Czech, s.r.o. a z pohledu stavu pracovních míst tato firma dodržela jejich plánovaný počet.

Druhá část bakalářské práce zahrnuje tabulky, které znázorňují změnu v aktivech a pasivech společností využívající ploch v průmyslových zónách. Tyto tabulky nám ukážou, o kolik procent vybraného ekonomického ukazatele za rok 2014 se snížila nebo zvýšila aktiva či pasiva oproti roku 2013. Tabulky nám také mohou poskytnout přehled o tom, o kolik Kč se společnosti zlepšily nebo zhoršily ve svém podnikání za vybrané roky.

Investoři PZ Ostrava - Mošnov

2015

Předpokládaný počet pracovních míst k 31. 12. 2016

MAHLE Behr Ostrava, s.r.o. 1 961 1 351 1 355

PLAKOR Czech, s.r.o. 2 303,66 952 1 050

CROMODORA WHEELS, s.r.o. 1 783,55 361 385

Free Zone Ostrava, a.s. 12,85 14 14

Železniční cargo MOŠNOV, s.r.o. 0 0 0

Hyundai Mobis spol. s.r.o. 207,5 0 15

Celkem 6268,56 2678 2819

(37)

2016 30 Průmyslová zóna Ostrava – Hrabová

Aktiva a jejich ukazatelé

Tabulka 5: Aktiva celkem PZ Ostrava – Hrabová, Zdroj: vlastní zpracování dle [16]

Aktiva celkem (v tis. Kč) PZ Hrabová

Společnosti 2010 2011 2012 2013 2014

CTP Invest, s.r.o. 7 744 211 6 192 690 6 280 483 5 591 437 5 582 893 Pegatron Czech, s.r.o. 4 728 700 5 506 838 5 850 817 3 419 205 2 379 968 SungWoo Hitech, s.r.o. 6 304 597 7 947 479 6 803 295 7 470 361 6 992 204

Společnosti Δ14/13 14-13 Pořadí 2014

CTP Invest, s.r.o. -0,15% -8 544 1. 6 992 204 SungWoo Hitech, s.r.o.

Pegatron Czech,

s.r.o. -30,39% -1 039 237 2. 5 582 893 CTP Invest, s.r.o.

SungWoo Hitech,

s.r.o. -6,40% -478 157 3. 2 379 968 Pegatron Czech, s.r.o.

Tabulka 6: Dlouhodobý majetek PZ Ostrava – Hrabová, Zdroj: vlastní zpracování dle [16]

Dlouhodobý majetek (v tis. Kč) PZ Hrabová

Společnosti 2010 2011 2012 2013 2014

CTP Invest, s.r.o. 5 943 924 3 993 624 3 710 919 2 762 177 3 110 935 Pegatron Czech, s.r.o. 684 299 638 399 584 717 524 106 456 508 SungWoo Hitech, s.r.o. 3 595 139 4 650 567 3 845 634 3 423 501 3 322 132

CTP Invest, s.r.o. 12,63% 348 758 1. 3 322 132 SungWoo Hitech, s.r.o.

Pegatron Czech,

s.r.o. -12,90% -67 598 2. 3 110 935 CTP Invest, s.r.o.

SungWoo Hitech,

s.r.o. -2,90% -101 369 3. 456 508 Pegatron Czech, s.r.o.

Tabulka 7: Oběžná aktiva PZ Ostrava – Hrabová, Zdroj: vlastní zpracování dle [16]

Oběžný aktiva (v tis. Kč) PZ Hrabová

Společnosti 2010 2011 2012 2013 2014

Pegatron Czech,

s.r.o. -33,57% -971 725 2. 2 469 836 CTP Invest, s.r.o.

SungWoo Hitech,

(38)

2016 31

Tabulka 8: Časové rozlišení PZ Ostrava – Hrabová, Zdroj: vlastní zpracování dle [16]

Prvním krokem této kapitoly bylo porovnání majetku společností (výše celkových aktiv) na území průmyslové zóny Ostrava – Hrabová. Z uvedených údajů můžeme zjistit, že nejvyšší celkovou výši aktiv má společnost SungWoo Hitech, s.r.o. s 6 992 204 Kč, avšak z pohledu meziročního růstu ukazatele aktiv je společnost na předposledním místě, a to dokonce v minusových hodnotách -6,40 %. Naopak nejnižší celkovou výši aktiv má společnost Pegatron Czech, s.r.o. s 2 379 968 Kč a z pozice meziročního růstu ukazatele aktiv je také na posledním místě s -30,39 %.

Na prostředním místě a tedy průměrnou společnosti PZ Ostrava – Hrabová je společnost CTP Invest, s.r.o. s výší aktiv 5 582 893 Kč a nejmenším meziročním růstem ukazatele aktiv, který je však pro společnost v minusových hodnotách -0,15 %.

V porovnání v oblasti dlouhodobého majetku je na nejvyšší příčce celkové výše aktiv společnost SungWoo Hitech, s.r.o. s výsledkem 3 322 132 Kč za rok 2014, s meziročním růstem ukazatele aktiv je tato společnost však na druhém místě. Tyto hodnoty klesly do minusových hodnot, a to -2,90 %, čímž si společnost ve svém podnikání moc nepomohla. Druhé místo v ukazateli dlouhodobého majetku zaujímá společnost CTP Invest, s.r.o., s celkovou výší aktiv 3 110 935 Kč. Ta jako jediná společnost dokázala zvýšit meziroční růst aktiv o 12,63 %. Poslední příčkou se v této tabulce stala společnost PEGATRON Czech, s.r.o., která má nejmenší jak celkovou výši aktiv, tak i meziroční růst ukazatele aktiv.

Časové rozlišení (v tis. Kč) PZ Hrabová

Společnosti 2010 2011 2012 2013 2014

CTP Invest, s.r.o. 14 837 5 927 3 704 1 361 2 122

Pegatron Czech, s.r.o. 1 735 400 255 243 329

SungWoo Hitech, s.r.o. 19 287 12 087 33 380 5 371 4 964

CTP Invest, s.r.o. 55,91% 761 1. 4 964 SungWoo Hitech, s.r.o.

Pegatron Czech,

s.r.o. 35,39% 86 2. 2 122 CTP Invest, s.r.o.

SungWoo Hitech,

s.r.o. -7,58% -407 3. 329 Pegatron Czech, s.r.o.

(39)

2016 32 Z tabulky č. 7 týkající se oběžných aktiv můžeme vyčíst následující informace:

Nejlépe dopadla opět firma SungWoo Hitech, s.r.o., která se svou hodnotou 3 665 108 Kč, obsadila první příčku, což je doprovázeno i nejnižším mezi ročním růstem. Hůře v meziročním růstu dopadla jak společnost Pegatron Czech, s.r.o., tak i CTP Invest, s.r.o.

Jejich meziroční růsty se pohybovaly v záporných číslech, ale zatím co u SungWoo to byly pouze jednotky, pak u těchto dvou firem to byly již desítky procent. Firma Pegatron byla odsunuta na poslední místo, neboť její oběžná aktiva činila v roce 2014 pouhých 1 923 131 Kč. Nejen že je tato společnost na posledním místě v tabulce, ale také měla nejhorší procentuální vyjádření meziročního období a rozdíl mezi roky sledované ve zmíněné tabulce. Ani z hlediska časového rozlišení uvedeného v tabulce č. 8 se na pořadí hodnocených firem nic nemění. Opět nejlépe dopadla firma SungWoo Hitech, s.r.o., jejíž rozdíl mezi rokem 2014 a 2013 činil - 407 Kč. Nejhůře dopadla firma Pegatron Czech, s.r.o, jejíž rozdíl mezi zmíněnými roky, se dostal na hodnotu 761 Kč. Střední příčku obsadila opět firma CTP Invest, s.r.o. Ta měla stejně jako Pegatron Czech, s.r.o kladnou hodnotu v rozdílu let 2014 a 2013, ale měla nejnižší časové rozlišení, které se pohybuje ve stovkových hodnotách. O čemž svědčí i záporný meziroční růst. U ostatních dvou firem z hlediska časového rozlišení byla tato hodnota v kladných číslech. Prostřední příčku, pro připomenutí, tedy opět obsadila firma s názvem CTP Invest, s.r.o.

Z uvedených hodnot tedy jasně vyplývá závěr, že nejlépe je na tom firma SungWho Hitech s.r.o., která ve všech sledovaných parametrech obsadila první místo, a tedy se jí v obdobích 2013 - 2014 nejlépe dařilo.

Pasiva a jejich ukazatelé

Tabulka 9: Pasiva celkem PZ Ostrava – Hrabová, Zdroj: vlastní zpracování dle [16]

Pasiva celkem (v tis. Kč) PZ Hrabová

Společnosti 2010 2011 2012 2013 2014

Pegatron Czech,

s.r.o. -30,39% -1 039 237 2. 5 582 893 CTP Invest, s.r.o.

SungWoo Hitech,