Čtenářská gramotnost v uzlových bodech vzdělávání

(1)

Čtenářská gramotnost

v uzlových bodech vzdělávání

metodický podpůrný materiál

pro projekt PPUČ

(2)

Autorský tým:

Hana Havlínová Štěpánka Klumparová

Hana Košťálová Petr Koubek Jana Kropáčková Andrea Mouchová

Hana Splavcová

Miloš Šlapal

(3)

Úvod

Představujeme vám publikaci Čtenářská gramotnost v uzlových bodech vzdělávání. Publikace vznikla pro učitele mateřských a základních škol jako nástroj, který usnadňuje stanovování výukových cílů a poskytuje podporu pro sledování pokroku dětí a žáků ve čtenářské gramotnosti napříč praxí školy. Primárním cílem je poukázat nejen na to „co“ a „proč“ učit, ale především „jak“ učit, aby každé dítě a každý žák dosáhl v daném období maximálního rozvoje ve čtenářské gramotnosti.

Daná gramotnost se rozvíjí tím, že si děti a žáci uvědomují, že to, co se sami naučí, je jim užitečné v nejrůznějších životních situacích. Rozvoj gramotnosti založte na maximální podpoře samostatnosti dětí a žáků. Využívejte k tomu co nejvíce prvků formativního hodnocení: ať děti a žáci znají vzdělávací cíle a kritéria hodnocení, učí se je používat a tím jim lépe rozumět při sebehodnocení a vrstevnickém hodnocení.

Smyslem tohoto materiálu je nabídnout pro jednotlivá období vzdělávání výukové cíle, se kterými budou moci učitelé kontinuálně pracovat. Dobře formulované cíle umožní výuku účinně reflektovat a společně diskutovat její plánování. Metody i formy aktivního učení jsou zcela klíčové, přičemž je nutné volit adekvátní postupy s ohledem na zralost dítěte/žáka, jeho potřeby v oblasti podpůrných opatření a vycházet maximálně z jeho vlastní zkušenosti. Pro efektivní dosahování cílů učení je rovněž důležité s dětmi, ale zejména se žáky základního vzdělávání, reflektovat jejich osobní zkušenosti z procesu učení. Tedy zejména sbírat a analyzovat společně s mladými čtenáři důkazy o zažitém, naučeném, prozkoumaném či objeveném. Cíle, formy, metody, reflexe a sebereflexe tvoří jeden celek, který vede učitele k promýšlení dalších vzdělávacích postupů. V tomto ohledu je zejména vhodné si všímat výsledků učení každého dítěte nebo žáka a promýšlet, jak výuku na příště zorganizovat a vést ještě lépe. Uvedené postupy vám též umožní pochopit čtenářskou gramotnost jako příležitost k ještě efektivnější výuce vašeho předmětu.

Prohlédněte si také video a metodické komentáře k tomu, jak s tímto materiálem v praxi MŠ a ZŠ pracovat.

Video najdete na www.gramotnosti.pro/OVUintro

(4)

Co je čtenářská gramotnost

Čtenářská gramotnost je schopnost uplatnit získané vědomosti, dovednosti, návyky, postoje a hodnoty při práci s texty v nejširším slova smyslu. Utváří se celoživotně. Vzdělávání otevírá možnosti pro její systematický rozvoj. Čtenářská gramotnost má dvě hlavní linie: základní a kritickou. Základní čtenářská gramotnost zahrnuje znalosti, dovednosti a postoje uplatňované při výběru textu podle potřeby a vlastní čtení s porozuměním celku nebo části textu, včetně vyhledání konkrétní informace. Kritická čtenářská gramotnost zahrnuje znalosti, dovednosti a postoje využitelné při hodnocení informací v textu s ohledem na jeho obsahovou a formální stránku (např. argumentace); posuzování textů v jejich kontextu a porovnávání s vlastní zkušeností; způsoby čtení, čtenářské strategie s ohledem na situaci, účel čtení a charakter textu, odolnost při čtení atp.

Čtenářská gramotnost zahrnuje tyto složky:

1. Vztah ke čtení

2. Porozumění textu a interpretace 3. Posuzování obsahu a formy textu 4. Čtenářská nezávislost

Vstřícný vztah ke čtení chápeme jako základní předpoklad pro další rozvoj čtenářství a čtenářské gramotnosti. Pokud u dítěte vznikne zaujetí četbou a vytvoří se také návyk pravidelného čtení, které mu přináší zážitek z četby, zvyšuje se šance, že se jeho čtenářské dovedností a znalosti budou rozšiřovat.

Porozumění textu je v českém školním prostředí věnována tradičně pozornost, žáci mají častou příležitost vyhledávat informace a určovat hlavní myšlenky textu. Učitelé mohou z této oblasti vycházet a čerpat z ní sebedůvěru pro vytváření příležitostí pro rozvoj obtížnějších složek ČG. Při interpretaci se čtenáři snaží o přesnější nebo komplexnější porozumění smyslu textu jeho propojením s vlastními znalostmi a čtenářskými i životními zkušenostmi. Své porozumění obohacují přemýšlením o interpretacích druhých. V poznámce uvádíme, co vše je zahrnuto pod pojem text

¹

v tomto dokumentu.

Jen poměrně zřídka se čeští žáci setkávají s úkoly, které se zaměřují na posouzení textu, a to především napo- souzení toho, jakou úlohu hraje jeho forma. Posuzování textu přitom hraje stále větší roli, spolu s tím, jak se neustále zvyšuje množství a rozmanitost textů, zvláště v elektronickém prostředí. Zkušený čtenář také zkoumá okolnosti, v kterých text funguje, snaží se odhalit autorův záměr a prostředky, jimiž působí na čtenáře.

Chceme, aby se z dětí stali nezávislí a přemýšliví čtenáři. Nezávislý čtenář uvážlivě volí četbu, reflektuje průběh svého čtení a čtenářství, využívá vhodné strategie a postupy při práci s texty.

Jednotlivé složky, linie a konkrétní dovednosti jsou ve skutečnosti komplexně propojené. Jejich rozčlenění

a zvýraznění vychází z praktických potřeb rozvoje čtenářské gramotnosti

²

.

(5)

Očekávané výstupy

pro čtenářskou gramotnost

(6)

Čtenářská

gramotnost Předškolní období Na konci předškolního vzdělávání

První období

Na konci 3. ročníku základního vzdělávání

Druhé období

Třetí období

Čtvrté období

1. Vztah ke čtení Dítě/žák:

Výběr textů pro zážitek z četby

ČG-0-1-01

Začíná si vybírat knihy anebo jiné texty podle ilustrací, podle obalu, podle svého zájmu a s pomocí dospělého.

ČG-1-1-01

Začíná si samostatně vybírat knihy anebo jiné texty, které mu přinášejí čtenářský zážitek.

ČG-2-1-01

Samostatně si vybírá knihy anebo jiné texty, které mu přinášejí čtenářský zážitek. Jeho čtenářské preference se často řídí doporučením od spolužáků, tématem nebo žánrem.

ČG-3-1-01

Začíná si vybírat náročnější knihy anebo jiné texty pro zážitek; začíná projevovat svůj odstup od tematiky

a žánrů dětské četby. Při výběru se často řídí předchozí zkušeností s autorem, příslušností knihy k sérii nebo žánru i panujícím trendem (filmy, móda, reklama).

ČG-4-1-01

Při výběru knihy anebo jiných textů projevuje svůj

odstup od tematiky a žánrů dětské četby, vyhledává složitější a vyspělejší náměty.

Rozšiřováníčtenář-

ských teritorií ČG-0-1-02

Vrací se rád ke svým známým a oblíbeným knihám.

ČG-1-1-02

Čte své oblíbené knihy textů uměleckých i věcných.

ČG-2-1-02

Zkouší zajímavost různých žánrů. Začíná číst knihy s menším počtem ilustrací.

ČG-3-1-02

Vědomě si rozšiřuje žánrové rozpětí své četby, vyhledává nová zajímavá témata a problematiku.

Opouští dětské knihy, které ho dosud uspokojovaly.

ČG-4-1-02

Čte texty nejrůznějších žánrů, vyhledává i stylovou rozmanitost textů, zaplňuje čtenářská teritoria. Vybírá si i knihy pro dospělé.

Důvěra ve čtení ČG-0-1-03

Těší se na čtenářské chvilky, soustředěně naslouchá čtenému textu, podle své volby se zapojuje do vyprávění nebo do diskuze o přečteném.

ČG-1-1-03

Čte celé knihy a zpravidla je dočítá. Sahá po textech, když chce získat informace i zážitky.

Vyhledává příležitosti

k hovorům o knihách a textech.

ČG-2-1-03

Čte knihu za knihou, užívá si příběhů i informací. Vyhledává příležitosti k hovorům o knihách a textech.

ČG-3-1-03

Ze čtení čerpá oporu pro přemýšlení o světě dospělých a o sobě. Vyhledává příležitosti k hovorům o knihách a textech.

ČG-4-1-03

Čtenářská vybavenost mu umožňuje jít pod povrch textů, rozumět i hlubším významům a sdělením, vytvářet si podloženější postoje a názory a uplatňovat je v diskusi.

(7)

Čtenářská

První období

Druhé období

Třetí období

2. Porozumění textu a interpretace Dítě/žák:

Vyhledávání a propojování přímo i nepřímo vyjád- řených informací podle účelu čtení

ČG-0-2-01

Na cizí podnět nebo z vlastní potřeby najde informaci v obrázku, případně v pikto- gramu, nebo si ji vybaví ze slyšeného textu.

ČG-1-2-01

Vyhledá podle potřeby v jednoduchém textu nebo jiném informačním zdroji přímo vyjádřenou informaci; s dopo- mocí najde i informaci nepřímo vyjádřenou.

ČG-2-2-01

Vyhledává přímo i nepřímo vyjádřené informace v textu nebo jiném informačním zdroji (včetně on-line zdrojů) podle účelu čtení.

ČG-3-2-01

Vyhledává informace v různých druzích textů včetně

multimodálních1.

ČG-4-2-01

Samostatně (průběžně a podle potřeby) vyhledává informace ve všech typech textů včetně multimodálních.

ČG-0-2-02

Porovnává informace z textu s obrázkem a propojuje je.

ČG-1-2-02

Porovnává a propojuje informace z textu včetně obrázků.

ČG-2-2-02

Porovnává a propojuje informace z textů, včetně obrázků.

ČG-3-2-02

Porovnává a propojuje informace z textů, včetně obrázků.

ČG-4-2-02

Porovnává a propojuje přímo i nepřímo vyjádřené informace.

ČG-2-2-03

Všímá si kvality informací i zdrojů, z kterých informace čerpá.

ČG-3-2-03

Při vyhledávání si ověřuje kvalitu informací i zdrojů, z kterých informace čerpá.

ČG-4-2-03

Při vyhledávání si průběžně a podle potřeby ověřuje a vyhodnocuje relevanci, aktu- álnost a věrohodnost informací i zdrojů, z kterých informace čerpá.

Nalezení důležitých informací a myšle- nek textu a shrnutí

ČG-0-2-04

Odhadne obsah či děj podle ilustrací nebo obálky knihy;

povídá si, o čem je čtený text.

ČG-1-2-04

S dopomocí najde jednotlivé důležité informace či momenty v textu.

ČG-2-2-04

Najde jednotlivé důležité informace či momenty v textu.

ČG-3-2-04

Najde důležité informace či momenty v textu, vnímá jejich význam pro sebe i jiné adresáty.

ČG-4-2-04

Najde důležité informace či momenty v textu, posuzuje jejich význam pro sebe i jiné adresáty.

(8)

Čtenářská

První období

Druhé období

Třetí období

ČG-1-2-05

S dopomocí najde v textu mís- ta, která sdělují důležitou myšlenku.

ČG-2-2-05

Najde a zformuluje bez většího zkreslení některé důležité myšlenky textu a podpoří je důkazy v textu. S dopomocí se dobere toho, kterou myšlenku lze považovat za hlavní.

ČG-3-2-05

Najde a výstižně zformuluje některé důležité myšlenky v náročnějším textu a podpoří je důkazy v textu, porovná je s vlastními myšlenkami nebo zkušenostmi a s oporou textu navrhne, kterou myšlenku po- važovat za hlavní.

ČG-4-2-05

Najde a výstižně zformuluje důležité myšlenky v náročném textu.

ČG-1-2-06

S dopomocí shrne, o čem text hlavně je a co se v něm tvrdí.

ČG-2-2-06

Samostatně shrne, o čem text je.

ČG-3-2-06

Stručně a přehledně shrne, o čem text je.

ČG-4-2-06

Stručně a přehledně shrne, o čem text je, a zahrne i patrný autorský záměr, případně adresáta textu.

Propojování textu s vlastními znalostmi a zkušenostmi a interpretace

ČG-0-2-07

Všímá si shod a rozdílů mezi tím, co čte, a vlastními zkušenostmi a znalostmi a povídá si o tom s ostatními.

Jednoduše při tom odkazuje na konkrétní ilustrace.

ČG-1-2-07

Hledá shody a rozdíly mezi tím, co čte, a mezi vlastní zkušenos- tí, znalostmi a světem. Jedno- duše při tom odkazuje na konkrétní místa v textu nebo ilustraci.

ČG-2-2-07

Propojuje informace, myšlenky, názory i postoje z četby textů s vlastními znalostmi, zkušenostmi a názory.

ČG-3-2-07

S dopomocí propojuje informace, myšlenky, názory a postoje z četby náročných textů s vlastní- mi znalostmi, zkušenostmi a názory.

ČG-4-2-07

Propojuje myšlenky, názory, postoje z četby náročných textů s vlastními znalostmi, zkuše- nostmi a názory.

ČG-1-2-08

S dopomocí vyvodí jednoduché informace či závěry.

ČG-2-2-08

Vyvozuje jednoduché informace či závěry a dokládá je textem.

ČG-3-2-08

Z nalezených informací vyvozuje další souvislosti nebo závěry, mj. též o autorském záměru a o adresátovi. Vyslovuje závěry, domněnky a hypotézy a dokládá je textem.

ČG-4-2-08

Tvoří a formuluje podložené interpretace textu, v diskusi se podílí na vyjasňování své interpretace i interpretací druhých;

své závěry a hypotézy dokládá textem.

(9)

Čtenářská

První období

Druhé období

Třetí období

Práce s grafickým

zobrazením ČG-0-2-09

S dopomocí porozumí jednoduchým grafickým zobrazením (např. nakreslí podle obrázkového návodu postavičku, složí lodičku).

ČG-1-2-09

Najde potřebnou informaci v jednoduchém schématu grafickém zobrazení.

ČG-2-2-09

Najde potřebnou informaci ve složitějším grafickém zobrazení.

ČG-3-2-09

Pohotově najde v základních typech grafických zobrazení (např. tabulka, křivka, sloupcový graf, mapka, schéma) potřebnou informaci;

chápe, jak jsou údaje v grafickém zobrazení uspořádány.

ČG-4-2-09

Najde v složitějším grafickém doplnění textu (v koláčovém grafu, víceúrovňové tabulce, v mapě výskytů některého jevu) potřebné informace; získá informaci z map či grafů, ve kterých je zachycena změna nebo kontrast.

ČG-1-2-10

S dopomocí pozná, ke které části textu patří připojené grafické zobrazení.

ČG-2-2-10

Rozpozná a využívá u grafického zobrazení vysvětlivky nebo poznámky;

pozná, ke které části textu patří připojené schéma.

ČG-3-2-10

Propojí jednotlivé položky grafického zobrazení s příslušnými pasážemi průvodního textu.

ČG-4-2-10

Vysvětlí, jak konkrétně informace zpracované graficky souvisejí s informacemi ve verbální části textu, kterou mají doprovázet či ilustrovat.

ČG-3-2-11

Vyvodí závěry opírající se o informace z grafického zobrazení.

ČG-4-2-11

Kriticky přistupuje k informacím získaným z grafických

zobrazení³. Hledání

obrazného významu

ČG-1-2-12

S dopomocí porozumí smyslu jednoduchého obrazného nebo alegorického textu.

ČG-2-2-12

Samostatně porozumí smyslu jednoduchého obrazného nebo alegorického textu (např.

nesložité básně pro děti).

ČG-3-2-12 S dopomocí utváří a formuluje celkový smysl složitějších alegorických a symbolických textů.

ČG-4-2-12

Samostatně rozpoznává doslov- ný i obrazný smysl textu.

(10)

Čtenářská

První období

Druhé období

Třetí období

3. Posuzování obsahu a formy textu Dítě/žák:

Forma a uspořádání

textu ČG-0-3-01

Rozpozná různé typy jednodu- chých textů (báseň, pohádku, příběh, naučný text); začíná rozpoznávat základní stavební prvky a rysy textu (nadpis, obálka knihy, kde text začíná a končí).

ČG-1-3-01

Rozpozná různé typy textů a s dopomocí si všímá jejich stavebních prvků (např. verš, rým, sloka, kapitola, název).

ČG-2-3-01

S dopomocí si všímá rozdílů v uspořádání jednotlivých typů textů (např. mezi poezií a pró- zou, oficiálním dopisem a běž- nou internetovou komunikací).

Všímá si, jaké stavební prvky má umělecký či informační text (např. verš, rým, sloka, odstavec, kapitola).

ČG-3-3-01

Hledá shody a rozdíly v uspořádání událostí, myšlenek nebo informací ve dvou a více textech. Začíná uvažovat o tom, jak forma a uspořádání textu ovlivňuje čtenáře.

Analyzuje, jak se jednotlivé stavební prvky (např. epizoda, refrén, citát, podtitulek) hodí do celku textu.

ČG-4-3-01

Posuzuje, jak celkové uspořádá- ní textu (např. druh, žánr, kom- pozice) i jeho jednotlivé části (např. odstavec, sloka, název) přispívají k jeho významu a ovlivňují čtenáře. Hledá shody a rozdíly v uspořádání různých textů a analyzuje, jaký účinek takové rozdíly přinášejí.

ČG-0-3-02

Všímá si obrázků a vizuálních prvků a povídá si o nich.

ČG-1-3-02

Všímá si, jak obrázky a vizuální prvky přispívají k porozumění významu textu.

ČG-2-3-02

Popisuje, jak obrázky a vizuální prvky přispívají k porozumění významu textu.

ČG-3-3-02

Všímá si, jak obrázky, vizuální prvky i samotné umístění textu (např. mezi další texty a odkazy na webové stránce) ovlivňují vyznění textu.

ČG-4-3-02

Posuzuje, jak obrázky, vizuální prvky i samotné umístění textu (např. mezi další texty a odkazy na webové stránce) ovlivňují vyznění textu.

ČG-1-3-03

Začíná využívat různé rysy textů (např. nadpis, obsah, poznám- ky, ikony, tučně vytištěné pís- mo) k tomu, aby našel v textu místa, která obsahují potřebné informace.

ČG-2-3-03

Využívá různé rysy textů (např.

nadpis, obsah, poznámky, ikony, tučně vytištěné písmo) k tomu, aby našel v textu místa, která obsahují potřebné informace.

ČG-3-3-03

Zná a využívá různé rysy textů (např. tučné písmo,rejstřík) a vyhledávací nástroje (klíčové slovo, lišty, hypertextové odkazy) k tomu, aby efektivně našel potřebné informace.

ČG-4-3-03

Zná a využívá různé rysy textů (např. poznámkový aparát), používá pokročilé vyhledávací nástroje k tomu, aby efektivně našel potřebné informace a ověřil kvalitu informace či zdroje.

(11)

Čtenářská

První období

Druhé období

Třetí období

Autor a adresát ČG-1-3-04

S dopomocí odhalí v přiměře- ném textu autorský záměr.

S dopomocí si všímá toho, čím konkrétně se autor snaží zaujmout čtenáře.

ČG-2-3-04

Odhalí v přiměřeném textu autorský záměr.

Všímá si prostředků, kterými autor podporuje svůj záměr a ovlivňuje čtenáře.

ČG-3-3-04

Odhalí v uměleckém, publici- stickém, odborném či prostě sdělovacím textu autorský záměr. Popisuje prostředky, kterými autor podporuje svůj záměr a ovlivňuje čtenáře (čím konkrétně zasahuje emoce čte- nářů a zvyšuje jejích prožitek, čím konkrétně může čtenáře manipulovat…)

ČG-4-3-04; ČG-4-3-05 Vysvětluje, jak se autorovi daří v textu dosáhnout u adresátů svého záměru⁴, posuzuje účin- nost prostředků, kterými autor podporuje svůj záměr a ovliv- ňuje čtenáře a vysvětluje, proč různé skupiny adresátů mohou reagovat na texty různě.

ČG-1-3-05

S dopomocí si všímá toho, koho by mohl jednoduchý text zaujmout a proč.

ČG-2-3-05

Pátrá v textu po tom, pro jaké čtenáře (věk, potřeby, zájmy, životní situace) je text zamýš- len, jednoduše dokládá svoje závěry

textem.

ČG-3-3-05

Přemýšlí o tom, proč různí čtenáři (adresáti), které zná, mohou na stejný text reagovat různě.

Okolnosti, ve kte- rých funguje text (kontext)

ČG-1-3-06

Porovnává sebe a své zkušenos- ti s postavami, hledá shody a rozdíly mezi tím, co čte, a mezi vlastními zkušenostmi, znalostmi a světem.

ČG-2-3-06

S dopomocí a později samo- statně vyjadřuje osobní pohled na jednání postavy a spekuluje o tom, jak by se zachoval on sám, postupně si všímá toho, že jedná jinak než postava v knize proto, že žije v jiných souvis-

ČG-3-3-06

Všímá si, jak jsou v textu podávány postavy, jak jsou prezentována fakta a události, a uvažuje o příčinách vyplývají- cích z dobových, geografických, místních, kulturních souvislostí a okolností.

ČG-4-3-06

Uvažuje o tom, jak jsou názory, události, chování postav a další složky textu ovlivněny dobovými, geografickými, kul- turními a jinými souvislostmi a okolnostmi.

(12)

Čtenářská

První období

Druhé období

Třetí období

4. Čtenářská nezávislost Dítě/žák:

Výběr textů podle účelu čtení a rozho- dování

o jeho užití

ČG-0-4-01

Vybírá si text podle potřeby (encyklopedii, když se chce něco dozvědět…).

ČG-1-4-01

Vyhledává text podle potřeby nebo situace.

ČG-2-4-01

Ujasňuje si, k jakému účelu má jeho četba v danou chvíli vést, a podle toho hledá a vybírá odpovídající text, přihlíží při výběru k dalším podmínkám a okolnostem (např. k času na četbu, podrobnosti, informacím).

ČG-3-4-01

Rozpozná znaky, které mu umožní lépe se rozhodnout, zda je text vhodný k jeho účelu čtení. Podle toho se rozhoduje, jak s textem naloží. Mezi jeho účely čtení přistupuje i potřeba skrze četbu pochopit něco ze svého života a světa kolem sebe.

ČG-4-4-01

Volí vhodný text v souladu s účelem čtení, volbu zdůvod- ňuje, vhodnost textu vyhodnocuje. Opustí text, který nevyhovuje jeho účelu.

ČG-4-4-02

Po přečtení textu se kriticky zamýšlí: Co udělám s tímto textem (Budu nějak jednat? Změní se nějak moje rozhodování a jednání?)

Metakognice - čtenářské strategie

ČG-0-4-03

Doptává se, pokud něčemu nerozumí, odhadne význam neznámého slova; používá ilustrace k lepšímu porozumění textu

ČG-1-4-03

S dopomocí používá základní strategie pro porozumění textu, např. monitoruje své čtení, při čtení si klade otázky, předvídá, vizualizuje, propojuje s vlastní zkušeností, vyjasňuje si nezná- má slova.

ČG-2-4-03

Používá základní strategie pro porozumění textu, např. předví- dání, vizualizace, propojování s vlastní zkušeností, vyjasňová- ní neznámých slov.

ČG-3-4-03

Vědomě používá základní strategie pro porozumění textu, např. předvídání, vizualizace, propojování s vlastní zkušenos- tí, vyjasňování neznámých slov.

Všímá si, když je text složitý, když něčemu v textu nerozu- mí; s dopomocí volí strategie vedoucí k porozumění.

ČG-4-4-03

Volí vhodné strategie čtení (způsoby čtení) v souladu s účelem čtení, vyhodnocuje jejich účinnost, podle potřeby je mění.

ČG-4-4-04

Monitoruje průběžně své porozumění čtenému textu, volí strategie překonávající neporozumění.

(13)

Čtenářská

První období

Druhé období

Třetí období

Metakognice – reflexe čtení a čtenářství

ČG-0-4-05

Reflektuje svůj čtenářský záži- tek; rozhodne, co se ještě potřebuje dozvědět;

co chce dál číst.

ČG-1-4-05

S dopomocí reflektuje své čtení a čtenářství. Rád sdílí své čtenářské zkušenosti a zážitky v komunitě čtenářů, cení si návštěvy v knihovně.

ČG-2-4-05

Začíná samostatně reflektovat své čtení a čtenářství. Reflexi opírá o sdílení s ostatními, stanovuje si čtenářské cíle.

ČG-3-4-05

Samostatně reflektuje své čtení a čtenářství a rozšiřuje čtenářské cíle.

ČG-4-4-05

Samostatně reflektuje své čtení a čtenářství. Stanovuje si čtenářské cíle, vyhodnocuje jejich dosažení, cíle upravuje nebo stanovuje nové.

(14)

Poznámky:

1 V posledních dvaceti letech se rozšiřuje pojetí textu. Dlouho se textem mínilo především psané (a tištěné), případně před čítané nebo recitované sdělení. Digitální technologie přinesly nové možnosti sdělování – texty se kombinují se sdělováním zvukovým, obrazovým, obrazově pohybovým (animace, video); texty se propojují s dalšími texty (hypertext), často mizí rozdíly mezi jazykovými kódy: sociolekt se mísí se spisovným jazykem a prostředky, i celými pasážemi přejatými z jiných jazyků (multilingválnost). Hovoří se o multimodálních, tedy textech, které jsou tvořeny prostřednictvím různých způsobů

vyjadřování sdělovaného.

Prostřednictvím sociálních sítí a dalších aplikací s možností „náhradní identity“ se profesionálně tvoří utilitární text a sdělení „na míru“ k manipulaci a ty jsou šířeny prostřednictvím své lákavosti pro určité skupiny lidí, využívajíce důvěryhodnosti v komunikaci mezi známými a lidmi s obdobnými sociálními a životními zkušenostmi.

2 Poznámka k tématu „pisatelství“. Materiál se zaměřuje na čtenářskou gramotnost v užším slova smyslu tak, aby byl užitečný pro pedagogickou veřejnost. Jedná se o soubor čtenářských dovedností, při jejichž rozvoji se výrazně uplatňuje, v jaké situaci čtenář čte, proč sahá ke konkrétnímu zdroji, jakým způsobem čte (hluboké čtení, prožitkové čtení, povrchní čtení k vyhledání informace, namátkové čtení orientované emocemi typické pro sociální sítě aj.).

3 Všímá si, jak mohou grafická zobrazení doplňující verbální pasáže textů: grafy, tabulky, schémata, ilustrativní obrázky a fotografie ovlivňovat adresáty, cíleně působit na jejich emoce, jak je autoři využívají k ovlivňování názorů, mínění.

4 Např. dosáhnout záměru pobavit, varovat, vyzvat k činu, ale také působit na emoce čtenářů, přesvědčit o určitém názoru atd.

(15)

Materiál byl vytvořen v rámci projektu Podpora práce učitelů (PPUČ), který byl spolufinancován z Evropských strukturálních a investičních fondů a jehož realizaci zajišťoval Národní pedagogický institut České republiky. Projekt kampaní Gramotnosti.pro život a svými dalšími aktivitami podporuje

pedagogy základních a mateřských škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost (tzv. základní gramotnosti) i informatické myšlení žáků a dětí.

Další sdílení a úpravy materiálu jsou možné za podmínek licence CC BY-SA 4.0 Mezinárodní.

Uvádějte jako primární URL materiálu adresu www.gramotnosti.pro a autory uveďte zkratkou PPUC-ČG-OVU-tým. Na stránce www.gramotnosti.pro/ovu-cc najdete další konkrétní tipy, jak lze v souladu s podmínkami otevřené licence aktivitu upravovat či šířit. Diskutujte a ohodnoťte

Čtenářská gramotnost v uzlových bodech vzdělávání