Několik drobných poznámek na okraj otázky skromnostních
strategií v pojmenovávání lingvistických textů
39. studentský workshop Žďárek 11. května 2019
Ondřej Dufek, ÚJČ AV ČR
• K prostředkům jistotní modality v korespondenci Karla Havlíčka
• Několik poznámek k dvojnásobné prefixaci (nejen u sloves)
• O nazírání a vnímání jazykového vývoje, zejména nedávného
• Stručně o komunikaci policistů, zejména o policejním slangu
• Vybraná problematika z autorské lexikografie
Titulky obecně
• „Funkcí [názvu textu] je text […] identifikovat, pojmenovat jeho obsah a také působit na předpokládané recipienty: titul může rozhodnout o tom, zda si čtenář text přečte n[ebo] ne.“ (Mrázková, 2012–2018)
• „The title is designed to stimulate the reader’s interest.“
(Hartley, 2008, s. 23)
Uvádí 13 typů titulků; ani jeden není skromnostní.
Titulky obecně
• “Title is used by users as the main source of information for doing relevance judgment at the time of literature searching.”
(Jamali – Nikzad, 2011, s. 653)
“Titles also play an important role in the marketing of the article as hundreds of articles are published every year in every scientific
discipline and they in a sense compete with each other to be read.”
(ibid., s. 654)
• sleduje se vztah jazykové utvářenosti titulků a stahovanosti/citovanosti
Dosavadní reflexe skromnostních strategií
• „není snad nic nesnesitelnějšího, než když autor nadbytečně hýří excusationes non petitae.“ (Eco, 1997, s. 228)
• „Poněkud matoucí je hned první slovo v titulu monografie, tedy
kapitoly. Vídám ho poslední dobou v názvech odborných publikací čím dál častěji, případně ještě s přívlastkem vybrané – jde patrně o sílící trend skromnostní strategie. Leckde má ovšemže své opodstatnění,
zde se mi však zdá zbytečně skromné, působící nechtěně dojmem jisté nedovršenosti a provizornosti.“ (Škrabal, 2018, s. 112)
Dosavadní reflexe skromnostních strategií
• „České vědecké texty se vyznačují vysokou mírou modalizovanosti,
především epistémické (jistotní). Znamená to nízký stupeň formulační asertivnosti, pozitivnosti a persvazivnosti (přesvědčivosti), a tedy
jistou skromnost a opatrnost či zdrženlivost. Zjišťujeme vysokou frekvenci výrazů s funkcí oslabovat asertivnost tvrzení a omezovat
jeho obecnou platnost, tj. s funkcí tzv. „hedging“ (Myers 1989). Těmito výrazy autor vědeckého pojednání např. předjímá výtky možného
oponenta, připouští neúplnost, resp. předběžnost svého tvrzení, rezignuje na definitivnost svých závěrů a jejich obecné přijetí.“
(Čmejrková, 1999, s. 28–29)
Dosavadní reflexe skromnostních strategií
• „Oslabující funkci má již formulace titulků vědeckých textů. Moderní anglický titulek má ve většině případů podobu substantivní fráze v nominativu, zatímco čeští autoři často užívají substantivní frázi modifikovanou předložkami o (píší-li anglicky, pak on, about), nebo k(e) (v anglické variantě towards). Autor
naznačuje již v názvu, že jde jen o „příspěvek“ k určité problematice.“
• „Uvedený český způsob titulkování statí v zásadě odpovídá německým zvyklostem – užití předložek über a zu (Zur semantischen Struktur…, Zu einigen Aspekten…, Zum Forschungsstand…, Zur Sprachsituation…,
Überlegungen zu den Grundlagen…, Untersuchungen zum Verhältnis…, Über Destandardisierung…) i ruskému užití předložek o(b) a zvláště k (k voprosu o…).“ (Čmejrková, 1999, s. 29)
Dosavadní reflexe skromnostních strategií
• „Čeští puristé dokonce považovali tuto podobu názvu za normativní, jako výraz autorovy skromnosti. V české vědecké produkci se zdá být tento způsob titulkování častější než v němčině, kde se autorova
skromnost skrývala zase např. za slovo Versuch (pokus) v názvu pojednání.“ (Daneš – Čmejrková, [1997]2019, s. 275)
• skromnostní strategie spojují teutonským stylem (proti anglosaskému, galskému a nipponskému) (Galtung, 1981)
Jelínkovy výrazové konkurenty
• výběr a uspořádání
myšlenka, že „se jaz. výrazové prostředky seskupují do množin, jejichž prvky se mohou za jistých podmínek (funkčních a situačních […])
zaměňovat.“ (Jelínek – Křístek, 2012–2018)
Plán
• ne monografie apod.
• ne texty se standardizovaným titulkem (recenze v SaS a Lg, Z dopisů jazykové poradně v NŘ apod.)
• v českých časopisech jen české texty
• ne diskusní reakce (XY…: A comment on Smith et al.)
2018–2014 1979–1975 1939–1935
Naše řeč
Slovo a slovesnost Language
? Muttersprache
Prozatím
• ne monografie apod.
• ne texty se standardizovaným titulkem (recenze v SaS a Lg, Z dopisů jazykové poradně v NŘ apod.)
• v českých časopisech jen české texty
• ne diskusní reakce (XY…: A comment on Smith et al.)
2018–2014 1979–1975 1939–1935
Naše řeč
Slovo a slovesnost Language
? Muttersprache
Souvislost s časopisem/jazykem
NŘ SaS Lg
ročník textů skrom. % textů skrom. % textů skrom. %
2018 36 8 22,2 16 1 6,3 42 3 7,1
2017 43 11 25,6 15 1 6,7 48 0 0
2016 29 6 20,7 14 5 35,7 44 3 6,8
2015 37 9 24,3 13 1 7,7 37 2 5,4
2014 35 10 28,6 18 5 27,8 45 6 13,3
celkem 180 44 24,4 76 13 17,1 216 14 6,5
CZ 22,3 EN 6,5
Korelace s délkou textu (NŘ)
• celkově -0,004
• články -0,1
• recenze a zprávy -0,19
• drobnosti 0,11
Autorský styl (NŘ komplet)
• Luboš Veselý 66,7 % (4 z 6)
• Poznámka k perifrastickému futuru u obouvidových sloves aneb Prezident bude abdikovat
• Robert Adam 33,3 (5 z 15)
• To jste tomu dala, vy trdla! K tzv. shodě s vokativem
• Petr Nejedlý 21,7 (5 z 23)
• K periferním lexikálním přejímkám středověkého slovníkáře
• Ludmila Uhlířová 14,5 % (8 z 55)
• Ke koncepci Akademického slovníku současné češtiny – poznámky k některým bodům
• Jan Chromý 10,5 (2 z 19)
• O nazírání a vnímání jazykového vývoje, zejména nedávného
Typologie
• k 41
• o 12
• nad 7
• z 2
• kombinované 1
Typologie
• K
• K
• K 18
• X | K 7
• X aneb k 4
• X k
• Poznámk[a/y] k 3
• Poznámk[a/y] 1
• Poznámka k aneb X 1
• X | (Úvodní) poznámky k 4
• Několik poznámek 1
• Komentář k 2
Typologie
• O
• O
• O 7
• O | X 1
• X | O 1
• X aneb O 1
• Stručně o 1
• Znovu o 1
Typologie
• Nad 7
• Z
• Z 1
• Vybraný X z 1
• kombinované
• Z | k 1
Typologie
• Towards 1
• On
• On
• On 6
• On | X 5
• A note on 1
• For
• Accounting for 1
Několik předběžných závěrů na okraj…
• v češtině výrazně častější než v angličtině
• s délkou textu patrně nesouvisí
• dost možná projev autorského stylu
• v češtině převažuje typ „K“, v angličtině „On“
Diskuse
• bylo by hezké usouvztažnit s citovaností/stahovaností/prodejem/…
• nejednoznačná skromnostnost např. typu „O“
• je pochopitelně rizikově formalistické odhlížet od obsahu
• označení za „skromnostní“ může být opodstatněno nejen obsahem, nýbrž významem (Miroslav Komárek: Příspěvky k české morfologii)
• zbývá
• diachronní pohled
• němčina
• …
Literatura
• ČMEJRKOVÁ, Světla (1999): Mezikulturní komunikace. In: Světla Čmejrková – František Daneš – Jindra Světlá, Jak napsat odborný text.
Voznice: Leda, s. 25–30.
• DANEŠ, František – ČMEJRKOVÁ, Světla ([1997]2019): Teritoriální a kooperativní principy v jazyce vědy. In: Světla Čmejrková, Jazyk a dialog. Výbor z textů. Praha: NLN, s. 271–292.
• ECO, Umberto (1997): Jak napsat diplomovou práci. Olomouc: Votobia.
• GALTUNG, Johan (1981): Structure, culture, and intellectual style. An essay comparing saxonic, teutonic, gallic and nipponic approaches. Information (International Social Science Council), 20(6), s. 817–856.
• HARTLEY, James (2008). Academic writing and publishing: A practical handbook. Abingdon, UK/New York: Routledge.
• JAMALI, Hamid R. – NIKZAD, Mahsa (2011): Article title type and its relation with the number of downloads and citations.
Scientometrics, 88(2), 653–661.
• JELÍNEK, Milan – KŘÍSTEK, Michal (2012–2018): Výrazové konkurenty. In: Petr Karlík – Marek Nekula – Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny [online]. Brno: Masarykova univerzita. Cit. 10. 5. 2018. <http://www.czechency.org>.
• MRÁZKOVÁ, Kamila (2012–2018): Název textu. In: Petr Karlík – Marek Nekula – Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny [online]. Brno: Masarykova univerzita. Cit. 10. 5. 2018. <http://www.czechency.org>.
• MYERS, Greg (1989): The pragmatics of politeness in scientific articles. Applied Linguistics, 10(1), s. 1–35.
• ŠKRABAL, Michal (2018): Pavla Kochová — Zdeňka Opavská (eds.): Kapitoly z koncepce Akademického slovníku současné češtiny.
Studie z aplikované lingvistiky, 9(1), s. 111–122.