Základy likvorologie ZÁNĚTY CNS
bakteriální virové
parazitární prionové
autoimunitní – sclerosis multiplex
Funkce moku
nadlehčování mozku
tlumení prostorových rázů
součást systému, který reguluje složení
extracelulární tekutiny, v níž žijí neurony a gliové buňky
transportní cesta k šíření neuroaktivních hormonů po CNS
Odraz zánětlivých dějů v CNS
Mozkomíšní mok (CSF)
150 ml, denní tvorba 500ml
rovnováha mezi tvorbou a vstřebáváním Cytologie: 2/3 buněk: lymfocty
1/3 buněk: monocyty Biochemie: CB do 0,45 g/l
hlavní podíl bílkovin tvoří:
albumin.: do 450mg/l
IgG 40-50mg/l (plasma 10g/l) glukosa: 60-80% hladiny v krvi
Odraz zánětlivých dějů v CNS Hematolikvorová bariéra
Albuminový kvocient QAlb = AlbCSF : Alb serum mladí dospělí 6,5 . 10-3
Porucha propustnosti bariéry:
zánět
překážka v cirkulaci likvoru Intrathékální produkce Ig :
Q IgG
IgG index = --- 1,2 i.t. syntéza IgG Q Alb
BAKTERIÁLNÍ ZÁNĚTY CNS
Meningitis
Akutní purulentní
vstup bakterií: septikemie, metastatická infekce (srdce, plíce,..), přímý přestup (sinusitis, otitis, osteomyelitis, fraktura lbi)
Nejčastější vyvolavatelé:
Haemophilus influenzae, Neisseria meingitidis, Streptococcus pneumoniae
novorozenci: E.coli, streptokoky sk. B
Symptomatologie:
horečnatý stav, zimnice, bolesti hlavy, nausea, zvracení, bolest v zádech,
ztuhnutí šíje, pocení
stupor, koma
objektivně: zmatenost, stupor,
zrychlený puls a dech, (hypotenze,
petechie), meningeální příznaky (mohou chybět u novorozenců, starých a
komatozních pacientů)
laboratorně: krev: leukocytóza, moč:
bílkovina, leuko i erythrocyty
CSF: zvýšený tlak, purulentní vzhled, zvýš. bílkovina, snížená glukoza,
polymorfonukleáry 2-10 000/mm3, přítomnost bakterií
Komplikace: disseminovaná
intravaskulární koagulace, parézy mozkových nervů, změny psychiky, křeče, hydrocefalus
Mortalita neléčené m.: 50-90%, léčené do 10%
Léčba: Ampicilin, PNC-G,
chloramfenikol, cefalosporiny
kontrolní CSF 24-48h po zahájení léčby
Likvor: purulentní meningitis polymorfonukleáry
Kortikální infarkty z invaze bakterií do cévní stěny u purulentní meningitidy
Subakutní meningitis: TBC (bazilární m.)
vždy sekundární při tbc kdekoli v organismu
Patologie: ztluštění mening (komprese kraniálních nervů),
exudát: mononukleáry, lymfocyty, plasmocyty, makrofágy, fibroblasty, vaskulitis (panarteritis trombózy infarkty)
Věk: dětství, časný dospělý věk
Prognóza neléčené TBC m.: smrt do 6- 8 týdnů
Symptomy: bolest hlavy, zvracení,
podrážděnost, nespavost, subfebrilie, anorexie, úbytek na váze, bolesti
břicha, ztuhlá šíje během několika dnů, postižení mozk. nervů (včetně slepoty), stupor, křeče, v konečných stadiích Cheyne-Stokesovo dýchání.
CSF: zvýšený tlak a bílkovina, sníž.
glukoza
25-500 lymfo/mm3
Meningeální ztluštění na lebeční bazi
Subdurální empyém
komplikace septikemie, nasální punkce, punkce při otitidě, otevřené fraktury lbi
streptokokus
fokální příznaky, meningeální dráždění, zánětlivé známky,
mortalita 25-40% díky pozdě stanovené dg.
Léčba: chirurgická evakuace, ATB,
léčba mozk. edému
Mozkový absces
přestup infekce z lební dutiny, lebeční fraktury, neurochir. výkonu nebo jako metastatická infekce, u dětí
komplikace bakt. meningitidy běžné pyogenní bakterie:
Staph.aureus, Enterobacteriaceae Patologie: purulentní cerebritis
s edémem nekróza ohraničení membránou
Příznaky jako u expanzivní mozkové léze
Cave LP ! Diagnoza pomocí CT Léčba: neurochir. + ATB
CT mozkového abscesu (bez kontrastu)
CT mozkového abscesu (s kontrastem)
……bez……...………..s kontrastem
Epidurální absces
většinou spojen s procesem přiléhajícím ke kosti
VIROVÉ INFEKCE CNS
Virová meningitis, Encefalitis, Myelitis Virová meningitis: meningeální
příznaky, bolest hlavy, fotofobie Encefalitis: postižení parenchymu:
epileptické záchvaty, alterace vědomí, fokální neurologické příznaky
Meningoencefalitis
Myelitis: infekce spinálních motoneuronů (poliomyelitis),
sensorických neuronů, autonomních neuronů (paralýza měchýře),
demyelinizace bílé hmoty (transverzální myelitis)
Encefalomyelitis
CSF: zvýšení tlaku, pleiocytosa různého stupně (desítky až stovky buněk), mírné zvýšení bílkoviny, normální obsah glukozy
protilátky proti specifickému agens až po mnoha dnech
tendence některých vyvolavatelů k postižení určitých struktur NS:
HSV: temporální a frontální lalok, myxoviry: ependymální buňky, a epidemiologickým efektům:
arboviry: nutné pomnožení v hmyzu za urč. klim.
podmínek
Léčba: pouze v případě herpesviru specifická: acyklovir
Poliomyelitis
virus se množí v hrtanu a ileu cervik.
a mesent. uzliny, viremie, vstup do CNS místy porušené HEB
predilekční postižení velkých
motoneuronů (přední rohy míšní),
chromatolýza a nekróza, regenerace se objevuje v méně postižených
neuronech, zničené jsou fagocytovány mikroglií
Klíšťová encefalitis
přenos arboviru klíštětem prodromy
bolest hlavy, horečka, bolesti svalů, bolesti v krku, fokální neurologické symptomy,
poruchy vědomí, ataxie, poruchy sfinkterů V krvi lehká leukocytóza,
CSF: do 500 buněk, hl. lymfocytů, normální hladina glukózy
následky: insomnie, bolesti hlavy, iritabilita
Herpesvirová infekce
většinou jde o endogenní reaktivaci viru, méně často o primoinfekci
nekrotické, zánětlivé a hemoragické léze v parencyhmu CNS, hl. F a T
symptomy: horečka, bolest hlavy,
epileptické záchvaty, expresivní afasie, parestesie, psychické změny, agitace, halucinace
EEG: difusní zpomalení nebo fokální změny temporálně
CT: hypodense temporálně, někdy
enhancement, spolehlivě však až po 1.
týdnu nemoci
Neléčené: 70% mortalita acyklovir
Infiltrace mozku herpesvirem (ELM)
Oportunní infekce:
Progresivní multifokální leukoencefalopatie
příčina: JC virus (40nm, DNA polioma virus)
výskyt : imunokompromitovaný
pacient HIV+ (5% pacientů), malignity, transplantace
BIOLOGICKÁ LÉČBA !
kde se bere JC virus : v ledvinách a kostní dřeni 50% zdravých osob –
infekce během dětství, u infikovaných lze detekovat protilátky
Mutace viru → tendence infikovat CNS
kde se JC virus replikuje? účinně pouze v glii – ODC, astrocyty
reaktivní atrocyty tak mohou snadno být zaměněny za maligní buňky
Klinický obraz : kognitivní porucha zrakové poruchy motorický deficit
epileptické záchvaty, fatická porucha, mozečkové sy
Spirochetové infekce:
neurosyfilis, leptospirosa, neuroboreliosa
Neurosyfilis
I. Stadium asymptomatické (abnormní CSF, leptomeningitis, encefalitis), II. meningeální a vaskulární (mening.infiltrace + endarteritis, granulomy, myelomalacie, postižení kraniálních nervů), III. postižení parenchymu
(degenerace zadních provazců, kmene, demence, křeče, ztráta zraku)
dramatický pokles pozdních stadií po zavedení léčby PNC (1945)
současný výskyt s AIDS v současnosti - modifikovaný klin.
obraz
Leptospirosa
kontakt s nemocným zvířetem - mukokutánní oděrky symptomy: zimnice, horečka, bolesti svalů, hlavy, meningismus
nausea, zvracení, průjmy, anorexie kašel, bolest na hrudi
bradykardie, hypotenze
kožní hemoragie, rash, konjunktivální sufuze heptosplenomegalie, lymfadenopatie
aseptická meningitis
2. stadium (rekurence symptomů) je imunitně zprostředkované - IK, nelze izolovat spirochetu Léčba: antibiotika (PNC, TTC atd.)
Lymská nemoc (neuroboreliosa)
Přenos: klíště
1. erytema chronicum migrans
2. radikulitis, paresa n. VII, meningitis
3. chronická encefalomyelopatie autoimunitně podmíněná
titry protilátek IgG a IgM, zkřížené reakce, nutný Western blot, EM, PCR
Léčba: antibiotika (PNC, cefalosporiny atd.), ve 3. stadiu kortikosteroidy
Parazitární infekce CNS
tropické a rozvojové země
chudoba + špatné životní podmínky + klima vhodné pro vektory přenosu
cestování + imigrace z rozvojových zemí Vyvolavatelé : červi
protozoa
Parazitární infekce CNS vyvolané červy
fokální postižení CNS, alergická reakce, eosinofilie
trichinóza, bilharziáza, echinococcus, cysticerkóza, toxokaróza
Parazitární infekce CNS - protozoární
encefalitidy, bez eosinofilie
Toxoplasmóza
1. encefalopatie - zmatenost, delirium, koma, epilepsie
2. meningoencefalitis - bolest hlavy, meningeální příznaky, epilepsie
3. fokální neurologické příznaky (toxoplasmový absces) + kombinace
oportunní infekce při AIDS (1/3 CNS komplikací AIDS) labor.: anemie, lehká leukocytosa,
CSF: nekonst. pleiocytosa, IgG protilátky
Parazitární infekce CNS – protozoární Cerebrální malárie -
Plasmodium malariae2% postižených malárií
Trypanosomiáza
- spavá nemoc - Afrika: T. bruceiChagasova nemoc
- Jižní Amerika, Střední Am, Mexiko: T. cruziAmébová meningoencefalitida
Prionové neuroinfekce
Reálná hrozba získání onemocnění alimentární cestou (nová varianta m. Creutzfeld-Jakob)
Lidské spongiformní encefalopatie
1) Creutzfeld – Jakobova nemoc (CJD) 2) Její nová varianta (vCJD)
3) KURU
4) Fam. fatální hered.insomnie
5) Gerstmann-Strausler-Scheinkerova nemoc Výskyt: 1 / 1 mil obyv.
Prionové neuroinfekce
Základní předpoklad všech: genetická predispozice Histologie: prion-pozitivní amyloidové plaky v hlub.
vrstvách kortexu, BG, thalamu
pokročilá stadia: spongiformní vzhled mozku je dán vakuolizací buněk
Priony = malé sialo-glykoproteiny
Lokalizace: buněčné membrány neuronů
Složení: 253 AK, sled v řetězci je druhově specifický Fyziol. význam: není znám (učení?, regulace spánku?)
Gen (GNPR) odpovědný za vznik prionového prekurzoru PrPC je na krátkém raménku 20.chr.
Fyziologický prion má beta konformaci v 3% molekul Patologický prion ji má ve více než 42%.
Posttranslační změny v konformaci vedou k
nedegradovatelnosti prionů, hromadění a neuronální smrti.
Priony putují axonálním tokem, největší koncentrace na synapsích.
Normální alfa helix prionová forma (zvýšené množství beta- konformace, což vytváří elektrický dipól a vede k
amyloidové agregaci
Spongiformní encephalopatie
(vakuolizace neuronů a dendritů – houbovitý vzhled)
Kuru Jacob-Creutzfeld disease
Brush-like plaques (spikeballs) – v mozečku
CJD
Sporadická forma – mutace genu
85% lidských spongiformních encefalopatií
Familiární forma: autosomálně dominantní přenos bodové mutace genu PrPC
Iatrogenní forma: transplantace rohovky, dura mater,
kontaminované hluboké elektrody (vysoká rezistence prionů)
Klinika: únava, deprese, poruchy spánku, poruchy
chování, změny emocionality a intelektu - demence, mozečkové příznaky, myoklonie, hypertonus
Trvání – 6 měsíců, inkubace 4-20 let Hrubě abnormní EEG
Sclerosis multiplex
autogresivní onemocnění
cíl imunitního útoku: bílá hmota CNS
nejčastější příčina invalidity mladých nemocných z neurologické příčiny
Etiologie:
Genetické pozadí
Zevní faktory (EBV, vitamin D, kouření)
? Neznámé faktory
Autoimunitní mechanismy
Autoagresivní T lymfocyty proti antigenům myelinu se běžně vyskytují u všech zdravých jedinců.
jejich aktivace při insuficientních regulačních mechanismech vznik autoimunity
aktivace : viry, superantigeny, Ag mimikry
udržování autoimunity: nábor dalších autoantigenů z poškozené tkáně aktivace dalších klonů
autoreaktivních buněk,
nedostatečné supresorické mechanismy, nedostatečná apoptóza zánětlivých buněk
Perivaskulární zánět v CNS
Demyelinizace v CNS
Axonální transekce
Prevalence
mírné pásmo : 100-170/100 000 obyvatel
ženy : muži 2:1
riziková období : stres, infekce, menarche, menopausa, porod Průběh
relabující - remitující 85% pacientů v prvých 10-15 letech nemoci sekundárně progresivní - pozvolný nárůst neurol. invalidity
primárně progresivní - pozvolný nárůst neurol. invalidity od počátku nemoci - 10-15% pacientů
relabující - progresivní pozvolný nárůst neurol. invalidity i mezi relapsy - asi 3% pacientů
Klinický obraz
záleží na lokalizaci ložiska zánětu
poruchy zraku (optická neuritis - mlhavé vidění,
poruchy barvocitu a výpadky zorného pole - skotomy), poruchy citlivosti (parestesie, hypestesie),
poruchy hybnosti (centrální parézy se spasticitou, hyperreflexií, py jevy irritačními
monoparesy, paraparesy, hemiparesy),
Klinický obraz
poruchy sfinkterových a sexuálních funkcí
(imperativní mikce, retence, inkontinence, erektilní dysfunkce), rovnováhy a koordinace (vestibulární sy s titubacemi,
pády, nejistotou v prostoru,
mozečkový sy s typickým intenčním tremorem), poruchy kognitivních funkcí - soustředění, paměť,
únava, deprese
definice ataky: neurol. příznaky trvající alespoň 24 hodin oddělené od sebe alespoň 30 dny
definice progrese: zhoršení trvající alepoň 3 měsíce
Diagnostika - léze rozeseté v čase a prostoru
klinický obraz
nevysvětlitelný z 1 ložiska
pomocné vyšetřovací metody MRI
mozkomíšní mok evokované potenciály
Včas a racionálně zvolené vyšetřovací metody umožňují včasné stanovení diagnózy
McDonaldova kriteria 2001, 2005, 2010 Dg. výstup: RS, nejde o RS, možná RS,
klinicky izolovaný syndrom (CIS)
T2W FLAIR 25-letá žena s 6 letým průběhem RS
MRI 21 letého muže
při první prezentaci RS:
- závratě, parestesie FLAIR
Pac. 46 let, 9 let RS, těžký mozečkový syndrom, těžká paraparesa DK FLAIR
T1 + Gd
CSF – především vyloučení jiných dg., při pozitivitě predikce vývoje v RS (analýza - použití isoelektrické fokusace)
• přítomnost alespoň 2 oligoklonálních IgG pásů nepřítomných v séru
• přítomnost zvýšeného IgG indexu
• lymfocytární pleocytosa <50/mm3
• neinformuje o diseminaci lézí v čase a prostoru
• podporuje průkaz výskytu imuno- a zánětlivých lézí
VEP
• prodloužená latence, ale zachovaný tvar vlny P100 – typické pro MS
• doplňující informace klinického vyšetření
• objektivizace přítomnosti další léze (zraková dráha)
Diferenciální diagnostika
odlišení chirurgicky řešitelných lézí nádory, výhřezy, malformace
odlišení jiných chronických zánětů a autoimunit
odlišení metabolických a genetických poruch s CNS postižením
Terapie musí zahrnovat jak terapii akutního stavu,
tak dlouhodobou terapii k prevenci
progrese nemoci a snížení počtu atak
+ terapii symptomatickou v kterémkoli
stadiu nemoci
Trvalá invalidita
Axonální ztráta
RR-RS SP-RS
Léčebný efekt (2)
t
Léčebný efekt (3)
Léčebný efekt (1)
Algoritmus léčby RS
Léčba akutní ataky
existuje mezinárodní konsensus:
vysoké dávky i.v. či p.o. methylprednisolonu (3-5g celkem)
následované pozvolným snižováním p.o. prednisonu jiné druhy steroidů jen v případě nedostupnosti či
nesnášenlivosti MP
prevence vedlejších účinků
při současné infekci vždy nejprve ATB
Dlouhodobá léčba k ovlivnění přirozeného průběhu choroby
ke snížení počtu relapsů
k prevenci progrese nemoci
existuje mezinárodní konsensus léčba by měla být zavedena co nejdříve,
aby se předešlo nevratným změnám na CNS způsobeným ztrátou axonů
léčba první volby:
IFN-beta, glatiramer acetát léčba druhé volby:
IVIG
léčba třetí volby:
klasická imunosuprese - azathioprin
Eskalace léčby při neúčinnosti DMD
natalizumab, fingolimod
opakované pulsy methylprednisolonu
pulsní léčba MP a CPA (Harvardské schéma)
pulsní léčba MP a mitoxantronem 20mg
methotrexat, mofetil mykofenolát
Léčba primární progrese
neexistuje mezinárodní konsensus
těžiště je v symptomatické terapii
méně známek zánětu na MRI i v CSF,
méně aktivovaných lymfocytů i tvorby IgG, více destruovaných ODC i axonů
Léčba maligního průběhu nemoci
u pacientů, kteří selhali na konvenční terapii:
IFN-beta, GA eskalační léčbě
u pacientů, kde hrozí ztráta chůze či jiných důležitých funkcí
u pacientů, kde rychlost progrese neurologického postižení je v poslední době velmi rychlá
(nejlépe dokumentovaná pomocnými vyšetřeními) v prvních 5 letech choroby lze očekávat určitý
efekt z imunoablace doplněné HSCT
Léčba symptomatická
spasticita
sfinkterové obtíže
deprese
třes
bolest, parestesie
únava
kognitivní deficit
Režimová opatření
infekce
gravidita, hormonální terapie
rehabilitace
Spasticita
Léčba symptomatická
spasticita
sfinkterové obtíže
deprese
třes
bolest, parestesie
únava
kognitivní deficit
Režimová opatření
infekce – sanace fokusů, včas ATB
gravidita, hormonální terapie
rehabilitace, D vit., nekouřit